obsah

Okresní soud v Tachově

Vnitřní a kancelářský řád pro OS, KS a VS

*

INSTRUKCE

Ministerstva spravedlnosti

ze dne  3. 12. 2001, č.j. 505/2001-Org

kterou se vydává

vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy.

Změna: Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.12.2002, č.j. 423/2002-Org,

              Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 10.12.2003, č.j. 409/2003-Org,

           Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 14.6.2004, č.j. 192/2004-Org.

           Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 2. 12. 2004, č.j. 515/2004-Org.

 

 

                                                                                    

Č Á S T    P R V N Í

Organizace práce a úkoly pracovníků při výkonu soudnictví

 

H L A V A   P R V N Í

 

Organizace práce u soudu

 

§ 1

 

Rozvrh práce

 

     (1) Předseda soudu sestaví nejpozději do 30. listopadu každého roku návrh rozvrhu práce pro příští kalendářní rok k projednání se soudcovskou radou.

     (2) V rozvrhu práce se uvede v záhlaví jméno a příjmení předsedy soudu a jeho místopředsedy (místopředsedů). Dále se stanoví způsob rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení, která se vytvářejí pro jednotlivé senáty a samosoudce (včetně senátů evidenčních)*); stanoví se i způsob rozdělení věcí mezi předsedy senátů, pokud jich působí více v jednom oddělení. Zároveň se jmenovitě určí soudci, přísedící, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé pro působení v jednotlivých odděleních a stanoví se jejich zastupování pro případ  nepřítomnosti delší než tři měsíce nebo vyloučení anebo z jiných důvodů stanovených zákonem (u soudců) či z jiných vážných důvodů (u vyšších soudních úředníků) tak, aby bylo zřejmé, který senát nebo soudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo soudní vykonavatel věc projedná a rozhodne. Pokud není tímto způsobem uvedeno, který soudce je určen pro vyřizování agendy přípravného řízení a pro postup podle § 314b odst. 2 tr.ř. v pracovní době soudu, uvede se číslo soudní kanceláře, kde lze jeho jméno zjistit. V této kanceláři se rovněž eviduje přehled dosažitelnosti soudců, event. dalších pracovníků soudu v mimopracovní době. Vedle jednotlivých soudních oddělení se uvede správa soudu, včetně podatelny, spisovny a účtárny. Rovněž se určí, jak jsou začleněni zaměstnanci odborného aparátu soudu a kterými pracemi se pověřují.

   

 

 

 (3) V rozvrhu práce se jednotlivá soudní oddělení a oddělení obchodního rejstříku označují běžnými arabskými číslicemi. Správa soudu včetně podatelny, spisovny a účtárny se číselně neoznačuje.

     (4) V rozvrhu práce se uvede rozvržení pracovní doby (úředních hodin) a doba určená pro styk s veřejností.

     (5) Schválený rozvrh práce zašle předseda okresního soudu na vědomí příslušnému krajskému soudu do 20.prosince každého roku; předseda krajského a vrchního soudu ve stejném termínu zašle schválený rozvrh práce Ministerstvu spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). Tyto orgány je třeba neprodleně informovat i o změně rozvrhu práce v průběhu roku.

___________________

*)  Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 20.6.2002, č.j. 20/2002-SM, kterou se upravuje postup při    evidenci a zařazování rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů do systému elektronické evidence soudní judikatury.

 

§ 2

 

Řízení práce v senátu

 

       (1)  U okresních  soudů práce   v senátu  určuje a  řídí jeho předseda.

 

       (2) U krajských a vrchních soudů práce v senátu určuje a řídí ten  z předsedů  senátu, jemuž  věc podle  rozvrhu práce  náleží k vyřízení jako předsedovi senátu.

 

 

§ 3

 

Orientační tabule a úřední deska soudu

 

       (1) Umístění jednotlivých úseků oddělení a ostatních organizačních složek (s výjimkou pracoviště bezpečnostního tajemníka) s uvedením druhu věcí, které vyřizují, rozvržení pracovní doby a doby určené pro styk s veřejností se uvedou na orientační tabuli umístěné v soudní budově poblíže jejího vchodu. Na orientační tabuli se uvede též upozornění, že hotovosti včetně plateb na pohledávky soudu lze skládat v pokladně soudu. Zde se též uvede, v které místnosti lze koupit kolkové známky. Na orientační tabuli je třeba označit také číslo místnosti určené pro přijímání stížností (zákon č. 436/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pro přijímání žádostí o informace (zákon č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů), k nahlížení věřitelů do seznamu správců (vyhláška č. 229/2000 Sb.), k nahlížení do soudního spisu nebo obchodního rejstříku (vyhláška č. 37/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen j.ř.).

       (2) Na orientační tabuli soudu se vyvěsí příslušný oddíl rozvrhu pověřování notářů úkony v řízení o dědictví (§ 175za o.s.ř.)

       (3) Na orientační tabuli soudu se vyvěsí sídla exekutorských úřadů a jména soudních exekutorů sídlících  v obvodu soudu.

       (4) Na orientační tabuli soudu se vyvěsí zákaz cizím osobám vnášet zbraně, střelivo a další nebezpečné předměty do budovy soudu, s výjimkou příslušníků policie, vězeňské a justiční stráže ve službě.  Zákaz musí být označen také u vstupu do budovy soudu. Při porušení tohoto zákazu justiční stráž zabrání takové osobě ve vstupu do budovy. Vstup však lze umožnit po odložení těchto věcí ve služebně justiční stráže.

        (5) Na úřední desce soudu  se zveřejní elektronické  adresy elektronických podatelen a adresy webových stránek soudu. Dále se zde zveřejní adresa certifikační autority a seznam kvalifikovaných certifikátů používaných soudem, formáty datových zpráv a datová media, která jsou způsobilé přijmout (§ 1 odst. 1 písm.e) nařízení vlády č. 304/2001 Sb., ze dne 25.července 2001) podání v elektronické podobě. Na pokyn soudce, vyššího soudního úředníka nebo soudního tajemníka se zde po stanovenou dobu (142 v.k.ř.) vyvěsí určená rozhodnutí soudu, jeho úřední sdělení, apod.  Obsah informací zveřejněných na úřední desce soudu se zpřístupní i způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 5 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.).

 

§ 4

 

Rozvržení prací soudních kanceláří

 

      Při rozvržení prací mezi  soudní kanceláře musí být zajištěno rovnoměrné pracovní zatížení; za tím  účelem může být začleněno do některé soudní kanceláře i  plnění dalších úkolů (zabezpečení práce evidenčního senátu, vedení pokladny, doručného oddělení, spisovny apod.).

 

§ 5

 

Řízení soudní kanceláře

 

      (1) Soudní kancelář řídí, za  její řádný chod odpovídá, práci dalším pracovníkům  soudní kanceláře přiděluje a  její řádný výkon kontroluje  vedoucí  soudní  kanceláře.  Vyžadují-li  to  zvláštní okolnosti, může být, a to  jen na přechodnou dobu, pověřen vedením soudní kanceláře pracovník zařazený v jiné funkci.

 

      (2) Vedoucí  soudní  kanceláře zejména  vede rejstříky a evidenční  pomůcky, provádí spisovou manipulaci,   vykonává  práce  uvedené  v § 6 odst. 9 j.ř., dává k nahlédnutí soudní spisy účastníkům a se   souhlasem předsedy  senátu  (samosoudce)  jiným  žadatelům, pokud je to podle předpisů o řízení před   soudem přípustné.  Dává   k nahlédnutí obchodní rejstřík a sbírku listin, které jsou veřejnou listinou. Dbá o  zdokonalování  práce  podřízených zaměstnanců a o prohlubování jejich znalostí. Poskytuje  běžné  informace,  týkající  se soudního řízení, s výjimkou případů, kdy by mohly být dotčeny zákonem  chráněné zájmy včetně zájmu  účastníka. V případě pochybnosti si vyžádá pokyn příslušného předsedy senátu (samosoudce). Dbá  rovněž o aktualizaci a úplnost vedení evidence a rejstříků vedených pomocí výpočetní techniky a zajišťuje potřebnou spolupráci s evidenčním senátem soudu.

 

 

§ 6

 

     (1) Na řádný  chod všech soudních kanceláří dohlíží  a za něj odpovídá předseda  soudu. Dohledem na  soudní kanceláře a  dalšími úkony při organizaci a řízení soudní kanceláře může předseda soudu pověřit  vedoucího  správy  soudu,  dozorčího  úředníka  či jiného zaměstnance.

 

     (2) Na to, zda práce  soudní kanceláře jsou prováděny řádně a včas,  dohlíží též  předseda senátu (samosoudce), vyšší soudní úředník, tajemník u  věcí týkajících  se soudního  oddělení, v němž působí.

 

     (3) O řízení a  organizaci statistických a výkaznických prací platí zvláštní předpisy.

 

 

§ 7

 

Podání

 

      Podání  lze  učinit  písemně,  ústně  do  protokolu,  telegraficky, na technickém nosiči dat,  v elektronické  podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů*) nebo telefaxem. Podání učiněná ústně do protokolu sepisuje předseda senátu (samosoudce), justiční čekatel, vyšší soudní úředník a soudní tajemník.

 

 

 

H L A V A    D R U H Á

 

Činnost odborných pracovníků

 

§ 8

 

Působnost vedoucích soudních kanceláří

 

 

Vedoucí soudní kanceláře vykonávají samostatně, pokud   není stanoveno jinak, zejména tyto práce:

 

(a)    zjišťují u návrhů na zahájení řízení, kde je to stanoveno (§ 153 odst. 2 v.k.ř.) a návrhů na uložení opatření dítěti  mladšímu 15 let, zda v téže věci nebylo u téhož soudu již dříve zahájeno řízení, u obžalob, zda je nebo bylo vedeno proti téže osobě trestní řízení v jiné věci, a u návrhů na výkon rozhodnutí, zda proti témuž povinnému není již nařízen jiný výkon rozhodnutí,

(b)   přijímají oznámení účastníků řízení, svědků, znalců apod. o změně adresy nebo jména a příjmení a vyznačují změnu ve spisech, příslušných rejstřících a evidenčních pomůckách,

(c)    zjišťují zaplacení soudních poplatků, vedou v evidenci náklady řízení placené v občanském soudním řízení zálohově státem,

(d)   sdělují na pokyn soudce, soudního tajemníka nebo vyššího soudního úředníka:

aa)     obecnímu úřadu pověřenému vést knihu narození rozhodnutí o příjmení dítěte, jestliže se rodiče o příjmení dítěte nedohodli, nebo není-li žádný z rodičů znám, rozhodnutí, která mají za následek změnu příjmení dítěte, zejména při osvojení nebo jeho zrušení, skutečnost, že došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů před soudem, rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno nebo popřeno otcovství, rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

bb)    obecnímu úřadu obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze městské části určené Statutem hlavního města Prahy a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistrátům těchto měst evidenci obyvatel podle místa bydliště účastníků a obecnímu úřadu pověřenému vést knihu manželství rozhodnutí, kterým bylo manželství rozvedeno nebo prohlášeno za neplatné,  pokud jde o zánik manželství a rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,

cc)     obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (koliznímu opatrovníkovi) v řízení o úpravu výchovy a výživy pro případ rozvodu sdělení, že manželství bylo pravomocně rozvedeno,

dd)    konzulárnímu úřadu nebo konzulárnímu oddělení diplomatické mise příslušného cizího státu sídlící v České republice rozhodnutí ve věcech rodinného práva, mohou-li tato rozhodnutí být předmětem zápisu v matrikách států, s nimiž se provádí výměna matričních dokumentů,

(e)    zasílají na pokyn soudce, soudního tajemníka nebo vyššího soudního úředníka pravomocná rozhodnutí:

aa)     jimiž byl v případě, že zde jsou nezletilé děti, vysloven rozvod, neplatnost manželství, anebo zjištěno, že tu manželství není, a jímž bylo určeno nebo popřeno otcovství, soudu dětí nebo  opatrovnickému oddělení soudu, který toto rozhodnutí vydal 

bb)    o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, o zrušení zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,  o prohlášení za mrtvého, bez odůvodnění těchto rozhodnutí, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle bydliště osoby, které se řízení týkalo,

cc)     jímž byl ustanoven (zproštěn) opatrovník občanu zbavenému způsobilosti k právním úkonům, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a příslušnému obecnímu (městskému) úřadu,

dd)    jímž byl ustanoven (zproštěn) poručník, který pečuje o nezletilého místo rodičů, orgánu sociálně právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a příslušnému obecnímu (městskému) úřadu,

ee)     jímž byl někdo prohlášen za mrtvého, soudu příslušnému k projednání dědictví,

ff)      o snížení, zvýšení nebo zrušení výživného soudu, u něhož probíhá řízení o výkonu předchozího rozhodnutí k vydobytí výživného,

gg)     o nařízení ústavní výchovy nebo o uložení ochranné výchovy, o jejím zrušení nebo prodloužení, o zbavení nebo omezení rodičovských práv a o ustanovení poručníka v případech, kdy oba rodiče nezletilého zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; výchovnému zařízení, kam byl nezletilý umístěn, pokud rozhodnutí již nebylo doručeno příslušnému zařízení jako účastníku řízení a středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý nebo dítě mladší 15 let  bydlí nebo se zdržuje, dále o nařízení ústavní výchovy nebo o uložení ochranné výchovy též orgánu sociálně právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud mu nebylo již doručeno jako účastníku řízení,

hh)     ve sporu z právních vztahů souvisejících se zakládáním obchodních společností nebo družstev a ve sporu ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části k příslušnému spisu obchodnímu rejstříku,

ii)       místně příslušnému správci daně podle místa bydliště popřípadě pobytu zůstavitele, do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví spolu se spisem (§ 21 odst. 4 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), kromě případů nabyvatelů v I. dědické skupině (§ 19 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

jj)      o vlastnických vztazích a jiných věcných právech k nemovitostem, zejména jde-li o pravomocná rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, o vydržení nemovitosti a příklepu ve věcech výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, rozhodnutí o vypořádání společného jmění (včetně takového rozhodnutí v řízení o dědictví), usnesení o dědictví, usnesení o předběžném opatření vydaném na základě návrhu uvedeného v § 8 písm. f) bod ee) apod., katastrálnímu úřadu podle místa nemovitosti,

kk)  o použití článku 81 nebo článku 82 Smlouvy o ES*) komisi ES a v kopii Ministerstvu spravedlnosti a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

*) Smlouva o založení Evropského společenství, Nařízení Rady (ES) č. 1/2003.

 

ll)          jimiž bylo rozhodnuto o podání předběžné otázky Soudnímu dvoru ES*), a to spolu     

         s kopií relevantních částí spisu Soudnímu dvoru ES v kopii ministerstvu,

______________________________________________________________________________________

*) Čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství, čl. 150 Smlouvy o založení Evropského společenství atomové energie, čl. 35 Smlouvy o Evropské unii.

 

mm)      ohledně osoby mladší 18 let opatrovnickému oddělení soudu příslušného podle   bydliště této osoby,

 

(f)     na pokyn soudce, soudního tajemníka nebo vyššího soudního úředníka:

aa)     vyrozumívají oddělení soudu pro věci péče o nezletilé o nařízení výkonu rozhodnutí pro výživné nezletilých dětí a o zastavení tohoto výkonu,

bb)    vyrozumívají plátce mzdy popřípadě dlužníka povinného o právní moci usnesení, kterým byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky,

cc)     vyrozumívají účetního soudu o odkladu peněžitého trestu, o upuštění od jeho výkonu, o povolení splátek peněžitého trestu, o nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody,

dd)    zasílají realizační poukazy či jiná opatření po skončení projednání dědictví (§ 175s o.s.ř.),

ee)     zasílají příslušnému katastrálnímu úřadu oznámení návrhu na vydání předběžného opatření, kterým se má omezit oprávnění vlastníka nemovitosti nebo oprávněného z jiného věcného práva k nemovitosti nakládat s právem zapsaným v katastru nemovitostí, a vykonatelné rozhodnutí v těchto věcech, návrhy na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, prodejem spoluvlastnického podílu k nemovitosti a návrh ve věci výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitosti,

ff)      zasílají kopii návrhu na vyloučení věci podle § 267 o.s.ř. soudu (oddělení soudu), kde probíhá výkon rozhodnutí, a pravomocná rozhodnutí o nich, zasílají obchodnímu rejstříku pravomocné rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí postižením práva podle § 320a o.s.ř.

gg)  na základě žádosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Komise ES*) zasílají nebo zajišťují zaslání dokumentů potřebných pro přípravu vyjádření k otázkám týkajícím se použití článku 81 nebo článku 82 Smlouvy o ES těmto orgánům. Pokud  se dokumentem podle první věty rozumí spis nebo část spisu, zasílá se Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo Komisi   ES jeho kopie

(g)    na    pokyn   soudce   zasílají   určená   rozhodnutí  soudu,   jeho  úřední   sdělení   apod.,    ve  stanovených lhůtách příslušným orgánům a úřadům podle zvláštních předpisů.

(h)    na   pokyn  předsedy  senátu  předkládá  odbornému  referentovi  kanceláře  evidenčního

         senátu   rozhodnutí   přijaté   senátem   soudu   k   zařazení  do  vnitřní   evidence  soudu 

         v neveřejné databázi programu JUDIKATURA*).

 

__________________

*) Instrukce  Ministerstva  spravedlnosti  ze  dne  20.6.2002,  č.j. 20/2002-SM,  kterou  se  upravuje  postup  při

    evidenci  a  zařazování  rozhodnutí  okresních, krajských a vrchních soudů do systému elektronické evidence

    soudní judikatury.

*) Smlouva o založení Evropského společenství, Nařízení Rady  (ES) č. 1/2003.

 

 

§ 9

 

Dohled předsedy senátu

(samosoudce)

 

     (1)  Pokud předseda  soudu neurčí  něco jiného,  vykonávají v jednotlivých  odděleních  odborní a administrativní  pracovníci veškeré organizační a administrativní  práce související s výkonem soudnictví pod  dohledem příslušného předsedy  senátu (samosoudce) samostatně.

 

     (2) Zjistí-li soudce při vyřizování agendy opakované závady v práci soudní kanceláře, upozorní na ně místopředsedu nebo předsedu soudu.

 

 

 

H L A V A    T Ř E T Í

 

Řízení před soudem

 

Oddíl první

Příprava jednání

 

 

§ 10

 

Hospodárnost postupu

 

      Předseda  senátu (samosoudce)  dbá, aby  účastníci a  ostatní předvolané osoby byli úkony soudu  co nejméně zatěžováni. U svědků a znalců  proto  dbá  o  to,  aby  byli  předvoláni  na  dobu, kdy pravděpodobně dojde k jejich výslechu.

 

 

§ 11

 

Předvolání, předvedení k soudním úkonům

 

   (1) Předvolání k jednotlivým úkonům se děje zpravidla písemně s použitím příslušných vzorů. V naléhavých případech i telegraficky, telefonicky, telefaxem, elektronickou poštou, nebo ústně nebo při jiném úkonu soudu, u něhož je předvolaný přítomen. Byl-li někdo takto předvolán, učiní se o tom záznam do spisu.

 

   (2) V písemném předvolání se označí věc, místo, čas a předmět řízení nebo jiného úkonu, dále se uvede, zda se má předvolaný dostavit jako účastník, svědek, znalec, tlumočník apod., které písemnosti a důkazní prostředky má přinést s sebou. Předvolání je nutno doručit tak, aby byla zachována zákonná lhůta k přípravě předvolaného na jednání. Písemnosti určené manželům nelze zasílat ve společné obálce.

 

   (3) Nedostaví-li  se  předvolaný  k výslechu  nebo  ke  znalci  bez  omluvy  a  byl-li  o  možnosti předvedení  poučen, může být předveden příslušným policejním orgánem; jde-li o nezletilého, může být předveden příslušným policejním orgánem jen tehdy, nelze-li předvedení jinak zajistit. Usnesení o předvedení nebo příkaz k předvedení předvolanému doručí při předvedení příslušný policejní orgán, u vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů příslušný služební orgán.

 

   (4) Předvolá-li soud v řízení o podmíněném propuštění (§ 331 tr.ř.) nebo v řízení o změně způsobu výkonu trestu (§ 324 tr.ř.) na jeden den několik odsouzených umístěných v téže věznici, může předvolání shrnout do jedné písemnosti, na které jednotliví předvolaní v příslušných rubrikách podpisem potvrdí, že byli předvoláni. O tom, že byli takto předvoláni, se učiní v jednotlivých spisech záznam s poukazem na hromadné předvolání, které se založí do jednoho spisu.

 

 

§ 12

 

Doručování soudních písemností v některých případech

 

      (1) Písemnosti se doručují adresátovi s dodejkou, je-li pro řízení nutný doklad, že doručení bylo provedeno. V naléhavých případech se písemnosti doručují jako spěšné zásilky.

      (2) Písemnosti se doručují prostřednictvím soudního doručovatele, justiční stráže, držitele poštovní licence (dále jen „pošta“), soudního exekutora ,  nebo příslušného policejního orgánu. Pro doručování fyzickým osobám se použije § 46 o.s.ř., § 62, § 63, § 64 a § 64a tr.ř., právnickým osobám § 47 o.s.ř., státním orgánům § 48 o.s.ř., státu § 48a o.s.ř., advokátům § 48b o.s.ř., notářům § 48c o.s.ř., obcím a vyšším územně samosprávným celkům § 48d o.s.ř.

      (3) Doručuje-li se písemnost při jednání nebo při jiném úkonu, potvrdí její příjem ten, komu je doručováno, v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném úkonu svým podpisem. V případě doručování rozhodnutí potvrdí ten, komu je tato písemnost doručována, její příjem v záznamu o převzetí na prvopisu rozhodnutí. Toto se nevztahuje na doručování usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, jež se vyznačí v protokolu, který byl o úkonu sepsán (§ 325 o.s.ř.). Pro doručování mimo úkony soudu a v některých zvláštních případech platí ust. § 28b až 28g  j.ř.

      (4) V téže věci lze doručovat několik písemností v jedné zásilce, není-li stanoven jiný způsob doručování. Při doručování několika písemností se na doručence uvedou jednací čísla všech doručovaných písemností.

      (5) Rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a o.s.ř. doručuje soud, který je vydal, při výkonu účastníkům, jsou-li tomuto výkonu přítomni. Účastníkům, kteří nebyli výkonu přítomni, doručí rozhodnutí o předběžném opatření s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon (§ 76a o.s.ř.), dodatečně soud místně příslušný  (§ 88 o.s.ř.).

      (6) Nezdržuje-li se adresát v místě určení zásilky a nemá-li být zásilka za ním zaslána na nové místo jeho pobytu, je nutno na ni zřetelně vyznačit, že zásilka nemá být za adresátem zaslána. Je-li náhradní doručení vyloučeno, vyznačí se na zásilce poznámka „náhradní doručení vyloučeno“  (§ 114b odst. 4 a § 173 odst. 1 o.s.ř.). Je-li uložení doručované zásilky vyloučeno, musí se na zásilce výrazně vyznačit „uložení zásilky vyloučeno“ (§ 64 odst. 5 tr.ř.).

     (7) Doručuje-li se soudní písemnost advokátovi, soudnímu exekutorovi, notáři, patentovému zástupci nebo daňovému poradci podle právních předpisů, upravujících zvláštní způsob doručování těmto osobám, musí být za jménem a příjmením adresáta uveden dodatek vyjadřující toto postavení adresáta.

 

§ 13

 

    

 

(1) Úřední písemnosti s dodejkou určené k poštovní přepravě se podávají jako doporučené zásilky,určené do vlastních rukou,  které se zapisují a jejich podání držitel poštovní licence (dále jen „pošta“) stvrzuje. Má-li být písemnost doručena do vlastních rukou, použije se označení schválené držitelem poštovní licence.

      (2) Při podání zapsané zásilky soud použije společně s hlavní službou pošty (označenou doporučené psaní, cenné psaní a další) i doplňkovou službu dodání do vlastních rukou, další pokus o dodání, zkrácení lhůty pro vyzvednutí poštovní zásilky.

      (3) V případě využití doplňkové služby "dodejka", použije se písemné potvrzení prokazující dodání zásilky podle předtisku dodaného poštou a po jeho vyplnění se předá společně se zásilkou označenou poznámkou (dodejka).

      (4) Do vlastních rukou se doručuje:

a)       žaloba (návrh na zahájení řízení) – ostatním účastníkům (§ 79 odst. 3 o.s.ř.), předvolání k prvnímu jednání (§ 153b o.s.ř.), návrh na uložení opatření  dítěti mladšímu 15 let,

b)      změněný návrh ostatním účastníkům (§ 95 odst. 1 o.s.ř.),

c)       usnesení o zahájení řízení bez návrhu – účastníkům (§ 81 odst. 3 o.s.ř.), s výjimkou usnesení o zahájení řízení o dědictví,

d)      usnesení, v němž se ukládá žalovanému, aby se ve věci písemně vyjádřil dle § 114b o.s.ř.; usnesení podle § 114b odst. 1 a odst. 2 o.s.ř. nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba, náhradní doručení je vyloučeno (§ 114b odst. 4 o.s.ř.),

e)       usnesení, v němž se ukládá účastníkům uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy v určené lhůtě, účastníkům dle § 118c odst. 3 o.s.ř.,

f)       stejnopis písemného vyhotovení rozsudku účastníkům, popřípadě jejich zástupcům (§ 158 odst. 2 o.s.ř.), samostatné usnesení, kterým se určí výše nákladů řízení, pokud v rozsudku bylo rozhodnuto pouze o základu (§155 odst. 1 o.s.ř.),

g)       platební rozkaz žalovanému, náhradní doručení je vyloučeno (§ 173 odst. 1 o.s.ř.),

h)       směnečný (šekový) platební rozkaz – žalovanému (odst. 175 odst. 1 o.s.ř.),

ch)     usnesení uvedená v § 175a odst. 3 o.s.ř.,

i)               usnesení podle § 185a odst. 3 a § 185j odst. 2 o.s. ř.,

j)       předvolání k prohlášení o majetku (§ 260d odst. 2 o.s.ř.) – předvolanému,

k)      nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy (§ 282 odst. 2 o.s.ř.), usnesení, kterým se dodatečně určuje výše dluhu na výživném (§ 284 odst. 3 o.s.ř.) – povinnému a plátci mzdy,

l)        usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy tomu, u koho povinný nastoupil nově do práce, s výzvou pokračovat ve srážkách ze mzdy (§ 294 odst. 3 o.s.ř.),

m)      usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu;  povinnému nesmí být doručeno dříve než peněžnímu ústavu (§ 304 odst. 2 o.s.ř.),

n)       usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky dlužníkovi povinného; povinnému nesmí být doručeno dříve než dlužníkovi povinného (§ 313 odst. 2 o.s.ř.); o právní moci tohoto usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vyrozumí soud oprávněného a dlužníka povinného, jemuž vyrozumění zašle do vlastních rukou (§ 314 o.s. ř.),

o)      obžaloba, návrh na potrestání a předvolání – obviněnému (§ 64 odst. 1 písm. a) tr. ř.),

p)      opis rozhodnutí – osobám oprávněným podat proti němu opravný prostředek (§ 64 odst. 1 písm. b) tr. ř.),

q)      stejnopis usnesení o předběžném opatření podle § 76a o. s. ř. – účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni. Doručení provede dodatečně soud místně příslušný (§ 88  písm. c) o.s.ř.) spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon,

r)       vyrozumění o dědickém právu včetně poučení podle § 175i odst. 2 o.s.ř. – dědici,

s)       usnesení o ustanovení nového správce (§ 8 odst. 7 a § 13 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZKV) – úpadci,

t)       usnesení o ustavení předběžného správce (§ 9a a § 13 odst. 4 ZKV) – předběžnému správci a úpadci,

u)       usnesení o prohlášení konkursu (§ 13 odst. 4 ZKV) – úpadci,

v)       usnesení o opatřeních nařízených ke zjištění podstaty (§ 17a ZKV) – úpadci,

w)      předvolání (§ 17b ZKV) – předvolaným osobám,

x)       předvolání k jednání o nuceném vyrovnání – úpadci, osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správci, neuspokojeným konkursním věřitelům a věřitelskému výboru, byl-li ustaven, spolu s návrhem na nucené vyrovnání (§ 37 odst. 1 ZKV),

y)       usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání (§ 39 odst. 2 ZKV) - úpadci, správci, konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci,

z)       usnesení o zamítnutí návrhu na potvrzení nuceného vyrovnání – úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání (§ 40 odst. 2 ZKV),

aa)     usnesení o zrušení konkursu (§ 44 odst. 5 ZKV) a usnesení odvolacího soudu o změně nebo zrušení usnesení soudu prvního stupně (§ 44a ZKV) – úpadci,

ab)     pravomocné usnesení o potvrzení vyrovnání – úpadci, správci, konkursním věřitelům, (§ 60 odst. 2 ZKV),

ac)     jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu nebo samosoudce (§ 45a o.s.ř., § 64 odst. 1 písm. c) tr. ř.),

ad)   opravné usnesení pokud se týká výroku rozsudku, nebo usnesení, které se doručuje do vlastních rukou,

ae)    soudnímu exekutorovi usnesení o nařízení exekuce a pověření  exekutora s potřebným počtem vyhotovení k doručení usnesení  všem subjektům  dle ustanovení § 44 odstavec 3 zák.č. 120/2001 Sb.,

af)    všechny utajené písemnosti.

 

 

Náležitosti rozhodnutí

 

§ 14

 

     (1) Písemné vyhotovení rozhodnutí, podepsané předsedou senátu (samosoudcem) a založené do spisu,  se označí na první straně slovy „originál“.

 

     (2) Stejnopisy  písemných  vyhotovení  rozsudku  se  pořizují s použitím  tiskopisů  a  předtiskem  malého  státního znaku České republiky   a   textu   „Česká   republika“,  „Rozsudek“,  „Jménem republiky“  (údaj  o  tom,  že  jde  např.  o  částečný, mezitímní rozsudek nebo rozsudek  pro uznání či zmeškání, se  uvede po údaji označujícím   projednávanou  věc)   a  pro   další  list  rozsudku s předtiskem  „pokračování“. Pro  trestní příkaz  a jeho  opisy se zpravidla použije příslušného vzoru (tr.ř.č. 82 - trestní příkaz).  Při zpracování rozsudku pomocí výpočetní techniky musí být zajištěno vytištění malého státního znaku České republiky a textu „Česká republika“, „Rozsudek“, „Jménem republiky“, a to v úpravě odpovídající  vzoru číslo 1a v.k.ř.

 

     (3) Stejnopisy    rozsudku  v trestním  řízení,  popřípadě stejnopisy  písemného  vyhotovení  rozsudku  v občanském  soudním řízení  se  vyhotovují  s použitím  tiskopisů  v každé  věci jen v takovém počtu, aby mohly být  doručeny v trestním řízení každému obžalovanému  a v občanském soudním  řízení účastníkům, popřípadě jejich   zástupcům.  Jsou-li   s písemným   vyhotovením   rozhodnutí pořizovány současně i stejnopisy  pomocí výpočetní techniky ,či kopie fotografickou cestou, založí se do spisu jeho prvopis, který se označí ve smyslu ustanovení odstavce 1. Je-li pořizován pouze stejnopis prvopisu (originálu), založí se jeho první opis (kopie) volně za poslední list rozhodnutí pro kontrolu.

 

      (4) Ostatním  osobám   a   orgánům   (poškozenému,  státnímu zástupci,  orgánu sociálně právní ochrany dětí  a podobně)  se opisy  (stejnopisy) písemného  vyhotovení rozsudku  doručují v dobře čitelné  úpravě. Záhlaví  u  opisů   (stejnopisů  rozsudku zasílaného  ostatním osobám  a  orgánům)  lze pořídit  též otiskem razítka obsahujícího náležitosti uvedené v odstavci 1.

 

      (5) Je-li vydáno  opravné usnesení, po právní  moci se oprava provede  v opravovaném  rozhodnutí  např.  škrtnutím  nesprávného údaje, aby  byl nadále zřejmý  předchozí nesprávný údaj,  který se nahradí  správným údajem.  K tomu   se vyznačí,  kdo a  kdy opravu provedl  a   otisk  kulatého  úředního   razítka.  Na  originále rozhodnutí se vyznačí odkaz na  číslo listu, kde je vydáno opravné rozhodnutí. 

 

 

§ 15

 

     (1) Na tiskopisech rozsudků, zejména u písemností většího rozsahu se píše hustým řádkováním po obou stranách, pouze u rozhodnutí jednostránkových lze použít odlišné řádkování.  Mezi  jednotlivými   odstavci  se  vynechává  dvojnásobná mezera.  Výrok rozsudku  se píše  na samostatném  řádku, popřípadě proloženě,  obsahuje-li rozsudek  v občanském  soudním řízení  více výroků; tyto  výroky  se   rozliší  římskými  číslicemi  počínaje jednotkou.

     (2) Od levého okraje tiskopisu se ponechá volné místo v šířce 3 cm,  na pravé  straně tiskopisu  končí jednotlivé  řádky 2 cm od kraje. Odstavce začínají po pěti  úhozech  od místa, kde jinak  začíná řádka.  Od horního  kraje se  vynechá volné  místo v šířce 4 cm a  od spodního kraje v šířce 3 cm.  Na přední straně se začíná text 3 cm pod označením „Rozsudek“ a „Jménem republiky“.

 

     (3) Na první straně originálu rozhodnutí se vyznačí vpravo nahoře číslo jednací. Rozhodnutí o více stranách se počínaje druhou stranou vlevo nahoře označí slovem „pokračování“ a uprostřed nahoře se očísluje pořadovým číslem strany rozhodnutí a vpravo nahoře se vyznačí spisová značka s číslem listu.

         Na kopiích a opisech rozhodnutí se vyznačí na prvním listu vpravo nahoře číslo jednací, rozhodnutí o více stranách se počínaje druhou stranou vlevo nahoře označí slovem „pokračování“, uprostřed nahoře se očísluje pořadovým číslem strany rozhodnutí a vpravo nahoře se vyznačí spisová značka. Rozhodnutí se sešijí nebo spojí jiným vhodným způsobem.

     (4)  Jména a příjmení několika žalobců nebo žalovaných v téže věci se v záhlaví rozsudku rozlišují u žalobců písmeny malé abecedy podle abecedního pořádku a u žalovaných arabskými číslicemi počínaje jednotkou.  Jména a příjmení několika  obviněných v téže věci se rozlišují arabskými číslicemi počínaje jednotkou.

     (5) Při písařském vyhotovení rozsudku nebo jeho stejnopisu je třeba věnovat náležitou pozornost gramatické správnosti a úpravě. Je nepřípustné, aby na nové stránce bylo umístěno jen místo a datum vyhlášení rozsudku, podpisy a úřední razítko.

     (6) V rámci možností použitého textového editoru jsou vyhotovována rozhodnutí pomocí výpočetní techniky (odstavec 1 a 2). 

 

 

§ 16

 

      Při   vyhotovení  usnesení,   trestních  příkazů,  platebních rozkazů a pod.  se přiměřeně užijí ustanovení § 14  odst. 1, 3, 4, 5, 6  a § 15 v.k..ř.

 

 

§ 17

 

Podpisování rozhodnutí

 

       Není-li výslovně předepsáno, že opis (stejnopis) soudního rozhodnutí má být podepsán tím, kdo rozhodnutí vydal, připojí se na konci po pravé straně strojem nebo otiskem razítka jméno, příjmení (s uvedením případného akademického titulu nebo vědecké hodnosti) a funkce (předseda senátu, samosoudce, vyšší soudní úředník, soudní tajemník, ve věcech přípravného řízení Nt a Ntm soudce) toho, kdo písemnost podepsal, se zkratkou „v.r.“  Po   levé  straně  se   připojí  doložka  „Za   správnost vyhotovení:“ s uvedením jména a podpisu vedoucího kanceláře  nebo jím zmocněného pracovníka.

 

 

§ 18

 

Doložka právní moci

 

     (1)  Doložka právní  moci se  připojí na originál rozhodnutí podle  záznamu ve spisu (§ 23 j.ř.),  na stejnopisy rozhodnutí  předložené účastníky a  na stejnopisy,  které se zasílají  jiným   soudům  nebo  jiným  státním orgánům, podle záznamu na originálu rozhodnutí (§ 23 j.ř.) založeného ve spisu. Doložka se opatří  podpisem pracovníka, který ji připojil, a datem,  kdy se  tak stalo.  Na žádost  toho, komu  byl stejnopis rozhodnutí doručen  před tím, než  nabylo právní moci,  připojí se tato  doložka  na  předloženém  stejnopisu  rozhodnutí.  Doložka o právní moci se připojí na  přední straně rozhodnutí zpravidla do levého  rohu,  a  to otiskem  razítka. Neobsahuje-li toto razítko státní znak, připojí se k doložce otisk kulatého úředního razítka.

 

     (2) Vyznačování  právní moci rozhodnutí  v občanskoprávních a obchodních věcech:

 

           I. Doložka  právní moci  se  vyznačí  na rozhodnutí  soudu I. stupně také, jestliže:

 

a) odvolání bylo odmítnuto nebo vzato zpět,

b) rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno,

c) jde  o  právní   moc  výroků,   které  odvoláním   a  rozhodnutím   soudu  II. stupně nebyly

    dotčeny,

d) odvolání bylo odmítnuto z důvodů § 43 odst. 2 o.s.ř.,

e) nepodá-li  odpůrce  včas  námitky  proti  směnečnému  (šekovému)   platebnímu   rozkazu

    nebo vezme-li je zpět.

f) nebyl-li včas podán odpor , nebo nebyl-li vzat zpět odpor do platebního rozkazu

 

            II. Na rozhodnutí soudu II. stupně se vyznačí právní moc vždy dnem  doručení  poslednímu  z účastníků.  Doložku  právní moci na příslušném rozhodnutí vyznačí soud I. stupně.

 

    (3) Vyznačování právní moci rozhodnutí v trestních věcech:

 

              I. Doložka  právní moci  se  vyznačí  na rozhodnutí  soudu I. stupně  i v případech, jestliže odvolání bylo  zamítnuto nebo vzato zpět.

 

             II. Pokud došlo ke změně rozhodnutí soudu I. stupně, vyznačí se na něm právní moc s označením výroku, kterého se týká, datem právní moci rozhodnutí soudu II. stupně. Stejně se postupuje u doložek právní moci vyznačovaných na opisech těchto rozhodnutí. V takových případech se jiným soudům, nebo jiným státním orgánům, zasílají vždy stejnopisy rozhodnutí  soudu I. stupně ve spojení se stejnopisy rozhodnutí soudu II. stupně.

    (4) Právní moc vyznačí  na rozhodnutí soudu I. stupně i II. stupně vždy soud, který rozhodoval v prvním stupni.

 

§ 19

 

Doložka vykonatelnosti rozhodnutí

 

      Doložka vykonatelnosti rozhodnutí (§ 24 j.ř.) se  připojí otiskem  razítka  zpravidla  do pravého  rohu přední strany rozhodnutí. Neobsahuje-li razítko státní znak, připojí se k doložce otisk kulatého úředního  razítka. Doložku podepíše ten, který ji  připojil, a vyznačí datum, kdy  se tak stalo. Doložku o výkonu předběžného opatření podle § 76a o.s.ř. podepíše soudce a připojují datum a hodinu, kdy se tak stalo.

 

 

 

Oddíl druhý

Protokoly v řízení před soudem

 

§ 20

 

     (1) Protokol se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění slyšeli,  pokud zákon  nepřipouští jiný  postup*). Předseda senátu (samosoudce) může vyslýchanému, zejména  jde-li o znalce, dovolit, aby  svou  výpověď  do  protokolu  nadiktoval.  Tato  okolnost  se poznamená v protokolu.

 

*) § 55, 55a, 55b a 58 tr. ř.

 

      (2) Protokol se sepíše počítačovou technikou, psacím strojem nebo perem čitelně bez zbytečných škrtů a trvalým způsobem. Přeškrtnutá místa musí zůstat čitelná a musí být vyznačeno, kdo a kdy opravu provedl. Je-li protokol sepsán pomocí počítače, musí být po protokolaci o ukončení jednání ještě při jednání založen do spisu.

      (3)  V protokolu  o jednání   je třeba  uvést dobu  začátku a skončení jednání; v protokolu se  vyznačí též doba, po kterou bylo jednání přerušeno.

 

      (4)  Protokol  podepisuje   předseda  senátu  (samosoudce)  a zapisovatel, popř. osoby uvedené v § 56 tr. ř. a v § 40 odst. 2 o. s. ř.

 

      (5) Protokol  o  jednání  může  být  vyhotoven podle zvukového záznamu nebo podle nahlas diktovaného znění zaznamenaného  těsnopisem nebo technickou cestou (§ 44 v.k.ř.).  V tom případě se připojí  na konci takto přepsaného protokolu  doložka, že byl protokol  vyhotoven tímto způsobem  a uvede  se zde  jméno a  příjmení pracovníka,  který protokol podle záznamu přepsal, a datum vyhotovení. Protokol podepíší předseda senátu (samosoudce) a pracovník, který protokol přepsal.

 

    (6)  Pokud je o průběhu úkonu v řízení před soudem pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel byl přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, je třeba protokol pořídit ve lhůtě stanovené předsedou senátu (samosoudcem);  v případech, kdy součástí protokolu je i vyhlášení rozsudku, nesmí být tato lhůta delší než lhůta stanovená pro vyhotovení rozsudku, aby vyžádané kopie mohly být případně expedovány zároveň s rozsudkem. Stejného postupu se použije i při vyhotovení stručného záznamu o průběhu hlavního líčení podle § 55b odst. 3 tr.ř.

 

 

§ 21

 

Sepisování protokolu

 

     (1) Protokol musí obsahovat všechny podstatné okolnosti a poučení poskytnutá soudem, z protokolu musí být zřejmé, zda při provádění úkonu bylo dbáno příslušných předpisů (např. osobní data vyslýchaného, poučení o povinnosti vypovědět pravdu, prohlášení, které vyslýchaný učinil na upozornění, že má právo odepřít výpověď, a zachována tajnost  utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.**)

 

     (2)  Zpravidla  se  zapíše  pouze  podstatný  obsah výpovědi. Jestliže  je to  pro posouzení  věci důležité,  zapíší se odpovědi vyslýchaného doslovně, popřípadě uvedou  se v protokolu jednotlivé otázky a odpovědi na ně.

 

     (3)  Protokol  o  výpovědi   se  zapisuje  v českém  jazyce. Záleží-li  na  doslovném  znění  výpovědi  toho,  kdo nevypovídá v českém jazyce,  zapíše zapisovatel nebo  tlumočník její příslušnou část pokud možno také v jazyku, jímž vyslýchaný vypovídá; není-li to  možné, připojí  se záznam  v doslovném  znění sepsaném a ověřeném tlumočníkem, pokud  zvláštní předpis***) nestanoví jinak.

 

 

 **) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů,

        ve znění pozdějších   předpisů.

***)Zákon  ČNR  č.  549/1991  Sb.  o  soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

 

    (4) Účastníku  (obviněnému) nebo jeho  zástupci (obhájci) lze na   žádost  vyhotovit   kopii (stejnopis) protokolu bez záhlaví  a bez ověření (§ 50 a 51 v.k.ř.).Kopii (stejnopis) lze též  vyhotovit státnímu zástupci. Na základě pokynu předsedy senátu (samosoudce) lze takovou kopii (stejnopis) poskytnout i elektronickou cestou.

 

 

§ 22

 

Protokol o hlasování

 

(1)  V protokolu  o  hlasování  se   uvede  kromě  obecných náležitostí:

       a) den hlasování,

       b) postup při jednotlivých hlasováních a jejich výsledek,

       c) výrok rozhodnutí s uvedením, zda jde o rozsudek nebo usnesení,

       d) mínění  odlišné  od  názoru  většiny,  a  to  v celém znění se stručným odůvodněním.

 

      Protokol  o  hlasování  podepisují  všichni  členové senátu a zapisovatel (§ 46 v.k.ř.).

 

     (2)  Protokol o hlasování se zalepí do obálky, která se označí nadpisem „Protokol o hlasování“, jednacím  číslem  protokolu  o  jednání,  ke  kterému se vztahuje, otiskem kulatého razítka, číslem listu  a připojí se k protokolu o jednání soudu.

 

 

 

Oddíl třetí

Úprava některých postupů

při provádění důkazů a při dožádání

 

 

§ 23

 

Postup při výslechu

 

     (1) Po ověření totožnosti vyslýchané osoby  soud zjistí její osobní údaje (datum   narození, druh  práce, zaměstnavatele, stav, bydliště, vztah k účastníkům řízení). Vyžaduje-li to  potřeba  rozhodnutí nebo statistického sledování, soud  zjistí  též rodné číslo, rodinné, majetkové a  výdělkové poměry, počet  předchozích sňatků, nejvyšší dosažené vzdělání a státní příslušnost.

 

     (2) O tom,  že vyslýchaný byl řádně poučen  o svých právech a povinnostech, učiní soud záznam  do protokolu. Postačí poukázat na příslušná ustanovení zákona o řízení před soudy a podle potřeby se uvede i prohlášení vyslýchaného.

 

     (3) Předseda senátu (samosoudce)  vyznačí na předvolání dobu, kdy skončil výslech svědka.

 

 

§ 24

 

      (1)   V případě, že orgány činné v trestním řízení již v přípravném řízení přijaly opatření   k utajení svědka podle § 55 odst. 2 tr.ř., předvolá takového svědka předseda senátu (samosoudce) k soudním úkonům prostřednictvím policejního orgánu, u kterého je uložena obálka obsahující skutečné osobní údaje svědka. Současně policejní orgán vyzve, aby mu předal tuto obálku tak, aby v jeho přítomnosti před vlastním jednáním mohl ověřit totožnost svědka podle skutečných údajů uložených v obálce. Po ověření totožnosti svědka předseda senátu údaje vloží do nové obálky, kterou zalepí a zapečetí razítky soudu. Přes zalepenou část obálky se čitelně podepíší předseda senátu (samosoudce), svědek již změněným jménem a orgán, u kterého byla obálka uložena. Obálka bude poté přelepena průhlednou izolepou a vrácena policejnímu orgánu.

 

     (2)   Má-li být svědek, na kterého se vztahuje § 55 odst. 2 tr.ř., slyšen poprvé v řízení před soudem, předvolá jej předseda senátu (samosoudce) k soudním úkonům zpravidla ústně.  K doručení předvolání může využít i soudního doručovatele nebo příslušníka justiční stráže, kteří mají příslušné oprávnění k seznamování s utajovanými skutečnostmi, nebo policejní orgán. Není-li takové předvolání možné nebo vhodné, zajistí písemné předvolání na pokyn předsedy senátu pracovník soudu, který má příslušné oprávnění k seznamování s utajovanými skutečnostmi a je k této činnosti určen předsedou soudu, aniž by se využívalo písemností s dodejkou. Osobní údaje takového svědka přezkoumá předseda senátu (samosoudce) před vlastním jednáním, při jednání je přezkoumá podle smyšleného jména a příjmení.

     (3) Způsob předvolání uvedený v prvém a druhém odstavci se neuplatní v případě, že svědek, na kterého se vztahuje § 55 odst. 2 tr.ř., se nachází ve výkonu vazby či výkonu trestu odnětí svobody. V těchto případech postupuje po dohodě s vedením příslušné věznice.

     (4) Osobní údaje svědka uvedeného v odstavci 2 vede předseda senátu (samosoudce) odděleně od trestního spisu. Po uskutečnění soudního úkonu je předá v zapečetěné obálce s označením příslušného stupně utajení předsedou soudu určenému pracovníkovi pověřenému zabezpečováním ochrany utajovaných skutečností. Zapůjčení těchto údajů pracovníkem pověřeným zabezpečováním ochrany utajovaných skutečností (v zapečetěné obálce) soudům nebo ministerstvu je možné jen na žádost v souvislosti s řízením o opravných prostředcích.

      (5) Byl-li takový svědek poprvé slyšen až v řízení před soudem a poté soud věc vrátil státnímu zástupci k došetření, předá předseda senátu (samosoudce) osobní údaje takového svědka v zapečetěné obálce státnímu zástupci odděleně od trestního spisu.

      (6) V případech, kdy je třeba i dalšími technickými prostředky zabránit nepovolaným osobám v identifikaci takového svědka, učiní předseda senátu (samosoudce) s případným využitím příslušníků justiční stráže vhodná opatření znemožňující poznání svědka nejenom v jednací síni, ale i v dalších prostorách soudní budovy.

     (7) Neobsahuje-li vyšetřovací spis údaje potřebné k ověření věrohodnosti svědka, jehož totožnost byla v přípravném řízení utajena, vyžádá si předseda senátu (samosoudce) opatření těchto údajů prostřednictvím pracovníka soudu pověřeného zabezpečováním ochrany utajovaných skutečností, určeného k této činnosti předsedou soudu. Stejně tak postupuje v případě, že takový svědek je poprvé vyslechnut až v hlavním líčení. Takto získané údaje se vedou odděleně od trestního spisu. Poté, co je přečtením jejich podstatného obsahu, bez ohrožení utajené totožnosti svědka, proveden důkaz, vloží se do zapečetěné obálky s osobními údaji takového svědka.

     (8) Při ověřování totožnosti svědka před vlastním jednáním zjistí předseda senátu (samosoudce), zda svědek bude žádat svědečné a zda při jeho vyplacení chce svědek vystupovat již pod svým skutečným jménem a příjmením nebo pod smyšleným jménem a příjmením. Současně musí být svědek upozorněn, že podklady pro přiznání svědečného si musí opatřit pod svým pravým jménem a příjmením. Pokud utajovaný svědek trvá na svém utajení i při vyplacení svědečného, bude vyzván, aby podepsal plnou moc, kterou udělí předsedovi senátu (samosoudci) nebo pracovníkovi soudu pověřeném zabezpečováním ochrany utajovaných skutečností a dohodne s ním způsob převzetí svědečného. Podklady pro přiznání svědečného vloží předseda senátu (samosoudce) do obálky, kde jsou již uloženy skutečné osobní údaje svědka a teprve poté obálku přelepenou průhlednou izolepou vrátí policejnímu orgánu. Při určení svědečného uvede předseda senátu (samosoudce) smyšlené jméno a příjmení svědka.

     (9)  Pokud se s totožností utajeného svědka seznámí jakákoli další osoba, učiní o tom předseda senátu (samosoudce) záznam, který připojí k osobním údajům takového svědka. Kopii podle povahy věci pak zašle i příslušnému orgánu.

 

 

§ 25

 

Dožádání

 

     (1) Dožádání  jiného soudu o provedení  jednotlivých úkonů se provede dopisem,  v němž se uvedou  spisové údaje, jejichž znalost je nutná  k řádnému  provedení  úkonu,  a to zejména tehdy,  je-li o provedení  úkonu  dožádáno  několik  soudů.  Je-li třeba, připojí dožadující  soud spisy  a poukáže   na ty  jeho části,  kde jsou potřebné  údaje  obsaženy.  Postupné  dožádání  několika  soudů  v zaslaném  spise  je  přípustné   jen  tehdy,  jestliže  k řádnému provedení dožádaného úkonu je  třeba znalosti předchozích úkonů. V dožádání se  též uvede, zda  a který zástupce  účastníků má být  o úkonu   dožádaného  soudu   vyrozuměn.  Dožádání   musí  obsahovat konkrétní  otázky,  které  mají   být  v rámci  dožádání  kladeny vyslýchaným osobám.  Otázky a jim  odpovídající odpovědi je  třeba stejně číselně označit. Dožádaný soud je podle povahy věci a podle toho, co při provádění úkonu vyšlo najevo, povinen provést i další nezbytné úkony  a dotazovat se  na okolnosti v dožádání neuvedené, může-li  to přispět  k urychlenému  a správnému  rozhodnutí věci. Dožádaný  soud  dbá,  aby  úkon  byl  prováděn  jen  v případě, že účastníci (jejich  zástupci) byli včas  vyrozuměni o době  a místě jednání, ledaže dožadující soud uvedl, že úkon má být proveden bez účasti účastníků nebo některého z nich.

 

     (2)  Dožádání  musí  být  vyhotoveno  s největším urychlením, zejména v případech, kdy je u  dožadujícího soudu stanoveno další jednání.

 

     (3) Postupuje-li  dožádaný soud dožádání  jinému soudu, sdělí to dožadujícímu soudu.

 

     (4) Náklady, které vznikly dožádanému soudu provedením úkonů, dožadující soud  dožádanému soudu nenahrazuje.  Dožádaný soud však sdělí  ve  zprávě  o  vyřízení  dožadujícímu  soudu náklady, které vznikly provedením dožádání. Zálohy  na provedení důkazu zaplacené účastníky zúčtuje  dožadující soud. O  určení znalečného rozhoduje vždy dožadující soud a zašle  znalečné tomu, kdo znalečné účtoval; to platí též o odměně o náhradách při tlumočnickém úkonu. Svědečné určuje a vyplácí dožádaný soud.

 

      (5) Je-li  třeba podle mezinárodní  smlouvy, kterou je  Česká republika  vázána,  při  dožádání  do   ciziny  písemnost  opatřit překladem,  je   nutno  zajistit  překlad    soudním  tlumočníkem. Vyřízení  dožádání  od  zahraničního  justičního  orgánu  se  však nepřekládá.

 

 

 

H L A V A    Č T V R T Á

 

Rozhodování soudu v přípravném řízení

 

§ 26

 

     (1)  Dosažitelnost v mimopracovní době soudu k rozhodování o vazbě, domovní prohlídce, ustanovení obhájce, případně k dalším neodkladným rozhodnutím, souhlasům či povolením v přípravném řízení trestním, dále k účasti na úkonu podle § 158a tr.ř. a k rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a odst. 1 o.s.ř. a jeho výkonu podle § 273a o.s.ř. se řídí podmínkami pracovní pohotovosti*).

 

    (2) Soudce, kterému byla určena dosažitelnost, musí mít k dispozici přehled o vydaných příkazech k zatčení (jak na návrh státního zástupce v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem), který každý soud vyhotoví vždy k prvému dni kalendářního roku a bude jej průběžně doplňovat. Realizované nebo odvolané příkazy je třeba  v seznamu neprodleně odškrtnout.

 

    (3) Předseda soudu v rámci meziresortní součinnosti zajistí, aby soudce, kterému byla  určena dosažitelnost, byl podle možnosti s časovým  předstihem informován,  že v době jeho  dosažitelnosti pravděpodobně dojde   k podání  návrhu   na  rozhodnutí,   k předání zatčeného obviněného nebo zadrženého podezřelého.

 

     (4) V rámci dosažitelnosti soudce postupuje i v případě uvedeném v § 314b odst. 2 tr.ř.

 

     (5) Soudce, který je pověřen rozhodováním soudu v přípravném řízení, účastí na úkonu podle § 158a tr.ř., a postupem podle § 314b odst. 2 tr.ř. v pracovní době soudu, by neměl být po tuto dobu časově vázán plněním svých běžných povinností v jednací síni.

 

 

§ 27

 

Rozhodování o vazbě

 

      (1)  Na základě  telefonického nebo  osobního sdělení  v době dosažitelnosti příslušný soudce domluví způsob a přesný čas podání návrhu  na  vzetí  do  vazby  se  státním  zástupcem,  pracovníkem kanceláře státního zastupitelství  nebo policejním orgánem. Přitom dbá,  aby v případě rozhodování  o zatčené  nebo zadržené osobě byla  zachována zákonná lhůta (§ 69  odst. 4,  75, 76  tr. ř.). Na návrhu a jeho  stejnopisu potvrdí datum a přesný čas jeho doručení (§ 133/1 v.k.ř.).

 

 

*) § 95 zákoníku práce

 

 

       (2) Nejpozději s převzetím návrhu na vzetí do vazby nebo s předáním zatčeného obviněného policejním orgánem vyrozumí státního zástupce (v případě  předání zatčeného  obviněného, jen je-li státní zástupce dosažitelný), případně prostřednictvím pracovníka jeho  kanceláře nebo  policejního orgánu,  o přesné  době a  místě konání  výslechu obviněného  (§ 69 odst.  5, 77  odst. 2  tr.ř.). Místem konání  výslechu může být budova soudu, policejní cela  (bývalá  CPZ)  nebo  úřadovna (oddělení)  policie, výjimečně věznice  nebo nemocnice.  Jestliže je  z návrhu  státního zástupce zřejmé,  že obviněný  si zvolil  obhájce nebo  již má ustanoveného obhájce  a  zároveň  o  účast  obhájce  požádal,  vyrozumí  soudce zpravidla telefonicky  o přesné  době a  místě konání  výslechu neprodleně i obhájce. Nebyl-li  obhájce telefonicky zastižen,  ponechá mu vzkaz prostřednictvím dospělé osoby  nebo záznamového zařízení telefonní stanice  na  pracovišti  nebo  v bydlišti  obhájce.  O kontaktu s obhájcem,  zanechaném  vzkazu,   případně  o   marném  pokusu   o telefonické spojení, učiní vždy záznam do spisu. Pokud soudce zvolí jiný způsob vyrozumění, učiní o tom rovněž záznam do spisu.

 

       (3)  Jestliže soudce  rozhodl  o  vzetí obviněného  do vazby, nařídí příslušné  vazební věznici nebo věznici  (dále jen věznice) neprodleně dvojmo výkon vazby (příkazem  k přijetí do vazby, který musí   obsahovat   i  zákonné   označení   důvodu  vazby,  přesné uvedení počátku omezení osobní svobody obviněného, pokud není patrné ze zároveň zasílaného usnesení o vzetí do vazby nebo stejnopisu protokolu s rozhodnutím o vazbě, státní zastupitelství, policejní orgán činný v přípravném řízení a spisové značky,  pod nimiž  je věc   u těchto  orgánů vedena,  rodné číslo a státní    občanství    obviněného    a    údaje   o   případných spoluobviněných, včetně uvedení důvodu jejich vazby), zajistí jeho doručení  zároveň s předáním  obviněného  a splní  i vyrozumívací povinnost  podle § 70  tr.ř. Jde-li o osobu mladistvou, postupuje se podle § 46 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb.  o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (dále jen ZSVM). Zároveň upozorní i na potřebná bezpečnostní opatření, aby bylo zabráněno kontaktu se spoluobviněným apod. Příslušnou  věznicí je  věznice podle Přílohy č. 8  v.k.ř. nebo věznice, která ji,  na základě požadavku Generálního  ředitelství  Vězeňské  služby  doručeného  předsedovi příslušného  soudu, v zájmu rovnoměrného  rozmísťování obviněných dočasně nahrazuje.  Pokud k příkazu  k přijetí do  vazby nepřipojí ihned stejnopis  usnesení o vzetí do  vazby, odešle jej nejpozději do tří pracovních dnů. V takovém případě však ihned věznici předá stejnopis protokolu se svým rozhodnutím o vazbě. Věznicí potvrzený stejnopis příkazu k přijetí do vazby založí do spisu.

 

       (4) Jestliže  soudce rozhoduje o návrhu  státního zástupce na vydání  příkazu k zatčení (§ 69  odst. 1  tr.ř.), vyrozumí o svém rozhodnutí státního zástupce, který  návrh podal. Pokud byl příkaz k zatčení vydán, spisový materiál státnímu zástupci nevrátí dříve, než dojde k realizaci příkazu a následnému rozhodnutí o vazbě nebo k odvolání příkazu k zatčení.

 

       (5)  Rozhodnutí související  s vazbou,  tj. příkaz  k zatčení (§ 69 odst. 1 tr.ř.), žádost o propuštění z vazby, které státní  zástupce nevyhověl  (§ 73b odst. 3 tr.ř.),  peněžitá záruka  (§ 73a tr.ř.), omezení ve  výkonu trestu (§ 74a  odst. 1 tr.ř.) návrh na změnu důvodů vazby a změnu omezení ve výkonu trestu, činí soudce (soud) bez zbytečného odkladu,  nejpozději do pěti  pracovních dnů. Spisový materiál  se svým rozhodnutím,  s výjimkou případu  uvedeného v odst.  4, vrátí státnímu zástupci,  který návrh podal, bezprostředně po vyhotovení rozhodnutí, resp. jeho právní moci.

 

       (6) Příkaz  k propuštění  z vazby,  není-li  možno  k jeho neprodlenému  doručení  využít  eskortní  služby  vězeňské stráže, soudního  posla  nebo  kurýrní  služby  justiční  stráže, může být zaslán i  faxem. Ověření správnosti faxu  na přímé telefonní lince uskuteční  předseda nebo  místopředseda soudu  a v případě jejich nepřítomnosti  soudce,  který  příkaz  vydal,  nebo  jiný pověřený soudce, kterému musí být odeslání faxu předem oznámeno a text faxu bezprostředně  po jeho  odeslání předán.  Bude-li fax  odesílán ke konci  pracovní  doby  soudu,  je  třeba  zajistit  účast řídícího pracovníka  soudu nebo  pověřeného soudce  k jeho  ověření u přímé telefonní  linky   po  dobu  třiceti  minut   od  jeho   doručení. Nepodaří-li se v této lhůtě správnost faxu ověřit, je třeba s jeho textem   seznámit   soudce   zajišťujícího   pro   příslušný  soud dosažitelnost  v mimopracovní  době  a  věznici sdělit  jeho jméno a číslo  dosažitelné  telefonní  stanice  pro  dodatečné  ověření. O ověření faxem  učiní příslušný pracovník  vždy záznam do  spisu. Originál  příkazu k propuštění z vazby však  musí být  i v tomto případě věznici bez zbytečného odkladu řádně doručen.

 

      (7)  Obdobně  soud  postupuje  v případě  faxem  odesílaného příkazu k propuštění  ze soudní vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody.

 

      (8) Příkaz k propuštění z vazby musí vždy obsahovat i přesné označení orgánu činného v trestním řízení, u něhož se řízení vede, a jeho spisovou značku.

      (9) V případě rozhodování o nahrazení vazby probačním dohledem soudce neprodleně vyrozumí probační službu o propuštění obviněného ze zadržení či z vazby a rozhodnutí zašle příslušnému středisku probační a mediační služby nejpozději do tří dnů.

      10) V případě rozhodování o nahrazení vazby mladistvého jeho umístěním v péči důvěryhodné osoby (§ 50 ZSVM) soudce neprodleně vhodným způsobem vyrozumí tuto osobu o propuštění obviněného  mladistvého ze zadržení či z vazby a rozhodnutí zašle této osobě nejpozději do tří dnů.

 

§ 28

 

Rozhodování o příkazu k domovní prohlídce

 

     (1)  Pro  postup  soudce  v době  dosažitelnosti  se použije přiměřeně ustanovení § 27 odst. 1 v.k.ř.

 

     (2)  O  návrhu  na  vydání  příkazu  k domovní  prohlídce  v neodkladné věci rozhodne soudce neprodleně po jeho převzetí nebo v dohodnuté lhůtě. Pokud příkaz vydá, předá  nezbytný počet vyhotovení  státnímu zástupci, pracovníku státního zastupitelství nebo orgánu, který prohlídku vykoná (§ 83 odst. 2 tr.ř.) a zároveň mu vrátí i předložený spisový materiál.

 

 

§ 29

 

Rozhodování o vyšetření duševního stavu

pozorováním ve zdravotnickém ústavu

 

     (1)  O návrhu  státního zástupce  podle § 116  odst. 2  tr.ř. rozhodne soudce zpravidla  do pěti dnů, pokud jde  o pozorování ve zdravotnickém  ústavu, a  do tří  dnů, pokud  jde o  pozorování ve zvláštním  oddělení ústavu  vězeňské služby.  Ve stejných  lhůtách rozhodne soud  i o návrhu  státního zástupce na  prodloužení lhůty (§ 117 tr.ř.).

 

(2)    Bezprostředně po  právní moci  vrátí předložený  spisový materiál  se  svým  rozhodnutím  státnímu  zástupci,  který  návrh podal.

 

 

§ 30

 

Ustanovení obhájce a úkony související

 

     (1) Opatření podle § 39 a 40 tr. ř. (u § 40 tr.ř. z podnětu obhájce či obviněného) učiní soudce zpravidla do tří dnů. Ve stejné lhůtě učiní zpravidla i rozhodnutí podle § 37a, § 40a, §  44 odst. 2,  a § 51a tr.ř., § 42 odst. 2 a § 91 odst. 2 ZSVM.

 

     (2)  Jestliže  věc  nesnese  odkladu,  učiní  takové rozhodnutí nebo opatření  ihned,  případně  v rámci  své  dosažitelnosti,   a   neprodleně vrátí spisový materiál policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci.

 

     (3) K rovnoměrnému vytížení advokátů při ustanovování obhájcem, zmocněncem a opatrovníkem vede každý soud abecedně uspořádaný seznam advokátů, kteří chtějí vykonávat povinnost obhajoby jako ustanovení obhájci. Pokud tuto vůli jasně a nepochybně projevili v minulosti a není důvod o trvání jejich zájmu pochybovat, nemusejí po účinnosti zákona č. 283/2004 Sb., tj. po 1. 7. 2004, o zapsání do nově tvořeného seznamu podle § 39 odst. 2 věta první tr .řádu znovu žádat, ale mohou do něj být bez dalšího převedeni. Podmínkou zapsání do seznamu okresního (obvodního) soudu je skutečnost, že advokát má sídlo v obvodu krajského soudu, který je odvolacím soudem tohoto okresního (obvodního) soudu. Krajský soud do svého seznamu zapíše k žádosti advokáta, který má sídlo v jeho obvodu, vrchní soud advokáta, který má sídlo v obvodu krajského soudu, ve vztahu k němuž je vrchní soud soudem odvolacím. Za sídlo advokáta se považuje adresa jeho kanceláře nikoli pobočky.

      Každý advokát může být veden jen v seznamech okresních (obvodních) soudů jednoho soudního kraje a v seznamu jednoho krajského a vrchního soudu. Pro případ, že nebude možné ustanovit žádného advokáta podle pořadníku advokátů, kteří o ustanovení projevili zájem, může být ustanoven i jiný advokát z pořadníku advokátů, kteří mají sídlo v obvodu ustanovujícího soudu. V obou seznamech se pro případ § 27 odst. 2  v.k.ř. uvedou i čísla faxového a telefonického spojení  (příp. číslo mobilního telefonu),  pokud  je  advokát  soudu  sdělil. Soudce, který má  stanovenou dosažitelnost, musí mít tento seznam k dispozici.

 

        (4) Při ustanovení obhájce, zmocněnce a opatrovníka dítěte mladšího 15 let soudce postupuje podle § 39 tr. řádu. Opatření nebo rozhodnutí se vždy vyznačí v seznamu, a to pořadovým číslem ustanovení příslušného advokáta v kalendářním roce, spisovou značkou soudu, případně i počtem obviněných nebo poškozených, pokud je advokát ustanoven několika osobám v téže věci. Ze záznamu musí být rovněž patrno, zda advokát byl ustanoven obhájcem nebo zmocněncem nebo opatrovníkem.

 

      (5) Jde-li o věc, kde je obviněný ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, vyrozumí soudce a v řízení před soudem předseda senátu (samosoudce) o  opatření  podle  § 39 a  § 40  tr.ř.  jeho opisem neprodleně příslušnou věznici.

 

 

§ 31

 

Rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutím

o zajištění majetku a o návrzích na zrušení nebo

omezení zajištění

 

     Bezprostředně  po  vyhotovení  rozhodnutí  podle  § 146a nebo § 79a  odst.  4  tr.ř.  soud  vrátí  předložený  spisový  materiál státnímu zástupci, který mu jej se stížností předložil.

 

 

§ 32

 

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu

 

     (1)  Pro  postup  soudce  v době  dosažitelnosti  se použije přiměřeně ustanovení § 27 odst. 1 v.k.ř.

 

      (2)  O  návrhu  státního  zástupce  podle  § 88 odst. 1 tr.ř. rozhodne soudce neprodleně, případně ve lhůtě dohodnuté se státním zástupcem, o návrhu na prodloužení délky doby provádění odposlechu a záznamu (§ 88  odst. 2 tr.ř.)  nejpozději poslední pracovní  den předchozí stanovené doby. Obdobně se postupuje v případě § 88a odst. 1 tr.ř.

 

      (3) Pokud  je návrh státního  zástupce na odposlech  a záznam telekomunikačního  provozu  nebo  jeho  prodloužení  označen   příslušným stupněm utajení, podléhá řízení i  spisová manipulace u soudu režimu stejného stupně.

 

 

§ 33

 

                     Souhlas (povolení) soudce s některými úkony v přípravném řízení

 

     (1)  Pro  postup  soudce  v době  dosažitelnosti  se použije přiměřeně § 27 odst. 1 v.k.ř.

 

     (2)  Souhlas ve smyslu § 8 odst. 4, § 87 odst. 1 a §  87a odst. 1 tr.ř. a povolení podle § 158d odst. 3 a § 158e odst. 4 tr.ř. udělí soudce zpravidla na originál i případné opisy žádosti (příkazů), pokud zákon nevyžaduje jeho zdůvodněné stanovisko, a k vyjádření svého souhlasu vedle náležitostí stanovených zákonem připojí datum, své jméno, funkci, vlastnoruční podpis a otisk kulatého úředního razítka. Obdobně postupuje při prodlužování lhůty.

 

      (3) Neshledá-li soudce důvod k postupu podle odst. 2, souhlas nebo povolení neudělí, potom  tuto  skutečnost  se  stručným  uvedením  důvodů svého stanoviska poznamená  v záznamu na opise  žádosti (příkazu), který založí do soudního spisu.

 

      (4)  Pokud souhlas  nebo povolení ve smyslu  odst. 2  uděluje samostatně na zvláštním  listu, neopomene  na něm  uvést trestní  věc, které  se týká,  a  žádost  (příkaz),  k níž se souhlas nebo povolení vztahuje. Do spisu pak vedle opisu žádosti (příkazu) založí i opis svého souhlasu nebo povolení.

 

      (5) Je-li písemná žádost o souhlas nebo povolení označena příslušným stupněm utajení, podléhá řízení i spisová manipulace u soudu režimu stejného stupně.

 

 

 

H L A V A    P Á T Á

 

Soudní řízení

 

§ 34

 

Využití Probační a mediační služby

 

       (1) Předseda senátu soudu pro mládež může uložit příslušnému středisku Probační a mediační služby vypracování podrobné zprávy o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a o aktuální životní situaci mladistvého, pokud dosavadní důkazy k těmto skutečnostem nepovažuje za dostačující.

 

      (2) Považuje-li předseda senátu (samosoudce) za vhodné  v soudním řízení využít  činnosti  Probační a mediační služby dle zvláštního zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, dá konkrétní písemný pokyn této službě,  zejména k obstarání  podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému a sociálnímu zázemí, ke zjištění předpokladů pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, nebo dohody o narovnání, případně podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody.

 

       (3) Příslušnost střediska k provádění úkonů probace a mediace se řídí příslušností soudu, v jehož obvodu středisko působí. K urychlení řízení nebo z jiných důležitých důvodů může předseda senátu (samosoudce)  uložit provedení potřebných úkonů středisku, v jehož obvodu bydlí osoba, které se takové úkony týkají.

 

      (4) V případě, že již v přípravném řízení prováděla úkony Probační a mediační služba, může předseda senátu (samosoudce) rozhodnout, že se věc nadále k mediaci nepředává a neprodleně o svém rozhodnutí vyrozumí příslušné středisko.

      (5) Při porušení povinností úředníky Probační a mediační služby může předseda senátu   (samosoudce) věc úředníkovi odejmout.

      (6) O vyloučení úředníka a asistenta Probační a mediační služby z provedení úkonů probace a mediace    rozhodne  předseda senátu (samosoudce) usnesením poté, co mu budou důvody  oznámeny. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

 

§ 34a

Využití orgánu sociálně-právní ochrany dětí a mládeže

 

­     Předseda senátu soudu pro mládež uloží příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí a mládeže vypracovat podrobnou zprávu o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a o aktuální životní situaci mladistvého, pokud již v přípravném řízení nebyla opatřena nebo ji nepovažuje za dostačující; dále mu může uložit, aby se podílel na výkonu soudního rozhodnutí a spolupůsobil při nápravě mladistvého a při vytváření jeho vhodného sociálního zázemí.“

 

 

                                                                       § 35

 

                                                               Rychlost řízení

 

     (1) Dodržování zákonných lhůt rychlosti řízení se eviduje trvalými zápisy o datu prvého úkonu soudu v poznámkovém sloupci příslušného rejstříku, o datu vyhotovení rozhodnutí v kalendáři.

 

     (2) Vazební věci po nápadu obžaloby je třeba projednat a rozhodnout s největším urychlením, bezprostředně po uplynutí lhůt oprávněných osob předložit věc s případným opravným prostředkem soudu II.stupně, neprodleně vyznačit právní moc rozhodnutí a nařídit výkon případného trestu odnětí svobody.

 

     (3)  Ve  vazebních   věcech  se  rozhodnutí okresního soudu a krajského soudu jako soudu II. stupně vypraví do pěti pracovních dnů  po jeho vyhlášení (vydání), rozhodnutí krajského soudu jako soudu I.stupně a rozhodnutí vrchního soudu do deseti pracovních dnů.

 

     (4) Obdobně jako  u vazebních  věcí je  třeba urychleně postupovat i v trestních  věcech   mladistvých  a  při   vyřizování  neskončených trestních věcí starších jednoho roku v řízeních před soudem.

 

     (5) Jiná rozhodnutí  v trestních  věcech se  vypraví zpravidla do dvaceti pracovních dnů od vyhlášení.

 

     (6) Výjimky ze lhůt podle odstavců 3 - 5 povoluje ze závažných důvodů v jednotlivých  případech předseda soudu na písemnou žádost předsedy senátu (samosoudce).

 

     (7) Rozhodnutí v občanském soudním řízení a v řízení ve věcech dětí mladších 15 let  podle ZSVM je třeba vyhotovit tak, aby bylo možno pro jeho odeslání dodržet lhůtu stanovenou v § 158 odst. 4 o.s.ř. O prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí požádá předsedu soudu vždy příslušný předseda senátu (samosoudce).

 

     (8) Prodloužení  lhůty pro vyhotovení  a vypravení rozhodnutí se vyznačuje  vždy ve spisu  soudu prvního stupně a dle návodu v jednacím kalendáři. Vedoucí soudní kanceláře předkládá předsedovi soudu ve lhůtách jím stanovených výpis z kalendáře s uvedením případů, kde lhůta nebyla dodržena.

 

     (9) Rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a o.s.ř. vyhlásí nebo vydá příslušný soudce v zákonné lhůtě (§ 75 odst. 4 o.s.ř.). Vyhlášené rozhodnutí je nutno vyhotovit neprodleně. Není-li možné lhůtu pro rozhodnutí dodržet, např. proto, že návrh na předběžné opatření byl podán u nepříslušného soudu, platí lhůta uvedená v § 75 odst. 4 pro předložení věci vrchnímu soudu  k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu (§ 101 odst. 2 o.s.ř.) a pro rozhodnutí o místní nepříslušnosti ( § 105 odst. 2 o.s.ř.).

 

     (10) V občanskoprávních věcech, za podmínek podle § 118c o.s.ř. je třeba rozhodovat  s největším urychlením o stanovení lhůty, v níž mají být uvedeny rozhodné skutečnosti o věci samé a označeny důkazy k jejich projednání.

 

     (11) Je-li podán návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb., je třeba bezpodmínečně dodržet lhůty stanovené v odst. 3 a 5 uvedeného ustanovení. Pokud soud nejblíže vyššího stupně návrhu vyhoví a určí lhůtu k provedení procesního úkonu, doručí své usnesení soudu, proti němuž byl návrh podán, nejpozději do pěti pracovních dnů po svém rozhodnutí. Soud, jemuž navrhovatel podal návrh podle § 174a odst. 2 uvedeného zákona, jej založí do procesního spisu, jeho příchod vyznačí s poznámkovém sloupci této věci v příslušném rejstříku a postoupí jej do 5 dnů ode dne doručení se svým vyjádřením spolu s příslušným procesním spisem a správním spisem o vyřízení stížnosti na průtahy v řízení soudu příslušnému o návrhu rozhodnout. Soud, příslušný o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu rozhodnout, eviduje řízení v rejstříku UL. Své rozhodnutí také podle § 174a odst. 8 uvedeného zákona sám doručuje.

 

      (12) Vedoucí kanceláře soudu, proti němuž byl návrh podle odst. 11 úspěšně podán, vyznačí určenou lhůtu k provedení procesního úkonu červeně do poznámkového sloupce příslušného rejstříku s uvedením data a spisové značky rozhodnutí soudu nejblíže vyššího stupně a specifikace lhůty. Originál rozhodnutí založí do procesního spisu a ten neprodleně předloží předsedovi senátu (samosoudci), který věc vyřizuje. Fotokopii rozhodnutí předloží předsedovi soudu ke kontrole dodržení určené lhůty. Do spisu UL bude místo originálu rozhodnutí o návrhu zařazen jeho opis se záznamem „Originál založen do spisu sp. zn. … dne …“ s uvedením dne vyhotovení záznamu a podpisem příslušného pracovníka.

 

 

                                                                      § 36

 

Vazba v řízení před soudem

 

     (1) Bezprostředně po nápadu vazební věci nebo věci, která byla vazební alespoň v části přípravného řízení, vedoucí trestní kanceláře ze spisu i seznamu jmen k agendě Nt a Ntm – přípravné řízení ověří, zda, příp. který soudce rozhodoval v této věci o vazbě, vydal příkaz k zatčení nebo nařídil domovní prohlídku v přípravném řízení. Pokud by věc podle rozvrhu práce měla být přidělena do oddělení takto vyloučeného předsedy senátu (samosoudce), do rejstříku ji zatím nezapíše a předloží spis k dalšímu opatření předsedovi nebo místopředsedovi soudu.

 

      (2) Bezprostředně po nápadu vazební věci nebo po vzetí obviněného do vazby soudem předepíše vedoucí trestní kanceláře pro každého takového obviněného na vnitřní straně spisového obalu:

a) „lhůta  pro  rozhodnutí  podle § 71 odst. 2 tr.ř. (jen při vazebním důvodu podle § 67 písm. b

    tr.ř.)"

b) „lhůta pro rozhodnutí podle § 71 odst. 5 tr.ř.“

c) "lhůta pro rozhodnutí podle § 71 odst. 6 tr.ř."

d) „konečná lhůta trvání vazby podle § 71 odst. 8, 9 tr.ř.“

a u mladistvých podle § 47 odst. 1 ZSVM

     

      (3) Příslušná data posledního dne těchto lhůt do předepsaných řádků neprodleně vyznačí  předseda senátu (samosoudce) a zároveň si je vyznačí do svého přehledu vazebních lhůt.

 

      (4) Vedoucí trestní kanceláře pak tato data přenese trvalým zápisem do poznámkového sloupce seznamu vazeb, eventuelně i do svého zvláštního přehledu. Předsedu senátu (samosoudce) upozorní nejméně pět pracovních dnů předem na dobíhající lhůtu.

 

      (5) Zvýšenou pozornost je třeba věnovat dobíhajícím lhůtám i při odesílání spisu soudu II.stupně, vracení od soudu II.stupně nebo zapůjčování. Takový pohyb spisu je možný jen tehdy, pokud do konce lhůty zbývá nejméně pět pracovních dnů; v opačném případě je nejprve nutno učinit příslušné rozhodnutí a pak teprve spis odeslat. Pokud ze závažných důvodů nelze takový požadavek dodržet, musí být adresát na dobíhající lhůtu výslovně v předkládací zprávě nebo průvodním přípise upozorněn.

 

      (6) Pokud je obviněný z vazby propuštěn nebo vazba skončila jiným způsobem, evidence lhůt ve spise i evidenčních pomůckách soudu se červeně přeškrtne.

 

      (7) Vyhošťovací a vydávací vazba se eviduje ve zvláštních oddílech seznamu vazeb.

 

 

§ 37

 

Některé postupy při užití úředních razítek

 

     (1)  Vyhotovení  platebních   poukazů,  kterými  se  nařizuje výplata peněz  nebo vydání jiných  hodnot a příkazů  k disponování soudní  úschovou  a  trestním  depozitem,  podepisuje vlastnoručně předseda  senátu,  popřípadě  vyšší  soudní  úředník  nebo  soudní tajemník;  na platební  poukaz  připojí  předseda soudu  nebo jeho zástupce doložku:  „peněžnímu ústavu k provedení“  a podepíše tuto doložku. Dále vždy připojí předseda soudu nebo jeho zástupce otisk osmihranného úředního razítka (§ 228, § 248 odst. 2 v.k.ř.). 

 

     (2) Osmihranné  úřední razítko uschovává  předseda  soudu a v případě jeho  nepřítomnosti místopředseda soudu  nebo, není-li tato funkce  u  soudu  zřízena,  soudce  pověřený zastupováním předsedy soudu pod svou odpovědností tak, aby mimo ně nemohl nikdo razítko

použít.

 

     (3) Předseda soudu zašle na předepsaném tiskopisu peněžnímu ústavu vzory podpisů    pracovníků   oprávněných   podepisovat poukazovací doložku a vyrozumí peněžní ústav ihned o každé změně v tomto oprávnění.

 

     (4) Kulatá úřední razítka opatřená pořadovými čísly počínaje jednotkou se používají v rozsahu ustanovení § 22 j. ř., § 55 a § 248 v.k.ř.

 

     (5) Úředním razítkem adresním nutno opatřit všechny písemnosti (kromě rozhodnutí), jež mají být vypraveny.

 

 

 

H L A V A    Š E S T Á

 

Důstojnost soudního jednání

                                                                    

§ 38

 

                               Úřední oděv a občanské oblečení soudních osob

 

     (1) Soudci nosí při hlavním líčení, při veřejném zasedání, při jednání v občanském  soudním   řízení, včetně  projednání opravných prostředků, bylo-li nařízeno jednání (dále jen „jednání“), na občanském obleku úřední oděv. Úřední oděv musí být přizpůsoben postavě soudce a udržován v náležitém stavu. Nosit jej lze jen  v souvislosti s jednáním. Podrobnosti o užívání úředního oděvu jsou obsaženy v příloze č. 11.

 

     (2) Občanské oblečení soudců i zapisovatelů musí vždy odpovídat důstojnosti soudní  osoby, která musí zároveň dbát, aby ani její zevnějšek nepůsobil rušivě (úprava vlasů, vousů, ošacení apod.).

 

§ 39

 

Jednací síně

 

     (1) Jednací síň musí být upravena tak, aby odpovídala vážnosti soudního jednání a  rozhodování. Musí být řádně uklizena, větrána a osvětlena. Podrobnosti  o vybavení a úpravě jednací síně jsou obsaženy v příloze č. 12.

 

     (2) V soudní budově lze konat jednání zásadně jen v jednacích síních upravených podle této instrukce.

 

     (3) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o tom, že v rámci opatření proti přeplňování jednací síně  bude přístup do ní upraven  vydáváním vstupenek, správa soudu  podle jeho  požadavku zajistí  vydání příslušného  počtu vstupenek  odpovídajícímu počtu

míst k sezení pro veřejnost v jednací síni a poskytne i další součinnost (např. zajistí  pracovníka k vydávání vstupenek  před jednací síní).

 

     (4) Zabezpečení jednacích síní, kde jsou projednávány utajované skutečnosti, stanoví zvláštní předpisy.

 

 

§ 40

 

     (1) U věcí projednávaných  senátem sedí předseda senátu vždy uprostřed.

 

     (2) Zapisovatel sedí vždy  vedle senátu (samosoudce) tak, aby měl zajištěn dostatek světla a  volnost pohybu pro úkony spojené s předvoláváním  do jednací  síně. Není  přípustné, aby  zapisovatel seděl mezi členy senátu.

 

 

§ 41

 

     (1) Pro projednávání trestních věcí je před pódiem, na pravé straně při  pohledu od soudního  stolu, umístěn stůl  pro státního zástupce,  na  levé  straně  stejným  způsobem  stůl  pro  obhájce a obviněného.

 

     (2) Vedle státního zástupce sedí zástupce zájmového sdružení občanů, zástupce orgánu  sociálně právní ochrany dětí, zákonný zástupce dítěte mladšího 15 let, poškozený a jeho zmocněnec. Pokud není dostatek místa u  stolu státního zástupce, vyhradí se těmto osobám stolek umístěný vedle stolu státního zástupce. Převyšuje-li  počet  poškozených  a  jejich  zmocněnců počet takto vymezených  míst, vyhradí  jim předseda  senátu (samosoudce) další místa podle prostorových možností jednací síně.

 

     (3) Obviněný sedí u stolu umístěného na levé straně před pódiem při pohledu od soudního stolu. Má-li obviněný obhájce, sedí vedle svého obhájce po jeho levé straně. Projednává-li se čin dítěte  mladšího 15 let, opatrovník sedí po jeho levé straně. Je-li  obviněný ve vazbě nebo ve výkonu  trestu odnětí svobody, sedí na  lavici před stolem svého obhájce. Jeden z příslušníků Vězeňské služby České republiky sedí po jeho  pravé straně, druhý buď po jeho  levé straně nebo za ním.

     

     (4) Při projednávání trestních věcí s větším počtem obviněných a obhájců, sedí obvinění na lavici před stolem obhájců; pořadí obviněných  od soudního stolu  se řídí pořadím  jejich jmen uvedených v obžalobě.

 

     (5) V závislosti na prostorových možnostech jednací síně a charakteru projednávané  trestní věci  může  předseda senátu (samosoudce) stanovit v jednotlivých případech  odchylný zasedací pořádek, než je uveden v odst. 3 a 4. Přitom přihlédne též ke stanovisku  příslušníků   Vězeňské služby a zejména  dbá  na zajištění bezpečnosti všech osob přítomných v jednací síni.

 

§ 42

 

     (1) Pro projednávání občanskoprávních věcí jsou obdobně jako v trestním řízení před  pódiem připraveny stoly se židlemi pro účastníky řízení a jejich právní zástupce, a to  vpravo pro navrhovatele, vlevo pro odpůrce, při pohledu od soudního stolu.

 

     (2) V případě, že se jednání v občanskoprávní věci účastní státní zástupce, nebo  pracovník orgánu  sociálně právní ochrany dětí, sedí u boční strany soudního stolu, a to na opačné  straně než zapisovatel. Není-li však takové umístění prostorově možné, nebo jestliže vybavení jednací síně takovémuto uspořádání brání, připraví se pro tyto pracovníky samostatný stolek  vedle  stolu  pro  navrhovatele  s potřebným počtem židlí.

 

 

§ 43

 

      Při jednání mohou být na jednacím stole pouze spisy, pracovní pomůcky a předměty související s projednávanou věcí.

 

 

 

H L A V A    S E D M Á

Užití některých technických prostředků

v postupech soudů

 

Oddíl první

Záznam o jednání

a vyhotovení rozhodnutí za pomoci  zvukového záznamu

 

 

Záznam o jednání

 

§ 44

 

     (1) Předseda senátu (samosoudce) nadiktuje do mikrofonu údaje potřebné k vyplnění záhlaví  protokolu, počet požadovaných opisů a jména účastníků, kteří požádali o opis protokolu.

 

     (2) Je-li účastníkem nezletilé dítě schopné formulovat své vlastní názory na věci samé, má právo tyto názory svobodně vyjádřit ve všech záležitostech, které se ho dotýkají. Konkrétní způsob zjištění názoru dítěte předseda senátu (samosoudce) zvolí podle konkrétních okolností jednotlivého případu s přihlédnutím k jeho věku a úrovni rozumové vyspělosti. Potřebné údaje pak předseda senátu (samosoudce) nadiktuje do protokolu.

      (3) Nesprávnosti záznamu zjištěné v průběhu jednání, opraví předseda senátu  (samosoudce) nadiktováním správného  znění, které uvede slovy „opravuje se“. Oprava výmazem záznamu je nepřípustná.

(4) Jestliže je v trestním řízení o průběhu úkonu pořizován zvukový záznam a jako zapisovatel je přibrán vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník, odpovídá zapisovatel za pořízení zvukového záznamu z hlediska jeho úplnosti, srozumitelnosti a rozlišení, která z přítomných osob výpověď, dotaz nebo přednes činí, dále za případné přenesení záznamu do počítače a uchování záznamu a jeho případného přepisu po dobu stanovenou zákonem *).

 

________________________________

*) Postup vyššího soudního nebo protokolujícího úředníka  v těchto případech je podrobněji upraven v Metodickém pokynu Ministerstva spravedlnosti ze dne 27. září 2002 č.j. 162/ 2002-Org. k  postupu vyššího soudního úředníka a protokolujícího úředníka při pořizování zvukového záznamu a úkonů navazujících podle § 55 b tr. řádu.

 

 

      (5) Pro evidenci uchovávaných záznamů a jejich případných přepisů, nejsou-li připojeny ke spisu, se použije vzor č. 191 v.k.ř. v uvedené úpravě. Položka evidence úschovy lomená letopočtem se dodatečně vyznačí na závěr příslušného protokolu nebo stručného záznamu (§ 20 odst. 6 v.k.ř.) do trestního spisu. Záznamy a jejich případné přepisy se vždy uchovávají v uzamčené skříni, ke které nemá přístup veřejnost, v obalech označených položkou evidence lomenou letopočtem, spisovou značkou a datum, do kterého je nutno záznam uschovat. Záznam a jeho případný přepis z odvolacího řízení, pokud je připojen ke spisu, se uschovává u soudu I. stupně společně se záznamem z hlavního líčení a jeho případným přepisem.

 

      (6) Provádění záznamů a manipulace s nimi z jednání, kde se projednávají utajované skutečnosti, podléhají zvláštním předpisům.

 

 

§ 45

 

      Byl-li při jednání uzavřen smír, dohoda rodičů o výchově a výživě nezletilého dítěte, nebo  uzná-li žalovaný při jednání zcela nebo zčásti nárok nebo základ  nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, předseda senátu (samosoudce) nadiktuje jejich znění do záznamu. Současně  je třeba písemně vyhotovit  přílohu protokolu o jednání,  v níž  se uvede  označení soudu,  datum, spisová  značka projednávané věci  a plné znění uzavřeného  smíru, dohody rodičů o výchově a  výživě nezletilého dítěte, nebo  uznání nároku. Není-li přítomen  zapisovatel,  vyhotoví   tuto  přílohu  předseda  senátu (samosoudce) nebo  jím pověřený člen  senátu. Přílohu protokolu  o jednání  podepíše  ten,  kdo  ji  vyhotovil,  dále předseda senátu (samosoudce) a  účastníci řízení. Příloha  protokolu o jednání  se trvale spojí s protokolem o jednání; je-li k protokolu o jednání připojen protokol o hlasování, připojí se příloha  protokolu o jednání před protokolem o hlasování. Obdobně se postupuje i v případech, kdy účastník při jednání v jednací síni učiní některý z úkonů ve věci samé, aniž předloží písemné vyhotovení takového úkonu (např. změna žaloby, zpětvzetí apod.).

 

 

§ 46

 

      Není-li  poradě o  hlasování přítomen  zapisovatel, sepíše  a zalepí protokol o hlasování (§ 22  v.k.ř.) předseda senátu nebo jím pověřený člen  senátu. V protokolu  se vyznačí, kdo  jej sepsal, a podepíší jej  všichni členové senátu; obsah  protokolu o hlasování se do záznamu o jednání nediktuje.

 

 

                                                                       § 47

 

      Na  závěr jednání  předseda senátu  (samosoudce) nadiktuje do záznamu,  že  záznam  byl  hlasitě diktován a dále, že byla buď provedena jeho reprodukce nebo že ji účastníci nepožadovali.

 

 

Záznam vyhotovení rozhodnutí

 

§ 48

 

     Nadiktuje-li předseda senátu (samosoudce) do záznamu vyhotovení rozhodnutí, musí jeho   text obsahovat všechny náležitosti stanovené pro rozhodnutí v zákoně o řízení před soudem.

 

 

Evidence o pohybu spisu

 

§ 49

 

     Při záznamu jednání nebo vyhotovení rozhodnutí je pohyb spisu mezi soudcem a  kanceláří evidován vedle zápisů  v příslušném rejstříku a  údajů v kontrolním razítku (§ 177 v.  k.ř.) též pomocí evidenční karty zvukového záznamu, vyplňovaného předsedou senátu (samosoudcem) a předávaného vedoucí soudní kanceláře spolu s pokynem k přepisu tohoto záznamu (příloha č. 13).

 

§ 50

 

      Ustanovení § 44 až 49  v.k.ř. se použije přiměřeně v případech, kdy  protokol  o  jednání  nebo  vyhotovení  rozhodnutí diktuje do záznamu soudní tajemník (vyšší soudní úředník) nebo když na základě pořízeného zvukového záznamu o průběhu úkonu protokol samostatně pořizuje vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník (55b odst. 1 tr.ř.).

 

 

 

Oddíl druhý

Vyhotovení protokolu o jednání

pomocí výpočetní techniky

 

§ 51

 

      (1) K sepsání protokolu o jednání lze užít počítače, který musí být spojen  s tiskárnou.Psaní textu protokolu musí být průběžně zálohováno, aby v případě výpadku el. energie nebo technické poruchy nedošlo ke ztrátě uložených dat. Bezprostředně po  skončení protokolace je třeba závěrem jednání text  protokolu vytisknout, včetně účastníky vyžádaných  stejnopisů  (§ 21 odst. 4 v.k.ř.).  V protokolu se současně poznamená, zda byl poté vytisknutý text hlasitě přečten, nebo zda účastníci jeho přečtení nepožadovali.

 

       (2)  K sepsání protokolu z jednání, kde se projednávají utajované skutečnosti, lze užít jen počítač certifikovaný NBÚ pro příslušný stupeň utajení.

 

 

 

 

Oddíl třetí

Užití technického zařízení k vyvolání věci

 

§ 52

 

     Je-li k vyvolání věci (§ 11 odst. 1 j. ř.) užito technického zařízení  (dále jen  vyvolávacího zařízení), může ho obsluhovat jak zapisovatel, tak předseda senátu (samosoudce) nebo některý z členů senátu. Při vyvolání věci tímto způsobem je třeba současně vždy srozumitelně uvést, které jednací síně se vyvolání týká.

 

 

 

 

Č Á S T    D R U H Á

 

Výkon rozhodnutí

 

H L A V A     P R V N Í

 

Výkon rozhodnutí v trestních věcech

 

 

Oddíl první

Obecná ustanovení

 

§ 53

 

     (1)  Předseda senátu  (samosoudce) soudu,  který rozhodoval v trestní věci  v 1. stupni,  je povinen dbát  o to, aby  rozhodnutí soudu, jakmile se stalo vykonatelným, bylo vykonáno rychle a podle zákona tak, aby výkon trestu následoval co nejrychleji po spáchání činu a tím bylo dosaženo účelu trestu.

 

     (2)  Jestliže  rozhodnutí  nabylo  právní  moci  a  stalo  se vykonatelným  jen  zčásti,   učiní  předseda  senátu  (samosoudce) všechna opatření, aby bylo neprodleně v této části vykonáno.

 

 

§ 54

 

      Jestliže  trestní  stíhání  obviněného,  který  je  ve vazbě, skončilo  jinak  než  odsouzením  k nepodmíněnému  trestu odnětí svobody nebo byl-li uložen trest odnětí svobody, který nepřevyšuje dobu vazby, soud ihned propustí obviněného  na svobodu, ledaže by státní  zástupce  podal  proti  rozhodnutí  stížnost  s odkladným účinkem (§ 74 odst. 2 tr. ř.).  Skončilo-li takto trestní stíhání rozhodnutím soudu 2. stupně,  zařídí propuštění obviněného z vazby neprodleně  předseda senátu  tohoto soudu.  Příslušné věznici musí být doručen i stejnopis rozhodnutí soudu o propuštění z vazby.

 

 

§ 55

 

       Nařízení,   která  se   týkají  výkonu   vazby,  trestu  nebo ochranných opatření,  musí být vlastnoručně podepsána  tím kdo je vydal,  a  opatřena  kulatým  úředním  razítkem.  Opisy rozsudků a usnesení  soudu odesílané  orgánům a  zájmovým sdružením  občanů s nařízením  jejich výkonu,  popř.  se  žádostí o  spolupůsobení při jejich  výkonu,  musí  být  vždy opatřeny  doložkou o právní moci (vykonatelnosti).

 

 

§ 56

 

      (1) Předseda senátu (samosoudce) vždy využije činnosti Probační a mediační služby k výkonu dohledu nad chováním obviněného, mladistvého obviněného a dítěte mladšího 15 let v případech, kdy byl dohled vysloven, a to zejména při nahrazení vazby probačním dohledem, ke sledování a kontrole obviněného či odsouzeného v průběhu zkušební doby a dále k zajišťování podmínek pro ukládání a ke kontrole výkonu trestu obecně prospěšných prací.

      

 

     (2) Takové činnosti Probační a mediační služby může využít i v případech podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odsouzení a podmíněného propuštění bez uložení dohledu a v případě trestu zákazu pobytu, pokud to s ohledem na rozsah a povahu zároveň uložených omezení a způsob kontroly považuje za nutné, event. při výkonu dalších trestů nespojených s odnětím svobody a výkonu ochranných opatření. V případech fakultativního využití si vždy předem ověří momentální vytíženost příslušného střediska a postupuje po dohodě s ním.

 

     (3) Při využití činnosti Probační a mediační služby doručí středisku kopii příslušného rozhodnutí ve věci samé s vyznačením doložky právní moci, případně nařízení výkonu příslušného trestu a v případě, kdy to považuje za nutné může stanovit kratší periodicitu zpráv po dobu probace. Stejně tak doručí středisku rozhodnutí spojené s ukončením zkušební doby a další rozhodnutí týkající se výkonu trestu. Podle potřeby si může vyžádat k nahlédnutí i probační spis. Při využití Probační a mediační služby je třeba věnovat zvláštní pozornost mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých.

 

 

§ 57

 

Podmíněné zastavení trestního stíhání,

schválené narovnání,  podmíněné upuštění od potrestání s dohledem,

podmíněné upuštění od uložení trestního opatření a

odstoupení od trestního stíhání u osoby mladistvé

    

    

 

     (1)  Jakmile   nabude  právní  moci   usnesení  o  podmíněném zastavení  trestního  stíhání  nebo narovnání nebo rozhodnutí o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem a nebo  rozhodnutí o podmíněném upuštění od uložení trestního opatření a odstoupení od trestního stíhání, vyrozumí soud o svém rozhodnutí (vzorem v.k.ř. č. 159 a u podmíněného upuštění od potrestání trestním listem) Rejstřík trestů. V případě schválení narovnání vyrozumí i územní vojenskou správu nebo příslušný vojenský útvar podle § 56 odst. 2 zák. č. 218/1999 Sb. (branný zákon).

 

 

     (2) Výkonem kontroly nad chováním obviněného, u něhož došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání a odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem anebo u mladistvého bylo podmíněně upuštěno od uložení trestního opatření, pověří středisko probační a mediační služby.

 

     (3)   Pověřený pracovník soudu vyrozumí neodkladně o pravomocném  rozhodnutí,  že  se  obviněný  osvědčil  nebo že se v trestním stíhání  pokračuje, či že  bylo  rozhodnuto o uložení trestu, Rejstřík trestů. Pokud byla přijata záruka zájmového sdružení za chování obviněného, jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, nebo za převýchovu odsouzeného, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, vyrozumí i příslušné zájmové sdružení.

 

    (4) Jestliže soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nerozhodl podle odst. 3, aniž  na tom měl obviněný  vinu, učiní pověřený pracovník do spisu záznam podle § 26  odst. 6 tr. zák. nebo § 308 odst. 2 tr. ř. a uvědomí Rejstřík trestů.

 

 

 

Oddíl druhý

Výkon trestu odnětí svobody

 

§ 58

 

Nařízení výkonu trestu a trestního opatření u osoby mladistvé

 

    (1)  Výkon  trestu  odnětí  svobody  nařídí  předseda  senátu (samosoudce) písemně,

           a) je-li  odsouzený ve  vazbě, příslušné  věznici, v níž vykonává vazbu,

           b) je-li odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody a mladistvý ve výkonu                  trestního opatření odnětí svobody, příslušné věznici, v níž se vykonává trest nebo trestní opatření,

          c) je-li  odsouzený  na  svobodě,  věznici  uvedené  ve  zvláštním   seznamu  pro území,   

              v   němž   má  odsouzený   bydliště  nebo  pobyt    (příloha č. 7).    Uplatní-li     však

              generální     ředitelství Vězeňské   služby   v   zájmu    rovnoměrného   rozmísťování  

              odsouzených    prostřednictvím  předsedy  příslušného  soudu požadavek na dočasně  

              odchylný postup, je  příslušnou věznice uvedená v požadavku.

 

    (2)  Nařízení  výkonu  trestu a pokud se dále mluví o trestu odnětí svobody, rozumí se jím podle povahy věci též odpovídající trestní opatření podle ZSVM  se  zašle  věznici  ve  dvojím vyhotovení  s připojením  opisu  rozhodnutí  soudu prvního stupně opatřeného  doložkou právní  moci, popř.  i soudu  druhého stupně opatřeného doložkou právní moci, pokud jím byl rozsudek soudu prvního  stupně ve výroku o vině nebo trestu  změněn. Nařízení výkonu trestu  i opis  rozhodnutí se  zašle o  každém odsouzeném zvlášť. Byl-li u podmíněně odsouzeného, u podmíněně propuštěného,  u odsouzeného  k výkonu  trestu  obecně  prospěšných  prací  nebo u odsouzeného,  kterému byl  trest prominut  milostí, nebo  amnestií prezidenta  republiky pod  podmínkou, nařízen  výkon trestu odnětí svobody  nebo jeho  zbytku, u  peněžitého trestu  nařízen náhradní trest odnětí svobody, zašle soud spolu s příslušným rozsudkem také usnesení, z něhož je důvod nařízení  výkonu trestu odnětí svobody patrný, nebo opis sdělení ministerstva o tom, že trest prominutý amnestií  nebo milostí prezidenta republiky pod podmínkou se v důsledku porušení podmínky vykoná.

     Byl-li jedním rozsudkem uložen jednak souhrnný trest, jednak samostatný  trest odnětí  svobody, vyhotoví  soud pro  každý trest samostatné nařízení výkonu  trestu a  na tresty  se hledí jako na jiné, postupně uložené samostatné tresty. Opis rozsudku není třeba věznicím  zasílat, byl-li  trest vykonán  započtením vazby, stačí sdělit  data rozsudku  (číslo jednací,  den, trestný  čin uvedením příslušného paragrafu a výši uloženého trestu).

 

     (3) V nařízení  výkonu  trestu  je  třeba  vyznačit  den, kdy má odsouzený  trest nastoupit,  do kterého  typu věznice  je zařazen, započítání vazby nebo trestu, jakož i předchozí tresty odsouzeného s uvedením,  zda  byly  vykonány.  Započítání  vazby  nebo  trestu provede soud uvedením  doby, od kdy do kdy  byl odsouzený ve vazbě nebo  trestu,  která  se  započítává.  Den, kdy se nařizuje výkon trestu, je konečným dnem, do kdy se započítává vazba odsouzeného, který je toho dne ve vazbě. Předchozí  tresty  se  vyznačují označením  soudu,  datem a spisovou značkou rozsudku, označením trestného činu a uloženého trestu. U osob, které byly již vícekrát trestány,  se  podrobně  uvedou  jen  tresty  uložené v posledních deseti  letech a  z trestů  uložených před  touto dobou jen tresty delší  pěti let. Ostatní tresty  se uvedou jen celkovým počtem. Byla-li část trestu prominuta cestou milosti nebo v důsledku amnestie, je třeba v nařízení výkonu trestu uvést celý trest a část, která z něho byla  prominuta. Pokud byl zároveň uložen trest vyhoštění, je  třeba ho do  nařízení výkonu trestu  odnětí svobody uvést. Bylo-li odsouzenému uloženo ochranné léčení v ústavní formě nebo  ochranná výchova,  uvede se  v nařízení  z výkonu trestu, do kterého ústavu má být odsouzený  po propuštění  z výkonu  trestu odnětí svobody dodán.

 

 

§ 59

 

Urychlení postupu při nařízení výkonu

 

     (1) Je-li  odsouzený ve vazbě, je  nutno výkon trestu nařídit po právní  moci rozsudku co  nejrychleji. Nabyl-li ve  skupinových věcech  rozsudek právní  moci jen  u některého  z obžalovaných, je nutno nařídit u tohoto obžalovaného ihned výkon trestu, aniž by se vyčkalo právní moci rozsudku u ostatních. Nabyl-li rozsudek právní moci  rozhodnutím soudu  druhého  stupně,  které bylo  vyhlášeno v přítomnosti obžalovaného předvedeného z vazby, nařídí výkon trestu předseda senátu soudu druhého stupně ihned po vyhlášení rozhodnutí. Není-li dosud písemně vyhotoven rozsudek soudu druhého stupně, kterým byl změněn rozsudek  soudu prvního stupně ve výroku o vině  a trestu,  uvede předseda senátu soudu  druhého stupně, v jakém směru byl rozsudek soudu prvního stupně změněn. Opis rozsudku  soudu druhého  stupně zašle  v tom  případě soud prvního stupně věznici dodatečně.

 

    (2) Není-li odsouzený ve vazbě, je třeba výkon trestu nařídit v nejkratší době, v každém případě  před uplynutím lhůty, která je odsouzenému poskytnuta podle § 321 odst.  2 tr. ř., popřípadě před uplynutím doby, na kterou byl povolen odklad výkonu trestu. Byl-li odklad  výkonu trestu  povolen poté,  co již bylo  vydáno nařízení výkonu trestu,  je třeba o  odkladu vyrozumět věznici, které bylo zasláno nařízení výkonu trestu, s uvedením dne, kdy povolený odklad končí.

 

§ 60

 

Další obsah nařízení výkonu trestu

 

    (1) Byl-li o obviněném opatřen v průběhu trestního řízení posudek znalce psychiatra nebo  psychologa, zašle soud  spolu s nařízením výkonu trestu odnětí svobody též jeho opis. K tomu účelu je třeba již při ustanovení znalce vyžádat další opis posudku. Byl-li posudek při hlavním líčení  změněn nebo doplněn, je třeba zaslat též výpis z protokolu o hlavním líčení,  obsahující změnu nebo doplnění posudku.

 

    (2) V nařízení výkonu  trestu odnětí svobody mladistvého, který byl před vzetím do vazby nebo před výkonem trestu v ochranné nebo  ústavní  výchově, soud s přihlédnutím k délce a  věku mladistvého případně uvede, že po skončení výkonu trestu  má být mladistvý vrácen do označeného výchovného zařízení.

 

 

§ 61

 

Opatření související s nařízením výkonu trestu

 

    (1) Jestliže předseda senátu (samosoudce) rozhodl o započtení vazby nebo trestu, připojí k nařízení výkonu trestu opis usnesení, jinak opis  usnesení zašle věznici  dodatečně až poté,  kdy nabylo právní moci. Byla-li proti usnesení o započtení vazby nebo trestu podána  stížnost, zašle  věznici opis  rozhodnutí o  stížnosti jen tehdy, bylo-li původní usnesení změněno.

 

     (2) Současně s nařízením výkonu trestu vyrozumí předseda senátu (samosoudce) o   odsouzení  zasláním  opisu  pravomocného rozsudku soud, který v jiné trestní věci téhož odsouzeného uložil trest zákazu činnosti nebo zákaz pobytu, trest obecně prospěšných prací, povolil podmíněný odklad výkonu trestu, podmíněně zastavil trestní stíhání obviněného nebo podmíněně upustil od jeho potrestání, popř. soud, který rozhodl o podmíněném propuštění téhož odsouzeného z jiného trestu, jestliže čin byl spáchán ve zkušební době nebo v době výkonu uvedených trestů, který dosud neskončil.

 

     (3)  Odsouzeným, na které se vztahuje Úmluva o předávání odsouzených osob ze dne  21.3.1983*), poskytuje předseda senátu informace o podstatě této Úmluvy.

 

 

§ 62

 

     Je-li  odsouzený   na  svobodě,  vyzve   ho  předseda  senátu (samosoudce)  písemně (vzor  49 tr.  ř.), aby  trest nastoupil. Ve výzvě  odsouzenému sdělí,  který den  a ve  které věznici má trest nastoupit (příloha č.  7), a upozorní ho na  následky, kdyby trest ve lhůtě nenastoupil (§ 321 odst. 3 tr. ř.).                                            

 

 

__________________________________________________________________________

*) Sdělení  FMZV  č.  553/1992  Sb.  a  Příloha  č.  VIII  Sdělení  ministerstva  č. 3/1997.  Postup soudu  ve styku  s cizinou  ve věcech trestních.

 

 

§ 63

 

Opatření související se změnou způsobu výkonu trestu

 

     (1) K získání podkladů pro  rozhodnutí o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody opatří  předseda senátu (samosoudce) všechny potřebné důkazy. Opis pravomocného rozhodnutí zašle věznici.

 

    (2) Dovršení  devatenáctého roku věku  mladistvého, který je  ve výkonu   trestu,   sleduje   věznice   podle  vlastních  předpisů. Rozhodl-li soud  o přeřazení mladistvého, který  dovršil ve výkonu trestu  devatenáctý rok  svého  věku,  do  věznice  nebo oddělení pro ostatní  odsouzené,   zašle  předseda  senátu   (samosoudce)  opis pravomocného  rozhodnutí  věznici,  kde  byl  zatím  trest  odnětí svobody  vykonáván,  jakož  i  soudu,  který  rozhodoval  v prvním stupni.

 

     (3) Opis  pravomocného rozhodnutí o  společném způsobu výkonu postupně uložených  trestů (§ 320 odst.  3 tr. ř.)  zašle předseda senátu  (samosoudce)  věznici a  soudům,  které  o  uložení  trestů rozhodly; opis pravomocného rozhodnutí zašle případně  i soudu,  jehož rozhodnutí  o změně  výkonu trestu bylo dotčeno.

 

 

§ 64

 

Podmíněný odklad výkonu trestu

a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody

s dohledem

 

     (1) Soud, který rozhodoval v prvním stupni, sleduje soustavně chování podmíněně  odsouzeného ve zkušební době,  přičemž se opírá všude  tam, kde  to přichází  v úvahu,  o pomoc zájmových sdružení občanů. Výkonem kontroly nad chováním odsouzeného, kterému byla zároveň uložena přiměřená omezení, může pověřit středisko probační a mediační služby. Vždy ho pověří, pokud bylo rozhodnuto o podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem.

 

     (2)  Pověřený  pracovník  soudu,  který  rozhodoval  v prvním stupni,   vyžaduje   ve   lhůtách   stanovených  předsedou  senátu (samosoudcem), nejméně jedenkrát   za  šest měsíců,

opis rejstříku trestů a další  podklady nutné  k posouzení  způsobu života  odsouzeného a dodržování  přiměřených omezení  a přiměřených  povinností v době podmíněného odsouzení (§ 28  odst. 2, 3, 4, j.ř.). Byla-li činem způsobena škoda,  ověří si především  dotazem na poškozeného,  zda odsouzený  projevil  ve  zkušební  době  snahu nahradit způsobenou škodu.  V případech,  kdy  soud  přijal záruku  zájmového sdružení občanů za  převýchovu odsouzeného,  vyžádá si stanovisko zájmového sdružení občanů.

 

     (3) Byl-li povolen podmíněný  odklad výkonu trestu a soud přijal záruku zájmového  sdružení občanů za převýchovu odsouzeného, vyrozumí předseda senátu (samosoudce) toto sdružení o tom, jak byla otázka osvědčení podmíněně odsouzeného rozhodnuta.

 

     (4)  Pracovník  soudu  tím  pověřený  vyrozumí  neodkladně  o pravomocném  rozhodnutí, zda  se odsouzený  osvědčil nebo  zda byl nařízen výkon trestu, též Rejstřík trestů. Rejstřík trestů vyrozumí i v případě ponechání podmíněného odsouzení v platnosti, pokud zároveň stanovuje dohled nebo prodlužuje zkušební dobu.

 

     (5) Jestliže  soud do jednoho roku  od uplynutí zkušební doby nerozhodl o tom, že se  podmíněně  odsouzený osvědčil, anebo že se na něm trest  vykoná, a to bez zavinění  odsouzeného, učiní záznam ve spise podle § 60 odst. 2 resp. § 60a odst. 5 tr. zák. a uvědomí Rejstřík trestů.

 

 

§ 65

 

Podmíněné propuštění

 

     (1) V řízení o podmíněném propuštění vyžádá si soud především zprávu  věznice o  chování  a  pracovní morálce  odsouzeného během výkonu trestu odnětí svobody a o dosaženém stupni jeho převýchovy. Důkazní prostředky soustřeďuje s největším urychlením, aby mohlo být rozhodnuto zpravidla ve lhůtě třiceti dnů od nápadu věci.

 

     (2) Jakmile se stane vykonatelným  rozhodnutí soudu o tom, že se odsouzený  podmíněně propouští (§ 331 tr.  ř.), nařídí předseda senátu (samosoudce) soudu, který  o podmíněném propuštění rozhodl, neprodleně věznici, v níž se na odsouzeném vykonává trest, aby byl odsouzený ihned  propuštěn na svobodu nebo  orgány Vězeňské služby dodán do  výkonu soudem uloženého ochranného  léčení nebo ochranné výchovy, je-li  takové dodání okamžitě možné.  Pokud k podmíněnému propuštění  dojde  až  rozhodnutím  soudu  druhého  stupně, nařídí takové  propuštění  neprodleně  předseda  senátu  tohoto  soudu. K nařízení připojí opis rozhodnutí, případně upozorní, že rozhodnutí bude  doručeno  dodatečně.  Současně  s vrácením  trestních spisů vyrozumí  předseda senátu  (samosoudce) soudu,  který o podmíněném propuštění rozhodoval v prvním stupni, o podmíněném propuštění též

soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni.

 

     (3) O rozhodnutí  uvedeném  v odstavci 2  vyrozumí pověřený pracovník soudu, který rozhodoval o podmíněném propuštění v prvním stupni, vždy též Rejstřík trestů s uvedením dne, kdy zkušební doba končí.

 

§ 66

 

     (1)  Soud,  který  rozhodl o podmíněném propuštění, sleduje soustavně chování podmíněně propuštěného ve zkušební době, přičemž se opírá  všude tam, kde  to přichází v úvahu, o pomoc zájmových sdružení občanů. Výkonem kontroly nad chováním podmíněně propuštěného, kterému byla zároveň uložena přiměřená omezení, může pověřit středisko probační a mediační služby; vždy ho pověří, pokud bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění s dohledem.

 

     (2) Při  sledování, zda se  podmíněně propuštěný ve  zkušební době osvědčil, postupuje se obdobně podle § 64 v.k.ř.

 

     (3) Nebyl-li  nařízen výkon zbytku  trestu už během  zkušební doby,  rozhodne  soud  po  uplynutí  zkušební  doby  o tom, zda se podmíněně propuštěný  osvědčil, anebo zda  se nařídí výkon  zbytku trestu.

 

     (4) Bylo-li pravomocně rozhodnuto,  že se vykoná zbytek trestu, z něhož byl odsouzený podmíněně propuštěn, zašle předseda senátu (samosoudce)  dva opisy rozhodnutí  s doložkou právní  moci soudu, který rozhodl v prvním stupni. Předseda senátu (samosoudce) tohoto  soudu pak  po přezkoumání, zda trest nepodléhá amnestii, neprodleně nařídí výkon zbytku trestu (§ 58 v.k.ř.) a připojí jeden opis rozhodnutí soudu.

 

     (5) O  rozhodnutí uvedeném v odstavci 3 vyrozumí  neodkladně pracovník soudu,  který rozhodl o podmíněném propuštění v prvním stupni, též  Rejstřík trestů a  zájmovou organizací občanů,  jejíž záruku za dovršení nápravy odsouzeného soud přijal.

 

     (6) Ustanovení § 64 odst. 5 v.k.ř. platí obdobně.

 

 

§ 67

 

Udělení milosti

 

     (1) Udělení milosti sdělí odsouzenému ve výkonu trestu odnětí svobody neprodleně předseda  okresního soudu,  v jehož  obvodu se trest  vykonává, podle  pokynů ministerstva  daných v dožádání o publikaci  udělené milosti.  O  provedení  publikace sepíše se ve dvojím  vyhotovení protokol, který kromě náležitostí protokolu (§ 55 tr.ř.) obsahuje poučení  o  významu udělení milosti, vyjádření odsouzeného k udělení milosti, označení bydliště odsouzeného, jeho zaměstnání a případně adresu zaměstnavatele. Jedno vyhotovení protokolu  se zašle ministerstvu; druhé vyhotovení ponechá předseda soudu ve spise, ve kterém publikoval odsouzenému udělení milosti.

 

     (2) Nevykonává-li  odsouzený  trest odnětí svobody, byl-li odsouzen k jinému druhu trestu  nebo byla-li udělena milost formou abolice nebo rehabilitace, publikuje udělení milosti podle odst. 1 předseda toho soudu, který ve věci  rozhodl nebo u něhož se řízení vede.

 

(3) Byla-li milost udělena na žádost zájmového sdružení občanů, vyrozumí příslušný předseda soudu i toto sdružení.

 

§ 68

 

Podmíněné udělení milosti

 

     (1)  Byl-li  trest  nebo  jeho  zbytek  prominut milostí nebo amnestií  prezidenta republiky  pod podmínkou,  sleduje dodržování podmínky a  převýchovu odsouzeného soud,  který ve věci  rozhodl v prvním  stupni.  Postupuje  přitom  obdobným  způsobem,  jako  při sledování podmíněného  odsouzení (§ 64 v.k.ř.) a opírá  se o pomoc zájmových sdružení občanů. 

 

     (2)  Po uplynutí každého roku podmínky, na níž je udělená milost nebo amnestie vázána,  sdělí soud ministerstvu výsledky šetření a uvede, jaká opatření učinil k další převýchově odsouzeného.

 

     (3)  Vyjde-li najevo,  že odsouzený  nedodržuje podmínky, pod kterými byla  milost nebo amnestie udělena,  provede soud potřebná šetření  i mimo  lhůty a  předloží výsledky šetření spolu s trestními spisy ministerstvu.

 

     (4)  Sdělí-li   ministerstvo,  že  bylo   rozhodnuto  vykonat podmíněně prominutý trest nebo jeho zbytek, nařídí předseda senátu (samosoudce)  výkon  trestu  nebo  jeho  zbytku  (§ 56  v.k.ř.)  a pracovník soudu  tím pověřený vyrozumí  o tom neodkladně  Rejstřík trestů.

 

 

§ 69

 

Přerušení výkonu trestu odnětí svobody

 

     (1)  Předseda  senátu  (samosoudce)  může  na  potřebnou dobu přerušit výkon trestu  (§ 325 odst. 1 tr. ř.)  bez zřetele na jeho délku  pro  těžkou  nemoc  odsouzeného.  O  takovou  nemoc jde zpravidla tehdy, jestliže léčení odsouzeného nelze odložit na dobu po  ukončení výkonu  trestu bez  nebezpečí pro  jeho zdraví ani je nelze zajistit v léčebných zařízeních věznic. Podmínkou je, že jde o vyléčitelnou  nemoc, u  níž lze  předpokládat, že  po vyléčení

bude  možno  zbytek  trestu  vykonat.  Hrozí-li však bezprostředně nebezpečí smrti,  je třeba výkon trestu  vždy neprodleně přerušit. O přerušení se vyrozumí věznice a soud, který trest uložil.

 

     (2)  K rozhodnutí  si  předseda  senátu  (samosoudce) vyžádá posudek  lékaře věznice,  v níž  se na  odsouzeném vykonává  trest odnětí  svobody, případně  vyjádření Zdravotnické  služby Vězeňské služby.  Jestliže je  to třeba  k rozhodnutí,  lze si  též vyžádat znalecký posudek.

 

     (3) Rozhodne-li soud,  že se  do výkonu  trestu nezapočítává doba, po kterou  byl výkon trestu přerušen za  účelem léčebné péče mimo  věznici v důsledku toho,  že si  odsouzený způsobil újmu na zdraví úmyslně  (§ 334 odst. 3  tr. ř.), uvědomí  o tom po  právní moci  rozhodnutí pověřený  pracovník soudu  věznici a  soud, který trest uložil.

 

 

§ 70

 

Upuštění od výkonu trestu odnětí svobody

 

 

     (1) Nasvědčují-li okolnosti tomu, že odsouzený onemocněl před nastoupením výkonu  trestu nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo  nevyléčitelnou nemocí duševní (§ 327 odst. 2 tr. ř.), opatří předseda senátu (samosoudce) soudu, který rozhodoval v prvním stupni,  lékařskou zprávu nemocnice nebo  ústavu, v jejichž péči je odsouzený, případně  znalecký posudek za účelem rozhodnutí soudu o upuštění od výkonu  trestu  nebo  jeho zbytku; pokud k takovému onemocnění došlo ve výkonu trestu odnětí svobody, učiní taková opatření předseda senátu (samosoudce) soudu, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává.

 

     (2)  Po právní  moci rozhodnutí  soudu o  upuštění od  výkonu trestu  nebo jeho  zbytku (§ 327 odst. 2 tr.ř.) vyrozumí o tom předseda senátu (samosoudce) odsouzeného (jeho   zákonného zástupce). Je-li odsouzený ve výkonu trestu,  nařídí předseda senátu  (samosoudce) věznici,  v níž  je na  odsouzeném vykonáván trest, aby byl propuštěn na svobodu, a je-li podle lékařské zprávy nebo posudku  znalce nebezpečný  pro své  okolí, upozorní věznici, že je  třeba ho odevzdat  do léčebného ústavu,  popřípadě vyrozumí léčebný ústav, v němž je odsouzený  v léčení, o upuštění od výkonu trestu nebo  jeho zbytku. Pracovník soudu  tím pověřený vyrozumí o upuštění od výkonu trestu nebo jeho zbytku Rejstřík trestů.

 

§ 71

 

Odklad, přerušení a upuštění od výkonu trestu

u vojáků

 

     U  odsouzeného,  kterému  byl   uložen trest  odnětí  svobody nepřevyšující  6  měsíců  a  který  je  povolán k výkonu základní vojenské  služby, zjistí  předseda senátu  (samosoudce), kdy  je k výkonu  této  služby  povolán.   Výkon  trestu  přeruší  tak,  aby odsouzený  měl  tři  dny  na  přípravu k nástupu základní vojenské služby.  Odklad, popř.  přerušení  výkonu  trestu vysloví  na dobu výkonu základní  vojenské služby a sleduje  její skončení tak, aby bylo možno včas  rozhodnout, zda se upouští od  výkonu trestu nebo jeho zbytku, anebo  zda se trest, popř. jeho  zbytek, vykoná (§ 328 odst.  2 tr.  ř.). Před   rozhodnutím je  třeba dotazem  u územní vojenské  správy  podle  bydliště  odsouzeného  zjistit, zda konal řádně vojenskou službu a vyžádat opis Rejstříku trestů.

 

 

 

Oddíl třetí

Výkon některých dalších trestů a trestních opatření

 

§ 71a

 

      Jestliže se v této hlavě hovoří o výkonu jednotlivých trestů, rozumí se tím i výkon jednotlivých odpovídajících trestních opatření uložených osobě mladistvé.

 

 

§ 72

 

Výkon trestu obecně prospěšných prací

 

     (1) K řízení a rozhodování o výkonu trestu obecně prospěšných prací (§ 336  odst. 2 - § 340b  tr. ř.) je příslušný soud, v jehož obvodu se tento druh trestu vykonává.

 

     (2) Na  základě požadavků předávaných obecními úřady a obecně prospěšnými institucemi vede soud jednotnou evidenci požadavků obcí  na provedení obecně prospěšných prací, z níž  je zejména patrno místo požadovaného  výkonu, druh a rozsah  práce, možná  doba výkonu  práce a  zvláštní podmínky,  za nichž lze práce vykonávat.  Pověřený pracovník soudu ve spolupráci se střediskem probační a mediační služby průběžně tuto evidenci aktualizuje podle nových požadavků.

 

     (3) Pokud soud zjistí, že  některý z požadavků obcí nesplňuje podmínky trestu  obecně prospěšných prací (§ 45 odst. 3 tr. zák.), vyrozumí o tom neprodleně žadatele.

 

     (4)  Stejnopis  rozhodnutí  o  druhu  a  místě  výkonu obecně prospěšných  prací zašle  soud k projednání konkrétních podmínek výkonu trestu  obecnímu  úřadu nebo instituci, u níž  se má trest vykonávat.  Zároveň adresáta vyzve, aby  soudu neprodleně  sdělil,  pokud  se odsouzený  ve lhůtě  uvedené v § 336 odst.  2 tr.ř. k projednání podmínek  nedostaví, určené práce z jakéhokoliv  důvodu nevykonává  nebo v jejich výkonu nepokračuje, případně kdy celý trest vykonal. O nařízení výkonu trestu zároveň vyrozumí středisko probační a mediační služby, které zajistí kontrolu výkonu trestu i způsobu života odsouzeného v době výkonu trestu.

 

     (5)   Stejnopisem  pravomocného   rozhodnutí  vyrozumí   soud příslušný obecní  úřad a středisko probační a mediační služby o odkladu  a přerušení výkonu  trestu nebo o odvolání  těchto  institutů  (§ 339,  340  tr.ř.), o upuštění od výkonu  trestu (§ 340a  tr.ř.),  jakož i  o přeměně trestu obecně prospěšných  prací  v trest  odnětí  svobody  (§ 340b  tr.ř.). 

 

     (6)  O upuštění  od výkonu  tohoto trestu  a o přeměně trestu obecně  prospěšných prací  v trest  odnětí svobody  vyrozumí soud (vzorem č. 159 v.k.ř.)  po právní  moci svého rozhodnutí Rejstřík trestů. Obdobně  ho vyrozumí i o datu, kdy byl trest  vykonán. Ve vyrozumění vždy  uvede i soud,  spisovou značku a  datum rozsudku, kterým byl takový trest uložen.

