obsah

Městské státní zastupitelství v Praze

Tisková zpráva ke kauze Čapí hnízdo ze dne 19.9.2019

 

S ohledem na četné dotazy novinářů z různých medií, kdy jednotlivé dotazy se obsahově do značné míry překrývají, byly vytvořeny okruhy postihující jednotlivá témata vyplývající z dotazů. Pro vysvětlenou je třeba zdůraznit, že jednotlivé odpovědi obsahově navazují, respektive doplňují, část textu rozhodnutí o zastavení trestního stíhání. Důkazy uvedené v tomto rozhodnutí jsou těmi důvody, které vedly dozorového státního zástupce k zastavení trestního stíhání. 

 

Rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bylo poskytnuto dle zákona č. 106/1999 Sb. o informacích v rozsahu omezeném převážně na právní závěry vedoucí k zastavení trestního stíhání. Odkaz zde. Zbylá část rozhodnutí obsahuje citace výpovědí obviněných, svědků a shromážděných listinných důvodů. Jejich zveřejnění v současné době brání skutečnost, že se jedná o informace týkající se trestního řízení v rámci oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a trestního řádu rušit rozhodnutí o zastavení trestního stíhání nižších státních zastupitelství. V případě jejich zveřejnění by mohlo dojít k ohrožení výsledku tohoto řízení, neboť by tak byl zveřejněn obsah podstatných důkazů.

 

Ke zveřejnění celého rozhodnutí může proto dojít až po ukončeném přezkumu ve smyslu výše citovaného ustanovení trestního řádu.

 

K jednotlivým okruhům dotazů.

 

  1. Jaký byl rozsah aprobační činnosti a z jakých podkladů vycházel?

 

Rozsah aprobační činnosti nebyl přirozeně omezen pouze na obsah rozhodnutí dozorového státního zástupce. V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí. Rád bych zdůraznil, že spisový materiál byl v elektronické podobě k dispozici ještě před předložením textu rozhodnutí. V rámci aprobace jsem rovněž vycházel ze závěrů učiněných vedoucím oddělení ekonomické kriminality a I. náměstkyně městského státního zástupce.

 

  1. Jaké otázky jsem ověřoval na podkladě spisového materiálu?

 

Ověřoval jsem především otázku vývoje tvrzení jednotlivých osob učiněných ohledně poskytnutí půjčky ze strany banky. Opatření těchto výpovědí ovlivnilo výrazně i délku řízení, neboť tito svědci z podstatné části nejsou občany České republiky ani v České republice nežijí.

 

  1. Jak dlouho jsem studoval rozhodnutí JUDr. Šarocha?

 

Samotným rozhodnutím jsem se zabýval ode dne jeho předložení do dne, kdy došlo k jeho rozeslání oprávněným osobám. Věcí jako takovou jsem se zabýval průběžně. Věc jsem s dozorovým státním zástupcem konzultoval a měl jsem i možnost se seznámit se spisem, resp. jeho elektronickou verzí. Obsahem konzultací byla především informace o zamýšleném postupu a důvodech tohoto postupu. Přesné důvody rozhodnutí mi však byly známy až z předloženého textu.

 

Samotný text, jeho srovnání s příslušnou judikaturou a konzultace s aprobacemi vedoucího oddělení a I. náměstkyně mě vedly k závěru, že předložené rozhodnutí je zákonné a důvodné.

 

  1. Byly v původně předloženém usnesení JUDr. Šarocha udělány změny, a jaké?

 

V textu samotného rozhodnutí byly v rámci aprobace provedeny jen drobné úpravy, které neměnily jeho obsah. JUDr. Šaroch v rámci aprobace tyto návrhy změn akceptoval a vtělil do textu usnesení.

 

  1. Proč došlo k názorovému obratu na věc a zda jsem o něm měl informace?

 

JUDr. Šaroch mě informoval o svém úmyslu zastavit trestní stíhání ještě před vydáním rozhodnutí.  Informoval mě o důvodech změny svého názoru v rovině obecné, s tím, že konkrétní právní závěry budou uvedeny v předkládané písemnosti (usnesení o zastavení trestního stíhání).

 

Důvod změny názoru jsem popsal ve svém tiskovém prohlášení k věci a vyplývá i ze samotného textu usnesení. 

 

  1. Proč mohl být názor PČR jiný a proč navrhla podat obžalobu?

 

Policejní orgán, stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení, postupuje při vyšetřování z vlastní iniciativy (§ 164 trestního řádu) a důkazy hodnotí podle svého vnitřního přesvědčení (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení (policejní orgán, státní zástupce, soud) důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem. Podání obžaloby či skončení věci jiným způsobem musí tedy vycházet z jeho vlastního (odůvodněného) rozhodnutí nikoli z návrhu policejního orgánu. 

 

V případě zastavení trestního stíhání a k vyloučení možné libovůle je zde právě aprobační proces v rámci daného státního zastupitelství, možnost podání opravného prostředku poškozeným a v samém závěru  poté v trestním řádu stanovený institut přezkumu již pravomocného rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem.

 

  1. Neměla se otázka, zda je kauza Čapí hnízdo malý a střední podnik řešit hned na začátku a proč tuto otázku nebylo možné posoudit již na začátku?

 

Tato otázka byla řešena na začátku celé kauzy ovšem s opačným výsledkem. Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování. Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena.

 

  1. Jak se státní zástupce vypořádal se zprávou OLAF, když nevyvrátil její závěry, které tvrdí, že společnost FČH byla propojená se společnostmi koncernu Agrofert?

 

Zpráva OLAF hodnotila celý případ z jiného pohledu, než jaký je možný pro posouzení otázky viny v trestním řízení. Závěry zprávy nejsou pro orgány činné v trestním řízení závazné. Právě jiný než trestní pohled na věc dovolil hodnocení celé věci týkající se poskytnutí dotace s ohledem na skutečnosti známé v roce 2018, tedy s více než desetiletým odstupem od podání žádosti, a z pohledu ovlivněným vývojem právních názorů na otázku pojmu malého a středního podniku. Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008, jak blíže vyplývá ze samotného textu usnesení.

 

  1. Jsou i další důvody pro zastavení trestního stíhání?

 

K naplnění skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu je podstatné prokázat, že v době podání žádosti o dotaci uvedli žadatelé poskytovatele dotace v omyl. Tento omyl měl spočívat v tvrzení, že žadatel je malým nebo středním podnikem. Provedeným dokazováním se však nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele. 

 

  1. Zaznamenal jste během vyšetřování přímé tlaky a od koho?

 

Jediný avšak enormní tlak byl veden ze strany mediálních prostředků, napříč celým jejich spektrem. A to aniž by bylo respektováno omezení poskytování informací o trestním řízení stanovené zákonem v § 8a trestního řádu, promítnutého i do zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, či institut tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze, zejména formou neustálého kontaktování ať už písemně, telefonicky či vygradovaného až v osobní kontaktování dozorového státního zástupce mimo jeho pracoviště.

 

 

 

 

Mgr. Martin Erazím

městský státní zástupce

ePodatelna