obsah

Okresní státní zastupitelství Brno - venkov

Informace o působnosti státního zastupitelství a některých opravných prostředcích

Informace o působnosti státního zastupitelství

a některých opravných prostředcích   

I.

 

Opravné prostředky proti rozhodnutí státního zástupce

 

 

Opravným prostředkem proti usnesení státního zástupce je stížnost (§ 141/1 tr.řádu). Stížností lze napadnout usnesení státního zástupce jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhoduje v prvním stupni (§ 141/2 tr. řádu).

 

Nestanoví-li zákon něco jiného, může stížnost podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž ji zákon opravňuje (§ 142/1 tr. řádu).

 

Stížnost proti usnesení se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení ve smyslu § 137 tr. řádu; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději (§ 143/1 tr. řádu). Osobám, které mohou podat stížnost ve prospěch obviněného, končí lhůta k podání stížnosti týmž dnem, jako obviněnému (§ 143/2 tr. řádu).

 

Orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, jí může sám vyhovět za podmínek uvedených v ust. § 146/1 tr. řádu. Po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám a pokud stížnosti nebylo vyhověno, předloží věc státní zástupce k rozhodnutí buď nadřízenému státnímu zástupci nebo soudu v případech uvedených v § 146a tr. řádu.

 

Při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost i v řízení předcházející napadenému rozhodnutí (§ 147 tr. řádu).


 

II.

 

Dohled

 

 

Dohled je výkonem oprávnění stanovených zákonem o státním zastupitelství ve znění zákona č. 153/2002 Sb. k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství (§ 12c zákona o státním zastupitelství).

 

Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny (§ 12d zákona o státním zastupitelství). Krajské státní zastupitelství v Brně vykonává dohled vůči Městskému státnímu zastupitelství v Brně a okresním státním zastupitelstvím v obvodu své působnosti. Dohled nad Krajským státním zastupitelstvím v Brně vykonává Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

 

Fyzická nebo právnická osoba, jíž se věc dotýká, může podat podnět k výkonu dohledu nad činností nižšího státního zastupitelství. Z tohoto podnětu by mělo být zřejmé, v jaké věci je podáván, jaké jsou důvody podnětu a čeho se ten, kdo podnět učinil, domáhá.

 

O vyřízení podnětu je podatel vyrozuměn, další obsahově shodné podněty však státní zástupce již nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu (§ 1 odst. 4 vyhl. MS ČR č. 23/19934 Sb.).

 

Kromě shora uvedeného vnějšího dohledu je v rámci každého státního zastupitelství oprávněn vedoucí státní zástupce vykonávat dohled nad postupem státních zástupců působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí (§ 12e zákona o státním zastupitelství).

 

Podnět k výkonu dohledu není opravným prostředkem ve smyslu trestního řádu, ale je upraven v zákoně o státním zastupitelství v ust. § 12e) až 12f) citovaného zákona a v ust. § 1 až 2 jednacího řádu státního zastupitelství. Na rozdíl od opravného prostředku není pro jeho podání stanovena žádná lhůta a je možné jej podat nejenom proti usnesení státního zástupce, ale proti jakémukoliv rozhodnutí státního zástupce, pokud již není pravomocné a nezměnitelné. Na rozdíl od opravných prostředků o něm není rozhodováno formou usnesení či jiného rozhodnutí.


 

III.

 

Návrh na zahájení nebo vstupu do občanského soudního řízení a výkon dozoru v místech, kde je omezována osobní svoboda

 

 

a) Krajské státní zastupitelství v rámci netrestní působnosti je oprávněno

 

 

A/ podávat návrh na zahájení řízení

 

1)     Podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků ( je—li v I. stupni příslušný krajský soud).

 

2)     Podle § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, o určení nezákonnosti stávky nebo výluky.

 

3)     Jako státní orgán na základě vlastních poznatků, jež získává při výkonu své působnosti

 

a)     o zrušení obchodní společnosti za podmínek uvedených v § 68 odst. 6 obchodního zákoníku;

b)     o obnovení likvidace společnosti podle § 75b odst. 1 nebo odst. 2 obchodního zákoníku;

c)      o zrušení družstva za podmínek § 257 odst. 1 obchodního zákoníku;

d)     o zrušení obecně prospěšné společnosti za podmínek § 8 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

 

 

 

B/ podat žalobu

 

1)     Pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 o. s. ř. (jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 písm. i), j), k), l) o. s. ř.), která má povahu mimořádného opravného prostředku.

 

2)     V incidenčním sporu podle § 231 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, na neplatnost právního úkonu, vstoupilo—li do insolvenčního řízení.

 

 

 

C/ vstoupit do zahájeného řízení ve věcech

 

1)     Obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek (§ 200a — 200de o. s. ř.).

 

2)     V nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů a moratoria.

 

3)     Společenství vlastníků jednotek.

 

4)     Některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob. Jde o řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 3 písm. b), d), e), f) a g) o. s. ř., na které odkazuje § 200e o. s. ř., tedy ve věcech:

 

a)     statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku a o zrušení evropské společnosti a evropské družstevní společnosti s likvidací za podmínek stanovených přímo použitelným přepisem Evropských společenství a zvláštním zákonem vydaným k jeho provedení;

b)     v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora;

c)      v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu;

d)     v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora;

e)     ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde—li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka ( členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního kapitálu (přistoupením společníka nebo člena), není—li dána příslušnost podle písm. b) § 9 odst. 3 o. s. ř.

 

 

D/ vykonávat dohled nad postupem pověřených státních zástupců okresních státních zastupitelství ve svém obvodu, kteří provádí dozor nad dodržováním předpisů při výkonu ústavní a ochranné výchovy podle § 39 zákona č. 109/2002 Sb.

 

 

E/ vykonávat dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a trestu odnětí svobody

 

Dozor provádí pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se trest, příp. výkon vazby, vykonává. Oprávnění státního zástupce jsou upravena v § 78 zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu, resp. v § 29 zákona č. 293/1993 Sb. o výkonu vazby.

 

 

 

 

 

 

 

b) Okresní státní zastupitelství v rámci netrestní působnosti je oprávněno

 

 

A/ podávat návrh na zahájení řízení

 

1)           Podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže na uložení opatření dítěti mladšímu než 15 let, které se dopustilo činu jinak trestného.

 

 

2)    Podle § 35 odst. 3 o. s. ř.

 

a)     na uložení výchovného opatření (§ 43 odst. 1 zákona o rodině);

b)     na nařízení ústavní výchovy nebo na její prodloužení (§ 46 odst. 1 zákona o rodině);

c)      na pozastavení omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti (§ 44 zákona o rodině).

 

3)   Podle § 39 odst. 2 písm. e) zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy

      nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči    

      ve školských zařízeních.

 

a)     na uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy;

b)     na zrušení nařízené ústavní výchovy;

c)      na zrušení uložené ochranné výchovy.

 

 

4)           Podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků ( je—li v I. stupni příslušný okresní soud).

 

 

 

B/ podat žalobu

 

1)     Pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 o. s. ř. (jen ve věcech uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) — h), m) o. s. ř.), která má povahu mimořádného opravného prostředku.

 

 

 

C/ vstoupit do zahájeného řízení ve věcech

 

1)     Určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení (§ 180a, § 180b o. s. ř.).

 

2)     Uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1, 2 zákona o rodině.

 

3)     Nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy.

 

4)     Pozastavení omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti.

 

5)     Způsobilosti k právním úkonům (§ 186 — § 191 o. s. ř.).

 

6)     Prohlášení za mrtvého (§ 195 — § 200 o. s. ř.)

 

7)     Vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (§ 191a — § 191g o. s. ř.).

 

8)     Umoření listin (§ 185i — § 185s o. s. ř.).

 

9)     Vyslovení neplatnosti dražby (§ 24 odst. 3, § 48 odst. 3, 4 zákona č. 26/2000 Sb.).

 

 

 

D/ vykonávat dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy

 

Dozor provádí pověřený státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se ústavní nebo ochranná výchova vykonává. Oprávnění státního zástupce jsou upravena v § 39 zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

 

 

 

 

 

 


IV.

 

Dovolání

 

 

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští (§ 265a odst. 1 tr. řádu).

 

Rozhodnutím ve věci samé se rozumí

a)     rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen trest, případně ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b)     rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c)      usnesení o zastavení trestního stíhání,

d)     usnesení o postoupení věci jinému orgánu,

e)     usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f)        usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g)     usnesení o schválení narovnání, nebo

h)      rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). (§ 265a odst. 2 tr. řádu)

 

Dovolání mohou podat

 

a)     nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoliv výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného

b)     obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně týká (§ 265 odst. 1 tr. řádu)

 

Obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce. Podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť by bylo takto označeno (§ 265d odstavec 2, věta druhá trestního řádu).

 

Dovolání lze podat, jen je-li tu z některých z následujících důvodů:

a)      ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,

b)      ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,

c)      obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,

d)      byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,

e)      proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,

f)        bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,

g)      rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,

h)      obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,

i)        bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,

j)         bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,

k)      k rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný,

l)         bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265b odst. 1 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). (§ 265b odst. 1 tr. řádu)

 

Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí (§ 265 odst. 2 tr. řádu).

 

O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud (§ 265c tr. řádu)

 

V dovolání, kromě obecných náležitostí uvedených v ustanovení § 59 odst. 3 trestního řádu, musí být uvedeno (§ 265f odst. 1 trestního řádu)

-          proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje

-          který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je napadán

-          čeho se odvolatel domáhá

-          konkrétní návrh na rozhodnutí dovolacího soudu

-          odkaz na zákonná ustanovení § 265b odst. 1 písm. a-l nebo § 265b odst. 2 trestního řádu, o které se dovolání opírá.

 

Rozsah a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání § 265f odst. 2 trestního řádu).

 


V.

 

Stížnost pro porušení zákona

 

 

Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu z řízení, může podat ministr spravedlnosti u Nejvyššího soudu ČR stížnost pro porušení zákona (§ 266/1 tr. řádu). Proti výroku o trestu lze stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže je trest ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele, nebo jestliže uložený druh trestu je ve zřejmém rozporu s účelem trestu (§ 266/2 tr. řádu).

 

Podněty ke stížnosti pro porušení zákona prošetřuje státní zastupitelství, kterému jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit nebo podat stížnost pro porušení zákona (§ 466 tr. řádu).

 

Zda je podání podnětem ke stížnosti pro porušení zákona, je nutno posoudit podle jeho obsahu, nikoli označení. Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí (§ 31/2 jednacího řádu).

 


VI.

 

Právní styk s cizinou

 

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v oblasti právního styku s cizinou:

 

●  realizuje předání trestního řízení pachatelů do ciziny  a přebírání trestních věcí    z ciziny u trestního řízení a poskytuje v této oblasti odbornou metodickou pomoc jemu podřízeným státním zastupitelstvím

 

●  zpracovává dožádání o poskytnutí právní pomoci v cizině pro trestní řízení a poskytuje v této oblasti odbornou metodickou pomoc jemu podřízeným státním zastupitelstvím

 

●  poskytuje právní pomoc v trestním řízení pro cizozemské justiční orgány a poskytuje v této oblasti odbornou metodickou pomoc jemu podřízeným státním zastupitelstvím

- v rámci své působnosti ve spolupráci s  Národní  centrálou  Interpolu  a  SIRENE provádí úkony  ve vydávacím řízení  k žádostem cizozemských justičních orgánů o vydání a v předávacím řízení na základě evropského zatýkacího rozkazu

- spolupracuje s národním členem  EUROJUST při řešení aktuálních problémů v konkrétních trestních věcech

 

●   provádí  úkony trestního řízení v rámci řízení  o uznání  cizozemského rozhodnutí

     v trestních věcech

 

●  rozhoduje  o  uznání  příkazu  cizozemského  justičního orgánu k zajištění majetku

    nacházejícího se v obvodu jeho místní příslušnosti a o zajištění majetku

 

●   provádí úkony trestního řízení v  řízení  o uznání a výkonu rozhodnutí jiného

     členského státu Evropské unie o peněžitých sankcích a plněních

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ePodatelna