 

     (7)  Pokud nabylo  právní  moci  rozhodnutí o  přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo o přeměně jeho zbytku v trest odnětí svobody,  nařizuje výkon  takového  trestu  a činí  případně další rozhodnutí  před  nástupem  trestu  odnětí  svobody  soud, který o přeměně rozhodl.  K těmto úkonům si  zpravidla vyžádá trestní spis nebo jiné podklady od soudu,  který o uložení trestu rozhodl. Opis pravomocného rozhodnutí zašle soudu, který rozhodl v I. stupni.

 

 

§ 73

 

Ztráta čestných titulů a vyznamenání

 

     (1) O ztrátě čestných  titulů a vyznamenání vyrozumí předseda senátu (samosoudce)  přípisem podle odst.  2 ten úřad  nebo orgán, který spravuje věci týkající  se příslušného vyznamenání, čestného uznání, vědecké  nebo umělecké hodnosti  a jiných čestných titulů, popřípadě úřad nebo orgán, který je udělil nebo propůjčil.

 

     (2) Ve vyrozumění se uvede jméno a příjmení odsouzeného, data narození,  povolání, poslední  bydliště, označení  soudu, datum  a číslo  jednací rozsudku  a označení  vyznamenání, čestného uznání, vědecké nebo umělecké hodnosti a jiných čestných titulů.

 

     (3) Má-li odsouzený, jemuž byl uložen trest ztráty čestných titulů a vyznamenání,  cizozemská  vyznamenání  nebo  cizozemské čestné  tituly,  vyrozumí   předseda  senátu  Kancelář  prezidenta republiky. Ustanovení odstavce 2 se užije obdobně.

 

     (4) Jestliže  vyznamenání, na něž  se vztahuje uložený  trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, nebyla s příslušnými doklady už  v průběhu  trestního  stíhání  vzata  do úschovy, zjistí soud (obvykle dotazem u  odsouzeného), kde jsou, opatří je  a po právní moci  rozsudku je  zašle příslušnému  orgánu spolu  s vyrozuměním. Nepodaří-li  se  vyznamenání,  popř.  doklady k nim se vztahující opatřit, poznamená soud ve vyrozumění,  proč přiloženy nejsou a co o nich odsouzený uvedl.

 

 

§ 74

 

Výkon trestu ztráty vojenské hodnosti

 

     Byla-li pravomocným rozsudkem uložena ztráta vojenské hodnosti, předseda senátu (samosoudce) vyrozumí s připojením opisu rozsudku:

 

a) jde-li o vojáka základní  (náhradní) služby, velitele útvaru, u   něhož odsouzený naposledy

 konal službu,

b) jde-li o vojáka z povolání,  velitele útvaru, u něhož odsouzený   naposledy konal službu, a

 personální útvar Ministerstva obrany,

c) jde-li  o   příslušníka  Policie ČR,  oddělení personální práce a vzdělávání Policejního

    prezidia ČR,

d) jde-li  o  příslušníka  Vězeňské  služby,  ředitele organizačního   útvaru, u  něhož naposledy

    odsouzený  konal službu, a generální   ředitelství Vězeňské služby,

e) jde-li o  vojáka v záloze  nebo ve výslužbě,  územní vojenskou   správu podle místa

    bydliště odsouzeného.

 

 

§ 75

 

Výkon peněžitého trestu, peněžitého opatření

a peněžitého opatření s podmíněným odkladem výkonu

 

  

     Nezaplatí-li  odsouzený  po   právní  moci  rozsudku  uložený peněžitý  trest  poté,  kdy   se  rozsudek  stal  vykonatelným,  a nedošlo-li  k odložení  jeho výkonu  nebo povolení  splátek (§ 342 odst. 1  tr. ř.), vyzve předseda  senátu (samosoudce) odsouzeného, aby peněžitý trest zaplatil do 15 dnů. Výzvu zašle prostřednictvím účetního soudu, který připojí vyplněnou poštovní poukázku.

 

 

§ 76

 

     (1) Součástí výzvy  je i  upozornění, že  nebude-li trest ve lhůtě zaplacen,  dojde k nařízení výkonu  náhradního trestu odnětí svobody.

 

     (2) Nezaplatí-li odsouzený peněžitý trest ve stanovené lhůtě, nařídí   předseda   senátu (samosoudce,),  aby  úhrada  byla  provedena z peněžité záruky (§ 73a odst. 5 tr. ř.).

 

     (3) O opatření podle odstavce 2, rozhodnutí o nařízení výkonu náhradního trestu, o odkladu výkonu peněžitého trestu a o povolení splátek i o upuštění od výkonu  trestu podle § 344 tr. ř. vyrozumí vedoucí   soudní   kanceláře   předáním   stejnopisu  pravomocného

rozhodnutí též účetního soudu.

 

     (4) Bylo-li mladistvému v hlavním líčení soudem pro mládež uloženo peněžité opatření a předseda senátu soudu pro mládež (samosoudce) rozhodl, že zaplacení nebo nevykonání zbytku peněžitého opatření bude nahrazeno výkonem obecně prospěšné činnosti v rámci probačního programu, zašle opisy rozhodnutí středisku Probační a mediační služby v jehož obvodu dotyčný bydlí nebo se zdržuje. Zároveň uloží středisku Probační a mediační služby, aby plnění probačního programu bylo pro soud vyhodnoceno nejméně jednou za šest měsíců.

 

 

§ 76a

Peněžité opatření s podmíněným odkladem

 

    (1) Bylo-li pravomocným rozsudkem mladistvému uloženo peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, předseda senátu soudu pro mládež (samosoudce) zašle opis rozsudku středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu mladistvý bydlí nebo se zdržuje a zároveň ho pověří výkonem kontroly nad chováním mladistvého. Předseda senátu (samosoudce) zároveň uloží středisku Probační a mediační služby, aby zprávy o chování mladistvého byly pro soud vyhotoveny nejméně jednou za šest měsíců, pokud nezvolí periodicitu kratší.

 

     (2) Bylo-li mladistvému uloženo peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu  a soud přijal záruku za nápravu mladistvého, vyrozumí předseda senátu soudu pro mládež (samosoudce) toho, kdo záruku nabídl, jakmile byla otázka osvědčení mladistvého rozhodnuta.

 

     (3) Pověřený pracovník soudu vyrozumí neodkladně o pravomocném rozhodnutí, zda se mladistvý odsouzený osvědčil nebo zda mu byl nařízen výkon peněžitého opatření, Rejstřík trestů a též předá opis pravomocného rozhodnutí účetní soudu.

 

 

§ 77

 

Výkon trestu zákazu činnosti

 

     (1)  Byl-li  pravomocným  rozsudkem  uložen odsouzenému trest zákazu  činnosti  (§ 49,  50  tr.  zák.),  vyrozumí o tom předseda senátu  (samosoudce)  s uvedením  pravděpodobného  dne, kdy zákaz pomine,  orgány a  osoby,  jimž  přísluší spolupůsobit  při výkonu tohoto trestu. Vyrozumí zejména:

a) jde-li  o  zákaz  vykonávat   určité   zaměstnání  nebo  povolání  v  pracovním   nebo   jiném 

    poměru,   zaměstnavatele,  u  něhož  je   odsouzený zaměstnán nebo kde je  činný,  a obecní

    úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle pracoviště,

b) jde-li o  zákaz  vykonávat  samostatné  povolání, obecní úřad obce s rozšířenou působností, 

    v jehož obvodu se povolání vykonává,

c) jde-li  o  zákaz  vykonávat  činnost  znalce  nebo  tlumočníka,    ministerstvo nebo předsedu

    krajského  soudu, kde se vede seznam   znalců a tlumočníků, do něhož je odsouzený

    zapsán,

d) jde-li o zákaz řízení motorových vozidel, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož

    obvodu má odsouzený trvalý pobyt,

e) jde-li o zákaz  činnosti  soukromého  podnikání,  orgán  příslušný k registraci podnikatelské

  činnosti.

 

    (2) Vyrozumění podle odstavce 1  není třeba, byl-li orgán tam uvedený  vyrozuměn  o  zákazu  činnosti  již  ve zprávě o výsledku trestního stíhání nebo zasláním opisu rozsudku (§ 99 v.k.ř.).

 

     (3) Byl-li uložen trest zákazu činnosti - s výjimkou trestu zákazu činnosti řízení  motorových vozidel - na  delší dobu  než jeden rok, sleduje soud prvního stupně výkon tohoto trestu. Za tím účelem požádá jednou ročně zaměstnavatele, který byl o zákazu činnosti vyrozuměn, o sdělení, zda  odsouzený nevykonává činnost, která byla výrokem soudu zakázána. Nemohou-li být tímto způsobem požadované údaje zjištěny, obrátí se soud o  podání zprávy na příslušný orgán policie. Zjistí-li soud, že odsouzený takto zakázanou činnost vykonává, upozorní na to okresního státního  zástupce a příslušný orgán nebo organizaci, jichž se  tento nedostatek týká, a uloží, aby mu bylo sděleno, jaká opatření byla učiněna  k odstranění  zjištěného nedostatku.

 

    (4)  Jestliže soud  rozhodl, že  podmíněně upouští  od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti (§ 61  odst. 3 tr. zák.), vyrozumí o tom  předseda senátu  (samosoudce) též  orgán, jenž  byl vyrozuměn podle odstavce 1 nebo 2. Soudní pracovník tím pověřený vyrozumí v takových případech Rejstřík trestů. Pokud bude takové rozhodnutí učiněno po přijetí záruky zájmového sdružení občanů za dovršení nápravy odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení, vyrozumí o takovém rozhodnutí i příslušné zájmové sdružení.

 

    (5) O šetření po uplynutí zkušební doby a o rozhodování soudu platí přiměřeně ustanovení § 64 v.k.ř.

 

§ 78

 

Výkon trestu vyhoštění

 

     (1) Ukládá-li soud podle § 57 tr.zák. trest vyhoštění, poučí obviněného o právních  důsledcích tohoto  trestu a  o jeho časové platnosti.

 

     (2) Byl-li uložen trest vyhoštění, soud učiní opatření, aby náklady trestního řízení, popřípadě  jiné pohledávky byly vymoženy ještě před  výkonem tohoto trestu.  Je proto nutno  na dokladech o hotových pohledávkách  vyznačit  červeně „vyhoštění“. Náklady související  s vyhošťovací vazbou se však odsouzenému  k úhradě nepředepisují.

 

     (3) V nařízení výkonu trestu vyhoštění pro Ředitelství služeb cizinecké a  pohraniční policie PPČR  - cizinecký odbor  P. S. 78, 130 51 Praha 3 (dále jen: příslušný útvar Policie České republiky) se  vedle  rozsudečných  dat  soudů  I.  a  II.  stupně a takového označení  osoby odsouzeného,  aby  nemohla  být zaměněna  s osobou jinou, uvede  i státní příslušnost  a poslední známé  místo pobytu odsouzeného  a  připojí  opis  pravomocného  rozsudku,  případně i rozhodnutí  soudu  II.  stupně.  Je-li  odsouzený  v době nařízení výkonu  trestu vyhoštění  ve vazbě,  výkonu trestu  odnětí svobody nebo ve vyhošťovací vazbě, soud  uvede i příslušnou věznici, datum předpokládaného ukončení  výkonu trestu odnětí  svobody a případně připojí  i  rozhodnutí  o vzetí  do  vyhošťovací  vazby.  V těchto případech  opisem nařízení  výkonu trestu  vyhoštění a připojených příloh informuje i věznici, ve které je odsouzený umístěn. Zároveň příslušný  útvar  Policie  České  republiky  požádá  o vyrozumění, kterého dne došlo k realizaci trestu vyhoštění.

 

     (4) O poskytnutí přiměřené lhůty nebo jejím prodloužení podle § 350b odst.  2 odst. 3  tr. ř. vyrozumí  soud vždy též  příslušný útvar Policie  České republiky, jemuž zaslal  k realizaci nařízení výkonu   trestu  vyhoštění, nebo  který   výkon  tohoto   trestu zabezpečuje.  Obdobně   jej  vyrozumí  opisem   svého  usnesení  o následném rozhodnutí o vzetí odsouzeného do vyhošťovací vazby nebo o rozhodnutí o upuštění od výkonu trestu vyhoštění nebo jeho zbytku.

 

     (5) O  vzetí odsouzeného do vyhošťovací  vazby rozhoduje soud I. stupně, v jehož trestní věci byl trest vyhoštění uložen, a to v rámci vykonávacího řízení v procesním spise. Pokud však důvody pro vzetí do  vyhošťovací vazby nastanou v odvolacím řízení, rozhodne soud  II.  stupně. Nezdržuje-li se odsouzený v době takového rozhodování v obvodu  procesního  soudu a je-li  třeba ho před rozhodnutím vyslechnout nebo mu osobně oznámit rozhodnutí o vyhošťovací vazbě,  lze pro takové úkony  využít dožádaného soudu. Pro nařízení výkonu vyhošťovací  vazby pro příslušnou věznici (dle přílohy č. 8)  použije soud vzoru č. 21 tr.  ř. - příkaz k přijetí do vazby - s doplněním, že jde o vazbu vyhošťovací.

 

    (6)  O vzetí  odsouzeného, který  je ve  vazbě nebo ve výkonu  trestu  odnětí svobody,  do vyhošťovací vazby rozhodne soud tak, aby výkon vyhošťovací vazby bezprostředně  navazoval na předchozí omezení osobní svobody odsouzeného.

 

    (7) Při rozhodování o vyhošťovací  vazbě vezme soud v úvahu i případné  stanovisko příslušného  útvaru Policie  České republiky, přihlédne zejména  k časovým  možnostem zajištění  cestovních dokladů  podle § 350a  tr.  ř.  nebo  vlastního  vyhoštění,  a  dále  i příslušné věznice,  zejména k povaze cestovních  dokladů, které  má v její úschově cizinec uloženy. Možnost  vzetí do vyhošťovací vazby zváží i v případě,  kdy ze zpráv  těchto orgánů zjistí,  že výkon trestu vyhoštění  nelze zajistit v bezprostřední  návaznosti na předchozí výkon vazby  nebo nepodmíněného trestu odnětí  svobody. Pokud však přes tyto  informace neshledá  důvod pro  rozhodnutí o vyhošťovací vazbě, neprodleně o svém  stanovisku příslušný útvar Policie České republiky nebo věznici vhodným způsobem vyrozumí.

 

    (8)  O propuštění  odsouzeného z vyhošťovací vazby rozhoduje soud i v případech, kdy k výkonu trestu  vyhoštění nedojde nebo k němu nemůže dojít v přiměřené  době. Jinak končí vyhošťovací vazba bez  rozhodnutí  soudu  o   propuštění  dnem,  kdy  podle  sdělení příslušného   útvaru  Policie   České  republiky   bylo  vyhoštění realizováno. Tímto dnem také počíná výkon trestu vyhoštění.

 

 

§ 79

 

Výkon trestu zákazu pobytu

 

     (1) O  uložení trestu zákazu pobytu  vyrozumí předseda senátu (samosoudce) opisem  výrokové části rozsudku každý  obecní úřad, v jehož  obvodu je  pobyt odsouzenému zakázán a příslušná okresní ředitelství Policie České republiky. Vztahuje-li se zákaz pobytu na území celého kraje, vyrozumí se místo obecních úřadů krajský úřad. S vyrozuměním se  spojí  žádost  o   spolupůsobení  při  výkonu  tohoto  trestu. Adresátům se sdělí též pravděpodobný den, kdy zákaz pobytu pomine.

 

     (2) Jestliže je pracoviště odsouzeného v obvodu, na který se vztahuje zákaz pobytu, upozorní soud  zaměstnavatele na okolnost, že  odsouzený  se  nesmí  na  území,  kde  mu  byl  pobyt zakázán, zdržovat; opis tohoto  vyrozumění  se  zašle  též  odsouzenému s upozorněním na trestní následky porušení zákazu pobytu.

 

     (3)  Předseda senátu  (samosoudce) vyrozumí  o uložení trestu zákazu pobytu též  obecní úřad  a okresní  ředitelství policie, v jehož obvodu je odsouzený hlášen  k trvalému pobytu, pokud se toto vyrozumění nestalo již postupem podle odstavce 1.

 

     (4) Jestliže soud rozhodl, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu  pobytu, vyrozumí o tom předseda senátu (samosoudce) též orgán, jenž byl vyrozuměn podle odstavce  1  nebo 2. Soudní   pracovník tím pověřený vyrozumí v takových případech Rejstřík  trestů. Pokud bylo takové rozhodnutí učiněno po přijetí záruky zájmového sdružení občanů za dovršení nápravy odsouzeného nebo na návrh zájmového sdružení, vyrozumí o  rozhodnutí i příslušné zájmové sdružení.

 

     (5) Jestliže soud v rámci trestu zákazu pobytu současně vyslovil přiměřená omezení a přiměřené povinnosti, může vyrozumět o uložení trestu  středisko probační a mediační služby, které zajistí kontrolu výkonu trestu i způsobu života odsouzeného v době výkonu trestu.

 

     (6) O šetření po uplynutí zkušební doby a o rozhodování soudu platí přiměřeně ustanovení  § 64 v.k.ř.

 

 

 

Oddíl čtvrtý

Výkon rozhodnutí postihující majetek, který v trestním řízení nabývá stát nebo který se        

                                                        pro tento účel zajišťuje

 

§ 80

 

     (1) Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na výkon pravomocných rozhodnutí soudu, jimiž

     a) se zajišťuje majetek obviněného podle § 347 tr. ř.

     b) stát  nabývá  majetek  uložením trestu propadnutí majetku (§ 52 odst. 3 tr.

         zák.), trestu propadnutí věci (§ 55 odst. 3 tr. zák.) nebo zabráním věci (§ 73

         odst. 2 tr. zák.).

 

     (2) Při výkonu zajištění podle odst. 1 písm. a) se postupuje podle zvláštního zákona.*)  Zajištění, o kterém rozhodl soud, se eviduje v knize úschov (vzor č. 188 v. k. ř.). Položka knihy úschov lomená letopočtem se vždy uvede jako trvalá poznámka v příslušném rejstříku a na spisovém obalu.

 

     (3) Pokud k zajištění došlo v přípravném řízení a státní zástupce takové rozhodnutí, případně další rozhodnutí navazující zaslal soudu spolu se zajištěnými věcmi do úschovy (§ 7 odst. 2 a 3 zvláštního zákona*), eviduje se taková skutečnost jednotlivě v rejstříku Nt (NT), a to až do pravomocného rozhodnutí o zajištěném majetku (věcech), byť by o něm po podání obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na zabrání věci rozhodoval soud. V těchto případech se příslušný spis Nt připojí po nápadu věci na soud k procesnímu spisu a zakládají se do něj stejnopisy všech rozhodnutí týkajících se zajištěného majetku. Převzaté věci se evidují i v knize úschov.

 

     (4) Jestliže státní zástupce sdělí soudu, že obžalobu nebo návrh podal jinému soudu nebo věc postoupil k projednání a rozhodnutí jinému orgánu, postoupí soud spis Nt orgánu příslušnému k rozhodnutí o zajištěných věcech.

 

 

Zajištění majetku

 

§ 81

 

     (1) Zabezpečení a prozatímní správu majetku zajišťuje buď soud, který o zajištění v prvním stupni rozhodl, nebo na základě jeho pověření územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, výjimečně i jiný subjekt příslušný podle zvláštního zákona.*)

 

     (2) Před rozhodnutím, zda bude zajištěný majetek spravovat sám nebo zda správou pověří další subjekty, si soud vždy ověří momentální stav na úseku svých soudních úschov a vezme v úvahu i množství a povahu zajištěného majetku nebo zajištěných věcí.

 

     (3) Spravuje-li soud zajištěný majetek sám, postupuje i v trestním řízení podle hlavy čtvrté oddílu druhého - úschovy u soudu. Pokud správou zajištěného majetku pověřil jiný subjekt podle odst. 1, vyznačí tuto skutečnost do sloupce 8 knihy úschov (vzor č. 188 v. k. ř.).

 

 

*) zák. č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o

    změně některých zákonů

 

 

§ 82

 

     (1) Věcný rozsah zajištění určuje ustanovení § 348 odst. 1 tr. ř. Zajištění se týká majetku obviněného a jeho spoluvlastnických podílů u majetkových kusů, které tvoří společné jmění manželů.

 

    (2) Zajištěním majetku ani jeho zabezpečením a prozatímní správou se nemění nic na vlastnictví majetku dotčeném zajištěním. 

 

§ 83

 

Zrušení nařízeného zajištění majetku

 

      Pominou-li v řízení před soudem důvody, pro které byl majetek obviněného zajištěn,  zejména byla-li věc  postoupena pravomocně k rozhodnutí  jinému  orgánu,  bylo-li  trestní  stíhání  pravomocně zastaveno,  byl-li obžalovaný  obžaloby pravomocně  zproštěn, nebo nebyl-li v odsuzujícím rozsudku,  který nabyl  právní moci, uložen trest  propadnutí   majetku, zruší  předseda  senátu  zajištění majetku,  a  to  i  když  majetek  zajistil  státní zástupce.  Opis usnesení zašle předseda senátu neprodleně obviněnému (obhájci), státnímu zástupci a také  orgánu, který zajištěný majetek zabezpečuje a má v prozatímní správě.

 

 

§ 84

 

Výkon trestu propadnutí majetku a propadnutí věci a výkon rozhodnutí o zabrání věci

 

      Trest  propadnutí  majetku  se  vztahuje  na veškerý majetek, který  je ve  vlastnictví odsouzeného  v době,  kdy rozsudek nabyl právní  moci, s výjimkou prostředků  nebo věcí,  na něž  se podle zákona propadnutí majetku nevztahuje (§ 52 odst. tr. zák.).

 

 

§ 85

 

     (1)  Jakmile nabude právní moci rozsudek, jímž byl uložen trest propadnutí celého majetku nebo jeho části, zašle předseda senátu dva opisy výroku rozsudku opatřené doložkou právní moci organizační složce státu, která zajištěný majetek zabezpečila a má ve své správě a dále té, které  podle zvláštních předpisů*) přísluší hospodaření s majetkem.  Nedošlo-li k zajištění majetku, zašle dva opisy rozsudečného výroku organizační složce státu, které přísluší hospodaření s majetkem. Zároveň předseda senátu požádá, aby jeden opis rozsudečného výroku byl doručen též některé z dospělých osob, které žijí s odsouzeným ve společné domácnosti; opis rozsudečného výroku zašle též osobě, která má v přímém zaopatření osobu, o jejíž výchovu nebo výživu je odsouzený povinen pečovat.  

 

     (2) Na opise rozsudečného výroku musí být uvedeno též poučení o tom, že odsouzený nebo osoby, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený povinen pečovat (jejich zákonní zástupci), mohou žádat o rozhodnutí, zda se na určité prostředky nebo věci nevztahuje propadnutí majetku (§ 348 odst. 2 tr.ř.). Byla-li žádost podána, odloží se realizace takových prostředků nebo věcí až do právní moci rozhodnutí. O tom je třeba neprodleně vyrozumět příslušnou organizační složku státu.

 

 

* )Zákon číslo  219/2000 Sb.,  o  majetku  České   republiky   a   jejím   vystupování   v   právních   vztazích   a  

    prováděcí   vyhláška   č. 62/2001  Sb.,  Ministerstva   financí,   o   hospodaření   organizačních složek státu a

    státních organizací s majetkem státu.

 

 

     (3)  Předseda senátu zruší zajištění té části majetku odsouzeného, která nebyla výrokem o propadnutí majetku postižena; to musí být uvedeno ve vyrozumění podle odst. 1.

 

     (4)  Bylo-li pravomocným rozhodnutím uloženo propadnutí věci (§ 55 tr. zák.) nebo zabrání věci (§ 73 tr. zák.), zašle předseda senátu (samosoudce) dva opisy výroku rozsudku organizační složce státu, které přísluší hospodaření s majetkem. U věcí, u nichž soud pravomocně vyslovil propadnutí nebo zabrání věci v souvislosti s trestným činem podle § 146 a 148 tr. zák. a jsou v držení celní správy, provádí realizaci podle předpisů Ústřední celní správa. Opis výroku pravomocného rozhodnutí zašle proto předseda senátu (samosoudce) celnici, v jejímž držení jsou věci nebo jíž byly orgány činnými v trestním řízení odevzdány; opis výroku tohoto rozhodnutí zašle podle povahy věci též jiné organizační složce státu.

 

     (5)   Bylo-li rozhodnutí ve výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci později zrušeno, sdělí předseda senátu (samosoudce) tuto skutečnost příslušné organizační složce státu.

 

     (6)    U věcí uvedených v § 86 v.k.ř. se postupuje způsobem tam uvedeným.

 

 

§ 86

 

Opatření o věcech převzatých soudem

 

     (1) Věci důležité pro trestní řízení, které byly vydány nebo odňaty v přípravném řízení, soud zpravidla fyzicky nepřebírá a jejich správu nezajišťuje. Opačný postup přichází v úvahu tehdy, pokud je třeba jimi provést důkaz (§ 213 odst. 2 tr. ř.) a věci nejsou přílohou trestního spisu. Za těchto okolností soud postupuje podle hlavy čtvrté oddílu druhého - úschovy u soudu. V případech převzetí věcí důležitých z přípravného řízení nebo jejich vydání či odnětí v řízení před soudem se postupuje přiměřeně podle § 80 a 81. Spravuje-li věci důležité soud sám, zajišťuje podle svého vykonatelného rozhodnutí jejich odeslání příslušným subjektům; v ostatních případech zašle příkaz k realizaci vykonatelného rozhodnutí tomu, kdo má věci důležité ve své správě.

 

     (2) Věci důležité pro trestní řízení, jež pravomocným rozhodnutím soudu připadly státu   zašlou se neprodleně po skončení řízení na příkaz předsedy senátu (samosoudce) se seznamem a na potvrzení organizační složce státu, které přísluší hospodaření s majetkem. Byl-li uložen trest propadnutí majetku a realizaci propadlých věcí provádí jiná složka, popř. celnice, je nutno na tuto skutečnost při zaslání věci upozornit.

 

     (3)    Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na věci níže uvedené, které se odesílají jiným orgánům:

 

a)  zbraně,  střelivo,  výbušniny, telekomunikační  a  radiokomunikační  technika,  záznamová

     technika, výpočetní technika a dopravní prostředky Policii České republiky – správě  kraje,

     v jehož obvodu je soud,

b)  radioaktivní materiál a radioaktivní odpady Správě úložišť radioaktivních odpadů,

c)  součásti výstroje a  výzbroje  příslušníků  Policie České republiky Policii České republiky       

     - správě kraje, v jejímž  obvodu  je  soud; součásti vojenské výstroje a výzbroje velitelství

     nejbližšího vojenského  útvaru;  součástí  výstroje a výzbroje příslušníků Vězeňské služby   

     generálnímu ředitelství Vězeňské služby,

d)  cestovní doklady občanů České republiky,  občanské průkazy,  další průkazy a osvědčení, 

     vydané okresními úřady resp. obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo Policií   České republiky  ve  správním řízení, Ministerstvu vnitra – odboru správních činností; cestovní doklady, průkazy a legitimace cizích  státních příslušníků nebo osob nezjištěné státní příslušnosti Policejnímu prezidiu České republiky– Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie; stejně se postupuje v případě padělaných a pozměněných dokladů,

e)  řidičské průkazy referátu dopravy obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jejímž obvodu má držitel trvalý pobyt, pokud příslušnost nelze zjistit, referátu dopravy obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě sídla soudu

f)  předměty sloužící k páchání nebo  k  usnadnění  trestné  činnosti,  jde-li  o  věci  využitelné

     v kriminalisticko technické nebo znalecké činnosti, případně pro potřeby kriminalistických  

     evidencí nebo  sbírek,  Kriminalistickému  ústavu  Praha   nebo  odborům    kriminalistické

     techniky a expertiz  správ krajů Policie České republiky, jestliže o předměty projeví zájem;

     obdobně se postupuje u zařízení sloužících k výrobě omamných a psychotropních látek a u 

     zajištěných publikací v této oblasti,

g)  omamné   a   psychotropní   látky,   prekursory,    jedy   a  jiné nebezpečné látky, které jsou 

     z    bezpečnostních   důvodů   uloženy   v    režimových   skladech Policie České republiky,

     orgánu  Policie  České  republiky,  který  byl  ve  věci činný v přípravném řízení; ten zajistí

     jejich realizaci způsobem upraveným zvláštním předpisem,

h)  věci obsahující utajované  skutečnosti nebo související s ochranou utajovaných skutečností

     Národnímu bezpečnostnímu úřadu, 

i)  padělaná a pozměněná tuzemská a cizozemská platidla, cenné papíry a platební dokumenty

    České národní bance – odboru peněžnímu,

j)  věci   bezcenné   nebo   zcela   nepatrné   hodnoty,   pokud  předseda  senátu  (samosoudce)

    nerozhodne o jejich zničení, do výkupny druhotných surovin.

 

  (4) Při postupu podle předchozích odstavců je vždy třeba připojit i opis výrokové části soudního rozhodnutí.

 

 

Oddíl pátý

Výkon souhrnného trestu a společného trestu za pokračování v trestném činu

 

 

§ 87

 

     (1)  Opis rozsudku,  jimž  byl  uložen souhrnný  trest, zašle předseda senátu  (samosoudce) po právní moci  všem soudům, jejichž dřívější rozsudek byl spolu s uložením souhrnného trestu zrušen ve výroku  o trestu  (§ 35 odst.   2 tr.  zák.). Bylo-li  upuštěno od souhrnného  trestu,  zašle  se  opis  pravomocného rozsudku soudu, který uložil původní trest (§ 37 tr. zák.).

 

    (2)  Výkon souhrnného  trestu nařizuje  soud, který  souhrnný trest  uložil.  Přitom  odvolá  nebo  změní  opatření,  která byla učiněna soudem dříve rozhodnuvším  ohledně výkonu trestů, pokud je to  se  zřetelem  k obsahu  souhrnného  trestu  třeba,  a provede započítání vykonaných trestů nebo jejich částí podle § 38 tr. zák.

 

    (3)  Byl-li jako  souhrnný  trest  uložen znovu  trest odnětí svobody,  požádá předseda  senátu (samosoudce)  věznici současně s nařízením  výkonu trestu,  aby vrátila  předchozí  nařízení výkonu trestu, a to soudu, který výkon dřívějšího trestu nařídil.

 

    (4) Pokud soud upustil od uložení souhrnného trestu (§ 37 tr. zák.), postupuje se  podle odst. 2 jen tehdy,  pokud je do původně uloženého  trestu započítána  vazba z nové trestní  věci. Za této situace soud  postupuje tak, jakoby  byl uložen souhrnný  trest ve stejné výměře jako trest původní.

    (5) V případech upuštění od uložení  souhrnného trestu (§ 37 tr.  zák.) u  osob, které  vykonávají trest  odnětí svobody, zašle soud  vždy stejnopis  rozsudku  (příp.  opis znaleckého  posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie) příslušné věznici.

 

    (6) Obdobně soud postupuje při ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu (§ 37a tr.zák.).

 

 

 

Oddíl šestý

Výkon ochranných opatření

 

§ 88

 

Výkon ochranného léčení

 

     (1)  Změní-li soud ústavní formu léčby na léčení ambulantní, zašle soud opis  usnesení neprodleně po jeho právní moci jednak  správě  zdravotnického  zařízení,  v němž  se vykonává ústavní  léčba, jednak zdravotnickému  zařízení, které má vykonávat  léčení ambulantní, jakož i soudu, který ochranné léčení uložil.

 

     (2) Ochranné   léčení   ústavní   se   vykonává  v určeném zdravotnickém  zařízení, příslušném  pro území,  v němž  má léčená osoba  bydliště nebo  pobyt (příloha č. 9). Při nařízení  výkonu ambulantního ochranného léčení je třeba, aby soud předem projednal s jednotlivým ambulancemi  převzetí pacientů. Pokud by zdravotnické zařízení podle přílohy č. 9 nebo zařízení ambulantního léčení pacienta nepřijalo, je třeba tuto otázku projednat s odborem zdravotnictví příslušného krajského úřadu. Jestliže je v závodě, v němž léčená osoba pracuje, zřízena protialkoholní poradna, lze ochranné protialkoholní léčení   ambulantní  vykonávat  i v této poradně.

 

     (3)  O propuštění  z ochranného  léčení musí  okresní soud, v jehož  obvodu  je  zdravotnické  zařízení,  rozhodnout s nejvyšším urychlením.  

 

    (4) Jakmile nabude rozhodnutí o propuštění právní moci, zašle se opis  usnesení neprodleně též správě  zdravotnického zařízení a současně s vrácením spisů též soudu, který ochranné léčení uložil. Obdobně soud postupuje při  ukončení ochranného léčení (§ 72 odst. 5 tr. zák.).

 

    (5) Náklady  spojené  s výkonem  ochranného  léčení  nejsou součástí nákladů trestního řízení a soud je nevymáhá.

 

§ 89

 

Výkon ochranného léčení během výkonu trestu odnětí svobody

 

     (1)  Výkon ochranného léčení během výkonu trestu odnětí svobody nařídí předseda senátu (samosoudce) soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, současně se zasláním nařízení výkonu trestu odnětí svobody. Nařízení výkonu ochranného léčení spolu s přílohami  v tomto případě zašle místo do zdravotnického zařízení přímo do věznice pokud zjistí, že věznice má k výkonu takového léčení vytvořeny podmínky. Současně věznici oznámí, do kterého zdravotnického zařízení má být po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody odsouzený dodán, pokud bude třeba v léčení pokračovat i po výkonu trestu. Za tím účelem se zašlou věznici i dva opisy nařízení výkonu ochranného léčení pro zdravotnické zařízení, příslušné podle místa pobytu odsouzeného.

 

     (2)  Zjistí-li předseda senátu (samosoudce) při nařízení výkonu trestu odnětí svobody, že odsouzený dosud nevykonal ochranné léčení uložené mu jiným soudním rozhodnutím, vyrozumí neprodleně soud, který takové ochranné opatření uložil, o možnosti postupu podle odstavce 1.

 

§ 90

 

Dočasná opatření ohledně výkonu ochranného léčení

 

     (1) Je-li osoba,  jíž bylo  uloženo ochranné  léčení, stižena chorobou, která  výkon ochranného léčení  vylučuje, ale lze u  ní předpokládat, že  po vyléčení bude možno  ochranné léčení vykonat, nebo  jsou-li  tu  i  jiné  důležité  důvody, vyčká předseda senátu (samosoudce) s nařízením výkonu ochranného léčení nebo jeho zbytku po potřebnou dobu. Příslušným k těmto opatřením je před započetím výkonu ochranného  léčení soud, který  ochranné léčení uložil;  po započetí jeho výkonu je příslušný  okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává (obdoba § 352, 353 tr.ř.).

 

     (2) Nepokračuje-li se  v započatém  výkonu ochranného léčení během výkonu  trestu odnětí svobody,  je ochranné léčení  nástupem trestu odnětí svobody přerušeno.

 

 

§ 91

 

Výkon ochranné výchovy, upuštění od výkonu ochranné výchovy,

přeměna ochranné výchovy a propuštění z ochranné výchovy

 

      (1) Má-li být na mladistvém  po skončení výkonu trestu odnětí svobody  vykonávána  ochranná  výchova,  soud  do  nařízení výkonu trestu odnětí svobody (vzor č.  50 tr.ř.) uvede výchovné zařízení, do něhož má být mladistvý po skončení výkonu trestu dodán. Bylo-li od  výchovy  upuštěno  nebo  byl-li  mladistvý  z výkonu ochranné výchovy propuštěn, je třeba o  tom vyrozumět věznici, kde vykonává trest.

 

     (2) Před  rozhodnutím o podmíněném  umístění mladistvého mimo výchovné  zařízení  opatří   předseda  senátu (samosoudce) podklady potřebné pro  rozhodnutí, zejména zprávu o  chování mladistvého ve výchovném   ústavu,  o   jeho  morálních   kvalitách  a  vhodnosti prostředí,   kam  má   být  mladistvý   podmíněně  umístěn.   Opis pravomocného rozhodnutí zašle řediteli výchovného zařízení, orgánu péče o děti, státnímu zástupci a  tomu, do jehož péče se mladistvý svěřuje.  Během  podmíněného  umístění  mladistvého  mimo výchovné zařízení  sleduje  předseda  senátu  (samosoudce)  v součinnosti s orgány uvedenými  v § 356a tr.ř.,  zda se mladistvý  řádně chová a pracuje.

 

   (3) Obdobně postupuje při přeměně ochranné výchovy na ústavní výchovu, případně naopak, podle § 23 ZSVM. V případě uloženého dohledu vyrozumí i středisko Probační a mediační služby a stanoví mu podmínky takového dohledu, v případě jiných výchovných opatření zajistí jejich realizaci.

 

 

§ 91a

 

Výkon výchovných opatření

 

     (1) Byl-li mladistvému v hlavním líčení soudem pro mládež nebo dítěti mladšímu 15 let v jednání uložen dohled probačního úředníka nebo mladistvému uložena povinnost podrobit se probačnímu programu, zašle předseda senátu soudu pro mládež (samosoudce) opis rozsudku po právní moci též středisku Probační a mediační služby, v jehož obvodu dotyčný bydlí nebo se zdržuje. Předseda senátu (samosoudce) zároveň uloží středisku Probační a mediační služby, aby výkon dohledu nad mladistvým nebo plnění probačního programu byl pro soud vyhodnocen nejméně jednou za šest měsíců, u dítěte mladšího 15 let zpravidla jednou za tři měsíce. 

 

     (2) Byla-li dítěti mladšímu 15 let soudem pro mládež v jednání uložena ochranná výchova, zašle předseda senátu pro mládež (samosoudce) opis rozsudku po právní moci spolu s nařízením tohoto opatření (vzor č. 52 tr.ř.) školskému zařízení, kde má být ochranná výchova vykonávána.

 

     (3) Obdobně postupuje při přeměně ochranné výchovy na ústavní výchovu, případně naopak, podle § 23 ZSVM. V případě uloženého dohledu vyrozumí i středisko Probační a mediační služby a stanoví mu podmínky takového dohledu, v případě jiných výchovných opatření zajistí jejich realizaci.

 

     (4) Bylo-li uloženo dítěti mladšímu 15 let za čin jinak trestný opatření – zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, postupuje předseda senátu (samosoudce) i  vedoucí kanceláře jako u uložení výchovných opatření podle odstavce 1 až 2.

 

     (5) Sledování plnění výchovných povinností nebo výchovných omezení uložených mladistvému mimo rámec dohledu zajišťuje soud zpravidla sám, případně s pomocí orgánu sociálně právní ochrany mládeže. Předat věc příslušnému středisku Probační a mediační služby v těchto případech lze jen po dohodě s ním, pokud to jeho kapacitní možnosti dovolují.

 

      (6) V případě napomenutí mladistvého s výstrahou a přenechání jeho postižení dalším subjektům (§ 20 odst. 2 ZSVM) soud zároveň vyzve zákonného zástupce, školu nebo výchovné zařízení k podání zprávy o výsledku jejich opatření a stanoví termín jejího podání, v odůvodněných případech i periodicitu takových zpráv.

 

 

 

Oddíl sedmý

Výkon některých jiných rozhodnutí soudu

 

 

§ 92

 

Výkon vazby

 

     (1) Byl-li obviněný vzat do vazby v řízení před soudem, nařídí předseda senátu  (samosoudce)   výkon  vazby  do  věznice příslušné  podle §  27 odstavce  3 v.k.ř. a  zároveň upozorní na potřebná bezpečnostní  opatření, zejména,  aby bylo  zabráněno kontaktu  se spoluobviněným.    Rodinné   příslušníky    obviněného,   jeho zaměstnavatele a další subjekty uvedené v § 70 tr.ř. vyrozumí  neprodleně   vedoucí  soudní  kanceláře; předseda senátu (samosoudce) mu v tom směru dá potřebné pokyny. Zároveň mu dá pokyn k případnému vyrozumění územní vojenské správy nebo příslušného vojenského útvaru podle § 56 odst. 2 zák. č. 218/1999 Sb. (branný zákon).

 

      (2) Předseda senátu (samosoudce) vyrozumí neprodleně věznici, kde se  na obviněném vykonává  vazba, jestliže odpadl  důvod vazby podle § 67 písm. b) tr.ř. a obviněný zůstává dále  ve vazbě jen z důvodů uvedených v § 67 písm. a) nebo c) tr.ř.

 

 

§ 93

 

Kontrola dopisů a povolování návštěv

 

     (1) Kontrolu dopisů  a jiných písemností odesílaných obviněným nebo jemu určených  provádí  orgán, který  vede řízení pouze tehdy, jestliže obviněný je ve  vazbě z důvodů § 67 písm. b) tr.ř.  Po podání  obžaloby přísluší provádět kontrolu předsedovi senátu (samosoudci) soudu, který koná řízení v prvním stupni.

 

     (2) Kontrole podle odstavce 1 nepodléhají dopisy a jiné písemnosti adresované obviněným:

a)  svému obhájci

b)  Kanceláři    prezidenta   republiky,    Parlamentu,    Vládě    České   republiky,  Ústavnímu     

     soudu,   Kanceláři  Veřejného  ochránce  práv,   Ministerstvu   spravedlnosti,   Nejvyššímu

     kontrolnímu      úřadu,      Bezpečnostní    informační    službě,    generálnímu     ředitelství       

     Vězeňské  služby,  státním  zastupitelstvím,  soudům,   jejich    orgánům   nebo   vedoucím 

     představitelům. Nelze   provádět  ani    kontrolu   písemností   zasílaných  obhájcem   nebo 

     těmito orgány    obviněnému.

 

     Stejný postup platí pro korespondenci obviněného s diplomatickou misí nebo konzulárním úřadem cizího státu a s mezinárodním orgánem nebo organizací, které jsou podle mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušné k projednávání podnětů týkajících se  ochrany lidských práv a u cizinců korespondenci s jejich konzulárním úřadem.  V pochybnostech si příslušný orgán vyžádá stanovisko  mezinárodního odboru Ministerstva spravedlnosti, kterým je vázán.

 

     (3)  Dopisy  se  závadným   obsahem,  jejichž  obsah  zakládá podezření z trestné činnosti nebo jejichž doručením by mohlo dojít k zmaření účelu vazby podle § 67  písm. b) tr.ř., nelze propustit. O zadržení závadného dopisu se  obviněný vyrozumí a zadržený dopis se  založí do  spisu. Je-li  důvodné podezření,  že obsahem dopisu došlo k spáchání trestného činu, založí se do spisu jeho fotokopie a originál  se   předá  státnímu  zástupci   k dalšímu  opatření. Nezávadná  sdělení  obsažená  v zadrženém  dopisu  se  sdělí jeho adresátu.

 

    (4) O provedení kontroly  korespondence učiní předseda senátu (samosoudce)  ve spise  záznam, z něhož musí  být patrno  jméno a adresa adresáta u dopisů  odesílaných obviněným nebo jméno a adresa odesílatele u dopisů určených obviněnému, datum provedení kontroly a jméno toho, kdo  kontrolu  prováděl.  Při  provádění  kontroly  je  nutné vždy postupovat s největším urychlením.

 

    (5) Soudní kancelář  potvrzuje věznici převzetí korespondence ke  kontrole a  písemnosti  určené  k doručení  obviněnému předává rovněž na potvrzení. Odeslání  dopisů obviněného adresátům zajistí soudní kancelář.

 

    (6)  Po podání  obžaloby  uděluje  písemný souhlas  k přijetí návštěv obviněným ve  vazbě z důvodů § 67 písm. b) tr.ř. předseda senátu (samosoudce)  soudu, který koná řízení. Návštěvu, na jejíž přijetí má obviněný jinak nárok (zák. č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů),  předseda senátu (samosoudce)  nepovolí, pokud by byla v rozporu s účelem vazby.

 

    (7) Návštěva obviněného, který je ve vazbě z důvodu § 67 písm. b) tr.ř., se může  uskutečnit i za přítomnosti orgánu, který ji  povolil,  nebo  pracovníka  určeného  předsedou  soudu. Je-li obviněný ve vazbě mimo obvod soudu, může soud v odůvodněných případech  o zajištění přítomnosti u povolené  návštěvy  požádat soud,  v jehož obvodu je věznice, v níž je  obviněný ve vazbě. Pokud je pracovník soudu přítomen, dbá, aby se v průběhu návštěvy nehovořilo o skutečnostech, které mají bezprostřední vztah k důvodu vazby, a aby byly dodržovány soudcem stanovené podmínky návštěvy.

 

 

§ 94

 

Předvedení obviněného z vazby k soudu

 

      Žádost o předvedení obviněného, který je ve vazbě, je třeba věznici  doručit  8  dní  předem. Je-li obviněný ve vazbě jiného orgánu, než toho  který o  předvedení žádá,  je třeba  k žádosti s předvedením připojit písemný souhlas orgánu, který vede vazební řízení.   Obdobnou lhůtu je třeba zachovat při žádosti  o předvedení obviněného, který je  ve výkonu  trestu odnětí svobody, nebo při žádostech  o předvedení osoby z vazby  nebo výkonu trestu odnětí svobody k jinému soudnímu řízení.

 

 

§ 95

 

Výkon příkazu k domovní prohlídce

 

    (1) Příkaz  předsedy senátu (samosoudce)  k domovní prohlídce se příslušné osobě doručuje  prostřednictvím orgánu, který domovní prohlídku vykoná (§ 83 odst. 2 tr.ř.).

 

    (2) Obdobně se postupuje u příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků (§ 83a tr.ř.) a příkazu k osobní prohlídce (§ 83b tr.ř.).

 

 

§ 96

 

Zajištění nároků poškozeného

 

    (1) Byl-li nárok poškozeného na náhradu škody zajištěn na věcech obviněného a mají-li věci popsané v usnesení o zajištění být uloženy do úschovy, postupuje se přiměřeně podle § 80 a 81.

 

     (2) Jestliže zajištění bylo soudem zcela zrušeno (§ 47a odst. 1, § 48 odst. 1 tr. ř.) nebo omezeno (§ 47a odst. 1, § 48 odst. 2 tr. ř.), nařídí předseda senátu (samosoudce), aby zajištěné věci, které jsou v úschově, byly obviněnému nebo jim zmocněné osobě zcela nebo z části vydány. Přitom se postupuje podle hlavy čtvrté oddílu druhého - úschovy u soudu.

 

    (3) Uplatňuje-li  jiná osoba právo k zajištěné věci  a je-li zřejmé, že  věc  náleží  této osobě,  vyjme  předseda   senátu (samosoudce) tuto věc ze zajištění  a zařídí její vydání oprávněné osobě (§ 48 odst.  2 tr.ř.); jinak odkáže takovou  osobu na řízení ve věcech občanskoprávních.

 

 

§ 97

 

Vymáhání nákladů trestního řízení

 

     (1) Předseda senátu (samosoudce) po právní moci odsuzujícího rozsudku stanoví  usnesením povinnost k náhradě nákladů trestního řízení   paušální  částkou*).   Opis  tohoto   usnesení  se  zašle odsouzenému   s  vyplněnou   poštovní  poukázkou   prostřednictvím účetního  soudu s upozorněním, že  paušální částka  bude vymáhána podle předpisů o vymáhání  pohledávek, nebude-li ve stanovené době zaplacena.

 

     (2) Současně  předloží vedoucí soudní  kanceláře spis a  opis usnesení účetnímu soudu k dalšímu  opatření. Účetní soudu uvede na poukázce evidenční  číslo  pohledávky  (tj. variabilní  symbol), stejné  vyznačí na  dodejce, ve  spisu  na referát  pro výkon rozsudku a na spisovém obale.

 

*) Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 312/95 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb.

 

     (3) Nezaplatí-li odsouzený náklady trestního řízení ve stanovené lhůtě, nařídí předseda senátu (samosoudce), aby úhrada byla provedená z peněžité záruky (§ 73a odst. 5 tr.ř.).

 

     (4)  Obdobně  se  postupuje  v případě,  kdy předseda senátu (samosoudce)  rozhodl o  povinnosti  k náhradě odměny  a hotových výdajů uhrazených ustanovenému obhájci státem (§ 152 odst. 1, písm. b)  tr.ř.) a úhradě nákladů hrazených státem ustanovenému zmocněnci poškozeného.

 

    (5) Opis usnesení o povinnosti  k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby  s doložkou o  právní moci zašle  pověřený pracovník soudu věznici, v níž je  odsouzený umístěn, ve třech vyhotoveních; nebude-li na  odsouzeném vykonáván trest odnětí  svobody, zašle se usnesení věznici, v níž byla vykonávána vazba.

 

    (6)  Jestliže  byl  uložen  trest  propadnutí  celého majetku odsouzeného,  povinnost k náhradě  nákladů  trestního řízení  a k náhradě odměny  a hotových výdajů  uhrazených ustanovenému obhájci státem  se  nevysloví.  Rovněž  se  nevysloví  povinnost k náhradě těchto  nákladů   u  osob  odsouzených  v řízení  konaném  proti uprchlému,  pokud  jsou  i  v době,  kdy  se  o  těchto  nárocích rozhodovalo, nadále nedosažitelné.

 

 

§ 98

 

      Jestliže  osoba,  které  byla  předsedou senátu (samosoudcem) pravomocně  uložena  pořádková  pokuta,  ji  nezaplatila  na výzvu předsedy  senátu  (samosoudce)  ve  stanovené  lhůtě, postupuje se podle ustanovení § 97  odst. 1, 2 v.k.ř. o  vymáhání nákladů řízení, které nebyly zaplaceny na výzvu soudu.

 

 

 

Oddíl osmý

Různá opatření soudu

 

 

§ 99

 

Zprávy o výsledku trestního stíhání

 

      (1) Zprávu   o   výsledku   trestního   stíhání  skončeného pravomocným odsuzujícím  rozhodnutím   soudu   dává   pracovník  soudu   tím  pověřený,  a   to  v  případech uvedených  v přehledu o podávání zpráv (příloha č. 4). Pokud není v tomto přehledu stanoveno, že má být zaslán  opis rozsudku nebo opis  rozsudečného výroku, zašle se stručné sdělení o výsledku trestního stíhání.

 

      (2)  Jiným než  zdravotním  pojišťovnám  se na  jejich žádost zašle opis rozsudečného výroku tehdy, je-li nepochybné, že trestný čin zakládá pojistnou událost.

 

     (3)  Zpráva o  výsledku  trestního  stíhání se  odešle ihned, jakmile  rozhodnutí nabude  právní moci.  Je-li více  obviněných a rozhodnutí  nabylo právní  moci jen  u některého  z nich,  podá se zpráva o takových obviněných ihned.

 

    (4)  Útvaru  Policie  České  republiky nebo jinému orgánu, který  ve věci konal přípravné řízení, se  zašle opis rozsudku nebo  jiného rozhodnutí, jímž se  řízení končí.  Rozhodoval-li soud  druhého stupně,  zašle soud prvého  stupně i  rozsudek,  popř.  jiné rozhodnutí  soudu druhého stupně. Obdobně jej informuje o promlčení výkonu trestu,  aplikaci amnestie prezidenta republiky nebo jeho individuální milosti.

 

    (5)  Středisku  probační   a  mediační služby, které ve věci provádělo úkony,  se  zašle  opis   rozsudku nebo jiného  rozhodnutí, jímž řízení končí. Rozhodoval-li ve věci odvolací  soud, zašle jeho rozhodnutí soud prvého stupně.

 

    (6) Vyrozumění Rejstříku trestů se provádí podle přílohy č. 5.

 

 

§ 100

 

Opatření soudu při přerušení trestního stíhání

 

      Přeruší-li  soud trestní stíhání proto,  že pobyt  obviněného není  znám, provede  předseda senátu  (samosoudce) všechna šetření nutná  ke  zjištění  pobytu  obviněného.  Při  přerušení trestního stíhání  pro  těžkou  nemoc  anebo  pro  duševní  nemoc, která nastala  až po  spáchání činu,  sleduje soud,  zda zdravotní  stav obviněného  dovoluje pokračovat v trestním  stíhání. Tato  šetření provede soud nejméně  jednou  za  rok,  aby  nedošlo  k promlčení trestního stíhání.

 

§ 101

 

Opatření soudu při přerušení výkonu trestu

odnětí svobody

 

     (1) V případech přerušení výkonu trestu  podle § 325 odst. 1 tr.ř.  stanoví předseda  senátu (samosoudce)  lhůty ke zjišťování, zda důvody  přerušení dále trvají  nebo zda nenastaly  jiné důvody pro odvolání přerušení (§ 325 odst. 2 tr.ř.).

 

     (2)  Pokud  pověřený  pracovník   soudu  z vyžádaných  zpráv zjistí,  že  hrozí  zneužití  předchozího  rozhodnutí odsouzeným, předloží spis neprodleně předsedovi senátu (samosoudci).

 

     (3) Na pokyn předsedy senátu (samosoudce) se ustanovení odst. a 2 obdobně užije i tehdy,  pokud byl povolen odklad výkonu trestu podle § 322 odst. 1 odst. 2 nebo § 323 odst. 2 tr.ř.

 

§ 102

 

Opatření soudu při zrušení pravomocného rozhodnutí

 

     (1) Bylo-li  pravomocné   rozhodnutí  soudu   zrušeno na základě dovolání, v řízení o stížnosti  pro porušení  zákona nebo  o návrhu  na povolení obnovy anebo  postupem  podle  § 261  tr.ř.  a  byl-li  obviněný zproštěn obžaloby  nebo  trestní  stíhání  bylo  zastaveno,  učiní předseda senátu (samosoudce) soudu prvního stupně neprodleně opatření, aby byly odstraněny všechny  důsledky odsuzujícího rozhodnutí. Zejména ihned  zařídí, pokud  tak již  neučinil soud  vyššího stupně,  aby nebylo  pokračováno ve  výkonu dříve  uložených trestů  a vymáhání nákladů trestního řízení, vyrozumí orgány, kterým bylo sděleno původní   odsuzující  rozhodnutí za účelem dalších opatření, a uvědomí  orgány  a  organizace,   kterým  bylo toto rozhodnutí oznámeno (příloha č. 4). Nezbytná opatření týkající se výkonu a evidence  trestu  je  nutno  po  zrušení pravomocného rozhodnutí provést též v případě, kdy na základě rozhodnutí o dovolání, o stížnosti pro porušení zákona nebo po povolení obnovy  řízení anebo po postupu podle § 306a odst. 2 tr.ř. se dále pokračuje v řízení.

 

     (2) Obdobně se postupuje, pokud bylo pravomocné rozhodnutí zrušeno nálezem Ústavního soudu. V těchto případech navíc soud ihned po obdržení spisu informuje fotokopií nálezu Ústavního soudu Ministerstvo spravedlnosti – odbor organizace a dohledu.

 

 

 

H L A V A    D R U H Á

 

Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech

 

Oddíl první

Obecná ustanovení

 

§ 103

 

     (1)  Postup  při  výkonu  rozhodnutí se řídí ustanoveními § 251 – 351a o.s.ř., § 45 – 70 j.ř. a Instrukcí Ministerstva spravedlnosti ze dne 21.8.1996 č. j. 1360/95-000 Řád pro soudní vykonavatele.

 

     (2) Všechny úkony při výkonu rozhodnutí musí být vykonány co nejúčelněji, nejhospodárněji a nejrychleji. Na  činnost vykonavatelů dohlíží předseda senátu nebo vyšší soudní úředník nebo soudní tajemník v rámci svých oprávnění nebo vedoucí soudní kanceláře. Vedoucí soudní kanceláře nesmí být pověřen úkony při výkonu rozhodnutí. Předseda soudu může pověřit výkonem rozhodnutí justiční čekatele nebo soudní tajemníky nebo v rozsahu jejich oprávnění vyšší soudní úředníky. Jednotlivými úkony mohou být pověřeni i jiní zaměstnanci soudu.

 

     (3)  Evidence úkonů při výkonu rozhodnutí se vede v kalendáři, kde se rovněž sledují uložené lhůty.  Dodržování lhůt kontroluje vedoucí kanceláře.

 

     (4) Vykonavatel musí být vybaven dokladem potvrzujícím jeho totožnost a funkci, aktovkou, mapou, psacími potřebami, případně jízdenkami MHD, pokud při provedení výkonu nepoužije služební vozidlo.

 

 

§ 104

 

Spisy výkonu rozhodnutí

 

    (1)   Dojde-li návrh na nařízení výkonu rozhodnutí soudu, který rozhodl  v I.  stupni,  a  není  příslušný  pro výkon rozhodnutí, nezakládá  se  zvláštní  spis  a  návrh  se  zvlášť  do  rejstříku nezapisuje.  Na  návrhu  se  potvrdí,  zda  a  v jakém rozsahu je rozhodnutí  (soudní smír)  vykonatelné. V potvrzení se  též uvede druh nároku, jakož i okolnost,  kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Návrh se zašle  příslušnému soudu a ve spise,  ve kterém byl vydán podklad  pro výkon  rozhodnutí,  se  poznamená, kterému  soudu byl zaslán. Oprávněného o postoupení návrhu soud uvědomí.

 

    (2)  Obdobně se  doložka vykonatelnosti  vyznačí na  návrhu v případech, kdy soud  rozhodl v I. stupni a  je příslušný pro výkon rozhodnutí.

 

 

§ 105

 

Příprava výkonu

 

     (1)  Má-li  být   výkon  rozhodnutí  vykonavatelem  proveden, odevzdá  mu  vedoucí  soudní  kanceláře  příslušný  spis. Zvláštní příkaz  předsedy senátu  k tomu  není třeba.  Má-li být  provedeno sepsání movitých věcí  u povinného, kde již byl  proveden soupis v jiné věci, poznamená vedoucí kanceláře tuto skutečnost na spisovém obalu s uvedením spisové značky této jiné věci.

 

     (2)  Má-li být  výkon rozhodnutí  proveden  dožádaným  soudem, nařídí  předseda  senátu,  kterému  u  procesního  soudu  přísluší vyřizovat věci výkonu rozhodnutí, aby výkon byl proveden (příkaz k výkonu);  příkaz se  dává na  zaslaném opisu  usnesení, kterým byl nařízen  výkon  rozhodnutí.  Jde-li  o  výkon  rozhodnutí prodejem movitých věcí, je třeba v příkazu uvést, zda dožádaný soud provede výkon rozhodnutí včetně dražby sepsaných věcí nebo zda provede jen některé  úkony  a  které.  Rozsahem  dožádání  v tomto příkazu je dožádaný soud vázán.

 

     (3) Zároveň se  spisem nebo s příkazem k výkonu se odevzdají vykonavateli  i usnesení  a jiné  písemnosti, které  mají být  při výkonu rozhodnutí doručeny. Usnesení musí být předána vykonavateli v takovém   počtu  vyhotovení,   aby  mohla   být  doručena   všem účastníkům, případně i manželovi  povinného. Doručení se vyznačí v protokolu, který byl o úkonu sepsán.

 

     (4)  Vedoucí  kanceláře  vydá  vykonavateli  kvitanční  sešit stvrzenek  o platbách  (vzor č.  58 v.k.ř.), jedná-li  se o  výkon rozhodnutí, kde je možné i plnění v hotovosti.

 

     (5)  Má-li oprávněný nárok na  úroky od určitého dne, ale není určena  doba  do  kterého  dne   mu náleží,  počítají  se úroky do dne provádění úkonu, pro případ dobrovolné úhrady či odebrání. Výpočet úroků  poznamená  vykonavatel  na  samostatném  listě založeném na konci spisu.

 

 

§ 106

 

Dobrovolné plnění povinným

 

     (1)  Bezprostředně před  úkonem vyzve  vykonavatel povinného, aby plnil dobrovolně.

 

     (2)  Neplní-li  povinný  dobrovolně,  anebo  byl-li oprávněný uspokojen  jen   částečně,  přikročí  vykonavatel   k výkonu.  Na uhrazenou  event.  odebranou  částku  vydá  vykonavatel  povinnému stvrzenku z kvitančního sešitu.

 

 

§ 107

 

Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí

 

     Byl-li  výkon  rozhodnutí   zastaven,  odložen  nebo  bylo-li nařízeno  pokračování   v odloženém  výkonu   rozhodnutí,  zařídí vykonavatel vše potřebné pro další postup ve věci.

 

 

§ 108

 

Další úkony vykonavatele

 

     (1)  Nedošlo-li  k úkonu,  učiní  o  tom vykonavatel stručný záznam ve spisu.

 

     (2)  Spis s protokolem o  úkonu nebo  se záznamem, proč úkon nebyl  proveden,  jakož  i  kvitanční  sešit  stvrzenek o platbách předloží  vykonavatel  vedoucímu   soudní  kanceláře  ke  kontrole stanovené v § 113 odst. 4 v.k.ř.

 

 

 

Oddíl druhý

Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí

 

 

§ 109

 

Ukládání soupisů věcí

 

     (1) Soupisy  věcí a dodatky soupisů  se založí do příslušných spisů.  Dodatky soupisů  týkající se  téhož povinného  se spojí  s předchozím soupisem.  Na obalu příslušného spisu  se poznamená, ve kterém spisu byl soupis proveden (např. „přístup k E .....“).

     (2)Předseda soudu, kde to je podle jeho uvážení pro přehlednost třeba, může nařídit, aby soupisy i  s dodatky se ukládaly v soudní kanceláři v abecedním pořádku podle příjmení povinných  odděleně od spisů.

 

§ 110

 

Zajištění sepsaných movitých věcí

 

     (1) Mají-li být  sepsané věci  uloženy u  soudu, odevzdá  je vykonavatel  neprodleně předsedou  soudu pověřenému  zaměstnanci, který převzetí potvrdí; stvrzenka se  připojí ke spisu (Čl. 33 bod 5 Řádu  pro  soudní  vykonavatele).  Na  stvrzence vyznačí položku knihy zajištěných a převzatých věcí  pro dražbu, pod kterou je věc zapsána.

     (2)  Předseda  soudu  nebo  jím  písemně  pověřený zaměstnanec provede  nejméně  jednou  za  půl  roku  kontrolu  uložených  věcí porovnáním  skutečného  stavu  se   záznamy  knihy  zajištěných  a převzatých věcí.  Tato kontrola musí  být provedena i  při změně v osobě pracovníka  pověřeného jejím vedením.  Provedení kontroly se označí v knize zajištěných a převzatých  věcí a výsledek kontroly se založí do správního spisu.

 

     (3) Knihu  zajištěných  a  převzatých  věcí  lze  použít  i k evidenci věcí zajištěných ve výkonu rozhodnutí z jiných důvodů, a to  zejména vkladních knížek, vkladních listů a jiných podobných forem vkladů,  akcií,    směnek,  šeků  nebo  jiných  cenných  papírů   a  jiných listin, jejichž předložení je  nezbytné k uplatnění práva, např.  životních  pojistek,  popřípadě  jiných listin převedených rubopisem, zajištěných na úhradu  dluhu oprávněného.

 

     (4) Zajištěné vkladní knížky po výběru hotovosti na úhradu dluhu oprávněného   vykonavatel vrací  povinnému.

