obsah

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Zpráva o činnosti za rok 2017

VRCHNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

V OLOMOUCI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z P R Á V A

 

o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci
za kalendářní rok 2017

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Olomouc 10. května 2018

 

2 SPR 2/2018

 

 

 

 

 

 

 

I. Úvod

 

Zpráva o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jako podklad ke zpracování zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2017 je vyhotovena na základě poznatků získaných ze zpráv nižších státních zastupitelství v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a z informací jeho jednotlivých odborů, a to dle hledisek Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 27.12.2017 sp. zn. 4 NZN 604/2017.

 

Ze základních zjištění a obecných východisek za rok 2017 je zřejmé, že meziročně opět došlo k dalšímu poklesu vyřízených trestních věcí, a to ve sledovaném období o 8,2 %. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo evidováno nejvíce vyřízených trestních věcí, činí pokles dokonce 28,7 %. I přes tento výrazný pokles zůstal podíl trestních věcí vyřízených státními zastupitelstvími v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu trestních věcí vyřízených v roce 2017 všemi státními zastupitelstvími v České republice na stejné úrovni jako v minulých letech, a to na 33,9 % (33,8 % v roce 2015 a 34 % v roce 2016). Jako v minulém období opět poklesl počet věcí vyřízených ve zkráceném přípravném řízení, a to o 10,3 % trestních věcí. Celkovému poklesu zaznamenanému u věcí vyřízených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci znovu zcela odpovídá i pokles nápadu nových trestních věcí, který činí 7,4 %. Těmto zjištěním odpovídá také pokles nevyřízených trestních věcí z 16.132 na 16.055, což představuje další meziroční pokles a nové úrovně nejnižšího počtu nevyřízených trestních věcí za posledních deset let (ještě v roce 2006 bylo nevyřízených trestních věcí 23.791).

 

S výše uvedeným koresponduje v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2017 také pokles celkového počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, a to nyní o 8,6 % (v roce 2016 to bylo o 6,2 %). O 10,7 % meziročně poklesl počet osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření. Podíl osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob tak v roce 2017 znovu poklesl, a to na 54,3 %, přičemž v roce 2016 činil podíl 56,8 % (v roce 2015 57,9 %). Celkový podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu stíhaných osob a osob, jimž bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení v české republice, nadále stoupá a překročil 36 % (přesně tento údaj činí 36,1 %), v roce 2016 představoval 35,9 %.

 

I nadále je u obou moravských krajů na velmi dobré úrovni ukazatel délky trestního řízení a stejně tak jsou v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ve velké míře užívány různé formy alternativních způsobů ukončení trestního řízení, zejména odklony, a to podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné odložení návrhu na potrestání.

 

U jednotlivých druhů trestné činnosti nebyly zjištěny žádné zásadní nové trendy.

 

 

 

II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v trestní oblasti v roce 2017

 

1. Stav a vývoj evidované trestné činnosti (tabulky č. II/1a až II/1f, grafy, přehled II/1k)

 

a) celkový počet vyřízených věcí (z výkazů státního zastupitelství)

 

Podle výkazů o agendách státních zastupitelství, ve kterých je evidováno přípravné řízení a zkrácené přípravné řízení, bylo v roce 2017 vyřízeno v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci celkem 105.211 trestních věcí, což oproti roku 2016 činí pokles o 8,2 %, neboť v tomto roce bylo zaznamenáno vyřízení 114.624 trestních věcí. Vztaženo k roku 2013, kdy bylo evidováno nejvíce vyřízených trestních věcí (a to 147.488), činí pokles dokonce 28,7 %.

 

Ke snížení počtu vyřízených trestních věcí došlo v obvodu působnosti obou krajských státních zastupitelství v rámci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Pokles u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně představoval 7,8 % (v roce 2016 bylo vyřízeno 53.544 trestních věcí, ale v roce 2017 pouze 49.381 trestních věcí) a pokles u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě činil 8,6 % (z 60.980 trestních věcí vyřízených v roce 2016 na 55.742 trestních věcí vyřízených v roce 2017).

 

Pokles věcí vyřízených v rejstřících ZN, KZN, KSN a VZN je téměř stejný jako pokles celkově vyřízených trestních věcí a meziročně činí 8,4 %, neboť v roce 2016 bylo v těchto rejstřících vyřízeno 82.180 trestních věcí, ale v roce 2017 toliko 75.273 trestních věcí. U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně došlo k poněkud mírnějšímu poklesu o 8 % (z 39.122 trestních věcí vyřízených v roce 2016 na 36.005 věcí vyřízených v roce 2017), než u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, kde pokles činil 8,8 % (v roce 2016 bylo vyřízeno 42.982 trestních věcí a v roce 2017 se jednalo o 39.211 trestních věcí).

 

Stejně jako v minulé zprávě o činnosti je dále nutno konstatovat, že v agendě rejstříků krajských státních zastupitelství „Přípravné řízení“ (KZN a KSN) pokračuje nerovnoměrný vývoj, jelikož u Krajského státního zastupitelství v Brně došlo k dalšímu nárůstu věcí vyřízených v těchto rejstřících o 11,4 % (ze 422 trestních věcí v roce 2016 na 470 věcí vyřízených v roce 2017), kdežto u Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl zaznamenán pokračující pokles o 12,9 % (z 364 trestních věcí vyřízených v roce 2016 na 317 věcí vyřízených v roce 2017).

 

V agendě přípravného řízení po zahájení trestního stíhání (rejstříky ZT, KZV a VZV) rovněž pokračoval pokles v počtu vyřízených trestních věcí. Tento pokles činil v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci 4,6 % (v roce 2016 bylo v uvedených rejstřících vyřízeno 14.453 trestních věcí, ale v roce 2017 šlo pouze o 13.793 trestních věcí). Jediný nárůst vyřízených trestních věcí byl zaznamenán v rejstřících KZV u Krajského státního zastupitelství v Ostravě o 30,7 %, neboť v roce 2016 bylo v tomto rejstříku evidováno 166 vyřízených trestních věcí, ale v roce 2017 se jednalo o 217 trestních věcí. U Krajského státního zastupitelství v Brně došlo v rejstříku KZV k poklesu z 222 vyřízených trestních věcí v roce 2016 na 202 trestních věcí vyřízených v roce 2017 (představuje to snížení o 9 %).

 

V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byl nejvyšší pokles vyřízených trestních věcí v roce 2017 zaregistrován v rejstřících ZK, KZK a KSZ („Zkrácené přípravné řízení“), přičemž tento pokles představoval 10,3 % (v roce 2016 bylo evidováno 17.991 trestních věcí, ale v roce 2016 jen 16.145 trestních věcí). Výraznější pokles o 11,6 % byl zjištěn u státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně (v roce 2016 bylo evidováno 8.805 zkrácených přípravných řízení, ale v roce 2017 jich bylo 7.781). V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě přestavoval pokles 8,9 % (v roce 2016 šlo o 9.186 trestních věcí, v roce 2017 bylo zaznamenáno 8.364 trestních věcí).

 

V roce 2017 napadlo státním zastupitelstvím v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v předmětných rejstřících celkem 102.374 nových trestních věcí. Jelikož v předchozím roce činil nápad nových trestních věcí 110.551, meziročně se nápad snížil o 7,4 %. Tento pokles koresponduje s celkovým poklesem vyřízených trestních věcí, jak bylo popsáno výše. V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně celkově napadlo 47.881 nových trestních věcí (meziroční pokles o 6,5 %) a v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě nově padalo 54.417 trestních věcí (pokles o 8,4 %).

 

S uvedeným poklesem nápadu nových trestních věcí souvisí další pokles trestních věcí nevyřízených státními zastupitelstvími v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, když v roce 2017 bylo těchto nevyřízených věcí 16.055 (v roce 2016 šlo o 16.132 nevyřízených trestních věcí). Od roku 2013, kdy bylo na státních zastupitelstvích nevyřízeno 19.538 trestních věcí, jejich počet každoročně klesá.

 

b) celkový počet stíhaných známých osob

 

Stejně jako v předchozích letech, také v roce 2017 pokračovalo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci snižování celkového počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, přičemž meziroční pokles činil 8,6 %. Celkem bylo těchto osob v loňském roce evidováno 27.882, v roce 2016 jich bylo 30.495, v roce 2015 32.504, v roce 2014 36.473 a v roce 2013 dokonce 37.039. Oproti roku 2013 tak došlo k poklesu o téměř 25 % (přesně o 24,7 %).

 

Pokud jde o stíhané osoby, pak v minulém roce došlo k poklesu počtu těchto osob oproti roku 2016 o 5,7 % (v roce 2016 bylo stíháno 13.179 osob a v roce 2017 jen 12.427 osob). K výraznějšímu poklesu o 10,7 % došlo meziročně v počtu osob, kterým bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, neboť v roce 2016 takto bylo postupováno u 17.316 osob, ale v roce 2017 toliko u 15.455 osob. Jelikož počet osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, klesá rychleji, než množství osob stíhaných, snížil se podíl osob, kterým bylo sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob na 54,3 % (v roce 2016 činil tento podíl 56,8 %).

 

Celkový počet stíhaných osob a osob, kterým bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, klesl v obvodu působnosti obou krajských státních zastupitelství přibližně stejně, když u Krajského státního zastupitelství v Brně činil pokles 8,4 % (v roce 2016 bylo celkem stíháno 13.660 osob, v roce 2017 12.515 osob) a Krajské státní zastupitelství v Ostravě zaznamenalo snížení 8,7 % (v roce 2016 bylo evidováno 16.835 stíhaných osob, ale v roce 2017 šlo o 15.367 těchto osob). Celorepublikově bylo trestní stíhání a zkrácené přípravné řízení vedeno proti 77.205 osobám, přičemž podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně na tomto počtu činí 16,2 % a podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě představuje 19,9 %. Celkově tak podíl státních zastupitelství z obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celorepublikovém počtu stíhaných známých osob i nadále stoupá a překročil 36 % (přesně tento údaj činí 36,1 %).

 

c) skončeno proti osobám

 

- podáním obžaloby / návrhu na potrestání / návrhu na schválení dohody o vině a trestu

 

V roce 2017 bylo postaveno před soud, buď na základě obžaloby, nebo návrhu na potrestání, celkem 25.108 osob, což činí nejmenší počet osob postavených před soud za posledních 15 let (v roce 2002 bylo před soud postaveno 34.027 osob). Vztaženo k roku 2016 klesl počet těchto osob o 8,3 % (v roce 2016 byla obžaloba nebo návrh na potrestání podána na 27.385 osob). U obou krajských státních zastupitelství byl pokles osob postavených před soud přibližně stejný, jelikož u Krajského státního zastupitelství v Brně představoval 8,4 % (z 12.158 osob v roce 2016 na 11.137 osob v roce 2017) a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl zaznamenán pokles o 8,2 % (z 15.227 v roce 2016 na 13.971 v roce 2017).

 

Oproti roku 2016 došlo v minulém roce k většímu poklesu o 10,4 % v počtu osob, na něž byl podán návrh na potrestání (v roce 2016 bylo těchto návrhů 15.833, kdežto v roce 2017 jen 14.180). Množství osob, na něž byla podána obžaloba, kleslo v menší míře, a to o 5,4 % (v roce 2016 byla podána obžaloba na 11.552 osob, v roce 2017 na 10.928 osob).

 

Obžalobnost dlouhodobě osciluje kolem 90 % a tohoto podílu bylo na území Vrchního státního zastupitelství v Olomouci dosaženo i v roce 2017, přičemž u státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Brně činí tento údaj 89 % a v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě dosáhl 90,9 %.

 

Počet státními zástupci podaných návrhů na schválení dohody o vině a trestu má od roku 2013 sestupný trend (v roce 2013 bylo těchto návrhů učiněno 60, v roce 2016 39 a v roce 2017 již pouze 31). Tento institut byl tak využit pouze u 0,11 % osob z celkového počtu stíhaných známých osob.

 

- zastavením trestního stíhání (§ 172 tr. řádu) / odložením věci ve zkráceném přípravném řízení podle § 179c odst. 2 písm. c) tr. řádu

 

Institut zastavení trestního stíhání podle § 172 tr. řádu byl v roce 2017 aplikován u 1.448 osob. Jelikož v roce 2016 bylo zastavení trestního stíhání evidováno u 1.568 osob, meziroční pokles představuje 7,6 %. Podíl osob, u nichž došlo k zastavení trestního stíhání na celkovém počtu osob stíhaných, zůstal v podstatě zachován (rok 2017 - 11,6 %, rok 2016 – 11,9 %). V roce 2017 pokračovala rovněž tendence v poklesu počtu osob, u nichž došlo k odložení věci ve zkráceném přípravném řízení, když oproti 69 těmto věcem v roce 2016, jich bylo v roce 2017 jenom 38 (což představuje pokles o 45 %).

 

- z toho zastavením trestního stíhání s využitím oportunity [§ 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu], resp. odložením věci ze stejného důvodu ve zkráceném přípravném řízení

 

V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo k zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu přikročeno v roce 2017 pouze ve vztahu k jedné osobě, přičemž tato věc byla evidována na Okresním státním zastupitelství v Karviné. K odložení věci ve zkráceném přípravném řízení s využitím oportunity bylo státními zástupci v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně přistoupeno v 6 případech, ale v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebyla aplikace tohoto institutu zaznamenána vůbec.

 

- podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 tr. řádu) / podmíněným odložením podání návrhu na potrestání

 

Počet osob, u kterých došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání, se oproti předchozímu roku 2016 snížil pouze minimálně o 1,5 % (v roce 2016 bylo evidováno 1.203 podmíněně zastavených trestních stíhání, v roce 2017 byl tento postup využit u 1.185 osob). Výrazněji o 12,7 % poklesl počet podmíněných odložení podání návrhu na potrestání (v roce 2016 se tento postup týkal 1.383 osob, ale v roce 2017 jen 1.207 osob). Přes konstatovaný pokles však podíl na celorepublikovém počtu osob, u nichž došlo k podmíněnému odložení návrhu na potrestání, představuje 56 %.

 

- postoupením věci (§ 171 tr. řádu) / odevzdáním věci ve zkráceném přípravném řízení

 

O postoupení věci jinému orgánu podle § 171 tr. řádu bylo státními zástupci rozhodnuto u zcela zanedbatelného počtu 10 osob (jedná se o 0,08 % z celkového počtu stíhaných osob). Státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně bylo o postoupení rozhodnuto ve vztahu ke 3 osobám a státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě ohledně 7 osob. K odevzdání věci ve zkráceném přípravném řízení nebylo státními zástupci moravských krajů stejně jako v minulých letech přistoupeno ani v jednom případě.

 

- přerušením trestního stíhání (§ 173 tr. řádu)

 

V uplynulém roce státní zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přerušili trestní stíhání u 12 osob (v roce 2016 bylo takto postupováno ohledně 8 osob).

 

- narovnáním (§ 309 tr. řádu) / odložením věci za současného schválení narovnání podle § 179c odst. 2 písm. g) tr. řádu

 

Byť se počet narovnání v roce 2017 snížil na 47 (v roce 2016 bylo evidováno 71 narovnání), i tak tento snížený počet představuje 92,1 % ze sumárního počtu narovnání v celé České republice. Navíc je třeba zdůraznit, že 40 narovnání bylo realizováno státními zástupci v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

 

Všech 11 odložení věci za současného schválení narovnání v České republice bylo uskutečněno v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci; státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě v 11 věcech a státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně v jednom případě.

 

 - odstoupením od trestního stíhání mladistvých (§ 70 zákona č. 218/2003 Sb.)

 

Postup ve smyslu § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, byl v roce 2017 zvolen toliko u 4 mladistvých, a to státními zástupci v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně.

 

- odložením věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu

 

Z podkladových zpráv krajských státních zastupitelství za rok 2017 vyplývá, že o odložení věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu bylo rozhodnuto státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně u 16 osob a státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě ohledně 18 osob. Celkem tak bylo toto odložení věci realizováno u 34 osob, což je srovnatelný počet s rokem 2016, kdy byla takto odložena věc u 36 osob.

 

2. Poznatky významné pro objasnění příčin trendu vývoje trestné činnosti a jejích jednotlivých forem a jevů (dle jednotlivých druhů trestných činů)

 

a) vybrané hospodářské a majetkové trestné činy, korupce (tabulka č. II/2)

 

Krajské státní zastupitelství v Brně i Krajské státní zastupitelství v Ostravě učinila shodný závěr v tom směru, že v roce 2017 nebyly v oblasti hospodářské a majetkové trestné činnosti identifikovány žádné nové vývojové trendy či závažné formy páchání tohoto druhu trestné činnosti. Nedošlo přitom k přijetí žádných zásadních legislativních změn, jež by byly způsobilé výraznějším způsobem ovlivnit tuto trestnou činnost.

 

Z obsahu tabulky č. II/2 dostupné na stránkách CSLAV lze konstatovat, že u obou KSZ v obvodu působnosti VSZ v Olomouci nedošlo ve sledovaném období k výraznějšímu nárůstu počtu stíhaných a obžalovaných osob, a to zejména u nejčastěji se vyskytující trestné činnosti, která je tabulkou sledována, za kterou je dlouhodobě nutno považovat především trestné činy podvodu, úvěrového podvodu a zpronevěry. Naopak, při porovnání s rokem 2016 pokračoval v roce následujícím u trestného činu podvodu podle § 209 TrZ trend poklesu nápadu, a to u Krajského státního zastupitelství v Brně z 674 na 576 stíhaných osob, resp. z 626 na 514 obžalovaných osob, což představuje pokles o 14,5 %, resp. o 17,9 %. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl v případě tohoto trestného činu zaznamenán rovněž pokles stíhaných osob, a to o 14,1 % (ze 779 na 669), resp. u obžalovaných osob o 13,7 % (ze 722 na 623). U trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku se po předchozím nárůstu tohoto druhu trestné činnosti v letech 2015 a 2016 nápad stabilizoval na úrovni 388 stíhaných a 310 obžalovaných osob v případě Krajského státního zastupitelství v Brně, resp. 334 a 311 takových osob u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Pokračující dlouhodobý trend poklesu stíhaných a obžalovaných osob u trestného činu zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku trvající již od roku 2000 (snad s výjimkou roku 2016) byl zaznamenán jak u Krajského státního zastupitelství v Brně (z 208 na 178 stíhaných osob, resp. ze 184 na 156 obžalovaných osob), tak (i když v mírnější podobě) i u Krajského státního zastupitelství v Ostravě (z 238 na 232 stíhaných osob, počet obžalovaných osob činil v obou letech 214. V případě korupčního jednání je zřejmý pokles počtu stíhaných a obžalovaných osob u trestného činu přijetí úplatku podle § 331 tr. zákoníku (u Krajského státního zastupitelství v Brně v obou případech z 8 na 3 osoby, resp. u Krajského státního zastupitelství v Ostravě z 6 na 1 osobu), v případě trestného činu podplacení podle § 332 tr. zákoníku pokles stíhaných a obžalovaných osob z 12 na 8 u Krajského státního zastupitelství v Brně a z 22 na 3, resp. z 18 na 3 osoby u Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

 

Pokud jde o jiné vybrané hospodářské, majetkové a další trestné činy, významný nárůst stíhaných a obžalovaných osob nebyl v těchto případech detekován. Počty těchto osob tak mají v porovnání s předchozím obdobím poměrně konstantní charakter, což lze vysledovat z tabulky č. II/2.

 

Nad rámec údajů uvedených v této tabulce poukázalo Krajské státní zastupitelství v Brně na pokles kriminality u prostých krádeží (zejména krádeží železa), kapesních krádeží a krádeží vloupáním do motorových vozidel. U krádeží železa lze jako příčinu jednoznačně označit preventivní opatření spočívající v povinnosti výkupen kovošrotu nevyplácet finanční prostředky za výkup druhotných surovin v hotovosti. Pokles kapesních krádeží je pak spojován s preventivními opatřeními jednotlivých osob, prevencí ze strany Policie ČR, jakož i rozmáhajícím se bezhotovostním platebním stykem. Pokles krádeží vloupáním do motorových vozidel je spatřován v tom, že v interiérech aut se již minimálně nachází věci větší hodnoty, vozidla jsou stále dokonaleji chráněna bezpečnostními zařízeními a zlepšila se i ekonomická situace obyvatelstva a snížil počet heren a hracích automatů.

 

Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci považují za nejzávažnější problematiku oblast daňové kriminality, především karuselové obchody využívající mechanismus osvobození od daně v případě dodání zboží či služby do jiného členského státu EU a obchody s výrazně nadhodnoceným zbožím. Opakovaně se přitom poukazuje na nárůst sofistikovanosti páchání tohoto druhu trestné činnosti, což klade stále větší nároky na schopnosti orgánů činných v trestním řízení a orgánu finanční správy a celní správy. Zboží je přitom obtížně individuálně identifikovatelné (kovy, oleje) nebo se jedná o zboží malé a snadno přepravitelné (počítačové komponenty, tonery), což stěžuje možnost prokázání fiktivnosti daných transakcí. V daných věcech pak i vyvstává problém se zahraničním prvkem, což má vliv na délku prověřování.

 

Za velký pokrok je vnímáno zavedení kontrolních hlášení k DPH v roce 2016. V rámci tzv. těžké analytiky je v poměrně krátké době na základě těchto hlášení vymodelován celý podezřelý řetězec firem, z čehož lze brzy ustanovit směr vedení trestního řízení.

 

Nadále jsou k páchání daňové trestné činnosti využíváni „bílí koně“, mezi jednotlivými články organizovaných skupin je prováděna komunikace prostřednictvím moderních komunikačních kanálů mimo klasické telekomunikační operátory (Skype, Viber, WhatsApp aj.), které prakticky nelze účinně monitorovat, což stěžuje odhalení celé struktury pachatelů.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně opakovaně poukázalo na konkrétní skutečnosti limitující orgány činné v trestním řízení v boji proti daňové kriminalitě, kterými je dlouhodobě nedostatečné personální a materiální zajištění policejních orgánů. V podobném duchu se vyjádřilo i Krajské státní zastupitelství v Ostravě, když zdůraznilo potřebu zvýšené kooperace jednotlivých policejních útvarů, a to především za situace, kdy každý z útvarů prověřuje pouze část řetězce. Vyskytují se pak i problémy s ustanovením podezřelých osob a s tím související určení místně příslušného policejního orgánu a státního zástupce za situace, kdy v podstatě všechny články účelových obchodních řetězců mají formální (nikoli faktické) sídlo v Praze.

 

Obě krajská státní zastupitelství rovněž zmínila poznatek signalizující nárůst trestních oznámení souvisejících s kontrolní činností finančních úřadů a směřujících proti subjektům čerpajícím dotace z EU.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně i Krajské státní zastupitelství v Ostravě shodně upozornila i na stále významnější podíl majetkové trestné činnosti páchané v kyberprostoru, a to zejména v oblasti podvodných inzerátů a nabídek o prodeji zboží na sociálních sítích se složitostmi spočívajícími v sériovosti trestné činnosti i nutnosti vyžadovat stěžejní informace cestou právní pomoci. Prokazování této trestné činnosti a ustanovování jejich pachatelů je často komplikováno buď použitím předplacených platebních karet, nebo tím, že jsou tyto internetové obchody páchány ze zahraničí s použitím různých softwarových opatření k zastření IP adresy a platby jsou vylákávány na bankovní účty v zahraničí, k nimž je využíváno služeb jako např. Western Union či Money gram, do destinací s problematickou možností mezinárodní spolupráce (např. Nigérie).

 

Dalším typem relativně časté internetové kriminality je prolomení přístupových údajů k různým účtům (bankovním, herním, účtům na sociálních sítích a účtům k e-mailovým schránkám) a následná manipulace s těmito účty. Relativně novým rysem internetové kriminality je použití virtuálních měn, a to jak k pořízení nástroje ke spáchání trestné činnosti (nakoupení hackersky získaných údajů o platebních kartách), tak k získání majetkového prospěchu trestným činem (typicky u ransomware útoků). Taková trestná činnost klade zvýšené nároky na její odhalení a prověření, což znamená výrazné prodloužení doby trestního řízení.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě zmínilo věc vedenou u tohoto státního zastupitelství pod sp. zn. 3 KZV 37/2017 spočívající v neoprávněném pořízení údajů k cizím platebním kartám (číslo karty, kód CVV, platnost karty – expirace) a v následném užití těchto karet k nákupům. Dva obvinění jsou stíháni za to, že zřídili na několika webových stránkách uživatelské účty, na kterých nelegálně za úplatu zpřístupnili identifikační údaje k cizím platebním kartám, neoprávněně použili 1741 těchto identifikačních údajů prostřednictvím různých e-shopů k nákupům různého zboží a služeb, k dobíjení kreditu telefonních SIM karet, k dobíjení PaySec kont a Mobito účtů, čímž získali (nebo se o to pokusili) prospěch přesahující hranici škody velkého rozsahu. Věc podobného charakteru, i když v menším měřítku, byla vedena i u Okresního státního zastupitelství v Kroměříži.

 

Mimo obecný nárůst IT odborných pachatelů (hlavně na poli anonymizovaného připojení k internetu či platby pomocí bitcoinů) rapidně narůstá mezinárodní prvek, kdy i u legalizace výnosů z trestné činnosti je takřka pravidlem přesah trestné činnosti do tří a více států.

 

Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci poukázala na pokles věcí korupční trestné činnosti. Většinou šlo o jednoduché případy v podobě nabídky úplatku policistům v rámci dopravní kontroly apod. Závažnější případy byly zaznamenány jen ojediněle. Je zřejmá obtížnost samotného odhalování tohoto druhu trestné činnosti pro jeho vysokou latentnost.

 

Pokud se jedná o odbor závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (dále jen OZHFK), pak v roce 2017 nově napadlo do přípravného řízení (4. oddíl rejstříku VZN) celkem 49 věcí a dalších 5 věcí obživlo. Oproti loňskému roku (napadlo 79 věcí, ale po „očištění od tzv. „insolvenčních“ kauz šlo pouze o 39 věcí) jde o další nárůst nápadu, který odpovídá již dlouhodobému trendu výrazného vzestupu zatížení odboru o více než 100% oproti době před rokem 2012, který tehdy činil cca 20 věcí za rok. Tento trend byl v roce 2016 umocněn novou agendou tzv. „insolvenčních“ kauz (§ 15 odst. 1 písm. g/ jednacího řádu SZ), kterou se změnou jednacího řádu státního zastupitelství podařilo změnit a upravit tak, aby vrchní státní zastupitelství řešila opravdu jen nejzávažnější případy trestné činnosti spojené s insolvenčními řízeními. V rejstříku VZV (pouze věci po zahájení trestního stíhání) napadlo v roce 2017 celkem 25 věcí, což je samo o sobě výrazně více, než činí dlouhodobý průměr (tj. cca 12 věcí za rok). Rostoucí zatíženost však ještě lépe ilustruje počet stíhaných osob, jejichž počet v posledních letech výrazně stoupl, což je dáno tím, že přibývá skupinových věcí, resp. věcí s organizovanými skupinami pachatelů (daří se získávat důkazy ke stíhání celých organizovaných zločineckých skupin, příp. i prostých organizovaných skupin). Za celý rok 2017 bylo nově stíháno 107 osob, v roce 2016 šlo o 100 osob.

 

Meritorně vyřizované věci v prověřování se již dělí prakticky na dvě zhruba stejně velké oblasti, a to jednak rozsáhlé daňové trestní věci (pro které je typické působení organizovaných skupin s konspirativním způsobem jednání, výrazný mezinárodní prvek a mimořádná rozsáhlost činnosti těchto skupin, což vše velmi komplikuje proces dokazování a ovlivňuje zásadně délku řízení, stejně jako nutnost analyzovat obrovské množství dat z počítačů, e-mailů apod.), jednak trestní věci týkající se trestné činnosti příslušníků Policie ČR a jiných bezpečnostních sborů, případy zneužití pravomoci úředních osob z okruhu orgánů činných v trestním řízení či korupce těchto osob (jde zejm. o případy úniků informací z trestních spisů a policejních databází či přímo „obchodování“ s takovými informacemi, nezákonného ovlivňování trestních kauz apod.), což opět navazuje na trend z minulých let, kdy tato trestná činnost byla dříve spíše okrajovou náplní činnosti OZHFK, ale v současné době patří mezi hlavní priority a mezi nejpočetnější agendu. Bohužel je nutno konstatovat, že drtivá většina případů je zahajována až po spáchání trestného činu a úspěšnost objasnění věci je tedy velmi nízká (při poměrně velké náročnosti prověřování), což vyplývá z takřka nulové vyhledávací činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, do jejíž působnosti většinově tyto případy spadají. Tomu také odpovídá skutečnost, že prakticky všechny nejvýznamnější případy odhalené trestné činnosti úředních osob z okruhu orgánů činných v trestním řízení dozorované na OZHFK byly v minulosti prověřovány jinými policejními orgány než Generální inspekcí bezpečnostních sborů, a to především ÚOOZ, ale také v menší míře ÚOKFK. Další nápad trestné činnosti tvoří pouze krajově jiné typy trestné činnosti, jako je trestná činnost vůči finančním institucím (2 věci), legalizace výnosů z trestné činnosti (4 věci), trestná činnost související s terorismem (3 věci) a jiné.

 

V rámci činnosti NCOZ SKPV pokračoval trend, který byl konstatován již v předchozí výroční zprávě, a sice prakticky nulová či zcela mizivá vyhledávací činnost policejního orgánu, když drtivá většina trestních věcí napadlých v roce 2017 tvořily případy či poznatky vyloučené z jiných trestních kauz k samostatnému projednání a zbytek představovaly případy, v nichž bylo trestní řízení zahájeno na základě došlých trestních oznámení či jiných vnějších podnětů (včetně pokynů státních zástupců). Za rok 2017 byla evidována pouze jedna věc, v níž byly úkony trestního řízení zahájeny na základě vlastní vyhledávací činnosti policejního orgánu. Jedním z důvodů popsaného stavu, který přetrvává již nejméně dva po sobě jdoucí roky, je zjevné přetížení NCOZ SKPV, které se projevuje také neschopností vytvářet pracovní týmy složené z většího počtu zpracovatelů, které by delší dobu pracovaly na objasnění rozsáhlých trestních kauz a umožnily je zpracovat v přiměřených lhůtách. Takové pracovní týmy v rámci NCOZ SKPV sice existují, avšak jedná se spíše o výjimečné případy, kdy posílení takových týmů se zpravidla projeví negativně v jiných trestních kauzách.

 

Negativně se na objasňování trestné činnosti projevuje také neschopnost rychle zpracovávat elektronická data, když v této oblasti se jedná o dlouhodobé problémy, které se týkají jak samotné extrakce elektronických dat z počítačů, mobilních telefonů a jiných datových nosičů (pouhá extrakce dat trvá ve vztahu k délce trestního řízení nepřiměřeně dlouhou dobu), tak následná analýza elektronických dat. V tomto směru příslušné expertní útvary Policie ČR nejsou schopny držet krok s aktuálními trendy, kdy je s ohledem na technický pokrok zjevné, že naprostá většina komunikace se odehrává ve virtuálním prostoru, že s ohledem na kapacitu nosičů dat je projevem tohoto typu komunikace uchovávání velkého množství dat na různých datových nosičích a že je tedy nutné najít způsob, jak v rozumných lhůtách zpracovávat obrovské množství elektronických dat (což není možné především bez kvalitních automatických analytických systémů). Na tyto nedostatky je upozorňováno opakovaně již delší dobu, avšak bez výraznějšího zlepšení situace. Na druhou stranu je třeba dodat, že k dílčím zlepšením, zejména v oblasti možností samotné extrakce dat, došlo, kdy je zjevné, že se útvary Policie ČR intenzivně zabývají možnostmi průniku do různých zašifrovaných či zakódovaných nosičů dat apod., což je nepochybně nezbytný předpoklad následné analýzy takto získaných dat (a tedy lze plně chápat prioritní aktivitu v této oblasti), avšak stejně tak je třeba důsledně řešit i krok navazující na extrakci dat, kterým je analýza velkého množství dat.

 

V rámci činnosti OZHFK dochází i nadále ke snižování jak počtu případů, tak výše způsobené škody u případů krácení daní, na což mělo nepochybně vliv více faktorů, včetně činnosti tzv. „daňové kobry“ jako metody spolupráce orgánů finanční a celní správy, policie a státního zastupitelství, dále i odhalení, usvědčení a odsouzení řady rozsáhlých organizovaných kriminálních skupin pachatelů zaměřených na páchání daňové trestné činnosti, jakož i změny v oblasti prevence tohoto druhu kriminality (tj. změny v daňových předpisech a v analytické činnosti správců daní, zejm. v oblasti včasnosti detekce daňových úniků, tak jak se o tomto faktoru zmiňují i obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti VSZ v Olomouci). Výše škody způsobené těmito trestnými činy aktuálně klesla zpět na úroveň zhruba před rokem 2012, kdy došlo k výraznému zvýšení počtu daňových trestných činů se škodami převyšujícími mnohdy 500 mil. Kč (vyskytovaly se i případy s částkami zkrácené daně v řádu miliard Kč).

 

V rámci agendy objasňování úniků informací od orgánů činných v trestním řízení a zneužívání pravomocí těchto orgánů jsou opakovaně zjišťovány závažné skutečnosti, které umožňují či usnadňují páchání této trestné činnosti na jedné straně a naopak výrazně znesnadňují odhalování pachatelů, přičemž stále nedochází ke zlepšení situace a podobné nedostatky se objevují dlouhodobě (přestože je na ně upozorňováno opakovaně). Mezi tyto skutečnosti patří zejména nedostatečná ochrana údajů pocházejících z trestních spisů, informačních systémů a databází Policie ČR a vůbec nakládání se spisovými materiály (způsob fyzického uložení spisů u zpracovatelů, evidence přístupu jednotlivých osob ke spisům a k jednotlivým listinám, rozsah seznamování se se spisy různými osobami, rozsah přístupových práv k datům v informačních systémech a databázích, způsob provádění lustrací atd.) a dále zneužívání systému tzv. blokací v informačních systémech a databázích Policie ČR (kdy je opakovaně zjišťováno zneužívání tohoto systému, aniž by bylo zřejmé, proč tento systém vůbec ve stávající podobě existuje).

 

Identifikovány byly dále problémy s právní kvalifikací některých jednání, které by bylo možné označit souhrnně jako „maření spravedlnosti“, když bylo zjištěno, že některé typy jednání nelze podřadit z důvodu nedostatečné právní úpravy a s přihlédnutím k některým soudním judikátům z doby před rokem 1989 pod skutkovou podstatu žádného trestného činu (nebo jsou pod některé skutkové podstaty podřaditelné jen velmi obtížně), ačkoli jde o závažná protiprávní jednání. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci proto vítá snahu o legislativní úpravy, které by umožnily dostatečný postih těchto jednání v rozsahu obdobném např. německé nebo slovenské právní úpravě, jakož i v úpravě stávajících skutkových podstat trestných činů křivého obvinění a křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

 

b) vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti (tabulka č. II/3 a č. II/3a)

 

Pokud jde o jednotlivé trestné činy, ze statistických údajů vyplývá, že u obou krajských státních zastupitelství došlo u trestného činu kuplířství podle § 189 tr. zákoníku opětovně ke snížení počtu stíhaných osob, když zatímco v roce 2016 bylo v obvodu působnosti VSZ v Olomouci stíháno celkem 11 osob, v roce 2017 bylo stíháno 7 osob, tedy pokles činí cca 36 %.

 

Obdobná situace nastala u trestného činu pohlavní zneužití podle § 187 tr. zákoníku, kdy v roce 2016 bylo stíháno pro uvedený trestný čin celkem 138 osob, v roce 2017 bylo stíháno celkem 127 osob, tedy o 11 osob méně, pokles tak představuje cca 8 %.

 

U trestného činu znásilnění podle § 185 tr. zákoníku byl naopak u obou krajských státních zastupitelství vykázán nárůst počtu stíhaných osob, a to o 28, tedy cca o 26,7 %, když v roce 2016 bylo stíháno pro protiprávní jednání naplňující skutkovou podstatu uvedeného trestného činu 105 osob a v roce 2017 jich bylo stíháno celkem 133.

 

U dalších trestných činů spadajících do dané oblasti se ze statistických výkazů podává, že v obvodu působnosti jednotlivých krajských státních zastupitelství, došlo ke zcela odlišnému vývoji v porovnání s údaji z roku 2016.

 

Konkrétně ve vztahu k trestným činům vraždy podle § 140 tr. zákoníku a zabití podle § 141 tr. zákoníku vykazuje Jihomoravský kraj pokles počtu osob stíhaných pro tyto trestné činy, a to z 31 na 13, tj. o 58 %. Jedná se tak o nejmenší počet od roku 1989. Oproti tomu však vzrostl počet osob stíhaných pro trestné činy těžké ublížení na zdraví podle § 145 tr. zákoníku a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a odst. 3 tr. zákoníku, a to ze 138 na 148, tedy nijak výrazně, cca o 7 %. Krajským státním zastupitelstvím v Brně je v této souvislosti uváděno, že u tohoto druhu trestné činnosti nebyly z jeho strany, ani jednotlivými okresními státními zastupitelstvími, zaznamenány žádné podstatné vývojové trendy, obecně nebyla zaznamenána ani zvyšující se brutalita útoků.

 

V rámci Severomoravského kraje je pak evidován nárůst počtu osob stíhaných pro trestné činy dle §§ 140 a 141 tr. zákoníku z 20 na 28, tj. o 40 %, a naopak pokles počtu osob stíhaných pro trestné činy dle §§ 145 a 146a odst. 3 tr. zákoníku, a to ze 162 na 146, tj. cca o 9,8 %. Krajské státní zastupitelství v Ostravě v souvislosti s násilnými trestnými činy (zejména pokud jde o vraždy) na základě vlastních poznatků uvádí, že v naprosté většině případů se této trestné činnosti (vyjma sexuálně motivované) pachatelé dopouštějí v rámci vzájemných konfliktů, a mnohdy po předchozí konzumaci alkoholických nápojů, přičemž právě v rámci tohoto „vyřizování si“ sporů je zřejmá zvyšující se agresivita pachatelů. U řady případů vražd nebo pokusů o vraždu byla zaznamenáno jejich spáchání s výraznými znaky brutality, mnohdy vůči vlastním příbuzným. Jako příklady jsou uváděny tyto dva případy:

 

- dne 16.7.2017 v době od 14:00 do 14:49 hodin v místě svého bydliště v rodinném domě čp. 629 na ulici Mírová v Budišově nad Budišovkou, se záměrem usmrtit svého nevlastního bratra nezl. P. P., nar. 9.5.2009,  si z kuchyně vzal lepicí pásku, nůžky a kuchyňský nůž o celkové délce 27 cm a délce čepele 14,5 cm a P. P. vyzval, aby s ním šel do podkroví domu, načež mu v ložnici v podkroví domu nejprve přelepil celá ústa ustřiženou částí lepicí pásky, povalil jej na postel do polohy na břiše a přitlačil obličejovou část jeho hlavy do lůžkovin po dobu několika minut takovou intenzitou, že mu znemožnil dýchání, následně se chopil výše specifikovaného kuchyňského nože a v době, kdy P. P. stále ležel na břiše, opakovaně zaútočil proti jeho krku, čímž mu způsobil tři horizontálně orientované řezné rány krku, kdy jedna z ran o velikosti 10,5 x 2,5 cm v úrovni horní části hrtanu zraňovala krční svaly, natínala hrtan, částečné přetínala stěnu hltanu a přetínala zevní pravostrannou krkavici s navazujícím masivním krvácením, kdy P. P. během několika desítek sekund od rozhodného útoku proti jeho krku v důsledku vykrvácení při řezném poranění pravé zevní krkavice na místě zemřel. Pachatel byl zatím nepravomocně za uvedené jednání (kvalifikované dle § 140/1,3c trestního zákoníku) odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 17 roků a 6 měsíců, přičemž z pohledu příčin uvedeného jednání je zejména zajímavá okolnost, že zmíněný čin byl nejpravděpodobněji důsledkem m.j. dávné šikany obžalovaného ze strany spolužáků v době docházky na ZŠ.

 

- dne 08. 04. 2017 v době od 16:25 do 16:45 hodin v Petřvaldě, na ul. Šenovské, na konci veřejně přístupné příjezdové cesty vedoucí k domu poškozených č. p. 462 a sousednímu domu obviněného bez čísla popisného, po předchozím uvážení všech okolností chystaného útoku, s předem pojatým záměrem usmrtit zastřelením své sousedy, poškozené manžele M. M., a E. M., znalý jejich aktuálního denního režimu, vyzbrojen nelegálně drženou střelnou zbraní - pistolí ČZ 50, ráže 7,65 mm, kterou si opatřil v přesně nezjištěné době a nezjištěným způsobem, s cílem maximalizovat pravděpodobnost jejich usmrcení, sledoval ze svého sousedního pozemku již během celého odpoledne předmětného dne pohyb poškozených na zahradě jejich rodinného domu a vyčkával na nejvhodnější okamžik uskutečnění svého záměru a ve chvíli, kdy manželé ve svém osobním motorovém vozidle vyjížděli branou ze zahrady u svého domu, na jmenované zaútočil uvedenou zbraní, kdy nejprve ze vzdálenosti asi 2 m jedenkrát vystřelil na poškozeného M. M. sedícího čelem k němu na sedadle spolujezdce, v důsledku čehož střela pronikla čelním sklem vozidla a zasáhla poškozeného do hrudníku, načež v úmyslu pokračovat ve střelbě zamířil na poškozenou E. M., rovněž sedící čelem k němu ve vozidle na sedadle řidiče, přičemž výstřelu zabránilo toliko zaseknutí náboje ve zbrani, s níž byl proto nucen několik sekund manipulovat, čehož využila E. M. a ve snaze zabránit další střelbě se pokusila rozjezdem vozidla srazit útočníka k zemi, podařilo se jí však obviněného pouze přední částí vozidla odstrčit vzad, kdy po ujetí přibližně 4 m ve zmatku narazila do zděného sloupu společné části oplocení mezi domem obviněného a poškozených, proto oba poškození okamžitě vystoupili a prchali ve směru od vozidla a obviněného po louce směrem k ulici Šenovské, načež obviněný opět zamířil zbraň a vypálil proti prchajícím poškozeným otočeným k němu v té chvíli zády nejméně 5 dalších ran v úmyslu oba poškozené zastřelit, z nichž 3 vystřelené projektily zasáhly poškozeného M. M., přičemž následně se obviněný vrátil do svého domu, aby zde vzal již připravený plastový kanystr s benzínem, s nímž přistoupil ke stojícímu osobnímu vozidlu poškozených tov. zn. Chrysler, které částečně polil benzínem, poté násilím vytlačil výklopnou vjezdovou bránu, neoprávněně vnikl na pozemek poškozených, kde rozlitím benzínu a jeho zapálením založil požár v prostorách verandy před vstupními dveřmi do domu, hrozící rozšířením po vnějších stavebních konstrukcích do druhého nadzemního podlaží a na dřevěnou sedlovou střešní konstrukci domu, k čemuž nedošlo pouze díky jeho včasnému uhašení, čímž způsobil škodu na vozidle, vstupní bráně, ohoření části domu i zde uložených věcech v celkové výši 156.722,- Kč, následně opustil pozemek poškozených, vrátil se ke stojícímu automobilu, kde po příjezdu hlídky Policie ČR na místo obrátil střelnou zbraň proti sobě a v úmyslu spáchat sebevraždu se střelil jednou ranou do oblasti pravého spánku, a svým jednáním způsobil poškozenému M. M. tři střelná poranění v podobě život ohrožujících zástřelů zraňujících životně důležité orgány, jež si vyžádala okamžitou hospitalizaci a život zachraňující operativní zákrok ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Jednání pachatele bylo právně kvalifikováno dle § 21 odst. 1 k § 140 odst. 2, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, dle § 279 odst. 1 tr. zákoníku, dle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, kdy věc se v současné době nachází ve fázi hlavního líčení. V dané trestní věci se - jak plyne i z popisu skutku - jednalo o cílený likvidační útok obžalovaného na sousedy, kteří aktuálně nezavdali žádnou příčinu, před napadením nedošlo k žádnému slovnímu ani fyzickému konfliktu. Způsob jednání pachatele je dáno jeho osobností, kdy tento je z hlediska trestního práva plně příčetný, nerespektuje však naprosto žádná společenská pravidla ani právní normy. Obžalovaný v obci nejprve na pozemku vlastní dcery postavil bez stavebního povolení a v rozporu se všemi stavebními předpisy komplex staveb, který využíval k bydlení vlastní rodiny. Pozemek oplotil betonovou zdí, kterou zčásti postavil na pozemku bezprostředních sousedů. Následně začal schválnostmi terorizovat jak nejbližší sousedy, tak i ostatní obyvatele okolních nemovitostí a postupně pojal úmysl se svých sousedů zbavit. Skutek byl tedy vyústěním dlouhodobě řešených problémů mezi obžalovaným, sousedy a ostatními místními obyvateli. Současnému trestnímu stíhání předcházelo vedení mnoha přestupkových řízení, výhrůžky sousedům a další incidenty, které řešila policie i místní přestupková komise, dosud je vedeno správní řízení o odstranění nelegálně zřízené stavby.

 

Na základě vyhodnocení výše uvedených statistických údajů je možno učinit obecný závěr, že v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci došlo v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 celkově k poklesu počtu osob stíhaných pro trestné činy podle §§ 140 a 141 tr. zákoníku o 10 osob, tj. o 19, 6 %, a u trestných činů podle §§ 145 a 146a odst. 3 tr. zákoníku o 6 osob, tj. o 2 %.

 

Co se týče trestného činu obchodování s lidmi podle § 168 tr. zákoníku v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebyla v roce 2017, stejně jako v roce 2016, pro toto jednání stíhána žádná osoba. V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo stíháno celkem 6 osob, což je o 5 více než v roce 2016, tedy došlo k nárůstu o 500%.

 

Pokud jde o trestný čin loupeže podle § 173 tr. zákoníku, v roce 2017 nedošlo oproti předchozímu roku k žádné změně, počet stíhaných osob zůstal fakticky nezměněn, pokles činí 0,45 %, když stíháno bylo toliko o 2 osoby méně.

 

Ohledně trestného činu vydírání podle § 175 tr. zákoníku z údajů uvedených v tabulkách vyplývá, že v Jihomoravském kraji, tedy v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, bylo v roce 2017 stíháno 152 osob, tj. o 11 více než v roce 2016 (nárůst o 7,8 %), a naopak v Severomoravském kraji, tedy v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, bylo v roce 2017 stíháno 190 osob, tj. o 11 osob méně než v roce předchozím (pokles o 5,5%). V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci tak zůstal původní celkový početní stav stíhaných osob beze změn, stíháno bylo opět celkem 242 osob.

 

Ve vztahu k trestnému činu porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku je na místě poukázat na značně výrazný pokles počtu osob stíhaných pro tento trestný čin jak v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně, tak v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě. V Jihomoravském kraji bylo v roce 2016 stíháno 277 osob, avšak v roce 2017 již jen 219 osob, tj. o 58 osob (21 %) méně. V Severomoravském kraji bylo v roce 2016 stíháno 454 osob, v roce 2017 bylo stíháno 368 osob, což je 86 osob méně (19 %). Pro obvod působnosti VSZ v Olomouci tak došlo k poklesu stíhaných osob o 19,7 %.

 

Žádné jiné podstatné poznatky k tomuto druhu trestné činnosti z podkladových zpráva Krajského státního zastupitelství v Brně a Ostravě nebyly zjištěny. Na místě je uvést, že příčiny nárůstu či poklesu u jednotlivých, zprávou sledovaných, trestných činů, nelze, dle vyjádření se krajských státních zastupitelství v podkladových zprávách, objektivizovat.

 

c) vybrané trestné činy spáchané nedospělými osobami, mladistvými a na dětech a na mládeži (tabulky č. II/4a až II/4f)

 

Pokud jde o činy jinak trestné spáchané osobami mladšími 15-ti let, v roce 2017, obdobně jako v roce předchozím, byl v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zaznamenán nárůst počtu nedospělých delikventů, a to o 41, tj. cca o 6,4 %, přičemž na tomto nárůstu se jednoznačně podílí Severomoravský kraj, kde bylo evidováno 401 nedospělých pachatelů, tj. o 48 více než v roce 2016, tedy nárůst činil 13, 6 %. Naopak v Jihomoravském kraji bylo vykázáno snížení počtu nedospělých pachatelů o 7 osob, tj. o 2,5 %.

 

Charakter trestné činnosti se zásadně nezměnil, prověřována byla zejména jednání nižší závažnosti, jako výtržnictví, vandalismus poškozování cizí věci, m.j. formou sprejerství, dále krádeže a jiné. Krajské státní zastupitelství v Brně pak v podkladové zprávě zmiňuje, že činů jinak trestných se ve většině případů dopouštěly děti z neúplných rodin, v několika věcech se přitom jednalo o děti mladší 10-ti let. V takových případech soud působil spíše výchovně, což mnohdy, při zohlednění i nízké závažnosti skutků, našlo odraz i v upuštění od uložení výchovného opatření.

 

Dále Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že byla vypozorována zvyšující se míra násilí. Jako příklad zmiňuje věc vedenou u Městského státního zastupitelství v Brně, vymykající se svým rozsahem běžným případům, ve které v průběhu cca 3 měsíců 15 nezletilců dopustilo 15-ti skutků, převážně naplňující znaky trestných činů loupeže dle § 173 odst. 1 tr. zákoníku a krádeže dle § 205 tr. zákoníku.

 

Ohledně trestné činnosti páchané mladistvými lze z příslušných statistických údajů konstatovat, že v roce 2017 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci registrováno celkem 880 mladistvých delikventů, vůči nimž bylo zahájeno trestní stíhání anebo jim bylo sděleno podezření v rámci zkráceného přípravného řízení. Oproti roku 2016, kdy bylo evidováno 849 těchto mladistvých, tak došlo k nárůstu o 31 osob, tedy cca o 3,7 %, přičemž tento stav je odrazem nárůstu zaznamenaném toliko v Jihomoravském kraji.

 

K podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu ani v roce 2017 nedošlo, situace tak zůstává stejná jako v letech předchozích.

 

Zkrácené přípravné řízení bylo v roce 2017 státními zastupitelstvími v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci uplatněno u 122 mladistvých, tj. cca u 13,8 % z celkového počtu mladistvých delikventů. Z podkladových zpráv se podává, že ve zkráceném přípravném řízení byla řešena méně závažná trestná činnost, zejména krádeže, výtržnictví, poškození cizí věci, včetně sprejerství, ublížení na zdraví, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

 

Klasické trestní řízení bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2017 vedeno u 758 mladistvých delikventů, tedy u 41 mladistvých více než v roce 2016, došlo tak nárůstu o 5,7 %. V této souvislosti je na místě poukázat na rozdílnou situaci v jednotlivých krajích, když zatímco v Jihomoravském kraji bylo oproti předchozímu roku stíháno o 47 mladistvých více, tj. o 17 %, v Severomoravském kraji bylo stíháno o 6 mladistvých méně, pokles však byl zanedbatelný (činil 1 %). Co se týče charakteru páchané trestné činnosti řešené v tomto řízení, nejčastěji se jedná o majetkové delikty, zejména o provinění krádeže dle § 205 tr. zákoníku, kdy pro toto jednání bylo stíháno 189 mladistvých (ve srovnání s rokem 2016 o 23 mladistvých méně, tj. o 11%), a dále o provinění loupeže dle § 173 tr. zákoníku, pro které bylo v roce 2017 stíháno celkem 77 mladistvých, přičemž u tohoto provinění bylo oproti předchozímu roku stíháno o 16 mladistvých více, což představuje nárůst cca o 24,6 %. Významnou je skutečnost, že z uvedených 16 mladistvých se jich 15 dopustilo předmětného protiprávního jednání v Severomoravském kraji (nárůst o 31,9%), což je nárůst významný. Krajské státní zastupitelství v Ostravě v podkladové zprávě k tomu alarmujícímu stavu konkretizuje, že se převážně jedná o pouliční loupežná přepadení, kdy se pachatelé zaměřují na osamělé chodce, především ženy a starší osoby, nad kterými mají, mnohdy i vzhledem ke své početní převaze, převahu též fyzickou. Tento způsob páchání uvedené trestné činnosti je posuzován jako přetrvávající trend.

 

Za významný je třeba dále mít poznatek o navýšení počtu věcí týkajících velmi závažného jednání směřujícího proti životu, vraždy a zabití, neboť v roce 2017 byla v Jihomoravském kraji stíhána 1 mladistvá osoba a v Severomoravském kraji 2 mladistvé osoby, zatímco v roce 2016 bylo vedeno trestní stíhání proti jediné osobě. Došlo tak k nárůstu o 200 %.

 

Pokud pak ze statistických údajů vyplývá, že v Jihomoravském kraji došlo v roce 2017 ke zvýšení počtu mladistvých stíhaných pro provinění znásilnění dle § 185 tr. zákoníku ze 3 na 7, tj. o 133%, k tomuto je ze strany Krajského státního zastupitelství v Brně v podkladové zprávě poukazováno na to, že naopak došlo ke snížení počtu mladistvých osob stíhaných za pohlavní zneužití z 65 na 57.

 

V podkladových zprávách Krajského státního zastupitelství v Brně a Ostravě jsou dále, stejně jako tomu bylo ve zprávách z předchozího roku, uváděny poznatky získané od okresních státních zastupitelství v obvodu jejich působnosti ohledně protiprávního jednání svěřenců výchovných ústavů.

 

Takto je Krajským státním zastupitelstvím v Brně sdělováno, že u Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou a Okresního státního zastupitelství ve Znojmě přetrvává vysoký podíl trestních věcí, v nichž jsou stíháni mladiství, přičemž tento stav je trvale dán počtem výchovných ústavů (konkrétně v okrese Znojmo jde o 3 výchovné ústavy). Skladba chovanců v těchto zařízeních, zejména ve VÚM Višňové, s sebou přináší pro označená okresní státní zastupitelství místní příslušnost k výkonu dozoru ve vztahu k trestné činnosti páchané mimo obvod jejich působnosti, tedy na území celé republiky. Ve VÚM Višňové se také trvale zhoršuje situace (útěky, šikana, napadání vychovatelů) v návaznosti na zhoršující se skladbu chovanců (mladiství odsouzení pro závažné násilné jednání, s diagnostikovanou poruchou sexuálního sadismu aj.).

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě je pak uváděno, a to opětovně, že dle signalizace od jednotlivých okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti (např. OSZ v Novém Jičíně), se na trestné činnosti mladistvých v některých okresech výraznou měrou podílejí svěřenci výchovných ústavů pro mladistvé, kdy k páchání trestné činnosti těmito osobami dochází nejen v době pobytů mimo tato zařízení (krádeže, loupeže), ale i v souvislosti s jejich umístěním v těchto zařízeních (nejčastěji se jedná o násilné vymáhání finančních částek nebo různých úsluh mezi svěřenci navzájem, útěky z ústavu, projevy šikany).

 

Co se týče trestné činnosti páchané na dětech, ze statistických údajů obsažených v tabulkách vyplývá, že ze všech trestných činů spadajících do této kategorie je i nadále nejčastěji páchán trestný čin zanedbání povinné výživy dle § 196 tr. zákoníku, byť oproti roku 2016 došlo k poklesu počtu stíhaných osob, a to o 100 osob. Pro uvedený trestný čin tak bylo v roce 2017 v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stíháno celkem 1162 osob, pokles tedy činí 8%, přičemž na tomto stavu se podílí toliko situace v Severomoravském kraji, kde bylo stíháno o 108 osob méně oproti předchozímu roku, konkrétně 904 osoby, zatímco v Jihomoravském kraji bylo ve sledovaném období stíháno o 8 osob více, konkrétně 258 osob. Z uvedených údajů je též zřejmé, že výskyt této trestné činnosti je v Severomoravském kraji více jak trojnásobně vyšší než v Jihomoravském kraji.

 

Sestupný trend byl zaznamenán též u trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 tr. zákoníku, a to u státních zastupitelství v obou krajích, přičemž pokles činí 7,8% (zatímco v roce 2016 bylo stíháno celkem 179 osob, v roce 2017 bylo stíháno 165 osob, tedy o 14 méně). Krajské státní zastupitelství v Ostravě ve vztahu k této trestné činnosti setrvává na svém, již v předchozí zprávě vysloveném, stanovisku, že statistické údaje objektivně nemapují skutečnou situaci, neboť nejsou odhalovány veškeré případy týkající se jednání spadajícího pod uvedenou právní kvalifikaci, a to s ohledem na postoj poškozených, zejména matek poškozených dětí, ovlivněný příbuzenskými vztahy s pachatelem, sociální situací a dalšími okolnostmi.

 

Dále Krajské státní zastupitelství v Ostravě opět poukazuje na nárůst případů týrání nezletilých dětí pěstouny, mající tyto děti v náhradní péči. Příkladmo uvádí věc, v níž byla již podána obžaloba, a to pro jednání právně kvalifikované  podle § 198 odst. 1 ,odst.2 písm. a, písm. b),písm. d) tr. zákoníku  a jednak jako zločin těžkého ublížení  na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měla dopustit pachatelka tím, že

v blíže nezjištěné době, nejméně však od května 2016 do 12.12.2016 ve Fulneku , v bytech , kde bydlela společně se svou nezletilou dcerou M. M , (nar. 2010)  a nezletilou A. D., (nar.2013) , která ji byla předběžně předána do péče na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku – Místku , zneužívaje své fyzické převahy a dominantního postavení pěstounky vůči dítěti, na domnělé prohřešky nezletilé A.D., spočívající v tom, že se pomočila, pokálela,  hlasitě si  hrála nebo  ji při hře spadly hračky, což však bylo chování úměrné jejímu věku, reagovala tak, že ji slovně  ponižovala, nedávali ji v dostatečné míře a kvalitě jídla najíst a napít, nedostatečně zajišťovala její  lékařskou péči, bránila ji v pohybu tím, že ji nutila sedět v kočárku, na sedačce, židličce nebo jiných místech, zatímco její dcera si hrála, běhala, koupala se v bazénku či vyvíjela jiné dětské aktivity, kterých se zakázala A.D. zúčastnit, znemožňovala ji komunikaci  s jinými lidmi, kteří k ní   přišli na návštěvu, a navíc jí fyzicky napadala útoky vedenými od malé po velkou intenzitu síly proti jejímu obličeji, hlavě, horním a dolním končetinám , a dále proti genitáliím a konečníku, a to údery pěstí, údery tupým předmětem, kopy či jejich vzájemnou kombinací s naražením nezletilé proti pevné překážce , dále ji vytrhávala  vlasy, čímž způsobila nezletilé A. D. mnohočetné krevní podlitiny v rozsahu levého ušního boltce a pod pravým okem, podlitiny na dlaních a na předních plochách bérců, pohmožděniny nosu s oděrkou kůže a s jeho výraznou deformací, odpovídající zlomenině nosní přepážky, zhmoždění a defiguraci dolního rtu po neošetřené ráně na jeho vnitřní ploše se ztrátovým poraněním prvního a druhého řezáku v dolní čelisti vpravo a prvního až třetího řezáku dolní čelisti vlevo, vazivové jizvy ve vlasech na vrcholu hlavy a na vrcholu brady, kruhovité zahnědlé jizvičky vlevo od pupku a vpravo na hrudníku, zlomeniny následně zhojené masivními svalky, a to v místě neléčené zlomeniny zevního konce levé klíční kosti, v místě neléčených zlomenin a epifizeolýz dolních konců obou pažních kostí, poranění zevního genitálu  protržením panenské blány, a poranění konečníku, projevující se  jizevnatými změnami v celém rozsahu tzv. hráze  těžkou chudokrevnost, hypovitaminozu, kdy tato poranění si vyžádala od 12.12.2016 do 24.12.2016 hospitalizaci poškozené na Dětském oddělení Nemocnice v Novém Jičíně a následně hospitalizaci od 4.1.2017 do 13.1.2017 na Klinice dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno, kde musela nezletilá podstoupit v celkové anestézii rozhýbání obou loketních kloubů s následným přiložením sádrové fixace, přičemž popsaná poranění  ze soudně lékařského hlediska  jsou  typická pro zlé nakládání s dítětem v širším časovém období , tedy typická u tzv. syndromu týraného dítěte, který se projevuje obecně i v rovině psychické, a to  především do budoucna,  disharmonickým vývojem osobnosti nezletilého dítěte, kdy daného jednání se na nezletilé dopouštěla s vědomím, že díky svému nízkému věku nejen není schopna se tomuto aktivně bránit, ale je na nich zcela závislá její samotná existence.

 

Výrazný vzestupný trend byl v roce 2017 zaznamenán u trestného činu ohrožování výchovy dítěte dle § 201 tr. zákoníku, a to cca o 24,9 %, když stíháno bylo celkem 266 osob, tj. o 53 osob více než v roce 2016 ( v roce 2016 nárůst této trestné činnosti v obvodu působnosti VSZ v Olomouci činil 19,7 %).

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě (v jehož obvodu působnosti se jednalo o nárůst o 37 stíhaných osob), je v podkladové zprávě uváděno, že předmětný trestný čin byl páchán většinou jednáním spočívajícím v zanedbávání dozoru nad školní docházkou dětí, dále v souběhu s trestnou činností páchanou se sexuálním motivem, a dále mnohdy i pomocí výpočetní techniky. V dané souvislosti je jako určitý výjimečný případ prezentována věc vedená u Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, ve které vysokoškolsky vzdělaný ředitel školského volnočasového zařízení, měl spáchat celou řadu trestných činů, jimiž měl ohrožovat svobodu a důstojnost osob v sexuální oblasti a pohlavní nedotknutelnost dětí, a to zejména poskytováním různých výhod, včetně finančních bonusů pro chlapce starší 15 let za pohlavní styky s ním, a dále se mělo jednat i o nevhodné chování a písemnou komunikaci s žákem mladším 15-ti let.

 

Dále se z tabulek podává, že v roce 2017 došlo k nárůstu počtu osob stíhaných pro trestný čin svádění k pohlavnímu styku, a to jak v Jihomoravském kraji (zde o 100%, když v roce 2016 byly stíhány 4 osoby a v roce 2017 již 8 osob), tak i v Severomoravském kraji (zde o 60 %, když v roce 2016 bylo stíháno 10 osob a v roce 2017 již 16 osob). Celkově tak nárůst v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci činil 71 %, přičemž tento ukazatel svědčí o nežádoucím vývoji této trestné činnosti pro společnost.

 

Oběma krajskými státními zastupitelstvími je pak ve vztahu k této sledované oblasti trestné činnosti v podkladových zprávách poukazováno na zvyšující se nápad věcí týkajících se trestné činnosti související s dětskou pornografií, páchanou prostřednictvím počítačové sítě.

 

d) trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek (tabulka č. II/5, přehled č. II/5a)

 

Z podkladových zpráv Krajského státního zastupitelství v Brně a Ostravě a ze statistických listů vyplývá, že předmětná trestná činnost se ve sledovaném období, stejně jako v roce předchozím, vyskytla spíše sporadicky. A přestože byl v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2017 zaznamenán oproti roku 2016 nárůst počtu osob stíhaných pro tuto trestnou činnost celkem o 3 osoby, tj. o 17 % (v roce 2016 bylo stíháno celkem18 osob, v roce 2017 celkem 21 osob), nejde o navýšení nikterak významné.

 

V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2017 stíháno pro tuto trestnou činnost celkem 12 osob, přičemž z údajů uvedených v tabulkách lze dovodit, že v polovině případů se stíhané osoby měly dopustit protiprávního jednání násilného charakteru (trestných činů podle § 352 odst. 2 tr. zákoníku a § 146 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku) a ve zbývajících případech šlo o jednání mající charakter slovních útoků a vyjádření.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě ve své zprávě poukazuje na skutečnost, že u některých trestných činů byl zaznamenán nulový výskyt. Z tabulky pak vyplývá, že čtyři osoby z celkem devíti stíhaných se měly dopustit násilného jednání (tr. činu podle § 146 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku). Označené státní zastupitelství ve zprávě dále zmiňuje poznatek o poklesu výskytu sledované trestné činnosti dokonce i ve městech, ve kterých dochází k výrazné kumulaci obyvatel odlišného etnika, konkrétně romského etnika, jako např. Ostrava, Přerov, Bruntál.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě dále uvádí konkrétní případ evidovaný u Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 ZT 14/2017, kdy obviněný se měl dopustit přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 356 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku prostřednictvím sociální sítě Facebook, a v této souvislosti upozorňuje na okolnost, že dokazování bylo usnadněno doznáním pachatele, přičemž v opačném případě by dokazování bylo značně obtížné, neboť informace společnosti Facebook je možné vyžadovat jen cestou právní pomoci do USA s velmi dlouhou čekací dobou, pokud je vůbec takové žádosti vyhověno.

 

Na základě výše uvedených poznatků lze tedy konstatovat, že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám v trendech vývoje předmětné trestné činnosti.

 

 

 

e) trestné činy cizinců (tabulka č. II/6)

 

Jde-li o problematiku trestné činnosti, které se dopouštějí cizinci v Severomoravském kraji, tedy v rámci územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, lze z dostupných statistických údajů vysledovat, že podobně jako v předcházejících obdobích, také v průběhu roku 2017 se výraznou měrou na páchání trestné činnosti podíleli, kromě tradičně již nejvyššího počtu státních příslušníků Slovenské republiky, dále především občané Polské republiky, Ukrajiny, Bulharské republiky a státní příslušníci Vietnamské socialistické republiky (jinými slovy jde o státní příslušníky buďto okolních států či státní příslušníky států, kteří se na území naší republiky již dlouhodoběji zdržují). I vzhledem k výše uvedenému tudíž nové jevy, vztahující se k charakteru trestných činů páchaných cizinci, z dostupných podkladů zjištěny nebyly. V dané souvislosti lze poukázat na fakt, že v působnosti KSZ v Ostravě se cizí státní příslušníci výraznější měrou i v průběhu roku 2017 podíleli především na páchání trestné činnosti na úseku drog, a to zejména v souvislosti s tzv. velkopěstírnami konopí setého. Dalšími druhy trestné činnosti, které byly v případě cizinců zaznamenány, jsou trestné činy související s neplněním vyživovací povinnosti, s legalizací výnosů z trestné činnosti (spáchané tak, že cizinec si založí u českého peněžního ústavu účet, na který přicházejí podvodně vylákané platby ze zahraničních účtů, které jsou následně vybírány) či trestné činy spáchané v dopravě, jakož i zvlášť závažná trestná činnost proti životu a zdraví, ať již páchaná v cizinecké komunitě, nebo i na občanech ČR. Celkem bylo v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě za rok 2017 trestně stíháno 252 cizinců, což je oproti roku 2016 pokles o 32 osob (r. 2016 celkem 284 stíhaných osob), a tedy jde o pokles trestné činnosti páchané cizinci o 11,3 %. Z celkového počtu šlo o 103 Slováků, 48 Poláků, 23 Vietnamců a 10 Ukrajinců, počet zbylých cizích státních příslušníků se pohybuje pouze v řádu jednotek. Obžalováno bylo 222 osob. Zkrácené řízení bylo vedeno v 318 případech. 

 

Na základě statistických údajů pro Jihomoravský kraj bylo zjištěno, že na území tohoto kraje, v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, bylo stíháno celkem 323 cizinců, což je oproti roku 2016 pokles o 14 osob (v r. 2016 stíháno celkem 337 cizinců), tedy i v obvodu působnosti tohoto státního zastupitelství došlo k poklesu stíhaných cizinců, avšak jen o 4,15 % oproti r. 2016.  Celkem bylo obžalováno 286 cizinců a v 622 případech bylo vedeno zkrácené trestní řízení. Ve skladbě převažují státní příslušníci Slovenska – 170 osob, Vietnamské socialistické republiky – 37 osob, Ukrajiny – 19 osob, Rumunska – 18 případů a Polska – 8 osob. Další národnosti jsou početně zastoupení v počtu pod 10 osob. I v obvodu působnosti KSZ v Brně pokud jde o národnostní skladby pachatelů, tato je bez výrazných výkyvů oproti předcházejícím rokům. Cizinci se v obvodu působnosti tohoto krajského státního zastupitelství dopouštějí trestné činnosti převážně na úseku obecné, drogové a majetkové kriminality, přičemž na úseku drogové trestné činnosti stále převažují především Vietnamci (velkopěstírny marihuany, výroba a distribuce pervitinu a prodej padělků různého druhu značkového zboží). Z poznatků Krajského státního zastupitelství v Brně lze vysledovat, že po dobu několika let narůstá počet trestných činů spočívajících v legalizaci výnosů trestné činnosti spáchané hlavním pachatelem v zahraničí, a to převodem podvodně provedené platby na účet založený účelově v České republice. Následně zde cizinci z účtu vybírají hotovost, nebo částku přepošlou na jiný zahraniční účet. Pokud jde o nějaké zásadnější jevy, vztahující se k postihu trestných činů páchaných cizinci, z dostupných podkladů lze konstatovat, že v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně narůstá počet trestných činů spočívajících v legalizaci výnosů trestné činnosti spáchané hlavním pachatelem v zahraničí, a to převodem podvodně provedené platby na účet založený účelově v České republice, kde cizinci z účtu vyberou hotovost nebo částku přepošlou na jiný zahraniční účet. V těchto případech je často problematické zadokumentovat primární trestný čin, když peníze jsou zasílány z exotických zemí jako je Egypt nebo Kolumbie, což trestní řízení znesnadňuje a výrazně prodlužuje jeho délku. Ke značnému prodloužení délky řízení dochází také v případech, kdy primární trestný čin byl spáchán na území EU.

 

Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci byli v roce 2017 trestně stíháni 3 cizinci, a to jeden Alžířan, jeden Slovák a jeden Polák. Všichni tři byli také obžalováni.

 

Závěrem k problematice trestné činnosti cizinců konstatuji, že až na mírné snížení jejich podílu na kriminalitě, nedošlo k zásadním změnám oproti roku 2016.

 

f) drogové trestné činy (tabulka č. II/7)

 

Na úvod je třeba konstatovat, že pro trestnou činnost na úseku drog bylo v r. 2017 trestně stíháno v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě celkem 1080 osob, (v r. 2016 šlo o 976 osob), což je nárůst o 10,7 % a obžalováno bylo 948 osob (v r. 2016 byl počet 873 osob), jde tedy o nárůst o 8,6%.

 

V rámci působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě nadále převažuje trestná činnost spojená s výrobou a distribucí metamfetaminu (pervitinu) a konopí. Nemalým problémem na drogové scéně je fakt, že dochází ve zvýšené míře k nelegálním obchodům s návykovými léky, což je ovšem soudy, stejně jako i v některých případech obchodu s konopím, posuzováno a trestáno mírněji, než nakládání s klasickými drogami (tresty snižovány mnohdy pod dolní hranici zákonné trestní sazby či ukládány na samé dolní hranici sazby, přestože formálně jsou naplněny zákonné znaky kvalifikované skutkové podstaty § 283 odst. 3, odst. 4 tr. zákoníku). Jako příklad lze v dané souvislosti uvést tr. věc evidovanou u Krajského státního zastupitelství Ostrava pod sp. zn. 1 KZV 35/2016, kde byli pachatelé trestně stíháni pro trestnou činnost právně kvalifikovanou podle § 283 tr. zákoníku v kvalifikovaných skutkových podstatách, m. j. i podle odst. 4 písm. c), které se dopustili v souvislosti s výrobou a následnou distribucí marihuany, přičemž v případě všech obviněných nalézací soud při ukládání trestů podle názoru Krajského státního zastupitelství v Ostravě neadekvátně aplikoval § 58 odst. 1 tr. zákoníku, v důsledku čehož byl rozsudek ze strany státního zástupce napaden odvoláním. Odvolací soud však doposud nerozhodl.

 

Pozitivní výsledky v souvislosti se samotným odhalováním a vyšetřováním drogové trestné činnosti byly zaznamenány v trestní věci vedené u Krajského státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 1 KZV 41/2017, ve které byl sjednán v průběhu roku 2017 společný vyšetřovací tým, jehož výstupem byla proběhnuvší realizace v srpnu 2017 (vyšetřování není dosud ukončeno) a kterou lze hodnotit jako významnější zásah do místní drogové scény (při aplikaci právní kvalifikace podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) odst. 4 písm. b), písm. c) tr. zákoníku). V této věci došlo k zadržení a zahájení trestního stíhání mezinárodní skupiny pachatelů působící na území ČR, SR a Polska, organizující výrobu a distribuci pervitinu nesoucí znaky takřka průmyslové výroby. Celkový rozsah dokumentovaného množství vyrobené drogy byl mimořádný i v porovnání s kauzami, které byly v dřívější době vedeny u zdejšího krajského státního zastupitelství.  Likvidace uvedené skupiny pachatelů pak výrazně přispěla k současnému nedostatku kvalitního pervitinu na černém trhu na Ostravsku a Karvinsku, jehož důsledkem je téměř dvojnásobný nárůst ceny této drogy na černém trhu z běžných 500 – 800,- Kč za gram až na cenu 1.500,- Kč za gram drogy. Při samotném prověřování a vyšetřování dané trestné činnosti výrazně napomohlo sdílení důkazů a plánování společné realizace, při které došlo k zadržení velké většiny spolupachatelů ve všech státech téměř v jednom okamžiku, a to díky mezinárodní spolupráci policejních orgánů a státních zástupců ČR, SR a Polské republiky koordinované v rámci Mezinárodního vyšetřovacího týmu s názvem GOROLA, sjednaného pod záštitou Eurojustu mezi příslušnými orgány všech zúčastněných stran.  Celkově je v současné době trestně stíháno 9 pachatelů na území ČR, z toho 8 fyzických a jedna právnická osoba, 4 pachatelé na území Slovenska a 27 pachatelů na území Polska. V dané věci byly pak státním zástupcem vyslechnuty dvě osoby ucházející se o statut spolupracujícího obviněného podle § 178a odst. 3 tr. zákoníku.

 

Statistické ukazatele pak dokládají, že v případě zločinu nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku došlo v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě k nárůstu o 53 osob stíhaných i obžalovaných (v roce 2016 bylo stíháno 487 osob, v roce 2017 540 osob, v roce 2016 bylo obžalováno 443 osob a v roce 2017 obžalováno 496 osob). Nárůst počtu stíhaných osob, byť v mnohem menším měřítku, byl zaznamenán i v případech trestné činnosti právně kvalifikované podle § 284 tr. zákoníku, tj. přechovávání omamných a psychotropních látek (nárůst stíhaných 2 osoby), počet obžalovaných osob zůstal stejný jako v r. 2016, konkrétně 36.

 

Jde-li o drogovou trestnou činnost v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, pak i v tomto regionu došlo ke zvýšení počtu stíhaných a obžalovaných osob pro drogovou trestnou činnost (405 stíhaných v r. 2017 oproti 359 stíhaným v r. 2016, což dává nárůst o 12, 8%). Ještě markantnější nárůst počtu stíhaných a obžalovaných osob byl zaznamenán v případech trestné činnosti právně kvalifikované podle § 284 tr. zákoníku, tj. přechovávání omamných a psychotropních látek (nárůst stíhaných o 11 osob, což činí 22 % a obžalovaných o 13 osob, tedy o 36,1%  oproti r. 2016). Charakter trestné činnosti na úseku drog se oproti předešlým rokům částečně změnil v tom směru, že byl zaznamenán návrat drogy LSD na drogovou scénu, přičemž tato droga nebyla zachycena předchozích cca 10 let. I nadále však převažují pěstírny marihuany a výrobci pervitinu, byl zaznamenán poznatek, že drogy byly nakupovány prostřednictvím „deep internetové“ sítě Darknet a zasílány přepravními společnostmi do Ruské federace a také, že marihuana je pěstována velmi odborně v různých odrůdách jako Jack Herer, White Russian, CN atd. Konkrétně pěstování marihuany nadále převažuje ve vietnamských pěstírnách, přičemž jako „zahradníci“ jsou najímáni Vietnamci, kteří mají dluhy, nemají povolení k pobytu v ČR ani k práci, nikoho v ČR neznají a jsou často přiváženi z Polska nebo Maďarska. V roce 2017 byl v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně řešen i případ kombinace násilné a drogové trestné činnosti.

 

V souvislosti s trestnou činností na drogové scéně lze z poznatků obou krajských státních zastupitelství shrnout, že zneužívání omamných a psychotropních látek je stále v současné době rozšířeným a akcelerujícím problémem, o čemž svědčí nejen neustále se opakující výroba a distribuce drog v určitých lokalitách, ale i nárůst počtu osob dopouštějících této trestné činnosti. Drogovými konzumenty se nadále stávají osoby nízkého věku. V rámci dokumentace trestné činnosti na drogové scéně také stále přetrvává neochota svědků spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, kdy případné odhalení (nejde-li o náhodný záchyt) trestné činnosti, je bez použití operativně pátracích prostředků prakticky nemožné. To je však výrazně komplikováno skutečností, že komunikace mezi pachateli se přesouvá do jiných virtuálních komunikačních kanálů či dochází k velmi časté a rychlé výměně užívaných SIM karet a telefonů ze strany pachatelů. Navíc nutno poukázat na to, že dané trestné činnosti se často dopouštějí osoby jiných národností, zejména pak pocházejících z asijských států, což s sebou samozřejmě nese i problém jazykové bariéry, související s přetrvávajícím nedostatkem důvěryhodných tlumočníků.

 

g) trestná činnost příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby (tabulky č. II/8a, II/8b, II/8d) a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Vojenské policie

 

V obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ve věcech, v nichž vykonává dozor státní zástupce krajského státního zastupitelství podle § 10 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů, nebyly zjištěny žádné zásadní změny v počtu a složení trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů (nebyl zaznamenán žádný relevantní případ týkající se trestního řízení souvisejícího se zpravodajskými službami). Krajské státní zastupitelství v Brně zmiňuje věc příslušníků Vojenské policie spočívající ve výbuchu munice ve vojenských prostorách ve Vyškově v důsledku chybného zacházení s vojenským materiálem. Předmětná věc je od počátku sledována v rámci výkonu dohledu Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a prověřování dosud nebylo ukončeno.

 

Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci konstatují zásadní část evidovaných trestních věcí páchaných příslušníky sledovaných bezpečnostních sborů mimo vlastní výkon služby, zejména v oblasti dopravních nehod a výtržnického chování, často pod vlivem alkoholu. Krajské státní zastupitelství v Ostravě zaznamenalo znepokojující vývoj trestné činnosti související s rozvrácením osobních a rodinných vztahů a potíží souvisejících se soužitím ve společné domácnosti (přečin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku, přečin porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku, přečin omezování osobní svobody podle § 171 tr. zákoníku a se stalkingem související přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 tr. zákoníku).

 

Byť to samostatně krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nezdůrazňují, vrchní státní zastupitelství sleduje nárůst tzv. drogové trestné činnosti u příslušníků bezpečnostních sborů, a to ze záznamů o zahájení úkonů trestního řízení, které jako v minulých obdobích ve všech případech podezřelých příslušníků Policie ČR, Vězeňské služby a Celní správy sleduje na základě stanovené informační povinnosti opatřením vrchního státního zástupce v Olomouci. Krajské státní zastupitelství v Brně eviduje nárůst výskytu drogové trestné činnosti ve věznicích za předpokládané součinnosti příslušníků Vězeňské služby a připomíná v tomto směru velkou náročnost operativního šetření s ohledem na specifický charakter daného prostředí.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci konstatuje, stejně jako v předchozích obdobích, přínos dohledové činnosti ve sledovaných trestních věcech souvisejících s trestnou činností příslušníků bezpečnostních sborů. Cílem dohledové činnosti odboru trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v předmětné trestné činnosti je sjednocování postupů dozorových státních zástupců podřízených krajských státních zastupitelství v návaznosti na činnost policejních orgánů GIBS. Pozitivně lze v tomto směru hodnotit předchozí dohledové prověrky vrchního státního zastupitelství zaměřené právě na tuto trestnou činnost.

 

Zatímco v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl zaznamenán mírný nárůst počtu stíhaných příslušníků Policie ČR (oproti 17 stíhaným policistům v roce 2016 bylo v roce 2017 stíháno 22 osob z řad Policie ČR), v případě dozorové činnosti Krajského státního zastupitelství v Brně naopak mírný pokles (oproti 18 stíhaným policistům v roce 2016 bylo v roce 2017 stíháno 16 příslušníků bezpečnostních sborů, jedna věc byla vedena vazebně).

 

Krajské státní zastupitelství v Brně oproti Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě pozitivně hodnotí odstranění předchozích průtahů na straně policejního orgánu GIBS, což dává do souvislosti se stabilizovanou personální situací u pracovišť GIBS v obvodu jeho působnosti. Krajské státní zastupitelství v Ostravě nadále upozorňuje na nedostatečnou personální vybavenost GIBS v obvodu jeho dozorové činnosti, přičemž i přes tento handicap zmiňuje zlepšení vyhledávání a dokumentování trestné činnosti pracovišti GIBS v obvodu působnosti uvedeného krajského státního zastupitelství.  

 

h) trestné činy proti životnímu prostředí (tabulka č. II/9 a II/9a)

 

Obdobně jako v předcházejících letech je v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Krajského státního zastupitelství v Brně v roce 2017 zaznamenám minimální či nulový výskyt některých trestných činů předmětné trestné činnosti. Lze předpokládat, že tento stav je zapříčiněn nejen jejím nízkým výskytem, ale velmi pravděpodobně velkou latencí dané trestné činnosti. V Jihomoravském kraji ve sledovaném období signalizuje poznatky z její realizace pouze Městské státní zastupitelství v Brně, které připomnělo, že v roce 2017 vedlo 4 případy týrání zvířat, z toho dvě věci byly postoupeny správnímu orgánu k projednání přestupku a dvě věci byly soudem pravomocně odsouzeny. V Severomoravském kraji ve sledovaném období byl zaznamenán jeden případ spáchání trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 tr. zákoníku, pro který byla stíhána a následně obžalována jedna osoba. Ve vztahu k ostatním trestným činům spadajícím do této kategorie byly Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze strany jednotlivých OSZ v rámci obvodu jeho působnosti signalizovány trestní věci jen ojediněle, kdy se jednalo téměř výlučně o trestní věci s užitou aplikací § 302 tr. zákoníku, tedy v souvislosti se spácháním přečinu týrání zvířat. Vzhledem k naprostému minimu výskytu uvedených trestných činů nelze ze strany zdejšího vrchního státního zastupitelství k trendu vývoje dané trestné činnosti uvést žádné poznatky, důležité pro případné zevšeobecnění.

 

i) trestné činy v dopravě, zejména silniční (tabulka č. II/7a)

 

Pro vybrané trestné činy spáchané v dopravě bylo v roce 2017 v Jihomoravském kraji vedeno řízení proti 3056 osobám, z toho bylo stíháno 415 osob a obžaloba byla podána proti 271 osobám, podmíněné zastavení trestního stíhání bylo uplatněno proti 134 osobám. Většina věcí byla vyřízena ve zkráceném přípravném řízení, kdy se konkrétně jedná o 2578 osob, kdy návrh na potrestání byl podán na 2462 osob a postup dle § 179g tr. řádu byl uplatněn proti 113 osobám. Pro vybrané trestné činy spáchané v dopravě bylo v roce 2017 v Severomoravském kraji vedeno řízení proti 3888 osobám, z toho bylo stíháno 699 osob a obžaloba byla podána proti 459 osobám, podmíněné zastavení trestního stíhání bylo uplatněno proti 204 osobám. I v tomto kraji byla většina věcí vyřízena ve zkráceném přípravném řízení, kdy se konkrétně jedná o 3116 osob, kdy návrh na potrestání byl podán na 2860 osob a postup dle § 179g tr. řádu byl uplatněn proti 244 osobám. Lze tedy zkonstatovat, že oproti předcházejícím letům (2015-2016) jde o významný pokles počtu stíhaných osob (v roce 2015 se jednalo o 8260 osob a v roce 2016 se jednalo o 8838 osob).

 

Ve sledovaném období nadále přetrvává nejednotná praxe, která souvisí s nařízením vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejích limitních hodnot. Na tuto problematiku je opětovně poukazováno.

 

V případě Jihomoravského kraje je registrován setrvalý pokles v případě spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 tr. zákoníku. Téměř všechna okresní státní zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně tento vývoj shodně přisuzují změně soudní praxe obecných soudů v důsledku změny náhledu na posuzování tohoto druhu trestné činnosti z pohledu Krajského soudu v Brně a zejména jeho stanoviska k limitním cut off hladinám drog, prezentovaným v ústavním znaleckém posudku Psychiatrické nemocnice Praha-Bohnice, na který odkazují judikáty Nejvyššího soudu ČR při posuzování a prokazování zákonného znaku „stavu vylučujícího způsobilost“. Téměř všechna okresní státní zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně shodně poukazují na skutečnost, že dochází v důsledku této současné soudní praxe u této vysoce škodlivé trestné činnosti se vzrůstajícím trendem vývoje, namísto vyvozování trestní odpovědnosti a  postihu k přesunu do odpovědnosti a postihu v rovině přestupkové, jakoby se jednalo o protiprávní jednání méně společensky závažné a škodlivé. V souladu s platnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR byli přibíráni ke zjištění a doložení naplnění zákonného znaku „stavu vylučujícího způsobilost“ vedle znalce z oboru zdravotnictví – odvětví soudní toxikologie (ke kvalifikaci a kvantifikaci jiné návykové látky) rovněž znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Tito přibraní znalci vždy dospěli k závěru, že v daných případech i přes mnohdy podstatně nižší detekovanou hladinu drogy v krvi pachatele se jedná o „stav vylučující způsobilost“ a tedy naplnění tohoto zákonného znaku zpochybnili relevanci obecně stanovených u vybraných druhů drog v tzv. „bohnickém ústavním posudku“. Poukázali na to, že u těchto látek sice nelze postupovat obdobně a stanovit míru ovlivnění podle koncentrace látky v krvi, jako u alkoholu s ohledem na fakt, že jejich působení je vysoce individuální a mechanismu metabolických dějů složitější než u alkoholu a podléhá jiným zákonitostem, avšak uvedli konkrétní případy, kdy navenek se vliv jiné návykové látky u posuzované osoby v rámci tzv. klinického vyšetření nijak neprojevoval, ale přesto byla posuzovaná osoba i při zjištění nižší hladiny, než limitní, v důsledku vlivu drog neschopná bezpečně řídit motorové vozidlo. V daných kauzách vždy znalci poukázali, že i malé dávky drogy (v daném případě THC), při kterých ještě nejsou patrny žádné změny chování a nelze vyexplorovat žádné psychopatologické fenomény, které ovlivňují velmi podstatně způsobilost k řízení motorových vozidel do té míry, že se projevuje zvýšené sebevědomí, snížená autokritičnost, odbržděnost až agresivita při řízení, ztráta schopnosti správně kvantitativně a kvalitativně se rozhodovat, tedy prodloužení reakčního času, hromadění falešných neodpovídajících reakcí, narušení jemných automatismů, nerozpoznání měnící se rychlosti jízdy, odchýlení se z přímého směru jízdy, časově a kvalitativně chybné reakce na chování jiných účastníků provozu, zhoršená schopnost vnímání červené barvy (spektra barvocitu), ztráta schopnosti rovnováhy (zejména při řízení jednostopých motorových vozidel), snížení akomodace čoček při zaostření na různé vzdálenosti a nesprávné vyhodnocení vzdálenosti a rychlosti pohybu vlastního vozidla i ostatních účastníků provozu apod. V tomto směru je nutno rovněž uvést, že obecně znalci psychiatři shodně se znalci toxikology poukazují i na skutečnost, že vzhledem k časovým odstupům expirace a změny účinků jednotlivých druhů drog se mění v závislosti na tom i projevy a vliv na psychomotorické a psychické funkce člověka, a to rovněž v souvislosti s věkem, pohlavím, fyzickou konstitucí a schopností vnímání účinků v závislosti na tom, zda jde o uživatele pravidelného s vypěstovanou závislostí, občasného, nahodilého se znalostmi účinků a projevů na jeho organismu, či neznalého a zejména pak možnosti rozdílných projevů v době zastavení a kontroly osoby, vůči projevům při následném klinickém vy šetření (mnohdy s delším i několikahodinovým odstupem času), a projevům v době případného přibrání znalci k podání znaleckého posudku s odstupem mnohdy několika týdnů a vyšetření v rámci podání znaleckého posudku.  Krajské státní zastupitelství v Brně konstatuje, že za úvahu by proto stála možnost legislativní změny v podobě vypuštění kvalifikačního znaku „ve stavu vylučujícím způsobilost“ ze skutkové podstaty přečinu dle § 274 tr. zákoníku.

 

V případě Severomoravského kraje Krajské státní zastupitelství v Ostravě konstatovalo, že je zřejmé, že s ohledem na absenci vyslovení konečného a jistým způsobem zavazujícího názoru ze strany Nejvyššího soudu ČR dochází v rámci působnosti Krajského státního zastupitelství Ostrava k pokusům tzv. „judikovat“ ničím nepodložené názory nižších soudů v celé soudní soustavě. Byť stávající praxe jednotlivých okresních státních zastupitelství působících v rámci Krajského státního zastupitelství v Ostravě byla sjednocena již v roce 2015, kdy v rámci působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě je respektována striktně judikatura Nejvyššího soudu ČR, vyplývající zejména z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 6. 2014 sp. zn. 4 Tdo 765/2014, jakož i další judikatura Nejvyššího soudu ČR, která na výše konstatované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 765/2014 navazuje (v dané souvislosti je možno zejména poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 8. 2015 sp. zn. 3 Tdo 897/2015, ze dne 27. 7. 2016 sp. zn. 3 Tdo 883/2016 a současně také na nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 12. 2017 pod č. j. 4 Tdo 847/2017-22), a na podkladě kterýchžto rozhodnutí lze konstatovat, že judikatura Nejvyššího soudu ČR je nadále konstantní, nelze odhlédnout od toho, že zmíněná judikatura není v rámci působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě mnohdy respektována nejen nalézacím, ale ani odvolacím soudem. Krajský soud v Ostravě a jeho specializovaný dopravní senát 6To v průběhu roku 2017 totiž v odůvodněních svých rozhodnutí, týkajících se ovlivnění jinou návykovou látkou než alkoholu při řízení motorových vozidel, začal argumentovat tím, že je nutno, aby řidič ovlivněný takovýmito návykovými látkami měl v krvi či moči objektivně zjištěn minimálně trojnásobek hodnoty stanovené nařízením vlády č. 41/2014 Sb., aby jeho jednání mohlo být posouzeno jako trestný čin. Dle argumentace Krajského soudu v Ostravě jsou hodnoty mezi nařízením vlády č. 41/2014 Sb., a trojnásobkem hodnoty považovány za hodnoty „přestupkové“, kdy v případech odsouzení pachatele nalézacím soudem pak při rozhodování o opravném prostředku ze strany oprávněných osob v souladu s § 222 odst. 2 tr. řádu postupuje druhoinstanční soud tyto věci správnímu orgánu k projednání pro přestupek. Krajské státní zastupitelství v Ostravě se však rozhodně s touto „praxí“ Krajského soudu v Ostravě neztotožnilo, a to zejména s ohledem na tu skutečnost, že přímo zákon nestanoví, jaké množství jiných návykových látek než alkoholu ve smyslu § 274 tr. zákoníku zakládá řidiči motorového vozidla stav vylučující jeho způsobilost motorové vozidlo řídit, když je nezbytné při zjištění, že pachatel motorové vozidlo řídil pod vlivem některé z jiných návykových látek, v každém jednotlivém případě všechny rozhodné skutečnosti zkoumat a posuzovat na základě výsledků dokazování provedeného v konkrétní trestní věci. V případě pachatelů, kteří řídili motorové vozidlo pod vlivem jiné návykové látky, než je alkohol, bylo vždy v níže specifikovaných trestních věcech zajištěno dostatek podkladů nejenom o tom, o jakou látku se jedná, ale i o její množství, objektivně prokázané v krvi či moči, což bylo vždy zjištěno znaleckým posudkem z oboru toxikologie, přičemž na podkladě takovýchto zjištění pak byl vždy přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který konstatoval, že řidiči byli v době řízení motorových vozidel ovlivněni návykovou látkou a vykonávali ve stavu vylučujícím způsobilost, kterou si přivodili vlivem návykové látky, činnost, konkrétně řízení motorového vozidla, při které mohli ohrozit životy nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě, s ohledem na neakceptaci judikatury Nejvyššího soudu ČR ze strany Krajského soudu v Ostravě, bylo tudíž navrhováno Nejvyššímu státnímu zastupitelství podávání mimořádných opravných prostředků v neprospěch obviněných. Byť se zpočátku tato snaha Krajského státního zastupitelství v Ostravě nesetkala s kladnou odezvou, když bylo k návrhu na podání dovolání ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZO 1/2017, Nejvyšším státním zastupitelstvím, odborem mimořádných opravných prostředků, přípisem ze dne 10. 2. 2017, zasláno stanovisko k podanému návrhu, z něhož vyplynulo, že s návrhem krajského státního zastupitelství se ztotožnit nelze a že návrh Krajského státního zastupitelství v Ostravě představuje pouze prostou polemiku se skutkovými zjištěními soudu prvého stupně mimo rámec zákonných dovolacích důvodů, Krajské státní zastupitelství v Ostravě na svých závěrech respektování judikatury Nejvyššího soudu ČR setrvalo. Následně podané podněty v průběhu roku 2017 k podání dovolání v neprospěch obviněných pak již byly ze strany nejvyššího státního zástupce akceptovány, v důsledku čehož byla podána dovolání postupně např. v níže konstatovaných trestních věcech:

 

1. V trestní věci evidované u KSZ Ostrava pod sp. zn. 1 KZO 10/2017 podal nejvyšší státní zástupce dne 6.11.2017 dovolání v neprospěch obviněného R. O., který řídil motorové vozidlo tovární značky Audi dne 22. 3. 2017 ve Frýdlantu nad Ostravicí, byl kontrolován hlídkou Policie ČR a byla zjištěna v jeho krvi hladina 35 ng/ml metamfetaminu a 7 ng/ml amfetaminu a dle znalce se jednalo o stav vylučující způsobilost řídit bezpečně motorové vozidlo.

2. V trestní věci evidované u KSZ Ostrava pod sp. zn. 1 KZO 12/2017 podal nejvyšší státní zástupce pod sp. zn. 1 NZO 5112/2017dne 18.12.2017 dovolání v neprospěch obviněného M.F., který řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky, kdy v době řízení vozidla měl v krvi zjištěno nejméně 5,1 ng/ml THC (delta-9-tetrahydrocanabinolu),

3. V trestní věci evidované u KSZ v Ostravě pod sp. zn. 1 KZO 14/2017 podal k podnětu zdejšího státního zastupitelství nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného O. B., který řídil motorové vozidlo rovněž pod vlivem návykové látky, kdy v jeho krvi v době řízení vozidla bylo zjištěno 32 ng/ml metamfetaminu a 5 ng/ml amfetaminu,

 

4. V trestní věci evidované u KSZ Ostrava  pod sp. zn. 1 KZO 15/2017 byl podán NSZ návrh na podání dovolání v neprospěch obviněného M.H. který řídil motorové vozidlo pod vlivem návykové látky, a to 53 ng/ml metamfetaminu a 7 ng/ml amfetaminu (nejvyšší státní zástupce na podkladě uvedeného podnětu pak podal dovolání v neprospěch obviněného NS ČR pod sp. zn. 1 NZO 5129/2017)

 

V souvislosti se zmiňovanou problematikou však Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že do současné doby nebylo o žádném z podaných dovolání Nejvyšším soudem ČR rozhodnuto (resp. tato skutečnost k dnešnímu dni není Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě známa). Pozitivním jevem roku 2017 je však skutečnost, že jak nalézací soudy, tak Krajský soud v Ostravě, upustily při hodnocení jednotlivých trestních věcí s danou právní kvalifikací od akceptace závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie vypracovaný Psychiatrickou nemocnicí v Bohnicích.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě pak rovněž signalizuje situaci týkající se tzv. odklonů u trestných činů v dopravě, kdy v případě aplikace postupu dle § 307 tr. řádu příp. dle § 179g odst. 1 tr. řádu začalo v roce 2017 Krajské státní zastupitelství v Ostravě ve vztahu k okresním státním zastupitelstvím v obvodu jeho působnosti striktně požadovat, aby v případě dopravních nehod, kdy pachatel má více záznamů v evidenční kartě řidiče, či dojde-li při dopravní nehodě k závažnému porušení nejzákladnějších předpisů (riskantní předjíždění, nedání přednosti v jízdě atd.), byly sice možnosti tzv. odklonů od trestního řízení využívány, avšak za současné aplikace § 307 odst. 2 písm. a), b) tr. řádu, příp. § 179g odst. 2 písm. a), b) tr. řádu.

 

3. Další poznatky významné pro objasnění příčin trendu trestné činnosti a jejích nových jevů a forem (trestné činy neuvedené pod bodem 2, jakož i trestné činy, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení – tabulka č. II/10)

 

Krajské státní zastupitelství v Brně upozornilo na skutečnost, že stále významnější podíl na kriminalitě tvoří trestné činy spáchané v kyberprostoru, v prostředí internetu, zejména v oblasti podvodných inzerátů a nabídek o prodeji zboží, a na sociálních sítích, a objasňování této trestné činnosti je stále častěji spojováno s vyžadováním různých informací cestou právní pomoci, kdy získaný výsledek často neodpovídá vynaloženému úsilí a finančním nákladům ze strany orgánů činných v trestním řízení. V těchto případech nezbývá než provádět náležitou společenskou osvětu ohledně zachování minimální bezpečnosti při užívání internetových služeb včetně internetového bankovnictví s tím, že se podaří snížit počet poškozených. S touto trestnou činností je spjato i největší statistické zkreslení vzhledem k případům, které obsahují desítky až stovky dílčích útoků pokračujícího trestného činu, které jsou však vykázány jako jedna trestní věc, neboť na každý dílčí útok není vydáván záznam o zahájení úkonů trestního řízení.

 

Řada okresních státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně zaznamenává trend plíživého navyšování zatížení státních zástupců přidáváním dalších povinností, mnohdy i ve snaze suplovat nekvalitní práci policejního orgánu, které se v jednotlivostech jeví jako drobné, ve své kumulaci však představují značnou zátěž. Současně je voláno po efektivní elektronizaci práce státních zástupců.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukázalo na zcela nový typ trestné činnosti zaznamenané v obvodu působnosti Okresního státního zastupitelství v Bruntále ve věcech pod sp. zn. 1 ZK 217/2017, 1 ZK 227/2017 a 2 ZK 108/2017, jež souvisí s tranzitní kamionovou dopravou. Jedná se o situace, kdy řidiči používají zařízení, kterým ovlivní činnost tachografu např. ve vztahu k tomu, zda se vozidlo v pohybu či nikoli (problematika povinných odpočinků řidičů), nebo použijí cizí elektronickou kartu řidiče (čímž vytváří dojem, že vozidlo řídí dva řidiči, což umožňuje realizovat jízdu bez povinných přestávek). Ve všech třech uvedených věcech bylo jednání pachatelů kvalifikováno jako přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 tr. zákoníku. K postihu tohoto druhu protiprávního jednání byla Ředitelstvím služby dopravní policie Policejního prezidia ČR vytvořena metodika, k níž se vyjadřovalo rovněž Nejvyšší státní zastupitelství pod sp. zn. 1 SL 710/2017.

 

U Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně byl zaznamenán doposud se zde nevyskytující typ trestné činnosti spočívající ve vydírání za pomoci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a použití viru typu ransomware.

 

Jedná se např. o věc vedenou pod sp. zn. 1 ZN 2009/2017, v níž je šetřeno podezření ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, 2 písm. b), 3 písm. a), b) tr. zákoníku a přečinu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se měl dopustit neznámý pachatel tím, že za využití výpočetní techniky s připojením do sítě internet vnikl do počítačové sítě poškozené společnosti, kterou zašifroval dosud blíže nezjištěným algoritmem, zřejmě však škodlivým virem typu ransomware, čímž znemožnil oprávněnému uživateli k této síti přistupovat, načež dešifrování podmínil v anglicky psaném souboru, který umístil na napadené úložiště poškozené společnosti, úhradou částky 0,1 Bitcoin (cca 10.749 Kč), a o této částce s poškozenou společností vyjednával před oznámením věci z jeho e-mailové adresy.

 

III. Činnost státního zastupitelství v trestním procesu před zahájením trestního stíhání, v přípravném řízení a v trestním řízení soudním až do pravomocného skončení trestního stíhání v roce 2017

 

1. Poznatky k rychlosti přípravného řízení od zahájení trestního stíhání (tabulky č. III/2a až III/2c)

 

a) poznatky k rychlosti vyšetřování konaného policejními orgány a státními zástupci a k rychlosti celého přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání

 

V roce 2017 bylo podle tabulky III/2a (celková délka doby přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělené podezření do předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečné rozhodnutí policejního orgánu) v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v přípravném řízení (včetně zkráceného přípravného řízení) u policejního orgánu skončeno ve lhůtě do jednoho týdne 34 % věcí, ve lhůtě od jednoho do dvou týdnů 21,4 % věcí, v době od dvou týdnů do jednoho měsíce 11,3 % věcí, v době od jednoho do dvou měsíců 12,2 % věcí, ve lhůtě od dvou do šesti měsíců 15,7 % věcí, v době od šesti do dvanácti měsíců 4 % věcí, ve lhůtě od jednoho do dvou roků 1 % (přesně 0,97 %) věcí a v trvání nad dva roky 0,39 % věcí. Z těchto údajů vyplývá, že ve lhůtě do dvou týdnů je skončena více než polovina věcí (55,4 %) a téměř 80 % věcí (přesně 78,9 %) je policejními orgány skončeno v době do dvou měsíců. Sledovaná doba řízení u policejních orgánů spadajících pod státní zastupitelství v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je kratší než činí údaje za celou Českou republiku, neboť celorepublikově činí doba trvání do dvou týdnů 49,2 % a doba trvání do dvou měsíců 75,5 %.

 

Ukazatel délky trvání přípravného řízení a zkráceného přípravného řízení u policejních orgánů do dvou týdnů je příznivější v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně (60,2 % z celkového počtu věcí) než v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě (51,9 %). Naopak trestních věcí, jež byly policejními orgány vyřízeny do dvou měsíců, je více v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě (80,2 %), než v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně (78 %).

 

Věcí starších dvou let bylo u státních zastupitelství Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v minulém roce zaznamenáno 110, takže oproti roku 2016 došlo jen k mírnému nárůstu o dvě věci (v roce 2016 bylo evidováno 108 těchto věcí). Podíl věcí starších dvou let na celkovém počtu věcí ve vyšetřování a zkráceném přípravném řízení činí 0,39 %, což je nižší než celorepublikový průměr, který představuje 0,42 %. Počet věcí, v nichž přípravné řízení a zkrácené přípravné řízení trvá u policejních orgánů od jednoho do dvou roků, se naopak snížil z 293 v roce 2016 na 271 v roce 2017. Porovnáním obou krajských státních zastupitelství lze u starších věcí zjistit poněkud lepší situaci v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě, neboť věcí s délkou řízení od jednoho do dvou roků je registrováno 112 a věcí starších dvou let 38, kdežto v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně je vykázáno 127 věcí s dobou řízení od jednoho do dvou roků a 47 věcí starších dvou let.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně ve své podkladové zprávě uvedlo, že dlouhodobě sleduje věci starší jednoho roku od nápadu na státní zastupitelství. Délka trestního řízení je v těchto situacích odůvodňována povětšinou právní a skutkovou složitostí věcí, jejím velkým rozsahem a také nedostatečným personálním obsazením policie a nízkou kvalitou práce policejních orgánů, především při realizaci hospodářské trestné činnosti. Častou příčinou je rovněž vyčkávání na výsledek vyžádané právní pomoci do zahraničí, zpracování znaleckých posudků, pátrání po osobách, ale i nedostatečná technická kapacita policejních orgánů, zejména ve věcech souvisejících s počítačovou kriminalitou. Poměrně velkou skupinu těchto věcí tvoří věci tzv. věci obživlé. Dále Krajské státní zastupitelství v Brně k problematice rychlosti přípravného řízení uvedlo, že institut zkráceného přípravného řízení je státními zástupci využíván poměrně často (v 60 % trestních věcí se známým pachatelem), a to i po vydání stanoviska trestního kolegia NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr. Zkrácené přípravné řízení tak má pro statistické údaje ohledně rychlosti řízení stále významnou hodnotu.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě pak ve své podkladové zprávě uvedlo, že formu a délku trestního řízení zásadním způsobem ovlivnilo již v roce 2015 citované stanovisko trestního kolegia NS ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr., kdy jeho negativní dopady se projevily v poklesu počtu vedených zkrácených přípravných řízení, který pak pokračoval i průběhu roku 2017, byť již nikoli tak výraznou formou.  Krajské státní zastupitelství v Ostravě zaznamenalo i názory některých okresních státních zastupitelství, kterými je poukazováno na to, že tzv. nucené vedení vyšetřování nijak neobohacuje rozsah objasňování a dokazování ve věci, fakticky nerozšiřuje možnosti podezřelého na jeho obhajobu, neboť většinou se jedná o skutky doznané, v nichž v době přípravného řízení nebyly prováděny žádné rozsáhlejší úkony, jichž by se např. obviněný mohl účastnit. Obdobně na příčiny prodlužování lhůt vedeného přípravného řízení pak např. nahlíží i Okresní státní zastupitelství v Olomouci či Okresní státní zastupitelství v Šumperku. Okresní státní zastupitelství v Přerově poukazuje na to, že v některých trestních věcech za účelem jejich náležitého zadokumentování je nutno zpracovávat vícero znaleckých posudků, kdy je v daném směru zaznamenáváno přetížení znalců (ti žádají opakovaně o prodloužení lhůt jim stanovených). V daném směru se jedná především o trestnou činnost související s počítačovou kriminalitou, pornografií, domácím násilím. Taktéž přetrvávají i problémy s dlouhými lhůtami pro vypracování odborných vyjádření u OKTE Frýdek-Místek, kdy navíc v mnoha trestních věcech je jejich náležité zdokumentování odvislé i od vyžádaných právních pomocí v cizině.

 

K judikatornímu rozhodnutí č. 23/2015 Sb. rozh. tr. ani jedno krajské státní zastupitelství neuvedlo ve vztahu k rychlosti trestního řízení žádné poznatky.

 

Pokud jde o celkovou délku přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečného rozhodnutí státního zástupce (tabulka III/2c), pak zde uvedené údaje korelují s výše rozebranými údaji z tabulky III/2a, neboť zásadní vliv na délku přípravného řízení a zkráceného přípravného řízení má nadále délka řízení u policejních orgánů a nikoliv délka řízení u státního zástupce (viz níže tabulka III/2b).

 

b) poznatky k rychlosti postupu státních zástupců po doručení návrhu na podání obžaloby

 

K rychlosti postupu státních zástupců po předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečné rozhodnutí policejních orgánů (tabulka III/2b) je nutno konstatovat, že z celkového počtu 27.945 předložených věcí trvala v minulém roce délka řízení u státních zástupců v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci do jednoho týdne v 67,4 % věcí, od jednoho do dvou týdnů ve 24,7 % věcí, od dvou týdnů do jednoho měsíce v 6,9 % věcí a v době trvající déle než jeden měsíc v 1 % věcí. Státní zástupci pak drtivé množství věcí (92,1 %) vyřídili ve lhůtě do dvou týdnů. Připočteme-li ještě věci vyřízené ve lhůtě od dvou týdnů do jednoho měsíce, pak ve lhůtě do jednoho měsíce je vyřízeno celkem 99 % věcí. V absolutních číslech vyjádřeno, v době delší než jeden měsíc bylo státními zástupci vyřízeno 270 věcí, což je sice oproti roku 2016 nárůst (ze 162 věcí), avšak i tak podíl státních zastupitelství z obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celorepublikovém počtu věcí vyřízených v době delší než jeden měsíc činí pouze 6,8 %.

 

V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně trvala délka řízení u státního zástupce do jednoho týdne v 62,4 % věcí a od jednoho do dvou týdnů ve 23,3 % věcí, takže celkem bylo 85,7 % věcí vyřízeno ve lhůtě do dvou týdnů. V době nad jeden měsíc bylo v roce 2017 vyřízeno 160 věcí (v roce 2016 bylo takto vyřízeno 108 věcí).

 

Řízení u státních zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo rychlejší, neboť ve lhůtě do jednoho týdne bylo vyřízeno 72 % věcí a ve lhůtě od jednoho do dvou týdnů bylo vyřízeno 26 % věcí. Celkově tak bylo do dvou týdnů vyřízeno 98 % věcí, přičemž ve lhůtě nad jeden měsíc bylo vyřízeno toliko 27 věcí.

 

2. Poznatky k návrhům na rozhodování soudu v přípravném řízení

 

a) nové poznatky k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě

 

Ve shodě s minulými léty je nutno uvést, že ve vztahu k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě, nebyly shledány žádné nové poznatky ani žádné zásadní aplikační problémy.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě konstatuje, že drtivá většina návrhů na vzetí do vazby bývá okresním soudem akceptována a osoby, na které byl podán návrh na vzetí do vazby, byly do vazby také vzaty, případně byly v souladu s názory státních zástupců u nich shledány sice důvody vazby, avšak tato byla nahrazena jiným opatřením.

 

Obdobně Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že je tato oblast bez zásadních nových poznatků. Návrhům státních zástupců je soudem téměř vždy vyhověno. Spolupráce státních zástupců se soudci v dosažitelnosti je naprosto bezproblémová a jejich účast při těchto úkonech je samozřejmostí. Návrhy státních zástupců jsou soudem pečlivě a důsledně projednávány, a to v drtivé většině za účasti státního zástupce. Státní zástupci se snaží vycházet soudu vstříc a akutní úkony (vazby) signalizují s časovým předstihem. V případě výskytu jakéhokoliv problému je tento řešen operativně a např. materiály, které soudce požaduje, jsou obratem doplněny.

Ani Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v rámci své agendy u odvolacích řízení neshledává žádné aplikační problémy. Vazební zasedání se potom konají za účasti státních zástupců odboru trestního řízení.

 

b) nové poznatky k ostatním návrhům a rozhodování soudu v přípravném řízení (zejména ohledně prohlídek jiných prostor v návaznosti na plenární nález ÚS č. 219/2010 Sb., odposlechu telekomunikačního provozu a zjišťování údajů z telekomunikačního provozu – zde v návaznosti na plenární nálezy Ústavního soudu č. 94/2011 Sb. a č. 43/2012 Sb. a příslušné novely trestního řádu z roku 2008 a 2012 – zvlášť se uvedenou poznatky o tom, z jakých důvodů nebyla po skončení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu anebo v souvislosti se zjišťováním údajů z takového provozu podávána informace dotčeným osobám ve smyslu § 88 odst. 8 a 9 a § 88a odst. 2 a 3 tr. řádu, jsou-li takové poznatky k dispozici, dále i ke zdůvodnění podávaných návrhů i příkazů či nařízení soudců z pohledu § 160 odst. 4 poslední věty tr. ř. i z pohledu zdůvodnění samotných úkonů a event.  námitek vznášených v průběhu dokazování před soudy, a to včetně sledování osob a věcí podle § 158d odst. 3 tr. ř., pokud se sledování týkalo komunikace prostřednictvím mobilních telefonů, tabletů a zařízení obdobných, v této souvislosti se uvedenou poznatky k aplikaci výkladového stanoviska č. 1/2015 Sb. v.s. NSZ)

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že samotnou praxi v trestním řízení v daném směru lze považovat již za ustálenou a od okresních státních zastupitelství v obvodu tamní působnosti, ani od dozorových státních zástupců přímo působících u krajského státního zastupitelství, nebyly signalizovány žádné zásadnější poznatky.

 

Pouze v souvislosti s podáváním návrhů na vydání příkazů k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor a pozemků opětovně poukazuje OSZ v Novém Jičíně na zaznamenanou skutečnost, že v rámci vydávaných příkazů tamní soudci vymezují nadále lhůtu, do které by měla být daná prohlídka policejními orgány provedena.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě dále poukazuje na určitý problém, který může nastat v souvislosti s organizací práce na jednotlivých okresních soudech, a to v případech, je-li v rámci realizace např. závažné trestné činnosti podáváno vícero návrhů k vydání příkazů k domovním prohlídkám či k prohlídkám jiných prostor a pozemků dle příslušných zákonných ustanovení trestního řádu. Zatímco v případě některých soudů, po předchozím avizování doručení více takovýchto návrhů, je na zmíněné bezodkladně reagováno a v souvislosti s přezkoumáním jejich odůvodněnosti a jejich ev. vydáním nejsou zaznamenávány žádné problémy (např. Okresní soud Karviná), v případě některých místně a věcně příslušných soudů, jež mají o podaných návrzích rozhodovat, organizace práce tzv. vázne, což může mít důsledky právě pro realizaci dané trestní věci a koneckonců také pro zmaření některých podstatných důkazů (zmíněné např. zaznamenáno ve vztahu k Okresnímu soudu Frýdek-Místek). V tomto směru je však v konkrétních trestních věcech státní zastupitelství naprosto bezmocné, když není s to do organizace a rozvrhu práce na jednotlivých soudech v daných případech zasahovat.

 

K problematice plnění povinností státních zástupců ve smyslu § 88 odst. 8 a 9 a § 88a odst. 2 a 3 trestního řádu lze v obecné rovině na základě poskytnutých podkladových materiálů konstatovat, že v obvodu působnosti mnoha okresních státních zastupitelství v rámci obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebyl signalizován za rok 2017 žádný případ, kdy by bylo nutno po skončení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo v souvislosti se zjišťováním údajů z takového provozu podávat informace dotčeným osobám (např. zmíněné konstatuje Okresní státní zastupitelství v Novém Jičíně, v Opavě, v Bruntále či v Jeseníku), v obvodu samotné působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostrava byla zmíněná povinnost zaznamenána toliko v jedné trestní věci, evidované pod  sp. zn. 1 KZV 15/2016, kdy tato s odvoláním na § 88a odst. 2 tr. řádu byla splněna na počátku roku 2018. Příslušné spisové materiály z jednotlivých trestních věcí, přicházejících v této souvislosti do úvahy, jsou aktuálně předány ke kontrole Nejvyššímu státnímu zastupitelství, a proto k nim nelze nyní sdělit bližší podrobnosti. Informace k tomu, zda eventuálně jsou dané povinnosti plněny soudními orgány, nejsou státnímu zastupitelství známy.

 

Pokud se týká poznatků k odposlechu komunikace mezi advokáty a podezřelými, případně obhájci a obviněnými, tyto v konkrétní formě nebyly ze strany žádného okresního státního zastupitelství signalizovány.

 

Jediným poznatkem v daném směru je poznatek plynoucí z trestní věci vedené u samotného Krajského státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 4 KZV 27/2015.

 

V konstatované trestní věci vedené proti obv. P.R. , trestně stíhané pro skutek právně kvalifikovaný dle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, v níž byla podána obžaloba dne 30.12.2016, byl realizovaným odposlechem zaznamenán hovor s advokátem, který však v konečném důsledku nebyl jejím obhájcem, v rámci něhož mu  následně obviněná sdělovala, že jí hrozí zahájení trestního stíhání její osoby pro podíl na úvěrových podvodech v řádech mnoha desítek milionů korun, a z uvedeného důvodu hledá advokáta, který by převzal její zastoupení. V hovoru samotném nepadly sice žádné konkrétní údaje prokazující trestnou činnost, avšak hovor zcela jednoznačně vypovídal o tom, že si je posléze obviněná vědoma jí páchané trestné činnosti, což však vehementně v počáteční fázi trestního stíhání popírala. Právě z uvedeného důvodu byl daný hovor zájmový, neboť dokládal nepravdivost údivu obviněné nad důvody svého trestního stíhání a k důkazu byl také u soudu přehrán. Není bez povšimnutí, že s daným materiálem bylo také pracováno v rámci posuzování důvodů vazby. Hlavní líčení však dosud nebylo ukončeno.

 

K problematice komunikace mezi obviněným a obhájcem Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že se k ní lze vyjádřit s ohledem na absenci jakéhokoli evidovaného případu toliko v obecné rovině, kdy jsou ze strany státních zástupců v obvodu tamní působnosti prezentovány názory, které je možno rozdělit do dvou skupin.

 

Dle názoru většiny státních zástupců tamního krajského státního zastupitelství, jakož i některých okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, je za hovor mezi obhájcem a obviněným považován i hovor mezi osobami, které mají procesní postavení obviněného a obhájce v jiné trestní věci, než je odposlech a záznam prováděn. Jinými slovy je v daném směru naprosto irelevantní, ve které trestní věci byl vztah obviněný – obhájce založen.

 

Druhou skupinu názorů – byť hypoteticky z důvodu naprosté nulitní zkušenosti z vlastní praxe – je názor, že za hovor mezi obviněným a obhájcem je považován hovor mezi osobami, které mají již dané procesní postavení v téže trestní věci, v níž je odposlech prováděn. Pokud (jinými slovy řečeno) mají toto procesní postavení v jiné trestní věci, než pro kterou je odposlech a záznam telekomunikačního provozu nařízen, nebyl by z jejich strany považován takto pořízený záznam za nepřípustný v dané trestní věci.

 

Konečně, vyplývá-li z hledisek dané zvláštní zprávy i požadavek na uvedení poznatků k aplikaci výkladového stanoviska č. 1/2015 Sb. v.s. NSZ, toto stanovisko je zcela akceptováno, resp. k uvedenému nebyly signalizovány v souvislosti s jeho akceptací žádné problémy.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že rozhodovací činnost soudů je v této oblasti bez zásadních problémů.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně však dále uvádí, že z hlediska efektivity a včasnosti provádění úkonů přípravného řízení by do budoucna bylo žádoucí, aby i na úrovni menších okresů působili soudci pouze pro přípravné řízení. Celou problematiku by to velmi zjednodušilo a urychlilo. Je zjevné, že v případě malých soudů, kde většinu soudců tvoří soudci civilní, jim činí poměrně často obtíže rozhodovat o mnohdy naléhavých požadavcích orgánů činných v trestním řízení, neboť jde často o skutkově a časově náročné úkony.

 

Rovněž je poukazováno na skutečnost, že v důsledku technického vývoje v posledních letech justice zaostává za moderními komunikačními trendy (celá řada online služeb, které nabízejí obrazové, hlasové i textové přenosy s dalšími benefity), k jejichž užívání se přiklání nejen běžná populace, ale i pachatelé trestné činnosti. Pronikání do těchto přenosů je složité, někdy až vyloučené, přičemž běžné procesní postupy předjímané trestním řádem tyto situace neřeší. Např. je sice možno ohledat zajištěný telefon (pokud je překonáno jeho zabezpečení), nicméně data se mnohdy nemusí nacházet v samotném přístroji, ale ten si historii pouze stahuje z „cloudu“ poskytovatele služby, kterým bývá pravidelně zahraniční firma.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci věnuje souhrnně této problematice stálou pozornost, o čemž svědčí i skutečnost, že byla v loňském roce zpracovávána dohledová prověrka s názvem „Postup státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě při podávání návrhů soudu v přípravném řízení“ pod sp. zn. 2 SPR 12/2017. Na základě předmětné prověrky je možno konstatovat, že obě krajská státní zastupitelství plně respektují zákonnou úpravu a interní předpisy státního zastupitelství v této oblasti.

 

c) případné poznatky k účasti soudců při úkonech prověřování (§ 158a tr. ř.)

 

K předmětné problematice Krajské státní zastupitelství v Brně ani Krajské státní zastupitelství v Ostravě nezaznamenala žádné nové poznatky oproti předcházejícímu období.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě konstatuje, že v průběhu roku 2017 nebyly k předmětné problematice zaznamenány (s výjimkou níže uvedeného) v rámci působnosti jak samotného Krajského státního zastupitelství v Ostravě, tak ani v rámci vlastní působnosti okresních státních zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství Ostrava, žádné konkrétnější poznatky. Lze tedy uzavřít, že i nadále setrvává praxe, kdy bez jakýchkoli výhrad se příslušný soudce na základě návrhů státních zástupců – byly-li však podány - účastní jako záruka zákonnosti úkonů podle §158a tr. řádu, k nimž nejčastěji náležejí výslechy dětí jakožto obětí domácího násilí či sexuálního zneužívání, výslechy osob vysokého věku, či realizace rekognice za účelem zjištění totožnosti pachatele.

 

Je však diskutabilní, zda opravdu ve všech takovýchto případech je účastí soudce u daných úkonů záruka zákonnosti zajištěna.

 

V dané souvislosti lze poukázat např. na trestní věc evidovanou u KSZ v Ostravě pod sp. zn. 3 KZV 12/2017 (původně vedeno pod sp. zn. 1 KZN 4049/2017) v níž byl na podkladě návrhu na realizaci neopakovatelného úkonu realizován v dubnu 2017 výslech nezl. M.Č. (roč. 2000), a nezl. Ž.Č. (roč.2006) za účasti soudce OS ve Frýdku-Místku, jakož i za účasti OSPOD. Dozorová státní zástupkyně se uvedeného úkonu nemohla účastnit z důvodu intervence v jiné trestní věci u hlavního líčení. Přestože byly dané výslechy pak realizovány právě za účasti soudce, který by měl odpovídat za zákonnost provedení daných úkonů a ve smyslu § 158a tr. řádu k takovému cíli má i možnost zasahovat do jeho průběhu, jak vyplynulo z vyjádření státní zástupkyně VSZ Olomouc po realizovaném odvolacím řízení, výslechy nezletilých osob byly realizovány s pokládáním kapciózních otázek, aniž by na zmíněné přítomný soudce jakkoli reagoval.

 

Okresní státní zastupitelství v Novém Jičíně v návaznosti na zmíněné pak poukazuje i na případnou problematiku, související se způsobem dokazování v případě trestných činů proti životu a zdraví, a především pak v případě trestných činů sexuálně motivovaných. U tamního státního zastupitelství je často výslech obětí těchto trestných činů prováděn formou neodkladného úkonu podle § 158a) tr. řádu za účasti soudce, kdy k uvedenému je přistupováno zejména z důvodu, že při tomto úkonu, jehož se vždy účastní též státní zástupce, je možné nejlépe vyhodnotit důvodnost zahájení trestního stíhání, aby k tak závažnému zásahu do života osob docházelo jen skutečně v odůvodněných případech. Jde o postup, který se jeví jako šetrnější k právům obviněných, než když je trestního stíhání zahajováno pouze na základě neurčitých, ojedinělých a často nevěrohodných tvrzeních poškozených (tento postup není pochopitelně využíván tam, kde jsou skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu jednoznačné). Soudy takový postup zpravidla akceptují, nicméně v dané souvislosti je současně poukazováno na to, že v některých trestních věcech může zaujmout soudce na zdůvodnění neodkladnosti úkonu odlišný názor, jak bylo také v obvodu tamní působnosti v roce 2017 v jednom případě zaregistrováno.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že v této oblasti nemá zásadní nové poznatky, přičemž spolupráce státních zástupců a soudců v rámci dosažitelnosti je bezproblémová, účast soudce i státního zástupce na úkonech je samozřejmostí a bývá koordinována společně s policejním orgánem.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně již druhým rokem zdůrazňuje, že oproti minulosti je kladen důraz na to, aby účast státního zástupce nebyla aktivitou formální, aby naopak byla vysoce účelná; tedy aby se jednotliví státní zástupci zúčastňovali především úkonů, které mají pro konkrétní trestní věc skutečně zásadní význam a u nichž je dán předpoklad, že by do jejich průběhu mohl státní zástupce vhodným a přínosným způsobem zasáhnout. Tento trend nutně vede k velmi markantnímu a stabilnímu snížení počtu účastí, a to zejména u těch úkonů, u kterých lze již od počátku předpokládat, že jejich přínos pro trestní řízení nebo možnosti státního zástupce vhodným způsobem zasáhnout do průběhu úkonu bude minimální (zde např. rekognice in foto). U úkonů skutečně zásadního významu, jako jsou výslechy dětí, výslechy poškozených u závažné násilné a sexuálně orientované trestné činnosti, rekognice in natura a výslechy obviněných či stěžejních svědků, je zpravidla účast státního zástupce realizována. Dále byla zajištěna účast státních zástupců u domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor, a to zejména u drogové trestné činnosti a hospodářských trestných činů.

 

d) případné poznatky o problémech při aplikaci § 8 odst. 5 tr. řádu

 

V daném směru nebyly, obdobně jako v předcházejícím období, u obou krajských státních zastupitelství a ani u okresních státních zastupitelství v rámci jejich působnosti, zjištěny žádné nové poznatky ohledně výkladových problémů či rozdílů z pohledu orgánů činných v trestním řízení. Krajské státní zastupitelství v Ostravě pouze uvádí, že zmiňovaného institutu je využíváno zejména v případech nutnosti prolomení povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví a v případech mlčenlivosti v souvislosti s poskytováním poštovních služeb.

 

e) poznatky o postupu soudů při aplikaci § 76a tr. ř. o příkazu k zadržení a další poznatky týkající se tohoto institutu v přípravném řízení

 

K předmětné problematice stran rozhodování soudů při aplikaci § 76a tr. řádu nebyly od obou krajských státních zastupitelství avizovány žádné významnější poznatky.

 

Pouze Krajské státní zastupitelství v Ostravě shrnuje, že institut podle § 76a tr. řádu je aplikován na adekvátní případy, přičemž soudy zmíněným návrhům vyhovují. Poté, co je samotný příkaz realizován a usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu je doručeno, event. je proveden i výslech, bývá většinou zadržená osoba propuštěna a státní zástupce následně informuje soud. Přínos této právní úpravy je ze strany státních zástupců hodnocen kladně.

 

 

 

3) Postup státního zastupitelství ve vazebních věcech

 

a) počty osob ve vazbě k 31. 12. 2017

 

K datu 31. 12. 2017 se u okresních státních zastupitelství v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nacházelo v přípravném řízení trestním ve vazbě celkem 184 osob (v roce 2016 – 174 osob), z toho u Krajského státního zastupitelství v Ostravě 105 osob, u Krajského státního zastupitelství v Brně 79 osob. Déle než 4 měsíce bylo ve vazbě celkem 13 osob, z toho 7 v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně a 6 v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Změny se pohybují v řádu jednotek případů.

 

Přímo u Krajského státního zastupitelství v Brně bylo ve vazbě 39 osob (oproti 43 osobám v roce 2016). U Krajského státního zastupitelství v Ostravě pak 67 osob (oproti 37 osobám v roce 2016). U Vrchního státního zastupitelství v Olomouci to bylo 24 osob (oproti 12 osobám v roce 2016).

 

V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně bylo ve lhůtě do 4 měsíců skončeno 91,13 % věcí, naproti tomu v roce 2016 to bylo 89,33 % věcí, u Krajského státního zastupitelství v Ostravě 94,28 % věcí oproti 83,03 % věcí v roce 2016. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě přímo bylo ve lhůtě do 4 měsíců skončeno 37,81 % věcí (2016 - 45,94 %) a u Krajského státního zastupitelství v Brně 74,33 % věcí (v roce 2016 - 48,83 %). Z uvedeného je zřejmé, že rychlost vazebního řízení je na velmi vysoké úrovni.

 

b) způsob meritorního skončení vazebních věcí v přípravném řízení

 

V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně bylo celkem vazebně stíháno 365 osob oproti 424 osobám v roce 2016, došlo k poklesu o 59 osob. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě to bylo 612 osob oproti 628 osobám v r. 2016, tedy pokles o 16 osob. Tento výkyv lze označit za běžný meziroční rozptyl dat, který souvisí s některými realizacemi rozsáhlejších trestních věcí. Obžalobou bylo skončeno téměř 95,89 % u Krajského státního zastupitelství v Brně (v roce 2016 – 97,16%) a téměř 98,03 % (v roce 2016 - 98,08 %) u Krajského státního zastupitelství v Ostravě z počtu vazebně stíhaných osob. Podíl věcí zastavených činí u Krajského státního zastupitelství v Brně 3,01 % (10 věcí) a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo zastaveno 9 věcí, což představuje 1,47 %.

 

Pro úplnost je možno dodat, že u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo vazebně stíháno 24 osob oproti 12 osobám v roce 2016 a na všechny byla podána obžaloba. 

 

Statistická data v roce 2017 tak zůstávají zhruba na stejné úrovni. Jak bylo shora uvedeno, výkyvy v počtu stíhaných osob vždy souvisí s rozsahem odhalené trestné činnosti.

 

 

 

 

 

c) délka přípravného řízení ve vazebních věcech

 

Rychlost přípravného řízení u vazebně stíhaných osob je na dobré úrovni. Ve lhůtě do 4 měsíců bylo skončeno v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně 73,69 % věcí a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě 74,18 % věcí.

 

U Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přímo pak bylo skončeno řízení ve lhůtě do 4 měsíců u 54,16 % věcí oproti 58,33 % v roce 2016, což představuje 13 osob z celkového počtu 24 vazebně stíhaných osob.

 

V zásadě je možno konstatovat, že u státního zastupitelství zůstává celková rychlost řízení na dobré úrovni. Obecně lze konstatovat, že negativně se do rychlosti řízení promítají případy velké skupinové trestné činnosti zejména hospodářské, vyžadování znaleckých posudků a policejních expertíz, vyžadování mezinárodní právní pomoci a bankovních informací apod., což jsou faktory, které nemůže státní zástupce účinně ovlivnit.

 

4) Poznatky k dozoru státního zástupce v přípravném řízení

 

a) ve fázi prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu

 

I v roce 2017 přetrvávají výhrady krajských státních zastupitelství v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, zejména nedostatku schopností samostatné činnosti jak ve fázi prověřování, tak i vyšetřování, včetně materiálního a právního posuzování relevantních skutečností. U policejních orgánů se objevují i potíže při správnosti zvoleného procesního postupu, a to jak při odkládání věcí, tak při zahajování trestního stíhání. Některá státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně pak poukazují též na negativní dopad fluktuace policejních orgánů, nenaplněnost jejich tabulkových stavů, ale též nedostatek zkušenosti, což se zákonitě projevuje i v kvalitě jejich práce. Vzájemná spolupráce s policejními orgány je však hodnocena celkově jako dobrá.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě pak pozitivně vyzvedává možnost přístupu státních zástupců do ETŘ, což umožňuje efektivnější výkon dozoru nad přípravným řízením trestním. Kladně hodnotí práci s ETŘ i Krajské státní zastupitelství v Brně s tím, že rozšíření možnosti online přístupu do ETŘ prakticky v rámci celé policejní soustavy je přínosem. Byly zaznamenány i některé kritické připomínky k fungování tohoto systému s tím, že není schopen účinně zpracovat některé rozsáhlejší trestní věci. Krajské státní zastupitelství v Ostravě též hodnotí jako přetrvávající problém, a to jak ve fázi prověřování, tak i samotném vyšetřování nedostatek znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, klinické psychologie s tím, že znalci jsou kapacitně přetíženi a odmítají zpracovávat další posudky. Velká potřeba znaleckých posudků se projevuje v agendě spojené s domácím násilím. Pozitivně je pak hodnoceno, že státní zástupci se zúčastňují úkonů trestního řízení, a to zejména u výslechu svědků a zvlášť zranitelných obětí trestných činů, případně u zvlášť závažných zločinů. Obdobně i Krajské státní zastupitelství v Brně vyzvedává přínos osobní účastni státních zástupců u úkonů trestního řízení, kde se zásadně nové poznatky neobjevily.

 

 

 

b) ve fázi vyšetřování

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě signalizuje přetrvávání potíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Nedostatky se týkaly především řádné objektivizace při vyčíslení škody, neadekvátní právní kvalifikace vytýkaného protiprávního jednání, zmatečného popisu skutku, jeho nedostatečné objasnění, absence popisu všech obligatorních znaků trestného činu, nesprávného posuzování pokračujících trestných činů a další. Takováto nezákonná usnesení o zahájení trestního stíhání vydaná policejními orgány pak bývají ze strany státních zástupců rušena ve smyslu § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu. V této souvislosti poukazuje Krajské státní zastupitelství v Ostravě na některé konkrétní případy týkající se nedostatečného popisu skutku, absenci předchozího odsouzení u kvalifikované skutkové podstaty, nevyřešenou otázku promlčení, nedůvodnost závěrů o spáchání trestného činu, vadný popis skutku u stíhané právnické osoby apod. U nižších státních zastupitelství panuje shoda, že propracovanost rozhodnutí pol. orgánů je nedostatečná. Též se objevují případy, kdy policejní orgány nedůvodně vyčkávají, aby jiný útvar zahájil úkony trestního řízení u rozsáhlejší trestné činnosti páchané dílčími útoky, aby mu pak celou věc postoupili. Krajské státní zastupitelství v Ostravě zaznamenalo rovněž určitou nesamostatnost orgánů GIBS v rámci prověřování, kdy jsou schopny tyto orgány realizovat pouze rutinní úkony, ale u složitějších věcí břímě vyšetřování spočívá na dozorovém státním zástupci, a to jak z hlediska stanovení taktiky prověřování, tak dalších konkrétních úkonů, které je nutné ve věci provést. Tyto orgány se s touto rolí a svým pasivním přístupem ztotožňují, zřejmě z nedostatku zkušeností, protože chybí specialisté na věci dopravní, mravnostní, týrání blízkých osob apod.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně zdůrazňuje, že zárukou kvalitně vedeného vyšetřování je správně vykonávaný dozor státního zástupce, ale nezbytně nutná je též kvalitní práce policejního orgánu. I když státní zastupitelství neshledává zásadnější problémy při postupu podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu, přesto dochází k jeho využívání, přičemž jako příklad je uváděno Městské státní zastupitelství v Brně, kde v průběhu minulého roku bylo zaznamenáno 88 takových případů, z toho 21 ve fázi prověřování, především ve vztahu k rušení usnesení policejního orgánu o odložení věci a u zahájení trestního stíhání podle § 160 tr. řádu bylo toto rozhodnutí zrušeno v 18 případech a ve sdělení podezření tzv. zkráceném řízení pak v 31 případech. Zrušovací usnesení byla vydávána ve lhůtě do 1 měsíce, přičemž důvodem bylo nesprávné zjištění skutkového stavu věci, nutnost zpracovat znalecký posudek a ustanovit obhájce, nenaplnění všech zákonných znaků trestného činu, zejména jeho subjektivní stránky. Pokud jde o zkrácené přípravné řízení, zde docházelo ke zrušení rozhodnutí do 10 dnů, nejčastěji z důvodů nezjištění způsobené škody, nedostatečného objasnění věci, nedostatečného popisu skutku, chybného právního hodnocení, procesních vad apod.

 

U žádného z obou krajských státních zastupitelství nebyly zaznamenány žádné nové významné poznatky, které by si vyžadovaly potřebu nějaké reakce ze strany nadřízených orgánů.

 

5. Poznatky k rozhodování soudů a dále i k věcem vráceným státnímu zástupci k došetření, k odmítnutí návrhu na potrestání i ke zproštěným osobám; poznatky k navrhování a ukládání peněžitých trestů

 

Nebyly zaznamenány obecnější poznatky o rozhodování soudů. Nebyly zjištěny ani problémy v souvislosti s žádostmi soudů vůči státním zástupcům realizovat v řízení před soudem některé úkony. Soudy nepožadují po státních zástupcích zajištění přítomnosti svědků.

 

Počet rozhodnutí soudů o vrácení věci státnímu zástupci k došetření i odmítnutí návrhů na potrestání zůstává velmi nízký.

 

Setrvale nízký zůstává i počet zproštěných osob; v poměru k počtu osob obžalovaných jde o přibližně 5 %. Důvody zprošťujících rozhodnutí se oproti minulým obdobím nezměnily; vyplývají z povinnosti státního zástupce podat obžalobu i v případech, kdy si důkazy odporují, nebo ze změny důkazní situace před soudem.

 

Problematice ukládání peněžitých trestů je již několik let věnována zvýšená pozornost, a to jak v metodické činnosti, tak při samotném rozhodování v konkrétních trestních věcech. Již v přípravném řízení jsou opatřovány podklady pro zjištění majetkových poměrů obviněných, což státním zástupcům umožňuje navrhovat peněžité tresty v adekvátní výměře; těmto návrhům soudy zpravidla vyhovují. Lze konstatovat, že se podařilo zvýšit počty uložených peněžitých trestů. V případech, kdy soudy v rozporu s návrhy státních zástupců peněžitý trest neuložily, podávali státní zástupci pravidelně odvolání.

 

Možnosti ukládání peněžitých trestů jsou limitovány skladbou trestné činnosti i osobami obviněných. U majetkových trestných činů je zohledňován zájem poškozených; preferuje se uložení povinnosti nahradit škodu, popř. nemajetkovou újmu, nebo vydat bezdůvodné obohacení (§ 39 odst. 3 tr. zákoníku). Uložení peněžitého trestu často vylučují poměry pachatele (§ 39 odst. 7 tr. zákoníku). Nejvíce peněžitých trestů je tak ukládáno v souvislosti s trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku.

 

6. Zkrácené přípravné řízení (III/6)

 

Zkrácené přípravné řízení bylo také v roce 2017 převažující formou přípravného řízení, ale jedná se o převýšení nepříliš výrazné. Pokračuje tak trend postupného snižování počtu věcí vyřizovaných ve zkráceném přípravném řízení zaznamenaný v posledních letech. Příčinou uvedeného stavuje je i nadále opakovaně zmiňované stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2014, sp. zn. Tpnj 303/2014, avšak stále více se projevuje také úbytek méně závažné trestné činnosti (např. drobné krádeže, vloupání do osobních motorových vozidel apod.), kterou je možné řešit právě ve zkráceném přípravném řízení.

 

Praxe u zkrácených přípravných řízení je na mnohých okresních státních zastupitelstvích ustálena tak, že ve věcech, kde není ukončeno prověřování ve lhůtě do dvou měsíců, není již realizováno zkrácené přípravné řízení, ale je zahajováno trestní stíhání. Výjimkou mohou být případy, kdy je policejním orgánem pátráno po podezřelé osobě, případně je nutno vyčkat vyhotovení znaleckých posudků. V těchto konkrétních věcech bývá zkrácené přípravné řízení konáno i po uplynutí delší doby prověřování, než jsou dva měsíce. Soudy tento postup zpravidla akceptují.

 

Okresními státními zastupitelstvími jsou pozitivně vnímány výhody zkráceného přípravného řízení, zejména jeho jednoduchost a menší formálnost, což přispívá k naplňování zásady rychlosti trestního řízení. Zjednodušená forma přípravného řízení přitom zásadně nekrátí práva podezřelého na obhajobu, když práva obviněného (§ 33 odst. 1, 2 tr. řádu) mohou podezřelí podle § 179b odst. 2 tr. řádu uplatnit i v rámci zkráceného přípravného řízení.

 

7. Poznatky k aplikaci odklonů v přípravném řízení i v řízení před soudem (tabulka č. III/8)

 

Z aktuálních statistických údajů je zřejmé, že v průběhu roku 2017 oproti roku 2016 došlo k poklesu celkového počtu trestních věcí, v nichž byl aplikován odklon v přípravném řízení. Tato skutečnost je nepochybně odrazem snížení celkového počtu všech nově evidovaných trestních věcí. Dalším důvodem poklesu realizovaných odklonů je fakt, že ze strany pachatelů i nadále naprosto absentuje zájem o odklon, kdy v naprosté většině případů jsou příslušná zákonná ustanovení aplikována především v souvislosti s trestnou činností v dopravě. U ostatních druhů trestné činnosti se jedná spíše o případy, kdy není způsobena škoda nebo zcela minimální a obviněný či podezřelý se dozná k trestné činnosti, dá souhlas k tomuto postupu a zaplatí škodu, kterou způsobil. Minimum aktivity je pak shledáváno zejména na straně zvolených obhájců obviněných, a to i v případech, kde by při doznání obviněného bylo možné tento institut použít a výsledky provedeného dokazování jsou jednoznačné a prokazující vinu obviněného.

 

Problematice odklonů je nadále ze strany státních zástupců věnována náležitá pozornost, což se v Jihomoravském a zejména v Severomoravském kraji pozitivně projevilo zejména u využívání institutu narovnání. Celkem bylo zde realizováno 58 případů narovnání (8x Jihomoravský kraj, 50x Severomoravský kraj), tedy 93,5 % z celkového počtu narovnání v ČR za rok 2017 (ve všech českých krajích byly totiž dohromady realizovány pouze 4 případy narovnání). 

 

Opět došlo k mírnému poklesu realizovaných dohod o vině a trestu oproti roku 2017. Stále se nedaří naplnit očekávání, aby dohoda o vině a trestu byla nápomocna tomu, že by nebylo nutno dokazovat skutkově rozsáhlejší nebo právně komplikované trestní věci. Důvody zmíněného faktu jsou evidentně stále stejné - administrativní a časová náročnost daného úkonu, negativní postoj k uvedenému ze strany obviněných, kteří mnohdy v případech jim vytýkané rozsáhlejší trestné činnosti „spoléhají“ na to, že v konečném stadiu jim tato nebude prokázána v celém jejím rozsahu, omezení využitelnosti dohody o vině a trestu jen v případech řízení o přečinech a zločinech, zatímco o zvlášť závažných zločinech takovouto dohodu dosud sjednat nelze. Svoji roli nepochybně sehrává i skutečnost, že ze zákona je v uvedených případech dán i důvod nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. d) trestního řádu, který rovněž nikterak vedené trestní řízení nezjednodušuje a rozhodně není v některých případech ekonomickým stimulem pro sjednávání daných dohod. Ve věcech složitých, s větším počtem poškozených (tedy ve věcech, které by pro státního zástupce byly nejvíce přínosné), je tento způsob řešení věci prakticky nerealizovatelný (vzhledem k stávajícím podmínkám pro aplikaci uvedeného odklonu dle současné právní úpravy). V ostatních případech pak aplikace předmětného zákonného institutu rozhodně s sebou nese mnohem větší časovou a organizační zátěž při vyřizování dané trestní věci oproti jednoznačně podané obžalobě a účasti u hlavního líčení. Nelze navíc ani odhlédnout od toho, že v rámci hlavního líčení není státní zástupce vystaven tlaku na ústupky ve vztahu k druhu a délce trestu a může tak prosazovat svůj pohled na spravedlivé potrestání pachatele trestné činnosti. Nabízí se otázka, zda by nebylo na místě iniciovat změnu právní úpravy tohoto institutu, která by zjednodušila jeho realizování a rozšířila i okruh trestných činů, u kterých by přicházel do úvahy.

 

Pokud jde o součinnost s Probační a mediační službou ČR, tak ta je ve věci odklonů hodnocena vesměs velmi pozitivně, zejména u případů mladistvých a nezletilých pachatelů a trestné činnosti v dopravě. Na druhé straně je opět třeba zdůraznit tu skutečnost, že v mnoha trestních věcech ze strany pachatelů absentuje zájem o odklon, kdy mnohdy nevede např. k náhradě škody protiprávním jednáním způsobené ani aktivita Probační a mediační služby ČR.   

 

8. Poznatky z výkonu dohledu

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, stejně jako Krajské státní zastupitelství v Brně i Krajské státní zastupitelství v Ostravě vykonávají dohled převážně na základě vnějšího podnětu a v méně případech z vlastní iniciativy. Obě krajská státní zastupitelství, stejně jako vrchní státní zastupitelství, přistoupila na vyřízení věcí na podkladě kompletního spisového materiálu v případech, kdy je dohled vykonáván tzv. v prvním stupni. Obě krajská státní zastupitelství konstatují, že pokud je vykonáván dohled na základě podnětu z vnějšku, jsou podání většinou odkládána jako nedůvodná. Vrchní státní zastupitelství po provedení dohledu přistupuje čím dál častěji i k ukládání pokynů podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zvláště v případech, kdy je shledán nedostatečně zjištěný skutkový stav v prověřovaných věcech a je rozhodnuto odložením podle § 159a odst. 1 tr. řádu nebo § 159a odst. 5 tr. řádu. Obdobnou praxi zmiňuje Krajské státní zastupitelství v Brně.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně shodně s Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě uvádí, že dohled z vlastní iniciativy je vykonáván ve věcech s nepřiměřenou délkou konání trestního řízení. Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci je v tomto směru podotýkáno, že již tradičně vykonává dohled ve všech věcech, v nichž je přípravné řízení delší dvou roků. Je to obvyklá praxe, která ve většině případů vede ke zrychlení řízení a ukončení přípravného řízení.

 

Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci upozorňují na změnu dohledové činnosti u tzv. dohledových prověrek na základě výše citovaného pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce, pokud jde o opatření vyplývající z výkonu dohledu vůči nižšímu stupni státního zastupitelství. Zatímco Krajské státní zastupitelství v Brně nezaznamenalo žádný případ, který by směřoval k zobecnění do zprávy o činnosti, Krajské státní zastupitelství v Ostravě upozornilo na konkrétní kauzu, v níž státní zástupce okresního státního zastupitelství odmítl splnit pokyn státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, přičemž se jednalo o výklad § 159a odst. 1 tr. řádu ve věci vedené pod sp. zn. ZN 4741/2015. V posuzované věci je připomínáno, že bylo vyžádáno stanovisko analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství ČR v Brně, které pod sp. zn. 1 SL 726/2017 potvrdilo správnost právního názoru dohledového krajského státního zastupitelství.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě ve své zprávě zmiňuje i tzv. hromadné prověrky, které byly v roce 2017 provedeny v rámci výkonu dohledu na základě plánu hlavních úkolů Krajského státního zastupitelství v Ostravě (ve svých zprávách zmiňuje konkrétní zaměření prověrek). Krajské státní zastupitelství v Brně upozornilo na prověrky prováděné u vybraných státních zastupitelství, jejichž závěry jsou následně zobecňovány pro metodickou činnost krajského státního zastupitelství. Krajské státní zastupitelství v Brně také zprovoznilo elektronický portál vlastních dohledových prověrek, který umožňuje všem státním zástupcům rychlé a přehledné seznámení se s jejich obsahem.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v rámci výkonu dohledu vůči krajským státním zastupitelstvím za rok 2017 neměnilo obsah působnosti. Nadále je věnována mimořádná pozornost skutkově a právně závažným věcem, stejně jako věcem, o něž se projevuje zvýšený zájem v mediálním prostoru.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně i v Ostravě v roce 2017 řešila konkrétní mediálně sledované kauzy, v tomto směru ve své zprávě uvádí podrobnosti. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě je jedná zejména o věci, jež navazují na pravomocně skončenou věc Petra Kramného, jak jsou v mezidobí různým způsobem otevírány vůči zpochybnění zásadních důkazů, zejména znaleckých posudků a tzv. protipodání odsouzeného Petra Kramného vůči orgánům činným v trestním řízení v jeho trestní věci a znalcům, kteří zpracovávali posudky v předmětné kauze.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci při posouzení výkonu dohledu v roce 2017 konstatuje, že byl zaznamenán nárůst opakovaných podání (včetně tzv. kverulačních podnětů), a to jak v případě věcí vyřizovaných u Krajského státního zastupitelství v Brně, tak ve věcech Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Nijak zásadně se nezměnila skladba podatelů ani důvodů podnětů k výkonu dohledu, bylo možno zaznamenat jen mírný nárůst podnětů obviněných osob podaných prostřednictvím jejich obhájců v trestním řízení. Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí poznatek k opakovaným nedůvodným podnětům k výkonu dohledu, kdy podatelé se následně snaží obejít odložení opakovaného podnětu bez vyrozumění podatele podáváním žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zpracování takových podání, jež jsou většinou jen zneužitím citovaného zákona, časově státní zástupce zatěžuje namísto smysluplné dohledové činnosti.

 

Oproti předchozím letům lze u dohledové činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci konstatovat větší důraz na způsob vyřízení podnětů k výkonu dohledu z hlediska zlepšení argumentace vůči konkrétním námitkám podatelů. Týká se to všech forem trestné činnosti i obou stádií přípravného řízení, v nichž jsou podněty vyřizovány.

 

 

 

 

 

IV. Poznatky z výkonu působnosti Nejvyššího státního zastupitelství

 

1. Postup při využívání oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř.

 

V rámci výkonu dohledu podle čl. 86 odst. 4 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, přezkoumávala krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pravomocná usnesení státních zástupců okresních státních zastupitelství o zastavení trestního stíhání a postoupení věci jinému orgánu, a pokud zjistila, že tato rozhodnutí byla vydána v rozporu se zákonem, navrhla Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně jejich zrušení. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě došlo ke zrušení 3 rozhodnutí státních zástupců okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, a to celkem ve vztahu k 3 osobám. U Krajského státního zastupitelství v Brně bylo ve sledovaném období Nejvyššímu státnímu zastupitelství předloženo 5 věci okresních státních zastupitelství s odůvodněným stanoviskem k postupu podle § 174a tr. řádu. Ve všech bylo mimořádné kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a odst. 1 tr. řádu využito.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v rámci své činnosti přezkoumalo celkem 13 pravomocných rozhodnutí státních zástupců krajských státních zastupitelství o zastavení trestního stíhání, přičemž ve 2 případech dospělo k závěru o nezákonnosti usnesení a předmětná rozhodnutí předložilo Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které se v jednom případě s tímto názorem ztotožnilo, ale pro neúčelnost nepřistoupilo ke zrušení předmětného rozhodnutí, v případě druhém pak namítanou nezákonnost neshledalo.

 

2. Dovolání

 

a) celkový nápad návrhů a podnětů k dovoláním z vlastní iniciativy státních zastupitelství včetně způsobu vyřízení

 

b) počet a skladba dovolání podaných obviněnými

 

c) vyhodnocení rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu

 

K této oblasti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ani žádné ze státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti nedisponuje natolik zcela zásadními poznatky, které by bylo třeba výslovně zmiňovat ve zprávě o činnosti.

 

3. Stížnosti pro porušení zákona, podněty k jejich podání a přezkoumávání trestních věcí z vlastní iniciativy

 

V agendě stížností pro porušení zákona bylo ze strany Vrchního státního zastupitelství v Olomouci iniciováno podání 2 stížnosti pro porušení zákona (v roce 2016 to bylo 5 stížností, 2015 pak 4 stížnosti). Podněty k těmto stížnostem pocházely v obou případech z podnětu odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. V jednom případě byl zpracován kompletní nástin stížnosti, přičemž tento byl předložen Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které podání stížnosti iniciovalo a Ministerstvo spravedlnosti ČR jeho nástin akceptovalo a podalo stížnost pro porušení zákona. Ve druhém případě byl nástin stížnosti předkládán Ministerstvu spravedlnosti ČR přímo naším státním zastupitelstvím, v tomto případě ministerstvo zatím nerozhodlo.

 

V dalších věcech, kdy byly řešeny vnější podněty, bylo Ministerstvu spravedlnosti ČR navrženo podněty ke stížnosti pro porušení zákona odložit.

 

V roce 2017 byl oproti předcházejícím obdobím zaznamenán pokles podnětů k postupu podle § 266 a násl. tr. řádu, kterých bylo celkem 119 (v roce 2016 to bylo 167 a 126 v roce 2015). Žádné nové trendy nebyly zaznamenány. I ve sledovaném období převažovaly zejména podněty podané samotnými odsouzenými.

 

4. Vyhodnocení činnosti státního zastupitelství na úseku právního styku s cizinou

 

Obě krajská státní zastupitelství v podstatě ve shodě konstatují, že zásadnější změny či problémy při aplikaci zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci, nebyly ve srovnání s předchozím rokem zaznamenány.

 

Obě krajská státní zastupitelství následně upozorňují na jednotlivé praktické problémy při realizaci žádostí o právní pomoc. Z těchto je na místě poukázat na poznatek Krajského státního zastupitelství v Brně, kterým je upozorňováno na to, že při realizaci evropských i mezinárodních zatýkacích rozkazů bylo zjištěno, že je nedostatek tlumočníků ochotných se zúčastnit předběžného šetření. Někteří tlumočníci odmítají tlumočit ve věznici nebo pro některé jazyky chybí tlumočníci ochotní spolupracovat se státním zástupce a soudem. Účtují také vyšší částky, než stanovuje platná vyhláška.

 

5. Poznatky z činnosti ostatních odborů Nejvyššího státního zastupitelství

 

V. Netrestní působnost státního zastupitelství a výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody (tabulky č. V/1a, V/1b, přehled č. V/1c, V/2a, V/2b, V/4a-d)

 

1.    Vstupová a návrhová činnost okresních státních zastupitelství (kromě § 90 ZSM)

 

V roce 2017 bylo vyřízeno vstupem podle § 35 odst. 1 o. s. ř., resp. podle § 8 odst. 1 písm. a) - h) ZŘS, okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě celkem 1796 věcí, v roce 2016 se jednalo o 1750 věcí (údaje dle tabulky CSLAV – netrestní statistika, v tabulce V/2a), což představuje oproti roku 2016 nárůst o 46 věcí, tj. o cca 2,6 %. Tento nepatrný nárůst může být reakcí na pokles návrhové činnosti okresních státních zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Počet vstupů na okresní úrovni je tak téměř shodný s počtem vstupů realizovaných na severní Moravě v roce 2015 (1797 vstupů). Ve vstupové činnosti je severní Morava na prvním místě v rámci ČR mezi jednotlivými kraji.

 

Největší podíl na vstupové aktivitě mají vstupy do řízení o svéprávnosti, následují řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče a řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

 

Okresními státními zastupitelstvími v územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2017 vyřízeno vstupem celkem 1 382 věcí, což představuje oproti roku 2016 nárůst o 141 věcí. Celorepublikově to znamená 3. místo co do počtu vstupů realizovaných okresními státními zastupitelstvími v rámci jednoho kraje. Nejfrekventovanějšími byly vstupy do řízení o svéprávnosti a řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

 

Okresní státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně v roce 2017 při výkonu netrestní působnosti nezaznamenala žádné zásadnější odchylky oproti předchozím letům. Za zmínku stojí uvést následující poznatky ze vstupové, event. návrhové činnosti některých okresních státních zastupitelství:

 

Pokud jde o řízení o svéprávnosti, byla v rámci hodnocení intenzity veřejného zájmu na vstupu do řízení preferována ta řízení, v nichž byl zkoumán duševní stav posuzované osoby poprvé, před periodickými přezkumy svéprávností (např. u Okresního státního zastupitelství v Blansku či Okresního státního zastupitelství v Prostějově), což však neznamená, že by do řízení o přezkoumání omezení svéprávnosti, nebylo vůbec vstupováno.

 

Okresní státní zastupitelství Brno-venkov zmínilo, že v řízeních, která probíhala za účasti státního zastupitelství, bylo postupováno v souladu se zákonem, když zhlédnutí posuzované osoby prováděl přímo soudce. U Okresního státního zastupitelství v Blansku se pak zhlédnutí posuzované osoby účastnil také státní zástupce.

 

Dále byla v rámci této vstupové agendy řešena otázka možnosti vést řízení o omezení svéprávnosti u nezletilé osoby. K odvolání Okresního státního zastupitelství Brno-venkov odvolací soud vyslovil názor, že i nezletilá osoba může být ve své částečné svéprávnosti dále omezena, proto nelze řízení týkající se nezletilé osoby zastavit pro absenci podmínek řízení.

 

V řízeních o svéprávnosti byla jako v minulých letech pro státní zástupce nejsložitější formulace návrhů rozsudečných výroků. V rozhodovací praxi okresních (ale i odvolacích) soudů přetrvávala nejednotnost v otázce, zda lze omezit člověka v právu žádat o přiznání dávek státní sociální podpory a dávek důchodového zabezpečení.

 

V řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé, zejména v řízeních o uložení zvláštního opatření při výchově dítěte a ve věcech ústavní výchovy, vyvinulo Městské státní zastupitelství v Brně značnou aktivitu v podávání odvolání, a to v souvislosti s letitou soudní praxí spočívající v neodůvodňování usnesení o nařízení předběžného opatření podle § 452 ZŘS a jejich prodlužování, kdy tato praxe byla díky úspěšným odvoláním státního zastupitelství Městským soudem v Brně změněna. Dále Městské státní zastupitelství v Brně podalo řadu odvolání do usnesení o jmenování opatrovníka pro řízení nezletilému dítěti, když i zde došlo ke změně zažité praxe soudu, který dříve jmenoval opatrovníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí, a to bez ohledu na to, zda ten inicioval řízení svým návrhem, podnětem či návrhem na nařízení předběžného opatření. Státní zastupitelství tedy dbalo o to, aby dítě bylo zastoupeno opatrovníkem, u kterého není dána kolize zájmů.

 

Agendě řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí se významně věnovalo zejména Okresní státní zastupitelství ve Zlíně (podalo 7 návrhů) a Městské státní zastupitelství v Brně (podalo 2 návrhy a realizovalo 30 vstupů do řízení).

 

Okresní státní zastupitelství Brno-venkov pak z agendy domácího násilí zejména vytěžovalo poznatky k dalšímu prověření v rámci trestní působnosti státního zastupitelství. Přijatá předběžná opatření ve věcech domácího násilí jsou totiž v rámci netrestní působnosti pouze dočasným opatřením, a pokud je ve věci vedeno trestní řízení, je vhodné zvažovat vydání předběžného opatření podle trestního řádu.

 

Pokud byly z návrhů na nařízení předběžného opatření či z rozhodnutí soudu ve věcech domácího násilí patrny poznatky, že násilí probíhá v přítomnosti nezletilých dětí, pak byly tyto informace postupovány k prošetření orgánům sociálně-právní ochrany dětí.

 

V neposlední řadě je třeba zmínit, že všechna nižší státní zastupitelství v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně provedla v roce 2017 návštěvy zařízení sociálních služeb, díky nimž státní zástupci jednak získali základní přehled o poskytovatelích pobytových sociálních služeb (o jejich kapacitním vytížení, personálním obsazení, vybavení, apod.) a současně zástupcům těchto zařízení představili oprávnění státního zastupitelství podle § 8 odst. 3 ŽŘS a prezentovali způsob jejich realizace.

 

V této souvislosti Městské státní zastupitelství v Brně uvedlo, že v roce 2017 vstoupilo do jednoho řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb, a to na základě oznámení zařízení.

 

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně také vystoupil dne 26.6.2017 na krajském zasedání Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, kde ředitelům prezentoval pravomoci státního zastupitelství v této oblasti.

 

U návrhové činnosti podle § 35 odst. 1 o. s. ř., resp. dle § 8 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 1 písm. b) - e) a g) ZŘS okresních státních zastupitelství v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě, došlo v roce 2017 k poklesu z 67 návrhů podaných v roce 2016 na 59 návrhů podaných v roce 2017, tedy k poklesu o 8 věcí (cca 11,9 %). V oblasti návrhové činnosti je severní Morava na 2. místě v rámci ČR mezi jednotlivými kraji. Návrhová činnost převládala zejména ve věcech týkajících se uložení zvláštního opatření při výchově dítěte a rodičovské odpovědnosti (tj. péče soudu o nezletilé), následovala řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí, řízení o svéprávnosti a o ústavní výchově, což jsou řízení, u nichž je dána nejčastější souvislost s trestním řízením, z něhož lze převážně získávat poznatky pro podávání návrhů (např. trestná činnost rodičů vůči dětem, činy jinak trestné nezletilých dětí zaviněné mj. zanedbáváním péče rodičů o ně, nepříčetnost u pachatelů trestných činů a násilí v rodinách vůči členům společné domácnosti).

 

U okresních státních zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2017 podáno 92 návrhů, tedy stejný počet jako v roce 2016. Jihomoravský kraj tak druhým rokem zaujímá 1. místo v rámci ČR mezi jednotlivými kraji v počtu návrhů podaných okresními státními zastupitelstvími.

 

2.    Návrhy dle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen ZSM)

 

Návrhů podle § 90 ZSM bylo okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě roce 2017 podáno celkem 401 (údaj vychází z tabulky CSLAV II/4a), což je o 48 více než v roce 2016. V rámci ČR jde o nejvyšší počet podaných návrhů ve srovnání s jednotlivými kraji. Tento druh návrhové činnosti je však aktivitou státního zastupitelství neovlivnitelný.

 

Okresní státní zastupitelství v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně podala v roce 2017 celkem 276 návrhů (údaj vychází opět z tabulky CSLAV II/4a). V porovnání s rokem minulým jde o minimální pokles o 7 návrhů.

 

Většina nižších státních zastupitelství tuto návrhovou agendu považuje za stabilní, kdy její výkon nečinil v praxi žádné problémy.

 

3.    Agenda odvolací (OSZ a KSZ) a dohledová (KSZ)

 

V průběhu roku 2016 bylo ze strany okresních státních zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě podáno celkem 38 odvolání, z toho se 6 věcí týkalo řízení o návrzích okresních státních zastupitelství podle § 90 ZSM, 32 odvolání se týkalo ostatních druhů řízení, kdy bylo vycházeno z konkrétních spisů na Krajském státním zastupitelství, vč. pobočky v Olomouci. (Poznámka: v tabulce CSLAV – netrestní statistika - V/2a je rozdílně uveden počet odvolání číslem 34, v čemž navíc nejsou zahrnuty počty odvolání v řízení dle § 90 ZSM). V naprosté většině se jednalo o řízení o svéprávnosti, když všem těmto odvoláním bylo vyhověno, z toho některým alespoň zčásti. Jednalo se především o procesní chyby soudů, příp. nesprávné formulace omezujících výroků. Z celkového počtu 38 podaných odvolání bylo ve 2 případech ze strany krajského státního zastupitelství vzato odvolání zpět (po doplnění dokazování), ze zbývajících 36 věcí již bylo soudem rozhodnuto ve 31 věcech a v 5 věcech dosud soud nerozhodl. Odvolacím soudem (Krajský soud v Ostravě) nebylo vyhověno čtyřem odvoláním okresního státního zastupitelství (napadené rozhodnutí bylo potvrzeno), v jednom případě bylo odvolání odmítnuto a ve zbývajících 26 případech bylo odvolání okresního státního zastupitelství vyhověno.

 

I v roce 2017 má na úspěšnosti podaných odvolání okresních státních zastupitelství svůj podíl metodické vedení ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě, které pokračovalo v metodické činnosti i v roce 2017 (zmínit lze např. materiál pod sp. zn. KZC 9009/2016) a v důsledku podaných odvolání došlo k zamezení nezákonného postupu soudů prvního stupně, neboť v případě opakujících se procesních pochybení, zejména v řízeních o svéprávnosti, se odvolací soud jednotně postavil na stranu argumentů státního zastupitelství.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně, včetně pobočky v Jihlavě a Zlíně, zaznamenalo v roce 2017 opět mírný nárůst odvolacích řízení, kdy napadlo celkem 125 odvolacích věcí (v roce 2015 – 99 věcí, v roce 2016 – 113 věcí), z toho ve 45 případech bylo odvolací řízení zahájeno odvoláním okresního státního zastupitelství. V rámci odvolací agendy se nevyskytnul žádný významný či něčím vybočující případ.

 

V roce 2017 v odvolací činnosti státního zastupitelství převažovala řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (50 odvolacích řízení), kde se projevila aktivita Městského státního zastupitelství v Brně zmiňovaná výše pod bodem 1. Dále se na odvolací agendě významně podílela také řízení o svéprávnosti (43 odvolacích řízení).

 

V menší míře se pak odvolací řízení týkala ochrany proti domácímu násilí (14 odvolacích řízení) a vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (8 odvolacích řízení). Okrajově šlo o řízení ve věcech návrhů podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (5 odvolacích řízení), řízení o umoření listin (4 odvolací řízení) a řízení ve věcech osvojení (1 odvolací řízení).

 

V rámci dohledové činnosti netrestní oddělení Krajského státního zastupitelství v Brně jako každoročně provedlo dohledové prověrky, tentokrát zaměřené na návrhovou činnost státního zastupitelství podle § 8 odst. 2 ve věcech uvedených v § 8 odst. 1 písm. b), c), e) a g) ZŘS. Tradičně výsledky jednotlivých dohledových prověrek sloužily k vypracování vyhodnocení, které plní funkci metodické pomůcky.

 

Nad rámec dohledových prověrek byla další dohledová činnost vykonána přezkumem vyžádaných spisových materiálů. Dohled byl zaměřen jednak na postup nižších státních zastupitelství v řízení o svéprávnosti a v řízení ve věci ústavní výchovy, a dále na postup netrestních specialistů při vyhodnocování zákonných podmínek pro podání návrhu podle § 42 ZSZ.

 

4.    Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně ve věcech insolvenčního řízení, včetně sporů těmito řízeními vyvolanými

 

V roce 2017 vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě do insolvenčního řízení, včetně sporů jimi vyvolaných, v celkem 56 případech, z toho v 19 případech byl vstup realizován do incidenčních sporů.  

 

V porovnání s rokem 2016 (71 vstupů) došlo k poklesu v počtu vstupů o 15 věcí (cca o 21 %), což je odůvodněno nápadem skutkově a právně obtížnějších věcí. Celkem bylo ve věcech podáno 26 písemných vyjádření, tedy stejné množství jako v uplynulém roce, ovšem při menším množství vstupů, z čehož je patrný nárůst intenzity práce v jednotlivých věcech. Průběžnou kontrolou nápadu v insolvenčním rejstříku v rámci plnění opatření vrchního státního zástupce č. 6/2014 (zjišťování případných šikanózních návrhů) bylo zjištěno a následně využito ke vstupu celkem 13 poznatků.

  

S ohledem na výše uvedené je nutno zmínit, že v roce 2017 přetrvávala účast a s tím spojená aktivita v řízení ve věcech spol. OKD a.s. a koncernu Vítkovice (spol. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s., VÍTKOVICE ENVI a.s. a VÍTKOVICE GEARWORKS a.s.), z nichž vyplynula řada incidenčních sporů týkajících se nezákonného vyvádění majetku těchto společností ke škodě věřitelů, do nichž krajské státní zastupitelství vstoupilo.     

 

Z významných událostí nastalých v průběhu roku 2017 je nutno zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 103/2015 ve věci dlužníka J. Š. (36 INS 9408/2014), kdy Nejvyšší soud rozhodoval na základě dovolání KSZ. Šlo o historicky první dovolání podané státním zastupitelstvím v insolvenčním řízení poté, co novela insolvenčního zákona zakotvila procesní legitimaci k podávání dovolání státním zastupitelstvím. Skutkově se jednalo o problematiku s dopady do všech insolvenčních řízení v ČR, kterou shledal jako otázku zásadního právního významu rovněž Nejvyšší soud, týkající se jmenování insolvenčních správců na základě rozhodnutí schůze věřitelů, když rozhodování schůze je ovlivněno vahou hlasů jednoho dominantního věřitele (zpravidla banky). Tito věřitelé tak pochopitelně prosazovali do funkce insolvenčních správců osoby, které jim běžně poskytovaly právní služby i mimo insolvenční řízení, což zakládalo pochybnosti o nepodjatosti takto jmenovaných insolvenčních správců. Nejvyšší soud přisvědčil názoru krajského státního zastupitelství, že uvedené skutkové okolnosti (postavení banky v řízení, rozsah a oblast spolupráce banky s insolvenčním správcem atd.) jsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce.            

 

Pro trestní řízení bylo u Krajského státního zastupitelství v Ostravě z insolvenčního řízení v roce 2016 vytěženo 8 poznatků.

 

V roce 2017 vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Brně do insolvenčního řízení, včetně sporů jimi vyvolaných, ve 46 věcech, z toho v 5 případech do incidenčních sporů. V porovnání s rokem 2016 (54 vstupů celkem) došlo k mírnému poklesu v počtu vstupů o 8 věcí (cca o 15 %).

 

Krajské státní zastupitelství v Brně ve vstupové činnosti podle § 7c insolvenčního zákona pokračovalo v praxi zavedené již v dřívějších letech. Jako zdroj poznatků pro realizaci vstupového oprávnění sloužily jednak vnější podněty, např. od samotných účastníků insolvenčního řízení či od insolvenčního soudu (celkem v 11 případech byl vstup realizován na základě vnějšího podnětu), ale především informace získané vlastní činností státního zastupitelství, a to jak poznatky vytěžené z trestního řízení, tak také vlastní kontinuální přezkum probíhajících insolvenčních řízení (celkem v 30 případech byl vstup realizován na podkladě vlastního poznatku). Pokud jde o přezkum zahájených insolvenčních řízení, netrestní oddělení Krajského státního zastupitelství v Brně od roku 2017 využívá k této činnosti monitoring insolvenčního rejstříku přístupný na webových stránkách www.justice.cz.

 

K vlastní vyhledávací činnosti soustředěné na získávání poznatků o insolvenčních řízeních vhodných k realizaci vstupového oprávnění Krajské státní zastupitelství v Brně dodává, že přezkum insolvenčního rejstříku je mnohdy limitován tím, že v době, kdy jsou jednotlivá insolvenční řízení podrobována přezkumu, obsahuje insolvenční rejstřík jen omezené množství informací. Nebývá výjimkou, že i několik měsíců po zahájení řízení není v insolvenčním rejstříku zveřejněno více, než  insolvenční návrh, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení, pověření konkrétního asistenta soudce k úkonům v insolvenčním řízení a případně několik výzev soudu k doplnění insolvenčního návrhu. V době přezkumu tak v insolvenčním rejstříku nejsou k dispozici informace, jež by signalizovaly odůvodněnost vstupu a účasti státního zastupitelství v řízení. Opakovaný přezkum totožných insolvenčních řízení z důvodu, že při předchozím přezkumu nebyly dostupné potřebné informace, je vzhledem k vysokému počtu neustále zahajovaných řízení obtížně realizovatelný.

 

Pokud jde o proces vyhodnocování intenzity veřejného zájmu na vstupu do konkrétního řízení, zde lze za optimální považovat ty situace, kdy státní zástupce získá i jiné podklady, než jen informace poskytnuté účastníky insolvenčního řízení (mnohdy zavádějící či zcela smyšlené), jež jsou zveřejněny v insolvenčním rejstříku či uváděny v podnětu ke vstupu do řízení. Vzhledem k tomu, že častou okolností odůvodňující vstup do řízení je trestná činnost spojená s předmětem insolvenčního řízení či s jeho účastníky, lze jako velmi přínosnou považovat nově (v roce 2017) zavedenou možnost provádět v rámci rejstříku KZC lustraci v centrální evidenci stíhaných osob.

 

Pokud jde o konkrétní insolvenční řízení, kterých se Krajské státní zastupitelství v Brně v roce 2016 účastnilo, nebyly zaznamenány žádné významné či výjimečné poznatky.

 

5.    Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 8 odst. 1 písm. i) zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních

 

Ve sledovaném období Krajské státní zastupitelství v Ostravě vstoupilo do 75 řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob. Oproti roku 2016, kdy bylo realizováno celkem 119 vstupů, se jedná o pokles o cca 37 %. Tato skutečnost je způsobena postupným vývojem praxe a tříbením kritérií pro posuzování věcí nejvhodnějších ke vstupu do řízení i s ohledem na možnou aktivitu krajského státního zastupitelství v řízeních, a dále také úpravou kritérií pro hodnocení intenzity veřejného zájmu na vstupu. V roce 2017 se zvýšil počet písemných vyjádření či sdělení podaných k soudu, stejně jako spolupráce s trestními specialisty.

 

V uvedených řízeních bylo ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě podáno ke Krajskému soudu v Ostravě celkem 13 vyjádření, 40 písemných sdělení a 2 podněty soudu. K vytěžení poznatku pro trestní řízení nedošlo, pouze pro netrestní působnost. V případě pobočky Krajského státního zastupitelství v Olomouci byla podána 2 písemná vyjádření.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně realizovalo v roce 2017 celkem 14 vstupů do řízení. Oproti roku 2016 došlo sice k poklesu počtu vstupů (z 22 na 14), avšak přístup k dané vstupové agendě zůstal stejný jako v dřívějším období, tedy shodně jako v minulosti byl v rámci této vstupové činnosti kladen důraz zejména na efektivitu a smysluplnost účasti státního zastupitelství v řízení. V agendě vstupů do řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob podle § 8 odst. 1 písm. i) ZŘS nebyly v roce 2017 zaznamenány žádné změny. Krajský soud v Brně i nadále plnil signalizační povinnosti, přičemž Krajské státní zastupitelství v Brně při přezkumu usnesení a návrhů na zahájení řízení zasílaných krajským soudem postupovalo podle kritérií stanovených již v dřívějších letech, a vstup realizovalo tehdy, pokud mohlo v řízení využít vlastní poznatky mající vliv na průběh či výsledek řízení, a mohlo tak být aktivním procesním subjektem daného řízení.

 

Pokud jde o skladbu řízení, do nichž bylo v roce 2017 vstoupeno, tak převažovaly vstupy do řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a do řízení o jmenování likvidátora. V jednom případě bylo vstoupeno do řízení o prohlášení neplatnosti spolku.

 

K agendě právnických osob obě krajská státní zastupitelství připomínají, že pravidelnou součástí této agendy je také nahlížení do trestních i soudních spisů a vytěžování poznatků pro netrestní působnost v souvislosti s učiněnými zjištěními. Kromě vstupové aktivity jsou četně podávány také podněty a upozornění rejstříkovému soudu (např. upozornění, že obchodní korporace nezakládá zákonem stanovené listiny do sbírky listin, že obchodní korporace pozbyla právní důvod užívání prostor, v nichž má umístěné sídlo, upozornění na neshodu mezi skutečným stavem a údajem zapsaným v obchodním rejstříku).

 

6.    Návrhová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 93 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK)

 

V hodnoceném období nepodalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě příslušnému Krajskému soudu v Ostravě žádný návrh podle § 93 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK). Jedná se o pokles o 100 % oproti roku 2016, kdy bylo podáno 6 návrhů. Pokud byl tento typ návrhů u Krajského státního zastupitelství v Ostravě v minulosti realizován, vždy se jednalo o jednotky případů. K tomu se uvádí, že Krajské státní zastupitelství v Ostravě disponuje pouze poznatky vytěženými z trestního řízení, neboť Krajský soud v Ostravě striktně využívá svého zákonného pověření a zahajuje řízení o zrušení společnosti s likvidací sám v případech zjištění, že obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a právnická osoba ve stanovené lhůtě nezjednala nápravu (§ 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.), přičemž nerozlišuje, zda se jedná o chybějící předmět podnikání či jiné obligatorně zapisované skutečnosti, a z tohoto důvodu také nepostupuje podněty v případech chybějícího předmětu podnikání krajskému státnímu zastupitelství k podání návrhu podle § 93 ZOK, jako tomu je u některých jiných krajských soudů.

 

U Krajského státního zastupitelství v Brně je oblast návrhové činnosti podle § 93 ZOK stabilní a nebyla zde zaznamenána žádná zásadní změna ohledně počtu napadlých věcí, podaných návrhů či rozhodovací praxe krajského soudu. Krajský soud v Brně krajskému státnímu zastupitelství i nadále zasílal oznámení o zániku posledního živnostenského oprávnění obchodních korporací, kdy tato oznámení vyústila v podání celkového počtu 173 návrhu podle § 93 písm. a) ZOK.

 

Dalších 7 návrhů bylo podáno v souladu s § 93 písm. b) ZOK, a to na základě poznatků získaných z vlastní působnosti státního zastupitelství, konkrétně poznatků vytěžených z trestního řízení. Celkové číslo návrhů podle § 93 ZOK podaných v roce 2017 je 180, což je o 4 návrhy více než za rok 2016.

 

V rámci dané návrhové agendy, která jak již bylo shora zmíněno je stabilní a řadu let je vykonávána bez nutnosti uplatňovat opravné prostředky, lze zmínit pouze jedinou věc, v níž výsledkem odvolacího řízení k odvolání Krajského státního zastupitelství v Brně je rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci řešící problematiku účastníků řízení o zrušení družstva s likvidací.

 

Vrchní soud v Olomouci usnesením č. j. 5 Cmo 217/2017-18 ze dne 17.10.2017 shledal odvolání KSZ v Brně důvodným, když k otázce účastenství v řízení o zrušení družstva s likvidací uvedl:

 

Řízení o zrušení družstva s likvidací je řízením ve statusových věcech právnických osob podle § 85 písm. a) ZŘS. V tomto řízení účastenství definuje § 6 odst. 1 ZŘS tak, že účastníkem řízení je navrhovatel a dále ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, Za takové osoby je třeba vždy zásadně považovat společníky zrušované obchodní korporace, tedy i členy družstva, neboť podle § 3 odst. 4 zákona o obchodních korporacích společníkem se rozumí i člen družstva /z hlediska funkčnosti pravidel obsažených v Hlavě I zákona o obchodních korporacích).

 

Odvolací soud neshledal žádný rozumný důvod pro nepřiznání postavení účastníka řízení o zrušení obchodní korporace i členům družstva, neboť jejich postavení je obdobné jako postavení společníků obchodních společností, takový důvod nelze spatřovat v tom, zda se společník obchodní korporace zapisuje do obchodního rejstříku či nikoliv. Podstatné je pouze to, zda je v řízení jednáno o právech a povinnostech této osoby, přičemž v tomto smyslu postavení společníka obchodní společnosti a člena družstva v zásadě rozdílné není.

 

Otázka zápisu společníka do obchodního rejstříku je pro účast v řízení významná pouze v tom smyslu, že u společníků obchodních společností (veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a u akciové společnosti v případě jediného akcionáře) je osoba společníka známa přímo z obchodního rejstříku, na rozdíl od členů družstva. U družstva soud zpravidla neví, kdo je jeho členem, avšak pokud členství konkrétní osoby v rámci řízení vyjde najevo, musí s ní soud jako s účastníkem řízení jednat.

 

7.    Výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody

 

Pokud jde o výkon dozoru a dohledu nad místy, kde je vykonávána ústavní a ochranná výchova, lze činnost moravských okresních i krajských státních zastupitelství v dané oblasti i v roce 2017 mít za stabilizovanou (Krajské státní zastupitelství v Brně) a stabilizující se (Krajské státní zastupitelství v Ostravě).

 

Okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo v roce 2017 vydáno 21 příkazů podle § 39 odst. 2 písm. g) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (dále jen ZVÚOV). Počet příkazů je o 11 příkazů vyšší než v roce 2016, což v případě okresních státních zastupitelství v územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě svědčí o vyšší pozornosti a aktivitě konaného dozoru. Vydané příkazy nejčastěji směřovaly proti uplatňování sankčních opatření ve výchově, případně na případy omezování práv dětí na volný čas.

 

Výše uvedený údaj o počtu příkazů byl zjištěn fyzickou kontrolou jednotlivých příkazů, když údaje v tabulce V/4c neodpovídají skutečnosti (tam uváděno pouze 18 příkazů).

 

Při výkonu dohledu bylo Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě vydáno 9 pokynů podle § 12d odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

 

Okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2017 vydáno 28 příkazů podle § 39 odst. 2 písm. g) ZVÚOV, když pro srovnání v roce 2015 bylo vydáno celkem 43 příkazů a v roce 2016 celkem 26 příkazů. Výrazný pokles zjištěných porušení právních předpisů za poslední 2 roky je výsledkem systematické dozorové činnosti okresních státních zastupitelství v územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, díky níž dochází k postupné právní stabilizaci kontrolovaných školských zařízení a vyššímu respektu k aplikaci právních předpisů. 

 

V návaznosti na popsaný vývoj této agendy se změnila také skladba případů, na které je příkazy reagováno. V minulých letech bylo nejčastěji chybováno v uplatňování sankčních opatření ve výchově, v omezování práv dětí na volný čas, příp. v omezování komunikace dětí s okolním světem. V současnosti příkazy častěji směřují do obsahu základního organizačního předpisu školských zařízení – vnitřního řádu, do realizace poskytování kapesného, možnosti samostatně hospodařit se svými finančními prostředky, užívat libovolně vlastní ošacení či do dispozice s osobními věcmi. Současně vydávané příkazy tak posilují právo dítěte na samostatné rozhodování a dispozici se svým majetkem, v zájmu naplnění výchovného cíle připravit dítě na život mimo školské zařízení.

 

Nadále je doplňována elektronická evidence poznatků z dozoru, tzv. Domeček

 

V podrobnostech pak lze odkázat na roční zprávy o stavu dozoru nad výkonem ústavní a ochranné výchovy, které byly oběma krajskými státními zastupitelstvími podle čl. 12 odst. 2 písm. b) POP NSZ č. 10/2012 ve znění pozdějších novelizací, odeslány v únoru 2018 na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.

 

Při výkonu dozoru nad výkonem vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Brně nebyly zaznamenány žádné významnější poznatky.

 

Při dozoru nad výkonem vazby byl v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci za rok 2017 vydán jeden příkaz podle § 29 odst. 2 písm. e) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. Příkaz vydal dozorový státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně na úseku zařazování obviněných do oddělení se zmírněným režimem – problematika aplikace § 8 odst. 3 zákona o výkonu vazby, resp. § 13 odst. 1 řádu výkonu vazby.

 

Při dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydáno celkem 16 příkazů podle § 78 odst. 2 písm. e) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (2 příkazy byly vydány dozorovým státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě, 10 příkazů Krajského státního zastupitelství, pobočka Olomouc a 4 příkazy vydány státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně). Příkazy se týkaly například ochrany odsouzených proti neoprávněnému násilí a ponižování lidské důstojnosti (ze strany ostatních odsouzených), podmínek umisťování odsouzených do uzavřeného oddělení a samovazby, úpravy kontroly korespondence odsouzených. Dále se příkazy týkaly hodnocení plnění programu zacházení ve stanovených lhůtách, dodržování zásad pro udělování odměn odsouzeným, náležitého prošetření případů porušení práv odsouzených, neúměrné doby ke stanovení programu zacházení s odsouzenými, obsahu rozhodnutí ředitele věznice o úhradě nákladů spojených s výkonem trestu, sledování hledisek pro umožnění odsouzenému používat telefon a nedodržení všech náležitostí pro ukládání určitého kázeňského trestu, nemožnosti odsouzeného disponovat se všemi peněžními prostředky sloužícími k případné úhradě za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a k nákupu.

 

V rámci dozoru nad dodržováním právních předpisů ve výkonu trestu odnětí svobody bylo dozorovým státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně v roce 2017 vydána 2 nařízení k propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody podle § 78 odst. 2 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody.

 

Při dozoru nad zabezpečovací detencí byl v roce 2017 vydán jeden příkaz k zachovávání právních předpisů podle § 40 odst. 2 písm. e) zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence (vydán dozorovým státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě). Příkaz řešil situaci, kdy povinnosti Vězeňské služby ČR seznámit chovance s komplexní zprávou odpovídá jeho právo být s touto zprávou seznámen, tj. právo nahlédnout do komplexní zprávy, seznámit se s jejím celým obsahem, ať již formou jejího přečtení, pořízením výpisů či opisů z ní a v neposlední řadě rovněž pořízením kopie.

 

V průběhu pravidelných dozorových prověrek v jednotlivých věznicích, vazebních věznicích či věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence, ani z dosavadního výkonu dozoru nad výkonem vazby, výkonem trestu odnětí svobody a výkonem zabezpečovací detence nebyly zjištěny případy užití neoprávněného násilí a ponižování lidské důstojnosti postupem Vězeňské služby ČR.

 

V podrobnostech lze odkázat na roční zprávu o stavu dozoru nad výkonem vazby, trestu odnětí svobody a zebezpečovací detence za rok 2017, která byla vrchním státním zastupitelstvím podle čl. 12 odst. 2 písm. b) POP NSZ č. 10/2012, ve znění pozdějších novelizací, odeslána na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.

 

8.    Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je prezentována jednak účastí v odvolacím řízení a jednak kontrolní a metodickou činností vůči státním zastupitelstvím v netrestní oblasti v obvodu jeho působnosti. I v roce 2017 přetrvával poměrně vysoký nápad odvolací agendy, tudíž státní zástupci netrestního odboru byli nejvíce vytíženi účastí v odvolacím řízení. Zvýšený nápad věcí byl zaznamenán také v dohledové agendě vězeňských detencí.

 

Účast v odvolacím řízení se týká převážně insolvenčních věcí, včetně incidenčních sporů, méně pak řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob nebo řízení o návrhu státního zastupitelství na zrušení právnické osoby. V porovnání s markantním nápadem 199 odvolacích věcí v roce 2016 byl nápad za rok 2017 nižší o cca 80 věcí, ale přesto celkem 118 odvolacích věcí představuje poměrně vysoký nápad v porovnání s obdobím před rokem 2016. I pro rok 2017 platí, že zvýšený nápad odvolací agendy byl dán navýšeným počtem vstupů u obou moravských krajských státních zastupitelství stále ještě z roku 2015 a samozřejmě pak z let 2016 a 2017, a to zejména pokud jde o vstupy do insolvenčního řízení, v jehož průběhu je vydávána řada rozhodnutí meritorní i nemeritorní povahy, proti nimž je odvolání přípustné a je účastníky řízení hojně využíváno. V rámci účasti v odvolacím řízení bylo za rok 2017 podáno 29 písemných vyjádření. Ve třiceti odvolacích řízeních proběhla jednání před odvolacím soudem za účasti státního zástupce. 

 

Na počátku roku 2018 byly provedeny dohledové prověrky roční činnosti dozorových státních zástupců obou krajských státních zastupitelství vykonávajících dozor v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody a zabezpečovací detence podle čl. 12 písm. odst. 1 b) POP NSZ poř. č. 10/2012, ve znění pozdějších novelizací, o výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, a to za rok 2017. Provádění dohledových prověrek na počátku každého roku tak umožní zajistit podkladové materiály zahrnující poznatky z dozorové činnosti za minulý rok pro účely roční zprávy o stavu dozoru na jednotlivých úsecích jeho výkonu za předchozí rok, kterou zdejší státní zastupitelství jako dohledové státní zastupitelství podává do konce měsíce února každého roku podle čl. 12 odst. 2 písm. b) POP NSZ č. 10/2012, ve znění pozdějších novelizací.

 

V rámci dohledové činnosti byly netrestním odborem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci dále provedeny dohledové prověrky zaměřené na vyhodnocení účasti krajských státních zastupitelství v řízeních o některých otázkách týkajících se právnických osob, jež je realizována vstupem v souladu s § 8 odst. 1 písm. i) ZŘS, a to s důrazem na efektivní účast státního zastupitelství v těchto druzích řízení. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v prověřované agendě ocenilo práci netrestních specialistů Krajského státního zastupitelství v Brně, z jejichž postupů je zřejmá snaha o převahu účelnosti a smysluplnosti postupů státních zástupců v netrestní agendě, tedy kvality nad kvantitou.

 

Pokud jde o metodickou činnost, lze za rok 2017 zmínit metodická stanoviska k podávání návrhu podle § 93 písm. a) zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zjišťování předmětu činnosti obchodní korporace, jejíž zrušení státní zastupitelství podle § 93 písm. a) ZOK soudu navrhuje. Další metodické stanovisko se týkalo vysvětlení pozice státního zastupitelství v řízení zahájeném k jeho návrhu podle § 93 ZOK jako navrhovatele s tím, že pokud soud současně k podnětu státního zastupitelství zahájí řízení o jmenování likvidátora, může se státní zastupitelství takového řízení účastnit, jen pokud by do něj vstoupilo. Jiné metodické stanovisko se týkalo vymezení skutkových důvodů v návrhu na omezení svéprávnosti a v dalším byla řešena problematika týkající se výroků o omezení svéprávnosti v oblasti sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Metodickým stanoviskem byla řešena rovněž problematika podávání návrhu na zrušení zápisu výmazu společnosti, nařízení likvidace společnosti a jmenování likvidátora po rekodifikaci soukromého práva. Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci bylo vydáno ještě několik dalších metodických doporučení k písemným procesním úkonům státních zástupců v netrestní oblasti (např. ještě k náležitostem návrhů na zahájení řízení při podávání návrhů podle § 93 ZOK, k náležitostem návrhů na zahájení řízení podle § 8 odst. 2 z. ř. s.).

 

Z případů, jež byly řešeny v odvolacím řízení před Vrchním soudem v Olomouci, stojí za zmínku řízení o zrušení společnosti, nařízení její likvidace a jmenování likvidátora, do něhož podle § 8 odst. 1 písm. i) ZŘS vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Brně (1 KZC 550/2016). Vstup byl realizován na základě informace poskytnuté z okresního státního zastupitelství o trestním stíhání téže právnické osoby, o jejímž zrušení se vedlo dané civilní řízení. Krajské státní zastupitelství v Brně po vstupu do civilního řízení poskytlo soudu poznatek o trestním stíhání právnické osoby. Soud však přesto, že měl od krajského státního zastupitelství informaci o probíhajícím trestním stíhání téže právnické osoby, rozhodl o jejím zrušení, přičemž na informaci o probíhajícím trestním stíhání jím zrušené společnosti ve svém rozhodnutí nijak nereagoval. Krajské státní zastupitelství v Brně proto napadlo rozhodnutí o zrušení společnosti odvoláním z důvodu nesplnění podmínek pro jeho vydání, jelikož soud nepřihlédl ke skutečnosti, že právnická osoba je trestně stíhána a trestní stíhání stále trvá. Odvolací soud následně zrušil napadené rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolacím řízení soud plně vyhověl odvolání, kdy konstatoval, že soud prvního stupně zatížil řízení takovou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť za situace, kdy bylo zahájeno trestní stíhání proti právnické osobě, rozhodl o jejím zrušení, aniž reagoval na upozornění Krajské státní zastupitelství v Brně o zahájení trestního stíhání uvedené právnické osoby a vypořádal se s ním v odůvodnění napadeného usnesení. V odůvodnění svého kasačního rozhodnutí vyslovil odvolací soud závazný právní názor k výkladu § 32 odst. 2 ZTOPO, a sice že „společnost, vůči níž je vedeno trestní stíhání, nemůže zásadně být (do jeho pravomocného skončení) zrušena, což je potřeba vztáhnout i na řízení o zrušení společnosti rozhodnutím soudu“.

 

Metodické působení vůči krajským státním zastupitelstvím se pravidelně děje také prostřednictvím porad s netrestními specialisty z krajských státních zastupitelství a s dozorovými státními zástupci v rámci agendy vězeňských detencí.

 

VI. Personální a materiální zajištění výkonu působnosti v roce 2017

 

Pro rok 2017 byla ze strany Ministerstva spravedlnosti ČR pro Vrchní státní zastupitelství v Olomouci schválena místa státních zástupců v počtu 33, místa zaměstnanců byla stanovena v celkovém počtu 35 a dále byla schválena 2 místa analytiků jako povolené překročení. Vývoj plánovaných a skutečných počtů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů, analytiků a ostatních zaměstnanců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2017 plyne z následujících tabulek č. 1 a č. 2

 

Tabulka č. 1

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců a právních čekatelů u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

VSZ

v

Olomouci

k 01.01.2017

k 31.12.2017

státní zástupci

právní čekatelé

státní zástupci

právní čekatelé

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

33

31

0

0

33

32

0

0

Tabulka č. 2

Přehled plánovaných a skutečných stavů ostatních zaměstnanců, asistentů a analytiků u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

VSZ

v

Olomouci

k 01.01.2017

 

k 31.12.2017

 

ostatní zaměstn.

asistenti

analytici

ostatní zaměstn.

asistenti

analytici

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

35

33

0

0

2

1

35

34

0

0

2

1

 

V obsazenosti míst státních zástupců došlo k následujícím konkrétním změnám:

 

K 01.03.2017 byl přeložen z Okresního státního zastupitelství v Přerově k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, Mgr. Radim Obst a k 01.05.2017 byl z Okresního státního zastupitelství v Olomouci přeložen k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, odbor trestního řízení, Mgr. Jaroslav Kouřil. K 31.03.2017 zanikla funkce státnímu zástupci JUDr. Vladimíru Kubíkovi.

 

V roce 2017 proběhlo u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci celkem 6 dočasných přidělení, kdy se jednalo o 3 dočasná přidělení na odbor trestního řízení, 2 dočasná přidělení byla na netrestní odbor a 1 státní zástupkyně působila na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočce v Brně.

 

Fluktuace administrativního a obslužného aparátu zahrnuje odchod 1 pracovnice z pozice zapisovatelky a 1 pracovnice obslužného aparátu, na jejichž místa byly přijaty 2 pracovnice nové. K 01.01.2017 byl do pracovního poměru přijat 1 analytik a od 01.08.2017 byla zřízena funkce správce kybernetické bezpečnosti, kdy tato funkce byla obsazena kmenovým zaměstnancem IT oddělení, neboť z výběrového řízení nevzešel žádný vhodný kandidát. Vyvstala tak potřeba přijetí nového správce počítačové sítě. Celkem byli tedy v roce 2017 přijati 4 zaměstnanci a 2 zaměstnankyně pracovní poměr ukončily.

 

Stejně jako v minulých letech ani v roce 2017 nebyly získány žádné zkušenosti s využíváním asistentů či vyšších úředníků státního zastupitelství. Rovněž nebyly získány žádné zkušenosti s působením státních zástupců v zahraničních misích.

 

V oblasti výchovy a vzdělávání je 1 zaměstnankyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci účastnicí V. běhu studia vyšších soudních úředníků a vyšších úředníků státního zastupitelství na Justiční akademii v Kroměříži. Ze seminářů jsou zaměstnanci využívány především semináře nabízené Justiční akademií v Kroměříži, nelze však opomenout ani semináře organizované Policií ČR, jichž se účastní státní zástupci a dále semináře, které organizují jiné subjekty např. ANAG, spol. s r. o., Agentura BOVA, DRAKAS, s. r. o. a jiné, orientované spíše pro administrativní zaměstnance.

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Ostravě k 01.01.2017

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

7+2 MD

3

2

 

 

8

8

 

2

Frýdek-Místek

15

15

0

0

 

 

13

12

 

2

Jeseník

4

4

1

1

 

 

4

5+1 MD

 

2

Karviná

25

23+1 MD

3

3

 

 

23

23

 

4

Nový Jičín

11

12

1

1

 

 

11

10+1 MD

 

2

Olomouc

19

19

3

2+1 MD

 

 

19

18

 

3

Opava

12

12

2

2

 

 

9

9+2 MD

 

2

Ostrava

39

37

3

3

 

 

34

34+2 MD

 

4

Přerov

11

11

0

0

 

 

10

10

 

2

Šumperk

9

9

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

7+1 MD

1

1

 

 

8

7+1 MD

 

2

celkem OSZ

163

156+4 MD

17

16+1 MD

 

 

147

144+7 MD

 

27

KSZ Ostrava

45

43

0

0

 

 

46

45+1 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

208

199+4 MD

17

16+1 MD

0

0

193

189+9 MD

 

33

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Ostravě k 31.12.2017

 

Okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

10

3

2

 

 

8

8

 

2

Frýdek-Místek

16

15

0

0

 

 

13

12+1 MD

 

2

Jeseník

4

4

1

1

 

 

4

5+1 MD

 

2

Karviná

25

24+1 MD

3

1

 

 

23

23

 

4

Nový Jičín

11

12

1

1

 

 

11

10+2 MD

 

2

Olomouc

19

18

2

2

 

 

19

17

 

3

Opava

12

11

2

2

 

 

9

9+2 MD

 

2

Ostrava

39

36+1 MD

3

2

 

 

34

34+4 MD

 

4

Přerov

10

10

1

1

 

 

10

10

 

2

Šumperk

9

8+1 MD

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

5+2 MD

1

1

 

 

8

7+1 MD

 

2

celkem OSZ

163

153+5 MD

17

13

 

 

147

143+11 MD

 

27

KSZ Ostrava

45

45

0

0

 

 

46

45+1 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

208

198+5 MD

17

13

0

0

193

190+12 MD

 

33

 

 

Přehled plánovaného a skutečného stavu státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a dalších zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Brně k 01.01.2017

okres

  státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

 

 

 

 15

 

 

 

 

 

 

 

KSZ Brno

40

41

0

2+1 MD

54

8

MSZ Brno

40

39+1 MD

1+2 MD

1

27

0

Blansko

6

5

0

0

5

2

Brno-venkov

9

9+1 MD

2

0

8

1

Břeclav

9

9

0

0

7

3

Hodonín

9

7+2 MD

1

0

6

3

Jihlava

7

6+1 MD

1

0

6

1

Kroměříž

7

7

1

0

5

3

Prostějov

7

7

0

0

6

2

Třebíč

6

6

1

0

6

2

Uherské
Hradiště

7

6+1 MD

1

0

6

3

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

11

10

1

0

9

1

Znojmo

9

9

1

0

6

2

Žďár n./Sáz.

6

5

0

0

5

2

celkem

178

174+6 MD

10+2 MD

3+1 MD

161

34

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přehled plánovaného a skutečného stavu státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a dalších zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Brně k 31.12.2017

 

okres

  státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

 

 

 

 15

 

 

 

 

 

 

 

KSZ Brno

40

43

0

1+1 MD

54

8

MSZ Brno

40

35+5 MD

1+1 MD

1

28

0

Blansko

6

5

1

0

4

2

Brno-venkov

9

7+2 MD

1+1 MD

0

8

1

Břeclav

9

10

0

0

7

3

Hodonín

9

6+3 MD

1

0

6

3

Jihlava

7

6+1 MD

1

0

6

1

Kroměříž

7

7

1

0

6

2

Prostějov

7

7

0

0

6

2

Třebíč

6

6

1

0

6

2

Uherské
Hradiště

7

6+1 MD

1

0

6

2

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

11

10

1

0

9

1

Znojmo

9

7+1

1

0

6

2

Žďár n./Sáz.

6

5

0

0

5

2

celkem

178

165+13 MD

10+2 MD

2+1 MD

162

3

 

Materiální zabezpečení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci i státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti je v zásadě dostačující. Upraveným rozpočtem v průběhu roku 2017 byly pokryty výdaje potřebné k zajištění plnění úkolů Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. V letošním roce byla vyřešena situace se zabezpečením kancelářských prostor pro pobočku Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, sídlící v Ostravě, ke kterému byla v konečné fázi využita nabídka realitních kanceláří na pronájem komerčních prostor. Od ledna 2018 využívá pobočka nové prostory v budově sousedící s Krajským soudem v Ostravě. 

 

VII. Závěry, hodnocení a návrhy na opatření

 

V kontextu s výše uvedenými zjištěními je možné závěrem konstatovat, že taktéž v roce 2017 nebyly zaznamenány v rámci trestní působnosti státního zastupitelství žádné zcela zásadní signály o změně povahy a vývoji kriminality a v nejobecnější rovině lze tak konstatovat, že všechna státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci řádně a na velmi dobré úrovni vykonávají jim svěřené pravomoci.

 

Po vyhodnocení výše uvedených údajů je možné uzavřít, že v roce 2017 nedošlo k žádným tak zásadním trendům, které by měly vést k přijímání zásadních opatření ve vztahu k celé soustavě státního zastupitelství.

 

         JUDr. Ivo Ištvan v. r.

                                                                                        vrchní státní zástupce

 

Příloha:

Zprava o cinnosti VSZ za rok 2017.doc

ePodatelna