Dne 5. července 2018 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odmítl stížnost společnosti INVEST KAPA, která namítala porušení svého práva na ochranu majetku v důsledku zajištění akcií, které vlastnila, v hodnotě téměř 30 milionů Kč po dobu více než třinácti let v rámci trestního řízení vedeného proti dvěma osobám, které ji ovládají.
Dne 7. června 2018 Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že tím, že se stěžovatel, který byl v roce 1970 určen otcem dítěte, nemohl domáhat nápravy situace po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, přestože analýza DNA z roku 2012 jednoznačně prokázala, že biologickým otcem není, došlo k porušení jeho práva na respektování soukromého života chráněného článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech.
Dne 8. února 2018 vydal výbor první sekce Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci, v němž shledal, že některá stěžovatelem na vnitrostátní úrovni vedená řízení nedostála požadavku na projednání v přiměřené lhůtě dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Námitku stěžovatele, že český kompenzační prostředek nápravy nepřiměřené délky řízení není v praxi účinný, jak vyžaduje článek 13 Úmluvy, naopak Soud odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
Dne 11. ledna 2018 rozhodl Evropský soud pro lidská práva o tom, že v restitučním řízení vedeném stěžovatelkou o mobiliář zámku Opočno došlo k porušení práva na spravedlivý proces chráněného článkem 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, a to z důvodu nedodržení zásady kontradiktornosti řízení.
Dne 5. října 2017 rozhodl Evropský soud pro lidská práva o tom, že Ústavní soud porušil právo stěžovatele na přístup k soudu, zaručené v článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech, a to v důsledku nesprávného uplatnění pravidla o počítání lhůt.
Dne 19. září 2017 vydal velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci, v němž poměrem deseti hlasů proti sedmi dospěl k závěru, že v rámci soudního přezkumu rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu o zrušení stěžovatelovy bezpečnostní prověrky nedošlo k porušení kontradiktornosti řízení a rovnosti zbraní jako klíčových záruk spravedlivého procesu dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, byť mu nebylo umožněno, aby se sám nebo prostřednictvím svého právního zástupce seznámil s klíčovým podkladem napadeného rozhodnutí.
Evropský soud pro lidská práva v dnes zveřejněných rozsudcích proti České republice ve věcech Bátěk a ostatní a Štulíř shledal, že nedošlo k porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces. Štrasburský soud posuzoval, zda přečtením svědeckých výpovědí, které byly učiněny před zahájením trestního stíhání bez přítomnosti stěžovatelů nebo jejich obhájců, v hlavním líčení a použitím těchto výpovědí pro odsouzení stěžovatelů došlo k porušení jejich práva na výslech svědků chráněného čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Evropské úmluvy o lidských právech.
Dne 13. října 2016 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek ve věci Červenka proti České republice. Stěžovatel namítal zejména porušení svého práva na svobodu a osobní bezpečnost zakotveného v článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech.