obsah

Rejstřík trestů Praha

Co potřebujete vědět

Odpovědi na Vaše nejčastější dotazy

 

 

 

 


 

 

Ucházím se o veřejnou zakázku a zadavatel požaduje, abych dodatečně prokázal, že záznam v evidenci Rejstříku trestů jsem neměl už v době podání přihlášky do zadávacího (výběrového) řízení. Proč Rejstřík trestů nevyhověl žádosti o vydání výpisu vyjadřujícímu stav jím vedené evidence v době, která předcházela podání žádosti o výpis?

 


Co osvědčuje tzv. „čistý“ výpis z evidence Rejstříku trestů

Každý výpis, ve kterém je uvedeno, že obsahem evidence vedené Rejstříkem trestů České republiky nejsou žádné informace o odsouzení dotyčné osoby (tedy tzv. „čistý“ výpis), osvědčuje bezúhonnost osoby, které se týká. To platí nejen k okamžiku (respektive dni) jeho vydání, ale též ve vztahu k časovému období vydání výpisu předcházejícímu. Na osobu, které se výpis týká, je proto nutné jako na osobu, která nebyla odsouzena, pohlížet nejen ke dni, který je ve výpisu uveden jako den jeho zpracování, ale k jakémukoliv dni dřívějšímu.

Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, výpis výslovně prohlašuje za veřejnou listinu (§ 15 odst. 1). To znamená, že není-li prokázán opak, výpis potvrzuje pravdivost toho, co je v něm osvědčeno.  Informace obsažená v „čistém“ výpisu fakticky osvědčuje některou z dále uvedených skutečností. Především se může jednat o skutečnost, že dotyčná osoba žádný záznam nemá, protože odsouzena nikdy nebyla. Pokud je „čistý“ výpis vydán osobě, která sice v minulosti odsouzena byla, informace o absenci aktuálního záznamu o odsouzení osvědčuje, že v důsledku zahlazení odsouzení, anebo následkem jiné právně významné události, nastal stav označovaný právní doktrínou jako „fikce neodsouzení“, tedy stav spočívající v tom, že na dotyčnou osobu je podle zákona nutné hledět tak, jako by nebyla odsouzena.

Od doby účinnosti zákona č. 55/2012, tedy od dubna 2012, se setkáváme s žádostmi, jako je Vaše. Jsou to žádosti dodavatelů, po kterých zadavatel s poukazem na novelizované znění § 59 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), požaduje předložení výpisu vystaveného se „zpětnou účinnosti“ tedy takového výpisu, který by uvedením konkrétního dřívějšího data osvědčoval nikoli stav evidence Rejstříku trestů k okamžiku vydání výpisu, ale k již dříve nastalému okamžiku (datu), který by spadal do lhůty, na kterou odkazuje poslední věta ustanovení § 59 odst. 4, která zní: „Skutečnosti rozhodné pro splnění kvalifikace musejí nastat ve lhůtě podle § 52“. Z důvodů, které podrobněji uvádíme níže, nemůže Rejstřík trestů žádostem o vydání výpisu s uvedením data předcházejícího okamžiku zpracování výpisu vyhovět.

S poukazem na výše uvedené vysvětlení povahy skutečností, které se osvědčují „čistým“ výpisem, máme za to, že požadavky na vydání výpisu „se zpětnou účinností“ vycházejí z neinformovanosti o charakteru evidence Rejstříkem trestů vedené, jakož i z nepochopení podstaty výše uvedené „fikce neodsouzení“. S politováním konstatujeme, že v takových případech není respektován imperativ, že při naplnění zákonem stanovených předpokladů, které se promítají do evidence vedené Rejstříkem trestů, se na dříve odsouzenou osobu má hledět, jako by odsouzena nebyla.

Ke stanovení okamžiku, ke kterému se výpis vydává

Výpis z evidence Rejstříku trestů se vydává k „k okamžiku jeho zpracování“ tedy dle stavu pro jeho vydání rozhodných a Rejstříkem trestů zaznamenaných právních skutečností. Okamžikem zpracování výpisu se časové určení chvíle, ve které byl na základě zákonným způsobem podané a Rejstříku trestů doručené žádosti sestaven obsah výpisu.
S účinností od 28. listopadu 2008 Rejstřík trestů informaci o okamžiku, ve kterém došlo ke zpracování výpisu, uvádí přesněji než pouhým označením dne, ve kterém se tak stalo. Od uvedeného dne je součástí každého vydaného výpisu časový údaj ve formátu „zpracováno: DD.MM.RRRR.HH.MM.SS.“. Zafixování přesného časového údaje je významné pro hodnocení správnosti údajů ve vydaném výpisu, pokud dojde k tomu, že ještě v průběhu téhož dne, ve kterém byl výpis vydán, je Rejstříku trestů k osobě, které se výpis týkal, doručen dokument, na jehož podkladě musí být provedena změna evidovaných záznamů.

Vydání výpisu s údaji dle stavu evidence k datu předcházejícímu podání žádosti o výpis brání

Obsah výpisu z evidence Rejstříku trestů je vymezen zákonem č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRT“). Podle § 13 odst. 1 věty prvé ZRT se ve výpisu uvádějí všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. Z citované zákonné formulace jednoznačně vyplývá princip, že se výpis vydává „k okamžiku jeho zpracování“, neboť při zpracování obsahu výpisu Rejstřík trestů musí postupovat tak, že:

a) Přihlédne ke všem odsouzením osoby, které se výpis týká, přičemž pojem všechna nelze interpretovat jinak, než tak, že jimi jsou odsouzení, která na základě ustanovení § 3 a následujících ZRT jsou v okamžiku zpracování výpisu součástí Rejstříkem trestů vedené evidence.

b) Z údajů o odsouzení vyloučí ta, která v okamžiku zpracování výpisu podléhají fikci „neodsouzení“, což jsou odsouzení, s nimiž je aktuálně spojena některá z právních skutečností, pro které se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

Připuštění možnosti vydávání výpisů „k určitému datu v minulosti“ by ve svých důsledcích vedlo k absurdním důsledkům. Například nově odsouzené osobě, by musel být vydán výpis s údajem, že Rejstřík trestů ČR nevede informace o odsouzení dotyčné osoby. Naopak osobám se zahlazeným odsouzením by Rejstřík trestů musel vydávat výpisy obsahující údaje o již zahlazeném odsouzení, tedy popírat zákonem stanovené předpoklady, při jejichž naplnění se na odsouzené osoby hledí, jako by nebyly odsouzeny.