          

     (5) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry nebo jiné listiny, které je nutné předložit k uplatnění práva, vykonavatel bezodkladně předá soudci nebo vyššímu soudnímu úředníkovi v rámci jeho oprávnění za účelem posouzení, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny a současně požádá o pokyn pro další postup.

 

§ 111

 

Zajištění sepsaných vkladních knížek, vkladních listů a jiných forem vkladů, cenných papírů a listin

 

     (1) Vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcií, směnek, šeků nebo jiných cenných papírů a jiných listin, jejichž předložení je třeba k uplatnění práva, zajištěné ve výkonu rozhodnutí, vykonavatel sepíše a i bez návrhu vždy odebere povinnému. K jejich evidenci použije knihu zajištěných a převzatých věcí.

 

     (2)  Jakmile se vykonavatel dozví buď z listin nalezených u povinného nebo z jeho sdělení nebo ze zprávy Střediska cenných papírů nebo orgánu vedoucího jinou evidenci, že pro  povinného jsou evidovány zaknihované nebo imobilizované cenné papíry, tyto sepíše. Pro sepsání použije knihu zajištěných a převzatých věcí. Poté vykonavatel vyrozumí Středisko cenných papírů nebo orgán vedoucí jinou evidenci, kdy a jaký druh cenných papírů byl sepsán, a že povinný s nimi nesmí ode dne soupisu nakládat.

 

 

§ 112

 

Zajištění sepsaných cenných papírů

 

     (1)  Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry nebo jiné listiny potřebné k uplatnění práva vykonavatel neprodleně předloží soudci, nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi k posouzení a vyžádá si pokyn pro další postup.

 

     (2)  Má-li být právo uplatněno návrhem u soudu nebo u jiného orgánu, jedná před soudem nebo jiným   orgánem vykonavatel; vždy je však vázán pokyny soudce.

 

     (3)  Zpeněžení hodnot odebraných vkladních listů, akcií, směnek, šeků a zaknihovaných nebo imobilizovaných  cenných papírů provede vykonavatel tak, jak určí soudce nebo vyšší soudní úředník.

 

§ 113

 

Vydání peněz oprávněnému nebo jejich úschova

 

     (1)  Zaplatil-li  povinný  dobrovolně  vymáhanou  částku  nebo byly-li mu při soupisu odňaty hotové peníze,   vydá  je  vykonavatel  oprávněnému,  popřípadě  jeho  zástupci,   je-li   zmocněn   je   přijmout.   Není-li   oprávněný ani jeho zástupce přítomen, vykonavatel zašle   částku  oprávněnému.  Je-li  oprávněných  několik,  složí  se  částka  na účet soudu  a  spis  se  předloží  soudci  nebo  vyššímu  soudnímu úředníkovi.

 

     (2) Vykonavatel potvrdí povinnému přijetí nebo odnětí peněžní částky  stvrzenkou  z kvitančního  sešitu.  V kvitančním  sešitu zůstane malý díl prvního listu  stvrzenky, druhý díl bude odevzdán povinnému a celý druhý list  kvitančního sešitu (průpis obou částí prvního listu) se zařadí do příslušného spisu E.

 

     (3) Vydal-li  vykonavatel  přijaté  nebo  povinnému odebrané peněžní částky oprávněnému, potvrdí  oprávněný příjem v protokolu. Zaslal-li  vykonavatel  peněžitou  částku  oprávněnému,  připojí k protokolu  o úkonu  stvrzenku o  odeslání peněz.  V každém případě zadrží  přiměřenou  částku  na  krytí  výloh  spojených s řízením, výkonem a na úhradu nákladů oprávněného, které dosud nebyly soudem určeny,  a složí  ji na účet  soudu. Obdobně  se postupuje  při vymáhání soudních  pohledávek,  výjimečně   lze  přijatou  částku  odevzdat pokladníkovi.

 

      (4) Vedoucí soudní  kanceláře je povinen do tří  dnů po úkonu prověřit  podle kvitančního  sešitu  a  podle spisu,  zda odebrané peníze  byly  odevzdány  oprávněnému,  popřípadě  uloženy  na účet soudu. Výsledek  tohoto zjištění  potvrdí datem  a podpisem  v kvitančním sešitě, na  případné nedostatky či prodlení  ihned upozorní správu soudu.

 

 

Dražba movitých věcí

 

§ 114

 

     (1) Přikročí-li soud ke zpeněžení sepsaných věcí prostřednictvím dražby, vyšší soudní úředník   nebo soudní tajemník nařídí dražební rok.

 

      (2) Při dražebním jednání vyšším soudním úředníkem nebo tajemníkem pověřený vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu provádí podle pokynu vyššího soudního úředníka nebo tajemníka jednotlivé úkony, jimiž se nerozhoduje.

 

      (3)  Vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu sepíše o dražbě protokol.

 

 

§ 115

 

     (1)  V protokole o dražbě se  kromě předepsaných  náležitostí uvede zejména:

 

a) které  věci  byly  vyvolány  a  pod  jakými  běžnými čísly jsou  zapsány v soupisu věcí,

b) jaká byla odhadní cena jednotlivých zabavených věcí a jaké bylo   nejnižší podání,

c) jakého nejvyššího podání za jednotlivé věci bylo docíleno a kdo   byl jejich  vydražitelem

    včetně jeho jména,  příjmení a rodného   čísla; u právnických osob název, sídlo a IČO,

d) které  z vyvolaných  věcí  nebyly  prodány  a  jak s nimi bylo   naloženo,

e) zda dražební  výtěžek byl vydán  (zaslán) vymáhajícímu věřiteli   nebo uložen u soudu.

 

     (2) Jednotlivá  podání se v protokole neuvádějí; vydražitelé protokol nepodepisují.

 

     (3)  Vydražiteli,   který  zaplatil  nejvyšší   podání,  vydá vykonavatel na přijetí této částky stvrzenku z kvitančního sešitu, přičemž postupuje  podle § 113 odst.  2 v.k.ř.  S utrženou peněžní částkou naloží podle § 113 odst. 3 v.k.ř.

 

     (4)  Vedoucí  kanceláře  je  povinen  do  tří  dnů  po dražbě prověřit  podle  kvitančního  sešitu  a  podle  spisu, zda utržené peníze  byly odevzdány  (odeslány) oprávněnému, popř. uloženy  na účet soudu.  Výsledek tohoto zjištění vyznačí  datem a podpisem na stvrzence,  která   zůstává  v kvitančním   sešitu.  Na  případné nedostatky či prodlení ihned upozorní správu soudu.

 

§ 116

Rozvrh výtěžku prodeje

 

     Budou-li  prodány  věci   sepsané  pro  několik  oprávněných, vedoucí  soudní kanceláře  soustředí  všechny  spisy a  odevzdá je soudci, aby provedl rozvrh (§ 331 odst. 2 o. s. ř.).

 

 

Oddíl třetí

Výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí

 

§ 117

 

(1)   Při  dražebním  jednání  soudcem  pověřený  vykonavatel  nebo  jiný zaměstnanec soudu provádí podle pokynu soudce jednotlivé úkony, jimiž se nerozhoduje. O udělení příklepu může rozhodnout jen soudce.

 

(2)   V protokole o dražbě nemovitostí se kromě předepsaných náležitostí uvede zejména:

   

    a) jména  a  příjmení  a  bydliště  dražitelů  a  jejich  zástupců,  výše  a  druh  jistoty,  kterou

  dražitelé složili,

    b) námitky proti příklepu (§ 336j odst. 2 o.s.ř.),

    c) rozhodnutí o odepření příklepu (§ 336j odst. 4 o.s.ř.),

    d) rozhodnutí o udělení příklepu (§ 336k o.s.ř.).

 

(3) Není-li vydražitelem zaplaceno ve stanovené lhůtě nejvyšší podání a je-li dodatečně určena lhůta ke splnění této povinnosti a přesto vydražitel nezaplatí, je nařízeno další dražební jednání. V tomto jednání není dovoleno, aby dražil vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání; je však povinen nahradit vzniklé náklady podle § 336n o.s.ř.

 

(4) Nejsou-li závazky vydražitele uvedené v odstavci 3 uhrazeny, vykonavatel podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí proti vydražiteli (§ 336n odst. 3 o.s.ř.).“

 

 

Oddíl čtvrtý

Výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu

 

§ 118

 

     Na výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu se přiměřeně užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

 

 

 

Oddíl pátý

Výkon rozhodnutí prodejem zástavy

 

§ 119

 

     Na výkon rozhodnutí prodejem zástavy se přiměřeně užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

 

 

 

Oddíl šestý

Výkon rozhodnutí prodejem podniku, části podniku;

 

§ 120

 

     Na výkon rozhodnutí prodejem podniku, části podniku se přiměřeně užijí ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitostí.

 

 

§ 121

 

     Jako dražitelé při dražbách movitých věcí, nemovitostí, podniku, části podniku se nemohou účastnit soudci, zaměstnanci soudu, povinný, manžel povinného, správce podniku, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 o.s.ř. a další osoby vyloučené zvláštním předpisem (§ 338u odst. 3 o.s.ř.).

 

 

Oddíl sedmý

Výkon rozhodnutí vyklizením

 

§ 122

 

     (1) Po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením nemovitosti, stavby, bytu nebo místnosti, u nichž není třeba zajistit přiměřenou bytovou náhradu nebo přístřeší, vedoucí kanceláře spis předá vykonavateli. Vykonavatel vyrozumí povinného nejméně pět dní předem, kdy bude vyklizení provedeno a vyrozumí oprávněného a příslušný orgán obce.

 

     (2) Z vyklizeného objektu vykonavatel odstraní věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, a vykáže povinného a všechny fyzické osoby, které se tam zdržují na základě práva povinného.

 

      (3) Věci odstraněné z vyklizovaného objektu odevzdá vykonavatel povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků domácnosti.

 

      (4) Není-li vyklizení přítomen nikdo, kdo by mohl věc převzít nebo dojde-li k odmítnutí převzetí věci, vykonavatel sepíše uvedené věci a předá je do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli na náklady povinného.

 

     (5) Jestliže není možné věci dát do úschovy, výkon rozhodnutí nelze provést.

 

 

§ 123

 

     Je-li po právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu nebo místnosti prokázáno, že povinnému je zajištěna bytová náhrada, nebo přístřeší určené ve vykonávaném rozhodnutí, vedoucí kanceláře předá spis vykonavateli. Vykonavatel vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno, a vyrozumí oprávněného a příslušný orgán obce.

 

 

Oddíl osmý

Jiné způsoby výkonu rozhodnutí

 

 

§ 124

 

Odebrání věcí povinnému

 

     (1) Při výkonu rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému věc podle § 345 o.s.ř., vykonavatel sepíše protokol, v němž uvede zejména:

a) označení věcí odebraných povinnému nebo jiné osobě, která je ochotna je vydat, a je-li věcí

    více, jejich přesný seznam nebo údaje o jejich počtu, míře, váze apod.,

b) zda věc byla odevzdána oprávněnému na žádost jeho přítomného zástupce nebo proč se tak

    nestalo, a jak byla úschova provedena. Byla-li věc odevzdána oprávněnému, potvrdí její

    převzetí v protokolu,

c) vyjádření povinného o tom, kde věc je, popřípadě  že povinný odepřel dát k tomu

    vysvětlení.

 

     (2) Je-li to potřebné, vykonavatel, který provádí odebrání věci, přibere si k tomu vhodnou osobu,   dle možnosti zástupce orgánu obce.

 

     (3) Není-li ten, kdo věc povinného má, ochoten ji vydat nebo odevzdat příslušné doklady vztahující se k věci, uvede se tato skutečnost v protokolu zároveň s vyjádřením, z jakého důvodu věc má.

 

     (4) Vyžaduje-li to účel výkonu rozhodnutí, může vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu který výkon provádí, provést osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností povinného, jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde je podle důvodného předpokladu věc, kterou má povinný vydat nebo dodat oprávněnému. Za tím účelem si vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu který výkon provádí, může sjednat do bytu povinného nebo do jiné místnosti povinného přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.

 

 

§ 125

 

Rozdělení společné věci

 

     V případě potřeby vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu, který výkon provádí, může k provedení výkonu přibrat vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce.

 

 

§ 126

 

Obnovení předešlého stavu

 

     Při výkonu rozhodnutí o obnovení předešlého stavu vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu, který výkon provádí, podle pokynu soudce a v rozsahu jím stanoveném provede jednotlivé úkony nebo učiní jiná vhodná opatření, jimiž lze oprávněnému dopomoci k obnovení předešlého stavu.

 

 

 

Oddíl devátý

Výkon rozhodnutí o předběžném opatření

 

§ 127

 

     Má-li   vykonavatel  provést   výkon  předběžného   opatření, postupuje  obdobně jako  při soupisu  a úschově  movitých věcí a o odnětí  a úschově  hotových peněz.  Jinak se  řídí povahou uložené povinnosti.

 

§ 128

 

     (1)  Výkon předběžného opatření podle § 76a o.s.ř. nařízený soudem zajistí soud, který o něm rozhodl, v součinnosti s příslušnými státními orgány, především obecním úřadem obce s rozšířenou působností, který návrh podal.

 

     (2)  K zajištění  předběžného opatření  podle § 76a  o.s.ř. stanoví předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu  a  dny  pracovního   klidu  dosažitelnost  soudce  (předsedy senátu). Dále  předseda okresního soudu  stanoví též dosažitelnost vykonavatele nebo  jiného pracovníka soudu,  kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 273a o.s.ř.; jejich dosažitelnost není třeba  stanovit v případě, kdy  soudce, jehož  dosažitelnost byla stanovena, výslovně  prohlásí,   že  zabezpečí  výkon  předběžného opatření sám.

 

 

§ 129

 

Soudní exekutor

 

    (1) Postup při exekuci prováděné soudním exekutorem (dále jen exekutor) je upraven zákonem č. 120/2001 Sb.

 

    (2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na exekuci došel buď soudu, nebo  exekutorovi. 

 

    (3) Opisy (stejnopisy) usnesení v exekučním řízení soud v potřebném počtu doručí do vlastních rukou exekutorovi k zajištění doručení  dle ustanovení § 56 zák. č. 120/2001Sb. Dodejky od účastníků řízení vrátí exekutor soudu k založení do příslušného spisu.  K žádosti exekutora vyznačí soud na předloženém rozhodnutí doložku právní moci.  

 

    (4) Do příslušného spisu soudu se zakládají originály všech rozhodnutí soudu, originály podaných odvolání  a originály dalších návrhů účastníků a exekutora.

 

    (5)  Soud vyvěsí na úřední desce veřejné vyhlášky vydané exekutorem. 

 

    (6)   Pokuty uložené při exekuci podle ustanovení § 351 o.s.ř. je povinný vždy povinen zaplatit na účet soudu, který vydal usnesení o nařízení exekuce. 

 

    (7)  Při vyhotovení rozhodnutí  a tvorbě spisů  se přiměřeně užijí ustanovení § 14 -18, 164 až 196 v.k.ř.

 

 

§ 130

 

   Postup souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí upravuje zák. č. 119/2001 Sb.

 

 

 

 

Č Á S T    T Ř E T Í

 

Kancelářské práce u soudu

 

H L A V A    P R V N Í

Spisy, jejich evidence a úschova

 

 

Oddíl první

Podatelna

 

§ 131

 

Obecné ustanovení

 

     Podatelna je společná pro  všechna soudní oddělení soudu, pro správu a ostatní organizační složky soudu. Pobočka  soudu může mít zřízenu  vlastní  podatelnu  nebo  ji  může  mít společnou s jiným soudem.

 

§ 132

 

Přijímání písemných podání

 

     (1) Podatelna je určena k přijímání písemných podání a podání v elektronické podobě i v případě, že jsou předány na technickém nosiči dat. Podání přijímá po celou pracovní dobu.  Předseda soudu zřídí jedno nebo více pracovišť pro příjem a odesílání datových zpráv (dále jen elektronická podatelna) vybavených potřebným zařízením.

     (2) Písemná  podání adresovaná soudu  a správě soudu  přijímá osobně  pracovník  určený  rozvrhem  práce  (pracovník podatelny). Tento  pracovník nesmí  přijetí písemného  podání odmítnout; nesmí také  podání ani  jeho přílohy  již přijaté  vydat a  to ani jeho podateli. 

 

      (3)  Pracovníci soudu  jsou povinni  ihned odevzdat podatelně písemná podání určená soudu a došlá na jejich adresu.

 

      (4) Návrhy na nařízení předběžného opatření podle § 76a o.s.ř.  přijímá  po  celou  pracovní  dobu  pracovník určený předsedou soudu; v době mimo rozvrženou  pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu  návrhy přijímá  soudce v dosažitelnosti na  adrese, kde se určený soudce  bude během dosažitelnosti  zdržovat, pokud není  se soudcem dohodnuto  jinak. Na originálu  návrhu se vyznačí  datum a čas  jeho  přijetí  a  dále  zkratka  „SPO“  (speciální  předběžné opatření) barevnou tužkou nebo razítkem.

 

 (5) Elektronická podatelna   určená   rozvrhem   práce   (příslušný  zaměstnanec)   přijímá   podání učiněná v elektronické podobě, opatřená pouze zaručeným elektronickým podpisem odesílatele, ve formátu určeném instrukcí odboru informatiky. Technický nosič dat musí být též v souladu s touto Instrukcí. Odesílatel je přitom povinen současně uvést místo, kde je uložen jeho kvalifikovaný certifikát v podobě adresy veřejně přístupného seznamu certifikátů vydaných akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, jehož seznam je uveden v Instrukci.

 

 (6) U  počítače   určeného   pro   příjem   podání   v elektronické  podobě   je   třeba  každodenně kontrolovat správné označení dne, měsíce a roku a správný časový údaj (hodina a počet  minut). Příslušný zaměstnanec zajistí, aby k připojení k veřejné datové síti došlo opakovaně během pracovní doby a zároveň zjistí, zda nepřišla elektronická pošta a současně zajistí aby byla odeslána elektronická pošta připravená k odeslání a to nejméně na počátku a před koncem pracovní doby. Podání doručené v elektronické podobě, opatřené zaručeným elektronickým podpisem odesílatele, odpovědný zaměstnanec neprodleně ověří a zjistí, zda   datovou  zprávu podepsala osoba uvedená na certifikátu a že je certifikát platný. U zprávy opatřené časovým razítkem odpovědný zaměstnanec ověří toto razítko. U zprávy došlé elektronickou poštou provede kontrolu časového údaje vytvořeného poštovním serverem soudu. U podání na technickém nosiči dat doplní do protokolu skutečnou dobu přijetí podání a dokument vytiskne. Pokud při kontrole  časového údaje zjistí nesoulad se skutečností, uvede záznam do protokolu. Dále provede kontrolu, zda přijaté podání je čitelné. O úspěšném ověřování učiní záznam do spisu, a to razítkem s nápisem „ PODPIS OVĚŘEN“ a svým podpisem.  Pokud odpovědný zaměstnanec při kontrole zjistí, že datová zpráva neobsahuje platný kvalifikovaný certifikát nebo že datová zpráva neobsahuje adresu veřejně přístupného seznamu kvalifikovaných certifikátů a jednoznačné identifikační číslo kvalifikovaného certifikátu, učiní o tom záznam do spisu, a to razítkem s nápisem „ PODPIS NEOVĚŘEN“ opatřený datem a podpisem. O této skutečnosti informuje odesílatele podání. Pokud je při kontrole zjištěno, že přijaté podání je zcela nebo zčásti nečitelné, vyzve odesílatele k podání jeho doplnění ( § 43 o.s.ř.). 

              

     (7) Počítač určený pro příjem podání v elektronické podobě musí být připraven k provozu po celou pracovní dobu. Podání ověřená způsobem uvedeným v odstavci 6 musí týž den, v němž byla přijata, elektronická podatelna předat příslušné soudní kanceláři k provedení zápisu do příslušného rejstříku.  Podání došlá mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu přejímá určený zaměstnanec na začátku pracovní doby nejbližšího následujícího pracovního dne. U došlého elektronického podání odpovědný zaměstnanec ověří zaručený elektronický podpis odesílatele způsobem uvedeným v odstavci 6 a podání vytiskne. Poté opatří podání otiskem kulatého úředního razítka a vyznačí datum, shodné s označením dne, měsíce a roku na příjmu podání. Příslušná soudní kancelář v případě potřeby vyhotoví podání ve více stejnopisech (§ 43 věta druhá o.s.ř.) a případně postoupí podání příslušnému soudu v elektronické podobě. Tyto stejnopisy opatří na první straně textu podpisem zaměstnance soudní kanceláře, který stejnopis vyhotovil, opatří je otiskem kulatého úředního razítka a razítkem s nápisem  STEJNOPIS a uvedením spisové značky, pod níž je věc zaevidována. O zaslání stejnopisů učiní záznam do spisu. Za vyhotovení stejnopisů se dle sazebníku vyměří soudní poplatek. 

 

     (8) Způsob příjmu písemností, obsahujících utajované skutečnosti, stanoví předseda soudu.

 

 

§ 133

 

Potvrzení o přijetí podání pro podatele

 

     (1) K žádosti  podatele potvrdí  pracovník podatelny přijetí podání otištěním podacího razítka  na jeden stejnopis podání a časový údaj o převzetí s uvedením výše nalepené kolkové známky, počtu stejnopisů podání a příloh a připojí svůj podpis.

     (2) K žádosti navrhovatele potvrdí pracovník určený předsedou soudu, v době mimo rozvrženou  pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu soudce  v dosažitelnosti, na  stejnopis návrhu na  předběžné opatření  podle § 76a  o.s.ř. jeho  přijetí otištěním  podacího razítka a vyznačí datum, čas podání a připojí svůj podpis.

 

      (3) Podatelům, kteří  podávají zpravidla  větší počet podání (např.  doručovatelům  státních   orgánů,  advokátních  kanceláří, podniků  apod.), lze  potvrdit přijetí  podání ve  zvláštní k tomu určené knize, kterou předloží. Počet podání musí souhlasit se záznamy v určené knize.

 

§ 134

 

Přinášení poštovních zásilek

 

     (1) Poštovní zásilky přináší nejméně jednou denně pracovník k tomu  určený. Je  oprávněn  převzít  od poštovních  orgánů všechny druhy  zásilek,  k jejichž  přijetí  byl  předsedou  soudu písemně zmocněn.   Převzaté   zásilky   včetně   doručenek   a   vrácených nedoručených  zásilek  odevzdá  osobně  pracovníkům podatelny. Při přejímání  zásilek na  poště pověřený  pracovník zkontroluje jejich počet a to  zda zásilky nejsou  poškozeny. V případě  poškození zásilky vyžádá  od pošty úřední potvrzení o tomto poškození.

 

     (2) Pracovník soudu nepřevezme zásilku, která není vůbec nebo částečně vyplacena.

 

 

§ 135

 

Podací razítko

 

     (1) Podací razítko obsahuje označení soudu, datum a časový údaj o tom kdy podání došlo,  zda  bylo  doručeno  osobně  či  poštou,  a  údaje o počtu stejnopisů a  příloh. Je-li příloh  více než 10  listů, vyznačí se přílohy  zkratkou „Sv“  (tj. svazek).  Tvoří-li přílohu  spis nebo několik spisů, vyznačí se takové  přílohy slovy např. „spis“, „dva spisy“ atd. Na podání se též vyznačí jiné předměty, které došly, a odevzdají  se,  není-li  stanoveno  jinak,  s podáním příslušnému oddělení. Došla-li zásilka ve  značně poškozeném obalu, připojí se vedle podacího razítka údaj „došlo  poškozeno“. Na návrzích podle § 76a o.s.ř.,  na telegramech,  dálnopisech a  spěšných zásilkách  se vyznačí také hodina a minuta  jejich přijetí. U návrhů přípravného řízení (např.  vzetí do vazby  apod.) se na  návrhu a jednom  jeho stejnopisu,  případně u dalších  návrhů,   u  kterých  to  státní zástupce vyžaduje, vyznačí též hodina a minuta přijetí.

 

     (2)  Pracovník  podatelny  opatří   došlá  podání  a  vrácené nedoručené zásilky podacím razítkem soudu. Nalepené kolkové známky znehodnotí pracovník podatelny kulatým  úředním razítkem soudu. Je třeba dbát na to,  aby razítko bylo vždy částečně  otištěno na obou dílech  kolkové známky  a na  papírovém podkladě,  na kterém  jsou kolkové známky nalepeny.

 

     (3) Sbírku zákonů a jiné publikace určené pro úřední knihovnu odevzdá   pracovník   podatelny   bez   otisku   podacího  razítka knihovníkovi, nestanoví-li předseda soudu jiný postup.

 

     (4)   Podání  učiněná   ústně  do   protokolu  se   odevzdají příslušnému oddělení bez otisku podacího razítka.

 

 

§ 136

 

Otevírání zásilek

 

     (1) Pracovník podatelny nesmí otevřít zásilky:

a) obsahující podle označení písemnosti utajované povahy,

b) adresované předsedovi nebo místopředsedům soudu,

c) adresované na jméno pracovníka soudu,

d) obsahující podle označení nebo sdělení závěť,

e) obsahující  podle  označení  výpisy  bankovních  ústavů, jež se odevzdají  přímo účetnímu

    soudu,

f)  jejichž otevírání si vyhradil vedoucí příslušného pracoviště.

 

     (2) Podací razítko  se v případech uvedených  v odstavci 1 otiskne na obálce.  U zásilek uvedených v odst. 1  písm. a) až b),d)  až f)  pracovník příslušného   útvaru soudu  k tomu  určený se  po otevření  zásilky na došlé písemnosti podepíše s poznámkou „Otevřel dne ...“ a zařídí, aby na ni  dodatečně bylo  otištěno podací razítko, jehož  datum se musí shodovat s datem podacího razítka na obálce zásilky. Stejný postup je u zásilek uvedených v odst.  1 písm. c).

 

    (3) Došlo-li omylem v podatelně k otevření zásilky  uvedené v odstavci 1 , učiní o  tom pracovník,  který ji  otevřel, záznam na obálce; záznam  podepíše, obálku přelepí a  předloží ji adresátovi, popř. oprávněnému pracovníkovi.

 

 

§ 137

 

Příjem peněžních hodnot a movitých věcí

 

     (1)   Písemná   podání,   která   obsahují   peněžní  hodnoty (hotovosti,  kolkové známky,  cenné  papíry  apod.) a  jiné movité věci, opatří pracovník podatelny vedle podacího razítka údajem o druhu a výši hodnoty, případně stručným popisem movité věci a svým podpisem.

 

     (2) Hotové  peníze odevzdá osobně  proti potvrzení pokladníkovi, který  zařídí jejich  uložení na  příslušný bankovní  účet soudu (na účet depozitní) a stvrzenku  o uložení na bankovní účet nalepí pracovník podatelny na podání.   Nenalepené kolkové známky, směnky (šeky)  odevzdá   ihned  příslušnému   vedoucímu  soudní kanceláře, který potvrdí převzetí v knize došlých kolkových známek a směnek  (šeků),  vedené  v linkovaném  sešitu.  Případně  došlé poštovní  poukázky k převzetí  peněz  v hotovosti  soudem odevzdá pracovník podatelny  účetnímu soudu, který zařídí  převod peněz na příslušný účet soudu (nebo depozitní účet soudu). O těchto poukázkách vede pracovník podatelny jednoduchý  přehled,  z něhož je  patrno, kdy  poukázka došla,  od koho, v jaké věci, výše částky a potvrzení o převzetí poukázky.

 

      (3)  Cenné  papíry  a  jiné  movité  věci došlé soudu odevzdá zaměstnanec podatelny osobně proti   potvrzení zaměstnanci soudu, který je pověřen  vedením knihy úschov, došlé směnky předá zaměstnanci, který je pověřen vedením rejstříku Sm, jinak tyto hodnoty  skládané do úschovy  soudu může od  účastníků řízení přijmout u soudu toliko zaměstnanec pověřený vedením knihy úschov.

 

      (4) Peněžité částky může od účastníků řízení přijmout u soudu jen  pokladník  soudu,  a  to  na  úhradu  předepsaných justičních pohledávek. Tyto vybrané částky odvádí pokladník na příslušné účty soudu podle  interních předpisů předsedy  soudu. Poštovní poukázky na  úhradu  bezhotovostních  plateb  vydává  pokladník ( soudní kancelář nebo účetní) podle druhu pohledávky .  Podateli, který  chce složit  peněžitou částku  pro jiný  účel, vydá  pokladník poštovní poukázku  vyplněnou údaji  o účelu  platby a  spisovou značkou, a vyzve ho, aby peníze složil na bankovní účet soudu.

 

      (5)  S výjimkou  případů  uvedených  v odstavcích  1 až 4 a oprávnění vykonavatele  podle § 113 v.k.ř.  nesmějí zaměstnanci soudu přijímat žádné  peněžité hotovosti,  cenné papíry  ani jiné movité věci.  O tom  je třeba  účastníky vedle  upozornění na  orientační tabuli soudu (§ 3 v.k.ř.) uvědomit vhodnými vývěskami.

 

 

§ 138

 

Prodej kolkových známek

 

    Předseda soudu je povinen v dohodě s poštou zabezpečit prodej kolkových známek v úředních místnostech soudu. Přitom se postupuje podle ustanovení uvedených v příloze 6. Prodej kolkových známek nelze spojovat s činností podatelny a spisovny.*)

 

 

§ 139

 

Rozdělování pošty

 

     (1) Došlé  písemnosti roztřídí zaměstnanec podatelny a nejméně jednou denně odevzdá do jednotlivých soudních kanceláří nebo si je pověření  zaměstnanci soudních   kanceláří  (pověření  zaměstnanci   jednotlivých   organizačních   složek   soudu)  vyzvedávají   nejméně

jednou denně v podatelně. Naléhavá podání, jimiž je např. návrh na vzetí do vazby, návrh na  vydání předběžného  opatření podle § 76a o.s.ř., telegram, telefax, spěšná zásilka apod., odevzdá zaměstnanec podatelny   ihned   příslušnému   vedoucímu   organizační   složky (vedoucímu kanceláře soudu). Nelze-li zjistit, do kterého oddělení věc patří,  vyžádá si zaměstnanec  podatelny pokyn vedoucího  správy soudu   (ředitele   ekonomicko-správního   odboru)   či  dozorčího úředníka.

 

     (2)  K podáním  došlým  poštou  připojí zaměstnanec podatelny obálku. Dojde-li v jedné obálce více podání, připojí  se obálka k tomu   z nich,  u něhož  pro posouzení,  zda lhůta byla zachována nebo z jiných  důležitých důvodů, je třeba znát  přesné datum, kdy podání bylo odevzdáno na poštu.  Na ostatní podání učiní v případě potřeby  záznam: „obálka  připojena k...  podle poštovního razítka podáno na  poštu dne............“ a  připojí svůj podpis.  Není-li obálky třeba  k důkazu, kdy  podání bylo podáno  na poštu,  vedoucí soudní  kanceláře obálku ze  spisu vyřadí. Na podáních  odevzdaných osobně poznamená zaměstnanec podatelny  u otisku podacího  razítka „podáno osobně“  a připojí svůj podpis.

 

     (3)  Ke  zpracování  došlých   podání  lze  použít  výpočetní techniky.  V evidenci, pokud obsahují utajované skutečnosti, však nelze uvádět jejich obsah.

 

 

 

*) Metodický pokyn MSp č.j.  251/93-E.

 

 

 

Oddíl druhý

Doručné oddělení

 

§ 140

 

      (1) Doručné oddělení je  společné pro všechna soudní oddělení a organizační složky  soudu. Pro oddělení  umístěná v jiné  budově lze zřídit doručné oddělení zvlášť. Pobočka soudu může mít zřízeno vlastní doručné oddělení nebo je může mít společné s jiným soudem.

 

      (2) Doručné oddělení je povinno vykonat všechna doručení písemností určených k doručení soudním doručovatelem, orgánem justiční stráže, poštou nebo příslušným policejním orgánem bez průtahů a podle pokynů udělených vedoucím správy soudu.

 

 

§ 141

     

     (1) Řádně vybavené písemnosti určené k doručení (s dodejkami), roztříděné podle způsobu doručení  (poštou, doručovatelem), odevzdají se v určenou hodinu oddělení, které obstarává doručnou službu. Toto oddělení převzetí písemností nepotvrzuje.

 

      (2) Oddělení, které obstarává doručnou službu, zabalí (zalepí) zásilky a dbá, aby více zásilek určených témuž adresátovi, pokud nemají být doručeny  na dodejku, bylo zasláno v jednom obalu. Doručné oddělení dále zařídí hromadné doručení zásilek soudním doručovatelem, soudním vykonavatelem, nebo další osobou uvedenou v § 140 odst. 2. V naléhavých případech mohou být písemnosti doručeny i jednotlivě. Pokud bude zásilka obsahovat předměty, které by mohly být detekčními zařízeními považovány za nebezpečné (větší kovové předměty, zbraně, elektronika, elektrotechnický materiál apod.), doručí zásilku vždy soudní doručovatel.

 

§ 142

 

(1) Je-li stanoveno, že rozhodnutí soudu má být doručeno vyhláškou, vyvěsí se na úřední desce soudu a vyznačí se na něm, kdy se tak stalo. Patnáctým dnem po vyvěšení rozhodnutí se sejme z úřední desky, vyznačí se na něm, kdy bylo sňato, a tento den se označí jako den, kdy bylo rozhodnutí doručeno účastníkům, kteří nejsou soudu známi nebo jejichž pobyt není znám. Pokud den sejmutí vychází na sobotu, neděli nebo svátek,   pak se dnem sejmutí označí první nejbližší následující pracovní den, ve který skutečně k sejmutí dojde.

 

      (2) Je-li stanoveno, že rozhodnutí má být vyvěšeno na úřední desce soudu, vyvěsí se na úřední desce soudu a vyznačí se na něm, kdy se tak stalo. Po uplynutí lhůty, po kterou mělo být rozhodnutí soudu vyvěšeno, sejme se z úřední desky, vyznačí se na něm den, kdy bylo sňato, a odevzdá se k založení do příslušného spisu. Vyhláška o konání přezkumného jednání, zvláštního přezkumného jednání a schůze věřitelů bude sejmuta teprve v den konání nařízeného jednání.   

 

      (3) Je-li stanoveno, že se mají zveřejnit různé údaje stanovené zvláštním předpisem,*) např. vyhláškou nebo zkrácenou formou rozhodnutí, požádá se o jejich uveřejnění v Obchodním věstníku, příp. v denním (místním) tisku.

 

* ) např. § 769 obchodního zákoníku, občanský soudní řád nebo zákon o konkurzu a vyrovnání.

 

 

§ 143

 

(1)  Pro evidenci doručovaných písemností vede doručné oddělení nebo oddělení, které vykonává doručnou službu, doručnou knihu soudního doručovatele a knihu poštovních zásilek. Doručnou knihu mohou nahradit chronologicky řazené počítačové sestavy.

 

     (2) Podle potřeby je možno vést i více doručných knih.

 

§ 144

 

     (1)  Do  knihy  odeslaných  doporučených  poštovních zásilek se zapisují  doporučené  zásilky  jednotlivě  podle  čísel s uvedením jména a příjmení adresáta a místa určení.

 

     (2)  Zaměstnanec,  který  odnáší  zásilky  na  poštu,  nechá  si od zaměstnance  pošty  potvrdit  převzetí  doručených  zásilek v knize odeslaných  doporučených  poštovních  zásilek   a  to  razítkem  a podpisem.

 

§ 145

 

     (1) Do doručné knihy se  zapisují všechny písemnosti,  které mají být doručeny doručovatelem soudu.

 

     (2) Zápisy  do této knihy  je třeba vykonat  v den skutečného odevzdání  písemnosti  doručovateli.  Zápisy  tvoří  pro každý den zvláštní uzavřenou skupinu, nadepsanou  datem a oddělenou čarou od zápisů z předcházejícího dne.

     (3)  Soudní doručovatel vede měsíční výkaz o počtu a hodnotě jím doručených zásilek k vyčíslení úspory na poštovném.

 

§ 146

 

     Doručení, která se provádějí na žádost jiných soudů (orgánů), provádějí se stejně jako  doručení vlastních písemností. Dodejky od  doručených písemností  se zašlou  dožadujícímu soudu  (orgánu); nebylo-li možno doručení provést, zašle se obálka s nedoručitelnou písemností dožadujícímu  soudu (orgánu) a na  obálce se poznamená, proč  nebylo  doručení  provedeno.  Vrácení  se  poznamená  v obou případech v doručné knize s uvedením dne, kdy se tak stalo.

 

§ 147

 

(1) Vrácené dodejky a nedoručené zásilky se ještě týž den odevzdají příslušnému oddělení (organizační složce). Den doručení, jakož i vrácení poštovních zásilek se v knize poštovních zásilek nevyznačuje.

 

(2) Opatří-li kancelář poštovní zásilku poznámkou „neprodlužovat lhůtu“, platí pro  vyzvednutí poštovní  zásilky lhůta dle ustanovení § 46 o.s.ř.

(3)  Písemnosti se také ukládají u soudu v jehož obvodu je místo doručení , nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže je doručuje soudní doručovatel nebo orgán justiční stráže ( § 46 odst. 6 o.s.ř.).

(4) Reklamaci dodání poštovní zásilky lze provést do jednoho roku od podání v kterékoliv poštovní provozovně po předložení dokladu o podání (podací stvrzenka) a zaplacení zálohy podle ceníku. Při dodání reklamované poštovní zásilky pošta oznámí, kdy a komu byla dodána. Zjistí-li pošta, že reklamovaná poštovní zásilka nebyla dodána, písemně oznámí zjištěné údaje; nezjistí-li, že reklamovaná poštovní zásilka byla dodána některé z osob, které jsou podle poštovní smlouvy oprávněny ji převzít, v případě hlavních služeb (např. doporučené psaní, cenné psaní, doporučený balík, cenný balík), lze ji považovat za ztracenou, o čemž se vyrozumí příslušný soud. Neoznámí-li pošta do jednoho měsíce od přijetí reklamace, který z možných výsledků reklamace zjistila, lze považovat zásilku za ztracenou, popř. neprodleně požádat o vyplacení náhrady škody nebo paušální náhrady za ztrátu poštovní zásilky.

(5)  Zprávy o závadách v poštovní přepravě s odůvodněním je třeba zasílat řediteli příslušné poštovní provozovny. Zprávu podepíše předseda senátu nebo samosoudce.

 

§ 148

 

    Dožádání cizozemských soudů vyřizují zaměstnanci k tomu určení rozvrhem práce. Doklad o vyřízení dožádání o právní pomoci se píše česky, ve třech vyhotoveních; jedno vyhotovení zůstává ve spisu, jímž se dožádání vyřizuje.*) Doručování utajovaných písemností do ciziny a jejich příjem z ciziny se provádí prostřednictvím resortního registru pro utajované písemnosti, který vede ministerstvo.

 

*) Instrukce MSp č. 1000/89-L a Instrukce MSp č. 554/2001-MO-J ze dne 14.9.2001.

 

 

 

Oddíl třetí

Rejstříky a ostatní evidenční pomůcky

 

§ 149

 

Společná ustanovení

 

     (1)  Rejstříky  a   ostatní  evidenční   pomůcky  (dále  jen rejstříky) podávají  přehled o stavu  každé zapsané věci  a jsou také  podkladem (prvotní  evidencí) pro  vypracování statistických výkazů o činnosti soudů.

 

     (2) Rejstříky  se vedou podle návodu  obsaženého v příloze č. 1, případně pomocí výpočetní techniky

 

     (3) Rejstříky  jsou určeny pouze pro  vnitřní potřebu soudů a účastníkům  řízení,  jejich  zástupcům,   ani  jiným  osobám  není dovoleno do nich nahlížet.

 

 

§ 150

 

Zakládání a vedení rejstříků a ostatních evidenčních pomůcek

 

     (1) Rejstříky se zakládají pro každý rok znovu.

 

     (2)  Rejstříky  se  vedou  v soudní  kanceláři  pro oddělení (organizační  složky  soudu),  do  nichž  věc  podle rozvrhu práce patří.  Vyřizuje-li věci  téhož druhu  několik soudních  oddělení, vede  se   pro  každé  oddělení   (senát,  samosoudce)  samostatný rejstřík. Předseda  soudu může však z důležitých důvodů vhodnosti nařídit,  aby pro  věci téhož   druhu byl  veden pro  všechna nebo některá soudní oddělení jediný  společný rejstřík. Samostatný rejstřík se však vždy vede pro trestní řízení ve věcech mladistvých Tm a pro řízení ve věcech dětí  mladších 15 let podle hlavy II. ZSVM-Rod. V tomto případě se  v   rejstříku    před    běžným    číslem    vyznačí    číslo    senátu   (samosoudce),   který     věc vyřizuje. V počítačem  vedeném rejstříku se vedle spisové značky uvádí jméno řešitele.

 

     (3)  Pro  evidenci  věcí  péče  o  nezletilé,  kteří nejsou v rodičovské péči, i věcí péče  o nezletilé, kteří jsou v rodičovské péči,  a věcí  opatrovnických se  vedou rejstříky  P, lhůtník  pro evidenci věku a seznam věcí P a Nc.

 

     (4) Jeden  rejstřík pro celý  soud se vede  pro evidenci věcí PP, Td,  Cd, Sd, U, L;  rovněž se vede u  celého soudu jedna kniha protestů, jeden seznam závětí, jedna kniha úschov a kniha zajištěných a převzatých movitých věcí.

 

     (5) U krajských soudů se vede samostatný rejstřík (rejstříky) Cad pro zápis návrhů na přezkoumání ve věcech podle § 7 odst. 3, 4 zák. č. 150/2002 Sb., samostatný rejstřík Az pro zápis návrhů ve věcech dle zákona o azylu, a samostatný rejstřík Ca pro zápis ostatních věcí správního soudnictví.

 

     (6)  U  soudu  se  vede  pro  každý  druh  agendy předepsaným způsobem  jeden   seznam  jmen,  kromě  věcí   rejstříků  Nt,  kde je samostatný  seznam  jmen  veden  pro  rozhodování v přípravném řízení včetně  narovnání, a zvláštní  seznam jmen pro  výkon trestu obecně prospěšných prací. Do seznamu jmen k rejstříku C se uvádí i smíry podle § 67 o.s.ř., zapisované do rejstříku Nc.  K vybraným oddílům rejstříku Nc se vede seznam jmen podle návodu v příloze č. 1.

 

§ 151

 

     Rejstříky  a ostatní  evidenční  pomůcky  se opatří  na první straně razítkem  soudu, značkou rejstříku,  popř. názvem evidenční pomůcky, číslem  oddělení a ročníkem. Toto  označení se po svázání rejstříku  a ostatních  evidenčních pomůcek  uvede též  na štítku, popřípadě na hřbetu svazku. K vybraným oddílům rejstříku Nc se vede seznam jmen podle návodu v příloze č. 1.

 

§ 152

 

     (1) K rejstříkům Cad, Az a Ca se vede ke každému samostatný seznam jmen.

 

     (2) U krajského soudu je veden rejstřík a seznam jmen pro věci C, rejstřík a seznam jmen pro věci Cm a rejstřík a seznam jmen pro věci Sm, rejstřík a seznam jmen pro věci Ro.

 

     (3) U  krajského soudu se vede  rejstřík K a rejstřík  Kv pro věci uvedené v § 9 odst. 2 písm. i) o.s.ř. a jeden seznam jmen pro tyto věci. Rejstřík K a rejstřík Kv pro věci uvedené v § 9 odst. 4 písm. a) o.s.ř. a seznam jmen pro tyto věci.

 

     (4) U vrchních soudů se  vede samostatný rejstřík Cmo, kde se zapisují odvolání  proti rozhodnutím krajských  soudů v obchodních věcech, a  jeden samostatný rejstřík Ko,  kde se zapisují odvolání proti  rozhodnutím  krajských  soudů  o  konkursu  a  vyrovnání. K rejstříku Cmo se vede seznam jmen.

 

 

Zapisování do rejstříku a úkony souvisící

 

§ 153

 

     (1)  Každé podání,  kterým se  dává podnět k zahájení  řízení (úvodní podání), se zapíše do příslušného rejstříku.

 

     (2)  U  věcí  zapisovaných  do  rejstříku  T (Tm)  a  rejstříku Nt a Ntm (přípravné  řízení) se  zjistí, zda je nebo bylo vedeno proti téže osobě trestní stíhání. U podání, která mají být zapsána do rejstříku PP, C, Co, Cm, Cad, Az, Ca, D, K, Kv, E, P, Rod, Rodo, L, Ro, Sm, U, To, Tmo a Nc (oddíly, u nichž je předepsáno vedení seznamu jmen) se před jejich zápisem do rejstříku  zjistí, zda táž věc již je či není v rejstříku zapsána; u  věcí rejstříku Kv  se dále zjistí v seznamu jmen  k rejstříku  K,  zda  u   dlužníka  nebyl  prohlášen  konkurs  (tzv. lustrování). Ve  věcech rejstříku E se  současně zjistí, zda proti témuž  povinnému  není  již  nařízen  výkon  jiného rozhodnutí. Ve výsledku  lustrace vedle  spisových značek  se označí  o jaký druh výkonu rozhodnutí  se jedná (např. M  - movité věci, N  - nemovité věci).  Je třeba  prohlédnout  záznamy  z běžného  ročníku a všech neodškrtnutých věcí předchozích ročníků;  v případě rejstříku D je však lustrování prováděno u  záznamů z ročníku odpovídajícího roku úmrtí  zůstavitele,  případně  i  ročníků  následujících. Výsledek lustrování se vyznačí na první straně úvodního podání, v trestních věcech  na  obžalobě  nebo  návrhu.  Vyznačení  se provede otiskem razítka, datem  a podpisem vedoucího soudní  kanceláře. Při velkém množství  vylustrovaných  věcí  se  výsledek  lustrace  vyznačí na samostatném listu a na úvodním podání se vyznačí odkaz.

 

     (3)  Věci   vyřizované  podle  § 76a  o.s.ř.   se  zapíší  do zvláštního oddílu rejstříku Nc (příloha  č. 1, rejstřík č. 5, část V bod 3).

 

     (4) Číslo, pod nímž je věc  v rejstříku zapsána, podrží až do svého skončení.  Další podání, protokoly a  jiné písemnosti včetně návrhů  na  podmíněné  upuštění  od  výkonu  zbytku  trestu zákazu činnosti  nebo  pobytu,  vztahující  se  k věci  zapsané  již  do rejstříku, nedostanou novou spisovou značku  a připojí se pouze ke spisům  této  věci.  Výjimky  jsou  uvedeny  v návodech  k vedení jednotlivých rejstříků.

 

     (5) U všech věcí, které se týkají cizinců nebo ciziny (věci s cizím  prvkem), uvede  se  v příslušných rejstřících  před běžným číslem zkratka „CIZ“ barevnou tužkou nebo razítkem.

 

     (6)  Je-li k řízení o  umoření listiny místně příslušno více soudů, soud, u  kterého byl návrh na umoření  listiny podán, o tom vyrozumí ostatní v úvahu přicházející  soudy s uvedením předmětu a doby zahájení řízení. Tyto soudy  sdělí soudu, který je vyrozuměl, zda v téže věci u  nich již bylo  zahájeno nebo vedeno  řízení či nikoliv s údajem o případném výsledku.

 

    (7) Předseda senátu vrchního soudu, který jedná před Ústavním soudem podle § 30  odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.  za soud, dá pokyn soudní kanceláři k zapsání písemností došlých z Ústavního soudu do spisu rejstříku  Sú vrchního soudu  a v tomto  spisu provádí další potřebné úkony.

 

     (8)  Bylo-li nálezem  Ústavního soudu  zrušeno jen rozhodnutí vrchního soudu, je povinností  předsedy senátu vrchního soudu, aby nález  Ústavního  soudu  založil  do  příslušného  nalézacího nebo sběrného  spisu vrchního  soudu a  v řízení  pokračoval, popřípadě zaslal  nález  Ústavního  soudu   Nejvyššímu  soudu  k projednání dovolání. Pokud bylo nálezem  Ústavního soudu zrušeno i rozhodnutí soudu nižšího  stupně, postará se předseda  senátu vrchního soudu, aby nález  Ústavního soudu byl  zaslán tomu soudu  nižšího stupně, který  bude ve  věci dále   jednat. Obdobně  se postupuje  u soudu nižšího stupně.

 

 

§ 154

 

     (1) Za správnost zápisů  do rejstříku odpovídá vedoucí soudní kanceláře nebo zaměstnanec, který byl pověřen vedením rejstříků.

 

     (2)  Do  rejstříku  se  zapisuje  psacím  strojem, perem nebo tužkou  s inkoustovou  náplní  (propisovací  tužkou), pro některé shodně se opakující zápisy je možné použít razítka. Pouze poznámky o pohybu spisu  se vyznačí v poznámkovém  sloupci obyčejnou tužkou tak, aby  mohly být odstraněny, jakmile  ztratí význam. Stanoví-li to  zvláštní  předpisy,  popřípadě  návod  pro  vedení evidenčních pomůcek, provádějí se zápisy do rejstříku červeně.

 

 

§ 155

 

     (1) Úvodní  podání se zapíše  do příslušné evidenční  pomůcky toho dne, kdy dojde vedoucímu  soudní kanceláře. Do sloupce „došlo dne“ se  vždy zapíše datum uvedené  v podacím razítku. To  platí i pro seznam věcí  P a Nc. U podání učiněných  ústně do protokolu se do sloupce „Došlo dne“ zapíše  den sepsání protokolu. Je-li řízení zahájeno bez návrhu, uvede se datum rozhodnutí, kterým bylo řízení zahájeno. Podání učiněné telegraficky nebo telefaxem se zapíše jen tehdy, je-li písemně  doplněno ve smyslu § 42 odst. 3  o.s.ř. do tří dnů. Jinak bude zapsáno do rejstříku Nc – oddíl všeobecné.

 

     (2)  Další  zápisy  je  třeba   vykonat  bez  průtahů  a  bez zvláštního příkazu, jakmile spis  dojde vedoucím soudní kanceláře. Je  nepřípustné  odkládat  zápisy  a  provádět  je  najednou až po skončení věci.

 

     (3) U dat se vždy uvádí den, měsíc; ročník se uvede jen tehdy, když jde o jiný než běžný rok.   

 

§ 156

 

Mylný zápis

 

     Byla-li věc  zapsána do rejstříku omylem,  přeškrtne se běžné číslo červeně a v poznámkovém  sloupci se uvede „omylem zapsáno“ a učiněné opatření.  Pro statistické účely se  tyto věci nevykazují. Za  omylem zapsanou  se považuje  i věc  odevzdaná jinému oddělení téhož soudu.  Mylné zápisy se vyznačí  na první straně příslušného rejstříku  před rejstříkovým  převodem v oddíle nadepsaném „mylné zápisy“  s uvedením,  ve kterém  měsíci k nim došlo.  Mylný zápis nelze vykazovat jako věc vyřízenou „jinak“.

 

§ 157

 

Odškrtávání věci z rejstříku

 

     (1)  Skončení věci  se vyznačí  v rejstříku  při běžném čísle odškrtávacím znaménkem „L“.

 

     (2) Návody  k vedení jednotlivých  rejstříků stanoví, kdy  se věci jako rejstříkově vyřízené odškrtávají.

 

 

§ 158

 

Věci koncem roku nevyřízené (neodškrtnuté)

 

     (1)  Čísla věcí  zapsaných v rejstříku v  poslední den  roku rejstříkově nevyřízených  (neodškrtnutých), se  uvedou na  první straně nového ročníku rejstříku  (rejstříkový převod). Ve věcech  rejstříků Nt a NC  se převod  uvádí před  každým oddílem  samostatně. Běžná čísla věcí,  kde  již  bylo  vydáno  rozhodnutí  soudem  I. stupně, se v převodu  přeškrtnou.  Ve  věcech  rejstříku  T a E  se  převod sestaví způsobem upraveným jeho návodem - vzor č. 4 a 14  v.k.ř.

     V případech,  kdy rejstřík pro  senát (samosoudce) nebyl  pro další  rok   založen,  se  nevyřízené  věci   převedou  do  senátu (samosoudci),  jemuž  byly  přiděleny  k vyřízení.  Obdobně  bude postupováno podle odst. 5.

 

     (2)  Skončí-li   se  věc  v předešlých  letech  nevyřízená, přeškrtne  se  číslo  této  věci  v rejstříkovém převodu na první straně  běžného  rejstříku  a   výsledek  se  vyznačí  v původním rejstříku s uvedením dne, měsíce  a roku vyřízení. Jakmile nastane důvod k rejstříkovému odškrtnutí, běžné číslo se přeškrtne křížem, s výjimkou případů rejstříku T.

 

     (3) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na rejstřík P.

 

     (4) Věci nevyřízené (neodškrtnuté) na počátku třetího roku po tom,  co  byly  zapsány,  se  přenesou  do  nového rejstříku celým zápisem před věcmi, které v tomto roce nově napadnou. Předseda soudu může z důvodu vhodnosti nařídit,  aby takto bylo postupováno až na počátku pátého roku. V zápise se zachová původní spisová značka. U původního zápisu se přenesení poznamená a běžné číslo se odškrtne. Ve věcech rejstříku Nt a Nc se přenesení uvádí před každým oddílem samostatně. To se nevztahuje na věci rejstříku P  a seznam závětí a knihu úschov. Věci přenesené celým zápisem  se zahrnují do rejstříkového převodu podle  odstavce  1.  Není-li   věc  vyřízena  (odškrtnuta)  ani  v následujících třech  letech, převádí se poté  znovu celým zápisem. To je třeba vyznačit i u původního zápisu věci.

 

(5)     Věci rejstříku  P nevyřízené  (neodškrtnuté) na  počátku dvacátého  roku po  tom, co  byly zapsány,  se přenesou  do nového rejstříku  celým  zápisem  před  věcmi,  které  v tomto roce nově dojdou.

 

 

§ 159

 

Uzávěrka rejstříku

 

     Jakmile  byla  v rejstříku  odškrtnuta  poslední věc, opatří vedoucí  soudní   kanceláře  rejstřík  uzávěrkou,   kterou  napíše inkoustem za  poslední zápis v rejstříku  („Ročník ... uzavřen dne ...“), tento  záznam podepíše a  opatří kulatým razítkem  soudu. V rejstříku Nt a Nc se uzávěrkou opatří jejich jednotlivé oddíly.

 

 

§ 160

 

     Ustanovení § 153 až 159 v.k.ř.  se užijí přiměřeně i u seznamu věcí P a Nc, v seznamu vazeb a seznamu odeslaných spisů, seznamu OD, seznamu závětí, knihy úschov a knihy zajištěných a převzatých movitých věcí.

 

§ 161

 

Ukládání rejstříků

 

     (1)  Během roku  zůstanou  rejstříky  nesvázány a  uloženy ve složkách v ochranném obalu.

 

     (2)  Nejpozději do  konce kalendářního  roku následujícího po roce, pro který  byl rejstřík veden, se dá  rejstřík svázat. Jeden svazek může  obsahovat i více rejstříků  téhož druhu, vedených pro několik senátů (samosoudců). Pro označení svazku zde platí obdobně ustanovení § 151 odstavec 1 v.k.ř.

 

     (3) V soudní  kanceláři  zůstanou  rejstříky uloženy  po čas potřeby, zpravidla do odškrtnutí poslední věci. Potom se odevzdají do spisovny způsobem určeným pro uložení spisů.

 

§ 162

 

Vedení rejstříků pomocí výpočetní techniky

 

(1) Pro vedení evidencí a rejstříků u soudů výlučně pomocí výpočetní techniky je nezbytné, aby ministerstvo vydalo pokyn nebo přivolení, schválilo archivační řád, který soud zpracuje na základě ukládacího řádu počítačových údajů vydaného instrukcí ministerstva, Instrukce MSp ze dne 26.4.1999, č.j. 75/99-OI obdrželo úplnou dokumentaci u programového vybavení, jehož vývoj a údržbu nezabezpečuje ministerstvo.

(2) Všechny zápisy do paměti počítače je nezbytné provádět v souladu s dokumentací k danému modulu   programového vybavení.

(3)  U rejstříků vedených pomocí výpočetní techniky musí být zabezpečena ochrana všech dat uložených    v paměti počítače (ochrana heslem apod.).

(4)  Při vedení rejstříků pomocí výpočetní techniky se pro jejich členění a vyplňování užijí přiměřeně   ustanovení § 149 až § 163 v.k.ř.

(5) U údajů musí být zajištěno, aby programové vybavení mohlo příslušné záznamy vyhledávat a případně tisknout. Údaje o pohybu spisu se nevymazávají a trvale zůstávají v paměti počítače; v případě tisku rejstříků se využije poslední aktuální údaj.

(6)   Počítačová data se archivují podle ukládacího řádu počítačových údajů.

(7)  Pro vedení rejstříků pomocí výpočetní techniky platí přiměřeně ust. § 157, § 158 odst.  4, 5, § 159 a § 161 odst. 2 v.k.ř.

      (8) Počítačová data se trvale ponechávají v paměti počítače. Předseda soudu může z důvodu vhodnosti nařídit, aby byl seznam jmen vytištěn jako celek pro všechny druhy agend.

     (9) Vedení rejstříků, pokud zápisy obsahují utajované skutečnosti, lze vést jen na počítačích certifikovaných NBÚ.

 

§ 163

 

Přehled rejstříků

 

     (1)  Pro evidenci  spisů a  některých úkonů  a skutečností se vedou  tyto druhy  rejstříků a  ostatních evidenčních  pomůcek pro trestní,  občanskoprávní  a  obchodní  věci  včetně  konkursního a vyrovnacího řízení.

a) U okresních soudů:

  1. rejstřík T, Tm (vzor č.     4 v.k.ř.),

  2. rejstřík C (vzor č.     5 v.k.ř.),

  3. rejstřík P, Rod (vzor č.     7 v.k.ř.),

  4. rejstřík E (vzor č.   14 v.k.ř.), 

  5. rejstřík PP (vzor č. 33 v.k.ř.),

  6. rejstřík Nt, Ntm, Nc a Ntr (vzor č. 16 v.k.ř.),

  7. rejstřík Td a Cd (vzor č. 16 v.k.ř.),

  8. seznam věcí P a Nc (vzor č. 21 v.k.ř.),

  9. rejstřík Ro (vzor č. 25 v.k.ř.),

10. lhůtník PO/PP, PZ

11. lhůtník pro evidenci věku (vzor č. 19 v.k.ř.),

12. seznam vazeb u soudu I. stupně (vzor č. 167 v.k.ř.),

13. kniha protestů,

14. rejstřík Rt (vzor č. 181 v.k.ř.),

15. rejstřík L (vzor č.  182 v.k.ř.),

16. rejstřík D (vzor č.  184 v.k.ř.),

17. rejstřík U (vzor č.  185 v.k.ř.),

18. rejstřík Sd (vzor č. 186 v.k.ř.),

19. seznam závětí (vzor č. 187 v.k.ř.),

20. kniha úschov (vzor č.  188 v.k.ř.),

21. jmenný rejstřík pořizovatelů k seznamu  závětí (vzor č. 189 v.k.ř.),

22. seznam spisů D odeslaných soudnímu  komisaři (OD) (vzor č. 190 v.k.ř.),

23. Kniha převzatých  a zajištěných movitých  věcí (vzor č.  13 v.k.ř.),

 

b) U krajských soudů:

  1. rejstřík T, Tm (vzor č. 4 v.k.ř.),

  2. rejstřík C (vzor č. 5 v.k.ř.),

  3. rejstřík Cm (vzor č. 180 v.k.ř.),

  4. rejstřík Cad, Az a Ca (vzor č.  183 v.k.ř.),

  5. rejstřík To, Tmo (vzor č. 31 v.k.ř.),

  6. rejstřík Co (vzor č. 31 v.k.ř.),

  7. rejstřík NT,  NTM a NC (vzor č. 16 v.k.ř.),

  8. seznam vazeb u soudů prvního a  druhého stupně (vzor č. 168 v.k.ř.)

  9. lhůtník PO (PP),

10. rejstřík Ro (vzor č.    25 v.k.ř.),

11. rejstřík Sm (vzor č.   25 v.k.ř.),

12. rejstřík K (vzor č.   175 v.k.ř.),

13. rejstřík Kv (vzor č. 176 v.k.ř.),

14. rejstřík Rt (vzor č.  181 v.k.ř.),

15. rejstřík Rto (vzor č.    4 v.k.ř.),

16. rejstřík Ntr (vzor č.  16 v.k.ř.),

17. rejstřík Rodo

 

18. rejstřík obchodního rejstříku (všeobecný rejstřík F) (vzor č. 17 v.k.ř.),

19. rejstřík obecně prospěšných společností O (vzor č. 18a v.k.ř.).

20. Seznam výpisů, opisů a potvrzení (vzor   123a v.k.ř.)

21. Evidence došlých směnek (šeků) (vzor č. 191 v.k.ř.)

22. nadační rejstřík N (vzor č. 18b v.k.ř.)

23. kniha úschov (vzor č. 188 v.k.ř.)

24. rejstřík UL (vzor č. 207).

 

c) U vrchních soudů

  1. rejstřík To (vzor č.    31 v.k.ř.),

  2. rejstřík Ntd (vzor č.  16 v.k.ř.),

  3. rejstřík Nt (vzor č.    16 v.k.ř.),

  4. rejstřík Tpj (vzor č.  16 v.k.ř.),

  5. seznam vazeb soudu II. stupně (vzor č. 194 v.k.ř.),

  6. rejstřík Dt (vzor č.    16 v.k.ř.),

  7. rejstřík Co (vzor č.   31 v.k.ř.),

  8. rejstřík Cmo (vzor č.31 v.k.ř.),

  9. rejstřík Ko (vzor č.   31 v.k.ř.),

10. rejstřík Nc (vzor č.   15 v.k.ř.),

11. rejstřík Ncd (vzor č. 16. v.k.ř.),

12. rejstřík Nco (vzor č. 16. v.k.ř.),

13. rejstřík Ncp (vzor č. 16 v.k.ř.),

14. rejstřík Cpj (vzor č.  16 v.k.ř.),

15. rejstřík Dc (vzor č.   16 v.k.ř.),

16. rejstřík Ds (vzor č.  205),

17. rejstřík Dso (vzor č.206),

18. rejstřík UL (vzor č. 207).

 

d) U všech soudů:

  1. kalendář (vzor č. 28 v.k.ř.),

  2. seznam odeslaných spisů (vzor č. 29 v.k.ř.),

  3. kniha poštovních zásilek,

  4. doručná kniha (vzor č. 3 v.k.ř.),

  5. seznam spisů odevzdaných do spisovny,

  6. seznamy jmen k rejstříkům a  seznamům, pokud je jejich vedení v návodech k těmto   

      evidenčním pomůckám předepsáno,

  7. kniha došlých kolkových známek a směnek (šeků) (§ 137 odst. 2 v.k.ř.).

 

     (2) Seznamy jmen se vedou zpravidla ve formě knihy, nebo tam, kde  jsou  pro  to  dány závažné  důvody,  ve  formě  kartotéky. K rejstříku P a  k oddílu rejstříku Nc pro  věci dětí v rodičovské péči, věci  osvojení a povolení uzavřít  manželství se vede seznam jmen vždy ve formě kartotéky (vzory č. 2a, 2b, 8, 15 v.k.ř.).

 

 

 

Oddíl čtvrtý

Tvoření a oběh spisů

 

Spis

 

§ 164

 

     Všechny písemnosti,  které se vztahují  k téže věci  (podání, protokoly,  záznamy,  rozhodnutí, písemnosti  soudního  komisaře založené do spisu D apod.), tvoří spis.

 

 

§ 165

 

     (1) Všechny písemnosti ve spise s výjimkou příloh se postupně sešívají nebo jiným vhodným způsobem spojují.

 

     (2) Spisy upravené podle odstavce  1 se vkládají do spisového obalu  (v  občanskoprávních  věcech  vzor  č.  40  v.k.ř.). U spisů menšího  rozsahu, které  nejsou  častěji  v oběhu,  možno používat obalu  z měkkého  papíru (makulatury).  U spisů  většího objemu se podle potřeby založí další svazek. Na obale každého svazku  se vyznačí  jeho pořadí  římskou číslicí.  Na prvním  svazku se uvede existence  dalších  svazků.  Poškozené   obaly  se  ihned  nahradí novými.

 

§ 166

 

     (1) Na spisovém  obalu kromě spisové značky  (nahoře i dole) musí být uvedeny i všechny další údaje, které jsou předtištěny.Vazební věci se označí na obalu otiskem razítka „Vazba“.   Pokud je ve věci činný pracovník Probační a mediační služby, vyznačí se na obale „mediace“ nebo „probace“ s uvedením čísla listu spisu, na kterém je opatření k přibrání příslušného pracovníka. Jestliže v trestní věci byly zajištěny věci důležité nebo trestní depozita, vyznačí se na obalu symbol „VD“ s uvedením čísla listu nebo čísel listů spisu, kde je seznam takových věcí. Na vnitřní straně obalu trestních vazebních věcí se dále uvedou i údaje podle § 36 odst. 2 v.k.ř.

 

    (2) Na spisovém obalu trestních spisů se dále vyznačuje konec zkušební doby podmíněného upuštění   od  potrestání,   podmíněného  odsouzení,  podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného propuštění a podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti  či zákazu pobytu; obecně pak položka statistiky,  provedení poplatkové  a spisové kontroly (§ 194 v.k.ř.)  a rok odevzdání spisu na spisovnu.Vede-li  se trestní  řízení pro  čin spáchaný  během výkonu trestu odnětí svobody,  vyznačí se na spisovém  obalu „spácháno ve výkonu trestu“. U věcí  agendy Nc a P se  na vnitřní straně spisového obalu  uvede běžné  číslo seznamu  věcí P  a Nc  a evidenční číslo statistiky. Při  podání návrhu na  předběžné opatření po  zahájení řízení se  na spisovém obalu vyznačí  razítkem „předběžné opatření č. 1. ...“, a u předběžného  opatření podle § 76a o.s.ř. zkratka „SPO“, při podání návrhu na nařízení exekuce se na spisovém obalu vyznačí „EXEKUCE“. Při návrhu na  odložení vykonatelnosti rozhodnutí správního orgánu  (§ 250c o.s.ř.)  se na  spisový obal  vyznačí „OVR“. Na spisový  obal se  dále obyčejnou  tužkou vyznačí  lhůty a poznámky související s oběhem spisu tak, aby  mohly být odstraněny jakmile ztratí význam.  Předepsané údaje se  vyznačí i na  obalu z měkkého papíru.

 

    (3) Na spisovém obalu spisu obsahujícího utajované skutečnosti nutno vyznačit náležitosti stanovené zvláštním předpisem, včetně čísla jednacího, pod kterým je spis evidován v hlavním protokolu organizace pro utajované skutečnosti.

 

 

§ 167

 

Spisová značka

 

     (1) Každý spis  dostane spisovou  značku. Spisová  značka se skládá  z označení  a běžného   čísla rejstříku,  do něhož  je věc zapsána, lomená letopočtem. Do 31.12.1999 byla uváděna ve spisové značce pouze poslední dvě číslice letopočtu (např. T 16/2000, C 134/2000, T 17/99).

 

     (2)  Vede-li  se  pro  každé  z několika  soudních  oddělení rejstřík  samostatně  anebo  je-li  pro  několik soudních oddělení veden  společný,  uvede  se  před  označením  rejstříku vždy číslo oddělení  podle  rozvrhu  práce,  a  to  arabskou číslicí (např. 1T 43/2002, 1C 27/2002).

 

     (3) U trestních spisů zaslaných soudu státním zástupcem v souvislosti s podáním obžaloby nebo návrhu na potrestání, se spisová značka soudu napíše na spisový obal zpravidla nad spisovou značku státního zastupitelství a spisová značka státního zastupitelství se přeškrtne.

 

     (4)  Spisová  značka,  kterou  věc  dostane  u  soudu druhého stupně, se napíše na spisový obal jen obyčejnou tužkou. Po vrácení spisu soudu prvního stupně se tato značka na obalu vymaže. Spisová značka,  kterou  věc  dostane  u  soudu  druhého stupně, se trvale vyznačí na předkládací zprávě.

 

     (5) Spisová značka, kterou věc dostane u soudu dožádaného, se vyznačí trvale na  čísle listu, kde je uvedeno  dožádání. Na obalu se píše jen obyčejnou  tužkou a po vrácení spisu se tato značka na obalu vymaže.

 

     (6) Spisová značka u spisu postoupeného nebo přikázaného se trvale vyznačí na spisovém obalu, na prvním listu spisu a na listu nebo rozhodnutí, kde rozhodnuto o postoupení nebo přikázání. Původní spisová značka se přeškrtne tak, aby zůstala čitelná.

 

     (7) Jestliže byla na základě výsledku řízení o mimořádném opravném prostředku, nálezu Ústavního soudu, vyloučením z jiné věci nebo postupem podle § 306a odst. 2 tr. řádu věc zapsána pod novou spisovou značku, uvede se pod ní do závorky spisová značka původní; ta se uvede i na všechna další rozhodnutí pod jejich číslo jednací (§ 169).

 

 

§ 168

 

Číslování listů

 

     (1) Jednotlivé listy písemností (včetně plných mocí a obálek, jichž je třeba  k důkazu, kdy podání bylo podáno  na poštu, nebo k důkazu o  výši zaplaceného poštovného)  se opatří při  zařazení do spisu  spisovou značkou  a číslem  listu, a  to zpravidla v pravém horním  rohu.  Takto  se  označí  i  vrácená a nedoručená zásilka. Stejnopisy podání,  dodejky a takové přílohy,  které je třeba po skončení věci  účastníkům vrátit, nedostanou  však číslo listu.  V řízeních  o  přezkoumání  rozhodnutí  jiných  orgánů  se  spisovou značkou  a číslem  listu označí  jedno vyhotovení  přezkoumávaného rozhodnutí; po  skončení řízení se toto  rozhodnutí nevrací, vrací se pouze spis, jehož rozhodnutí se přezkoumává.

 

     (2) V trestních spisech, které  zasílá státní zastupitelství soudu, se pokračuje v číslování listů bez přerušení.

 

     (3)  V odvolacím  řízení  se  pokračuje souvisle  v číslování písemností ve  spise soudu prvního stupně.  Stejně se postupuje ve věcech, v nichž byla  povolena obnova  řízení, a  tam, kde se v řízení  pokračuje  po  zrušení  původního  rozhodnutí  na  základě stížnosti  pro   porušení  zákona  nebo dovolání, kasační stížnosti, zrušení rozhodnutí dle § 306a odst. 2 tr. řádu nebo zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu.

 

     (4) Ve  spise D vráceném  okresnímu soudu soudním  komisařem, pokračuje se u soudu souvisle v číslování listů.

 

     (5) Obálka  s protokolem o  hlasování (§ 22 v.k.ř.) se označí samostatným číslem listu.

 

 

§ 169

 

Jednací číslo

 

     (1) Spisová  značka a k ní připojené číslo  listu písemnosti nebo  vyhotoveného  rozhodnutí  tvoří   jednací  číslo  (např.  4T 68/2002-27,  6C  162/2002-14,  3Co  64/2002-132).  Je-li  písemnost nebo vyhotovení rozhodnutí obsáhlejší (obsahuje-li více čísel listů) jednací číslo se vyznačí jen na přední straně prvního listu.  Při doručování ostatních obsáhlejších písemností se na obálkách a dodejkách uvádí jen číslo jednací vyznačené na prvním čísle listu doručované písemnosti.

 

     (2) Jednacím číslem se  označí všechny stejnopisy rozhodnutí, všechny písemnosti,  jež  mají  být  vypraveny,  jakož i obálky a dodejky.

 

 

§ 170

 

Spisový přehled

 

     (1) Spisový přehled (vzor č. 41 v.k.ř.) se do spisového obalu vkládá před  prvý list spisu.  Vždy se vkládá do spisů obchodního rejstříku, do spisů konkursních, vyrovnacích a do trestních spisů, kde je zpravidla založen již  vyšetřovacím orgánem. Ve  vyloučené trestní  věci založí spisový přehled soud. Vyloučené části původního spisu se vyznačí   v poznámkovém  sloupci  spisového přehledu.

 

     (2) V ostatních věcech se  spisový přehled k rychlé orientaci založí do  spisů, u nichž lze  předpokládat, že budou  obsáhlejší, nebo zpravidla poté, co spis dosáhne 50 listů. Spisový přehled se zakládá také u spisů P.

 

     (3) Spisový přehled je však vždy třeba zakládat u utajovaných spisů.

 

 

Průkaz o doručení

 

§ 171

 

Dodejky

 

     (1)  Na dodejce  se  vyznačí  kromě jednacího čísla (§ 169 odst. 2 v.k.ř.) doručovaná  písemnost, datum stanoveného  jednání, případně lhůty. Je-li doručováno rozhodnutí, dodejka se připevní k listu, kde je závěr jeho písemného vyhotovení ve spisu. Obdobně se připevní  vrácená a nedoručená zásilka v případech náhradního doručení rozhodnutí. Jestliže se  jednou  dodejkou  doručuje  několik  rozhodnutí, připevní se dodejka, na  níž musí být  v těchto případech  vyznačena všechna jednací čísla  společně doručovaných rozhodnutí, k tomu listu, na němž  je  vyhotovení  rozhodnutí   ve  věci  samé.  Na  vyhotovení ostatních  rozhodnutí  se  poznamená,  u  kterého  čísla  listu je dodejka připojena. Průkaz o  doručení jiné písemnosti se připojí k listu, na němž je pokyn k jejímu doručení (referát).

 

     (2)  Dodejky  o  obeslání  účastníků,  svědků,  znalců nebo tlumočníků se vyřadí  ze spisů ihned, jakmile je  ze spisu patrno, že se obeslaný ve stanovenou  dobu dostavil. Ostatní dodejky lze vyřadit ze spisu jen na pokyn soudce.

 

 

§ 172

 

Potvrzení ve spisu

 

     (1)  Je-li potvrzováno  doručení písemnosti  při úkonu soudu, postupuje se podle § 12 odst. 2 a § 105 odst. 3  v.k. ř.

 

     (2)  Pokud je  adresátovi doručeno  u soudu  mimo úkon soudu, učiní se o  tom záznam ve spisu, v němž  se uvede označení a číslo jednací  doručované zásilky.  Záznam  se  opatří datem  doručení a podpisy adresáta a pracovníka soudu, který záznam sepsal. Pokud je doručováno rozhodnutí, záznam se vyznačí na toto rozhodnutí.

 

 

§ 173

 

Přílohy

 

     (1)  Přílohy  se  označí  obyčejnou  tužkou  jednacím  číslem podání,  s kterým  byly   soudy  předloženy.  Přílohy  předložené navrhovatelem  se   dále  tužkou  označí   velkými  písmeny  podle abecedního   pořadí  a   přílohy  předložené   odpůrcem  arabskými číslicemi  počínajíc  jednotkou.  Přílohy  se  vloží  do přílohové obálky,  která se  založí do   spisu a  opatří spisovou  značkou a číslem  listu. Přílohy  trestních spisů  se zpravidla  vkládají do obyčejné obálky, která se připojí  ke spisu a opatří číslem listu. Je-li příloha  fotokopií listiny, začísluje se  do spisu jako jeho součást. Přílohy, které se nehodí k vložení do spisu, uschovají se zvlášť a ve  spisu se učiní záznam  s údajem, kde jsou  uloženy. Při předložení  originálu směnky  (šeku)  se  pro spis  pořídí ověřená fotokopie a originál směnky (šeku) se uloží v ohnivzdorné skříni v zalepené obálce  nadepsané spisovou značkou a položkou evidence směnek  (vzor č. 191 v.k.ř.) lomené letopočtem.  Stejný údaj se  vyznačí i na  fotokopii směnky (šeku) založené ve spise.

 

     (2) Po pravomocném skončení věci je nutno přílohy vrátit těm, kdo je předložili, nebylo-li rozhodnuto  jinak. U věcí, u nichž lze předpokládat,  že bude  podáno dovolání,  se přílohy  vrátí až  po marném uplynutí dovolací lhůty podle § 240 odst. 1 o.s.ř.

 

     (3)  Vrácení příloh  potvrdí příjemce  svým podpisem  a datem přímo  na přílohové  obálce nebo  na listu,  na němž  je poukaz  k jejich vrácení,  pokud nebyly vráceny  poštou; v tomto  případě se připojí k poukazu na vrácení příloh dodejka.

 

     (4)  Založí-li  se  do  spisu  spis  o předcházejícím smírčím řízení  (§ 67 až  § 69 o.s.ř.)  a spis  o nařízeném  předběžném opatření podle § 76a o.s.ř.,  jeho spisová značka se přeškrtne a nad  ní se  uvede spisová   značka spisu,  k němuž  zůstane trvale připojen. Současně se takto připojený spis označí číslem listu, spisu, do něhož je začíslován pod jedním číslem listu.

 

 

§ 174

 

Seznam nákladů občanského soudního řízení

 

     (1)  Do  občanskoprávního  spisu  o  řízení,  ve  kterém  byl některému účastníku ustanoven zástupce  (§ 138 odst. 3 o.s.ř.), ve kterém stát v řízení o dědictví  platí odměnu notáře a jeho hotové výdaje (§ 40 odst.  3 o.s.ř.), ve kterém stát  v řízení o dědictví platí odměnu správci dědictví a jeho hotové výdaje (§ 175f odst. 3 o.s.ř.), ve kterém stát platí náklady procesního úkonu podle § 141 odst. 2 o.s.ř. nebo kde byla vyžádána záloha na náklady důkazu, se založí  seznam  nákladů  občanského  soudního  řízení  (vzor č. 43 v.k.ř.). Seznam  nákladů občanského soudního řízení  se zakládá před prvým číslovaným listem spisu.

 

     (2) Do seznamu nákladů se postupně zapisují:

a)  nutná  vydání zástupce  ustanoveného účastníka,  která mu zatím   stát vyplatil,

b)  ostatní náklady (zálohy), od nichž byl některý z účastníků osvobozen, a jež vyplatil stát             

     svědkům, znalcům apod.

c)  složené zálohy na náklady důkazů.

 

     (3) Vzniklé  náklady a složené zálohy  se zapisují do seznamu nákladů. Náklady  vzniklé při jednání zapisuje  do seznamu nákladů řízení  předseda  senátu  (samosoudce);  náklady  a složené zálohy vzniklé   mimo  jednání   zapisuje  do   seznamu  nákladů  vedoucí kanceláře.  Předpisy náhrady  nákladů, výzvu  ke složení  zálohy a poukazy provedené  ze složených záloh vyznačuje  v seznamu nákladů předseda senátu (samosoudce)  tak, aby  seznam nákladů poskytoval úplný přehled o nákladech řízení.

 

     (4)  Náklady vzniklé  u  dožádaného  soudu zapíše  do seznamu nákladů dožádaný soud. Bylo-li  dožádání provedeno dopisem,  sdělí náklady dožádaný soud dožadujícím  soudu při vrácení dožádání, aby mohly být zapsány do seznamu  uloženého ve spise. Není-li to možné ihned,  sdělí  dožádaný  soud  náklady,  jakmile  byly  pravomocně stanoveny (§ 25 v.k.ř.).

 

     (5) Náklady vzniklé u soudu  druhého stupně zapíše do seznamu nákladů tento soud.

 

     (6) Po právní moci  rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost k náhradě  nákladů  řízení  vyplacených  státem,  předloží vedoucí soudní  kanceláře  spis  k vyznačení  pohledávky  státu  v účetní evidenci účtárně soudu.

 

 

§ 175

 

Pokyny soudní kanceláři

 

     Písemné  pokyny   pro  soudní  kancelář  obsažené ve spise (referáty) musí být přehledné,  srozumitelné a čitelné. V referátu je  třeba uvést  zejména  způsob  doručování soudních  písemností, označení  adresáta a  uvedení čísla  vzoru, který  má být  použit, určení lhůty,  na níž má být  spis založen apod. Referát  musí být opatřen  datem a  čitelným  podpisem  pracovníka, který  pokyn pro soudní kancelář vyhotovil.

 

 

§ 176

 

Evidence lhůt

 

     Lhůty  se vedou  v patrnosti  ve zvláštních  příhradách nebo obalech,  označených   dnem,  kdy  lhůta končí.  V jednotlivých příhradách se spisy zpravidla  řadí podle rejstříkových čísel, aby se  usnadnilo  vyhledávání  spisů.  Vyjme-li  se  spis  z příhrady (obalu),  poznamená se  tužkou v poznámkovém sloupci  příslušného rejstříku, jaké opatření bylo se  spisem učiněno. V případech, kdy spis po  provedeném opatření má  být vrácen na  původně stanovenou lhůtu,  vloží se  do příhrady  (obalu) lístek  s uvedením  spisové značky vyňatého spisu a údajem, kde se spis momentálně nachází.

 

 

§ 177

 

Kontrolní razítko

 

     (1)  Všechna vyhotovení  rozhodnutí, jejichž  opisy musí  být pořízeny, a všechny  písemné pokyny vedoucímu soudní  kanceláře, které musí být ve stanovené lhůtě provedeny, opatří vedoucí soudní kanceláře otiskem kontrolního razítka, v němž se vyznačí den, kdy písemnost došla do soudní kanceláře.

 

(2)   Kontrolní  razítko  datem  a  podpisem vyplní zaměstnanec, který písemnost  vypravil.

 

 

§ 178

 

Spisy o vyloučené věci

 

     Základem spisu o vyloučené věci je opis usnesení o vyloučení. Do  spisu se  dále  vloží  stejnopis obžaloby (návrhu), popřípadě opisy těch částí původního spisu, kterých  je v něm nadále třeba a které  jsou podle uvážení předsedy  senátu (samosoudce),  který o vyloučení  rozhodl,  současně  nezbytné  k rozhodnutí o vyloučené věci. Na  opis (fotokopie) písemnosti  pro spisy o  vyloučené věci připojuje  se doložka  potvrzující správnost  opisu či  fotokopie (§ 26 j.ř.); obdobně se postupuje v případech,  kdy je věc ohledně některého ze spoluobviněných nebo některého z žalovaných trestných činů vrácena státnímu zástupci k došetření.

 

 

§ 179

 

Vzájemné návrhy, spojení spisů a vyloučení věci

 

     (1) Je-li z podání patrno, že jde o vzájemný návrh žalovaného ve věci, ve které je zahájeno řízení, připojí se ke spisu o této věci a do rejstříku se nezapisuje. Je-li  však podán  žalovaným proti žalobci  samostatný návrh (žaloba),  kde  je  uplatněna pohledávka proti  žalobci , zapíše se  do rejstříku jako  nová věc a po spojení se souvisejícím spisem se tato souvislost vyznačí v rejstříku u obou zápisů.

 

     (2) Dojde-li během řízení ke spojení věcí, založí se o tom do spisů, které byly  s původním spisem spojeny usnesení  o spojení, a do  spojených  spisů  se až do skončení  řízení zakládají opisy (fotokopie)  všech protokolů  a rozhodnutí,  které jsou  součástí původního spisu.  Po právní moci  rozhodnutí, kterým  bylo  řízení skončeno, založí se do  jednotlivých spisů opis tohoto rozhodnutí. Jestliže se spojení spisů zruší během řízení, založí se o tom do jednotlivých  spisů usnesení  a  spisy  se vedou  dále samostatně. Spojení  a  opětné  oddělení  spisů   se  vyznačí  v rejstříku  v poznámkovém sloupci u všech spojených spisů.

 

     (3)  Spis v trestní věci   spojený s jinou trestní  věcí se trvale  zařadí do  spisu, k němuž je  spojen, a  opatří se číslem listu.

 

§ 180

 

     (1)  Jestliže   ve  věcech  péče   o  nezletilé  a   ve  věci způsobilosti  k právním  úkonům,  kde  bylo  provedeno jednotlivé opatření ve spise  Nc, se ukáže potřeba trvalejší  péče, zapíše se věc do  rejstříku P. Původní spis  Nc, ve kterém nastaly  důvody k převodu do  rejstříku P, se  označí spisovou značkou,  pod níž byl nově zapsán  v rejstříku P, a  soud v tomto spise  dále pokračuje. Ostatní spisy Nc týkající se téže osoby se stanou trvalou součástí spisu  P. Vzájemná  souvislost původního  spisu Nc  se spisem P se vyznačí v obou rejstřících. Spis o předběžném opatření podle § 76a o.s.ř. se trvale založí do spisu  P a označí se samostatným číslem listu.

 

     (2)  Do každého spisu vedeného v rejstříku P se založí přehled o osobních a majetkových poměrech účastníků. U dětí se uvede datum narození; u rodičů dětí též jejich rodná jména. Zápisy do přehledu provádí podle pokynu soudce  (soudního tajemníka, vyššího soudního úředníka) vedoucí soudní kanceláře.

 

     (3)  V přehledu  se  uvede  majetek  odděleně podle skupin s přiléhavými   nadpisy,  jako   „nemovitosti“,  „vkladní   knížky“, „pohledávky“ apod.

 

     (4)  Vede-li se  ve věcech  péče o  nezletilé nebo ve spisech opatrovnických úschova peněžních hodnot  nebo věcí, předseda soudu zajistí,  aby  byla  nejméně  jednou  za  rok  provedena  kontrola depozitních účtů se  spisy, ve kterých se depozitní  účty vedou, a zajistí likvidaci depozit ve skončených věcech.

 

     (5)  Po nařízení  předběžného opatření podle § 76a o.s.ř. a provedení jeho výkonu, věcně  příslušný soud neprodleně předá spis soudu  příslušnému podle  § 88 písm.  c) o.s.ř.,  kde se  stane trvalou součástí spisu, a předání se vyznačí v poznámkovém sloupci s uvedením data odeslání spisu příslušnému soudu.

 

§ 181

 

Spisy o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy

 

     Do  spisu  o  výkonu  rozhodnutí  srážkami  ze mzdy se založí přehledný list  o provádění srážek, jakmile dojde poprvé ke změně plátce mzdy. Zápisy do přehledného listu provádí vedoucí  soudní kanceláře  podle pokynu soudce nebo  soudního tajemníka  (vyššího soudního úředníka).

 

§ 182

 

Spisy rozkazní, směnečné a šekové

 

     (1)  Spisy  rozkazní  se  označí  značkou  Ro. Zapisují se a evidence o nich se vede pouze v rejstříku Ro (vzor č. 25 v.k.ř.) a v seznamu jmen u  okresních soudů podle žalovaných (§ 150  odst. 7 v.k.ř.) a u krajských soudů podle žalobců  (§ 152 odst. 2 v.k.ř.)

 

     (2) Spisy směnečné a šekové se označí značkou Sm. Zapisují se a evidence o nich se vede pouze v rejstříku Sm (vzor č. 25 v.k.ř.) a v seznamu jmen podle navrhovatelů (§ 152 odst. 2 v.k.ř.).

 

     (3) Je-li  podán odpor včas,  nebyl-li platební rozkaz  vydán (§ 172 odst. 3 o.s.ř.)  nebo byl-li platební rozkaz zrušen podle § 173 odst. 2 o.s.ř., zapíše se věc do rejstříku  C (Cm) a její spisová značka se  uvede  v rejstříku  Ro a  v seznamu  jmen. Rozhodnutí o odmítnutí  odporu   pro  opožděnost se vyznačí v rejstříku  Ro. Obdobně  se  postupuje, nelze-li návrhu  na vydání směnečného (šekového) platebního rozkazu  vyhovět (§ 175 o.s.ř.) nebo podá-li odpůrce včas námitky proti směnečnému (šekovému) platebnímu rozkazu a k jejich projednání je nařízeno jednání. Rozhodnutí o tom,  zda  byl směnečný  (šekový) platební rozkaz ponechán v platnosti nebo zda byl zrušen a v jakém rozsahu, se vyznačí v rejstříku Sm.

 

     (4)  Byl-li vydán  platební rozkaz  bez výslovného  návrhu na jeho vydání, nezapisuje se věc do rejstříku Ro, ale zůstává vedena pod původním zápisem rejstříku C (Cm).

 

 

§ 183

 

Spisy o rozhodování soudu v přípravném řízení

 

     (1)  Návrhy státního zástupce na účast soudce u neodkladných nebo neopakovatelných úkonů podle § 158a tr.ř. se zapisují do rejstříku Nt. Do spisu se zařadí návrh, opis protokolu o úkonu nebo záznam, proč k úkonu nedošlo, případně i záznam soudce k zákonnosti provedení úkonu.

 

     (2)  Spisy o řízení podle § 33 odst. 2, 37a odst. 1, 2, 39, 40, 40a odst. 1, 44 odst. 2, 51a odst. 1, 3, 4, 68, 69 odst. 1, 69 odst. 5, 72 odst. 2, 3, 73 odst. 1, 73a, 74a odst. 1, 77 odst. 2, 83 odst. 1, 88 odst. 1, 88a odst. 1, 116 odst. 2, 117, 146a, 376 odst. 1, 377 odst. 2, 381 tr.ř. a udělení souhlasu a povolení podle § 8 odst. 4, 87 odst. 1 a 87a odst. 1, resp.§ 158d odst. 3 a 158e odst. 4 tr.ř. se zapisují do rejstříku Nt.  Do spisů  se zařadí  návrh  a  stejnopis rozhodnutí  soudce (předsedy senátu) nebo jeho souhlasu či povolení, pokud stanovisko nebylo zaznamenáno přímo na  návrhu; rozhoduje-li senát, zařadí  se před rozhodnutí i protokol o  neveřejném zasedání a  protokol o hlasování.  Originál stížnosti  obviněného  a  jeho  žádosti  a  propuštění  z vazby se zařazuje  vždy  do  procesního  spisu,  přičemž  pro  Nt se pořídí fotokopie. Do rejstříku Nt se zapisují i rozhodnutí státního zástupce o zajištění majetku v přípravném řízení podle zák. č. 279/2003 Sb. a případná další rozhodnutí navazující, pokud je zašle soudu v souvislosti s věcmi předanými do úschovy.

 

    (3) Rozhoduje-li soudce o vzetí obviněného do vazby (§ 68, 69 odst. 5,  77 odst. 2 tr.ř.), je součástí spisu  opis protokolu o výslechu  obviněného a  potvrzený stejnopis  příkazu k přijetí do vazby (§ 27  odst. 3 v.k.ř.). Prováděl-li výslech  obviněného jiný věcně  příslušný soudce  (§ 69 odst. 5 tr.ř.), zašle neprodleně kopii protokolu o výslechu  i kopii oznámení rozhodnutí  soudu, který příkaz k zatčení vydal.

 

    (4) S výjimkou  rozhodnutí  podle  § 83 odst. 1 tr.ř., rozhodnutí, jejichž doručení si   vyžádá státní  zástupce nebo policejní orgán, a souhlasů podle § 87 odst. 1 a §§ 87a  odst. 1 tr.ř., doručuje oprávněným svá rozhodnutí v přípravném řízení soud a podle povahy věci vyrozumívá i příslušnou věznici. Věznici vždy  neprodleně vyrozumí o ustanovení obhájce, změnění ustanoveného obhájce a zproštění povinnosti obhajování podle § 39 a 40 tr.ř. Rozhodnutí soudu II. stupně doručuje soud, který  ve  věci  rozhodl  v prvním  stupni.  Doklady  o  doručení zůstávají a stávají se součástí spisu Nt.

 

     (5)  Návrhy  na účast soudce u neodkladných nebo neopakovatelných úkonů a na rozhodnutí, souhlas nebo povolení v přípravném řízení se zapisují  vždy  samostatně.  Týká-li  se  jeden  návrh  více osob, zapisuje  se  pod  jednou  spisovou  značkou.  V případě vydaného příkazu k zatčení  se však o vazbě rozhoduje  pod původní spisovou značkou.  Při rozhodování,  které  se  týká téhož  obviněného nebo skupiny obviněných,  se spisy Nt  po rozhodnutí, event.  po právní moci rozhodnutí, zařazují jako celek  do sběrného spisu, kterým je vždy  první takto  zapsaná věc.  K zajištění  tohoto požadavku  je třeba ve  jmenném seznamu uvádět spisovou  značku orgánu, který ve věci koná vyšetřování.

 

     (6) Je-li návrh na rozhodnutí, žádost o souhlas, povolení nebo prodloužení povolení označen příslušným stupněm utajení, podléhá spisová manipulace u soudu režimu stejného stupně.  Evidencí, spisovou manipulací a dalšími úkony v těchto věcech mohou být na základě určení předsedy soudu pověřovány výlučně soudní osoby oprávněné ke styku s příslušným stupněm utajované skutečnosti.

 

 

§ 184

 

Předkládání spisů soudu druhého stupně

 

     Ke  spisům,  které  se  předkládají  soudu  druhého  stupně k rozhodnutí  o opravném  prostředku, nebo Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, nebo Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti, se  připojí předkládací zpráva, kterou   podepíše  příslušný   předseda  senátu  (soudce);  kromě vyhotovení  napadeného  rozhodnutí  obsaženého  ve  spise je třeba předložit také opis (fotokopii) opravného prostředku, který byl ve věci  podán a  dále opis  napadeného rozhodnutí  vždy ve  třech   vyhotoveních. Obrazový nebo zvukový záznam o jednání se předloží po vyžádání vyšším soudem.

 

 

§ 185

 

Sběrné spisy soudu druhého stupně

 

     (1)  U soudu  druhého stupně  se v souvislosti s vyřizováním odvolání ve věcech zapsaných do rejstříků To, Co a Rto, Cmo a Ko,  návrhů  na  přikázání  věcí  jinému  soudu  nebo na vyloučení soudce, zakládá pro každou z těchto věcí sběrný spis. Sběrný spis není spisem ve smyslu ustanovení § 164 v. k. ř.

 

     (2)  Sběrný spis  se skládá  z opisu  (stejnopisu) vyhotovení napadeného rozhodnutí, z opisu  (fotokopie) opravného prostředku a z opisu (stejnopisu) písemného vyhotovení rozhodnutí soudu druhého stupně.  Do  sběrného  spisu  může  být  založen též např. koncept rozhodnutí soudu  apod. Opatření soudu druhého  stupně, která musí být  patrná ze  spisu (např.  nařízení veřejného  nebo neveřejného zasedání, obeslání svědků apod.), je nutno vždy vyřizovat ve spisu soudu prvního stupně

 

     (3)  Sběrné spisy  soudu druhého  stupně se  uspořádají podle čísel příslušného rejstříku a ukládají se podle ročníku.

 

§ 186

 

Vyrozumívání státního zastupitelství o rozhodnutí soudu II.stupně

 

     Krajský a  vrchní soud zašle opis  rozhodnutí o odvolání nebo stížnosti   vždy   přímo krajskému   nebo   vrchnímu   státnímu zastupitelství. Další  opis tohoto rozhodnutí  doručí soud prvního stupně příslušnému státnímu zastupitelství.

 

 

§ 187

 

Vyznačování některých rozhodnutí

 

     (1)  Byla-li   povolena  obnova   řízení, nebo zrušeno rozhodnutí z důvodu podání žaloby pro zmatečnost nebo kasační stížnosti vyznačí  se  tato skutečnost na první straně originálu  vyhotoveného rozsudku, jehož se obnova nebo zrušení týká, a  na spisovém obalu. Vyznačení  provede soud, který povolil obnovu řízení v prvním stupni, nebo zrušil rozhodnutí na podkladě žaloby pro zmatečnost.

 

     (2)  Bylo-li  rozhodnutím  o  stížnosti  pro  porušení zákona původní  rozhodnutí  soudu  zrušeno  nebo  změněno,  nebo  byla-li odsouzenému  udělena  milost  nebo  se  na  něj vztahuje amnestie, vyznačí se tato skutečnost na první straně originálu vyhotoveného rozhodnutí a na spisovém obalu s vyznačením příslušného čísla listu. Obdobně se  postupuje, bylo-li  rozhodnutí zrušeno  dovolacím soudem nebo Ústavním soudem.  Vyznačení provede soud, jehož  rozhodnutí je tím dotčeno;  jde-li  však  o  rozhodnutí  soudu  již  neexistujícího, provede vyznačení soud, který má spisy v úschově.

 

 

Manipulace se spisy

 

§ 188

 

Nahlížení do spisů

 

     (1) Nahlížet do spisů je možno, není-li stanoveno něco jiného, v místnostech soudu pod dohledem vedoucího soudní kanceláře nebo jiného pověřeného zaměstnance soudu. Předseda senátu (samosoudce) však může na žádost oprávněné osoby výjimečně, v odůvodněných případech rozhodnout, že k nahlížení do spisu dojde i mimo místnosti soudu.  V takovém případě sám pověří dohledem konkrétního zaměstnance soudu. Pokud nahlížení do spisu zajišťuje dožádaný soud (§191) pověří dohledem předseda senátu (samosoudce) dožádaného soudu konkrétního zaměstnance tohoto soudu. Předseda senátu (samosoudce) učiní vhodná opatření, aby byla zachována ochrana utajovaných skutečností, upravená zvláštním zákonem.*)  Učiní též opatření, aby byl utajen obsah spisů o osvojení a spisů týkajících se řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení. O tom, že bylo do spisu nahlédnuto, pořídí vedoucí kanceláře záznam do spisu, v němž uvede označení účastníka nebo jeho zástupce, jakož i  jiné osoby, má-li na tom právní zájem nebo jiné vážné důvody, a předseda senátu na žádost povolí,  aby tato osoba nahlédla do spisu a aby si z něho učinila výpisy nebo opisy. Vedoucí kanceláře do záznamu uvede,  kdo do spisu nahlédl,  a zároveň i časový údaj o délce studia spisu; záznam opatří datem a svým podpisem.  Záznam podepíše též žadatel.

 

    (2) Ustanovení odstavce 1 platí  i pro znalce. Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez prostudování spisu, může však předseda senátu (samosoudce) spisy půjčit mimo místnosti soudu.

 

    (3) Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně i na spisy uložené ve spisovně.

 

 

§ 189

 

Studium spisů z vědeckých (výzkumných) důvodů

 

 

     (1)  Studium spisů  ve věcech  pravomocně rozhodnutých  soudy povoluje  předseda soudu,  který  spravuje  spisovnu, kde  je spis uložen,  na  základě  písemné  žádosti,  která  musí být potvrzena (doporučena) organizací, pro kterou nebo v jejímž zájmu je studium

prováděno.

 

     (2) Studium  spisů uvedených v odstavci  1 povoluje soukromým osobám   předseda  krajského   (městského)  soudu   v mimořádných případech. V případě pochybnosti si vyžádá stanovisko Ministerstva spravedlnosti.

 

 *) Zákon č.  148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností.

 

 

 

§ 190

 

     (1) Studium spisů se  zásadně   provádí  ve  vyhrazených prostorách  soudu za  přítomnosti vedoucího soudní kanceláře nebo jiného pověřeného zaměstnance.

 

     (2) Opisy či fotokopie důkazních prostředků nebo výpisy z nich lze provádět jen se souhlasem předsedy soudu, u něhož je spis uložen, na náklady osoby tyto opisy požadující. **)

 

     (3) Pověřený pracovník pořídí záznam do spisu podle §  188 odst. 1 v.k.ř.

 

 

§ 191

 

Zaslání spisů k nahlédnutí

 

    Na odůvodněnou žádost lze se souhlasem předsedy senátu (samosoudce) zaslat spisy nebo jejich část k jinému soudu, aby tam do nich mohlo být nahlédnuto žadatelem. Kolková známka, kterou byl zaplacen soudní poplatek za zaslání soudních spisů v občanskoprávních věcech k jinému soudu, se připojí na žádost.***)

 

 

**)   Položka 21 sazebníku zákona č.549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

***) Položka  23  sazebníku  zákona  č.  549/1991  Sb.,  o soudních poplatcích ve znění  pozdějších předpisů.

 

 

§ 192

 

Půjčování spisů

 

     (1) Soudní  spisy se půjčují  na písemnou žádost  s výjimkami uvedenými v odstavci 2 soudům  a  jiným  justičním  složkám,  soudním  komisařům,   dále   státnímu    zastupitelství, 

orgánům  policie  a v odůvodněných  případech též  jiným státním  orgánům např.  správci daně podle zákona č. 96/1996 Sb.,  kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 357/992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve  znění pozdějších předpisů.  Při půjčení spisu  se učiní  vhodná   opatření,  aby  byla zajištěna ochrana utajovaných skutečností.

 

     (2) Spisy v trestních věcech  mohou být půjčeny toliko soudu, jiným  justičním   složkám,    soudním    komisařům,   státnímu zastupitelství,    ministerstvu,   Institutu    pro   kriminologii a sociální prevenci, orgánům  policie; jen  ve výjimečných,  zvlášť odůvodněných případech, mohou být půjčeny též jiným orgánům (např. obecním úřadům nebo zvláštním orgánům obcí, příp. jiným státním orgánům k účelu řízení o přestupku).

 

     (3) Spisy jiných soudů mohou  být půjčeny jen tehdy, tvoří-li přílohu zapůjčovaného spisu.

 

     (4) O  půjčení  spisů,  i  když  jsou  uloženy  ve spisovně, rozhoduje předseda  senátu (samosoudce). Nejde-li   o  půjčení spisů jiným soudům  a jiným justičním  složkám, státnímu

 zastupitelství, orgánům  policie a  v odůvodněných  případech také  jiným státním orgánům, rozhodne o půjčení  trestních spisů předseda soudu, který si  v odůvodněných případech  vyžádá souhlas  ministerstva. Půjčené spisy se zasílají poštou vždy doporučeně.

 

     (5) Žádost  o půjčení spisu  zařadí se do  vyžádaného spisu a tvoří  jeho součást.  Přípis, kterým  byl spis  vyžádán, se  stává dokladem svědčícím  o předložení spisu  tomu, kdo si  ho vyžádal, a tvoří součást spisu.

 

     (6) Před  půjčením spisu nebo jeho  předložením vyššímu soudu (§ 184  v.k.ř.)  přezkoumá vedoucí  soudní kanceláře,  zda spis  je řádně uspořádán,  a zda jsou v trestních věcech provedeny všechny neodkladné  úkony vykonávacího řízení. Pokud takové neodkladné úkony dosud provedeny nebyly, předloží žádost předsedovi senátu k posouzení, zda je možno spis zapůjčit a pro potřeby dalšího řízení u procesního soudu si ponechat pouze jeho část nebo fotokopii nezbytné části.

 

     (7) Žádosti o zapůjčení spisu je nutno vyhovět do pěti pracovních dnů, v naléhavých případech pak neprodleně. Nevyhovět žádosti o zapůjčení spisu může vedoucí soudní kanceláře jen tehdy, pokud se spis u soudu nenachází.V tomto případě ve své odpovědi přesně uvede označení orgánu a jeho spisovou značku, ke které byl spis zapůjčen. Jiné důvody odmítnutí musí být podle povahy věci podepsány příslušným předsedou senátu (samosoudcem) nebo předsedou soudu. Jde-li o naléhavou nebo opakovanou žádost, spojí se předseda senátu (samosoudce) telefonicky nebo jiným vhodným způsobem s žadatelem s cílem dospět k dohodě o zapůjčení spisu, jeho části nebo fotokopií ze spisu na dobu nezbytně nutnou (např. k provedení důkazu). Přípisy, kterými se odmítá zapůjčení spisu, musí být expedovány  nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení žádosti, v naléhavých případech pak neprodleně.

 

 

Úschova nevyřízených spisů

 

§ 193

 

     Dokud  nejsou  spisy  vyřízeny,   uschovávají  se  v soudním oddělení, a to odděleně podle jednotlivých druhů agendy; přitom se uspořádají zpravidla podle rejstříkových  čísel. Spisy, ve kterých jsou  nařízena  hlavní  líčení, zasedání  nebo jednání  a výslechy nebo ve  kterých běží lhůty  apod., se ukládají  zvlášť roztříděny podle dat, kdy spisů bude třeba.

 

 

§ 194

 

Úschova vyřízených spisů

 

     (1)  Spisy ve  věcech skončených,  ve kterých  již není třeba žádné další  opatření, se odevzdají  k úschově do  spisovny, pokud ministerstvo neučiní k jejich úschově jiné opatření.

 

     (2) Se  spisy v trestních  věcech se odevzdají do spisovny i vyšetřovací svazky.  Spisy o návrhu  na obnovu trestního  řízení a spisy o návrhu podle § 6 zák. č. 198/93 Sb., zapsané ve všeobecném rejstříku  Nt, se  založí do  spisu  o  trestní věci,  v níž  bylo původně rozhodnuto, označí se číslem listu, zapíší se do spisového přehledu  a  s tímto  spisem  se  uschovají,  i  když   o  návrhu rozhodoval jiný soud.

 

     (3)  V každé  pravomocně  skončené  věci  musí být provedena spisová a poplatková kontrola, která se provádí současně s pokynem k založení spisu  na spisovnu. Při  této kontrole je  třeba zjistit, zda byly  vyloučeny a vráceny  připojené spisy, vydány  účastníkům doklady a  jiné přílohy, upraveno a  vyplaceno svědečné, znalečné, tlumočné,  odměna  notáře,  vráceny  zálohy  nebo  jejich  zbytky, zaplacena, popřípadě předepsána  náhrada nákladů řízení, pořádková pokuta, zda bylo rozhodnuto o všech věcech důležitých a trestních depozitech a zda byl dán příkaz k realizaci takového rozhodnutí apod. 

 

     (4)Ve věcech obchodního rejstříku se poplatková kontrola provede po každém pravomocně skončeném řízení  o jednotlivém návrhu a její výsledek se  vyznačí na vnitřní stranu spisového obalu s uvedením spisové značky F. Stejně se postupuje v opatrovnických věcech ve spisech P, provedení kontroly se vyznačí na vnitřní straně obalu vedle běžného čísla seznamu věcí P a Nc.

 

     (5) Poplatkovou kontrolu a  likvidaci znalečného a tlumočného provádí předseda  senátu (samosoudce) nebo  soudní tajemník (vyšší soudní  úředník). V ostatních směrech  provede spisovou  kontrolu vedoucí soudní kanceláře.

 

     (6) Provedení poplatkové a spisové kontroly se vyznačí na spisovém obalu v předepsaných řádcích tohoto znění: „Poplatkově prověřeno dne................“  a „Spisově prověřeno dne................“. Doložku podepíší zaměstnanci, kteří provedli kontrolu podle odst. 3. Bez této doložky nesmí být spis uložen do spisovny.

 

 

§ 195

 

Vyznačení spisů odevzdaných do spisovny

 

     (1)  Odevzdání  spisů  do  spisovny  poznamená vedoucí soudní kanceláře v poznámkovém  sloupci příslušného  rejstříku (seznamu, záznamu apod.) poznámkou  „Spisovna“, učiněnou zpravidla razítkem. Tato poznámka se přeškrtne, jestliže se řízení ve věci obnoví nebo spis se dostane jinak znovu do oběhu.

 

     (2) Na obalu spisů, které se odevzdávají do spisovny, vyznačí se inkoustem nebo razítkem rok odevzdání.

 

     (3) Je-li  tu některý z důvodů,  pro který by spis  nebo jeho část  byly ustanovením  skartačních směrnic  vyloučeny ze zničení, vyznačí to k písemnému pokynu předsedy senátu (samosoudce) vedoucí soudní  kanceláře  na  spisovém  obalu  a  v poznámkovém  sloupci příslušného rejstříku poznámkou „Vyloučeno ze zničení, č.l. ….."

 

 

§ 196

 

Evidence spisů odevzdaných do spisovny

 

     O spisech  odevzdaných  do  spisovny  se  vede „Seznam spisů odevzdaných  do spisovny“.  V seznamu,  který   se  vyhotoví  z linkovaného sešitu, se uvádí spisové značky spisů odevzdávaných do spisovny (např. 9C 1-15, 17-36  atd.). Pro každý ročník se vyhradí přiměřený  prostor,  aby  mohly  být  připisovány  spisy dodatečně ukládané  do spisovny.  Každé předání  spisu do spisovny musí být potvrzeno  datem a  podpisem přebírajícího  pracovníka. Obdobně se postupuje při odevzdání rejstříků  i ostatních evidenčních pomůcek do spisovny (§ 161 odst. 3 v.k.ř.).

 

 

§ 197

 

Spisovna

 

     (1) Spisovna  je společná pro  všechna soudní oddělení  a pro soudní  správu. Pro  oddělení umístěná  v jiné  budově lze  zřídit zvláštní spisovnu.

 

     (2) Jsou-li  okresní a krajský  soud umístěny v téže budově, mohou mít spisovnu společnou.

 

§ 198

 

Uspořádání spisovny

 

     (1)  Ve  spisovně  se  uschovávají  spisy, rejstříky, deníky, seznamy  a  jiné  pomůcky  odděleně  podle  druhů  agendy  a podle ročníků;  je-li spisovna společná pro několik soudů nebo jsou-li v ní  uloženy   i  spisy  zrušených  soudů   a  státních  notářství, uschovávají se jejich spisy odděleně. Spisy se ukládají v číselném pořadí  podle  rejstříků  nebo  jiných  pomůcek  o  nich vedených; příhrady, v nichž jsou uloženy se označí příslušnými nadpisy.

 

     (2)  O  uložení  spisového   materiálu   se  sestaví  „Seznam uložených spisů a evidenčních pomůcek“. V seznamu se uvedou svazky spisů  odděleně  podle  jednotlivých  soudů,  popřípadě  zrušených státních notářství, druhů agendy a  podle ročníků a uvede se počet jejich běžných čísel a fasciklů s označením místa uložení způsobem umožňujícím rychlé vyhledávání spisů. U každého ročníku se vyznačí konečný uschovací  rok. Tento seznam  se uloží ve  spojeném věcném správním  spisu „Skartace“.  Jeho opis  převezme vedoucí spisovny, který  seznam  běžně  doplňuje.  O  uložených  spisech  se vede ve spisovně přehledný plán.

 

      (3) Na  místo spisů, o  jejichž uložení učinilo  ministerstvo jiné opatření (§ 194 odst. 1 v.k.ř.), se vloží  lístek s odkazem na toto opatření. Současně se učiní poznámka v příslušném rejstříku.

 

 

§ 199

 

Vydávání spisů ze spisovny

 

     (1) Ze spisovny lze vydat spisy jen za součinnosti zaměstnance spisovny  a  jen na  řádně  vyplněný a vedoucím soudní kanceláře podepsaný dvoudílný tiskopis (vzor č. 46 v.k.ř.). První díly těchto tiskopisů (žádanky) tvoří lístkový seznam vydaných spisů, uspořádaný podle spisových  značek,  druhé díly  (potvrzenky) ukládají se na místo vydaných spisů.

 

     (2) Zaměstnanec spisovny prověří lístkový seznam nejméně jednou za půl roku a vyžádá  z jednotlivých oddělení spisy zapůjčené před dobou delší než půl roku;  na příslušné žádance lístkového seznamu vyznačí, kdy byl spis vyžádán z oddělení zpět.

 

     (3)  Při  vrácení  spisu  se  příslušná  žádanka z lístkového seznamu vyřadí a založí do  spisu. Potvrzenka se vrací příslušnému oddělení.

 

     (4) Žádá-li vedoucí soudní kanceláře o vydání spisů proto, že se má pokračovat  v řízení pod novou  spisovou  značkou, založí se žádanka  i  potvrzenka  na  místo  vydaného  spisu.  Na žádance se vyznačí též nová spisová značka.

 

     (5) Při změně zaměstnance pověřeného vedením spisovny sepíše o tomto opatření ředitel správy soudu protokol, v němž uvede celkový stav spisovny  a způsob uložení  spisů. Protokol podepíše  ředitel správy soudu a dosavadní a nově pověřený zaměstnanec spisovny.

 

 

§ 200

 

Skartace spisů

 

     Skartace  spisů  uložených  ve   spisovně  se  provádí  podle skartačního řádu uvedeného v příloze č. 2.

 

 

 

H L A V A      D R U H Á

 

Obchodní rejstřík

 

§ 201

 

Členění rejstříku

 

     (1) Obchodní  rejstřík se skládá z rejstříkových vložek, které mají shodné číslo s číslem  spisu  a   sbírky listin. 

 

     (2)   Obchodní rejstřík je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si opisy a výpisy. Na požádání vydá rejstříkový soud úřední opis zápisu nebo listiny uložené  ve sbírce listin,   výpis   nebo  potvrzení  o  určitém  zápisu,  popřípadě  vydá  potvrzení  o  tom,  že  v obchodním rejstříku určitý zápis není.*)

 

     (3) Všechny  písemnosti  (podněty,  návrhy  zapsaných  skutečností,  včetně  listinných   důkazů a rozhodnutí) tvoří rejstříkový spis.

 

     (4) Obchodní rejstřík a rejstříkové spisy jsou uspořádány do oddílů, majících toto označení:

 

A - oddíl pro samostatně podnikající fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, komanditní  společnosti, státní podniky a jiné právnické osoby, včetně organizačních složek a odštěpných závodů,  o nichž zákon stanoví, že se zapisují do obchodního rejstříku, pokud se nezapisují do  jiného oddílu, odštěpné   závody se sídlem odlišným od sídla podniku. Do tohoto oddílu   se rovněž zapisuje společenství vlastníků jednotek,

 

B -  oddíl pro akciové společnosti,

 

C -  oddíl pro společnosti s ručením omezeným,

 

Dr - oddíl pro družstva,

 

Pr -  oddíl pro příspěvkové organizace.

 

     (5) Součástí oddílu A jsou:

 

·        všechny knihy rejstříku obchodního oddílu A vedeného doposud rejstříkovými soudy; do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíly podnikového rejstříku Pn, Pk, Ps, Psn, Po, Nv založené před 1.7.1988, Nv vedený od 1.7.1988, Sv a Shr s tím, že se přejmenovávají na knihy oddílu  A  při zachování původního číslování vložek, které se označí ve shora uvedeném pořadí římskými číslicemi následujícími po číslici, kterou je označena poslední kniha oddílu A doposud vedeného rejstříku obchodního; do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíl Firm podnikového rejstříku, který se přejmenovává na oddíl A bez označení římskou číslicí. V jeho číslování vložek se pokračuje zápisy subjektů uvedených v odstavci 4 (oddíl A).

 

     (6)  Součástí oddílu B jsou:

 

·        všechny knihy rejstříku obchodního oddílu B vedeného doposud rejstříkovými soudy; do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíl Sa podnikového rejstříku založený před 1. 7. 1988 s tím, že se přejmenovává na knihu oddílu B, která se označí římskou číslicí následující po číslici, kterou je označena poslední kniha oddílu B doposud vedeného rejstříku obchodního; do této knihy se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíl Sa podnikového rejstříku vedený od 1. 7. 1988 , který se přejmenovává na oddíl B bez označení římskou číslicí. V jeho číslování se pokračuje zápisy subjektů uvedených v odstavci 4 (oddíl B).

 

     (7)  Součástí oddílu C jsou:

 

·        všechny knihy rejstříku obchodního oddílu C vedeného doposud rejstříkovými soudy; do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíl Sro podnikového rejstříku s tím, že se přejmenovává na oddíl C bez označení římskou číslicí. V jeho číslování se pokračuje zápisy subjektů uvedených v odstavci 4 (oddíl C).

 

     (8)  Součástí oddílu Dr jsou:

 

·        všechny knihy rejstříku společenstevního (oddíl Dr) vedeného doposud rejstříkovými soudy; do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíly Dz, Db a Do podnikového rejstříku založené před 1. 7. 1988 a oddíly Dz, Db a Dp podnikového rejstříku vedené od 1. 7. 1988 s tím, že se přejmenovávají na knihy oddílu Dr při zachování původního číslování, které se označí ve shora uvedeném pořadí římskými číslicemi následujícími po číslici, kterou je označena poslední kniha společenstevního rejstříku doposud vedeného. Do těchto knih se nadále nové subjekty nezapisují.

·        oddíl Do podnikového rejstříku vedený po 1. 7. 1988, který se přejmenovává na oddíl Dr bez označení římskou číslicí. V jeho číslování se pokračuje zápisy subjektů uvedených v odstavci 4 (oddíl Dr).

 

     U subjektů zapsaných do podnikového rejstříků zůstává označení římskými číslicemi zachováno.

 

     (9) Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující alespoň:

 

a)   společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu anebo zakladatelskou smlouvu společnosti, notářský   zápis obsahující listiny uvedené v ustanovení § 27a odst. 2 písm. a) až r) obch. zák. a podpisové vzory  osob, které jsou zapsány jako osoby zavazující společnost podle § 27a odst. 2 písm. b) cit. zák., vedoucí   organizačních složek podniků zahraničních osob a podniků zahraničních osob.  

 

 (10)  Listiny určené do sbírky listin jsou zakládány do obalů vedených pod číslem rejstříkového spisu s označením oddílu a lomené písmenem L. Jednotlivé písemnosti jsou označeny pořadovými čísly. Na obalu spisu je aktualizován seznam všech uložených listin (vzor č. 123 v. k. ř.). Pokyn k uložení listiny do sbírky listin učiní ve spise pracovník, který o návrhu rozhodoval.

 

 (11)  Je-li určitá skutečnost zapsána v obchodním rejstříku, ale ve sbírce listin není uložen odpovídající dokument, poznamená se  v seznamu na obalu červeně “neuložen” (v poznámkovém sloupci seznamu obalu). Pokyn pro vyznačení provede ten, kdo ve věci rozhoduje.

 

       (12) Sbírka listin se vede odděleně od rejstříkového spisu.

 

       (13) Při změně právní formy právnické osoby ve smyslu § 28a obch. zák. se do obchodního rejstříku zapíše, že změnila právní formu a všechny zákonem požadované údaje pro danou právní formu. Zápis se provede do toho oddílu obchodního rejstříku, který je vymezen pro nově zřízenou právní formu.

 

       (14) Při změně právní formy právnické osoby v rámci téhož oddílu obchodního rejstříku se pro zápis změny použije stávající číslo vložky.

 

        (15) Při změně právní formy právnické osoby, která vyžaduje zápis v jiném oddílu než ve kterém je zapsána, se pro zápis změny použije nové číslo vložky. Pod původním číslem vložky se v zápisech nepokračuje.

 

        (16) Způsob a důvod přeměny právní formy právnické osoby se zapíše do obchodního rejstříku v části „Údaje o transformaci".   

 

 

§ 202

 

Způsob zapisování

 

     (1) Obchodní   rejstřík,  včetně  všech  navazujících  evidencí,  je   veden   výlučně   prostředky výpočetní techniky s využitím aplikačního programového vybavení,  jehož správnost a další údržbu garantuje ministerstvo.  Provádění  všech   zápisů   do   paměti počítače je  nezbytné provádět v souladu s dokumentací k danému programovému vybavení.

 

(2)  Pro každý zapisovaný subjekt se zřídí v příslušném oddílu samostatný rejstříkový spis       označený příslušným písmenem oddílu a běžným číslem. Odštěpný závod se zapíše do obchodního rejstříku, v němž je podle sídla, popřípadě místa podnikání nebo bydliště podnikatel zapsán. Jestliže je odštěpný závod umístěn v obvodu jiného rejstříkového soudu, musí být zapsán do obchodního rejstříku i u tohoto soudu. Totéž platí o jiné organizační jednotce.

 

(3) Zápisy   v rejstříkové vložce se provádějí   na  základě  rozhodnutí, a to neprodleně po nabytí právní moci soudního rozhodnutí.  

 

(4)  V případě, že zapsaný subjekt přemístí své sídlo a je zapisován u jiného rejstříkového  soudu, soud, u něhož je subjekt zapsán původně, provede uzavření rejstříkové vložky. V případě, že zapsaný subjekt přesídlí zpět do obvodu původně příslušného rejstříkového       soudu, rejstříková vložka  se otevře a zápisy budou prováděny pod původní spisovou       značkou.  Fyzické převedení spisu na jiný soud se uvede v rejstříkové poznámce s označením data odeslání spisu a soudu, jemuž je určen.

 

(5)  Do rejstříku pro obchodní rejstřík se zapisuje:

      Jednací  číslo:

      V každém kalendářním roce se počínající běžná čísla označí jedničkou.

• došlo dne :

zde se zapíše datum, kdy návrh (podání) soudu došlo, nebo kdy soud zahájil řízení bez 

návrhu.

• navrhovatel:

zde se zapíše navrhovatel (u fyzických osob jméno, příjmení, bydliště, u právnických osob jméno firmy název, pod kterým byla zřízena právní forma a sídlo).

• způsob vyřízení zápisu:

zde se uvede datum a způsob vyřízení zápisu.

• právní moc zápisu:

zde se uvede datum právní moci zápisu.

• návrh na změnu:

zde se uvede datum návrhu na změnu.

• rozhodnutí o změně:

zde se uvede datum rozhodnutí o změně.

• právní moc změny:

zde se uvede datum právní moci změny.

• rozhodnutí II. stupně:

zde se uvede datum a způsob rozhodnutí soudu II. stupně.

• soudní poplatky:

zde se vedou v patrnosti soudní poplatky.

• výmaz:

zde se uvede datum výmazu.

• poznámka:

zde se trvale vyznačí  zejména:  způsob zahájení řízení nebo odvolání.

• pohyb spisu:

zde jsou trvale evidovány poznámky o spisovém oběhu.

 

(6) Jestliže mají osoby zúčastněné na fúzi, rozdělení nebo převodu obchodního jmění (§ 28a obch. zák.) sídla v obvodech různých rejstříkových soudů, vyžádá si rejstříkový soud, u kterého byl podán návrh na zápis, od rejstříkových soudů, v jejichž obvodech mají ostatní zúčastněné osoby sídla, rejstříkové spisy všech ostatních zúčastněných osob. Po právní moci rozhodnutí o povolení zápisu vrátí tyto spisy ostatním rejstříkovým soudům spolu s usnesením o povolení zápisu fúze, rozdělení nebo převodu obchodního jmění do obchodního rejstříku, opatřeným doložkou právní moci. Na základě tohoto usnesení provedou ostatní rejstříkové soudy, v jejichž obvodech mají zúčastněné osoby sídla, příslušné zápisy do obchodního rejstříku, který vedou.  

 

 

 

Rejstříkové spisy

 

§ 203

 

(1) O každém zapisovaném subjektu se vede rejstříkový spis. Do tohoto spisu se zakládají   všechna   podání   týkající   se   subjektů,   včetně   podnětů,   návrhů, zapsaných skutečností, listinných důkazů a příslušných rozhodnutí týkající se zapsaného subjektu. 

 

(2) Neurčité podání  k obchodnímu rejstříku se zapíše jako podání nejasného obsahu (F).

 

(3) Na vnější   straně   spisového   obalu   se   uvede spisová značka, název a sídlo zapisovaného subjektu a jeho odštěpných   závodů.   Při  změně   názvu    nebo sídla se předcházející údaj   červeně  podtrhne  a  vyznačí  se údaj nový. Spisová značka se skládá z označení  příslušného oddílu  obchodního  rejstříku  a  z čísla  vložky   A 30; u knih rejstříku  obchodního, doposud vedeného  rejstříkovými  soudy,  a  u  oddílů  podnikového rejstříku, přejmenovaných na knihy příslušných   oddílů   (A, B, C, Dr),   označených   římskými    číslicemi,   se  mezi  označení příslušného  oddílu  a běžné číslo vkládá římská číslice  označující příslušnou knihu (např. B XX 180).  Na  vnitřní  straně  spisového  obalu  se   poznamená,   na kterém listu jsou ověřené podpisy osob oprávněných za nezapsaný  subjekt jednat.

 

(4) Do každého  rejstříkového spisu  se  zakládá spisový přehled a zvláštní obal určený pro  zakládání stanov a zřizovacích listin.

 

(5) Číslo jednací u návrhů na zápis, změnu a výmaz je tvořeno zlomkem:

 

  a) je-li takový zápis povolen, označením „F“ běžným číslem podání lomeným posledním   dvojčíslím    příslušného kalendářního roku a lomí se spisovou značkou zápisu lomenou pořadovým číslem zápisu. Za zlomkovým  číslem následuje  vodorovná čára a číslo listu

např.: F10586/98 – 137

              C 174 /4

 

        b)  není-li   takový   zápis   povolen,   označuje  se návrh shodně jako pod písm. a) s tím, že se vynechá  pořadové číslo zápisu např.  F 10586/98 - 137

                                                                               C 171

 

  Po  provedení  výmazu   z obchodního  rejstříku   se  červeně  vyznačí   na   spisovém   obalu   rok,   kdy došlo  k výmazu,  a  přední  strana  obalu   se  červeně   úhlopříčně  přeškrtne. Ve  spisovém přehledu se červenou linkou oddělí každé  konečné rozhodnutí o návrhu.

 

 c)  Každý jednotlivý návrh zapsaného subjektu se uvede pouze pod jediným číslem F.

 

(6)   Každá  písemná  žádost   o   výpis,   opis   a    potvrzení  z obchodního  rejstříku je zapsána do evidence rejstříku F a pokud je jí vyhověno, také do seznamu výpisů, opisů a potvrzení.  Pokud výpis  není  možno  vyhotovit  (např. firma není  zapsána v obchodním rejstříku), žadatel musí být o tom uvědomen.  Všechny žádosti se zakládají podle běžných čísel rejstříku F. Ústní žádosti, kterým bylo vyhověno, se zapisují jen do seznamu výpisů, opisů a potvrzení. 

  

(7) Není-li stanoveno jinak, užijí se pro vedení  a  tvorbu  rejstříkových  spisů  přiměřeně  ustanovení  § 188  až 199 v.k.ř.

 

§ 204

 

Jmenný rejstřík

 

     Pro zapisované subjekty není veden samostatný jmenný rejstřík. Programové vybavení musí umožňovat vyhledávání v databázi údajů, zejména podle jména  fyzických osob a obchodního jména právnických osob. Výsledkem vyhledávání je seznam, který obsahuje u fyzických osob jméno, příjmení, jméno firmy, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště; u právnických osob obchodní firma, právní forma a sídlo s uvedením spisové značky, pod kterou je subjekt zapsán.

 

§ 205

 

Seznam podání a zápisů (všeobecný rejstřík F) a seznam výpisů, opisů a potvrzení

 

     (1) Všechna podání týkající se subjektů ať již v rejstříku zapsaných nebo nezapsaných se zapisují do “Seznamu  podání  a  zápisů (všeobecného rejstříku F)”.  Každé  podání se opatří běžným číslem, pod kterým se podání do seznamu zapisuje. Nedojde-li na základě  podaného návrhu k zápisu do obchodního rejstříku, vyznačí se ve sloupci 3 zkratkou  “Sb.”, že jde o sběrný spis.  Tyto sběrné spisy se ukládají souhrnně podle běžných čísel.

 

     (2) Pro “Seznam podání a zápisů (všeobecný rejstřík F)”  se  používá  vzor č. 17 v.k.ř. U každého záznamu rejstříku F se vyznačuje vedle dne vyřízení i druh zápisu.

 

     (3) K evidenci  výpisů,  úředních  opisů  a  potvrzení  vede  rejstříkový soud jejich seznam podle pořadového čísla.

 

§ 206

 

Vedení obchodního rejstříku pomocí výpočetní techniky

 

(1)   Není-li stanoveno jinak, užijí se při vedení obchodního rejstříku pomocí výpočetní techniky přiměřeně ustanovení § 162 v.k.ř.

 

(2)    Rejstříkové soudy zajišťují prostřednictvím speciálního programového vybavení a s využitím datové  sítě  předávání  údajů pro ostatní rejstříkové soudy v ČR. Pro potřebu rozhodnutí o zaměnitelnosti obchodního  jména  se u  každého  rejstříkového soudu aktualizuje  kompletní databáze ze všech  obchodních  rejstříků  ČR.  Při  změně  technologie  zpracování a změně programového  vybavení  zůstane  zachována  možnost okamžitého zjištění nezaměnitelnosti jména firmy.

 

(3)    Do  obchodního  rejstříku  se  u  fyzické  osoby  zapisuje  též rodné číslo, a pokud jí nebylo  přiděleno,  datum  jejího  narození  bez  ohledu  na  to,  z  jakého  důvodu je do obchodního   rejstříku   zapisována.   Pokud   je   jako  společník  zapisována  do  obchodního   rejstříku   právnická osoba, zapisuje se její identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno.

 

(4)  U zahraniční  osoby  se u fyzické osoby v použitém programovém vybavení vyznačí další identifikační údaje a místo pobytu v ČR.

 

      (5)  Předávání dat zapsaných v obchodním rejstříku v digitální formě se řídí zákonem  č.  101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

      (6)  Předávání informací ve smyslu ustanovení § 33 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, o nových zápisech do obchodního rejstříku, včetně změn či výmazu evidovaných skutečností se řídí samostatnou instrukcí ministerstva k postupu při používání výpočetní techniky (č.j. 20/2000-OI).

 

     (7)  Každý zaměstnanec obchodního rejstříku má přidělen identifikační kód, který je v rámci soudu  výlučný a nezaměnitelný. Kód přiděluje předseda rejstříkového  soudu nebo jím pověřená osoba a je nezbytné zajistit jeho ochranu proti zneužití. Kódem se zaměstnanci přihlašují při práci s počítačem. Za údaje, zapsané v databázi obchodního rejstříku, zodpovídá příslušný  zaměstnanec.

 

 

Rejstřík obecně prospěšných společností

 

§ 207

 

Členění rejstříku

 

     (1) Rejstřík obecně prospěšných společností se vede odděleně od obchodního rejstříku. Skládá se z rejstříkové vložky a rejstříkových spisů.

 

     (2) Rejstříková    vložka   a   rejstříkové   spisy  jsou  uspořádány  do  oddílu  rejstříku obecně  prospěšných  společností,   který  má   toto   označení:   O – oddíl  pro  obecně prospěšné  společnosti.“

 

 

§ 208

 

Způsob zapisování

 

      (1) V oddílu O se pro každý zapisovaný subjekt zřídí samostatná vložka označená písmenem oddílu a běžným číslem.

 

      (2)  Do rejstříkové vložky se zapisuje:

 

a)      Pořadové číslo zápisu.

b)      Den, kdy byl zápis proveden.

c)      Název a IČ zapisovaného subjektu.

d)      Sídlo zapisovaného subjektu.

e)      Název, IČ a sídlo zakladatele, je-li právnickou osobou nebo jméno, rodné číslo a trvalé bydliště, jde-li o fyzickou osobu.

f)        Jméno, RČ a trvalý pobyt členů správní rady a způsob jednání správní rady.

g)      Druh obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla společnost založena, a předmět doplňkové činnosti, bude-li provozována (§ 17 zák. č. 248/1995 Sb.).

h)      Jméno, RČ a trvalý pobyt členů dozorčí rady, je-li zřízena a ostatní skutečnosti, jejichž zápis stanoví zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

 

(3) Pro   vedení   rejstříku   obecně   prospěšných   společností  se využívá prostředků výpočetní techniky a programového vybavení, jehož správnost a další údržbu garantuje ministerstvo.“

 

§ 209

 

      Není-li stanoveno jinak, užijí se pro vedení a tvorbu spisů rejstříku obecně prospěšných společností přiměřeně ustanovení § 131 až § 199 a § 202 až § 208 v.k.ř.

 

 

Nadační rejstřík

 

§ 210

 

Členění rejstříku

 

     (1) Nadační rejstřík se vede odděleně od obchodního rejstříku. Skládá se z rejstříkové  vložky a  rejstříkových spisů.

 

     (2) Rejstříková vložka a rejstříkové spisy jsou uspořádány do oddílu nadačního rejstříku,  který má  označení: N - oddíl pro nadace nebo nadační fondy.

 

 

§ 211

 

Způsob zapisování

  

     (1)  V oddílu N se pro každý zapisovaný subjekt zřídí samostatná vložka označená písmenem oddílu a běžným  číslem.

 

      (2)  Do rejstříkové vložky se zapisuje:

a)       Pořadové číslo zápisu.

b)       Den, kdy byl zápis proveden.

c)       Název, sídlo a identifikační číslo nadace nebo nadačního fondu.

d)       Název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, popřípadě datum narození a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o fyzickou osobu.

e)       Účel nadace nebo nadačního fondu.

f)        Výše nadačního jmění nebo výše majetkového vkladu u nadačního fondu.

g)       Jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození a trvalý pobyt členů správní rady a způsob jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu.

h)       Jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů dozorčí rady, popřípadě revizora, není-li dozorčí rada zřízena.

i)         Výčet majetku, který tvoří nepeněžitý vklad nebo nadační dar do nadačního jmění s uvedením popisu jeho hodnoty.

 

(3) Pro vedení nadačního rejstříku se využívá prostředků výpočetní techniky a programového vybavení, jehož správnost a další údržbu garantuje ministerstvo.

 

 

§ 212

 

     Není-li stanoveno  jinak, užijí se pro  vedení a tvorbu spisů ustanovení § 131 až § 199 a § 202 až § 208 v.k.ř.

 

 

 

H L A V A    T Ř E T Í

 

Konkursní a vyrovnací řízení

 

§ 213

 

(1) Textové pole: „U konkursního soudu se spisy konkursního řízení označují spisovou značkou K a zapisují se v rejstříku K (vzor č. 175 v.k.ř.).

(2) Spisy vyrovnacího řízení se označují spisovou značkou Kv a zapisují se do rejstříku Kv (vzor č. 176 v.k.ř.).

(3) Spisy konkursního a vyrovnacího řízení se evidují též v seznamu jmen, v němž se uvede jméno a příjmení nebo název dlužníka, pokud není evidence vedena pomocí výpočetní techniky.

 

§ 214

 

(1) Spisy konkursního a vyrovnacího řízení se zakládají do spisových obalů.

(2) Pro přihlášky pohledávek věřitelů v konkursním nebo vyrovnacím řízení nebo pro spisy týkající se rozvrhu konkursní podstaty (dále jen „ podstata“) a nuceného vyrovnání v konkursním řízení je možné založit zvláštní svazky spisů, popřípadě obaly podle jednotlivých věřitelů. Na spisovém obalu základního spisu K nebo Kv (vzor č. 40 v. k. ř.) se v tomto případě vyznačí počet svazků.

 

(3) U spisů konkursního a vyrovnacího řízení se vede spisový přehled (vzor č. 41v. k. ř.), do kterého se zapisují všechny písemnosti bezprostředně po jejich vložení do spisu a dále zvláštní svazky spisu poté, co byly založeny.

 

§ 215

 

(1) Správci konkursní podstaty, noví správci, předběžní správci, vyrovnávací správci, zvláštní správci, zástupci správců, veřejné obchodní společnosti (dále jen „správci“) se zapisují do seznamu správců (dále jen „ seznam“), který je u každého konkursního soudu veden vždy jen jeden. Seznam obsahuje část A, do níž se zapisují advokáti, kteří mají sídlo v obvodu příslušného soudu a notáři, jmenovaní do notářského úřadu v obvodu příslušného soudu; část B pro zápis jiných vhodných fyzických osob; část C pro zápis veřejných obchodních společností.

     (2) V seznamu se vedle běžného čísla uvede den podání návrhu na zápis do tohoto seznamu. U fyzické osoby se zapisuje jméno a příjmení správce, datum jeho narození, údaj o jeho povolání nebo zaměstnání, o sídlu a trvalém bydlišti. U veřejné obchodní společnosti se zapisuje její obchodní firma, sídlo a identifikační číslo, dále se zapisují jména, příjmení, trvalé bydliště a rodná čísla, popřípadě data narození společníků, jejichž prostřednictvím bude veřejná obchodní společnost činnost správce vykonávat.

     (3) Věřitelé mohou v úředních hodinách stanovených soudem pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu nahlížet do seznamu správců a pořizovat z něho výpisy.. Místnost určená k tomu musí být označena a uvedena na orientační tabuli soudu.

 

     (4) Je-li správce ze seznamu vyškrtnut, poznamená se datum vyškrtnutí v seznamu a poté se tato skutečnost zvýrazní při běžném čísle, pod nímž byl správce zapsán s odškrtávacím znaménkem L.

 

H L A V A     Č T V R T Á

 

Řízení o dědictví, o úschovách

a o umoření listin před soudy

 

 

Oddíl první

Řízení o dědictví

 

§ 216

 

     Výsledek šetření v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky se založí za začíslované pověření soudního komisaře spisu D s uvedením jména a podpisu notáře příslušného podle § 99 j. ř., který šetření provedl, a vyznačí se datum tohoto šetření.

 

 

§ 217

 

     Na  prvopisu  závěti  se  vyznačí,  kdy  a pod jakou spisovou značkou byl zjištěn její stav a obsah.K doložce se připojí podpis osoby, která tento úkon provedla.Pokud závěť prohlásí dožádaný soud, vyznačí se vedle spisové značky rejstříku Cd, též spisová značka D, pod kterou je dědictví projednáváno.

 

§ 218

 

     (1)  Vedoucí kanceláře dědického oddělení soudu I. stupně zapíše každou prohlášenou závět  do seznamu závětí (vzor č. 187 v.k.ř.) (pokud již nebyla evidována v předchozích letech na základě oznámení o jejím uložení) a též do poznámkového sloupce  rejstříku D (vzor č. 184 v.k.ř.) k příslušné spisové značce.

 

     (2) Dojde-li od notáře originál prohlášené závěti, popřípadě stejnopis prohlášené závěti ve formě notářského zápisu, označí se  běžným číslem seznamu závětí, pod kterým byla zapsána. Pokud byl založen kartotéční lístek pro pořizovatele závěti, přeřadí se do mrtvé kartotéky.  V ostatních případech, se došlá prohlášená závěť zapíše do seznamu prohlášených závětí a označí se běžným číslem seznamu lomeným letopočtem. Současně se pro mrtvou kartotéku jmenného rejstříku pořizovatelů vyhotoví kartotéční lístek.

 

     (3)  Prohlášené závěti se uloží ve sbírce závětí (neživých) v kovové skříni soudu v pořadí podle ročníku seznamu závětí a běžného čísla, jak byly postupně do seznamu závětí zapsány u soudu, který dědictví projednává. Opis závěti sepsané notářským zápisem bývalého státního notářství, kterou prohlásil dožádaný soud, se založí do sbírky prohlášených závětí u dožádaného soudu.

 

 

§ 219

 

     Originál  závěti, která  nebyla zřízena  notářským zápisem  u notáře,  zapůjčovaný podle  § 78 odst.  2 j.ř.  se zasílá žadateli doporučeně.  Po vrácení  originálu  závěti  soudu se  tato listina založí do sbírky závětí a  ověřený opis (ověřená kopie) vyhotovený podle citovaného ustanovení j.ř. se k ní spojí.

 

§ 220

 

      Neodkladné opatření zapečetěním bytu, jiných místností nebo prostor se provede zalepením vstupních dveří, popřípadě dalších možných přístupů (např. oken) nejméně dvěma páskami opatřenými otisky kulatého úředního razítka soudu, z toho jednou páskou přes zámek nebo jinak vhodně umístěnou. K provedení uzávěrky lze použít motouzu, kovového pečetidla a pečetního vosku nebo modelovací.

 

 

Oddíl druhý

Úschovy u soudu

 

§ 221

 

     Všechny doklady vztahující se k jednomu běžnému  číslu  knihy úschov  se  zakládají  do  spisu  týkajícího  se úschovy jako jeho součást.  

 

 

§ 222

 

     (1) Předměty ukládané do kovové skříně soudu se při zápisu do knihy úschov  popíší podle písemného  pokynu soudce tak,  aby byla vyloučena jejich  záměna. Před uložením do  kovové skříně se vloží do  pevného  obalu  (obálky)  opatřeného  zajišťovacími  páskami a kulatým  úředním  razítkem,   podpisem  soudce,  popř.  zaměstnanec pověřeného vedením knihy úschov. Zaměstnanec takto podepsaný odpovídá za  obsah obalu.  Zaměstnanec  pověřený  vedením knihy  úschov jinak odpovídá  za  neporušenost  obalu.  Jde-li  o  úschovu  na  návrh, podepíše se na obal i složitel.  Na obalu se vyznačí položka knihy úschov, věc a spisová značka.

 

     (2) Na  písemný  pokyn   podle  odstavce  potvrdí zaměstnanec pověřený vedením knihy úschov  převzetí úschovy doložkou „převzal“ s uvedením data převzetí a připojením svého podpisu.

 

     (3) Předmět úschovy  vydá zaměstnanec  pověřený vedením  knihy úschov na  podkladě poukazu soudce (§ 108  j.ř.). Na písemný pokyn zaměstnanec  pověřený vedením  knihy úschovy  vyznačí vydání úschovy doložku „vydal“ s uvedením data vydání a připojením svého podpisu.

 

     (4) Příjemce potvrdí převzetí  předmětu úschovy svým podpisem s uvedením  svého   bydliště,  jakož  i  čísla   a  druhu  průkazu totožnosti v příslušné rubrice knihy úschov. Při vedení evidence soudních úschov pomocí výpočetní techniky příjemce potvrdí převzetí předmětu úschovy na kopii potvrzení o vydání úschovy, která se zakládá do spisu.

 

     (5)  Na  žádost  oprávněného  lze  na  jeho  nebezpečí zaslat předmět  úschovy  na  určenou  adresu  poštou.  Potvrzení o podání odesílané  zásilky  se  pevně  spojí  s písemným pokynem k vydání úschovy jako doklad nahrazující potvrzení o přijetí.

 

 

§ 223

 

     Přístup do kovové skříně soudu  má pouze rozvrhem práce soudu určený  soudce a  zaměstnanec pověřený  vedením knihy  úschov. Tito zaměstnanci  odpovídají za  evidenci a  za nakládání  s úschovami v kovové skříni soudu.

 

 

§ 224

 

     Předseda  soudu,  nebo  jím  písemně  pověřený  zaměstnanec,  s výjimkou  zaměstnance,  který má podle rozvrhu práce přístup do kovové skříně, provede nejméně jednou  v kalendářním pololetí kontrolu  úschov  uložených  v kovové  skříni  soudu  porovnáním skutečného  stavu  se  záznamy  v knize  úschov,  jakož i údaji v příslušných  rejstřících a  spisech. Tato kontrola  musí  být provedena  i  při  změně  v osobě  soudce  nebo  pracovníka soudu uvedených v  § 222 odst. 1 v.k.ř. Záznam o provedené kontrole se založí do správního spisu.

 

§ 225

 

Úschova u peněžního ústavu

 

     (1)  Poukaz  ke  složení  peněz  nebo  jiných movitých věcí u peněžního ústavu se zasílá dvojmo; druhé vyhotovení  potvrzení o přijetí se vrací zpět soudu.

 

     (2) Peníze se  ukládají na běžný účet nebo na depozitní účet znějící na soud. Devizové prostředky se ukládají na devizový účet soudu. Na účtu se vyznačí podle  poukazu soudu označení věci a spisová značka.

 

     (3)  Jiné movité  věci se  ukládají do  úschovy u   peněžního ústavu v pevných obalech se zajišťovacími  páskami a podpisy osob podle  § 222  odst. 1  v.k.ř.  nebo  v bezpečnostních  schránkách peněžního  ústavu  pronajatých  soudem.  Stejně  se  postupuje při úschově listin, na které je vázána pohledávka.

 

§ 226

 

     Poukaz, kterým  se nařizuje výplata peněz  nebo vydání jiných movitých  věcí  u  peněžního   ústavu,  se  zasílá  dvojmo;  druhé vyhotovení se spolu se  záznamem o provedení poukazu slouží jako doklad pro soud.

 

§ 227

 

     Předseda  soudu  předkládá  peněžnímu  ústavu  vzory  podpisů zaměstnanců soudu,  oprávněných podepisovat poukazy  a vyrozumí jej také o každé změně v osobách oprávněných zaměstnanců.

 

§ 228

 

     Osmihranné úřední razítko (§ 37, § 248 odst. 3 v.k.ř.) se uschovává v trezoru.  Zaměstnanci, kteří mají povolen  přístup do trezoru odpovídají za to, že razítko nebude zneužito.

 

§ 229

 

     (1)  Peněžní úschovy  jsou  ukládány  na depozitní  účet nebo běžné účty soudu.  Devizové prostředky na devizovém účtu.  O peněžních úschovách se účtuje  v účetnictví v souladu  se  zákonem  č.  563/1991  Sb.,  o  účetnictví,  ve znění pozdějších  předpisů.  Evidenci  peněžních  a  věcných úschov vede pověřený zaměstnanec soudu v knize úschov, nebo pomocí výpočetní techniky.

 

     (2)  Podle výpisu  z účtu  nebo dalších  dokladů od kanceláře soudu zaúčtuje účetní došlou  platbu (úschovu), vyhotoví záznam  o složení finančních prostředků na účet  soudu a kopii záznamu předá bezodkladně zaměstnanci soudu  pověřenému   vedením  knihy   úschov.  Tento zaměstnanec vyznačí  složení platby do knihy  úschov podle záznamu o složení, tj. na  jaký účet a pod jakým  číslem dokladu byla platba zaúčtována v účetnictví, vyznačí  na záznamu o složení  příslušnou položku knihy úschov a založí  jej do spisu  vedeného o vyřizované

věci.

 

     (3)  Při  výběrech  nebo  zrušení  běžného  účtu se postupuje obdobně.

 

 

§ 230

 

     (1)  Na  podkladě  zprávy  peněžního  ústavu  o zřízení věcné úschovy  se vyznačí  zřízení  úschovy  v příslušném  sloupci knihy úschov a  na opisu  poukazu  doplněném zprávou peněžního  ústavu o jeho  provedení  se  uvede  příslušná  položka  knihy úschov. Opis poukazu se založí do spisu vedeného o vyřizované věci.

 

     (2)  Zrušení věcné  úschovy se  vyznačí v knize úschov. Opis poukazu s doložkou o jeho provedení se založí do příslušného spisu vedeného o vyřizované věci.

 

 

§ 231

 

     Předseda soudu,  nebo jím písemně  pověřený pracovník provede podle potřeby,  nejméně však jednou  v kalendářním roce,  kontrolu úschov na  běžných účtech, jakož i  depozitních účtech u peněžního ústavu  porovnáním  záznamů  v knize  úschov  se soupiskou úschov dodanou peněžním  ústavem účetnímu soudu  a s údaji  v příslušných rejstřících  a spisech  vedených o  vyřizovaných věcech. Záznam o provedené kontrole se založí do správního spisu.

 

 

Úschova u schovatele

 

§ 232

 

     (1) Věci,  které se nehodí  k úschově v kovové skříni ani  k úschově  u peněžního  ústavu, se  uloží u  schovatele. Na podkladě zprávy schovatele  o převzetí předmětu úschovy  se vyznačí zřízení úschovy v příslušném sloupci knihy  úschov a zprávu  schovatele o převzetí předmětu úschovy zařadí  pracovník pověřený vedením knihy úschov  do spisu.  Na zprávě  uvede číslo  položky knihy  úschov a číslo  záznamu o  složení zálohy  na náklady  úschovy. Ve  spisu o úschově  se   vyznačí  datum,  kdy  byl   předmět  úschovy  přijat schovatelem.

 

     (2)  Po právní  moci  rozhodnutí  o přiznání  náhrady nákladů spojených s úschovou u schovatele se poukazem uloží účetnímu soudu uhradit   schovateli  přiznané   náklady  ze   zálohy  vybrané  od složitele, popřípadě z rozpočtových prostředků soudu.

 

§ 233

 

     Kontrolu úschov u schovatele  provede předseda soudu nebo jím písemně pověřený  zaměstnanec soudu podle potřeby,  nejméně však jednou  v kalendářním  roce, porovnáním  záznamů v knize úschov  s údaji  v příslušných rejstřících a spisech  vedených o vyřizovaných věcech. Záznam o provedené kontrole se založí do správního spisu.

 

 

Úschova klíčů

 

§ 234

 

     (1) Klíče  od bytů, jiných  místností nebo prostor,  převzaté při zajištění  dědictví v rámci  neodkladných opatření se  u soudu uschovávají v kovové skříni soudu jako věcná úschova.

 

     (2) Před úschovou se klíče,  popřípadě svazky klíčů patřící k téže věci,  vloží do pevného  obalu (obálky), popřípadě  se opatří pevně  připojeným  štítkem.  Na  obalu  nebo  na štítku se vyznačí položka knihy úschov a spisová značka.

 

 

 

Oddíl třetí

Řízení o umoření listin

 

§ 235

 

     Usnesení  podle § 185m  odst. 2  o.s.ř. musí  být vyvěšeno na úřední  desce soudu  v týž  den, kdy  bylo vydáno.  

 

 

 

 

H L A V A     P Á T Á

Správní agenda soudů

 

Oddíl první

Administrativní a kancelářské práce

 

§ 236

 

     Organizaci hospodářsko-finanční,  účetní a pokladní  služby a práva  a   povinnosti  i  odpovědnost   hospodářských  a  účetních pracovníků správy soudů upravují zvláštní předpisy.

 

§ 237

 

     Ustanovení  § 164 až  199 v.k.ř.  platí přiměřeně  i pro správní agendu soudů s odchylkami uvedenými dále.

 

 

§ 238

 

Správní deník a jiné evidenční pomůcky pro správní agendu

 

     (1) Pro správní agendu se vedou tyto pomůcky:

 

a) správní deník (Spr) (vzor č. 7 v.k.ř.),

b) seznam jmenný, vyžaduje-li to rozsah agendy.

 

     (2) Kromě pomůcek uvedených v odstavci 1 se vedou u okresních soudů tyto další evidenční pomůcky:

 

a) kniha rozvrhů práce,

b) lhůtník občasných výkazů a zpráv,

c) seznam znalců a tlumočníků,

d) kalendář (vzor č. 28 v.k.ř.) nebo diář,

e) evidence oprávnění podle § 21 odst. 1 o.s.ř.,

f) evidence stvrzenek o platbách,

g) evidence procesních (generálních) plných mocí,

h) evidence osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty podle § 255a v.k.ř.,

i) evidence vzorů otisku podpisového razítka advokáta,

j) opis příslušného  oddílu rozvrhu krajského  soudu podle § 175za o.s.ř.

 

     (3) Krajské soudy vedou mimo pomůcky uvedené v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a), až i), knihu slibů  znalců  a  tlumočníků  a  rozvrh  pověřování notářů úkony v řízení o  dědictví podle § 175za  o.s.ř. a seznam  správců dle § 1 vyhl. č. 476/991 Sb.

 

     (4) Kromě toho se vedou u krajských a okresních soudů pomůcky prvotní evidence  na vzorech a způsobem stanoveným zvláštními předpisy.

 

     (5) Do  jmenného   seznamu  se   zapisují  jména  (označení podatelů), ať  jde o osoby nebo  orgány a organizace, avšak  jen v těch správních věcech, o kterých není utvořen spojený věcný spis.

 

     (6) Pro agendu bezpečnosti a krizového řízení se vedou u všech krajských soudů samostatné rejstříky – deníky (ÚOO).

 

 

§ 239

 

Tvoření, evidence a ukládání správních spisů

 

     (1) Pokud se dále  nestanoví jinak, zapíše pověřený pracovník došlé písemnosti do  správního deníku, a to běžně  za sebou. Každá písemnost se zapíše  vždy pod novým číslem, a  to i tehdy, týká-li se věci, která byla již ve správním deníku zapsána.

 

    (2) Jednací  číslo písemnosti se skládá  z označení a běžného čísla správního deníku  lomeného letopočtem  (např. Spr  171/2001).  Jednací  číslo  se  vyznačí  v pravém  horním rohu písemnosti a uvede se i na všech jejích přílohách.

 

(3)    Všechny písemnosti, které se týkají téže věci, nebo téhož zaměstnance ,  opatří se  jednacím číslem  a vloží  se do  spisového obalu spojeného věcného spisu, popřípadě spisu osobního.

 

 

§ 240

 

Tvoření spojených věcných spisů a osobních spisů

 

     Spojený  věcný spis  a spis  osobní se  tvoří podle jednacího čísla  první  došlé  písemnosti.  Toto  jednací  číslo je vedoucím číslem spisu  a vede se pod  ním celý spis až  do úplného skončení. Spojené  věcné spisy  se tvoří  podle hesel,  která jsou uvedena v příloze č. 3.

 

 

§ 241

 

Spojené věcné spisy

 

     (1) Zasílá-li se kterékoli  justiční složce nějaká písemnost, která se má založit do spojeného věcného spisu, vyznačí se vždy na první  stránce  takové  písemnosti  pod  adresou  příslušné heslo. Přitom nesmí  být v jedné  písemnosti spojovány věci,  které podle svého obsahu patří do různých  spojených věcných spisů. Pod heslem se  uvede bližší  označení věci.  Pět řádků  pod posledním  řádkem textu se uvádí zasílané přílohy s označením Příloha.

 

     (2)  Na vnější  straně spisového  obalu (vzor  č. 74 v.k.ř.) se vyznačí  heslo, popřípadě  bližší označení  věci, a  vedoucí číslo spisu.  Na vnitřní  straně spisového  obalu se  jednotlivé vložené písemnosti  vedou v evidenci uvedením  roku, kdy  písemnost došla anebo  vznikla,  a  dále  čísla,  pod  kterým  věc byla zapsána ve správním deníku a číslo listu.

 

     (3) Spojený  věcný spis se  vede podle potřeby,  maximálně po dobu  pěti let,  pokud se  jeho objem  nezvětší tak,  že je  třeba založit nový spis.  Zakládá-li se nový spis, uvede  se na spisovém obalu nového spisu jeho nové  vedoucí číslo. Tímto vedoucím číslem je  číslo vyřízení  první  písemnosti  založené  do  nového spisu. Kromě   toho  se   na  obalu   v závorce   uvede  vedoucí   číslo předcházejícího  spisu  (původní  vedoucí  číslo). Původní vedoucí číslo  se vyznačí  v závorce  též v poznámkovém sloupci správního deníku, a to u čísla první písemnosti založené do nového spisu.

 

     (4) Spojené věcné spisy se  v kanceláři správy soudu ukládají abecedně podle hesel.

 

 

§ 242

 

Osobní spisy

 

     (1)  Osobní spisy  se označí  jménem a  příjmením zaměstnance, jehož  se týkají.  Na vnější  straně spisového  obalu (vzor  č. 75 v.k.ř.)  se  vyznačí  jméno  a  příjmení  zaměstnance a vedoucí číslo spisu.

 

     (2)  Vedoucím  číslem  spisu  je  jednací  číslo  první došlé písemnosti; pod ním se spis vede do úplného skončení.

 

(3) Osobní  spis  se  skládá  ze  dvou  částí  založených ve zvláštních obalech: části všeobecné a části označené „Nemoci“.

 

 

§ 243

 

Sběrné a souhrnné spisy

 

    (1) Z písemností stejného obsahu, které se týkají téže věci a mají se společně vyřídit (např. hromadné výkazy, zprávy apod.), se utvoří  sběrné  nebo  souhrnné  spisy.  Do  správního  deníku se v takovém případě zapíše jen první ve věci došlá písemnost a všechny další se k ní pouze připojí.

 

     (2) Sběrné  nebo souhrnné spisy se  vkládají zpravidla jen do obalu  z měkkého  papíru a  ukládají se  podle čísel, pokud nejsou součástí spojeného věcného spisu. Na  přední straně obalu se uvede jednací číslo první ve věci došlé písemnosti.

 

 

§ 244

Podání menší důležitosti

 

     (1) Písemnosti,  ze kterých není možno  utvořit spojený věcný spis podle hesla, osobní spis, ani sběrný spis, se vkládají jen do obalu  z měkkého  papíru  podle  čísel  deníku  a  ukládají se do společného věcného spisu pod heslem „Různé“.

 

     (2)  Podání  menší  důležitosti  (např.  zcela  jednoduchá  a nezávažná  oznámení), tiskopisy  a formuláře  s výjimkou formulářů přísně zúčtovatelných apod. se nezapisují ani do správního deníku.

 

     (3) Okruh nezapisovaných písemností určí předseda soudu podle zvláštních podmínek  pracoviště. Nezapisované písemnosti  se pouze připojí  k předcházejícím  spisům a  není-li jich,  ukládají se ve zvláštním  obalu v časovém pořadí  a po  uplynutí běžného roku se zničí.

 

 

§ 245

 

     (1) Správní spisy se ukládají pod uzávěrou.

 

    (2) O tvoření a evidenci spisů o stížnostech platí zvláštní předpisy.*)

 

 

 

Úprava písemností

 

§ 246

 

     Písemnosti  určené nadřízenému  orgánu podepíše  vlastnoručně zaměstnanec,  který  návrh  vyřízení  schválil.  V kterých  dalších případech  mají   být  písemnosti  vlastnoručně podepsány,  určí předseda soudu. V ostatních písemnostech se uvede jméno,příjmení a funkce  zaměstnance, který  návrh  schválil,  na místě  určeném pro podpis  tiskopisu psacím  strojem se  zkratkou „v.r.“,  přičemž se připojí  doložka   „Za  správnost  vyhotovení“,   kterou  podepíše zaměstnanec správy soudu k tomu zmocněný předsedou soudu.

 

 

§ 247

 

     Způsob podepisování písemností a rozpočtových i statistických výkazů a doklad  účetní a peněžní povahy (šeky, nařízení k výplatě částek  a  ostatní  peněžní  doklady,  ověření  a  jiné)  upravují zvláštní předpisy.

 

 

§ 248

 

     (1) Otiskem kulatého úředního razítka se opatří:

 

a) všechna úřední potvrzení a ověření,

b) listiny určené do ciziny,

c) stvrzovací a schvalovací doložky smluv o převodu práva hospodaření nebo

    prodeji hmotného investičního majetku   a prostředků a materiálových zásob,

d) zmocnění k zastupování  v soudním  řízení nebo  v řízení  před správními orgány,

e) výkazy statisticko-operativní evidence,

f) podklady pro vypracování návrhu plánu a rozpočtu,

g) smlouvy a  zápisy

h) dispozice běžnými účty v peněžních ústavech,

i) platební  poukazy  pro  účtárnu,  kterými  se  nařizuje výplata peněz, u peněžního ústavu.

 

 

*) Instrukce Ministerstva  spravedlnosti České republiky  č.j. OPP 72/91, o evidenci a vyřizování stížností

    v resortu justice ČR.

 

 

    (2) Jednotlivá  kulatá razítka  se při  zhotovení označí  arabskými číslicemi počínaje  jednotkou a z evidence ve správě musí být zřejmý zaměstnanec, jemuž bylo razítko přiděleno.

 

    (3)  V případech  stanovených  zvláštními  předpisy užije se kromě toho ještě osmihranné úřední razítko (§ 37, § 228 v.k.ř.).

 

 

§ 249

 

Úschova skončených spisů

 

     (1) Skončené  správní spisy, ve  kterých už není  třeba žádné další opatření,  se uloží do spisovny.  Na obalu spojených věcných spisů  nebo  osobních  spisů,  které  se  ukládají do spisovny, se trvale  vyznačí rok  odevzdání do  spisovny a  dále skartační znak podle  skartačních směrnic;  lze k tomu užít  i razítka.  Spojené věcné  spisy se  ukládají podle  hesel; osobní  spisy se  ukládají odděleně podle abecedy.

 

     (2) Pro  ukládání a úschovu  účetních písemností odděleně  od jiných písemností platí zvláštní předpisy o účetnictví.

 

 

Oddíl druhý

Evidenční pomůcky

 

§ 250

 

Kniha rozvrhů práce

 

      Kniha rozvrhů  práce se vede na  více  let (nejméně na  10 let) tak, že  se opis rozvrhu práce  založí do desek z tuhého papíru a další rozvrhy  práce se k němu připojují. Menší  změny, vzniklé v rozvrhu  práce  během  roku,  se  vyznačí  červeně. Větší změny se nevyznačují, ale  opis opatření, kterým  byla změna provedena,  se připojují k rozvrhu, na který se změna vztahuje.

 

 

§ 251

 

Lhůtník občasných výkazů a zpráv

 

     (1)  Lhůtník občasných  výkazů a  zpráv je  určen k evidenci pravidelně se opakujících  lhůt  stanovených pro podávání výkazů a zpráv, seznamů, účtů při vedení finančního hospodářství apod.

 

     (2)  Lhůtník  se  vede  ve  formě  sešitu opatřeného obalem z tuhého  papíru. Je  rozdělen na   pět oddílů  pro zprávy  a výkazy kratší než měsíční, čtvrtletní, pololetní  a roční. Každý oddíl je na prvním listu opatřen příslušným nadpisem.

 

 

§ 252

 

Seznam znalců a tlumočníků

 

     Seznam znalců a tlumočníků a  kniha slibů znalců a tlumočníků u krajských soudů  a seznam znalců a  tlumočníků u okresních soudů se vedou podle zvláštních předpisů.

 

 

§ 253

 

Kalendář (diář)

 

     Kalendář (vzor  č. 28 v.k.ř.)  anebo diář je  určen pro záznamy lhůt  a  plánovaných  jednání (porad),  které  nejsou  vedeny  v patrnosti  podle  § 251 v.k.ř.  ve  lhůtníku  občanských  výkazů  a zpráv.

 

 

§ 254

 

Evidence stvrzenek o platbách

 

     Výdej sešitů stvrzenek o platbách  s vyznačením čísla a série vydaného  kvitančního sešitu  (vzor č. 58 v.k.ř.),  jejich úschovu, vydávání dalších kvitančních sešitů,  vede správa  soudu. Uschovávají se v ohnivzdorné skříni nebo v pokladně. O tiskopisech se vede evidence  v sešitu,  kde se  vychází ze  stavu zjištěného inventarizací k 31. prosinci předchozího roku.

 

 

§ 255

 

Evidence oprávnění jednat za právnickou osobu

 

     Evidence oprávnění jednat za právnickou osobu udělených podle § 21 odst.  1 o.s.ř. se  vede formou zvláštního  jmenného seznamu, kde  se vedle  jména a  příjmení oprávněného  zaměstnance právnické osoby  uvede označení  právnické osoby,  která jej  pověřila, dále jednací  číslo, pod kterým   je  ve správním deníku udělené oprávnění u soudu založeno. Uvedou se zde  i případy změny rozsahu uděleného pověření nebo jeho zánik.

 

 

§ 255a

 

Evidence osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty

 

       Evidence osvědčení o tom, že advokát nebo veřejná obchodní společnost zřízená k výkonu advokacie *), notář, patentový zástupce nebo společnost patentových zástupců**),  jsou registrováni u příslušného správce daně jako plátci daně z přidané hodnoty, se vede formou zvláštního jmenného seznamu, kde se vedle jména a příjmení plátce nebo obchodní firmy plátce, a daňového identifikačního čísla přiděleného plátci správcem daně***), uvede též jednací číslo, pod kterým je ve správním deníku osvědčení u soudu založeno. Uvedou se zde i změny skutečností uvedených v osvědčení nebo jeho zánik.

--------------------------

*) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

**) § 22 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví.

***) § 33 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

§ 255b

 

Evidence vzorů otisku podpisového razítka advokáta podle § 42 odst. 4 o.s.ř.

 

       Evidence vzorů otisku podpisových razítek advokátů podle § 42 odst. 4 o.s.ř. se vede formou zvláštního jmenného seznamu, kde se vedle jména a příjmení advokáta, identifikačního a registračního čísla advokáta uvede též jednací číslo, pod kterým je ve správním deníku vzor u soudu založen.

--------------------------

*) § 15 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

§ 256

 

Dokumentace

 

     (1) Správa soudu dbá o to, aby u soudu byl náležitý přehled:

 

a) o předpisech uveřejňovaných (registrovaných) ve Sbírce zákonů a v Ústředním věstníku

    ČR,

b) o  instrukcích  a  jiných  vnitřních  předpisech  v působnosti ministerstva,

c) o uveřejňovaných soudních rozhodnutích.

 

     (2) Alespoň  v jednom  výtisku  Sbírky  zákonů a Ústředního věstníku ČR vyznačuje zaměstnanec  pověřený evidencí platných předpisů všechny změny publikovaných a registrovaných předpisů.

 

     (3)  Obdobně  se  vede  podle  odstavce  2  přehled  platných instrukcí a jiných vnitřních předpisů.

 

     (4)  Evidence soudních  rozhodnutí se  vede podle metodického pokynu Nejvyššího soudu ČR.

 

§ 257

 

Evidence předpisů a sdělení

 

     Evidenci  předpisů  a  sdělení vede  správa soudu  a předseda soudu dbá, aby se všichni zaměstnanci soudu s nimi seznámili.

 

 

 

Č Á S T    Č T V R T Á

 

Činnost soudního komisaře v řízení o dědictví

 

Oddíl první

Obecná ustanovení

 

 

§ 258

 

Rozvrh pověřování notářů úkony v řízení o dědictví

 

      (1) Notáři  jsou pověřováni úkony  v řízení o  dědictví podle rozvrhu  pověřování notářů  úkony  v řízení o  dědictví, vydaného předsedou  příslušného  krajského  soudu  podle  § 75za  o.s.ř.  a vedeného u tohoto krajského soudu.

 

      (2) Opis příslušného oddílu rozvrhu pověřování notářů úkony v řízení o dědictví  rozčleněného podle § 99 j.ř. se  vede u každého okresního soudu.

 

 

§ 259

 

Hospodárnost postupu

 

     (1) Notář pověřený okresním soudem  úkony v řízení o dědictví (soudní komisař) je povinen dbát,  aby ve věci postupoval účelně a bez průtahů a  současně na to, aby účastníci  i ostatní předvolané osoby byly jeho úkony co nejméně zatěžovány.

 

    (2) Je-li soudnímu komisaři  doručeno podání účastníků, resp. dalších osob, jehož posouzení spadá do pravomoci soudu nebo jiného orgánu,  je   soudní  komisař  odpovědný  za   to,  že  nejpozději následující  pracovní den  bude toto  podání vypraveno příslušnému soudu, resp.  jinému příslušnému orgánu.  To platí i  v případech, kdy jeho pověření již zaniklo.

 

§ 260

 

Předvolání k soudnímu komisaři a zasílání jeho písemností

 

     (1)  Pro předvolání  účastníků  a  ostatních osob  k soudnímu komisaři se užije přiměřené ustanovení § 11 odst. 1 a 2 v.k.ř.

 

     (2)  Pro zasílání  písemností soudního  komisaře s dodejkou platí přiměřeně ustanovení § 12 a § 3 odst. 1 a 2 v.k.ř.

 

      (3) Předvedení  obviněného z vazby nebo  odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody k soudnímu komisaři se uskuteční za podmínek § 94 v.k.ř. výhradně  do budovy  soudu. Žádost  o takové předvedení zasílá  soud  a  podepisuje  samosoudce  příslušný  k rozhodnutí o dědictví.

 

§ 261

 

Protokoly v řízení před soudním komisařem

 

     O sepisování protokolů soudním komisařem platí obdobně § 20 a § 21 v.k.ř.  Protokol podepisuje  soudní  komisař,  případně jeho pracovník, podílel-li  se na sepsání  protokolu. V případech,  kdy protokol  obsahuje   též   hmotně-právní  úkony  účastníků,  soudní komisař umožní,  aby  účastníci   připojili  k těmto  úkonům  do protokolu svůj podpis.

 

 

§ 262

 

Postup při výslechu

 

     Při  výslechu před  soudním komisařem  se postupuje přiměřeně podle § 23 v.k.ř.

 

 

§ 263

 

Dožádání

 

      (1) Je-li  to účelné, může soudní  komisař požádat o provedení jednotlivých úkonů  v řízení o  dědictví jiný soud,  než který jej těmito  úkony  pověřil.  Dožádání  se  provede  dopisem, v němž se uvedou spisové údaje, jejichž znalost je nutná k řádnému provedení úkonu. Je-li třeba, připojí soudní  komisař spis a poukáže na tyto jeho části,  kde jsou potřebné  údaje obsaženy. V dalším se užije přiměřeně ustanovení § 25  v.k.ř.

 

      (2) Ustanovení  prvního odstavce se  neužije, je-li předmětem dožádání  zjištění  stavu  a  obsahu  závěti;  zde  soudní komisař postupuje podle  § 75 j.ř. Dožádaný notář  zašle soudnímu komisaři prvopis protokolu  o zjištění stavu  a obsahu závěti  a vyúčtování odměny a  hotových výdajů spojených s provedením dožádání. Odměnu dožádaného notáře a jeho hotové výdaje hradí soudní komisař.

 

 

Užití některých technických prostředků v postupech soudního komisaře

 

§ 264

 

Záznam jednání pomocí diktafonu (magnetofonu)

 

     (1) Soudní  komisař nadiktuje do  diktafonu údaje potřebné  k vyplnění záhlaví protokolu, uvede počet požadovaných opisů a jména účastníků, kteří požádali o opis protokolu.

 

     (2) Nesprávnosti záznamu, zjištěné v průběhu jednání, soudní komisař opraví nadiktováním  správného znění,  které uvede  slovy „opravuje se“. Oprava výmazem záznamu je nepřípustná.

 

     (3) Obsahuje-li protokol též záznam hmotně-právních úkonů účastníků, užije se přiměřeně ustanovení § 44 v.k.ř.

 

 

§ 265

 

      Na  závěr jednání  soudní  komisař nadiktuje do záznamu, že záznam  byl hlasitě  diktován a  dále, že  byla provedena buď jeho reprodukce nebo že ji účastníci  nepožadovali.  V dalším  se přiměřeně užije ustanovení § 20 odst. 5  v.k.ř.

 

 

§ 266

 

Vyhotovení protokolu o jednání pomocí výpočetní techniky

 

     K sepisu protokolu  o jednání  u soudního  komisaře lze užít počítače. V dalším se přiměřeně  užije ustanovení § 21  a 47 v.k.ř. (§§ 82, 83 odst. 3 j.ř.).

 

 

 

Oddíl druhý

 

Úschovy v dědickém řízení

 

§ 267

 

     (1) Předměty ukládané  do kovové skříně soudního  komisaře se při zápisu do knihy úschov popíší podle jeho písemného pokynu tak, aby byla  vyloučena  jejich  záměna. Před  uložením  do  kovové skříně soudního komisaře  se vloží do  pevného obalu (obálky)  opatřeného zajišťovacími  páskami   a  kulatým  úředním   razítkem,  podpisem soudního  komisaře,  popř.  zaměstnance  pověřeného  vedením  knihy úschov.  Zaměstnanec  takto  podepsaný   odpovídá  za  obsah  obalu. Zaměstnanec  pověřený   vedením  knihy  úschov   jinak  odpovídá  za neporušenost obalu. Na obalu se  vyznačí položka knihy úschov, věc a spisová značka.

 

     (2)  Písemný pokyn  podle odstavce  1 se  vyhotoví dvojmo; na jednom vyhotovení potvrdí zaměstnanec  pověřený vedením knihy úschov převzetí  úschovy doložku  „převzal“  s uvedením data  převzetí a připojením svého  podpisu. Toto vyhotovení  se založí do  spisu D. Druhé vyhotovení se pak založí do obalu pro doklady k dané položce knihy úschov soudního komisaře.

 

 

§ 268

 

     (1)  Předmět úschovy  vydá zaměstnanec  pověřený vedením  knihy úschov  na  podkladě  poukazu  soudce  vyhotoveného  dvojmo (§ 108 j.ř.), s výjimkou případů uvedených v § 11 odst. 3 j.ř. Na poukazu se vyznačí  záznamem jeho provedení; jedno  vyhotovení slouží jako doklad pro soudního komisaře a druhé se vrací soudu.

 

     (2) Příjemce potvrdí převzetí  předmětu úschovy svým podpisem s uvedením  svého   bydliště,  jakož  i  čísla   a  druhu  průkazu totožnosti v příslušné rubrice knihy úschov.

 

     (3)  Na  žádost  oprávněného  lze  na  jeho  nebezpečí zaslat předmět  úschovy  na  určenou  adresu  poštou.  Potvrzení o podání odesílané  zásilky  se  pevně  spojí  s písemným pokynem k vydání úschovy jako doklad nahrazující potvrzení o přijetí.

 

 

§ 269

 

     (1)  Přístup  do  kovové  skříně  soudního  komisaře má pouze soudní  komisař  a  zaměstnanec  pověřený  vedením  knihy úschov. Ti odpovídají za evidenci a za  nakládání s úschovami v kovové skříni soudního komisaře.

 

     (2) Předseda soudu nebo  jím písemně pověřený zaměstnanec soudu provede nejméně jednou v kalendářním  roce u jednotlivých notářů v obvodu  působnosti  okresního  soudu  kontrolu  úschov uložených v kovové  skříni soudního  komisaře porovnáním  skutečného stavu  se záznamy v knize úschov, jakož  i údaji v příslušných rejstřících a spisech.  Tato kontrola  musí být  provedena i  při změně  v osobě notáře.  Provedení kontroly  se  vyznačí  v knize  úschov soudního komisaře  a  záznam  o  výsledku  kontroly  se založí do správního spisu.

 

§ 270

 

     Při odejmutí věci soudnímu komisaři  podle § 175 o.s.ř je tento notář  povinen nejpozději následující pracovní  den po tomto opatření soudu zajistit převedení  úschov zapsaných v knize úschov soudního komisaře na soud. V tomto případě notář i soud postupují obdobně podle ustanovení o vydání a přijetí úschovy.

 

 

§ 271

 

Úschova u peněžního ústavu

 

     (1)  Poukaz  ke  složení  peněz  nebo  jiných movitých věcí u peněžního ústavu se zasílá dvojmo; druhé vyhotovení po potvrzení o přijetí se vrací  zpět soudnímu komisaři a založí  se do obalu pro doklady k dané položce knihy  úschov soudního komisaře. Do spisu D pořídí soudní komisař kopii poukazu potvrzeného peněžním ústavem.

 

     (2)  Peníze se  ukládají na  běžný účet  znějící na  soudního komisaře do částky 2.000,- Kč nad částku 2.000,- se ukládají na běžný účet soudu. Na účtu  se vyznačí podle poukazu soudu  označení věci a spisová značka.

 

     (3) Jiné  movité  věci  se  ukládají  do úschovy u peněžního ústavu  v pevných  obalech  se  zajišťovacími  páskami  a podpisy soudního komisaře nebo pracovníka  pověřeného vedením knihy úschov soudního  komisaře. Listiny,  na  které  je vázána  pohledávka, se ukládají do úschovy peněžního ústavu.

 

§ 272

 

     Poukaz, kterým soud nařizuje výplatu peněz nebo vydání jiných movitých  věcí  u  peněžního  ústavu  a  zapsaných  v knize úschov soudního komisaře, se zasílá  dvojmo; vyhotovení pouze se záznamem o jeho provedení slouží jako  doklad pro soudního komisaře. Soudní komisař pořídí kopii tohoto poukazu a zašle ji soudu k založení do spisu D.

 

 

§ 273

 

    Evidence  peněžních  úschov  na  běžných  účtech  a  evidence peněžních  a věcných  úschov se  u soudního  komisaře vede v knize úschov soudního komisaře a doklady k této evidenci se zakládají do obalů pro doklady k dané položce knihy úschov soudního komisaře.

 

 

§ 274

 

     Na podkladě  zprávy peněžního ústavu o  zřízení věcné úschovy se  vyznačí  zřízení  úschovy  v příslušném  sloupci knihy úschov soudního komisaře  a na opisu poukazu  doplněném zprávou peněžního ústavu o  jeho provedení se  uvede příslušná položka  knihy úschov soudního komisaře.  Opis poukazu se  založí do spisu  D vedeného o vyřizované věci a zpráva peněžní organizace do obalu pro doklady k dané položce knihy úschov soudního komisaře.

 

§ 275

 

     Předseda  soudu  nebo  jím  písemně  pověřený zaměstnanec soudu provede nejméně jednou v kalendářním  roce u jednotlivých notářů v obvodu  působnosti  okresního   soudu  kontrolu  úschov  přijatých soudním komisařem v souvislosti s dědickým řízením na jeho běžných či  depozitních účtech  u peněžního  ústavu, porovnáním skutečného stavu s evidovanými  údaji a s doklady k této evidenci. Provedení kontroly se vyznačí  v knize  úschov soudního komisaře  a záznam o výsledku kontroly se založí do správního spisu.

 

 

Úschova u schovatele

 

§ 276

 

      Na podkladě zprávy schovatele  o převzetí předmětu úschovy se vyznačí zřízení úschovy v příslušném sloupci knihy úschov soudního komisaře a  zprávu schovatele o  převzetí předmětu úschovy  zařadí pracovník pověřený vedením knihy úschov soudního komisaře do obalu pro  doklady k dané položce  knihy úschov  soudního komisaře.  Na zprávě  schovatele se  uvede číslo  položky knihy  úschov a  číslo záznamu o složení zálohy na náklady úschovy, ve spisu D se vyznačí datum, kdy byl předmět úschovy přijat schovatelem.

 

 

§ 277

 

     Kontrolu úschov u schovatele  provede předseda soudu nebo jím písemně pověřený  pracovník podle potřeby,  nejméně však jednou  v kalendářním  roce,  porovnáním  záznamů  v knize  úschov soudního komisaře  s údaji  v příslušných  spisech a  s doklady  k evidenci úschov.  Provedení kontroly  se  vyznačí  v knize  úschov soudního komisaře  a  záznam  o  výsledku  kontroly  se založí do správního spisu.

 

 

Úschova klíčů

 

§ 278

 

     (1) Klíče od bytů, jiných místností nebo prostor převzaté při zajištění  dědictví v rámci neodkladných  opatření se  u soudního komisaře uschovávají v kovové  skříni soudního komisaře jako věcná úschova.

 

     (2) Před úschovou se klíče,  popřípadě svazky klíčů patřící k téže  věci vloží  do pevného  obalu (obálky),  popřípadě se opatří pevně  připojeným  štítkem.  Na  obalu  nebo  na štítku se vyznačí položka knihy úschov soudního komisaře a spisová značka spisu D.

 

 

 

Č Á S T    P Á T Á

 

Kancelářské práce u soudního komisaře

 

Oddíl první

Rejstříky a ostatní evidenční pomůcky

 

 

§ 279

 

     (1) Rejstříky  a ostatní evidenční pomůcky podávají přehled o stavu každé zapsané věci.

 

     (2)  Pomůcky  zmíněné  v odstavci  1  jsou  určeny pouze pro vnitřní  potřebu soudního  komisaře. Účastníkům  ani zástupcům  do těchto pomůcek není povoleno nahlížet;  soud však do nich nahlížet může.

 

§ 280

 

     (1) Rejstříky se zakládají pro každý rok znovu.

 

     (2) Rejstříky  a ostatní evidenční pomůcky se opatří na první straně razítkem notáře, značkou  rejstříku, popř. názvem pomůcky a ročníkem.  Toto  označení  se  po  svázání  rejstříku  a ostatních evidenčních  pomůcek  uvede  též  na  štítku,  popřípadě na hřbetě svazku.

 

§ 281

 

     Za správnost zápisů do rejstříku odpovídá soudní komisař.

 

 

§ 282

 

   V dalším  se pro vedení  rejstříků u soudního  komisaře užije přiměřeně ustanovení § 153 až 162 v.k.ř.

 

§ 283

 

Vedení rejstříků pomocí výpočetní techniky

 

     (1) Programové vybavení  musí umožnit  tiskový výstup  všech evidovaných  údajů z rejstříku  ve  formě předepsaného  vzoru dle vnitřního a kancelářského řádu pro okresní, krajské a vrchní soudy a podle zákona o účetnictví.*)

 

   (2) V dalším se pro vedení rejstříků u soudního komisaře pomocí výpočetní techniky užijí ustanovení § 162 odst. 3 a 4 v.k.ř.

 

§ 284

 

     Pro  evidenci  spisů  a  některých  úkonů  a skutečností se u soudního komisaře vedou:

1. rejstřík Nd (vzor 1 d.ř.)

2. kniha úschov soudního komisaře (vzor č. 2 d.ř.).

 

 

 

Oddíl druhý

Tvoření a oběh spisů

 

§ 285

 

     Poté, co je okresním soudem  zaslán spis D soudnímu komisaři, zakládají se do spisu všechny písemnosti, které se vztahují k této věci; tyto písemnosti se stávají nedílnou součástí soudního spisu. Jinak se přiměřeně užije ustanovení § 165 v.k.ř.

 

 

§ 286

 

Spisová značka

 

 

*) zákon  č.  563/1991  Sb.,   o  účetnictví  ve  znění  pozdějších předpisů.

 

     Spis postoupený soudem soudnímu  komisaři se v průběhu celého řízení  vyřizuje  pod  spisovou   značkou  soudu.  Evidence  podle rejstříku Nd slouží pouze pro  vnitřní potřebu soudního komisaře a nelze ji proto trvale vyznačovat  na spisový obal soudních spisů a písemností.

 

§ 287

 

Číslování listů

 

     U  spisů  D  okresních  soudů,  postoupených  soudem soudnímu komisaři,  se  pokračuje  průběžně  v číslování  listů  do  spisu zakládaných.

 

 

§ 288

 

Pokyny kanceláři soudního komisaře

 

     Písemné  pokyny pro  kancelář soudního  komisaře obsažené  ve spise  (referáty) musí  být přehledné,  srozumitelné a  čitelné. V referátu  je  třeba  uvést  zejména  způsob doručování písemností, označení  adresáta,  uvedení  čísla  vzoru,  který  má být použit, určení lhůty  na níž má  být spis uložen  a pod. Referát  musí být opatřen datem a podpisem.

 

 

§ 289

 

Kontrolní razítko

 

     Všechny  písemné  pokyny  kanceláři  soudního komisaře, které musí  být  ve  stanovené  lhůtě  provedeny,  se opatří v kanceláři soudního komisaře  otiskem kontrolního razítka, v němž se vyznačí den,  kdy  písemnost  došla  do  kanceláře  a  kdy byla vypravena. Kontrolní  razítko  se  vyplní  daty  a  podpisy zaměstnanců, kteří písemnost vypravili, přičemž se vyznačí počet a způsob vypravení.

 

 

§ 290

 

     Pro  tvoření  a  oběh  spisů  u  soudního  komisaře  se jinak přiměřeně užijí ustanovení § 164 až 177 v.k.ř.

 

 

Manipulace se spisy

 

§ 291

 

Nahlížení do spisů

 

      Nahlížet do soudních spisů  je možno u soudního komisaře, není-li  stanoveno něco  jiného, výhradně  v místnostech kanceláře soudního  komisaře  pod  jeho   dohledem  nebo  pod  dohledem  jím pověřeného pracovníka.  Soudní komisař učiní  vhodná opatření, aby bylo zachováno státní, hospodářské, obchodní a služební tajemství. O tom,  že bylo  do spisu  nahlédnuto, pořídí  soudní komisař nebo dohledem  pověřený  pracovník  ve  spisu  záznam,  v němž se uvede označení  účastníka nebo  jeho zástupce,  který do  spisu nahlédl, datum  a časový  údaj o  délce studia  spisu; záznam  opatří  svým podpisem a podepíše jej rovněž žadatel.

 

 

§ 292

 

Půjčování spisů

 

     Dojde-li soudnímu  komisaři žádost o  půjčení soudního spisu, který mu byl postoupen, soudní  komisař zašle tuto žádost spolu se spisem příslušnému soudu k dalšímu opatření.

 

 

 

Č Á S T    Š E S T Á

 

Ustanovení přechodná a závěrečná

 

§ 293

 

     (1)  Úpravu  evidenčních  pomůcek,  jakož  i  návody k jejich vedení obsahuje příloha č. 1.

 

     (2) Pokud se v této instrukci mluví o vyšetřujícím orgánu, rozumí se tím policejní orgán a podle povahy věci i státní zástupce, pokud konal ve věci vyšetřování.

 

     (3) Okresními soudy se rozumějí i obvodní soudy v Praze a Městský soud v Brně; krajským  soudem se rozumí i Městský soud v Praze.

 

 

§ 294

 

     Seznam vzorů evidenčních pomůcek  a rejstříků užívaných soudy v trestním a  občanském soudním řízení  je uveden v příloze č. 1. Tyto vzory upravuje ministerstvo.

 

 

§ 295

 

     Evidenci, přenášení, přepravu, zapůjčování, ukládání, jinou manipulaci a skartaci utajovaných spisů včetně jejich označování upravují zvláštní předpisy.

 

 

§ 296

 

     (1) Pravomocně neskončené spisy bývalé státní arbitráže k 31.12.1991, převzaté krajským soudem, budou u tohoto soudu i nadále vedeny  pod spisovou značkou, pod níž byly zapsány  v podacím  deníku arbitrážních  žádostí (čl.  8 spisového řádu  arbitrážních  orgánů  ČSR,  č.j.  sekr.  č. 593/14.1/87/VI), v němž se  povede též jejich evidence  až do pravomocného skončení věci. V případě, že v těchto spisech dojde ke zrušení rozhodnutí, zapíše se po vrácení  spisu krajskému soudu věc do rejstříku Cm s datem, kdy spis soudu po vrácení věci došel; při zápisu se postupuje obdobně jako v případech  věcí postoupených. V poznámkovém sloupci se uvede spisová značka státní arbitráže. Věc se  současně  trvale  vyznačí u  příslušné položky podacího  deníku   arbitrážní  žádosti  uvedením   spisové  značky rejstříku Cm. Obdobně se  postupuje v případech zrušení platebního rozkazu.

 

     (2)  Věci  uvedené  v  § 236  o.s.ř.,  pokud nebyly skončeny soudem do 31.12.1994, se k 1.1.1995 převedou do rejstříku Cm. Tato  skutečnost se  trvale vyznačí  u příslušné  položky podacího rejstříku  arbitrážní  žádosti  uvedením  spisové značky rejstříku Cm.

 

 

§ 297

 

     (1)  Pravomocně  neskončené  věci  státních  notářství  agend rejstříků  D, Nsn  a, Nsn  b, Knú  a seznamu  klíčů a  k 1.1.1993 převzaté okresními soudy*),  se u těchto soudů i  nadále vedou pod spisovými značkami a v těch evidenčních pomůckách, jak byly vedeny u státního  notářství,  a  to  až  do  pravomocného skončení věci. Obdobně se postupuje u seznamu odeslaných spisů.

 

     (2) Při vedení rejstříků  státních notářství podle odstavce 1 se  postupuje   podle  návodů  vztahujících se k odpovídajícím rejstříkům  upraveným v této  instrukci  s tím,  že neobsahuje-li původní rejstřík sloupec pro zapsání  údaje, vyznačí se tento údaj v poznámkovém sloupci.

 

     (3) Věci  uvedené v prvním odstavci  se převádějí pod původní spisovou  značkou dle  § 146 odst.  1, 2,  a § 5  v.k.ř. z rejstříků státních notářství do rejstříků soudů takto:

a) věci rejstříku D do rejstříku D,

b) věci rejstříku Nsn a do rejstříku Sd,

c) věci rejstříku Nsn b do rejstříku U,

d) věci zapsané v knize úschov do knihy úschov,

e) věci zapsané v seznamu klíčů do knihy úschov,

f) věci zapsané  v seznamu odeslaných spisů  do seznamu odeslaných spisů.

 

(3)    Po odškrtnutí poslední věci v rejstříku státního notářství, tento rejstřík uzavře příslušný soud.

 

§ 298

 

     (1) Seznamy závětí a jmenné rejstříky pořizovatelů (kartotéka pro  závěti živé  i neživé),  vedené do  31.12.1992 a  převzaté soudy, zůstanou nadále zachovány, přičemž kartotéka bude u soudu i nadále doplňována.

 

     (2) Při  vedení evidence podle  odstavce 1 se  dále  u  soudu postupuje podle návodů vztahujících se k seznamu závětí k jmennému seznamu pořizovatelů  závětí upraveným v této  instrukci s tím, že neobsahují-li původní  seznamy sloupec pro  zapsání údaje, vyznačí

se tento údaj v poznámkovém sloupci.

 

      (3) Sbírka závětí  neživých (prohlášených)  založená státním notářstvím  zůstane zachována  a soud  ji bude  i nadále doplňovat podle § 218  v.k.ř.

 

§ 299

 

     (1)  Sbírka  notářských  zápisů  převzatá  soudem od státního notářství se ukládá pod uzávěrou v kovové skříni soudu.

 

     (2)  Soud umožní  nahlédnout  do  notářského zápisu  o závěti tomu, s nímž byl notářský zápis sepsán.

 

     (3) Notářský zápis o závěti nesmí být za života  pořizovatele ani  vydán  ani  zapůjčen.  Po  smrti  pořizovatele   může  být po zjištění  stavu a  obsahu tohoto  projevu vůle  zapůjčen soudu,  u něhož se vede řízení o sporných skutečnostech týkajících se tohoto projevu vůle, popřípadě  orgánům  činným v trestním řízení, je-li to třeba  pro účely  tohoto řízení.  Namísto 

 

 

*) V dalším  přechod agend  státních notářství  na soudy  upravuje instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 26.10. 1992 č.j. 1242/92-OOD.

zapůjčeného  notářského zápisu se založí jeho ověřený opis.  Na tomto opisu se uvede komu, k jaké  spisové  značce,  kdy  a  pod  jakou  spisovou značkou byl notářský  zápis zapůjčen.  Po vrácení  notářského zápisu  soudu se jeho ověřený opis ze sbírky notářských zápisů nevyřazuje.

 

     (4) Podle odstavce 3 se obdobně postupuje v případech, jde-li o zapůjčení notářského zápisu jiného obsahu.

 

     (5) Soud umožňuje určenému notáři postupovat podle § 13  zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářského řádu).

 

 

§ 300

 

     (1) Trestní věci bývalých vojenských soudů převzaté okresními a krajskými  soudy  se  i  nadále  vedou  pod  původními spisovými značkami  a v původních rejstřících.  Pokud však  k 31.  12. 1993 nebyla  věc  pravomocně  rozhodnuta,  lze  k zabránění  duplicity doplnit spisovou značku u věcí bývalých vojenských soudů o písmeno „V“ (např. 2 T 27/93-V).

 

     (2) Na věci uvedené v prvním odstavci se vztahuje rejstříkový převod dle § 158 odst. 1, 2, a § 5 v.k.ř.

 

     (3)  Po   odškrtnutí  poslední  věci   v rejstříku  bývalého vojenského  soudu,  tento  rejstřík  uzavře  příslušný soud, pokud nebyl rejstřík již uzavřen bývalým vojenským soudem.

 

 

§ 301

 

     Pravomocně  neskončené spisy  k 1.  10. 1995  ve věcech podle § 46  zákona  č.  94/1963  Sb.,  o  rodině,  ve  znění  pozdějších předpisů,  se  vedou  dosavadním  způsobem  pod  původní  spisovou značkou;  vydané  předběžné  opatření  se  vyznačí  v poznámkovém sloupci.

 

 

§ 302

 

     Zrušuje   se  Instrukce   Ministerstva  spravedlnosti   České republiky  ze dne 23.března 1998 č.j. 1100/98-OOD, ve znění pozdějších změn a doplnění, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád  pro   okresní,  krajské  soudy   a vrchní soudy.  Zároveň se zrušuje Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 16.prosince 1998 č.j. 1340/98-OOD o postupu soudců krajských soudů při rozhodování o povolení k použití operativně pátracích prostředků a operativní techniky a o postupu krajských státních zástupců při přijímání a evidování informací o těchto rozhodnutích.

 

 

§ 303

 

Účinnost

 

     Tato instrukce nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2002 s výjimkou § 1, který nabývá účinnosti dnem 1.dubna 2002.

 

      (Instrukce č. j. 423/2002-Org nabyla účinnosti 1. ledna 2003, instrukce č. j. 409/2003-Org nabyla účinnosti 1. ledna 2004).

 

 

 

ministr spravedlnosti

JUDr. Jaroslav Bureš v. r.

 

 

     PŘÍLOHA  č. 1                                                                                                                                               

                                                                                        vnitřního a kancelářského řádu 

                                                                                        pro okresní, krajské a vrchní soudy

 

 

 

N Á V O D

K VEDENÍ EVIDENČNÍCH POMŮCEK

 

 

1. Rejstřík T - vzor č. 4 v.k.ř.

 

 

první strana:

 

Běžné číslo

 

 

 

 

 

Datum

Datum

senát

samo- soudce

 

Došlo

dne

 

Jméno

 a příjmení

obviněného

Vazba

a)Obžaloba

   pro §

b)Návrh na 

  potrestání

   pro §

Pravomocně uznána vina pro §

a způsob vyřízení soudem

I. stupně

a způsob vyřízení soudem

II. stupně

1

2

3

4

5

6

7

8

9

 

 

druhá strana:

 

Právní moc

dne

 

Uložené trestní opatření

 

Uložené výchovné a

 

Výkon

Evid. č.

stat.

 

Poznámka

trest. list

odes. dne

 

ochranné opatření

trest. opa-tření

ochr. a výchov.

opatření

náklady

trest. říz.

 

10

11

12

13

14

15

16

 

    

I.

 

     Do rejstříku T se zapisují všechny trestní věci, v nichž byla státním zástupcem podána obžaloba nebo po zkráceném řízení návrh na potrestání s výjimkou věcí, které se zapisují do rejstříku Tm. V případě předcházejícího zkráceného řízení se do sloupce 2 vyznačí červeně symbol „Z“.

 

      Do rejstříku T se pod novým číslem zapíše též věc:

1.  vyloučená z jiné trestní věci,

 

2.  v  níž  byla   povolena  obnova  řízení  (krom  případů,  kdy  se zrušením rozhodnutí věc byla vrácena SZ k došetření),

3.  v  níž  bylo  původní   rozhodnutí  na  základě  stížnosti  pro  porušení zákona,  dovolání nebo nálezem Ústavního soudu zrušeno a nařízeno nové projednání věci,

4.  věc,   kterou   státní  zástupce  znovu  soudu  předložil  s  obžalobou poté,  když mu byla vrácena k došetření, nebo když došlo k odmítnutí návrhu na potrestání,

5.  v níž bylo původní rozhodnutí zrušeno podle § 306a odst. 2 tr. řádu,

6.  v níž došlo k převzetí občana  ČR k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu,

7.  v níž  došlo  k postoupení  trestní  věci  mladistvého po právní moci rozsudku.

 

     V případech 1.- 5. se vyznačí vzájemný  vztah v poznámkovém sloupci u obou zápisů a věci se nadále vedou pod novou spisovou značkou.

     Je-li ve skupinové věci povolena  obnova řízení nebo je-li na základě stížnosti pro porušení  zákona, dovolání, nálezem Ústavního soudu nebo postupem podle § 306a tr.ř. rozsudek zrušen jen ohledně některé z odsouzených  osob, zapíše se nově do  rejstříku jen tato osoba (bod 2., 3. a 5).

 

II.

 

Jednotlivé sloupce rejstříku T se vyplňují takto:

 

Sloupec 1 a 2:

 

     Běžná  čísla počínají  v každém  kalendářním roce  jedničkou, přičemž  se běžné  číslo zapíše  buď do  sloupce 1,  jde-li o  věc senátní,  nebo do  sloupce 2,  jde-li o  věc samosoudcovskou.  Při dodatečném  zjištění,  že  věc  zapsaná  ve  sloupci 2 je senátní, přepíše se běžné číslo ze sloupce 2 do sloupce 1 a naopak.

     Je-li obviněný ve výkonu trestu  odnětí svobody, připojí se v rejstříku  před běžné  číslo ve  sloupci 1  nebo 2 červeně zkrátka „VT“ (výkon trestu).

 

Sloupec 3:

 

     U  vyloučené věci  nebo u  věci, v níž byla  povolena obnova řízení,  se zde uvede  den  usnesení o  vyloučení, popřípadě datum právní moci usnesení, kterým byla povolena obnova řízení.

     Jestliže  po  zrušení  rozhodnutí  na  základě  stížnosti pro porušení zákona, dovolání nebo nálezem ústavního soudu dochází k řízení u soudu prvního stupně, zapíše se zde datum, kdy spisy došly k tomuto soudu.

     Jde-li o vyloučenou věc, uvede se  zde v závorce i datum, kdy věc  původně došla  k soudu.  Jde-li o  věc postoupenou,  uvede se datum, kdy věc  došla k soudu, jemuž byla  postoupena, a v závorce též datum, kdy původně došla k soudu.

 

Sloupec 4:

 

     Pro přehlednost  se zde uvede v horní polovině vpravo  jméno obviněného  a   pod  ním  zleva  výraznějším   písmem  (na  stroji proloženě) příjmení obviněného.

     Jména a příjmení několika obviněných  v téže věci se zapisují pod jedním běžným  číslem pod sebe do samostatných  řádků a zde se označí arabskými  číslicemi. Takto se  postupuje i tehdy,  když se spojí věci,  které se netýkají  pouze týchž obviněných.  Obvinění, kteří nejsou dosud zapsáni ve věci,  s níž byla jiná věc spojena, zapíší se na samostatných řádcích  za dosavadními zápisy. U těchto dalších řádků  se neuvede nové běžné  číslo. Nenásledují-li zápisy obviněných bezprostředně za sebou, poznamená  se ve sloupci 1 nebo 2,  za kterým  běžným číslem  jsou zapsáni  další obvinění  (např. „pokrač. za b.č. 223“); ve sloupci 1 nebo 2 v řádku, kde je zapsán první z dalších obviněných, se vyznačí,  ke kterému běžnému číslu

se zápis vztahuje (např. „pokrač. b.č.210“).

     U mladistvých se připojí před jméno červeně zkratka MI.

 

Sloupec 5:

 

     Byl-li obviněný ve vazbě v době podání obžaloby nebo byla-li na  něho uvalena  vazba až  soudem, uvede  se zde položka „Seznamu vazeb“ lomená letopočtem. Stejně  se postupuje u vazby vyhošťovací s poznámkou „VV“.

 

Sloupec 6:

 

     Zde  se  uvedou  za symbolem a) v případě obžaloby a symbolem b) v případě návrhu na potrestání všechny   zažalované  skutky  podle  obžaloby či návrhu na potrestání zákonným  označením (číslo  §, číslo  odstavce, označení písmene). Nejde-li o  ustanovení trestního zákona, vyznačí  se číslo zákona, uvedené  ve Sbírce  zákonů a  příslušný paragraf.  Pokud dojde  ke spojení  trestních  věcí,  žalované  skutky  ze  spojené  věci  se dopisují k spisové značce, kde je věc nadále vedena.

 

Sloupec 7:

 

     Tento  sloupec   se  vyplňuje  podle   pravomocného  rozsudku (trestního  příkazu)  a  to  číslem  paragrafu,  jeho  odstavcem a písmenem v případech, kdy je vina  uznána. Nebyla-li vina uznána, tento sloupec se nevyplňuje.

 

Sloupec 8:

 

      Zde se uvede  datum (den  a měsíc) a způsob vyřízení soudem prvního stupně. Vyznačení se provede zkratkou:

„ods.“,          -  byl-li obviněný alespoň pro jeden skutek uznán vinným,

„zprošť.“,     -  byl-li obviněný zproštěn celé obžaloby nebo návrhu na potrestání

„zast.“,         -  bylo-li celé trestní stíhání zastaveno,

„zpětvz.“,     -  vzal-li státní zástupce obžalobu zpět,

„vrác.“,         -  byla-li   věc  vrácena   státnímu  zástupci   k došetření,

„spoj.“,         -  byla-li věc spojena s jinou věcí,

„vylouč.“,     -  byla-li     věc    ohledně     některého     ze     spoluobviněných    vyloučena    k

                        samostatnému  projednávání,

„přikáz.“,      - zde  se  uvede  datum  předložení  věci  soudu  vyššího  stupně  k  rozhodnutí o

                        příslušnosti nebo odnětí a přikázání věci,

„post.“,          - byla-li věc postoupena jinému orgánu,

„podm. zast.“- bylo-li trestní stíhání podmíněně zastaveno,

„nar. + zast.“-  bylo-li   schváleno   narovnání    a    v   jeho,    důsledku   celé   trestní   stíhání

                        zastaveno,

„tr. přík.“      - byl-li vydán trestní příkaz.

"odmít."        - byl-li návrh na potrestání odmítnut (§ 314c odst. 1 písm. c tr.ř.)

 

     Kterému orgánu byla věc postoupena se uvede v poznámkovém sloupci s uvedením data odeslání spisu. Údaje se zapisují do sloupce 8 ihned po vydání rozhodnutí soudem prvního stupně bez ohledu na právní moc. V případě návrhu na přikázání věci jinému soudu se údaj o tomto soudu zapíše při předložení věci soudu vyššího stupně. Věci přerušené se ve sloupci 8 nevyznačují; přerušení se vyznačí v poznámkovém sloupci (16). Pokud byl podán včas odpor proti trestnímu příkazu, údaj se přeškrtne; ve sloupci 16 se uvede datum, kdy byl odpor podán, a ve sloupci 8 se vyznačí další způsob vyřízení. Obdobně se postupuje v případech, kdy bylo rozhodnutí soudu prvého stupně zcela zrušeno a nařízeno nové projednání, kdy soud vyššího stupně nepřikázal věc jinému soudu nebo bylo rozhodnuto podle § 308 odst. 1 tr.ř., že bude pokračováno v trestním řízení.

 

Sloupec 9:

 

     Zde se  uvede datum (den  a měsíc) a  ve srozumitelné zkratce způsob  vyřízení věci  soudem  druhého  stupně (např.  16/1 zpětv. odvol“, nebo „16/7 potvrz.“, nebo „10/10 zruš.“ nebo 14/9 změna“ a pod.).

     Zrušil-li soud druhého stupně rozhodnutí soudu prvního stupně a spis mu  vrátil k novému  projednání a rozhodnutí,  postupuje se při vyznačení takto:

     Ve sloupci 9 se uvede datum  a zkratka „zruš.“, ve sloupci 8, popřípadě i  ve sloupcích 11 a  12, se dosavadní zápisy,  jichž se zrušení týká,  škrtnou červeně tak, aby  zůstaly čitelné; po novém rozhodnutí  soudem  prvního  stupně  se  příslušné  sloupce  znovu vyplní. Obdobně se postupuje při částečném zrušení s tím, že zápis ve sloupci 8 se neškrtá.

     Zrušil-li soud druhého stupně rozhodnutí soudu prvního stupně a sám rozhodl, vyznačí  se ve sloupci 9 datum  tohoto rozhodnutí a slovo „změna“, ve  sloupcích 7, 11, 12 se dosavadní  zápisy, jichž se týká  zrušení, červeně  přeškrtnou tak,  aby zůstaly  čitelné, pod přeškrtnuté zápisy se vyznačí  rozhodnutí soudu druhého stupně. Ve sloupci  8 se  ponechá původní  zápis, neboť  soud prvního  stupně nebude již v takové věci rozhodovat.

     Jestliže  však  soud  druhého  stupně  rozhodl  jinak, než je vyznačeno ve  sloupci 8, uvede se  ve sloupci 9 ve  zkratce způsob konečného  rozhodnutí  (např.  soud  prvního  stupně  obžalovaného odsoudil  a  soud  druhého  stupně  jej  v celém rozsahu obžaloby zprostil - ve  sloupci 9 se uvede ve  zkratce nikoliv „změna“, ale „zprošť.“ a současně se škrtnou údaje ve sloupcích 8, 11 a 12).

 

Sloupec 10:

 

     Do horní poloviny sloupce se vyznačí den a měsíc, kdy konečné rozhodnutí nabylo právní moci.

     Dojde-li k přeměně trestu odnětí svobody uloženého podmíněně, peněžitého  trestu nebo  trestu obecně  prospěšných prací  v trest nepodmíněný, zapíše se zde  datum právní moci konečného rozhodnutí a datum právní moci usnesení, jímž byl trest přeměněn s příslušnou

zkratkou (např. „15/9 přem.“).

     V případě  podmíněného   zastavení  trestního  stíhání,  kdy nedojde  k pokračování  v trestním  řízení, se  zde vyznačí  datum právní moci rozhodnutí o osvědčení.

     Do dolní poloviny sloupce se vyznačí den a měsíc, kdy trestní list  byl odeslán  Rejstříku trestů,  podána zpráva  o pravomocném rozhodnutí o osvědčení při  podmíněném zastavení trestního stíhání a pravomocném  rozhodnutí,  kdy  bylo  soudem schváleno narovnání. Není-li důvod  k odeslání trestního  listu (např. při  zproštění a zastavení trestního  stíhání apod.), proškrtne se  sloupec v dolní polovině vodorovnou čárkou současně s vyplněním data právní moci v horní polovině sloupce.

 

Sloupec 11:

 

     Ihned po vynesení odsuzujícího rozsudku nebo vydání trestního příkazu  soudem   prvního  stupně  se  zde   vyznačí  upuštění  od potrestání,  podmíněné  upuštění  od  potrestání  s dohledem nebo uložený trest;  u osob odsouzených  k nepodmíněnému trestu  odnětí svobody se  uvede, do kterého typu  věznice byl odsouzený zařazen. Tento  obsah odsuzujícího  rozsudku se  zde vyznačí srozumitelnými zkratkami.  Typ věznice  se vyznačí  písmeny  a  - d  v souladu  s ustanovením § 39a odst.  1 tr. zák. (např. „2 roky  OS - a“, „3 roky OS -  b“, 14 let  OS - c“,   „25 let OS  - d“, u  jiných trestů se vyznačí např.: „4 měs. OS - PO  1 r.“, nebo „zákaz říz. mot.voz. - 3 r.“, nebo „pen.  tr. 5 000,- Kč - X  měs. náhr. tr. „nebo „prop. maj.“, nebo „obec.  prosp. práce - 60 hod.“  apod.). Jestliže soud upustil  od  potrestání či upustil od uložení souhrnného trestu nebo společného trestu,  uvede  se  zde  zkratka  „upušť.“, příp. „upušť. od souhrn. tr.“, nebo „podm. upušť - PO 1 r. nebo "upušť. od společ.tr.".

     Před každým trestem se zde uvede malé písmeno abecedy, i když byl  uložen odsouzenému  jen  jeden  trest  (viz.  dále  návod  k vyplňování sloupce 13 - kontrola výkonu trestu).

 

Příklad:

a) 4 roky OS - b

b) pen. tr. 10 000,- Kč - 3 měs. náhr. tr.

c) prop. věci

 

     Při zrušení nebo změně rozsudku odvolacím soudem postupuje se podle návodu k vyplňování sloupce 9.

     Pokud byl  proti trestnímu příkazu  podán včas odpor,  údaj o uloženém trestu se v tomto sloupci červeně přeškrtne.

     Jestliže  soud pravomocně  rozhodl, že  se podmíněně odložený trest odnětí  svobody vykoná, přeškrtne  se ve sloupci  11 červeně zkratka PO. Pokud soud prodloužil zkušební dobu, červeně se přeškrtne její původní délka a vyznačí se délka nová.

     Rozhodl-li  soud  že  se  náhradní  trest  odnětí svobody za nezaplacený  peněžitý trest  vykoná, škrtne  se červeně  po právní moci číslice peněžitého trestu  a uvede poznámku „přem.“. Dojde-li k částečné  přeměně,  poznamená  se  vedle  vyznačeného náhradního

trestu červeně „část. přem.“ a délka trestu, který bude vykonáván.

     Rozhodl-li soud, že trest  obecně prospěšných prací přemění v trest  odnětí svobody,  vyznačí se  zde tato  skutečnost červeně, např. „přem. na 3 měs OS - a)“. V případě částečné přeměny se toto vyznačí s poznámkou, „část. přem.“ - 16 dnů OS - a).

     Ve všech  případech přeměn se současně  vyznačí typ věznice, kde bude trest  odnětí svobody vykonáván např. „část.  přem. 2 měs OS - a)“.

     V případech částečné přeměny se současně škrtne datum počátku výkonu obecně  prospěšných prací ve sloupci  13. V případě uložení trestu  se  škrtne  údaj  o  podmíněném  upuštění  od potrestání s dohledem a vyznačí se všechny uložené tresty.

     Pro  přesnou  evidenci  a  snadné  vykazování  nenastoupených trestů  odnětí svobody  v případech,  kdy došlo  k nařízení výkonu podmíněně  odloženého  trestu  odnětí  svobody,  k nařízení výkonu náhradního trestu  odnětí svobody nebo jeho  poměrné části, nebo k přeměně trestu  obecně prospěšných prací  v trest odnětí  svobody, nebo  k přeměně  jeho zbytku  v trest  odnětí svobody,  slouží též rejstříkový  převod  na  prvé  straně  rejstříku  podle  oddílu V. návodu.

 

Sloupec 12:

 

     Ihned  po  vynesení  odsuzujícího  rozsudku  se  zde  vyznačí uložené ochranné opatření.

Zkratkou se  uvede druh uloženého  ochranného opatření, např. „léč“, nebo „vých.“ apod. U  ochranného léčení se uvede jeho forma např. „úst.“ nebo „amb.“ i druh např. „protialk“, „psych“.

    Jestliže   soud  rozhodl,   že  o   ochranném  opatření  bude rozhodnuto  ve veřejném  zasedání, vyplní  se sloupec  12, až bude ochranné opatření ve veřejném zasedání uloženo.

 

Sloupec 13:

 

     Současně  s vyplněním  právní  moci  rozsudku nebo trestního příkazu (sl. 10)  vyznačí se ve sloupci 13  uložené tresty písmeny shodně s písmeny ve sloupci 11. Jestliže tedy byl uložen jen jeden trest,  napíše se  sem písmeno  a), v případě uložení dvou trestů napíší se pod sebou písmena a), b) atd.

     Vedle příslušného písmene se uvede:

1.  U nepodmíněných  trestů  odnětí  svobody  datum,  kdy odsouzený nastoupil   trest  odnětí   svobody.  U   trestu,  který  nebyl   nastoupen, protože odsouzený je  ve výkonu jiného trestu, datum   potvrzení  ústavu pro  výkon  trestu  o příjmu  nařízení výkonu   trestu. Byl-li uložený trest  odnětí svobody vykonán započtením   vazby nebo trestu, vyznačí se  to zkratkou (např. „vyk. vazbou“   nebo „vyk. započ.“).

2.  U podmíněných trestů  a v případech  upuštění od potrestání  (i podmíněného)  nebo upuštění  od uložení  souhrnného dalšího nebo společného trestu,  se   vedle  příslušného  písmene  červeně  vyznačí  vodorovná čárka.   Další  evidence  podmíněných  odkladů  se  vede  lhůtníkem  PO.   Nabylo-li  právní moci  usnesení soudu  o tom,  že se  nařizuje   výkon podmíněně  odloženého trestu, postupuje se  při zápisu do   sloupce 13 jako u trestů nepodmíněných.

3.  U trestu obecně prospěšných prací  datum, kdy odsouzený započal s výkonem tohoto  trestu nebo kdy soud  odeslal své vykonatelné   rozhodnutí  jinému  soudu  (§ 336  odst.  1  tr.ř.)  v těchto   případech  se v poznámkovém sloupci  vyznačí soud  příslušný k výkonu trestu obecně prospěšných  prací. V případě přeměny nebo částečné přeměny  v trest odnětí svobody, se postupuje  jako u   nepodmíněného trestu (bod 1).

4.  U trestu ztráty čestných titulů  a vyznamenání, ztráty vojenské   hodnosti,  zákazu  činnosti,  zákazu pobytu, propadnutí majetku a propadnutí věci se zde uvede datum (podle   dodejky),  kdy  příslušnému  orgánu  došlo  sdělení o uložení   některého z těchto trestů. Nebylo-li  vyrozumění doručeno všem   orgánům téhož dne, uvede se datum nejpozdější.

5.  U peněžitého trestu  se v tomto  sloupci uvede datum, kdy trest byl  úplně zaplacen,  nebo datum  usnesení soudu  o tom,  že od   výkonu trestu bylo upuštěno, se zkratkou „upušť.“; u náhradního   trestu se postupuje jako  u nepodmíněného trestu odnětí svobody   (bod 1).

6.  U trestu  vyhoštění  se  zde  uvede  datum,  kdy  podle sdělení   příslušného orgánu byl trest  realizován nebo datum, do kterého   měl  odsouzený  opustit  území  ČR  (§  350b  tr.ř.).  Pokud je   vyhoštění časově limitováno, uvede se i datum ukončení trestu.

 

     Obdobně se  postupuje při vyplňování sloupce 13, byl-li uložen souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu. Jednotlivá data v tomto sloupci se  vyplní podle opatření směřujícího k výkonu souhrnného trestu.

     Věc nemůže  být rejstříkově odškrtnuta,  dokud nebyla učiněna předepsaná opatření ohledně výkonu  trestů; u nepodmíněných trestů odnětí  svobody,  dokud  tyto  tresty  nebyly nastoupeny. Jestliže původním rozsudkem  byl uložen nepodmíněný  trest odnětí svobody a tento trest již  byl vykonán a započten do  nově uloženého vyššího (souhrnného) trestu, vyznačí se ve sloupci 13 nikoliv zápočet, ale datum,  kdy byla  nastoupena zbývající  část nepodmíněného  trestu odnětí  svobody  vysloveného  v rozhodnutí  o  uložení souhrnného trestu.  Vykonává-li se  v době  uložení souhrnného  trestu trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem, vyznačí se ve sloupci 13 datum nařízení výkonu  trestu dle rozsudku,  kterým byl uložen  souhrnný trest  odnětí  svobody.  U  ostatních  souhrnných  trestů  lze věc odškrtnout, když byl souhrnný trest vykonán podle zásad platných u jednotlivých druhů  trestů. Jestliže se  souhrnný trest shoduje  s původním  trestem,  který  byl  již  vykonán,  uvede se jako datum výkonu souhrnného  trestu datum právní  moci rozhodnutí o  uložení souhrnného  trestu a  věc se  odškrtne. Byl-li  původním rozsudkem uložen trest  zákazu činnosti na 1  rok a pak byl  uložen souhrnný trest zákazu  činnosti na 1rok,  vyznačí se zde  datum právní moci rozsudku o  uložení souhrnného trestu  zák. činnosti). Obdobně  se postupuje při uložení jiných souhrnných trestů.

     Obdobně se postupuje v případě uložení společného trestu za pokračování v trestném činu podle § 37a tr.zák.

 

Sloupec 14:

 

     Zde se uvede datum, kdy  bylo podle oznámení ústavu s výkonem uloženého  ochranného  opatření  započato.  U  ochranného opatření zabrání věci,  se zde vyznačí  datum, kdy příslušnému  orgánu bylo doručeno  sdělení  o  uložení  tohoto  opatření  směřující  k jeho realizaci.

 

Sloupec 15:

 

     Zde  se  uvede  v horní  polovině  rubriky  evidenční  číslo statistiky. Není-li  důvod k zapsání věci  do statistického listu, proškrtne se  tento sloupec vodorovnou čárkou  při vyplňování data právní moci.

     Náklady trestního řízení se  uvedou v dolní polovině rubriky. Uvede  se zde  položka poplatkového  rejstříku lomená  letopočtem. Jestliže se nevysloví povinnost k úhradě nákladů trestního řízení, vyplní se sloupec v dolní polovině vodorovnou čárkou.

 

Sloupec 16:

 

     Kromě běžných  poznámek obyčejnou tužkou  o spisovém oběhu  a poznámek, které jsou předepsány na jiných místech tohoto předpisu, vyznačí se zde trvale zejména:

a) spisová   souvislost   při   vyloučení,   spojení  věci  (např. „vyloučeno z 2 T 28/2000“ nebo

    „spojeno s 3T 14/2002“ apod.),

b)  v případě  uložení  souhrnného  trestu  uvede  zde  soud, který vynesl  souhrnný  trest,  odkaz  na  původní  trest - červeně - (např. pův.  tr. o. s.  Kolín - 2T  17/99); soud, který  uložil původní  trest,  přeškrtne  červeně  zápisy  ve  sloupci 11 a v poznámkovém  sloupci červeně  vyznačí odkaz  na souhrnný  trest (např.  souhr.  tr.  o.  s.  Jindřichův  Hradec  1T  52/2002);  v  případě,  že   bylo  upuštěno  od  uložení  souhrnného  trestu, odkaz  na původní rozsudek – červeně; obdobně v případě postupu podle § 37a tr.zák. s tím rozdílem, že u soudu, který ve věci původně rozhodl se přeškrtne červeně i zrušený výrok o vině, který byl novým rozsudkem dotčen,

c)  dovolání, obnova,  stížnost pro porušení zákona a nález Ústavního soudu a jejich výsledek; pokud původní   rozhodnutí  bylo   zrušeno,  přeškrtne   se  zápis  v příslušném sloupci, 8, 9, 11, 12, aby zůstal čitelný,

d)  spisová  souvislost s řízením o  návrhu na  obnovu řízení  a v případě povolení obnovy s novým trestním řízením,

e)  datum  skutečného nástupu  trestu v případech, kdy  ve sl.  13 uvedeno datum  potvrzení o příjmu NVT,  datum přerušení trestu, odklad  výkonu  trestu,  upuštění  od  výkonu  trestu, skončení výkonu trestu,

f)   udělení milosti,

g) rozhodnutí   o  použití   amnestie;  pokud   jsou  tím  dotčena nepravomocná  rozhodnutí  uvedená  ve  sloupcích  8,  11, a 12, zapsané údaje se v těmto sloupcích červeně škrtnou a ve sloupci 8 se vyznačí datum a způsob vyřízení zastavením,

h)  datum útěku z vazby nebo z výkonu trestu, úmrtí odsouzeného,

i)   datum usnesení,  že podmíněně odsouzený, obviněný  u něhož bylo podmíněně  zastaveno  trestní  stíhání  podmíněně  upuštěno  od výkonu  zbytku trestu  zákazu činnosti  nebo zákazu   pobytu,  se  osvědčil,   se   zkratkou    „osvědč.“,    včetně    osvědčení    dle   §  60

odst. 3 tr. ř. a § 308 odst. 2 tr. ř.,

j)   kdy  a  jaký  opravný  prostředek  byl  podán  a kým; v případě zpětvzetí odvolání  před předložením věci  soudu II. stupně  se zde uvede datum usnesení jímž soud I. stupně zpětvzetí odvolání vzal na vědomí spolu s poznámkou vzato zpět,

k)  konec  zkušební doby  PO, prodloužení  zkušební doby nebo její ponechání v platnosti, podmíněného  zastavení (např.  „PZ“), podmíněného upuštění od potrestání s dohledem (např. "PUPD") nebo podmíněného upuštění  od výkonu zbytku  trestu zákazu činnosti, nebo zákazu pobytu červeně (např. „PUZČ“),

l)   rozhodnutí, že o ochranném opatření bude rozhodnuto ve veřejném zasedání (např. poznámkou „15/1 léč. vyhr.). Nebude-li ochranné opatření  ve  veřejném  zasedání   uloženo,  připojí  se  další poznámka, (např. „15/1 - ochr. opatř. neuloženo“),

m) záznam,  že   ve  věci  bylo   odesláno  upozornění,  poznámkou „upozornění“,

n)  spisová značka státního zastupitelství,

o)  vydání  zjednodušeného rozsudku  podle § 314d)  odst. 2  tr. ř. zkratkou „zjedn. rozs.“,

p) přijetí  nebo  nepřijetí  záruky zájmového  sdružení  občanů,  připuštění   nebo  nepřipuštění 

    zástupce zájmového sdružení uvedením srozumitelných zkratek   se   stručným vyznačením

    příslušného sdružení,

r)  přibrání znalce písmeny „Zn“ a přibrání tlumočníka písmeny „Tl“ (červeně) u soudu prvého a druhého stupně,

s)  datum přerušení trestního stíhání s poznámkou „přeruš“,

t)   datum s poznámkou, kdy byl  uložen trest u podmíněného upuštění od  potrestání s dohledem,  kdy  byl  nařízen výkon podmíněně odloženého trestu, kdy byl nařízen výkon náhradního  trestu  nebo  jeho  části  za   trest   peněžitý,   kdy  bylo  rozhodnuto o přeměně

    trestu  obecně   prospěšných  prací  nebo   o  přeměně  jeho  zbytku v trest odnětí svobody a  

    datum,   kdy  u  podmíněného  zastavení  bylo rozhodnuto o  pokračování v trestním stíhání

    a   datum,   kdy   bylo   podmíněně   upuštěno   od   výkonu   zbytku   trestu  zákazu  pobytu

    spolu s poznámkou,

 

     U původně podmíněně zastavené věci se současně s vyznačením v případě, že bude  pokračováno  v trestním  stíhání,  červeně přeškrtnou údaje ve sloupci 8  a konec zkušební doby ve sloupci  16.

 

     Byl-li  výkon náhradního  trestu za  trest peněžitý  odvrácen jeho  dodatečným zaplacením,  vyznačí se  tato skutečnost spolu  s datem zaplacení poznámkou např. „výkon odvrácen“.

 

u)  datum, kdy byl podán odpor proti trestnímu příkazu,

v)  datum usnesení, jímž byly u peněžitého tretu povoleny splátky,

x)  datum podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody s uvedením délky zkušební  doby, např.  „7/5 97  PP -  2 roky“ a   datum nařízení výkonu zbytku trestu odnětí svobody,

y)  datum vydání příkazu k zatčení,

z)  datum  nařízení  prvého  hlavního  líčení,  předběžného  projednání  obžaloby  nebo  jiného

     úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, podle sdělení předsedy senátu (samosoudce),

ž)  náklady bezplatné obhajoby obviněného.

 

     Výslech znalce (tlumočníka), který podal posudek (překlad) písemně, se již zvlášť  nevyznačuje. Rovněž se zvlášť nevyznačuje, byl-li ve věci přibrán  další znalec (tlumočník). Byl-li ustanoven znalec (tlumočník) až v řízení před soudem druhého stupně, vyznačí ustanovení znalce (tlumočníka) soud prvního stupně, jakmile mu byl spis soudem druhého stupně vrácen.

     Není-li  v příslušných  sloupcích  již  dosti  místa na nové zápisy, poznamenají se příslušné údaje do poznámkového sloupce (16) a na  tyto  údaje  se  poukáže  červenou  hvězdičkou  v příslušném sloupci.

 

 

III.

 

Věci pro účely výkaznictví obživlé

 

     Za rejstříkový převod založený podle oddílu V. se uvede oddíl obživlých  věcí.  V tomto  oddílu  se  uvedou  pod sebou měsíce s vyhrazením  dostatečného místa  u každého  měsíce pro  vyznačování běžných čísel.

     Jestliže v důsledku rozhodnutí soudu vyššího stupně musí následovat  řízení  před  soudem  prvního stupně po úplném nebo částečném zrušení rozhodnutí nebo po nevyhovění návrhu na změnu příslušnosti či odnětí a přikázání věci, zapíše se běžné číslo takto obživlé věci v příslušném měsíci v oddílu obživlých věcí. Jestliže obživlá věc je zapsána v běžném  ročníku rejstříku,  zapíše se  v oddílu obživlých věcí pouhé běžné číslo; jestliže obživne věc z některého dřívějšího ročníku, zapíší se u běžného čísla ve zlomku i číslice příslušného ročníku.

     Bylo-li rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno v plném rozsahu nebo nebylo-li vyhověno návrhu na změnu příslušnosti nebo odnětí a přikázání věci, původní  zápis  ve  sloupcích  8,  11  a  12  se červeně přeškrtne. Obdobně se postupuje v případech, byl-li proti trestnímu příkazu podán včas odpor. Bylo-li  rozhodnuto dle § 308 tr. ř., že bude pokračováno v trestním stíhání,  přeškrtne se údaj ve sloupci 8.  Obdobně se postupuje v případech použití § 227 tr.ř. Po novém rozhodnutí se údaje ve sloupci 8, 1 a 12 doplní dalším zápisem. Běžné číslo  v oddílu obživlých věcí se  přeškrtne, až je věc pojata do statistického výkazu jako opět vyřízená.     

 

Cizina

 

     Postup soudů  při převzetí občana  ČR k trestnímu  stíhání či výkonu trestu  a předání cizího  státního příslušníka k trestnímu stíhání či výkonu trestu do  státu, jehož je občanem (Instrukce MS ČR  7. 11.1989  č.j. 1000/89-L  a  sdělení  č. 3 MS ČR č.j. 131/997-J).

 

a)  převzetí občana ČR k výkonu trestu

 

     Trestní věc občana  ČR se zapíše do rejstříku  T, jehož části se  vyplňují přiměřeně  podle návodu  obsaženého v příloze č. 1 s těmito odchylkami

aa)  pod běžné číslo se uvede „Ú“ - úmluva,

bb)  sloupec 6 se proškrtne,

cc)  sloupec  7  se  vyplní  podle  pravomocného rozsudku členského státu úmluvy  a to

       číslem §  nebo článku, jeho odst.,  písm. a     označením zákona i státu,

dd)  ve sloupci 8 se k datu uvede zkratka „rozh. o vyk.“,

     ee)  ve  sloupci  13  se  vedle  příslušného  písmene  zapíše datum     počátku  výkonu

            trestu v  cizině  a pod  něj u  téhož písmene,     jde-li o  trest odnětí svobody,  datum  

            předání odsouzeného  do ČR,

     ff)   ve  sloupci 6  kromě obvyklých  údajů se  uvede zkratkou stát,    který  odsouzeného

            předal  a výměra  původně uloženého trestu, je-li trest uložený naším soudem odlišný.

 

b)  předání  odsouzené osoby  k výkonu  trestu do  státu, jehož  je občanem

 

     Soud na základě sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyznačí u zápisu  trestní  věci  cizince  v rejstříku  T  -  ve sloupci 16, označení státu, jemuž byl odsouzený  předán k výkonu trestu, datum předání odsouzeného,  jakož i datum  a jednací číslo  Ministerstva spravedlnosti, ev. další údaje až  o tom bude vyrozuměn např. „5/8 2002 předán do Rakouska k VT, MS ČR č. j. ..... ze dne ...........“. Tím  by   nastaly  důvody  k odškrtnutí,   pokud  byl  uložen  jen nepodmíněný  trest odnětí  svobody. Byl-li  uložen současně  trest vyhoštění,  je  předání  k výkonu  trestu  státu jehož je státním občanem považováno za výkon trestu vyhoštění.

c)  Odevzdání do ciziny

 

     Ve  sl.  16  se  vyznačí  datum  převzetí  trestního  stíhání příslušným  státem,  např.  „8/8  2002  převz.  tr. stíh. Rakouskem“ a dále datum  přerušení trestního stíhání  z důvodu §  173 odst. 1 písm.  d)  tr.ř.  Po  sdělení  výsledku  trestního stíhání v cizím státě, pokud skončilo odsuzujícím rozsudkem, se vyznačí ve sloupci 8 datum zastavení trestního  stíhání z důvodu § 172  odst. 2 písm. b) tr.ř.“

d)  Při  převzetí trestního  stíhání  z ciziny se  věc předepsaným  způsobem zaeviduje  do rejstříku T, a  v poznámkovém sloupci se   uvede stát, který trestní stíhání předal.

 

 

IV.

 

Odškrtávání

 

     Případ  se   odškrtne  při  běžném  čísle  (sloupec  1, 2) odškrtávacím znaménkem jako vyřízený.

 

1.  bylo-li trestní stíhání  pravomocně zastaveno, včetně případů, kdy se tak stalo v důsledku 

      schváleného narovnání,

2.  byla-li věc  pravomocně odňata a  přikázána jinému soudu  nebo postoupena jinému 

      orgánu,

3.   byla-li  věc pravomocně  vrácena státnímu zástupci k došetření nebo vzal-li státní zástupce   

      obžalobu zpět, anebo byl-li odmítnut návrh na potrestání,

4.   byla-li věc spojena s jinou věcí,

5.  nabyl-li zprošťující rozsudek právní moci,

6.  nabyl-li   právní  moci   rozsudek,  jímž   bylo  upuštěno  od potrestání, podmíněně   upuštěno od potrestání  s dohledem nebo jímž byl obžalovanému uložen podmíněný trest, upuštěno od uložení souhrnného trestu nebo upuštěno od uložení společného trestu podle § 37a tr.zák.

7.  bylo-li ve  sloupci 13 nebo 14  uvedeno datum výkonu (opatření směřujícího  k výkonu)  všech  trestů  (ochranných  opatření) uvedených  ve  sloupcích  11  nebo  12  s výjimkou upuštění od potrestání a  podmíněných trestů, nebo  bylo-li ve sloupci  13 uvedeno  datum  potvrzení  ústavu  pro  výkon  trestu o příjmu nařízení výkonu trestu odnětí  svobody. Upuštění od potrestání a    podmíněné tresty se odškrtnou v rejstříku již dnem právní moci  podle bodu  6. Bylo-li  rozhodnutí o  ochranném opatření    vyhrazeno  veřejnému  zasedání,  odškrtne  se  věc  až  tehdy,    nebude-li  ochranné opatření ve    veřejném  zasedání  uloženo;   bude-li  ochranné  opatření  ve veřejném  zasedání uloženo, bude věc  odškrtnuta -  za splnění ostatních podmínek  uvedených v návodu  - po vyplnění  sloupců 12 a 14,

8.  nedošlo-li k výkonu trestu proto,  že odsouzený zemřel nebo mu byl trest prominut, nabylo-li právní moci rozhodnutí nebo jímž bylo  upuštěno  od  výkonu  trestu,  nebo bylo-li upuštěno od výkonu trestu rozhodnutím ministra spravedlnosti,

9.  uplyne-li jeden rok od právní  moci rozsudku a k výkonu trestu nedochází proto,  že odsouzený je  neznámého pobytu nebo  je v cizině. Ve sloupci 16 se vyznačí datum, kdy byl vydán příkaz k dodání do  trestu nebo zatykač.  (Tyto případy se  však nadále vedou v patrnosti v rejstříkovém převodu  oddílu C, vyškrtnou se však v oddílu A 2),

10. pokud  byl uložen  samostatný trest  obecně prospěšných prací, jehož výkon zajišťuje jiný   

      soud, kterému již bylo vykonatelné rozhodnutí odesláno,

11. u podmíněného zastavení  trestního stíhání se  věc odškrtne až poté, co se obviněný 

      osvědčil nebo  se má zato, že se osvědčil (§ 308 odst. 1, 2 tr. ř.).

12. je-li  věc  přenesena  dle  § 158 v.k.ř.  do nového rejstříku.

 

     Je-li  v téže  trestní  věci  několik  obviněných provede se odškrtnutí nejprve ve  sloupci 4  u arabských  číslic, jimiž  byli jednotliví  obvinění označeni  při  zápisu  do rejstříku,  a běžné

číslo  ve sloupci  1 nebo 2 se  odškrtne teprve  tehdy, až věc je odškrtnuta u všech obviněných zapsaných ve sloupci 4.

     Jestliže  se zcela  vyloučí  trestní  věc proti  jednomu nebo některým ze spoluobviněných, provede se  odškrtnutí ve sloupci 4 u čísla tohoto obviněného (obviněných) v původní věci. Přerušené věci se neodškrtávají.

 

 

V.

 

Rejstříkový převod

 

     Běžná čísla  věcí koncem roku neodškrtnutých  (položka A/1 až 5),  včetně  běžných  čísel  věcí  přenesených  celým  zápisem  do rejstříku  běžného ročníku  a běžná  čísla věcí,  v nichž  došlo k přeměně  trestu  odnětí  svobody   podmíněně  odloženého  v trest nepodmíněný,  k nařízení  výkonu náhradního  trestu odnětí svobody nebo jeho  poměrné části nebo k přeměně trestu obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody (položka B), a tento trest  nebyl dosud  nastoupen, uvedou  se na  první straně  nového ročníku podle tohoto vzoru:

Rejstříkový převod:

 

A. Z minulých let zůstaly neodškrtnuty věci, v nichž:

 

1.  nedošlo  dosud k pravomocnému vyřízení  soudem prvního  stupně (uvedou se zde i věci, v nichž dosud nebylo vydáno rozhodnutí). Po vydání rozhodnutí  se běžné číslo v tomto  oddílu škrtne; po právní moci rozhodnutí se přeškrtne křížem: z roku 2000: 17, 19, 21 (z toho přerušeno: 23) 2001: 22, 66, 71, 106 (z toho přerušeno: 98, 107)

    2.   trest  odnětí  svobody   nebyl  dosud  nastoupen  (nenastoupené přeměněné tresty se

          uvedou červeně): z roku 2000: 23, 42, 50 2001: 22, 66, 98, 101, 107

    3.   trest peněžitý nebyl dosud zaplacen: z roku 2000: 2001: 19, 99, 3

    4.   trest obecně prospěšných prací nebyl dosud započat: z roku 2001: 12

    5.   opatření k výkonu jiných trestů nebylo dosud učiněno: z roku 2000:  2001: 112, 117

    6.   S výkonem ochranného opatření nebylo dosud započato:

 

a)  ochranné léčení ústavní z roku 2000: 79 2001: 86

b)  ochranné léčení ambulantní z roku 2000: 16  2001: 27

c)      ochr. výchova z roku 2000: 11 2001: 25

d)      zabrání věci nerealizováno: 2000: 16

 

B. Pravomocné     nařízení    výkonu     trestu    podmíněně    odloženého,    nařízení    výkonu

     náhradního  trestu odnětí  svobody či  přeměna  trestu  obecně  prospěšných  prací  v  trestu

     odnětí svobody v běžném roce a v letech minulých. I.pololetí: 7/2000, 23/2001, II.pololetí:

 

C. Z věcí odškrtnutých nedošlo k výkonu trestu odnětí svobody přeměněných (nařízených v běžném ročníku, jak u věcí běžného roku, tak u věcí z let minulých) proto, že odsouzený je neznámého pobytu nebo je v cizině, ačkoli již uplynul rok od právní moci rozsudku.*)

 

D. Rozhodnutí  o  uložení  ochranného  opatření  bylo vyhrazeno ve věci:

 

E.  Věci obživlé v roce 200., v měsíci:

 

Rejstříkový převod slouží

 

a)  k přehledu o věcech zapsaných  v minulých ročnících rejstříku a soudem   prvního  stupně   nevyřízených  (položka   A/1)  a  ke snadnějšímu sestavení statistického výkazu;

b) k evidenci  věcí  zapsaných  v minulých  ročnících,  v nichž rozsudek  již  byl  vynesen,  ale 

    dosud  nenabyl  právní  moci (položka A/1);

c) ke   správné   a   úplné   evidenci   výkonu   uložených   trestů    a  ochranných   opatření   a   

    současně  k sestavení   výkazu o nenastoupených  a nevykonaných   trestech  (položky  A/2

    až  5),  pokud   jde   o   věci   zapsané   v  minulých   ročnících,  a  položka  B  k    evidenci 

    pravomocně  nařízených  výkonů  trestů podmíněně odložených,   pravomocně  nařízených 

    výkonů   náhradního   trestu   odnětí   svobody   nebo   jeho  poměrné  části  a  pravomocně

    přeměněných trestů  obecně prospěšných  prací  nebo  jejich zbytku  v trest odnětí svobody

    v běžném ročníku i ročnících minulých.

 

 

VI.

 

Běžné doplňování rejstříkového převodu

 

     Jestliže  odpadl  důvod,  pro  který  běžné  číslo  bylo  pod některou z položek A/1 až  6, B, C  nebo D rejstříkového  převodu zapsáno,  číslo této  věci se  v rejstříkovém  převodu přeškrtne a výsledek se vyznačí v zápisu původního rejstříku. Např. ve věci 1T 37/2002 vzal státní zástupce dne 1.6.2002 obžalobu zpět, číslo 37 uvedené  pod položkou  A/1 se  přeškrtne a  ve sloupci 8 původního rejstříku  se  vyznačí  „1.6.2002 zpětvz.“.  Protože zpětvzetí obžaloby je  i důvodem i rejstříkovému  odškrtnutí věci (ve smyslu oddílu IV/3  tohoto návodu), věc  se současně přeškrtne  v převodu křížem a odškrtne při běžném čísle odškrtávacím znaménkem.

     Jestliže  ve  věci  zapsané  pod  položkou  A/1 rejstříkového převodu rozsudek  nabyl právní moci, běžné  číslo se zde přeškrtne křížem, právní moc  se vyznačí ve sloupci 10  v původním zápisu, a pokud je důvod k zapsání této věci  do některé z položek A/2 až 6, připíše se  tam. Např. pravomocným  rozsudkem ve věci  1T 3/2002 byl uložen trest  peněžitý,

běžné číslo  věci se připíše  pod položkou A/3 rejstříkového převodu.

 

 

 

*) Tento odstavec rejstříkového převodu  tvoří úplný seznam trestů odnětí  svobody  nenastoupených  pro  

     neznámý pobyt odsouzeného nebo jeho  pobyt v cizině,  ačkoli od právní  moci rozsudku již uplynul jeden

     rok.

 

 

     Jestliže  došlo  k pravomocnému  nařízení výkonu podmíněného trestu  odnětí  svobody  v nepodmíněný  trest  odnětí  svobody, k nařízení náhradního trestu odnětí  svobody nebo jeho 

poměrné části za trest  peněžitý a přeměně trestu  obecně prospěšných prací nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody  u věci evidované v běžném roce i v ročních předchozích,  běžné číslo  této věci  se připíše  pod položku B.  Současně se tyto  věci evidují červeně  v oddílu A2  - trest odnětí svobody nebyl dosud nastoupen a vyškrtnou se v oddíle A/3, nebo A/4

 

 

  VII.

 

Seznam jmen

 

     K rejstříku T se vede seznam jmen, a to podle jmen a příjmení obviněných. U jmen a příjmení obviněných se vyznačí i datum jejich narození; u mladistvých se připojí zkratka „Ml“ u cizinců „CIZ“.

 

1a. Rejstřík Tm - vzor č. 4a v.k.ř.

(Rejstřík Tm je modifikovaným rejstříkem T - vzor č. 4 v.k.ř.).

 

první strana:

 

Běžné číslo

 

 

 

 

 

Datum

Datum

senát

samo- soudce

 

Došlo

dne

 

Jméno

 a příjmení

obviněného

Vazba

a)Obžaloba

   pro §

b)Návrh na 

  potrestání

   pro §

Pravomocně uznána vina pro §

a způsob vyřízení soudem

I. stupně

a způsob vyřízení soudem

II. stupně

1

2

3

4

5

6

7

8

9

 

 

 

 

druhá strana:

Právní moc

dne

 

Uložené trestní opatření

 

Uložené

 

Výkon

Evid. č.

stat.

 

Poznámka

trest. list

odes. dne

 

ochranné  a výchovné opatření

Trest.

opatření

ochr.a výchov.

opatření

náklady

trest. říz.

 

10

11

12

13

14

15

16

 

 

I.

 

     Do rejstříku Tm se zapisují všechny trestní věci mladistvých, v nichž byla státním zástupcem podána obžaloba nebo po zkráceném řízení návrh na potrestání. V případě předcházejícího zkráceného řízení se do sloupce 2 vyznačí červeně symbol „Z“.

 

      Do rejstříku Tm se pod novým číslem zapíše též věc:

1.  vyloučená z jiné trestní věci,

2.  v  níž  byla   povolena  obnova  řízení  (krom  případů,  kdy  se zrušením rozhodnutí věc byla vrácena SZ k došetření),

3.  v  níž  bylo  původní   rozhodnutí  na  základě  stížnosti  pro  porušení zákona,  dovolání nebo nálezem Ústavního soudu zrušeno a nařízeno nové projednání věci,

4.  věc,   kterou   státní  zástupce  znovu  soudu  předložil  s  obžalobou poté,  když mu byla vrácena k došetření, nebo když došlo k odmítnutí návrhu na potrestání,

5.  v níž bylo původní rozhodnutí zrušeno podle § 306a odst. 2 tr. řádu,

6.  v níž došlo k převzetí občana  ČR k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu,

7.  postoupená  podle § 39 ZSVM,

8. kde bude za splnění podmínek § 38 odst. 2 ZSVM konáno společné řízení proti mladistvému a dospělému. Věc se zapíše do rejstříku Tm i tehdy, pokud nejsou splněny podmínky ke konání takového společného řízení. Poté soud vyloučí věc dospělého a postoupí jí příslušnému obecnému soudu.

 

     V případech 1.- 5. se vyznačí vzájemný  vztah v poznámkovém sloupci u obou zápisů a věci se nadále vedou pod novou spisovou značkou.

     Je-li ve skupinové věci povolena  obnova řízení nebo je-li na základě stížnosti pro porušení  zákona, dovolání, nálezem Ústavního soudu nebo postupem podle § 306a tr.ř. rozsudek zrušen jen ohledně některé z odsouzených  osob, zapíše se nově do  rejstříku jen tato osoba (bod 2., 3. a 5).

 

 

II.

 

Jednotlivé sloupce rejstříku Tm se vyplňují takto:

 

Sloupec 1 a 2:

 

     Běžná  čísla počínají  v každém  kalendářním roce  jedničkou, přičemž  se běžné  číslo zapíše  buď do  sloupce 1,  jde-li o  věc senátní,  nebo do  sloupce 2,  jde-li o  věc samosoudcovskou.  Při dodatečném  zjištění,  že  věc  zapsaná  ve  sloupci 2 je senátní, přepíše se běžné číslo ze sloupce 2 do sloupce 1 a naopak.

     Je-li obviněný ve výkonu trestního opatření odnětí svobody nepodmíněně, připojí se v rejstříku před běžné číslo ve sloupci 1 nebo 2 červeně zkratka „VTO“ (výkon trestního opatření).

 

Sloupec 3:

 

     U  vyloučené věci  nebo u  věci, v níž byla  povolena obnova řízení,  se zde uvede  den  usnesení o  vyloučení, popřípadě datum právní moci usnesení, kterým byla povolena obnova řízení.

     Jestliže  po  zrušení  rozhodnutí  na  základě  stížnosti pro porušení zákona, dovolání nebo nálezem ústavního soudu dochází k řízení u soudu prvního stupně, zapíše se zde datum, kdy spisy došly k tomuto soudu.

     Jde-li o vyloučenou věc, uvede se  zde v závorce i datum, kdy věc  původně došla  k soudu.  Jde-li o  věc postoupenou,  uvede se datum, kdy věc  došla k soudu, jemuž byla  postoupena, a v závorce též datum, kdy původně došla k soudu.

 

Sloupec 4:

 

     Pro přehlednost  se zde uvede v horní polovině vpravo  jméno obviněného  a   pod  ním  zleva  výraznějším   písmem  (na  stroji proloženě) příjmení obviněného. Je-li do rejstříku zapisována společná obžaloba na mladistvého a dospělého, vyznačí se do rejstříku před jméno dospělého červeně písmeno „D“.

     Jména a příjmení několika obviněných  v téže věci se zapisují pod jedním běžným  číslem pod sebe do samostatných  řádků a zde se označí arabskými  číslicemi. Takto se  postupuje i tehdy,  když se spojí věci,  které se netýkají  pouze týchž obviněných.  Obvinění, kteří nejsou dosud zapsáni ve věci,  s níž byla jiná věc spojena, zapíší se na samostatných řádcích  za dosavadními zápisy. U těchto dalších řádků  se neuvede nové běžné  číslo. Nenásledují-li zápisy obviněných bezprostředně za sebou, poznamená  se ve sloupci 1 nebo 2,  za kterým  běžným číslem  jsou zapsáni  další obvinění  (např. „pokrač. za b.č. 223“); ve sloupci 1 nebo 2 v řádku, kde je zapsán první z dalších obviněných, se vyznačí,  ke kterému běžnému číslu

se zápis vztahuje (např. „pokrač. b.č.210“).

    

 

Sloupec 5:

 

     Byl-li obviněný ve vazbě v době podání obžaloby nebo byla-li na  něho uvalena  vazba až  soudem, uvede  se zde položka „Seznamu vazeb“ lomená letopočtem. Stejně  se postupuje u vazby vyhošťovací s poznámkou „VV“.

 

Sloupec 6:

 

     Zde  se  uvedou  za symbolem a) v případě obžaloby a symbolem b) v případě návrhu na potrestání všechny   zažalované  skutky  podle  obžaloby či návrhu na potrestání zákonným  označením (číslo  §, číslo  odstavce, označení písmene). Nejde-li o  ustanovení trestního zákona, vyznačí  se číslo zákona, uvedené  ve Sbírce  zákonů a  příslušný paragraf.  Pokud dojde  ke spojení  věcí,  žalované  skutky  ze  spojené  věci  se dopisují k spisové značce, kde je věc nadále vedena.

 

Sloupec 7:

 

     Tento  sloupec   se  vyplňuje  podle   pravomocného  rozsudku a  to  číslem  paragrafu,  jeho  odstavcem a písmenem v případech, kdy je vina  uznána. Nebyla-li vina uznána, tento sloupec se nevyplňuje.

 

Sloupec 8:

 

      Zde se uvede  datum (den  a měsíc) a způsob vyřízení soudem prvního stupně. Vyznačení se provede zkratkou:

„ods.“,          -  byl-li obviněný alespoň pro jeden skutek uznán vinným,

„zprošť.“,     -  byl-li obviněný zproštěn celé obžaloby nebo návrhu na potrestání

„zast.“,         -  bylo-li celé trestní stíhání zastaveno,

„zpětvz.“,     -  vzal-li státní zástupce obžalobu zpět,

„vrác.“,         -  byla-li   věc  vrácena   státnímu  zástupci   k došetření,

„spoj.“,         -  byla-li věc spojena s jinou věcí,

„vylouč.“,     -  byla-li     věc    ohledně     některého     ze     spoluobviněných    vyloučena    k

                        samostatnému  projednávání,

„přikáz.“,      - zde  se  uvede  datum  předložení  věci  soudu  vyššího  stupně  k  rozhodnutí o

                        příslušnosti nebo odnětí a přikázání věci,

„post.“,          - byla-li věc postoupena jinému orgánu,

„podm. zast.“- bylo-li trestní stíhání podmíněně zastaveno,

„nar. + zast.“-  bylo-li   schváleno   narovnání    a    v   jeho,    důsledku   celé   trestní   stíhání

                        zastaveno,

"odmít."        - byl-li návrh na potrestání odmítnut (§ 314c odst. 1 písm. c tr.ř.)

odst.+zast. – bylo-li odstoupeno od trestního stíhání a toto stíhání zastaveno (§ 70 ZSVM).

 

     Kterému orgánu byla věc postoupena se uvede v poznámkovém sloupci s uvedením data odeslání spisu. Údaje se zapisují do sloupce 8 ihned po vydání rozhodnutí soudem prvního stupně bez ohledu na právní moc. V případě návrhu na přikázání věci jinému soudu se údaj o tomto soudu zapíše při předložení věci soudu vyššího stupně. Věci přerušené se ve sloupci 8 nevyznačují; přerušení se vyznačí v poznámkovém sloupci (16). Pokud bylo rozhodnutí soudu prvého stupně zcela zrušeno a nařízeno nové projednání, kdy soud vyššího stupně nepřikázal věc jinému soudu, nebo bylo rozhodnuto podle §  308 tr.ř., že bude pokračováno v trestním stíhání , předchozí údaje se přeškrtnou; ve sloupci 16 se uvede datum rozhodnutí soudu vyššího stupně,  popřípadě datum rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o pokračování trestního stíhání, a ve sloupci 8 se vyznačí nový způsob vyřízení.

 

Sloupec 9:

 

     Zde se  uvede datum (den  a měsíc) a  ve srozumitelné zkratce způsob  vyřízení věci  soudem  druhého  stupně (např.  16/1 zpětv. odvol“, nebo „16/7 potvrz.“, nebo „10/10 zruš.“ nebo 14/9 změna“ a pod.).

     Zrušil-li soud druhého stupně rozhodnutí soudu prvního stupně a spis mu  vrátil k novému  projednání a rozhodnutí,  postupuje se při vyznačení takto:

     Ve sloupci 9 se uvede datum  a zkratka „zruš.“, ve sloupci 8, popřípadě i  ve sloupcích 11 a  12, se dosavadní zápisy,  jichž se zrušení týká,  škrtnou červeně tak, aby  zůstaly čitelné; po novém rozhodnutí  soudem  prvního  stupně  se  příslušné  sloupce  znovu vyplní. Obdobně se postupuje při částečném zrušení s tím, že zápis ve sloupci 8 se neškrtá.

     Zrušil-li soud druhého stupně rozhodnutí soudu prvního stupně a sám rozhodl, vyznačí  se ve sloupci 9 datum  tohoto rozhodnutí a slovo „změna“, ve  sloupcích 7, 11, 12 se dosavadní  zápisy, jichž se týká  zrušení, červeně  přeškrtnou tak,  aby zůstaly  čitelné, pod přeškrtnuté zápisy se vyznačí  rozhodnutí soudu druhého stupně. Ve sloupci  8 se  ponechá původní  zápis, neboť  soud prvního  stupně nebude již v takové věci rozhodovat.

     Jestliže  však  soud  druhého  stupně  rozhodl  jinak, než je vyznačeno ve  sloupci 8, uvede se  ve sloupci 9 ve  zkratce způsob konečného  rozhodnutí  (např.  soud  prvního  stupně  obžalovaného odsoudil  a  soud  druhého  stupně  jej  v celém rozsahu obžaloby zprostil - ve  sloupci 9 se uvede ve  zkratce nikoliv „změna“, ale „zprošť.“ a současně se škrtnou údaje ve sloupcích 8, 11 a 12).

 

 

Sloupec 10:

 

     Do horní poloviny sloupce se vyznačí den a měsíc, kdy konečné rozhodnutí nabylo právní moci.

     Dojde-li k přeměně trestního opatření odnětí svobody uloženého podmíněně, peněžitého  trestního opatření nebo trestního opatření obecně  prospěšných prací  v trestní opatření nepodmíněné, zapíše se zde  datum právní moci konečného rozhodnutí a datum právní moci usnesení, jímž bylo trestní opatření přeměněno s příslušnou zkratkou (např. „15/9 přem.“).

     V případě  podmíněného  zastavení  trestního  stíhání peněžitého opatření s podmíněným odkladem,  kdy nedojde  k pokračování  v trestním  řízení, se  zde vyznačí  datum právní moci rozhodnutí o osvědčení.

     Do dolní poloviny sloupce se vyznačí den a měsíc, kdy trestní list  byl odeslán  Rejstříku trestů,  podána zpráva  o pravomocném rozhodnutí o osvědčení při  podmíněném zastavení trestního stíhání a při uložení peněžitého opatření s podmíněným odkladem a pravomocném  rozhodnutí,  kdy  bylo  soudem schváleno narovnání a odstoupeno soudem od trestního stíhání. Není-li důvod  k odeslání trestního  listu (např. při  zproštění a zastavení trestního  stíhání apod.), proškrtne se  sloupec v dolní polovině vodorovnou čárkou současně s vyplněním data právní moci v horní polovině sloupce.

 

Sloupec 11:

 

     Ihned po vynesení odsuzujícího rozsudku soudem  prvního  stupně  se  zde   vyznačí  upuštění  od potrestání,  podmíněné  upuštění  od  potrestání  s dohledem nebo uloženého trestního opatření;  u osob odsouzených  k nepodmíněnému trestnímu opatření  odnětí svobody se  uvede, do kterého typu  věznice byl odsouzený zařazen. Tento  obsah odsuzujícího  rozsudku se  zde vyznačí srozumitelnými zkratkami.  Typ věznice  se vyznačí  písmeny  a  - d  v souladu  s ustanovením § 39a odst.  1 tr. zák. (např. „2 roky  OS - a“, „3 roky OS -  b“, 14 let  OS - c“,   „25 let OS  - d“, u  jiných trestních opatření se vyznačí např.: „4 měs. OS - PO  1 r.“, nebo „zákaz říz. mot.voz. - 3 r.“, nebo „pen.  tr. 5 000,- Kč - X  měs. náhr. tr. „nebo „prop. maj.“, nebo „obec.  prosp. práce - 60 hod.“  apod.). Jestliže soud upustil  od  potrestání či upustil od uložení souhrnného trestního opatření nebo společného trestního opatření,  uvede  se  zde  zkratka  „upušť.“, příp. „upušť. od souhrn. tr.“, nebo „podm. upušť - PO 1 r. nebo "upušť. od společ.tr.". Při uložení peněžitého opatření s podmíněným odkladem výkonu se vyznačí „pen.tr. 5000 – PO 2r.

     Před každým trestním opatřením se zde uvede malé písmeno abecedy, i když bylo  uloženo odsouzenému  jen  jedno trestní opatření  (viz.  dále  návod  k vyplňování sloupce 13 - kontrola výkonu trestního opatření).

 

Příklad:

a) 4 roky OS - b

b) pen. tr. 10 000,- Kč - 3 měs. náhr. tr.

c) prop. věci

 

     Při zrušení nebo změně rozsudku odvolacím soudem postupuje se podle návodu k vyplňování sloupce 9.

          Jestliže  soud pravomocně  rozhodl, že  se podmíněně odložené trestní opatření odnětí  svobody vykoná, přeškrtne  se ve sloupci  11 červeně zkratka PO. Pokud soud prodloužil zkušební dobu, červeně se přeškrtne její původní délka a vyznačí se délka nová. Rozhodne-li soud, že se peněžité opatření s podmíněným odkladem vykoná, škrtne se červeně po právní moci zkratka PO a uvede se délka náhradního trestního opatření odnětí svobody.

     Rozhodl-li  soud  že  se  náhradní  trestní opatření  odnětí svobody za nezaplacené  peněžité trestní opatření  vykoná, škrtne  se červeně  po právní moci číslice peněžitého trestního opatření  a uvede poznámku „přem.“. Dojde-li k částečné  přeměně,  poznamená  se  vedle  vyznačeného náhradního trestního opatření červeně „část. přem.“ a délka trestního opatření, které bude vykonáváno.

     Rozhodl-li soud, že trestní opatření obecně prospěšných prací přemění v trestní opatření  odnětí svobody,  vyznačí se  zde tato  skutečnost červeně, např. „přem. na 3 měs OS - a)“. V případě částečné přeměny se toto vyznačí s poznámkou, „část. přem.“ - 16 dnů OS - a).

     Ve všech  případech přeměn se současně  vyznačí typ věznice, kde bude trestní opatření  odnětí svobody vykonáváno např. „část.  přem. 2 měs OS - a)“.

     V případech částečné přeměny se současně škrtne datum počátku výkonu obecně  prospěšných prací ve sloupci  13. V případě uložení trestního opatření  se  škrtne  údaj  o  podmíněném  upuštění  od potrestání s dohledem a vyznačí se všechna uložená trestní opatření.

     Pro  přesnou  evidenci  a  snadné  vykazování  nenastoupených trestních opatření  odnětí svobody  v případech,  kdy došlo  k nařízení výkonu podmíněně  odloženého  trestního opatření  odnětí  svobody,  k nařízení výkonu náhradního trestního opatření  odnětí svobody nebo jeho  poměrné části, nebo k přeměně trestního opatření  obecně prospěšných prací  v trestní opatření odnětí  svobody, nebo  k přeměně  jeho zbytku  v trestní opatření  odnětí svobody,  slouží též rejstříkový  převod  na  prvé  straně  rejstříku  podle  oddílu V. návodu.

 

Sloupec 12:

 

       Ihned  po  vynesení  odsuzujícího  rozsudku  se  zde  vyznačí uložené výchovné a ochranné opatření. Zkratkou se  uvede druh uloženého výchovného a ochranného opatření, např. „léč“, nebo „vých.“ apod. U  ochranného léčení se uvede jeho forma např. „úst.“ nebo „amb.“ i druh např. „protialk“, „psych“. U výchovného opatření se uvede např.:  „dohled pú“, „prob.prog.“ „vých.pov.“ , „vých.omez..“ a. „nap. s výst“. a „nap.s výstr. a s přenech“.

        Jestliže   soud  rozhodl,   že  o   ochranném  opatření  bude rozhodnuto  ve veřejném  zasedání, vyplní  se sloupec  12, až bude ochranné opatření ve veřejném zasedání uloženo.

 

Sloupec 13:

 

     Současně  s vyplněním  právní  moci  rozsudku (sl. 10)  vyznačí se ve sloupci 13  uložená trestní opatření písmeny shodně s písmeny ve sloupci 11. Jestliže tedy bylo uloženo jen jedno trestní opatření,  napíše se  sem písmeno  a), v případě uložení dvou trestních opatření napíší se pod sebou písmena a), b) atd.

     Vedle příslušného písmene se uvede:

1.  U nepodmíněných  trestních opatření  odnětí  svobody  datum,  kdy odsouzený nastoupil   trestní opatření  odnětí   svobody.  U   trestního opatření,  které  nebylo   nastoupeno, protože odsouzený je  ve výkonu jiného trestního opatření, datum   potvrzení  ústavu pro  výkon  trestního opatření  o příjmu  nařízení výkonu   trestního opatření. Bylo-li uložené trestní opatření  odnětí svobody vykonáno započtením   vazby nebo trestního opatření, vyznačí se  to zkratkou (např. „vyk. vazbou“   nebo „vyk. započ.“).

2.  U podmíněných trestních opatření  a v případech  upuštění od potrestání  (i podmíněného)  nebo upuštění  od uložení  souhrnného dalšího nebo společného trestního opatření,  se   vedle  příslušného  písmene  červeně  vyznačí  vodorovná čárka.   Další  evidence  podmíněných  odkladů  se  vede  lhůtníkem  PO.   Nabylo-li  právní moci  usnesení soudu  o tom,  že se  nařizuje   výkon podmíněně  odloženého trestního opatření, postupuje se  při zápisu do   sloupce 13 jako u trestních opatření nepodmíněných.

3.  U trestního opatření obecně prospěšných prací  datum, kdy odsouzený započal s výkonem tohoto  trestního opatření nebo kdy soud  odeslal své vykonatelné   rozhodnutí  jinému  soudu  (§ 336  odst.  1  tr.ř.)  v těchto   případech  se v poznámkovém sloupci  vyznačí soud  příslušný k výkonu trestního opatření obecně prospěšných  prací. V případě přeměny nebo částečné přeměny  v trestní opatření odnětí svobody, se postupuje  jako u   nepodmíněného trestního opatření (bod 1).

4.  U trestního opatření ztráty čestných titulů  a vyznamenání, ztráty vojenské   hodnosti,  zákazu  činnosti,  zákazu pobytu, propadnutí majetku a propadnutí věci se zde uvede datum (podle   dodejky),  kdy  příslušnému  orgánu  došlo  sdělení o uložení   některého z těchto trestních opatření. Nebylo-li  vyrozumění doručeno všem   orgánům téhož dne, uvede se datum nejpozdější.

5.  U peněžitého trestního opatření  se v tomto  sloupci uvede datum, kdy trestní opatření bylo  úplně zaplaceno,  nebo datum  usnesení soudu  o tom,  že od   výkonu trestního opatření bylo upuštěno, se zkratkou „upušť.“; u náhradního   trestního opatření se postupuje jako  u nepodmíněného trestního opatření odnětí svobody   (bod 1). V případě, že zaplacení peněžitého opatření bude nahrazeno tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost, nebo bude-li výkon peněžitého opatření podmíněně odložen, uvede se datum rozhodnutí o tom podle § 27 odst. 4, resp. § 28 ZSVM společně se zkratkou „nahr.“ nebo „odlož.“

6.  U trestního opatření  vyhoštění  se  zde  uvede  datum,  kdy  podle sdělení   příslušného orgánu byl trest  realizován nebo datum, do kterého   měl  odsouzený  opustit  území  ČR  (§  350b  tr.ř.).  Pokud je   vyhoštění časově limitováno, uvede se i datum ukončení trestního opatření.

 

     Obdobně se  postupuje při vyplňování sloupce 13, bylo-li uloženo souhrnné trestní opatření nebo společné trestní opatření za pokračování v trestném činu. Jednotlivá data v tomto sloupci se  vyplní podle opatření směřujícího k výkonu souhrnného trestního opatření.

     Věc nemůže  být rejstříkově odškrtnuta,  dokud nebyla učiněna předepsaná opatření ohledně výkonu  trestních opatření; u nepodmíněných trestních opatření odnětí  svobody,  dokud  tyto  trestní opatření  nebyly nastoupeny. Jestliže původním rozsudkem  bylo uloženo nepodmíněné  trestní opatření odnětí svobody a toto trestní opatření již  bylo vykonáno a započteno do  nově uloženého vyššího (souhrnného) trestního opatření, vyznačí se ve sloupci 13 nikoliv zápočet, ale datum,  kdy byla  nastoupena zbývající  část nepodmíněného  trestního opatření odnětí  svobody  vysloveného  v rozhodnutí  o  uložení souhrnného trestního opatření.  Vykonává-li se  v době  uložení souhrnného  trestního opatření trestní opatření odnětí svobody uložený původním rozsudkem, vyznačí se ve sloupci 13 datum nařízení výkonu  trestního opatření dle rozsudku,  kterým bylo uloženo  souhrnné trestní opatření  odnětí  svobody.  U  ostatních  souhrnných  trestních opatření  lze věc odškrtnout, když bylo souhrnné trestní opatření vykonáno podle zásad platných u jednotlivých druhů  trestních opatření. Jestliže se  souhrnné trestní opatření shoduje  s původním  trestním opatřením,  které  bylo  již  vykonáno,  uvede se jako datum výkonu souhrnného  trestního opatření datum právní  moci rozhodnutí o  uložení souhrnného  trestního opatření a  věc se  odškrtne. Bylo-li  původním rozsudkem uloženo trestní opatření  zákazu činnosti na 1  rok a pak bylo  uloženo souhrnné trestní opatření zákazu  činnosti na 1rok,  vyznačí se zde  datum právní moci rozsudku o  uložení souhrnného trestního opatření  zák. činnosti). Obdobně  se postupuje při uložení jiných souhrnných trestních opatření.

     Obdobně se postupuje v případě uložení společného trestního opatření za pokračování v trestném činu podle § 37a tr.zák.

 

Sloupec 14:

 

     Zde se uvede datum, kdy  bylo podle oznámení ústavu s výkonem uloženého  ochranného  opatření  započato.  U  ochranného opatření zabrání věci,  se zde vyznačí  datum, kdy příslušnému  orgánu bylo doručeno  sdělení  o  uložení  tohoto  opatření  směřující  k jeho realizaci.

    Obdobně se uvádí datum, kdy bylo probačnímu úředníkovi doručeno vyrozumění o uložení výchovného opatření podle §   16 až 19 ZSVM.   Při uložení výchovného opatření napomenutí s výstrahou se vyznačí datum realizace napomenutí podle § 20 ZSVM.

 

Sloupec 15:

 

     Zde  se  uvede  v horní  polovině  rubriky  evidenční  číslo statistiky. Není-li  důvod k zapsání věci  do statistického listu, proškrtne se  tento sloupec vodorovnou čárkou  při vyplňování data právní moci.

     Náklady trestního řízení se  uvedou v dolní polovině rubriky. Uvede  se zde  položka poplatkového  rejstříku lomená  letopočtem. Jestliže se nevysloví povinnost k úhradě nákladů trestního řízení, vyplní se sloupec v dolní polovině vodorovnou čárkou.

 

Sloupec 16:

 

     Kromě běžných  poznámek obyčejnou tužkou  o spisovém oběhu  a poznámek, které jsou předepsány na jiných místech tohoto předpisu, vyznačí se zde trvale zejména:

a) spisová   souvislost   při   vyloučení,   spojení  věci  (např. „vyloučeno z 2 T 28/2000“ nebo

    „spojeno s 3T 14/2002“ apod.),

b)  v případě  uložení  souhrnného  trestního opatření  uvede  zde  soud, který vynesl  souhrnné  trestní opatření,  odkaz  na  původní  trestní opatření - červeně - (např. pův.  tr. o. s.  Kolín - 2T  17/99); soud, který  uložil původní  trestní opatření,  přeškrtne  červeně  zápisy  ve  sloupci 11 a v poznámkovém  sloupci červeně  vyznačí odkaz  na souhrnné  trestní opatření (např.  souhr.  tr.  o.  s.  Jindřichův  Hradec  1T  52/2002);  v  případě,  že   bylo  upuštěno  od  uložení  souhrnného  trestního opatření, odkaz  na původní rozsudek – červeně; obdobně v případě postupu podle § 37a tr.zák. s tím rozdílem, že u soudu, který ve věci původně rozhodl se přeškrtne červeně i zrušený výrok o vině, který byl novým rozsudkem dotčen,

c)  dovolání, obnova,  stížnost pro porušení zákona a nález Ústavního soudu a jejich výsledek; pokud původní   rozhodnutí  bylo   zrušeno,  přeškrtne   se  zápis  v příslušném sloupci, 8, 9, 11, 12, aby zůstal čitelný,

d)  spisová  souvislost s řízením o  návrhu na  obnovu řízení  a v případě povolení obnovy s novým trestním řízením,

e)  datum  skutečného nástupu  trestního opatření v případech, kdy  ve sl.  13 uvedeno datum  potvrzení o příjmu NVT,  datum přerušení trestního opatření, odklad  výkonu  trestního opatření,  upuštění  od  výkonu  trestního opatření, skončení výkonu trestního opatření,

f)   udělení milosti,

g) rozhodnutí   o  použití   amnestie;  pokud   jsou  tím  dotčena nepravomocná  rozhodnutí  uvedená  ve  sloupcích  8,  11, a 12, zapsané údaje se v těmto sloupcích červeně škrtnou a ve sloupci 8 se vyznačí datum a způsob vyřízení zastavením,

h)  datum útěku z vazby nebo z výkonu trestního opatření, úmrtí odsouzeného,

i)   datum usnesení,  že podmíněně odsouzený, obviněný  u něhož bylo podmíněně  zastaveno  trestní  stíhání  podmíněně  upuštěno  od výkonu  zbytku trestního opatření  zákazu činnosti  nebo zákazu   pobytu,  se  osvědčil,   se   zkratkou    „osvědč.“,    včetně    osvědčení    dle   §  60

odst. 3 tr. ř. a § 308 odst. 2 tr. ř.,

j)   kdy  a  jaký  opravný  prostředek  byl  podán  a kým; v případě zpětvzetí odvolání  před předložením věci  soudu II. stupně  se zde uvede datum usnesení jímž soud I. stupně zpětvzetí odvolání vzal na vědomí spolu s poznámkou vzato zpět,

k)  konec  zkušební doby  PO, prodloužení  zkušební doby nebo její ponechání v platnosti, podmíněného  zastavení (např.  „PZ“), podmíněného upuštění od potrestání s dohledem (např. "PUPD") nebo podmíněného upuštění  od výkonu zbytku  trestního opatření zákazu činnosti, nebo zákazu pobytu červeně (např. „PUZČ“),

l)   rozhodnutí, že o ochranném opatření bude rozhodnuto ve veřejném zasedání (např. poznámkou „15/1 léč. vyhr.). Nebude-li ochranné opatření  ve  veřejném  zasedání   uloženo,  připojí  se  další poznámka, (např. „15/1 - ochr. opatř. neuloženo“),

m) záznam,  že   ve  věci  bylo   odesláno  upozornění,  poznámkou „upozornění“,

n)  spisová značka státního zastupitelství,

o)  vydání  zjednodušeného rozsudku  podle § 314d)  odst. 2  tr. ř. zkratkou „zjedn. rozs.“,

p) přijetí  nebo  nepřijetí  záruky zájmového  sdružení  občanů,  připuštění   nebo  nepřipuštění 

    zástupce zájmového sdružení uvedením srozumitelných zkratek   se   stručným vyznačením

    příslušného sdružení,

r)  přibrání znalce písmeny „Zn“ a přibrání tlumočníka písmeny „Tl“ (červeně) u soudu prvého a druhého stupně,

s)  datum přerušení trestního stíhání s poznámkou „přeruš“,

t) datum s poznámkou, kdy bylo  uloženo trestní opatření u podmíněného upuštění od  potrestání s dohledem,  kdy  byl  nařízen výkon podmíněně odloženého trestního opatření, kdy byl nařízen výkon náhradního  trestního opatření  nebo  jeho  části  za   trestní opatření   peněžité,   kdy  bylo  rozhodnuto o přeměně trestního opatření  obecně   prospěšných  prací  nebo   o  přeměně  jeho  zbytku v trest odnětí svobody a   datum,   kdy  u  podmíněného  zastavení  bylo rozhodnuto o  pokračování v trestním stíhání a datum,  kdy   bylo   podmíněně   upuštěno   od   výkonu   zbytku   trestního opatření  zákazu  pobytu spolu s poznámkou,

 

             U původně podmíněně zastavené věci se současně s vyznačením v případě, že bude  pokračováno  v trestním  stíhání,  červeně přeškrtnou údaje ve sloupci 8  a konec zkušební doby ve sloupci  16.

 

     Byl-li  výkon náhradního  trestního opatření za  trestní opatření peněžité  odvrácen jeho  dodatečným zaplacením,  vyznačí se  tato skutečnost spolu  s datem zaplacení poznámkou např. „výkon odvrácen“.

 

u)  konec zkušební doby při podmíněném odložení peněžitého opatření, datum rozhodnutí o osvědčení v této zkušební době, případně datum rozhodnutí o vykonání tohoto peněžitého opatření,

v)  datum usnesení, jímž byly u peněžitého trestního opatření povoleny splátky,

x)  datum podmíněného propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s uvedením délky zkušební  doby, např.  „7/5 97  PP -  2 roky“ a   datum nařízení výkonu zbytku trestního opatření odnětí svobody,

y)  datum vydání příkazu k zatčení,

z)  datum  nařízení  prvého  hlavního  líčení,  předběžného  projednání  obžaloby  nebo  jiného

     úkonu směřujícího k rozhodnutí věci, podle sdělení předsedy senátu (samosoudce).

za) datum prohlášení mladistvého, že na projednání věci trvá (§ 70 odst. 5 zák. č. 218/2003 Sb.)

 

     Výslech znalce (tlumočníka), který podal posudek (překlad) písemně, se již zvlášť  nevyznačuje. Rovněž se zvlášť nevyznačuje, byl-li ve věci přibrán  další znalec (tlumočník). Byl-li ustanoven znalec (tlumočník) až v řízení před soudem druhého stupně, vyznačí ustanovení znalce (tlumočníka) soud prvního stupně, jakmile mu byl spis soudem druhého stupně vrácen.

     Není-li  v příslušných  sloupcích  již  dosti  místa na nové zápisy, poznamenají se příslušné údaje do poznámkového sloupce (16) a na  tyto  údaje  se  poukáže  červenou  hvězdičkou  v příslušném sloupci.

 

Pokud jde o Věci pro účely výkaznictví obživlé (III.), Odškrtávání (IV.), Rejstříkový převod (V.), Běžné doplňování rejstříkového převodu (VI.) a Seznam jmen (VII.) postupuje se obdobně jako je uvedeno v návodu k rejstříku T s těmito výjimkami:

 

a)      ad část III. Za obživlou se považuje věc, ve které bylo po odstoupení od trestního stíhání mladistvého pokračováno v řízení proto, že mladistvý na projednání věci trval.

b) ad část IV. U peněžitého opatření s podmíněným odkladem se věc odškrtne až poté, vysloví-li soud, že se mladistvý osvědčil, nebo má-li se za to, že se osvědčil.

c)   ad  část VII. Vede se seznam jmen společný s rejstříkem T.

 

 

 

2. Rejstřík C - vzor č. 5 v.k.ř.

 

 

první strana:

 

 

Běžné číslo

 

Došlo

 

Žalobce   

 

Žalovaný

 

Předmět

senát

samo-

soudce

dne

 

 

řízení

1

2

3

4

5

6

 

 

druhá strana:

 

 

Datum

jednání

Datum a způsob vyřízení soudem I. stupně

 

Rozhodnutí soudu II. stupně

 

Právní moc

dne

 

Soudní

poplatky

 

Zpráva

matrice

 

Evidenční

číslo

statistiky

 

 

Poznámka

 

 

7

8

9

10

11

12

 13

14

 

 

 

 

I.

 

 

Do rejstříku C se zapisují:

 

a)  všechny  návrhy na  zahájení řízení v občanskoprávních  věcech, včetně návrhů určovacích a návrhů vyvolaných řízením při výkonu rozhodnutí (nikoli však návrhy na zastavení výkonu  rozhodnutí),  návrhy  vyvolané  řízením  o  projednání  dědictví  a  dále  návrhy na

vydání  platebního   rozkazu  jestliže  byl   platební  rozkaz  zrušen  nebo  jestliže   platební 

rozkaz    nebyl   vydán;  byl-li  vydán  platební  rozkaz  bez  výslovného   návrhu   na  jeho

vydání,  zůstává  věc  vedena  pod   původním zápisem rejstříku C, a  to i v případě zrušení

platebního rozkazu  (§ 73 odst. 2, § 174 odst.  2 o.s.ř.),

b)  návrhy  na  rozvod  manželství  a  návrhy  v ostatních  věcech týkajících se manželů,

c)  návrhy na určení nebo popření otcovství,

d)  návrhy matky podle § 95 odst. 1 a 2 zákona o rodině,

e)  návrhy na určení nebo  zrušení vyživovací povinnosti k zletilým osobám,

f)  návrhy dle ustanovení § 101 zákona o rodině,

g)  žaloby na obnovu řízení včetně věcí evidovaných v rejstříku Ro a pro zmatečnost  (§ 228 a 229 o.s.ř.),

h)  návrhy na  povolení obnovy řízení směřující  jen proti výroku o nároku poškozeného na náhradu škody podle § 284 odst. 3 tr.ř.,

i)   návrhy na zrušení soudního smíru,

j)   případy,  ve  kterých  v důsledku  rozhodnutí  dovolacího nebo ústavního  soudu, či  povolení  obnovy nebo zrušení napadeného rozhodnutí pro zmatečnost dochází  znovu k řízení u soudu prvního stupně,

k)  věc  vyloučená   ohledně  některého  účastníka,   či  některého sporného nároku

    k samostatnému projednání,

l) žaloby  nebo   opravné  prostředky  k přezkoumání  zákonnosti rozhodnutí  orgánů  veřejné 

    správy,  je-li  k řízení příslušný okresní soud,

m)        návrhy podle § 31 zákona č. 216/1994 Sb.

 

 

     Případy uvedené pod  písmeny g) až k) se  současně vyznačí (s uvedením  nového čísla)  v poznámkovém  sloupci původního  zápisu, pokud o návrhu rozhoduje týž soud.

     U  krajského soudu  se zapisují  do rejstříku  C věci podle  ustanovení § 9 odst.2 ( kromě  písm. d)   a  e) o.s.ř.). 

 

II.

 

Jednotlivé sloupce rejstříku C se vyplňují takto:

 

 

Sloupec 1 a 2:

 

     Běžná   čísla  počínají v každém kalendářním  roce  vždy jedničkou. Zapíší se do sloupce 1 nebo 2 podle toho, zda jde o věc senátní nebo samosoudcovskou. Jestliže  se dodatečně ukáže, že věc zapsaná  jako samosoudcovská  je  věcí  senátní, zapíše  se běžné číslo ve sloupci 1 a ve  sloupci 2 se škrtne. Obdobně se postupuje v opačném případě.

 

 

Sloupec 3:

 

     Zde se  uvede datum, kdy byl návrh doručen rozhodujícímu soudu. V případech,  kde po  zrušení rozhodnutí dovolacím soudem, nebo ústavním soudem, dochází k řízení před soudem I. stupně, zapíše se datum, kdy spisy byly tomuto soudu doručeny.  Stejně se postupuje i u věcí  postoupených. U vyloučené věci a u  věci, v níž byla povolena  obnova řízení či zrušeno rozhodnutí žalobou pro zmatečnost, se uvede  datum právní  moci tohoto rozhodnutí.  U věci postoupené  se v závorce uvede datum, kdy věc byla doručena soudu, který věc postoupil, u věci vyloučené se v závorce uvede datum kdy soudu byla doručena věc ze které pak došlo k vyloučení věci.

     U věcí původně zapsaných v rejstříku Ro se v případě včas podaného odporu uvede  datum,  kdy  byl odpor  doručen soudu; je-li platební rozkaz zrušen pro  nedoručitelnost nebo nebyl-li platební rozkaz vydán, uvede se datum pokynu  k zápisu do rejstříku C; v závorce se uvede datum, kdy věc původně došla soudu. 

      U  podání učiněných  ústně do  protokolu se  uvede den jejich sepsání; v případě, kde řízení  se zahajuje bez  návrhu se uvede den, kdy bylo vydáno usnesení o zahájení řízení.

 

Sloupec 4 a 5:

 

     Pro přehlednost  se uvede   v horní polovině  vpravo jméno žalobce  a žalovaného  a pod  ním zleva  výraznějším písmem  (na stroji proloženě)  příjmení žalobce a  žalovaného (u právnických   osob   se   uvede   obchodní   firma,   forma   podnikání   a   sídlo).   Ve   věcech

 

vyplývajících z obchodních vztahů se  u právnické osoby uvede vždy též její  identifikační číslo. Zahajuje-li se  řízení o neplatnost manželství  bez návrhu,  zapíše se   ve sloupci  4 „bez  návrhu“ a sloupec 5 se vyplní jménem a příjmením obou manželů.

     Jména a  příjmení několika žalobců  nebo žalovaných v téže věci  se zapisují  pod sebe  do samostatných  řádků a  rozliší se, pokud  jde o  žalobce, malými  písmeny, pokud  jde o žalovaného, arabskými  číslicemi. Přibere-li  se během  řízení další účastník, připíše se pod dosavadní účastníky.

     Vstoupí-li do řízení vedlejší  účastník (§ 93 o.s.ř.), zapíše se jeho jméno a příjmení ve sloupci, ve kterém je zapsán účastník, jemuž  pomáhá. Ke jménu  vedlejšího  účastníka se  připojí zkratka „vedl. úč.“.

     Nastoupí-li místo žalobce nebo  žalovaného někdo jiný podle § 92 o.s.ř.,  jméno zapsaného žalobce nebo  žalovaného se červeně podškrtne a zapíše se jméno jiného žalobce nebo žalovaného. Do poznámkového  sloupce  se  zapíše  datum  s poznámkou,  kdy změna subjektu nastala (např.“ 10/1 - změna subjektu“).

     Byla-li  některá  část  vyloučena  k samostatnému projednání, zapíše se pod  novým běžným číslem a v poznámkovém sloupci u obou věcí  se vyznačí  vzájemný vztah.  Zápis účastníka  ve sloupci  4, popřípadě 5, se odškrtne.

 

Sloupec 6:

 

     Zde  se  uvede  stručně,  avšak  výstižně  označení  předmětu řízení, a  záleží-li předmět řízení  v peněžitém plnění,  uvede se vedle toho i  peněžitá částka (např. „manko 5.000,- Kč“). Předmět řízení, který nezáleží v penězích,  označuje se stručným  obsahem (např. určení - popření otcovství, vydání věci apod.).

     U návrhu na rozvod se zde uvede pouze písmeno „R“.

     U návrhu dle zákona č. 403/990  Sb. a č. 87/1991 Sb. je třeba uvést „res“ nebo „r“.

 

Sloupec 7:

 

     Zde se  uvede datum jednání.  Bylo-li ve věci  konáno několik jednání,  píší se  jednotlivá  data  pod sebe.  Nebylo-li nařízené jednání konáno, datum se červeně přeškrtne.

 

Sloupec 8:

 

     Zde se uvede datum a  způsob vyřízení. Údaje se vyznačí např. takto:

 

„5/3  rozs.“, - bude-li  věc vyřízena  rozsudkem; byl-li  vydán  rozsudek pro uznání, připojí  se červená poznámka „U“, byl-li vydán rozsudek  pro zmeškání, připojí se červená poznámka „Zm“,

 

„2/2 smír“,  - bude-li  věc  vyřízena  smírem  (u  podmíněných  smírů se vyplní sloupec  až po uplynutí lhůty k  odvolání smíru  nebo po schválení  smíru příslušným soudem),

 

„4/3 zpětvz.“,  - při vzetí návrhu zpět,

 

„8/3 zast.“,  - bude-li  řízení zastaveno  z jiného  důvodu než    pro vzetí návrhu zpět. Bylo-li řízení zastaveno pro  nezaplacení soudního  poplatku, vyznačí se  to vedle poznámky „zast.“ v tomto sloupci ještě  v poznámkovém  sloupci  zkratkou  „popl. nezaplacen“,

 

„5/2 post.“,  - bude-li  rozhodnuto o  postoupení věci; uvede se v poznámkovém sloupci kterému soudu nebo  jinému orgánu byla  věc postoupena,

 

„4/4 přikáz.“, - bude-li rozhodnuto o přikázání věci (delegaci) s uvedením data rozhodnutí soudu II.stupně; uvede se v poznámkovém sloupci kterému  soudu byla  věc přikázána, 

 

„4/6 nesouhlas důvodný „- uvede se datum rozhodnutí  krajského  soudu, bylo-li rozhodnuto, že nesouhlas je důvodný.

 

„10.1.plat. rozkaz“ - byla-li věc vyřízena platebním rozkazem bez výslovného návrhu na jeho vydání.

 

„14.2.  urč.přísl..“ - v případech,  kdy věcná příslušnost je určena dle § 104a odst. 2 o.s.ř. (s uvedením data rozhodnutí vrchního soudu).

 

„14.3. odmít.“ -  v případech, kdy je věc odmítnuta podle § 43 odst. 2 o.s.ř.

 

     Bude-li vydán částečný nebo mezitímní rozsudek, vyznačí se to v poznámkovém sloupci  zkratkou např. „4/1 č.r.“  nebo „10/1 m.r.“ avšak věc se za vyřízenou nepovažuje.

     Za  vyřízenou věc  se také  nepovažuje spojení  ke společnému projednání, popřípadě  i rozhodnutí; dojde-li  ke spojení několika věcí  ke  společnému  projednání  nebo  rozhodnutí,  vyznačí se to trvale  pouze  v poznámkovém sloupci u všech spojených věcí a konečné  vyřízení  se  vyznačí  u  všech  zápisů  teprve po vydání rozhodnutí ve  věci samé nebo došlo-li  k jinému způsobu vyřízení. Za vyřízené se rovněž nepovažují věci přerušené.

     Údaje  ve sloupci  8 se  zapisují ihned  po vydání rozhodnutí soudem prvního stupně bez ohledu na  právní moc, a to ve vztahu ke každému účastníkovi (žalovanému).

 

Sloupec 9:

 

     Zde se uvede datum a  ve srozumitelné zkratce způsob vyřízení soudem  druhé stupně  (např. „16/2  potvrz.“, „10/3.  zruš“, „6/6 zruš. a zast.“, „9/7 odmít.“, bude-li odvolání odmítnuto).

     Jestliže soud druhého stupně  rozhodne o jednotlivých částech přezkoumávaného rozhodnutí různě, vyznačí se vedle data rozhodnutí zkratkou i tento výsledek (např.  „10/2 jistina – potvr.", "15/3 n.ř. – zruš.") a to ve vztahu ke každému účastníkovi (žalovanému).

 

Sloupec 10:

 

     Zde se  uvede datum, kdy  rozhodnutí vyznačené ve  sloupci 8, popř. 9 nabylo právní moci.      V případech kdy je návrh na zahájení vzat zpět až poté, co již soud  o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není v právní moci a soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí též o zrušení rozhodnutí uvádí se v tomto sloupci datum právní moci tohoto rozhodnutí.

    Jestliže právní moc jednotlivých částí  přezkoumávaného rozhodnutí nastala různě, vyznačí se právní moc jednotlivých částí rozhodnutí odděleně se zkratkou označující, kdy nastala právní moc té které části rozhodnutí (např. „10/2 jistina", "15/3 n.ř.").

 

Sloupec 11:

 

     Zde  se vedou  v patrnosti  soudní poplatky  v řízení u soudu prvního a druhého stupně a soudní poplatky z dovolání. Především se zde vyznačují částky zaplacené v kolkových známkách, a to uvedením výše zaplaceného poplatku. Dále  se zde vyznačují částky zaplacené v hotovosti na  účet soudu, přičemž  se zde kromě  peněžité částky vyznačí i  položka poplatkového rejstříku, kde  je evidována došlá platba.

     Není-li  zaplacen předepsaný  poplatek, který  má být  teprve vymáhán,  poplatek uložený neosvobozenému žalovanému osvobozeného  žalobce atd., vyznačí se zde pouze položka poplatkového rejstříku.

     Jestliže  bylo řízení  osvobozeno od  soudních poplatků věcně nebo jsou-li oba účastníci  osvobozeni osobně od soudního poplatku ze zákona  nebo soudním  výrokem,   anebo  je-li   žalobce (odvolatel) od poplatků osvobozen a v řízení nedošlo ke vzniku poplatkové  povinnosti žalovaného  (např.  proto,  že  žalobce podlehl), sloupec se vyplní vodorovnou čárkou.

 

     Jestliže  byl soudní  poplatek  zaplacen  z návrhu  na vydání platebního rozkazu  a věc byla  převedena z rejstříku  Ro uvede se zkratka „zapl. Ro“ barevným označením.

 

Sloupec 12:

 

     Zde  se  uvede  datum  doručení  zprávy  matrice o pravomocně rozvedeném  manželství,   popřípadě o právní  moci  rozsudku  a neplatnosti  manželství,  o  pravomocném  vyhovujícím  rozsudku  o určení  nebo  popření  otcovství  a  uznání  otcovství, jestliže k uznání došlo během řízení o návrhu.

 

     Jestliže u těchto návrhů není důvod k odeslání zprávy matrice (např. při vzetí návrhu zpět, pravomocném zamítnutí návrhu apod.), vyznačí se v tomto sloupci tato skutečnost písmenem „Z“.

 

Sloupec 13:

 

     Zde  se uvede  evidenční  číslo  statistiky. Není-li  důvod k zapsání  věci do  statistického listu  (např. při  postoupení věci jinému soudu),  proškrtne se tento  sloupec vodorovnou čárkou  při vyplňování data právní moci. 

 

Sloupec 14:

 

     Zde  se  kromě  běžných  poznámek  o  spisovém oběhu, psaných tužkou a poznámek, které jsou  předepsány na jiných místech tohoto předpisu vyznačí trvale zejména:

 

a) přerušení   řízení    (např.   „přerušeno  dne   10/1“,   v  případě  přerušení podle § 14 odst. 1

    písm.  d)  zákona  č. 328/1991 Sb.,  v  platném  znění  se  užije označení „K - přerušeno dne

     .....).

b)  pokračování v přerušeném řízení (např. „pokračováno dne 10/2“),

c)  zrušení platebního rozkazu podle § 173  odst. 2 o. s. ř. (např.„10/3 plat. rozk. zrušen“),

d)  datum  podání  odvolání  nebo  odporu   a  kdo  odvolání podal (např.: „25/2 odv. žalobce“, 10/1 odvol. - žalovaného“, „5/1 odpor.“), odmítnutí odporu  pro  jeho  opožděnost   podle § 174  odst.  3  o.s.ř.  (např.  „10/4 odpor odmítnut“).  Bylo-li  podané  odvolání  vzato   zpět, zapíše  se  zde   datum,   kdy   bylo   odvolací  řízení zastaveno  s  poznámkou“ (např.  „5/2 odvol.  vzato  zpět“).    V  případech    podle   §   153b    odst.  4  o.s.ř.   se   připojí    pouze poznámka podle následujícího   bodu   e).  Vyznačují   se    jen   odvolání  proti  rozhodnutí  ve   věci   samé,    proti    částečnému   a   mezitímnímu   rozsudku   a   proti  rozhodnutí   o předběžném opatření,

e)  ve  věcech,   v  nichž  byl   vynesen  rozsudek  pro  zmeškání,  datum,  kdy  soud  na  návrh  žalovaného  tento  rozsudek  zrušil podle § 153b odst. 4 o. s. ř. (např. „6/6 rozs. zruš.“),

f)   vrácení podání k odstranění vad (např.: „4/2 k opravě“),

g)  výsledek   ústavní   stížnosti,   výsledek   obnovy   řízení   a   výsledek  řízení  o  žalobě pro zmatečnost,                

h)  datum dovolání a jeho výsledek,

i)   označení   soudu   nebo   orgánu  jemuž  byla  věc postoupena nebo  přikázána, s uvedením data odeslání,

j)   přibrání  znalce písmenem  „Zn“ a  přibrání tlumočníka písmenem „Tl“ (červeně),

k)  vyřízení věci platebním rozkazem barevnou poznámkou „Ro“,

l)   spisovnou značku  Ro, pokud věc byla  evidována v rejstříku spisů Ro,

m) barevná poznámka Cm, jde-li o věc obchodní,

n) barevná   poznámka  Ca,   půjde-li  o   žalobu  nebo  opravný  prostředek  k   přezkoumání zákonnosti rozhodnutí  orgánů veřejné správy,

o)  datum  podání  návrhu   na  vydání  předběžného opatření;  datum a výsledek rozhodnutí o tomto návrhu,

p)  datum   rozhodnutí,  jímž   bylo  zrušeno  usnesení  o  zast. pro nezaplacení poplatku (např. „zruš.“),

r)  datum podání vzájemného návrhu s poznámkou vzájemný návrh (§ 179 odst. 1 v.k.ř.),

s)  datum  zpětvzetí  návrhu  po  vydání  rozhodnutí  s pozn. „návrh vzat zpět“ a datum zrušení rozhodnutí a zastavení řízení s pozn. zruš. a zast.,

t)  výsledek  rozhodnutí  soudu  I. stupně  o  odmítnutí  odvolání  nebo dovolání ( § 208 odst.1

     o.s.ř., § 241 o.s.ř.),  např.  odvolání odmítnuto nebo dovolání odmítnuto.

 

 

 

III.

 

Věci pro účely výkaznictví obživlé

 

      Za rejstříkový převod založený podle oddílu V. uvede se oddíl obživlých  věcí  nadepsaný  „Věci  obživlé  v roce 20..„. V tomto oddílu se uvedou pod sebou  měsíce s vyhrazením dostatečného místa u každého měsíce pro vyznačování spisových značek obživlých věcí.

     Jestliže  v důsledku  rozhodnutí soudu  vyššího stupně  musí následovat řízení před soudem  prvního stupně (úplné nebo částečné zrušení  rozhodnutí,  změna  zamítavého  rozhodnutí   v rozhodnutí mezitímní), zapíše se spisová značka obživlé věci v příslušném měsíci v oddílu obživlých věcí. 

Obdobně se postupuje, jestliže

 

a) ve věcech,  vyřízených  platebním   rozkazem bez výslovného návrhu na jeho vydání, byl

    včas  podán odpor, nebo dojde-li ke zrušení platebního rozkazu podle § 173 odst. 2 o. s. ř.,

b) ve věcech, v nichž byl vynesen rozsudek pro  zmeškání, soud na návrh žalovaného tento

     rozsudek zrušil  podle § 153b odst. 4 o.s. ř.,

c) ve věcech, kdy řízení  bylo zastaveno pro nezaplacení poplatku; poplatek v odvolací lhůtě

     zaplacen, v důsledku čehož došlo ke zrušení usnesení o zastavení.

 

     Bylo-li  rozhodnutí  soudu  prvního  stupně zrušeno  v celém rozsahu, původní zápis ve sloupci 8 se červeně přeškrtne.

     Běžné číslo v oddílu  obživlých věcí se přeškrtne až je věc pojata do statistického výkazu jako opět vyřízená.

 

 

 

IV.

 

Odškrtávání

 

     Případ se odškrtne po vyplnění sloupce 10 a po přenesení věci podle § 158 odst. 4 v.k.ř.

 

 

 

 

V.

 

Rejstříkový převod

 

     V rejstříkovém převodu sestaveném dle § 158 odst. 1  v.k.ř. se čísla rozvodových věcí podtrhnou červeně.

Za rejstříkový převod se založí pododdíl „z toho přerušeno“.

V samostatném pododdíle budou uvedeny

a) přerušené věci podle o.s.ř.

b) věci přerušené podle zákona o konkursu a vyrovnání.

 

     Návrhy  na  vydání  předběžného  opatření  po zahájení řízení budou podchyceny  též v samostatném  pododdíle. Budou zde  uváděny spisové  značky,  ve  kterých  došel  návrh  na  vydání předběžného opatření; po rozhodnutí  se běžné číslo škrtne, po  právní moci se spisová značka škrtne křížem.

 

 

 

VI.

 

Seznam jmen

 

     K rejstříku C se vede seznam jmen podle jmen a příjmení (názvu a sídla) žalovaných.  V poznámkovém sloupci se vždy uvede označení protistrany a stručné označení předmětu řízení. Ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů se u právnické osoby uvede vždy též její identifikační číslo.

 

     Jde-li  o  žaloby  nebo opravné  prostředky  k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy, uvádějí se v seznamu jména a příjmení žalobce. V poznámkovém sloupci se vždy uvede označení protistrany a předmět řízení se označí zkratkou „PŘ“.

 

 

3. Rejstřík P - vzor č. 7 v.k.ř.

 

 

Běžné číslo

 

Došlo dne

 

Jméno a příjmení

opatrovance

 

Datum

narození

 

Opatrovnictví

 

Dítě v rodičovské péči

 

Poznámka

 

 

1

2

3

4

5

6

7

 

 

I.

 

Do rejstříku P se zapisují:

a) případy, kdy se soud dozví, že oba rodiče dítěte zemřeli,

b) případy, kdy  oba rodiče dítěte byli  zbaveni rodičovských práv nebo pozbyli způsobilosti k právním úkonům,

c) případy, kdy soud omezil rodičovská práva obou rodičů dítěte,

d) případy, kdy  nastaly skutečnosti uvedené pod  písmeny a) až c) pouze u jednoho z rodičů,

    vykonával-li rodičovskou péči již jen jeden z nich,

e) případy výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí,

f) v případech, kdy  se soud dozví,  že je nutno  provést úkony ve věcech nezletilých dětí. Tak tomu bude zejména tehdy,

 

aa)  jde-li o určení otcovství před soudem a nedošlo-li k určení souhlasným

      prohlášením obou rodičů před soudem,

bb) byla-li  nařízena  ústavní  výchova  nebo  stanoven  dohled   nad  jeho výchovou,

       cc) bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče,

       dd)  je-li manželství rodičů nezletilých dětí rozvedeno,

       ee)  jde-li  o  děti   v   rodičovské   péči,  je-li  třeba  -  mimo  případy  uvedené  shora - 

              trvalejší     péče  anebo častější  opatření, zejména dojde-li návrh na  zvýšení  nebo

              snížení   výživného,

 

g) ustanoví-li   se  opatrovník   tomu,   kdo   je  nepřítomen,  nebo  tomu, kdo  je zúčastněn  na

    určitém  právním  vztahu,   ale  není  dosud   znám, k ochraně jeho práva, pokud nejde jen o

    jednotlivý právní úkon,

h) ustanoví-li  se  opatrovník  tomu,  jemuž  tělesná  vada  působí obtíže při  spravování svých

    věcí  nebo při hájení  svých práv, pokud nejde jen o jednotlivý úkon,

i)  byl-li někdo zbaven nebo omezen způsobilosti k právním úkonům,

j)  bylo-li   vydáno  předběžné   opatření  dle   § 76a  o.s.ř.   u opatrovnického soudu.

 

     V případě,  že  u  soudu  není  založen  spis P, zapisují se jednotlivá opatření o dětech v rodičovské péči, která nebudou mít pravděpodobně vzápětí déletrvající dohled nebo   opětovné rozhodování soudu (např. ojedinělá rozhodnutí o podstatných věcech při  výkonu rodičovských  práv a  povinnosti podle  § 49 zákona  o rodině, povolení  uzavřít manželství podle  § 13 zákona o  rodině, rozhodnutí o  osvojení apod.) do  zvláštního oddílu rejstříku  Nc. Věci  osvojení  a  návrhy na vyslovení nezájmu dle §  68 zákona o rodině se  zapisují  vždy  pouze do rejstříku Nc.

 

     Do rejstříku  P se také nezapisují  případy dětí v rodičovské péči  jen  z toho  důvodu,  že  mají  nějaký majetek. Rodiče jsou povinni spravovat  majetek dítěte s péčí řádného hospodáře  a jen v tom případě, jde-li věc, která přesahuje rámec obvyklého řádného hospodaření,  nesmějí rodiče  jednat bez  schválení soudu;takový případ se zapíše do zvláštního oddílu rejstříku Nc. Majetek, který rodiče  spravují, odevzdají  dítěti, jakmile  dosáhne zletilosti. Jen kdyby rodiče  řádně neplnili své povinnosti, mohl  by jim soud uložit  omezení,   jakým  je  vázán  ten,   kdo  bude  nezletilého vychovávat a zastupovat místo jeho rodičů, a věc by se pak zapsala do rejstříku P.

 

 

 

II.

 

Jednotlivé sloupce tohoto rejstříku se vyplňují takto:

 

Sloupec 1:

 

    Věc se zapíše pod jedním číslem i když zahrnuje několik osob, jestliže jde o děti pocházející z týchž rodičů.

 

 

Sloupec 2:

 

     Uvede se datum, kdy se soud dozví o skutečnosti uvedené v části I. U věcí převáděných z rejstříku Nc do P se uvede datum pokynu k převodu do rejstříku P. U věcí postoupených se uvede datum, kdy věc soudu došla.

 

Sloupec 3:

 

     Jde-li o případy, kde je několik osob, zapíší se jejich jména a příjmení pod sebou do samostatných řádků počínaje od nejstaršího a rozliší se malými písmeny.

 

Sloupec 5 a 6:

 

     Podle toho o jaký případ  jde, učiní se v příslušném sloupci svislá  čárka; dojde-li  ke změně  (například z dětí v rodičovské péči se stanou  děti, které nejsou v rodičovské  péči), vyznačí se to novou svislou čárkou v příslušném sloupci a původní označení se červeně přeškrtne.

 

Sloupec 7:

 

     Zde se kromě běžných  poznámek uvede ve věcech opatrovnických a věcech  dětí  v rodičovské  péči  z jakého důvodu bylo řízení zahájeno (zbav. způs., rozvod rodičů  apod.) a spisová značka C, D Nc, s nimiž opatrovnictví nebo dohled nad dětmi v rodičovské péči souvisí. U věcí postoupených se vyznačí spisová značka a označení soudu, kde byla věc původně vedena.

 

 

III.

 

Odškrtávání

 

     Případ  se škrtne  jako vyřízený jakmile nezletilý  dosáhne zletilosti (má-li majetek až dnem, kdy jej převzal nebo kdy mu byl uložen  do úschovy),  zemře-li opatrovanec,  nabude-li opatrovanec opět  způsobilosti  k právním  úkonům,  zanikne-li  trvale  důvod dalšího vedení  soudní péče o opatrovance  nebo postoupí-li se věc jinému  soudu.  Je-li  pod  týmž  běžným  číslem zapsáno víc osob, odškrtne  se případ  teprve tehdy,  až budou  podmínky  odškrtnutí splněny u všech; jsou-li podmínky odškrtnutí splněny jen u některé osoby, odškrtne se  prozatím jen jeho jméno a  příjmení ve sloupci 3; datum a důvod odškrtnutí se uvede v poznámkovém sloupci.

IV.

 

Seznam jmen

 

     K rejstříku P se vede seznam jmen (vzor č. 8 v.k.ř.), a to vždy ve formě kartotéky podle příjmení osob, které jsou předmětem péče. Je-li  na  jmenném  lístku  zapsáno  několik  osob, odškrtávají se jejich jména  a příjmení stejným způsobem  jako zápisy v rejstříku P.  Jakmile  se  věc  odškrtne  v rejstříku jako vyřízená, jmenný lístek se vyloučí. Takto postupně vyřazované lístky se odevzdávají do  spisovny,  kde  se  řadí  abecedně  dle  jednotlivých  ročníků rejstříku P.

3a Rejstřík Rod - vzor 7a v. k. ř.

 

první strana:

 

 

 

 

Datum

Datum

 

Běžné číslo

Došlo

dne

 

Jméno

 a příjmení

dítěte

a) návrh SZ

b)zahájeno   

   soudem

a způsob vyřízení soudem

I. stupně

a způsob vyřízení soudem

II. stupně

Právní moc

dne

1

2

3

4

5

6

7

 

 

druhá strana:

 

 

Uložené opatření

 

Výkon opatření

 

Poznámka

 

 

 

8

9

10

I.

    

      Do rejstříku Rod se zapisují věci dětí mladších 15 let podle hlavy III ZSVM.

 

II.

 

     Jednotlivé sloupce rejstříku Rod se vyplňují takto:

 

Sloupec č. 1:

 

     Běžné číslo počínají v každém kalendářním roce jedničkou.

 

Sloupec 2:

 

     Uvede se datum, kdy byl soudu doručen návrh státního zastupitelství nebo datum právní moci rozhodnutí soudu o zahájení tohoto řízení.

 

Sloupec 3:

 

     Zapíše se jméno a příjmení dítěte.    

  

 

 

 

 

Sloupec č. 4:

 

     Zapíše se, zda je řízení zahájeno na návrh státního zastupitelství („OSZ“) nebo zda je soud pro mládež zahájil bez návrhu („bez návrhu“).

 

Sloupec 5:

 

     Zde se uvede datum a způsob rozhodnutí soudu I. stupně, tj. zda bylo uloženo opatření „dohl. PÚ, „vých. progr.“, „ochr. vých.“, případně upuštěno od uložení opatření „upušť“ či zda byl návrh státního zastupitelství zamítnut „zamít“.

 

Sloupec 6:

 

     Zde se  uvede datum a způsob rozhodnutí soudu II. stupně.

 

Sloupec 7:

 

     Zde se vyznačí den a měsíc, kdy konečné rozhodnutí nabylo právní moci.

 

Sloupec 8:

 

     Zde se uvede, zda bylo uloženo opatření a jaké (dohled probačního úředníka, zařazení do výchovného programu nebo ochranná výchova dle § 93 odst. 1 ZSVM).

 

Sloupec 9:

 

     Zde se uvede datum, odkdy je nařízen dohled probačního úředníka nebo ochranná výchova, resp. kdy dítě bylo zařazeno do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu a kdy byla tato opatření ukončena. U upuštění od uložení opatření se vyznačí vodorovná čárka. 

 

Sloupec 10:

 

     V poznámkovém sloupci se kromě běžných poznámek uvede datum podání odvolání a označení odvolatele. Jestliže soud II. stupně zcela nebo zčásti zrušil původní rozhodnutí a případně nařídil nové projednání, škrtne se červeně datum a způsob vyřízení označené ve sloupci 5.

 

     Po právní moci uloženého opatření podle § 93 odst. 1 ZSVM či upuštění od uložení opatření, přenese se věc do rejstříku P, kde bude výkon těchto opatření nadále sledován.  

 

 

III. Odškrtávání

 

     Případ se odškrtne jako vyřízený:

1.      po právní moci rozhodnutí, kterým nebylo uloženo ochranné opatření,

2.      2. po vyznačení data zahájení výkonu opatření  ve sl. 9, pokud bylo uloženo ochranné opatření.

 

IV. Věci pro účely výkaznictví obživlé

 

     Postupuje se obdobně jako je uvedeno u rejstříku C.

 

 

V. Seznam jmen

 

     K rejstříku Rod se vede seznam jmen.

 

 

VI. Rejstříkový převod

 

     Postupuje se obdobně, jako je uvedeno v rejstřících C a T.  

     Vyznačí se věci, v nichž:

a)      nedošlo dosud k pravomocnému vyřízení soudem prvního stupně,

b)      výkon ochranného opatření nebylo dosud zahájen. 

 

 

 

4. Rejstřík E - vzor č. 14 v.k.ř.

 

 

první strana:

 

 

 

Běžné

 

Došlo

 

Oprávněný

 

Povinný

 

Druh nároku

 

Soudní

 číslo

 dne

 

 

Titul pro výkon rozhodnutí

poplatky

1

2

3

4

5

6

 

 

 

druhá strana:

 

 

Výkon rozhodnutí

 

 

Právní

moc

 

Průběh řízení

 

Zastavení výkonu

 

 

Poznámky

srážkami

ze mzdy

přikázáním

pohledávky

prodejem movitých

 věcí

prodejem nemovi-

tostí

jiný

způsob

nař. VR

a jeho

výsledek

rozhod-

nutí

 

 

 

7

8

9

10

11

12

13

14

15

 

I.

Do rejstříku E se zapisují:

 

1. Veškeré  návrhy  na  nařízení  výkonu  rozhodnutí  došlé  soudu příslušnému pro výkon rozhodnutí a dále i případy prodeje zástavy podle § 338a o.s.ř. Dojdou-li v případech uvedených v § 335 odst.  2 a v § 338f odst. 2 o.s.ř. další návrhy oprávněných osob, považují se za připojení se do řízení a znovu se nezapisují do rejstříku, ale vedou se v patrnosti pod původním zápisem.

 

2. Dožádání jiného soudu o provedení výkonu rozhodnutí nebo o provedení jednotlivého  úkonu při  výkonu rozhodnutí, s výjimkou případů výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí.

 

3. Zpeněžení  konkursní  podstaty  podle  § 27  odst. 3  zákona  č.328/1991 Sb., ve znění  pozdějších předpisů.

 

4. Věci  vyloučené  ohledně  některého  účastníka event. některého druhu výkonu rozhodnutí. Dojde-li  při výkonu  rozhodnutí  srážkami  ze mzdy  ke změně plátce  mzdy, nezapíše  se věc  znovu do  rejstříku, nýbrž vede se dále v patrnosti pod původním zápisem.

 

Jednotlivé sloupce rejstříku E se vyplňují takto:

 

Sloupec 1:

 

     Každý návrh  na nařízení výkonu  rozhodnutí (i když  je v něm spojeno  více  způsobů,  např.  prodej  movitých  věcí a srážky ze mzdy), se zapíše pod jedním běžným číslem.

 

Sloupec 2:

 

     Zde se zapíše datum, kdy došel soudu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí  nebo dožádání  o takový  výkon. U  návrhů učiněných do protokolu   se uvede den jejich sepsání.  Jde-li o věc postoupenou,  uvede se  datum, kdy  věc došla  k soudu, jemuž byla postoupena a v závorce též datum, kdy původně došla k soudu.

 

Sloupec 3 a 4:

 

     Do  těchto sloupců  se  zapisují  jména a  příjmení fyzických osob.  U  právnických  osob  nutno  uvádět  obchodní  firmu, formu podnikání a sídlo, popřípadě další údaje jako v rejstříku C.

 

Sloupec 5:

 

     Zde  se v horní  polovině  vyznačí druh  uplatněného nároku, např. „náhrada škody“, „soudní poplatky“, „výživné“ apod. Jde-li o výživné pro nezletilého, podškrtne se slovo „výživné“ červeně.

     V dolní   polovině  sloupce  se   označí  titul  zakládající pohledávku pro výkon  rozhodnutí např. „5C 24/96-11 OS  Kolín z 7.9.1996“. V případě, kdy  z návrhu  druh uplatněného nároku není zřejmý, vyznačí se vymáhaná finanční částka.

 

Sloupec 6

 

    Zde  se  vedou  v patrnosti   soudní  poplatky  a  při  jeho vyplňování se  postupuje přiměřeně podle  návodu ke sloupci   11 rejstříku C.

 

 

 

 

 

Sloupce 7 až 11:

 

    V těchto sloupcích se učiní  ihned při zápisu  věcí vodorovná čárka  podle toho,  o jaký  způsob výkonu  rozhodnutí jde.  Byl-li nařízen  výkon rozhodnutí,  zapíše se  v příslušném  sloupci datum tohoto nařízení ve formě zlomku 

     Byl-li  návrhu   na  nařízení  výkonu  rozhodnutí odmítnut,  postoupen,  zastaven  apod., zůstane  v příslušném sloupci jen vodorovná čárka a skutečný způsob vyřízení se vyznačí ve  sloupci 13  s poznámkou  např. „odmítnuto“.  Ve sloupci  11 se vyznačuje  výkon  rozhodnutí  pro   jiné  než  peněžité  nároky  s připojením příslušného paragrafu občanského soudního řádu, např.:

§ 338 o. s. ř. -  prodej spoluvlastnického podílu,

§ 338a o.s.ř. -  prodej zástavy,                 

§ 338b o.s.ř. -  zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech,

§ 338f o.s.ř.  -  prodej podniku,

§ 340 o.s.ř.   -  vyklizení bez náhrady,

§ 343 o.s.ř.   -  vyklizení se zajištěním bytové náhrady nebo přístřeší,

§ 345 o.s.ř.   -  odebrání věci,

§ 348 o.s.ř.   -  rozdělení společné věci,

§ 350 o.s.ř.   -  vydobytí nároku na provedení prací a výkonu,

§ 351 o.s.ř.   -  vydobytí nároku na splnění jiné povinnosti.

 

     Navrhuje-li oprávněný  v nároku na  nařízení exekuce vymožení nepeněžitého  plnění podle  § 339 odst.  2 o.  s. ř.  též nařízení exekuce pro náklady řízení, které  mu byly titulem přiznány, jakož i pro  náklady  rozhodnutí  a  uvede  jakým  způsobem  má být jeho pohledávka na nákladech uspokojena, vyznačí se krom způsobu výkonu rozhodnutí ve sloupci 11 i navrhovaný způsob výkonu rozhodnutí pro náklady vodorovnou čarou ve sloupcích 7 až 9 s poznámkou NŘ. Další průběh a  výsledek tohoto výkonu rozhodnutí  se vyznačuje způsobem předepsaným pro navrhovaný druh výkonu rozhodnutí.

 

Sloupec 12:

 

     Zde se uvede datum, kdy rozhodnutí vyznačené ve sloupcích 7 - 11 nabylo právní moci.

Jestliže   právní  moc   jednotlivých  částí  přezkoumávaného rozhodnutí nastala různě, vyznačí se právní moc jednotlivých částí rozhodnutí odděleně se zkratkou označující, kdy nastala právní moc té, které části rozhodnutí (např. „6/5 nař“., „ 18/10 náklady“).

     V případech kdy je návrh na zahájení vzat zpět až poté, co již soud  o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není v právní moci a soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí též o zrušení rozhodnutí uvádí se v tomto sloupci datum právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Sloupec 13:

 

     V tomto sloupci  se vyznačují  jiné výsledky  řízení spolu s datem, např.:

-   zkratkou  „post.“   byla-li  vyslovena  nepříslušnost   a  návrh postoupen jinému soudu

-   zkratkou „nepřísl.“  s  datem  usnesení soudu  II. stupně, bylo-li    rozhodnuto, že nesouhlas                  

    je důvodný

-   zkratkou   „zast.“  řízení   např.  pro   nezaplacení  poplatku, neúplnost návrhu apod. (do sl.             

    14. se vyznačuje jen zast. výkonu rozhodnutí)

-   zkratkou „zpětvz.“ bylo-li řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu

-   zkratkou „zam.“ byl-li návrh zamítnut

-   zkratkou „ odmít.“, byl-li návrh odmítnut.

 

     Pod vyznačené datum a způsob  vyřízení se vždy vyznačí právní moc tohoto rozhodnutí se zkratkou PM např.“ 5/10 PM“.

     Dále se zde v tomto  sloupci vyznačují údaje o průběhu řízení a o jeho konečném   výsledku  (mimo  zastavení výkonu rozhodnutí, které se vyznačuje ve sloupci 14).

 

1. U výkonu  rozhodnutí prodejem  movitých věcí  se zde  vyznačují  např. tato data:

 

a) datum provedení  soupisu věcí a pod ně  případně spisová značka vedoucího zápisu,

b) datum   bezvýsledného   soupisu   se   zkratkou   N   jestliže   nebyly   nalezeny postižitelné

     movité věci,

c) datum  dobrovolného   plnění  (např. „dobr.  pl.“);  při  částečném  dobrovolném  plnění  se

     vyznačí např. „část dobr. pl“.,

d) datum dražby (např. „5/9 dražba“) event. opětovné dražby,

e) datum vydání věci oprávněnému, ev. vrácení věci povinnému,

f) datum,  kdy  byl  dožádaný  soud  požádán  o provedení výkonu s  označením tohoto soudu,

g) datum rozvrhového usnesení se zkratkou „R“ (např. „15/9 R“).

 

     Nebyl-li  výkon  rozhodnutí  prodejem  movitých věcí vykonán, vyznačí se ve sloupci 13 datum,  kdy soud takovou okolnost vzal na vědomí nebo nařídil, aby o ní byl oprávněný uvědomen.

Tak se vyznačí:

 

aa) zkratkou  „nevyd.“,  jestliže  ten,  kdo  má  movité věci povinného, nebyl ochoten je vydat

      k soupisu,

bb) zkratkou   „odst.“,  jestliže   se  povinný   odstěhoval   na   neznámé   místo  a   nezanechal

      postižitelné movité věci,

cc) zkratkou  „nezn.“, jestliže  povinný je  pod uvedenou  adresou zcela neznám.

 

2. U prodeje nemovitých věcí a prodeje podniku se zde vyznačují např. tato data:

 

a) datum odhadu (např. „6/11 odhad.“),

b) datum dražebního jednání (např. „10/8 dražba“),

c) datum usnesení o příklepu (např. 12/12 příklep“),

d) datum rozvrhu (např. „21/1 R“).

 

3. U výkonu rozhodnutí  k uspokojení jiných  než peněžitých nároků se zde vyznačují např. 

    tato data:

 

a) odebrání  a  odevzdání  věci  (§ 345  o.s.ř.  -  např. „7/3 odevzd.“),

b) vyklizení (§ 340 o.s.ř. - např. „12/9 vykliz.“),

c) uložení  pokuty  při  výkonu  rozhodnutí  uspokojením nároku na splnění povinností (§ 351 o.s.ř.  - např. „3/4 - pokuta 1.000,- Kč“),

-   úschova a prodej nevyzvednutých věcí podle § 344 o.s.ř.,

-   datum rozhodnutí soudu podle § 340 odst. 2 o.s.ř. (např. „5/6  nař. prov.“).

 

     Všechna  uvedená data  s příslušnými  zkratkami o  průběhu a výsledku řízení se  píší v časovém sledu pod sebe,  aby z nich byl patrný stav věci.

 

 

Sloupec 14:

 

     Zde se vyznačí datum  zastavení výkonu rozhodnutí v případech uvedených v § 268 nebo § 290 odst. 1  a 2 o.s.ř., sem patří tedy i případy, kdy povinný při  provádění výkonu rozhodnutí zaplatil a prokázal, že oprávněného uspokojil (§ 265 odst. 2 o.s.ř.).

 

Sloupec 15:

 

     Do tohoto  sloupce se s uvedením  data zapisují kromě běžných poznámek o oběhu  spisu ještě další údaje, které  nejsou uvedeny v návodu k jiným sloupcům, zejména:

 

-  podání opravného prostředku a  jeho výsledek proti rozhodnutí ve věci samé,

-  dožádání  jiného  soudu  o  provedení  výkonu  rozhodnutí nebo o   provedení jednotlivého

    úkonu, způsobem uvedeným v oddílu II.

-  přístupy k výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí a podniku,

-  označení  soudu, kterému  byla věc  postoupena, vrácena  s datem   skutečného odeslání 

    spisu,

-  lhůty a návrhy na pokračování v řízení,

-  odklady provedení výkonu rozhodnutí,

-  složení a rozvržení pohledávky,

-  účinky prohlášení konkursu podle § 14  odst. 1  písm. e) zákona o konkursu  a   vyrovnání,  

   dnem  prohlášení   konkursu, např. 5/8 konkurs, zrušení účinků prohlášení konkursu  spolu