obsah

Rejstřík trestů Praha

Článek z 11. 08. 2008

Krátkoruký: Rejstřík trestů vás eviduje po 100 let

 

Elektronická podatelna Rejstříku trestů nabízí každé fyzické osobě možnost dálkovým přístupem podat elektronicky žádost o vydání výpisu nebo nahlédnout do svého opisu, uvedl mimo jiné v rozhovoru pro Finance.cz ředitel Rejstříku trestů, Zdeněk Krátkoruký.


Dobrý den pane řediteli. Přestože nepochybuji, že o Rejstříku trestů už většina našich čtenářů slyšela, mohl byste Rejstřík trestů a jeho historii v krátkosti představit?

Po vzniku ČSR v roce 1922 byla vládním nařízením reformována dosavadní rakousko-uherská struktura evidence soudních provinilců, dosud založená na principu domovské příslušnosti odsouzených osob. Úřady rejstříku trestů byly zřízeny na každém krajském státním zastupitelství. Podle nařízení vlády se stalo státní zastupitelství úřadem rejstříku trestů pro osoby narozené v jeho obvodě. Pro osoby narozené v cizině nebo jejichž rodiště nebylo možné zjistit, bylo příslušné státní zastupitelství v Brně. Po podepsání dohody o odstoupení čs. pohraničí ve prospěch Německa, byly trestní listy těch odsouzených, jejichž rodiště a také příslušný úřad rejstříku trestů byl v území vyklizeném, přesunuty koncem roku 1938 na státní zastupitelství v Brně. Po skončení války byly trestní listy přesunuty nazpět. V roce 1952 byla provedena centralizace 19 úřadů rejstříku trestů do dvou evidenčních oddělení v Praze a Bratislavě. Hlavním důvodem byla zejména potřeba centrální systematické evidence řady významných přestupků zejména politické povahy v oblasti působnosti orgánů lidové správy. Po rozdělení společného státu v roce 1993 byl evidenční princip místa narození odsouzené osoby nahrazen principem státní svrchovanosti. Za účelem zachování celistvosti a kontinuity evidence odsouzených osob byla v roce 1995 podepsána mezi Českou republikou a Slovenskou republikou mezinárodní smlouva o výměně údajů z informačních fondů obsažených v rejstříku trestů. V roce 1998 byl dokončen převod údajů celé evidence do elektronické podoby. Na přepisu údajů se podílelo 50 zdravotně postižených pracovníků po dobu 5 let. Po vybudování infrastruktury byl Rejstřík trestů od roku 2004 plně připraven elektronicky komunikovat s okolím. V roce 2006 byla zahájena elektronická komunikace se živnostenskými úřady a policejními orgány. V roce 2007 byla zahájena vzájemná výměna informací s rejstříky trestů Německa, Belgie, Španělska a Francie. Na území České republiky od července 2008 s Rejstříkem trestů komunikují již všechny orgány veřejné moci pouze elektronicky.

V čem spočívá hlavní náplň činnosti Rejstříků trestů?
Rejstřík trestů vede evidenci osob pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidenci jiných významných skutečností pro trestní řízení (např. podmíněné zastavení trestního stíhání). Dále vydává na žádost výpisy a opisy z rejstříku trestů. Údaje z evidence slouží pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.

Rejstřík trestů využívají fyzické osoby především v případě, pokud potřebují získat z nějakého důvodu výpis z rejstříku trestů. Jaké další služby nabízíte občanům? Využívají informace z rejstříku i další subjekty? Které a v jakých případech?
Převažující část výstupních informací (opisů) poskytuje Rejstřík trestů orgánům činným v trestním řízení pro potřeby trestního řízení (policejní orgány, soudy a státní zastupitelství). Jiným orgánům se vydávají opisy nebo výpisy jen tehdy, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Na žádost cizozemských justičních orgánů vydává Rejstřík trestů opis, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Rejstřík trestů má sídlo v Praze a ve čtyřech dalších městech (Brno, Ostrava, Plzeň, Karlovy Vary) má své pobočky. Na první pohled se zdá, že přístup k informacím je tak pro občany značně omezen. Ovšem není tomu tak. Můžete našim čtenářům představit i další možnosti, jak informace z rejstříku trestů získat?  Kde lze o výpis požádat a kolik takových míst je?
V minulosti až do konce roku 2006 se písemné žádosti o vydání výpisu podávaly na okresním státním zastupitelství nebo na matričním úřadu. Po úředním ověření byla žádost zaslána poštou do Rejstříku trestů do Prahy. Zde po zpracování žádosti byl výpis zaslán poštou zpět žadateli. Žadatel obdržel svůj výpis asi do 2 až 3 týdnů. Pokud žadatel potřeboval výpis vyhotovit na počkání, musel si pro něj zajet do Prahy. Tuto neúnosnou situaci se snažilo řešit Ministerstvo spravedlnosti v roce 2007 zřízením 4 poboček v sídle krajských soudů. V roce 2007 vydaly tyto pobočky celkem více než 114 tis. výpisů na počkání. Zásadní obrat nastal až od ledna 2008, kdy se výpisy začaly vydávat na všech kontaktních místech veřejné správy, zapojených do systému Czech POINT. Za sedm měsíců bylo vydáno celkem 360 tis. výpisů na počkání na 2300 pracovištích Czech POINT (Obecní úřady-1411, Česká pošta-555, Notáři-279, Hospodářská komora-49, Zastupitelské úřady ČR-7). Adresy jednotlivých pracovišť a úřední hodiny jsou uvedeny na adrese http://www.czechpoint.cz/ .

Co občan k žádosti potřebuje a kolik ho to bude stát? A v jaké době výpis obdrží?
K podání žádosti o výpis je třeba předložit platný průkaz totožnosti, tj. občanský průkaz nebo cestovní pas. Správní poplatek za podání žádosti o vydání výpisu činí 50,- Kč. Žádost podaná na kontaktních místech Czech POINT je vyřízena na počkání.

Současná doba internetu nabízí i jinou možnost než je osobní žádost. Tou je možnost požádat o informace z Rejstříku trestů elektronickou cestou. Kdo a k jakým úkonům může tuto elektronickou žádost použít? Co k tomu bude potřebovat, jaké podmínky musí splnit?
Elektronická podatelna Rejstříku trestů nabízí každé fyzické osobě možnost dálkovým přístupem podat elektronicky žádost o vydání výpisu nebo nahlédnout do svého opisu. Jedinou podmínkou je vlastnit elektronický kvalifikovaný podpis.

Jak dlouho již tato možnost funguje? A můžete ve stručnosti říci kolik žádostí Rejstřík trestů ročně vyřizuje a to jak formou písemnou či elektronickou?
Fyzické osoby tuto možnost mohou využívat od ledna 2008. V roce 2007 bylo zpracováno 2 mil. žádostí doručených poštou a 300 tis. žádostí v elektronické podobě, tj. 13% podíl žádostí elektronických. V roce 2008 do konce července bylo zpracováno 112 tisíc žádostí doručených poštou a 1,2 mil. žádostí v elektronické podobě, tj. 91% podíl žádostí elektronických.

Ale pojďme od výpisů jinam. Jak již název Rejstřík trestů sám říká, jsou v něm zaznamenávány všechny informace o trestech a odsouzeních osob. Můžete čtenářům popsat, jak rejstřík z tohoto pohledu funguje? Kdo dává podněty pro zápis a na základě čeho?
Pouze soudy jsou povinny neprodleně Rejstříku trestů zasílat trestní listy osob pravomocně odsouzených a sdělovat i všechny další skutečnosti důležité pro zápis v evidenci nebo pro změnu zápisu. Stejně postupuje i státní zástupce, pokud činí rozhodnutí, které se eviduje podle zvláštního právního předpisu.

Jsou záznamy vedeny stále, nebo se po určité době ruší - vymazávají?
Údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy se uchovávají 100 let od narození osoby, které se týkají.

Co se z tohoto pohledu uvádí do výpisu z Rejstříku trestů? Co je v něm uvedeno a co naopak do něj uvést o dané osobě nemůžete?
Do výpisu se uvádí všechny dosud nezahlazená odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen. Do výpisu se zásadně neuvádí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání. Tyto skutečnosti významné pro trestní řízení se uvádí pouze do opisu.

Má občan možnost zjistit jaké záznamy jsou, byly o něm vedeny? Jak má v tomto případě postupovat?
Nahlédnutí do opisu umožňuje každému se přesvědčit, zda a jaké údaje týkající se jeho osoby jsou vedeny v evidenci Rejstříku trestů. Úkon nahlédnutí do opisu se provádí osobně v sídle Rejstříku trestů v Praze po předchozí telefonické nebo písemné dohodě. Za úkon se vybírá správní poplatek ve výši 20,- Kč. K ověření totožnosti je nutno předložit originál platného osobního průkazu (občanský průkaz, cestovní pas). Nahlédnutí do opisu může rovněž provést každý sám zdarma, kdo má elektronický kvalifikovaný podpis prostřednictvím elektronické podatelny Rejstříku trestů. Navíc zde může získat každá osoba zdarma informaci, kdy a komu byl vydán výpis nebo opis, týkající se této osoby.

Informace Rejstříku trestů jsou citlivými údaji, jak je zajištěna bezpečnost, ochrana proti jejich zneužití? Kdo vlastně kromě samotného občana, může jeho záznamy vidět?
Na vedení evidence Rejstříku trestů se vztahuje zvláštní právní předpis o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Přístup k citlivým osobním údajům má pouze omezený počet oprávněných zaměstnanců Rejstříku trestů. Za neoprávněné nakládání s osobními údaji, byť i z nedbalosti, hrozí tomuto zaměstnanci podle § 187 trestního zákona trest odnětí svobody od jednoho roku do pěti let. Porušení zákona o ochraně osobních údajů nebyl dosud v Rejstříku trestů zaznamenán.

V poslední době se Rejstřík trestů značně přiblížil občanům, a to především díky kontaktním místům Czech Point. Přesto však si na závěr neodpustím otázku, co ještě připravujete, jaká je vize služeb Rejstříku trestů pro následující roky?
Jak jsem již uvedl, díky zákonu č. 124/2008 Sb., který nabyl účinnosti 1. července 2008, bylo novelizováno více než 60 zákonů, ve kterých se zrušila dosavadní povinnost fyzické osoby předkládat výpis orgánům veřejné správy pro účely správního řízení. Příslušný správní orgán si výpis vyžádá sám od Rejstříku trestů v elektronické podobě dálkovým přístupem. Pouze tímto opatřením „odpadne“ občanům povinnost obstarávat celkem asi 600 tis. výpisů ročně k účelu správního řízení. Výpisy si budou napříště občané obstarávat pouze pro potřebu občanskoprávního vztahu (nástup do zaměstnání), doložení bezúhonnosti při účasti ve veřejné soutěži a případně pro potřebu doložení bezúhonnosti v cizině. V nejbližší době připravujeme výraznou grafickou změnu výstupního dokumentu - výpisu z rejstříku trestů a jeho vyšší ochranu proti případnému padělání.

Děkuji za rozhovor,

Elena Ondrová, Finance.cz, 11.8.2008

popis.Text
Zdeněk Krátkoruký
vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Do Rejstříku trestů nastoupil v roce 1978, od roku 1994 pracuje jako ředitel.

ePodatelna