Pro úplnost lze dodat, že s účinností od 27. dubna 2012 se České republika začlenila do Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) zřízeného podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV. Také tento systém, stejně jako rejstříky trestů jednotlivých členských států, rovněž vychází z principu, že obsah v něm předávaných dokumentů vždy odpovídá stavu evidence k okamžiku zpracování předávané informace.

 


 

S ohledem na časté dotazy ohledně toho, jak podat žádost o výpis z Rejstříku trestů za účelem prokázání bezúhonnosti kandidáta na funkci přísedícího dle ust. § 60 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, sdělujeme:

 

Žádný zákon neupravuje oprávnění členů zastupitelstva obcí nebo krajů (dále jen ,,orgán“) přímo podat žádost o výpis z rejstříku trestů pro účel prokázání bezúhonnosti kandidáta na funkci přísedícího.

 

Žádost o výpis z rejstříku trestů je oprávněn podat kandidát na funkci přísedícího.

 

Přijetí žádosti o výpis z rejstříku trestů pro účel prokázání bezúhonnosti kandidáta na funkci přísedícího je dle ust. § 8 odst. 2 písm. f) zákona č.634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeno od správního poplatku. Bližší informace při žádostech pro výše uvedený účel u kontaktních míst veřejné správy Czech POINT můžete najít zde: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/81.

 

Nárok na osvobození od správního poplatku při přijetí žádosti o výpis se prokazuje potvrzením, které vydává výše uvedený orgán.

 

V případě pokud bude žádost podána přímo u Rejstříku trestů, je možné, aby kandidát na funkci přísedícího udělil příslušnému orgánu k podání žádosti o výpis z rejstříku trestů plnou moc (s úředně ověřeným podpisem). Plná moc tak může zároveň sloužit jako potvrzení, že se žádost podává za účelem prokázání bezúhonnosti kandidáta na funkci přísedícího.

 

 

 



Pro potřeby výběrového řízení musíme doložit výpis z rejstříku trestů statutárního zástupce. Protože není občanem ČR, musel vždy předkládat výpis z RT ČR a také výpis ze země, kde má trvalé bydliště.
Vzhledem k tomu, že podle platného zákona 269/1994  Sb. je součástí výpisu z RT ČR i výpis z RT státu EU, jehož je osoba státním příslušníkem, potřebujeme vědět, zda tento výpis je dostačující a tudíž již nemusíme vyžadovat samostatný výpis z RT příslušné země EU.


Na položenou otázku by bylo možné stručně odpovědět tak, že výpis vydaný českým RT po 27. dubnu 2012, o jehož vydání požádala osoba se státním občanstvím jiného členského státu, musí obsahovat informace, ze kterých je patrný výsledek dožádání do příslušného členského státu. Pokud příloha výpisu s informacemi od příslušného orgánu členského státu obsahuje údaj o tom, že osoba, které se výpis týká, nemá ve státě, jehož je občanem, záznam (nebo naopak příloha výpisu obsahuje údaje týkající se záznamu o odsouzení), jedná se o informace stejné kvality, jako informace, které jsou výstupem z „tuzemské“ evidence.

Naznačená odpověď ovšem problematiku spojenou s Vaším dotazem zjednodušuje, a proto pokládáme za vhodné vyjádřit se následně k dalším souvislostem zodpovídané žádosti. 

Úvodem pokládáme za vhodné předeslat, že RT je organizační složkou státu, která vede evidenci fyzických a právnických osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení, pokud tak stanoví zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRT“) anebo jiný zákon. Z evidence jím vedené přísluší RT vydávat veřejné listiny (opisy/výpisy). Rejstřík trestů není orgánem příslušným podávat výklad právních předpisů, které za účelem ověření trestní bezúhonnosti stanoví povinnost dokládat výpis z evidence RT, a proto můžeme poskytnout jen následující obecné informace, ze kterých vyplývá, že ne vždy může výpis vydaný RT plně dokladovat trestní minulost v případech, o které se Vám jedná.

Vydaný výpis deklaruje stav evidence vedené RT k osobě, které se týká vydávaný výpis, a to k okamžiku vydání výpisu. Mezi okamžikem právní moci odsuzujícího rozsudku a okamžikem, ve kterém je RT doručena informace o odsouzení (nebo jiná informace, která se zaznamená v evidenci) je vždy časový rozdíl. To znamená, že stav evidence se může lišit od skutečného stavu věci. Byť obecně se doba doručení záznamů v důsledku elektronizace komunikace mezi soudy a RT zkracuje, namnoze se jedná o nikoliv nevýznamný časový posun. Výpis z evidence RT je zákonem (§ 15 odst. 1 ZRT) označen jako veřejná listina To znamená, že jeho obsah a autenticita se pokládají za pravdivé, není-li prokázán opak. Posoudit, zda postačí obsah výpisu, který má k dispozici, anebo bude-li pravdivost údajů v něm obsažených dále ověřovat, náleží v každém konkrétním případě do působnosti toho, kdo má hodnotit bezúhonnost posuzované osoby.  Předpokládáme, že není nutné podrobněji zdůvodňovat, že k posuzování splnění podmínky bezúhonnosti (a tudíž i stanovení rozsahu k tomu potřebných dokladů) je pro účely zadávacího řízení povolán zadavatel, respektive osoby, které jménem zadavatele vyhodnocují splnění podmínek zadávacího řízení. Správnost ověření bezúhonnosti mohou v tomto případě nepochybně posuzovat také orgány vykonávající dohled nad zadávajícím řízením. Právě uvedeným subjektům náleží podle okolností každého konkrétního případu posoudit, zda předložený výpis postačí. Jako příklad, kdy výpis ze zdejšího RT zřejmě nepostačí, lze uvést situaci spočívající v tom, že posuzovatel získá informace, že cizinec, který předložil výpis českého RT bez záznamu, měl být trestně stíhán a odsouzen ve státě, jehož je občanem. Odpovídající reakci na takovou situaci zřejmě bude právě požadavek na předložení aktualizovaného výpisu ze státu, jehož občanem je „posuzovaná“ osoba.

Součástí Vašeho dotazu je názor, že „…podle platného zákona 269/1994  Sb. je součástí výpisu z RT ČR i výpis z RT státu, jehož je osoba státním příslušníkem…“. K takovému cíli skutečně směřuje změna ZRT provedená zákonem č. 357/2011 Sb. S poukazem na dále odkazovaná ustanovení však je nutné uvést, že výklad, který podáváte, jde nad rámec reálných povinností stanovených aktuálním zněním ZRT pokud se jedná o vytvoření obsahu výpisu a jeho případné přílohy s informacemi z členského státu EU.  Pro případ, že o výpis z RT žádá osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, je nyní § 16g odst. 2 ZRT Rejstříku trestů uloženo požádat příslušný orgán členského státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu. Podle ustanovení § 13 odst. 2 ZRT se informace získané od příslušného orgánu členského státu uvedou v příloze vydávaného výpisu. Citovaná ustanovení se uplatní, pokud příslušný orgán členského státu žádosti vyhoví. Rejstřík trestů ČR nemá možnost ovlivnit, zda a v jaké lhůtě bude žádosti o informace dožádaným členským státem vyhověno. Odpověď na žádost o informace má dožádaný stát v souladu s článkem 8 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy, poskytnout do 25 pracovních dnů. Pokud v uvedené lhůtě RT vyžádané informace neobdrží, nemá jinou možnost, než skutečnost, že informace nezískal, vyjádřit v příloze vydaného výpisu. Právě na základě citovaného rámcového rozhodnutí měly členské státy vytvořit podmínky pro vzájemnou výměnu informací z rejstříků trestů, a to úpravou národní legislativy a přizpůsobením svých informačních systémů k tomu, aby výměna informací mohla probíhat elektronicky za užití standardizovaného formátu. Zahájení výměny informací v rámci tzv. systému ECRIS bylo stanoveno na den 27. dubna 2012. Stávající praxe ovšem ukazuje, že řada členských států dosud nevytvořila dostatečné podmínky k naplnění cílů uvedeného rámcového rozhodnutí. V důsledku toho jejich příslušné orgány (rejstříky trestů), ve stanovené lhůtě vyžádané informace neposkytují. Též je nutné konstatovat, že v některých bodech členské státy výše citované rámcové rozhodnutí interpretují poněkud odlišně, což rovněž ztěžuje zahájenou výměnu informací.

Závěrem dodáváme, že Rejstřík trestů ČR shromažďuje a zpracovává praktické poznatky o přístupu jednotlivých členských států k vyřizování žádostí činěných dle § 16g ZRT.  Po vyhodnocení širšího vzorku RT získané poznatky předloží příslušným orgánům, spolu s návrhy na přijetí případných opatření přesahujících jeho působnost.

  

 


 

 

Na Czech POINTu jsem chtěla získat výpis z rejstříku trestů, ale pracovnice mi ho odmítla bez předložení rodného listu vydat, protože v novém občanském průkazu není uvedeno rodné příjmení. 
Prý platí, že:

„Neposkytnutí výpisu z Rejstříku trestů z důvodu absence údaje o rodném příjmení nemá právní oporu, vzhledem k tomu, že v ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších zákonů, se stanoví, že správnost údajů uvedených v písemné žádosti o výpis a totožnost osoby žádající o výpis se ověřuje, aniž by bylo v zákoně řečeno, čím se totožnost občana ověří. K ověření totožnosti slouží i nový elektronický občanský průkaz bez uvedení rodného příjmení, plně postačí prokázání jména, příjmení, data narození, podoby, popřípadě rodného čísla."

Rodný list je pro mě v krátkém časovém úseku nedosažitelný a výpis z Rejstříku trestů potřebuji ihned pro svého zaměstnavatele. Nevím, jak mám tuto situaci řešit. Můžete mi, prosím, poradit?

 


Výdejní místo Rejstříku trestů na adrese Soudní 1, Praha 4, má možnost údaj o rodném příjmení žadatele ověřit z Evidence obyvatel, to znamená, že na pracovišti Rejstříku trestů lze výpis vydat též na základě nového občanského průkazu a bez předložení rodného listu. Uvedenou skutečnost jsme Ministerstvu vnitra opakovaně sdělili.

 

K Vámi citovanému stanovisku lze uvést, že k ověření totožnosti (tedy k ověření skutečnosti, že fyzická osoba, která žádost o výpis podává, je tou osobou, které se žádost týká) opravdu postačí také občanský průkaz, ve kterém není uvedeno rodné příjmení. Vámi citovaný text ovšem nereflektuje skutečnost, že ustanovením § 11 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 11a odst. 2 téhož zákona, je kontaktním místům veřejné správy „CzechPOINT“ uložena povinnost před odesláním žádosti na Rejstřík trestů ověřit nejenom totožnost žadatele, ale také ověřit správnost údajů uvedených v podávané žádosti o výpis. To znamená, že  problémy nastalé následkem absence rodného příjmení v nových občanských průkazech nesouvisí s ověřením totožnosti osoby žadatele, ale s komplikacemi při ověření údaje o rodném příjmení, který se v žádosti o výpis uvádí za účelem umožnění lustrace v evidenci založené právě na rodném příjmení evidovaných osob.  

 

Zdůrazňujeme, že údaje uvedené v žádosti je nezbytné ověřit v procesu jejího přijetí, ještě před odesláním na Rejstřík trestů, neboť další zpracování žádostí o výpis probíhá automatizovaně.

 

V archivu České televize se můžete seznámit s relací věnovanou problému ověření rodného příjmení (Události 4. 8. 2012 od 17 minuty pořadu).

 



Jaké veškeré dokumenty musí k žádosti o vydání výpisu z Rejstříku trestů právnických osob předložit žadatel, který je právnickou osobou se sídlem mimo území České Republiky a žádost podává prostřednictvím svého Statutárního orgánu (tj. nenechal se pro tento úkon zastoupit)?


Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné a z tohoto důvodu se při podání žádosti o výpis právnické osoby neověřuje totožnost osoby, která žádost podává. K žádosti není nutné kromě zaplaceného správního poplatku ve výši 100,-Kč (v zahraničí na ZÚ ČR je konzulární poplatek ve výši 200,- Kč) nic přikládat. Podrobné informace jsou rovněž dostupné na našich webových stránkách:
../soud/soud.aspx?o=203&j=213&k=5761&d=322490




 

Vyřizují se výpisy z rejstříku trestů pro fyzickou osobu na počkání?


Od  května 2012 je výpis z evidence Rejstříku trestů vydáván s přílohou obsahující informace podle § 16g odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění:

„Žádá-li osoba, která je státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie, o výpis podle § 11 nebo 11a, požádá Rejstřík trestů příslušný orgán členského státu, jehož je tato osoba státním příslušníkem, o informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.“

 

NA POČKÁNÍ lze výpis vyhotovit občanům České republiky a občanům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud dále nepožadují o vydání výpisu z evidence rejstříku trestů s přílohou obsahující informace z evidence rejstříku trestů členského státu EU, ve kterém mají/měli bydliště a nebo jehož měli státní občanství.

 

NA POČKÁNÍ NELZE VÝPIS VYDAT

- občanům jiného členského státu EU (odpověď na dožádání max. 25 pracovních do dnů); 

- osobám, které žádají vydání výpisu z evidence rejstříku trestů členského státu EU,
ve kterém mají/měli bydliště anebo jehož byli státními občany.
Na uvedené skupiny osob musí Rejstřík trestů ČR provést dožádání do jiného členského státu EU 

 

  • Je-li žádost podána na kontaktním místě systému CzechPOINT bude výpis možné v tomto systému vyzvednout po obdržení odpovědi na dožádání (max. do 25 pracovních dnů).
  • Výpis zpracovaný k žádosti podané na pracovišti Rejstříku trestů se odešle poštou na adresu žadatele v ČR a nebo jej lze v úředních hodinách v Rejstříku trestů vyzvednout. Uvede-li žadatel při podání žádosti  e-mailovou adresu nebo číslo telefonu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven v vyzvednutí.

- osobám narozeným na území SR, které mají jiné než slovenské státní občanství a jejichž údaje dosud nebyly převedeny podle mezinárodní smlouvy z evidence Rejstříku trestů Bratislava do evidence Rejstříku trestů Praha (tzn. nežádali o výpis z evidence Rejstříku trestů v Praze po 1. 7. 1995). 

  • Je-li žádost podána na kontaktním místě systému CzechPOINT bude výpis možné v tomto systému vyzvednout po obdržení odpovědi ze SR (max. do 3 pracovních dnů).
  • Výpis zpracovaný k žádosti podané na pracovišti Rejstříku trestů se odešle poštou na adresu žadatele v ČR a nebo jej lze v úředních hodinách v Rejstříku trestů vyzvednout. Uvede-li žadatel při podání žádosti e-mailovou adresu nebo číslo telefonu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven k vyzvednutí.

 

 


 

 

Potřebuji výpis z rejstříku trestů fyzických osob, kde ho získám?

 


Výpis obdržíte:

 

- V sídle Rejstříku trestů v Praze 4, Soudní 988/1 

 

- Na kontaktních místech CzechPOINT (obecní a městké úřady, pobočky České pošty, Hospodářské komory, někteří notáři)
UPOZORNÉNÍ:
Výpisy z rejstříku trestů vydané na kontaktních místech CzechPOINT jsou primárně určeny pro použití na území České republiky.
Pro použití v zahraničí si opatřete výpis vydaný Rejstříkem trestů.

Žádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrží již vyplněnou k podpisu a kontrole. Osoba, která o výpis žádá, musí mít platný doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz povolení pobytu cizince).

Na základě podepsané písemné žádosti, odešle pracovník Czech POINTu elektronickou žádost do Rejstříku trestů, který odpoví buď:
- vydáním výpisu

Výpis se vytiskne, doplní ověřovací doložkou a zkompletuje. Žadatel podpisem potvrdí převzetí a zaplatí správní poplatek ve výši 100,- Kč.

nebo 

-  žádost je zařazena do manuálního zpracování

Občan* v tomto případě při podání obdrží potvrzení s uvedeným číslem žádosti. V Rejstříku trestů se žádost manuálně zpracuje a následně je elektronicky odeslána zpět na kontaktní místo. Předpokládaná doba zpracování je cca 30 minut při podání žádosti v uvedených hodinách:

pondělí – čtvrtek      7.30 - 15.00 hodin

pátek                     7.30 - 14.00 hodin

V případě podání žádosti po uvedeném časovém intervalu bude zpracování zahájeno následující pracovní den. Občan si může výpis vyzvednout na kterémkoliv kontaktním místě, kde mu na základě čísla podání žádosti, předložení průkazu totožnosti a zaplacení správního poplatku bude výpis vydán. 

Více na http://www.czechpoint.cz/.

* Týká se občanů ČR a občanů státu, který není členským státem EU, pokud dále nepožadují o vydání výpisu z evidence rejstříku trestů s přílohou obsahující informace z evidence rejstříku trestů členského státu EU, ve kterém mají/měli bydliště anebo jehož byli státními občany.
Na občany jiného členského státu EU a osoby, které žádají vydání výpisu z evidence rejstříku trestů členského státu EU,ve kterém mají/měli bydliště anebo jehož byli státními občany, musí Rejstřík trestů ČR provést dožádání do jiného členského státu EU  (odpověď na dožádání max. 25 pracovních do dnů).
Osobám narozeným na území SR, které mají jiné než slovenské státní občanství a jejichž údaje dosud nebyly převedeny podle 
mezinárodní smlouvy z evidence Rejstříku trestů Bratislava do evidence Rejstříku trestů Praha (tzn. nežádali o výpis z evidence Rejstříku trestů v Praze po 1. 7. 1995) max. do 3 pracovních dnů.

- Držitelé datové schránky fyzické osoby (nepodnikající) mají možnost získat zdarma výpis z rejstříku trestů v rámci aplikace CzechPOINT@home

 

- Na každém obecním úřadě, městském úřadě, úřadě města, v Praze na obvodním úřadě, v územně členěných  statutárních městech na úřadě městského obvodu nebo úřadě městské části, který vede matriku. Adresy jsou uvedeny zde

 

- V cizině na zastupitelských úřadech České republiky. Kontakty naleznete na webu MZV ČR zde


 

 

Dostanu na vašem úřadě výpis z evidence rejstříku trestů právnických osob?

 

 

Žádosti o vydání výpisu z rejstříku trestů právnických osob lze podat:
osobně

- v sídle Rejstříku trestů, Soudní 1, Praha 4 (zde bude výpis vydán na počkání, správní poplatek 100,- Kč uhradíte na místě) 

- na kontaktním místě Czech POINTu (http://www.czechpoint.cz/)

poštou

- na adresu Rejstřík trestů, Soudní 1, Praha 4, 140 66.

Žádost musí být opatřena nalepenou kolkovou známkou v hodnotě 100,- Kč, bude vyřízena do cca 3 pracovních dnů a výpis bude zaslán žadateli poštou doporučenou zásilkou na jím uvedenou adresu v ČR.

prostřednictvím datových schránek
na adrese https://portal.gov.cz/formulare/vypis-z-rejstriku-trestu-pravnickych-osob.

V zahraničí je podání žádosti možné pouze na zastupitelských úřadech ČR, které po zaplacení konzulárního poplatku ve výši 200,- Kč vyřízení zprostředkují.

 

Údaje z evidence Rejstříku trestů o právnických osobách, které se uvádějí ve výpisu, jsou veřejně přístupné a z tohoto důvodu se při podání žádosti o výpis týkající se právnické osoby neověřuje totožnost osoby, která žádost podává.

 

 


 

 

Kde najdu adresu a úřední hodiny pracoviště Czech POINT?

 

 

Tyto informace jsou uveřejněny na webových stránkách http://www.czechpoint.cz.

 

 

 


 

Do jaké doby od doručení žádosti je výpis z evidence Rejstříku trestů vyhotoven a doručen žadateli, který je zahraničním subjektem?

Výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob
Při osobním podání - v Rejstříku trestů, na kontaktním místě CzechPOINT (obecní a městské úřady, pobočky České pošty, Hospodářské komory, notáři) je možné na počkání vydat výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob;
korespondenčně - zasláním žádosti poštou na adresu Rejstřík trestů, Soudní 1, 140 66 Praha 4. Žádost musí být opatřena nalepenou kolkovou známkou ČR v hodnotě 100,- Kč a bude vyřízena do cca 3 pracovních dnů. Výpis je poté zaslán žadateli poštou doporučenou zásilkou na jím uvedenou adresu v ČR. 
V zahraničí je podání žádosti možné pouze na zastupitelských úřadech ČR, které po zaplacení konzulárního poplatku ve výši 200,- Kč vyřízení zprostředkují.

Výpis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob

NA POČKÁNÍ LZE VÝPIS VYDAT

- občanům ČR a občanům státu, který není členským státem EU, pokud dále nepožadují
o vydání výpisu z evidence rejstříku trestů s přílohou obsahující informace z evidence rejstříku trestů členského státu EU, ve kterém mají/měli bydliště anebo jehož byli státními občany.


NA POČKÁNÍ NELZE VÝPIS VYDAT

- občanům jiného členského státu EU (odpověď na dožádání max. 25 pracovních do dnů); 

- osobám, které žádají vydání výpisu z evidence rejstříku trestů členského státu EU, ve kterém mají/měli bydliště anebo jehož byli státními občany. Na uvedené skupiny osob musí Rejstřík trestů ČR provést dožádání do jiného členského státu EU.

- Je-li žádost podána na kontaktním místě systému CzechPOINT bude výpis možné v tomto systému vyzvednout po obdržení odpovědi na dožádání (max. do 25 pracovních dnů).
- Výpis zpracovaný k žádosti podané na pracovišti Rejstříku trestů se odešle poštou na adresu žadatele v ČR a nebo jej lze v úředních hodinách v Rejstříku trestů vyzvednout. Uvede-li žadatel při podání žádosti  e-mailovou adresu nebo číslo telefonu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven v vyzvednutí.

- osobám narozeným na území SR, které mají jiné než slovenské státní občanství a jejichž údaje dosud nebyly převedeny podle mezinárodní smlouvy z evidence Rejstříku trestů Bratislava do evidence Rejstříku trestů Praha (tzn. nežádali o výpis z evidence Rejstříku trestů v Praze po 1. 7. 1995). 

- Je-li žádost podána na kontaktním místě systému CzechPOINT bude výpis možné v tomto systému vyzvednout po obdržení odpovědi ze SR (max. do 3 pracovních dnů).
- Výpis zpracovaný k žádosti podané na pracovišti Rejstříku trestů se odešle poštou na adresu žadatele v ČR a nebo jej lze v úředních hodinách v Rejstříku trestů vyzvednout. Uvede-li žadatel při podání žádosti e-mailovou adresu nebo číslo telefonu, bude mu poskytnuta informace, že výpis je již připraven k vyzvednutí.

 


 

Jaký je poplatek za výpis z rejstříku trestů?

 

 

Správní poplatek za přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů je stanoven ve výši 100,- Kč (položka sazebníku poplatků 10 písm. a) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

 

Při podání žádosti o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů na zastupitelských úřadech České republiky je poplatek stanoven ve výši 200,- Kč (položka sazebníku poplatků 162 písm. c) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších přepisů).

 

 

 

 


 

  

Od kolika let věku žadatele se vyhotovuje výpis?

 

 

Od 15-ti let věku. Ustanovení § 25 trestního zákoníku zní: "Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný". Trestní odpovědnost tedy nastává dnem následujícím po dni patnáctých narozenin. Osoby, které v době spáchání trestného činu dovršily patnáctý rok a nepřekročily osmnáctý rok svého věku, označuje trestní zákon termínem "mladistvý". U těchto osob je zvláštním způsobem upravena trestní odpovědnost i jejich trestní stíhání.

 

Výpis lze na žádost samozřejmě vystavit i na osoby mladší 15-ti let. Požadavky na vystavení takových výpisů přicházejí spíše sporadicky od cizozemských úřadů z důvodu neznalosti platné právní úpravy v České republice.

 

 

 

 


  

 

Jaký je rozdíl mezi výpisem a opisem z rejstříku trestů?


  

V opisu se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření i o zahlazení odsouzení, údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.

 

Ve výpisu se uvádějí všechna dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen.

 

 

 

 


 

  

Mohu zjistit, jaké záznamy o mé osobě ve vaší evidenci archivujete?

 

Ano, subjekt údajů může získat údaje, které jsou k jeho osobě vedeny v evidenci Rejstříku trestů (dle § 28 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů).

 

Na písemnou žádost se osobě poskytnou informace o zpracování osobních údajů vedených v evidenci Rejstříku trestů.

Fyzická osoba žádající o informace je povinna ve své žádosti uvést své osobní údaje za účelem identifikace této osoby v evidenci Rejstříku trestů.

 

Na počkání je možné získat informaci o zpracování osobních údajů v úředních hodinách v sídle Rejstříku trestů.

V listinné podobě lze zaslat žádost na adresu: Rejstřík trestů, Soudní 1, Praha 4 nebo prostřednictvím datové schránky.

Ve své odpovědi zaslané do vlastních rukou adresáta Rejstřík trestů sdělí, jaké informace se o žadateli nacházejí v evidenci Rejstříku trestů a rovněž žadatele  informuje o příjemcích informací z evidence Rejstříku trestů.

 

 


 

  

Kde mám žádat o zahlazení odsouzení, jaké jsou podmínky, jakou formou, jak dlouho trvá, než soud rozhodne?

 

 

Zahlazení odsouzení není zapotřebí

  • u těch druhů trestů, kde účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, nastává buď okamžikem nabytí právní moci rozsudku u uloženého trestu propadnutí věci či v případě upuštění od potrestání nebo po splnění určitých podmínek, tj. zpravidla výkonem uloženého trestu obecně prospěšných prací, zákazu činnosti nebo peněžitého trestu za nedbalostní trestný čin nebo osvědčením při uloženém podmíněném trestu odnětí svobody.


Zahlazení odsouzení je zapotřebí zejména

  • u uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody, trestu domácího vězení, peněžitého trestu uloženého za úmyslný trestný čin, ztráty čestných titulů a vyznamenání a ztráty vojenské hodnosti. 
    Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, dokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení zákon stanoví dobu nejdelší.


Základní podmínky zahlazení odsouzení
jsou s účinností od 1. ledna 2010 vymezeny ustanovením § 105 trestního zákoníku, které zní:

          „(1) Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně
a)  patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
b)  deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
c)  pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
d)  tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.

           (2) Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba uvedená v odstavci 1 podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen.

           (3) Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1.

           (4) Doba uvedená v odstavci 1 se v případě, že se u podmíněně propuštěného má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy odsouzený byl podmíněně propuštěn, řídí délkou skutečného výkonu trestu; v případě, že trest byl zmírněn rozhodnutím prezidenta České republiky, řídí se délkou trestu takto zmírněného.

           (5) Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší.

         (6) Ustanovení odstavce 5 se užije přiměřeně též na případ, kdy pachateli bylo uloženo vedle sebe více trestů, u kterých může podle tohoto zákona nastat účinek, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.

           (7) I v případě, že uplynula doba uvedená v odstavci 1, odsouzení nelze zahladit, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen."

Předchozí právní úprava podmínek zahlazení odsouzení, obsažená zejména v ustanovení § 69 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů) byla obdobná.


Příslušnost soudu a postup při rozhodování o zahlazení stanoví § 363 a následující zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

§ 363

            O zahlazení odsouzení rozhoduje soud na žádost odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení uvedeného v § 3 odst. 1, a nejde-li o případ upravený v § 69 odst. 3 tr. zák., též na žádost osob, které by mohly ve prospěch odsouzeného podat odvolání.

 § 364

            (1) O zahlazení odsouzení rozhoduje předseda senátu okresního soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště.

            (2) Proti rozhodnutí o zahlazení odsouzení je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.

                                                                       § 364a

             Předseda senátu okresního soudu uvedeného v § 364 odst. 1 též rozhoduje o zahlazení  odsouzení cizozemským  soudem, které je zaznamenáno v evidenci Rejstříku trestů na základě uznání rozhodnutí cizozemského soudu nebo na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu, nebo na které se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu podle zvláštního právního předpisu hledí jako na odsouzení soudem České republiky; účinky v cizině může mít takové rozhodnutí pouze tehdy, stanoví-li tak mezinárodní smlouva. 

                                                                        § 365

             (1) Jakmile rozhodnutí o zahlazení odsouzení nabylo právní moci, vyrozumí předseda senátu odsouzeného, navrhovatele a orgán, který vede rejstřík trestů; zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů.

            (2) Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření.


Žádost o zahlazení odsouzení
lze příslušnému soudu podat osobně nebo poštou. V žádosti odsouzený uvede jen ta odsouzení, které požaduje zahladit; zpravidla to budou všechna, ale nemusí tomu tak být, záleží to na vůli odsouzeného.

Trestní řád nestanoví dobu, ve které soud rozhodne o zahlazení odsouzení.

 

 

 


 

  

 

Jak dlouho bude trvat, než bude v evidenci Rejstříku trestů zaevidováno k mé osobě zahlazení odsouzení?

 

 

 

Jakmile soud zašle zprávu o zahlazení odsouzení prostřednictvím elektronické podatelny Rejstříku trestů, zahlazení odsouzení se k dané osobě zaktualizuje obvykle do druhého pracovního dne od doručení do Rejstříku trestů. 

 

 

 

 


 

 

 

Mohu si prostřednictvím internetu prověřit, zda byl můj známý trestán?

 



Není to možné. Rejstřík trestů fyzických osob je neveřejnou evidencí, která zpracovává citlivé osobní údaje.

 

 

 

 


 

  

Může Rejstřík trestů poskytnout naší organizaci informace o trestní bezúhonnosti našeho zaměstnance?

 


Zaměstnavatel nemůže podat žádost o výpis z rejstříku trestů na svého zaměstnance, může tak učinit pouze osoba, které se výpis týká (§ 11 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění).

Zaměstnavatel si může trestní bezúhonnost svého zaměstnance ověřit tím, že jej o předložení výpisu z rejstříku trestů požádá.

 

 

 

 

 


 

  

Mohu do Rejstříku trestů poslat vyplněný formulář žádosti o výpis pro fyzickou osobu poštou nebo e-mailem?

 



Žádost o výpis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob není možné podat způsobem, že zašlete vyplněný formulář do Rejstříku trestů poštou. Podání lze učinit prostřednictvím úřadů, vymezených § 11 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění.

Od 1. 1. 2008 můžete výpis (určený pro použití v ČR) získat také na pracovištích Czech POINT. Více na http://www.czechpoint.cz.

 

 

 

 

 


 

 

Jak mohu získat výpis z rejstříku trestů České republiky, když jsem v cizině?

 



Mimo území České republiky si můžete žádost o výpis z rejstříku trestů podat pouze prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky, které za konzulární poplatek vyřízení výpisu a jeho převzetí zprostředkují.

Poplatek za podání žádosti o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů na zastupitelských úřadech České republiky je stanoven ve výši 200,- Kč (položka sazebníku poplatků 162 písm. c) přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších přepisů). Nově byl také na některých zastupitelských úřadech ČR zahájen provoz pracoviště Czech POINT- seznam zde.

 

 

 

 


 

  

 

Jsem momentálně v cizině a potřebuji výpis z rejstříku trestů České republiky. Bude mi jej u Vás na úřadě v Praze obstarávat známý. Jaké náležitosti týkající se úředního ověření má mít plná moc sepsaná na území cizího státu?

 



Máte ke zvážení dvě možnosti.

 

1) Nejjednodušší a nejméně finančně nákladné je, pokud necháte plnou moc sepsanou v českém jazyce úředně ověřit na zastupitelském úřadě České republiky v dané zemi a následně ji můžete rovnou zaslat svému známému k dalšímu použití.


2) Značně složitější a nákladnější je, když Vám plnou moc sepsanou v cizím jazyce ověří místní notář, poté je nutné učinit ještě další úkony.
Další ověření je nutné, pokud je stát, kde byla plná moc sepsána a ověřena, účastníkem Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijaté v Haagu dne 5. 10. 1961. Plná moc musí být v tomto případě opatřena ověřovací doložkou, tzv. Apostilou. Seznam úřadů, které jsou pověřeny ověřovací doložky na listiny vydávat, jsou uvedeny na webových stránkách Haagské konference na adrese http://hcch.e-vision.nl. Pokud stát, kde byla plná moc sepsána a ověřena, nemá s Českou republikou sjednáno osvobození od vyššího ověření prostřednictvím dvoustranné mezinárodní smlouvy ani není členským státem Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, plná moc musí být v tomto případě opatřena vyšším ověřením (tzv. superlegalizací). Ověření provádí ministerstvo zahraničních věcí ve státě, kde byla plná moc sepsána, následně musí plnou moc ověřit zastupitelský úřad České republiky v daném státě.
Ověřená plná moc musí být následně přeložena (včetně všech ověření) z cizího jazyka českým soudním překladatelem do jazyka českého.
Další ověření není nutné u států, se kterými má Česká republika uzavřenu dvoustrannou smlouvu o právní pomoci, ve které jsou specifikovány listiny, které jsou osvobozeny od dalšího ověření. Plná moc musí být přeložena soudním překladatelem do českého jazyka.

 

 

 

 

 


 

 

  

Ztratil jsem občanský průkaz, na úřadě jsem požádal o nový a mám tedy jen potvrzení o ztrátě. Postačí mi tento doklad k vyřízení výpisu?

 



Doklad o ztrátě občanského průkazu k podání žádosti o výpis z rejstříku trestů nestačí. Při podání žádosti se musí provést ověření totožnosti žadatele a správnosti uvedených údajů (§ 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění).

 

Totožnost žadatele se ověřuje podle originálu platného osobního průkazu (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povolení pobytu cizince) opatřeného fotografií.

 

Správnost údajů uvedených na žádosti se ověřuje podle originálu platného osobního průkazu (např. občanský průkaz – ID karta), který obsahuje alespoň: jméno, nynější příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, rodné číslo a státní občanství. Chybí-li některý z těchto údajů v osobním průkazu (cestovní pas, průkaz o povolení pobytu cizince, potvrzení o ztrátě občanského průkazu apod.), překládá žadatel rodný list, rodný a křestní list, potvrzení o narození, oddací list apod. 

 

 

 

 


 

 

 

Jsem v Austrálii a potřebuji výpis z rejstříku trestů, kde zde sídlí zastupitelský úřad ČR?

 


Seznam zastupitelských úřadů České republiky naleznete na webových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR na adrese http://www.mzv.cz.

 

 

 


 

 

   

Jak dlouho platí výpis z rejstříku trestů?

 



Právní předpisy nestanoví jednotnou dobu platnosti výpisu. V praxi se můžeme setkat s právními předpisy (zákony, nařízení vlády, ministerské vyhlášky apod.), ve kterých se požaduje předložit výpis buď bez časového omezení, nebo s časovým omezením např.: ne starší než 1 měsíc, 3 měsíce, 90 dnů, 6 měsíců atd. Oprávnění správních orgánů vyžadovat výpis v elektronické podobě dálkovým přístupem mimo jiné umožňuje ověřit splnění požadavku bezúhonnosti na podkladě výpisů vydávaných aktuálně právě před rozhodnutím správního orgánu.

 

Příkladmo lze uvést některé z předpisů, které požadují předložit výpis

  • ne starší než 1 měsíc
    § 29 z. č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
  • ne starším než 90 kalendářních dnů
    § 53 a § 57 z. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách;
  • ne starší než 3 měsíce
    § 19 z. č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,
    § 7, § 10, § 81 z. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,
    § 10 z. č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání),
    § 10 z. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, k žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů,
    § 4a z. č. 533/1991 Sb., o obecní policii,
    § 46 z. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, k ohlášení živnosti;
  • ne starší než 6 měsíců
    § 7 z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, k žádosti o licenci,
    § 12 z. č. 278/2000 Sb., o námořním rejstříku a dokladech námořních plavidel, k žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku.

   

 


 

 

Prodáváte v Rejstříku trestů kolky?

 


V sídle Rejstříku trestů v Praze uhradíte správní poplatek ve formě kolkové známky v hodnotě 100,- Kč přímo na přepážce při podání žádosti. 

 

 

 

 


 

  

Jsme nadace a pro naše účely potřebujeme výpis z rejstříku trestů zaměstnance, bude tedy osvobozen od uhrazení správního poplatku?

 


Nebude osvobozen od zaplacení správního poplatku. O výpis z rejstříku trestů si nemůže požádat nadace, ale pouze fyzická osoba, které se výpis týká. Na fyzickou osobu se podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění, nevztahuje osvobození od správního poplatku.

 

 

 


 

 

Půjdu si do Rejstříku trestů v Praze vyřizovat výpis z rejstříku trestů. Můžu si rezervovat pořadí na konkrétní hodinu?

 

 

 

Rezervace pořadí není možná. V odbavovací hale Rejstříku trestů je umístěn vyvolávací systém, který vydává čísla žadatelům o výpis v pořadí, v jakém se dostavili. Doba odbavení jednoho klienta závisí na počtu jím podaných žádostí.

 

 

 


 

 

  

Kde a jak získám informaci, od kdy do kdy byla osoba ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody?

 



Rejstřík trestů tyto informace neposkytuje (podle zákona ani není oprávněn tento druh osobních údajů vést). 
Evidenci osob ve výkonu vazby a trestu odnětí svobody vede Vězeňská služba České republiky podle zákona č. 460/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 23a odst. 3 písm. d) citovaného zákona údaje z evidence osob ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody poskytuje Vězeňská služba jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon.

 

Kontaktní adresa:

Vězeňská služba České republiky, Generální ředitelství, P.O.BOX 3, Soudní 1a, 140 67 Praha 4.

 

 

 

 


 

 

Kde na internetu naleznu Sbírku zákonů?

 

 

Podle zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů, ji vydává, zajišťuje její tisk a distribuci Ministerstvo vnitra.

Zákon Ministerstvu vnitra také uložil zveřejňovat stejnopis Sbírky zákonů na internetu. Ministerstvo vnitra tuto povinnost na svých webových stránkách plní. Prostřednictvím internetu jsou přístupné všechny Sbírky zákonů od roku 1945.

 

 

 

 


 

 

 

 

Mohu podat žádost o výpis z rejstříku trestů na úřadě, který nepřísluší místu mého trvalého bydliště?

 


Ano, žádost o výpis můžete podat na kterémkoliv matričním úřadě, v Rejstříku trestů v Praze a nebo na kterémkoliv pracovišti CzechPOINTu.

 

 

 

 


 

   

Jaký je vývoj výše poplatku za výpis z rejstříku trestů?

 

 


Z pohledu do historie byla výše poplatku za první republiky 30,- Kčs. Tato výše zůstala nezměněna i po druhé světové válce až do měnové reformy v roce 1953, kdy se snížila v poměru 1:5 na částku 6,- Kčs. Na této výši poplatek setrval až do konce roku 1984. Od 1. 1. 1985 byla výše poplatku stanovena na 15,- Kčs. Od 1. 1. 1992 došlo ke zvýšení poplatku na 30,- Kčs. V souvislosti s účinností nového zákona o Rejstříku trestů od 1. 1. 1995, dosud vybíraný soudní poplatek za výpis Generální prokuraturou České republiky po jejím zrušení byl převeden novelou zákona č. 273/1994 Sb. do oblasti správních poplatků. Od 1. 1. 1995 se poplatek za výpis začal vybírat podle stávající položky 3 sazebníku správních poplatků (příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), a to ve výši 50,- Kč za každou i započatou stránku. Za podání žádosti o vystavení výpisu na zastupitelském úřadě České republiky se podle položky 153 sazebníku správních poplatků vybírá poplatek ve výši 200,- Kč v měně státu, v němž mají své sídlo, a to po provedeném přepočtu české ceny na cizí měnu podle § 7 odst. 3 zákona o správních poplatcích

Od 1. 1. 2012 je správní poplatek podle pol. 10 písm. a) zákona 634/2004, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 100,- Kč.

 

 

 

 


 

 

  

Kdo mi opatří výpis z rejstříku trestů Apostilou?

 


Apostillou opatří výpis z evidence Rejstříku trestů (vyhotovený výlučně v Rejstříku trestůlegalizační oddělení Konzulárního odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR (Hradčanské nám. 5, Praha 1).

 

 

 


 

 

 

Vydáte mi výpis z rejstříku trestů v anglickém jazyce?

 

Ano, od 16. února 2019 je výpis z evidence Rejstříku trestů České republiky vydáván na žádost s přílohou obsahující vícejazyčný standardní formulář pro překlad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1191/2016 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavku na překládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

Z technických důvodů není možné dočasně žádat o vícejazyčný formulář na kontaktních místech CzechPoint. 

 

 

 


 

  

Potřebuji si vyřídit výpis v Rejstříku trestů v Praze. Dostanu se k Vám na invalidním vozíku?

 

 

V odbavovací hale je umístěn domovní zvonek (naproti vstupním dveřím) označený piktogramem, kterým přivoláte pracovnici. Bude Vám nápomocna při Vašem podání a výpis vyhotoví.

 

 

 

 


 

   

Kde si mohu ověřit platnost občanského průkazu?

 

 

Na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR jsou uveřejněny informace týkající se platnosti občanských průkazů.

 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Připomínky, odpovědi na dotazy, které jste na našich stránkách nenašli, o čem si myslíte, že by tam mělo být a dosud není, zašlete na naši e-mailovou adresu  rejstrik@rejtr.justice.cz .

 

Na tuto adresu můžete zaslat i dotaz týkající se Vašeho záznamu o odsouzení (od kdy se nebude uvádět do výpisu, co může odsouzený učinit, aby se záznam neuváděl apod.). Sdělte své jméno, rodné příjmení, nynější příjmení, datum a místo narození, soud/datum a spisovou značku rozsudku, uložené tresty a jejich výkony.

Údaj o odsouzení za trestný čin je podle zákona o ochraně osobních údajů citlivým osobním údajem, proto konkrétní informace z evidence Rejstříku trestů bude poskytnuta pouze k dotazu, ze kterého je nepochybné, že jej činí osoba, které se odsouzení týká.

 

 

ePodatelna