obsah

Okresní státní zastupitelství ve Vyškově

Metodika k obsahu a hodnocení písemného testu a přijímacího pohovoru

Metodika k obsahu a hodnocení písemného testu a přijímacího pohovoru, a kriteria pro posuzování osobnostní způsobilost uchazečů pro budoucí výkon funkce soudce a státního zástupce při psychologicko diagnostických vyšetřeních (§ 4 odst. 1, § 5 odst. 2, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 303/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 172/2003 Sb.)

 

                                                                 I.

I. Obsah, forma, příprava, průběh a hodnocení písemného testu (§ 4 vyhlášky)

Obsah: Písemný test tvoří 50 otázek z jednotlivých oblastí práva, historie práva, úlohy a role soudní moci a nositele veřejné žaloby a všeobecných znalostí. Jednotlivé oblasti jsou zastoupeny takto:

a)      Úloha a role soudní moci vymezená Ústavou ČR, a podmínky výkonu funkce soudce nebo státního zástupce podle platné právní úpravy - 15 otázek

b)      Historie práva a soudnictví nebo prokuratury-státního zastupitelství - 10 otázek

c)      Trestní právo, občanské právo, správní právo, společenstevní právo - 15 otázek

d)      Všeobecný přehled ( politický, kulturní, historický apod.) - 10 otázek

Forma:  Každá otázka má předepsány 4 odpovědi, z nichž vždy pouze jedna je správná.

Příprava: Za správné a vyvážené sestavení písemného testu odpovídá předseda příslušného krajského soudu nebo krajský státní zástupce. Otázky včetně předepsaných odpovědí z jednotlivých oblastí zpracovávají členové poradního sboru pro výchovu čekatelů. Počet zpracovaných otázek z každé oblasti představuje minimálně čtyřnásobek počtu požadovaného do vlastního testu. Jednotlivé otázky musejí mít srovnatelnou náročnost.

Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce z těchto otázek sestaví vlastní písemný test na základě náhodného výběru, při zachování počtu otázek v jednotlivých oblastech. Pro každé výběrové řízení je sestaven vždy test nový. Předseda příslušného krajského soudu nebo krajský státní zástupce odpovídá za utajení obsahu konkrétního písemného testu od jeho sestavení až do jeho zadání účastníkům. Použité ani nepoužité sestavené konkrétní písemné testy se nezveřejňují. Zveřejnění všech otázek navržených poradním sborem není vyloučeno.

Průběh: Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce sdělí prokazatelným způsobem nejpozději 14 dnů předem termín konání písemného testu všem účastníkům, kteří se řádně a včas do výběrového řízení přihlásili. Stanovený termín je jednotný. Na uchazeče, který se ve stanovenou dobu nedostaví, se pohlíží jako na uchazeče, který při písemném testu neuspěl. Průběh testu řídí osoba pověřená předsedou příslušného krajského soudu nebo krajským státní zástupcem. Před zahájením zpracování testu sdělí pověřená osoba účastníkům podmínky pro jeho průběh, počet uchazečů postupujících k přijímacímu pohovoru, způsob hodnocení, způsob označení správné odpovědi, a dobu stanovenou pro provedení písemného testu. Pověřená osoba odpovídá po celou dobu konání testu za jeho řádný průběh. Na uchazeče, který stanovené podmínky nebo řádný průběh poruší se pohlíží jako na uchazeče, který při písemném testu neuspěl.

Hodnocení: Předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce stanoví s přihlédnutím k počtu volných míst justičních a nebo právních čekatelů, k jejichž obsazení je výběrové řízení vypsáno, před zahájením písemného testu počet uchazečů, kteří postoupí do další etapy výběrového řízení.

Do určené kvóty se zařadí uchazeči v pořadí úspěšnosti při písemném testu určeném počtem bodů dosaženým při písemném testu. Každá správně zodpovězená otázka je hodnocena 1 bodem. Nezodpovězené otázky a otázky, u nichž byla vyznačena více než jedna odpověď, jsou považovány za otázky zodpovězené nesprávně.

Dosáhne-li na určitém pořadovém místě, které uchazeče opravňuje k účasti u přijímacího pohovoru, stejného pořadí (stejného počtu bodů) více než jeden uchazeč, zvyšuje se o tento počet původně určená kvóta postupujících uchazečů.

Výsledek písemného testu se uchazeči sdělí ve lhůtě stanovené předsedou krajského soudu nebo krajským státním zástupcem.

Uložení dokumentace písemné zkoušky:

Kompletní dokumentaci o písemném testu včetně jejich vyhodnocení příslušný krajský soud nebo krajské státní zastupitelství archivuje po dobu 1 roku od konání písemného testu. Po jejím uplynutí je dokumentace skartována.

 

 

II.

Obsah  a hodnocení přijímacího pohovoru (§ 5 vyhlášky)

Obsah: Přijímací pohovor s uchazečem je zaměřen, v návaznosti na obsah písemného testu, k získání dalších podrobnějších základních informací o schopnostech uchazeče a jeho předpokladech pro budoucí výkon funkce soudce nebo státního zástupce. Cílem pohovoru je zejména zjištění

a) podrobnějších poznatků o znalosti základních odborných otázek spojených zejména s výkonem budoucí funkce soudce nebo státního zástupce,

b) základního přehledu o postavení soudce nebo státního zástupce podle zákona o soudech a soudcích a zákona o státním zastupitelství,

c)  znalosti organizace soudů a státních zastupitelství,

d)  představy o charakteru a zvláštnostech výkonu funkce,

e) základní orientace uchazeče v základních právních úpravách rozhodných pro výkon konkrétní budoucí funkce, se zaměřením zejména na základní přehled o vývoji procesních předpisů,

f)  míry základních znalostí teorie práva a ústavních základů výkonu funkce,

g) míry znalostí situace v obvodu krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má budoucí funkci vykonávat (personální situace, hlavní problémy výkonu soudnictví nebo kompetencí státního zastupitelství),

h) představy o konkrétním místě výkonu funkce a možnostech profesní mobility ve vazbě na osobní poměry uchazeče,

 i) osobnostní charakteristiku uchazeče (osobní zájmy, zaměření, představa o profesním uplatnění, obecný kulturní a politický přehled, posuzování komunikačních schopností, schopnosti formulovat a odůvodnit názory na problematické otázky).

Hodnocení: Při hodnocení uchazečů je třeba

a)      stanovit způsob hodnocení uchazeče při pohovoru,

b)      stanovit způsob určení pořadí uchazečů pro konečné rozhodnutí komise. Kriteria rozhodná pro stanovení pořadí (např. souhrn bodů od jednotlivých členů komise, určení pořadí při závěrečném společném projednání úrovně všech účastníků pohovoru v komisi apod.) stanoví předseda krajského soudu nebo krajský státní zástupce.

c)      při celkovém hodnocení preferovat kritérium kvality uchazeče před ochotou obsadit konkrétní pracovní místo, a přihlížet též k vyjádření zástupce Justiční akademie,

d)      při dosažení shodného hodnocení uchazečů zajistit, aby konečné rozhodnutí o doporučení k přijetí vycházelo důsledně z  principu rovného zacházení s muži a ženami s přihlédnutím ke všem okolnostem, vyplývajícím z celkové personální situace v obvodu příslušného krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství.

           Princip rovného zacházení s muži a ženami musí být důsledně respektován i při konečném rozhodování předsedy krajského soudu nebo krajského státního zástupce o přijetí  uchazeče.

e)      Dbát na náležité odůvodnění umístění uchazeče a jeho doporučení či nedoporučení k přijetí do přípravné služby nebo čekatelské praxe.

           V případech, kdy uchazeč splnil všechna stanovená kriteria pro přijetí, ale přijat nebyl pouze pro nedostatek volných funkčních míst stanovených pro obvod krajského soudu nebo krajského státního zastupitelství, je příslušný krajský soud nebo krajské státní zastupitelství povinno tuto skutečnost uvést v písemném sdělení uchazeči o jeho nepřijetí do přípravné služby nebo čekatelské praxe.

 

III.

Kriteria pro psychologicko diagnostická vyšetření uchazečů (§ 6 vyhlášky)

Požadavky na osobnostní způsobilost uchazečů představují v podstatě zadání pro vybraná psychologická pracoviště, která budou provádět psychologicko diagnostická vyšetření uchazečů, jejichž prostřednictvím je částečně ověřováno splnění jedné ze zákonných podmínek stanovených pro možnost výkonu budoucí funkce soudce nebo státního zástupce, kterou je podmínka morálních vlastností uchazeče o funkci soudce nebo státního zástupce, a tím též pro funkci justičního nebo právního čekatele, dávajících záruku, že bude funkci řádně zastávat.

Pro psychologicko diagnostická vyšetření se stanovují tato kriteria:

  1. zralost osobnosti

  2. osobnost jako celek ve vztahu k normě

  3. emoční a sociální zralost

  4. psychická robustnost (vitalita, energetický potenciál, efektivnost vynakládání psychických sil, odolnost vůči zátěži úkolové a časové, psychická pružnost, osobní psychické tempo, schopnost přiměřené razance při řešení úkolu – řešení v přiměřeném čase, schopnost klást přiměřený odpor, neúzkostnost)

  5. schopnost plánování a realizace pracovního výkonu

  6. schopnost věcně správně a rychle rozhodnout

  7. vlastnosti „Já“ ovlivňující rozhodnutí (sebejistota, sebevědomí, sebedůvěra, sebecit, velikost představy o sobě samém, důležitost představy o sobě, stálost představy o sobě, poměr mezi rozumovostí a citovostí)

  8. volní vlastnosti (pasivní na sebe zaměřené – sebeovládání, vytrvalost, aktivní směřující do sociálního okolí – obecná rozhodnost, prosazování vlastních idejí, přiměřená průbojnost)

  9. odolnost vůči chronické pracovní únavě (emoční vyprahnutí – „vyhoření“)

10. sociabilita (schopnost spolupráce, schopnost efektivně jednat s osobami různé morální, vzdělanostní a sociokulturní úrovně, a s osobami vykazujícími znaky ztráty duševní rovnováhy, rozsah stereotypů chování – vstřícnost, opatrnost, obezřetnost, široká paleta vzorců chování, nepřiměřené omezení)

11. schopnost empatie

12. kvalita motivace k pracovnímu výkonu a povolání

13. tvořivost v praktickém životě a při myšlenkovém zvládání pracovních úkolů

14. smysl pro etiku, osvojení morálky (schopnost efektivně, správně a s vědomím odpovědnosti myslet a jednat v rozhodovací situaci, diskrétnost)

15. intelektové předpoklady (celková úroveň rozumového nadání a jeho struktura, flexibilita myšlení a styl řešení myšlenkových úloh, styl jednání v zátěžové a nové situaci, schopnost učit se v nových situacích)

16. chování v zátěžové nebo nové situaci z hlediska rychlosti a přesnosti

17. verbální schopnost po stránce formální a obsahové (rozsah slovní zásoby, slovní plynulost, schopnost vyjadřovat se logicky, srozumitelně a s ohledem na partnera v komunikaci)

18. schopnost zaměřit pozornost v úkolové situaci.

 

ePodatelna