obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Odškodňování v působnosti Ministerstva spravedlnosti

Jednání jménem státu spočívá v posouzení uplatněných nároků z hlediska možnosti jejich mimosoudního uspokojení. Jedná se o neformální projednání, které nemá povahu správního řízení. Jeho výsledkem je v kladném případě úplné (či částečné) vypořádání uplatňovaného nároku a výplata odpovídající peněžité částky. V záporném případě odbor odškodňování projednání uzavře sdělením stanoviska, že nárok není možné mimosoudně vypořádat. Ten, kdo není s odmítavým stanoviskem srozuměn a hodlá prokazovat důvodnost tvrzeného nároku, má možnost žalobou podanou proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti vyvolat občanské soudní řízení.

 

Místní příslušnost soudu je v tomto případě dána na výběr žalobci tak, že žalobu podá buď u okresního soudu (či soudu jemu na roveň postavenému) v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody, anebo u Obvodního soudu pro Prahu 2, který je obecným soudem státu v případě, že jménem České republiky přísluší jednat Ministerstvu spravedlnosti. V případě sporných nároků, které žadatel uplatnil cestou občanského soudního řízení, vystupují pověření zaměstnanci před obecnými soudy jménem žalované.

 

Odbor odškodňování nezajišťuje úkoly spojené se zastupováním státu před Evropským soudem pro lidská práva. K této problematice lze získat informace na stránkách zde

 

Ministerstvo spravedlnosti rovněž nemůže posuzovat jiné případy náhrady škody, než takové, které jsou upraveny dále uvedenými právními normami. Základními právním předpisy, jimiž je vymezena působnost Ministerstva spravedlnosti a jsou  stanoveny podmínky pro vnik nároku na poskytnutí finanční náhrady, ze kterých vychází činnost odboru odškodňování, jsou:

 

zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů;

 

nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358//1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád);

 

zákon č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů;

 

zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti o změně a doplnění některých zákonů; ve znění pozdějších předpisů.

 

Zákon č. 45/2013 Sb. o obětech tresných činů, jenž s účinností od 1. 8. 2013 nahrazuje zákon č. 209/1997 Sb. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti o změně a doplnění některých zákonů; ve znění pozdějších předpisů, přičemž institut peněžité pomoci obětem zůstává zachován, dochází naopak k rozšíření okruhu oprávněných osob a ke zvýšení rozsahu peněžité pomoci, o níž lze stát žádat.

 

 

 

Návody k řešení životních situací dle standardu ISVS:

 

Následujících návody popisují postup při uplatnění nároků a obsahují odkazy na další informativní materiály. V návodu č. II je též formulářový dotazník, který doporučujeme využít pro podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci oběti trestného činu.

 

Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora

 

 

Zhoršení sociální situace v důsledku škody na zdraví způsobené trestným činem, které zakládá právo na poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti