obsah

Obvodní soud pro Prahu 7

Postavení soudu

Postavení soudu a soudní rozhodování

V České republice vykonávají soudní moc nezávislé soudy, a to jménem republiky1.

V demokratickém právním státě je soudní moc jednou ze tří státních mocí. Druhé dvě státní

moci jsou moc zákonodárná a výkonná. Zjednodušeně řečeno – moc zákonodárná stanoví

pravidla chování (tedy zákony či jiné právní předpisy), moc výkonná tyto právní předpisy

provádí a vykonává běžný chod státního aparátu, moc soudní rozhoduje v konkrétních

případech různé spory. Všechny tyto tři moci jsou na sobě nezávislé, navzájem se však

kontrolují – moc zákonodárnou kontroluje moc soudní (v konkrétním případě soudce může

rozhodnout tak, že stát sám je povinen jednat určitým způsobem), moc soudní kontroluje moc

zákonodárná (stanoví právní normy). V České republice se zatím stále uplatňuje i další

kontrola – moc výkonná kontroluje moc soudní v otázkách rozpočtu, neboť s výjimkou

Ústavního soudu žádný jiný soud nemá ve státním rozpočtu svou rozpočtovou kapitolu a je

tak financován ministerstvem spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti spravuje soudy po stránce organizační, finanční a jiné.

Ministerstvo spravedlnosti nemůže vstupovat do soudního rozhodování a není v tomto směru

žádným nadřízeným správním úřadem.

Každé soudní rozhodnutí (není rozhodné, zda rozhodnutí soudce či jiného soudního úředníka)

je vždy výsledek individuálně určeného rozhodnutí. Ačkoliv se z důvodu jisté

konzervativnosti používá v soudních rozhodnutích sousloví, že „rozhodl soud“, jedná se spíše

o nedůslednost – vždy rozhoduje nezávisle soudce či jiný soudní úředník. Státní správa soudů

(předseda soudu, ministerstvo spravedlnosti) nemůže jakýmkoliv způsobem do nezávislého

soudního rozhodování zasahovat2. To však neznamená, že by proti soudnímu rozhodnutí

nebylo možné se jakkoliv bránit – vždy se tak ale musí stát cestou tzv. opravných prostředků.

O těchto opravných prostředcích (např. odvolání, dovolání, stížnost) nerozhoduje předseda

soudu či ministerstvo, ale vždy zákonem určený soudce odvolacího či dovolacího soudu. I

jeho rozhodnutí je nezávislé a předseda odvolacího soudu do něj nemůže jakkoliv zasahovat.

Státní správa soudů (tedy např. předseda soudu) je oprávněna pouze v rámci tzv. řízení o

stížnosti posuzovat průtahy soudního rozhodování či nevhodné chování soudních osob nebo

narušování důstojnosti soudu3. Veškeré nesouhlasy s jiným postupem soudce či soudního

úředníka je nutné řešit postupem stanoveným příslušnými soudními řády (trestní řád,

občanský soudní řád).

Obvodní soud pro Prahu 7

V hlavním městě Praze vykonávají soudy soudní moc v jednotlivých obvodech jako soudy

okresní a nazývají se obvodní soudy4. Obvody soudů se nekryjí s obvody jednotlivých

městských částí, neboť obvody soudů zjednodušeně řečeno stále vycházejí z původního dělení

Prahy na deset městských částí. Obvodem zdejšího soudu je tak obvod městské části Prahy 7

a Praha – Troja.

1 Článek 81 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)

2 ust. § 118 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o

soudech“)

3 ust. § 164 odst. 1 zákona o soudech

4 § 12 odst. 2 zákona o soudech

 

Uspořádání soudu

V čele obvodního soudu je jeho předseda, který je i zástupcem soudu navenek5. Předseda

soudu má dále jednoho či více místopředsedů, kteří mají stanoveny úkoly pro různé úseky

soudu. U zdejšího soudu je jeden místopředseda pro trestní úsek. Předseda soudu a

místopředseda kromě státní správy soudu vykonávají funkci soudce (předsedy senátu).

Provoz soudu a další záležitosti zařizuje ředitel správy soudu6.

Soud se dále dělí na oddělení, která sledují rozvrstvení jednotlivých agend. Hlavními

odděleními (úseky) soudu jsou:

- trestní úsek (vyřizuje tzv. trestní věci, spisové značky obsahují písmeno „T“, případně

„t“),

- občanskoprávní (civilní) úsek (vyřizuje civilní věci, spisové značky obsahují písmeno

„C“, případně „c“),

- opatrovnický úsek (vyřizuje věci péče o nezletilé, spisové značky obsahují písmeno

„P“, případně „Nc“),

- úsek výkonu rozhodnutí (vykonává soudní či jiná rozhodnutí, spisové značky obsahují

písmeno „E“),

- úsek soudních exekutorů (vyřizuje věci nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb.

– spisové značky zdejšího soudu obsahují 151 Nc a 152 Nc),

- úsek dědický (v současné době pouze pověřuje notáře a vyřizuje pouze určité věci,

spisové značky obsahují písmeno „D“).

Soudci a zaměstnanci soudu

Výkon soudní moci v konkrétních řízeních provádějí nezávislí soudci, kteří jsou vždy

jmenovitě na soudním rozhodnutí uvedeni. Do jejich rozhodování nesmí nikdo zasahovat a

případná náprava jejich rozhodnutí je možná pouze cestou opravných prostředků (odvolání,

stížnost apod.). Rozsudek vydává vždy soudce.

Určitá soudní rozhodnutí dále mohou vykonávat další zaměstnanci soudu – vyšší soudní

úředníci, soudní tajemníci, vykonavatelé, justiční čekatelé, asistenti soudců. I oni vydávají

soudní rozhodnutí ve své rozhodovací činnosti nezávisle a případná náprava jejich rozhodnutí

je možná pouze cestou opravných prostředků.

Soudní rozhodnutí

Každé soudní rozhodnutí je vydáno nezávislým soudcem či jiným soudním úředníkem a státní

správa soudů (předseda soudu, ministerstvo spravedlnosti) do něho není oprávněno jakkoliv

zasahovat či nařizovat soudcům, jak mají rozhodovat. Pokud účastník řízení není

s rozhodnutím spokojen, musí se nápravy domáhat cestou opravných prostředků.

Každé soudní rozhodnutí je opatřeno tzv. číslem jednacím. Číslo jednací soudní rozhodnutí

identifikuje. Číslo jednací je tvořeno u všech soudů podle stejného způsobu – jedná se o tzv.

spisovou značku a číslo prvého listu ve spise, kde je příslušné soudní rozhodnutí (jeho

originál) obsaženo.

5 ust. § 34 odst. 1 zákona o soudech

6 ust. § 122a zákona o soudech a soudcích

 

Spisová značka se tvoří u všech soudů v České republice stejným způsobem:

- prvá číslice určuje tzv. číslo soudního oddělení, které věc vyřizuje (zpravidla každé

oddělení vyřizuje jeden soudce) – např. 54

- druhé písmeno určuje soudní agendu (T pro trestní, C pro občanskoprávní – civilní, P

pro věci opatrovnické, E pro věci výkonu rozhodnutí) – např. 54 C

- třetí číslo určuje pořadí návrhu, které daný rok do příslušného oddělení bylo zapsáno –

např. 54 C 5

- čtvrté číslo za lomítkem pak určuje rok, kdy byl návrh do příslušného oddělení zapsán

– např. 54 C 5/2009.

Soudním rozhodnutím je většinou rozsudek, usnesení, případně další soudní rozhodnutí

(platební rozkaz, trestní příkaz apod.).

V soudním spise je uložen tzv. originál rozhodnutí, který je podepsán soudcem či soudním

úředníkem. Účastníkům řízení či jejich zástupcům se zasílá tzv. písemné vyhotovení

rozhodnutí, které je opatřeno úředním razítkem se státním znakem a podpisem úřední osoby,

která na pokyn soudce či soudního úředníka toto rozhodnutí vyhotovila (uvedením slovy: „Za

správnost“).

Soudní exekutoři podle zákona č. 120/2001 Sb.

Sám název soudních exekutorů je poněkud zavádějící – jedná se o nezávislé osoby, které

provádějí exekuci pod svým jménem a svou odpovědností. Soudní exekutoři používají úřední

razítko se státním znakem. Soudní exekutoři nejsou zaměstnanci soudu, stížnosti na jejich

rozhodování či jednání je tak nutné směřovat na jejich profesní organizaci – Exekutorskou

komoru.

Pozor na případnou záměnu – soudní exekutoři jsou odlišní od vykonavatelů. Vykonavatelé

jsou zaměstnanci soudu a působí v úseku výkonu rozhodnutí.

Rozvrh práce

Každý soud vydává na další rok tzv. rozvrh práce, v němž jsou uvedeny osoby, které

vykonávají příslušné funkce v soudních odděleních. Rozvrh práce zdejšího soudu, včetně jeho

změn, je dostupný v aplikaci InfoDeska na webových stránkách portal.justice.cz.

ePodatelna