obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti ČR k rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Družstevní záložna PRIA a ostatní proti České republice

Dne 31. července 2008 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Družstevní záložna PRIA a ostatní proti České republice. Stěžovatelé, kterými jsou jednak samotná družstevní záložna, jednak několik set jejích členů, namítali zejména porušení svého práva na ochranu majetku zaručeného článkem 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na soudní přezkum (článek 6 odst. 1 Úmluvy). Důvod porušení těchto práv spatřovali především v okolnostech zavedení nucené správy nad jmenovanou družstevní záložnou.

 

Tato nucená správa byla Úřadem pro dohled nad družstevními záložnami opakovaně zavedena počínaje rokem 2000, přičemž Úřad svá rozhodnutí zdůvodnil nezákonnými aktivitami záložny a její neuspokojivou finanční situací. Družstevní záložna proti rozhodnutím úřadu uplatnila odvolání k ministerstvu financí, žaloby ve správním soudnictví a ústavní stížnosti, leč ve snaze dosáhnout zrušení rozhodnutí Úřadu a ukončení nucené správy neuspěla. Na družstevní záložnu byl pak v roce 2004 prohlášen konkurs, který dosud probíhá.

 

Na poli článku 1 Protokolu č. 1 Soud vyzdvihl zásadu zákonnosti (právního základu), konkrétně to, že zákon má zajišťovat ochranu proti svévolným zásahům orgánů veřejné moci do majetkových práv. V této souvislosti Soud upozornil, že pokud měla mít záložna možnost účinně napadnout opravným prostředkem rozhodnutí o zavedení nucené správy, potřebovala nutně přístup ke své obchodní a účetní dokumentaci, neboť jen tak mohla hodnověrně zpochybnit zjištění Úřadu o své neuspokojivé finanční situaci. V dané věci však předmětnou dokumentací disponoval Úřadem dosazený nucený správce. Záložna tak byla dle Soudu zbavena potřebných procesních záruk, které by jí reálně umožňovaly zpochybnit rozhodnutí o nucené správě, a proto došlo k porušení článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě.

 

S tím je spojeno i hodnocení Soudu ohledně dodržení práva na soudní přezkum v tzv. plné jurisdikci podle článku 6 odst. 1 Úmluvy. Soud tu zkoumal otázku rozsahu a kvality přezkumu správního rozhodnutí soudem. Přitom dospěl k závěru, že se Vrchní soud v Praze podle tehdy platného občanského soudního řádu při přezkumu rozhodnutí Úřadu o zavedení nucené správy omezil na hodnocení zákonnosti a pouze převzal skutková zjištění Úřadu o tom, že existovaly zákonné důvody pro zavedení nucené správy, namísto toho aby je sám prověřil, a proto tu nedošlo k soudnímu přezkumu v rozsahu požadovaném článkem 6 odst. 1 Úmluvy. (Od roku 2003 došlo v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu ke změně právní úpravy v oblasti správního soudnictví a ke zřízení Nejvyššího správního soudu.)

 

Soud ve Štrasburku shledal uvedená porušení základních práv ve vztahu k samotné záložně, nikoli však ve vztahu k jejím členům, vůči nimž stížnost prohlásil za nepřijatelnou.

 

Podle Soudu nebyla otázka spravedlivého zadostiučinění připravena k rozhodnutí, proto její posouzení odložil a poskytl stranám prostor pro vyjádření a pro dosažení dohody.

 

Rozsudek Soudu není pravomocný.

 

Základní informace

Adresa

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

tel.: +420-221 997 111
fax: +420-224 919 927
ID dat. schránky: kq4aawz
IČO: 00 02 54 29
e-mail: posta@msp.justice.cz
Kontakty

facebook twitter

Otevřená data

Aplikace Otevřená data

Ministryně spravedlnosti

Mgr. Marie Benešová

Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová