obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Reflex (4.12.2014): Robert Pelikán: Nechceme centralizovanou prokuraturu, která je zneužitelná

CHCEME ZRYCHLIT SOUDNÍ PROJEDNÁVÁNÍ a snížit možnost ovlivňování státních zástupců z centra, říká v rozhovoru s Bohumilem Pečinkou pro Reflex první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán.

 

* Většina lidí, která se dostane do českého justičního soukolí, si stěžuje na dlouhé přípravné řízení, než celá věc doputuje k soudu. Byl to pro vás důvod zahájit práce na změně trestního řádu?

 

Byl to hlavní podnět, protože přípravné řízení se skutečně neúměrně protahuje.

 

* O tom se však mluví už pětadvacet let.

 

            V mezidobí jsme byli svědky řady pokusů a dílčích novel, které měly snahu přesouvat těžiště dokazování před soud. Vždycky to však nějak nefungovalo. Experti z ministerské komise tvrdí, že to tentokrát už dokážou zařídit.

 

* Co tomu brání?

 

            Například velké množství práv obhajoby a její možnost v přípravném řízení dávat opravné prostředky prakticky na cokoli. Česká veřejnost také musí změnit chápání a prožívání celého příběhu spojeného s trestním řízením. Musí vycházet z toho, že člověk, jenž je postaven před soud, může být opravdu nevinný.

 

* Takže kdo se objeví před soudem, už nemá v očích veřejnosti být cimrmanovský „sprostý podezřelý“?

 

            Před soudem má stát člověk, u něhož se objeví závažné podezření na něco, co se během líčení potvrdí nebo vyvrátí. Pokud toto podezření veřejně rozptýlí, je nevinný.

 

* Jak to prakticky funguje dnes?

 

            Když je proti vám důvodné podezření, máte možnost je napadnout už v přípravném řízení. Ještě než podá státní zástupce obžalobu, existuje další opravný prostředek. Při všech těchto úkonech se nadřízeným odešle spis a následně se čeká, než se stížnost projedná a vrátí. Také nemáme digitalizovanou justici, což přispívá k průtahům. Stručně řečeno, v Česku máme vlastně dva procesy – jeden neveřejný, v přípravném řízení, a když dopadne v neprospěch obviněného, následuje repríza před soudem. Usilujeme o to, aby se podstatné věci děly jen před soudem.

 

* Vzroste role advokátů, jak to známe z amerických filmů?

 

            Do té míry ne, ale přece jen vzroste. Stejně jako státního zástupce, jenž je dnes zvyklý, že odevzdá důkazy ve stylu já už jsem to dodělal, tak tady to, soudce, máš a poraď si s tím, jak chceš.

 

* Jak to bude v budoucnu?

 

            Státní zástupce si k soudu přinese spis a aktivně musí říct: Jsem přesvědčen o těchto věcech, mám pro ně tyhle a tyhle důkazy a teď vám je předvedu. Proti tomu bude stát advokát, který zřejmě bude tvrdit pravý opak. Soudce pak bude rozhodcem mezi dvěma stranami.

 

* Myslíte, že tím skončí alibismus státních zástupců, kteří se vymlouvají, že soudcům všechno dali jako na podnose, jen oni to odsoudili špatně. Soudci proti tomu zase většinou namítají, že dostali jen nedostatečné důkazy…

 

            Pokud svěříme silnější roli žalobcům a obhájcům, dáváme jim i větší odpovědnost za výsledek.

 

* Nepřenese se zdlouhavé projednávání jen z přípravného řízení k soudům a nic podstatného se nezmění?

 

            Řízení před soudem bude asi pracnější, protože tam nebude plná příprava přípravného řízení. Na druhou stranu, před soudem se dnes vlastně všechno jen reprizuje a důkazy se musí předvádět znovu jako v přípravném řízení, což odpadne. V průběhu příštího roku připravujeme sérii opatření, jež by to měla změnit. Netýká se to jen nového trestního řádu, ale i dopadů nového občanského zákoníku. Nedávno jsme tu měli předsedy soudů, kteří si velmi stěžovali na zkomplikování agendy a prodloužení projednávání. Jsme přesvědčeni, že tato vlna bude růst, takže na to musíme justici připravit, když už to neudělali naši předchůdci.

 

* Proč vlastně soudci nesvolávají líčení několik dní po sobě, ale pracují stylem den líčení, půl roku přestávka, den líčení, půl roku přestávka?

 

            To je čistě věcí soudní organizace. Mnoho soudců naráží na fakt, že jednací místnost sdílí několik senátů a každý ji má jeden den v týdnu, takže si automaticky nařizují líčení na ten svůj den. Progresívní soudci dokážou odhadnout, jak dlouho bude líčení trvat, takže si místnost rezervují pár dní po sobě. Jiní nechtějí riskovat, že bude jednací místnost prázdná. Je to taková domovnická věc, která jinde v zahraničí funguje.

 

* Proč naráží na odpor špiček státního zastupitelství nový zákon o žalobcích?

 

            Státní zástupci si pro sebe před časem připravili jinou normu a dnešní ministerská verze se jim nelíbí, to lidsky chápu. Špičky státního zastupitelství jsou zastánci jiné koncepce, založené na centralizovanějším systému.

 

* Bližšímu někdejší Generální prokuratuře?

 

            Ano, ale jenom bližšímu. My chceme celou soustavu dekoncentrovat, což je hlavní obsahový rozdíl.

 

* To připomíná začátek 90. let, kdy probíhala debata v tom smyslu, že je třeba všemocnou prokuraturu sovětského typu rozřezat na jednotlivé části, jež budou autonomní a nezávislé na zásazích centra. Vy tedy navazujete na původní koncept státního zastupitelství?

 

            Přesně tak. Tehdy se to však udělalo polovičatě, protože pořád ta možnost zásahů z centra existuje. Bohužel jsme se nikdy dědictví Generální prokuratury a manipulace z centra úplně nezbavili. Návrh Nejvyššího státního zastupitelství vrací diskusi zpět do doby centralizace, což jako ministerstvo nechceme. Víte, já vždycky říkám, že internet funguje možná špatně, ale zato pořád.

 

* Co tím chcete říct?

 

            Decentralizované soustavy jsou imunnější vůči zásahům zvnějšku i zevnitř. Naproti tomu centralizovaná soustava bývá efektivnější, ale když někdo vynaloží dostatečné prostředky k útoku na centrum, může zničit celou soustavu.

 

* Myslíte situaci, že když se dostane nesprávný člověk na vrchol takové pyramidy, může ohnout celý systém?

 

            V podstatě ano.

 

* Proč se vlastně o těchto základních principech musíme bavit ještě dvacet let po vzniku státního zastupitelství?

 

            Z pozice advokáta jsem se v minulých letech snažil dostat před soud několik velkých hospodářských a korupčních kauz, takže vím hodně zblízka, jak systém funguje. Navíc mám výhodu v tom, že jsem bytostně civilista, nikoli trestní právník a mám odstup, jejž mnoho špičkových státních zástupců nemá. Část z nich celý život žije v základních vzorcích, které v podstatě vycházejí z praxe v někdejším Sovětském svazu, a oni se od toho nedovedou oprostit.

 

* Rozumím tomu dobře, že jste také proti rušení vrchních státních zastupitelství, pokud nebudou současně rušeny vrchní soudy z důvodů zachování rovnováhy?

 

            Nejde jen o rovnováhu. Nejvyšší státní zastupitelství má mít koordinační a metodickou roli. Nesmí být výkonným orgánem, k němuž se dostávají opravné prostředky proti živým věcem. Rozumíte? Chceme oddělit práci s živými trestními kauzami od metodického vedení. Vrchní státní zastupitelství v tom hraje velkou roli.

 

* Jak je řešena odpovědnost státních zástupců?

 

            V zákoně rozšiřujeme kárné skutkové podstaty a snažíme se lépe konkretizovat provinění žalobců. Věci, jež vyvolají všeobecné pobouření, nemohou končit desetiprocentní srážkou z platu na dva měsíce.

 

* Co se státním zástupcem, který u soudu opakovaně v důležitých kauzách neuspěje?

 

            To není věc na kárné řízení. Chtěli bychom, aby se k tomu přihlíželo v souvislosti s jeho kariérním růstem. Když má někdo desetiprocentní úspěšnost u soudů, přece jen to signalizuje, že dělá něco špatně. Jeho výsledky mají být podkladem pro výběrové řízení, když bude usilovat o povýšení.

 

* Server Česká justice přinesl informaci, že nejvyšší státní zástupce Zeman se opakovaně schází s americkým velvyslancem. Považujete za přirozené, že reprezentant cizí země přímo komunikuje se špičkami státních orgánů?

 

            Potvrzuje to, co na ministerstvu dlouho říkáme: nejvyšší státní zástupce je tak trochu politická figura, a proto by neměl vstupovat do živých věcí, tedy právě probíhajících trestních řízení. Nejvyšší státní zástupce nesmí být v dvojjediné roli toho, kdo současně dohlíží na vyšetřování živých věcí a současně vede aktivní komunikaci na politické úrovni, protože vyvolává dojem, že se tam hovoří ještě o něčem jiném.

 

* Až za žalobcem Zemanem do Brna pojede ruský nebo čínský ambasador, taky bude všechno v pořádku?

 

            To je otázka, jež by měla být směřována spíše na ministerstvo zahraničí. Komunikace na této úrovni by měla být omezena jen na nejvyššího státního zástupce, nikoli další žalobce.

Základní informace

Adresa

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

tel.: +420-221 997 111
fax: +420-224 919 927
ID dat. schránky: kq4aawz
IČO: 00 02 54 29
e-mail: posta@msp.justice.cz
Kontakty

facebook twitter

Otevřená data

Aplikace Otevřená data

Ministryně spravedlnosti

Mgr. Marie Benešová

Ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová