obsah

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Zpráva o činnosti za rok 2016

VRCHNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

V OLOMOUCI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z P R Á V A

 

o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci
za kalendářní rok 2016

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Olomouc 10. května 2017

 

2 SPR 2/2017

 

 

 

 

 

 

 

I. Úvod

 

Zpráva o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jako podklad ke zpracování zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2016 je vyhotovena na základě poznatků získaných ze zpráv nižších státních zastupitelství v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a z informací jeho jednotlivých odborů, a to dle hledisek Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 30.12.2016 sp. zn. 4 NZN 605/2016.

 

Ze základních zjištění a obecných východisek za rok 2016 je třeba znovu úvodem konstatovat, že meziročně došlo k dalšímu poklesu vyřízených trestních věcí, nyní o 6,8 %. Vztaženo k roku 2013 jde dokonce o snížení o téměř jednu čtvrtinu (22,3 %). I přes tento výrazný pokles se podíl trestních věcí vyřízených státními zastupitelstvími v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu trestních věcí vyřízených v roce 2016 všemi státními zastupitelstvími v České republice oproti předchozímu roku navýšil, byť zcela nepatrně, z 33,8 % na 34 %. Opět poklesl počet věcí vyřízených ve zkráceném přípravném řízení, a to o 8 % trestních věcí. Celkovému poklesu zaznamenanému u věcí vyřízených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zcela odpovídá i pokles nápadu nových trestních věcí, který činí 6,8 %. S uvedeným celkovým snížením nápadu nových trestních věcí souvisel v loňském roce také pokles nevyřízených trestních věcí ze 17.298 na 16.132, což představuje meziroční pokles o 6,8%. Jedná se přitom o nejnižší počet nevyřízených trestních věcí za posledních deset let (ještě v roce 2006 bylo nevyřízených trestních věcí 23.791).

 

V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2016 pokračoval také pokles celkového počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, a to nyní o 6,2 %. Znovu meziročně poklesl počet osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření. Tento pokles však již nebyl tak dramatický. Podíl osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob tak v roce 2016 (56,8 %) zůstal přibližně na úrovni roku 2015 (57,9 %). Celkový podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu stíhaných osob a osob, jimž bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení v české republice, představoval 35,9 %. Velikost tohoto podílu stále stoupá a je nejvyšší za poslední 4 roky.

 

Již tradičně je v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na velmi dobré úrovni ukazatel délky trestního řízení.

 

I nadále jsou u obou moravských krajů užívány různé formy alternativních způsobů ukončení trestního řízení, zejména odklony, a to podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné odložení návrhu na potrestání.

 

U jednotlivých druhů trestné činnosti nebyly zjištěny žádné zásadní nové trendy.

 

 

 

 

II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v trestní oblasti v roce 2016

 

1. Stav a vývoj evidované trestné činnosti (tabulky č. II/1a až II/1f, grafy, přehled II/1k)

 

a) celkový počet vyřízených věcí (z výkazů státního zastupitelství)

 

V roce 2016 bylo podle výkazů o agendách státního zastupitelství, v nichž je evidováno přípravné řízení a zkrácené přípravné řízení, v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vyřízeno celkem 114.624 trestných věcí, což představuje nejmenší počet vyřízených trestních věcí za posledních 10 let. Jelikož v roce 2015 bylo vyřízeno 122.999 trestních věcí, jedná se o meziroční pokles o 6,8 %, přičemž v porovnání s rokem 2014 jde o pokles o 16,9% a ve vztahu k roku 2013 dosahuje snížení dokonce 22,3 % (v roce 2013 bylo vyřízeno 147.488 trestních věcí). Pokles v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze je však zřejmě ještě vyšší, neboť podíl trestních věcí vyřízených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu věcí vyřízených v rámci celé České republiky se oproti roku 2015 dále mírně navýšil z 33,8 % na 34 %.

 

Snížení počtu vyřízených trestných věcí bylo zaznamenáno u obou krajských státních zastupitelství působících v rámci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně došlo ke snížení o 6,1 % (v roce 2015 bylo vyřízeno 57.000 trestních věcí, ale v roce 2016 toliko 53.544 věcí). V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě došlo poněkud k razantnějšímu snížení o 7,5 %, a to z 65.900 trestních věcí v roce 2015 na 60.980 trestních věcí v roce 2016. Podíl trestních věcí vyřízených jednotlivými krajskými státními zastupitelstvími na celkovém počtu věcí vyřízených zdejším vrchním státním zastupitelstvím zůstal v podstatě zachován, neboť podíl Krajského státního zastupitelství v Brně činí 46,7 % (v roce 2015 to bylo 46,3 %) a podíl Krajského státního zastupitelství v Ostravě představuje 55,2 % (v roce 2015 činil 55,5 %).

 

Snížení počtu celkem vyřízených trestních věcí v roce 2016 kopíruje snížení počtu věcí vyřízených v rejstřících ZN, KZN, KSN a VZN, jež evidují trestní věci v přípravném řízení před zahájením trestního stíhání, přičemž toto snížení činí 7,1 % (v roce 2015 bylo v uvedených rejstřících vyřízeno 88.477 věcí, ale v roce 2016 pouze 82.180 věcí). Větší pokles o 9 % vykazují státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, neboť v roce 2015 bylo skončeno 47.023 těchto věcí, kdežto v roce 2016 šlo o 42.982 věcí. U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně došlo ke snížení o 5,4 % (ze 41.374 věcí vyřízených v roce 2015 na 39.122 věcí vyřízených v roce 2016).

 

V agendě rejstříků „Přípravné řízení“ evidovaných u samotných krajských státních zastupitelství (KZN a KSN) došlo k nerovnoměrnému vývoji, jelikož u Krajského státního zastupitelství v Brně bylo zjištěno zvýšení z 397 vyřízených věcí na 423 věcí (nárůst o 6,5 %), kdežto u Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo zaznamenáno snížení z 377 vyřízených věcí na 364 těchto věcí (pokles o 3,4 %).

 

V rejstřících ZT, KZV a VZV (agenda přípravného řízení po zahájení trestního stíhání) došlo v roce 2016 oproti předchozímu roku rovněž k poklesu, avšak pokles v této agendě byl mírnější a představoval pouze 3,4 %. V roce 2015 bylo totiž v uvedených rejstřících vyřízeno 14.969 trestních věcí a v roce 2016 se tento počet snížil na 14.453 trestních věcí. U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně představoval pokles 2,2 % (v roce 2015 bylo vyřízeno 5.743 věcí a v roce 2016 5.617 věcí). V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl evidován pokles o 4,3 %, neboť v roce 2015 bylo vyřízeno 9.207 věcí, kdežto v roce 2016 8.812 věcí.

 

V rejstřících krajských státních zastupitelství (KZV) lze vysledovat zajímavé zjištění, že podíl věcí s krajskou příslušností na celkovém počtu věcí vyřízených okresními státními zastupitelstvími v přípravném řízení po zahájení trestního stíhání činí u Krajského státního zastupitelství v Brně 3,9 % (222 věcí evidovaných v rejstřících KZV oproti 5.395 věcem zapsaným v rejstřících ZT), zatímco u Krajského státního zastupitelství v Ostravě činí tento podíl pouze 1,9 % (166 věcí vyřízených v rejstřících KZV oproti 8.646 věcem s okresní příslušností zapsaných do rejstříku ZT).

 

Rovněž v rejstřících ZK, KZK a KSZ (zkrácené přípravné řízení) byl zaregistrován pokles o 8% (v roce 2015 bylo evidováno 19.553 trestních věcí, ale v roce 2016 pouze 17.991 věcí). Výraznější pokles o 10,9% (z 9.883 věcí v roce 2015 na 8.805 věcí v roce 2016) byl zjištěn u státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně. U státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl pokles nižší a představoval 5% (v roce 2015 bylo evidováno 9.670 zkrácených přípravných řízení, v roce 2016 jich bylo 9.186).

 

Celkový nápad nových trestních věcí se v roce 2016 snížil o 6,8 % (z 118.567 nově napadlých věcí v roce 2015 na 110.551 těchto věcí v roce 2016), což přibližně odpovídá celkovému poklesu zaznamenanému u věcí vyřízených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. U obou krajských státních zastupitelství byl pokles podobný (u Krajského státního zastupitelství v Brně se jednalo o 6,4 % a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě o 7,1 %). V absolutních číslech činil v roce 2016 u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně nápad nových věcí 51.216 a u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo těchto nových věcí 59.233.

 

S celkovým snížením nápadu nových trestních věcí souvisel v loňském roce také pokles nevyřízených trestních věcí ze 17.298 na 16.132, což představuje meziroční pokles o 6,8 %. Jedná se přitom o nejnižší počet nevyřízených trestních věcí za posledních deset let (ještě v roce 2006 bylo nevyřízených trestních věcí 23.791).

 

b) celkový počet stíhaných známých osob

 

V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2016 pokračoval (stejně jako v roce 2015) pokles celkového počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, přičemž v loňském roce činil tento pokles 6,2 % (snížení o 2.009 osob). Ještě v roce 2013 bylo přitom takových osob 37.039, ale v uplynulém roce činil jejich počet pouze 30.495.

 

Po výrazném nárůstu stíhaných osob v roce 2015 (o 26,8 %) došlo v roce 2016 ke snížení počtu těchto stíhaných osob o 2,7 %, jelikož v roce 2015 bylo stíháno 13.686 osob, ale v roce 2016 bylo stíháno jen 13.179 osob. Ještě výrazněji o 8 % poklesl počet osob, kterým bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, když v roce 2015 bylo podezření sděleno 18.818 osobám, ale v roce 2016 se to týkalo pouze 17.316 osob. Podíl osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob tak v roce 2016 (56,8 %) zůstal přibližně na úrovni roku 2015 (57,9 %).

 

Celkový počet stíhaných osob a osob, jimž bylo sděleno podezření ve zkráceném přípravném řízení, poklesl v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně o 8,4 %, neboť v roce 2015 bylo těchto osob 14.905, ale v roce 2016 jich bylo 13.660. V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě došlo v tomto ukazateli k mírnějšímu poklesu o 4,4 % (v roce 2015 bylo stíháno 17.600 osob a v roce 2016 šlo o 16.835 osob). V celé České republice bylo trestní stíhání nebo zkrácené přípravné řízení vedeno proti celkem 84.938 osobám, přičemž podíl Krajského státního zastupitelství v Brně na tomto množství činí 16,1 % a podíl Krajského státního zastupitelství v Ostravě 19,8 %, takže celkový podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci představoval 35,9 %. Velikost tohoto podílu stále stoupá a je nejvyšší za poslední 4 roky.

 

c) skončeno proti osobám

 

- podáním obžaloby / návrhu na potrestání / návrhu na schválení dohody o vině a trestu

 

S výše konstatovaným úbytkem počtu stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, nepochybně souvisí i snížení množství osob, které byly v roce 2016 postaveny před soud (ať již na ně byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání), přičemž toto snížení oproti roku 2015 činilo 6,3 %. Srovnáme-li údaje za posledních 15 let, pak v letech 2002 až 2014 osciloval počet osob postavených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci před soud mezi přibližně 31.000 a 35.000, načež v roce 2015 poprvé poklesl počet osob postavených před soud pod 30.000 (přesně 29.235), přičemž pokles pokračoval i v loňském roce, kdy bylo před soud postaveno 27.385 osob. Výraznější pokles byl zaznamenán u Krajského státního zastupitelství v Brně (snížení o 8,7 % z 13.309 osob v roce 2015 na 12.158 osob v roce 2016). U Krajského státního zastupitelství v Ostravě se jednalo o pokles 4,4 %, neboť v roce 2015 bylo před soud postaveno 15.929 osob a v roce 2016 pouze 15.227 osob.

 

Ke snížení došlo meziročně jak v počtu osob, na něž byla podána obžaloba (o 4 %), a to z 12.030 osob v roce 2015 na 11.552 osob v roce 2016, tak ve větší míře v poklesu počtu osob, na něž byl podán návrh na potrestání (o 8 %), neboť v roce 2015 byl návrh na potrestání podán na 17.205 osob, ale v roce 2016 na 15.833 osob.

 

Obžalobnost se v minulém roce v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci oproti roku 2015 snížila nevýznamně o 0,3 % a představovala podíl 89,7 %. U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně činila v roce 2016 obžalobnost 89 % a stejný údaj u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě představoval 90,45 %.

 

V loňském roce bylo státními zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podáno 39 návrhů na schválení dohody o vině a trestu. Byť jde oproti roku 2015 o snížení o 11,4 % (v tomto roce bylo uvedených návrhů 44), i tak podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celorepublikovém množství návrhů činil 41 %.

 

- zastavením trestního stíhání (§ 172 tr. řádu) / odložením věci ve zkráceném přípravném řízení podle § 179c odst. 2 písm. c) tr. řádu

 

K zastavení trestního stíhání došlo v roce 2016 u 1.568 obviněných, takže oproti roku 2015, kdy bylo trestní stíhání zastaveno u 1.579 obviněných, jde o zcela nevýznamný pokles o 0,7 %. Podíl osob, u nichž došlo k zastavení trestního stíhání, na celkovém počtu stíhaných osob činí 11,9 %. V případě věcí odložených ve zkráceném přípravném řízení rovněž v roce 2016 pokračoval trend snižování počtu těchto věcí, neboť v roce 2014 bylo ve zkráceném přípravném řízení odloženo 139 věcí, v roce 2015 toliko 93 věcí a v roce 2016 již pouze 69 věcí (meziroční pokles o 25,8 %).

 

- z toho zastavením trestního stíhání s využitím oportunity [§ 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu], resp. odložením věci ze stejného důvodu ve zkráceném přípravném řízení

 

Z podkladových zpráv krajských státních zastupitelství vyplývá, že z důvodu oportunity [§ 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu] bylo trestní stíhání zastaveno pouze v jednom případě, a to v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně. Ze stejného důvodu bylo o odložení věci ve zkráceném přípravném řízení rozhodnuto u 14 osob, přičemž státní zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně tak učinili ve vztahu k 6 osobám a státní zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě rozhodli stejným způsobem ohledně 8 osob.

 

- podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 tr. řádu) / podmíněným odložením podání návrhu na potrestání

 

V minulém roce narostlo oproti předchozímu roku množství osob, u nichž bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání, přičemž šlo o mírný nárůst o 0,9 % (v roce 2016 bylo takto rozhodnuto u 1.203 osob, kdežto v roce 2015 u 1.192 osob).

 

Naopak počet osob, u nichž byl aplikován institut podmíněného odložení návrhu na potrestání, poklesl o 5,9 % (v roce 2015 bylo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání rozhodnuto ve vztahu k 1.469 osobám, ale v roce 2016 se to týkalo 1.383 osob). Přes toto snížení se kvantitativní podíl rozhodnutí státních zástupců moravských krajů o podmíněném odložení ve vztahu k údajům za celou Českou republiku zvýšil na 58,2 %.

 

 

 

- postoupením věci (§ 171 tr. řádu) / odevzdáním věci ve zkráceném přípravném řízení

 

K postoupení věci došlo v roce 2016 pouze u 16 osob, což činí zanedbatelný podíl 0,12% na sumárním počtu osob stíhaných. V rámci zkráceného přípravného řízení nedošlo u nižších státních zastupitelství k odevzdání ani v jednom případě, přičemž je zřejmé, že tento institut se v posledních letech ve zkráceném přípravném řízení vůbec neaplikuje.

 

- přerušením trestního stíhání (§ 173 tr. řádu)

 

Státní zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přerušili v loňském roce trestní stíhání v minimálním počtu 8 věcí, což je v obvodu působnosti moravských krajských státních zastupitelství nejnižší počet od roku 1990.

 

- narovnáním (§ 309 tr. řádu) / odložením věci za současného schválení narovnání podle § 179c odst. 2 písm. g) tr. řádu

 

Počet narovnání se v posledních 3 letech v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stále zvyšuje (rok 2014 - 48 narovnání, rok 2015 – 65 narovnání, rok 2016 – 71 narovnání). Je ovšem nutno dodat, že se tak děje především zásluhou státních zástupců v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, neboť zde bylo evidováno narovnání u 63 osob, což představuje téměř 80 % (přesně 79,7 %) narovnání realizovaných státními zástupci v celé České republice.

 

Absolutní je potom podíl státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě na celkovém množství věcí odložených za současného schválení narovnání ve zkráceném přípravném řízení, jelikož ve všech 16 případech evidovaných na území České republiky byl tento institut aplikován v rámci Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

 

 - odstoupením od trestního stíhání mladistvých (§ 70 zákona č. 218/2003 Sb.)

 

V roce 2016 byl postup ve smyslu § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zvolen ve vztahu k 5 mladistvým, a to ohledně 4 mladistvých v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně a jednou v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

 

- odložením věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu

 

Podle podkladových zpráv krajských státních zastupitelství bylo k odložení věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu v rámci Krajského státního zastupitelství v Brně v minulém roce přistoupeno u 19 osob a v rámci Krajského státního zastupitelství v Ostravě u 17 osob, takže celkově bylo takto v minulém roce postupováno ohledně 36 osob, což představuje pokles o 12 osob oproti roku 2015 (kdy byl tento postup realizován stran 48 osob).

 

2. Poznatky významné pro objasnění příčin trendu vývoje trestné činnosti a jejích jednotlivých forem a jevů (dle jednotlivých druhů trestných činů)

 

a) vybrané hospodářské a majetkové trestné činy, korupce (tabulka č. II/2)

 

Krajské státní zastupitelství v Brně i Krajské státní zastupitelství v Ostravě vyslovila ve svých zprávách shodný názor spočívající v tom, že v roce 2016 se skladba hospodářské a majetkové trestné činnosti včetně trestných činů spojených s korupcí ve vztahu ke stíhaným a obžalovaným osobám u většiny sledovaných trestných činů výrazným způsobem oproti předcházejícímu období neodlišovala. Nelze tedy konstatovat existenci nových dosud se nevyskytujících trendů trestné činnosti. Nebyly ani zaznamenány žádné legislativní změny, jež by měly výraznější dopad na tento druh trestné činnosti. Přesto lze ze zpráv obou krajských státních zastupitelství i z tabulky č. II/2 dostupné na stránkách CSLAV vysledovat určité výraznější změny počtu stíhaných a obžalovaných osob u vybraných trestných činů.

 

U Krajského státního zastupitelství v Brně nebyl oproti roku 2015 zaznamenán výrazný nárůst stíhaných i obžalovaných osob u případného žádného ze sledovaných trestných činů. Dlouhodobě pokračující nárůst byl v tomto směru zaznamenán u trestných činů zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku (nárůst ze 195 na 208 stíhaných osob, tj. o 6,6 %, resp. obžalovaných osob ze 175 na 184, tj. o 5,1 %) a úvěrového podvodu podle § 211 tr. zákoníku (na 422 stíhaných, resp. 372 obžalovaných osob, což představuje nejvyšší počet od roku 2009). V případě trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku, byť došlo k nepatrnému poklesu stíhaných a obžalovaných osob oproti minulému období (z 686 na 674 osob, resp. z 639 na 626 osob), přesto u této trestné činnosti převyšují tyto počty minulá období až do roku 2009. Opravdu výrazný pokles nápadu byl zjištěn v případě trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku (ze 106 na 71 stíhaných osob – o 33 %, resp. ze 100 na 63 obžalovaných osob – o 37 %) a porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 tr. zákoníku, kde 9 stíhaných a 5 obžalovaných osob představuje nejmenší počet od roku 1990.

 

Oproti Krajské státní zastupitelství v Brně byl u Krajského státního zastupitelství v Ostravě zjištěn pokles stíhaných a obžalovaných osob u trestného činu dotačního podvodu podle § 212 tr. zákoníku u stíhaných osob o 14,1 % (ze 460 na 395), resp. u obžalovaných osob o 18,5 % (ze 436 na 355). Zaznamenáníhodný je pokles počtu těchto osob u trestného činu zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 tr. zákoníku, když v roce 2016 nebyl zjištěn žádný takový případ (což je nejméně od roku 1992).

 

Podobně jako v minulém roce se na celkovém počtu hospodářských trestných činů uvedených v hlavě VI. Zvláštní části trestního zákoníku výraznou měrou podílel především trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku. Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci shodně shledala za nejpalčivější oblast problematiku daňové kriminality, především karuselové obchody a obchody s výrazně nadhodnoceným zbožím. Stejně jako v předchozích letech je nutno upozornit na stále rostoucí zdokonalování a sofistikovanost páchání tohoto druhu trestné činnosti. Je patrná spolupráce pachatelů s právníky, ekonomy a daňovými poradci, celková organizovanost a koordinovanost takové trestné činnosti, což klade stále větší nároky na schopnost orgánů finanční a celní správy a orgánů činných v trestním řízení takovou trestnou činnost odhalit, objasnit, prokázat a také účinně postihnout.

 

Za velký pokrok je vnímáno zavedení kontrolních hlášení k DPH. V rámci tzv. těžké analytiky je v poměrně krátké době na základě kontrolních hlášení vymodelován celý podezřelý řetězec firem, takže je od počátku jasné, kterým směrem je nutno trestní řízení vést a není třeba ho komplikovat postupnými dotazy jednotlivým orgánům finanční správy.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě upozornilo na to, že k páchání daňové trestné činnosti jsou stále využíváni „bílí koně“ (velké množství prázdných firem, rychle se střídající bezdomovci apod.), komunikace mezi jednotlivými články organizovaných skupin je prováděna prostřednictvím moderních komunikačních kanálů mimo klasické telekomunikační operátory (Skype, Viber, WhatsApp a jiné), které nelze účinně online monitorovat. Odhalit celou strukturu pachatelů je tak mimořádně náročné.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně poukázalo na řadu skutečností limitujících orgány činné v trestním řízení při snaze bojovat proti tomuto druhu trestné činnosti. Jde především o nedostatečné personální a materiální zajištění policejních orgánů, které nemají dostatek zkušených a odborně vzdělaných vyšetřovatelů pro tuto oblast a adekvátní množství finančních prostředků na obstarání kvalitně zpracovaných znaleckých posudků. Nelze ani zajistit dostatek osob na týmovou práci zahrnující mimo klasických úkonů trestního řízení zejména zajišťování a vyhodnocování sledování osob a věcí, vyhodnocování prostorových odposlechů, telefonních hovorů a jiných forem komunikace. Personální podhodnocení bylo zaznamenáno i u specializovaných týmů určených k objasňování a vyšetřování daňové trestné činnosti (tzv. Kobra).

 

Dále je třeba zmínit přetrvávající problémy spočívající v určení místní příslušnosti orgánů činných v trestním řízení v daňových věcech. Jako zásadní je bráno sídlo finančního úřadu, pod který spadá některý z článků řetězce a který jako první podá trestní oznámení. Příslušnost finančního úřadu je přitom velmi často založena umístěním fiktivního sídla daňového subjektu do velkých měst. Negativem takového stavu je pak to, že shromažďování důkazů na opačném konci republiky výrazně snižuje účinnost a rychlost trestního řízení. Právní předpisy upravující daňové řízení jsou pružně měněny podle potřeb finanční správy tak, aby procesní kroky příslušných úřadů byly co nejefektivnější, rychlé a rovnoměrně zatěžující. Naproti tomu trestní předpisy nejsou schopny aktuální stav a potřeby rychlého a účinného trestního procesu pružně reagovat.

 

V rámci trestních věcí evidovaných přímo u Krajského státního zastupitelství v Ostravě nebyl zaznamenán případ, v němž by se promítlo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2015 sp. zn. 4 Afs 210/2014 zabývající se problematikou daňového penále z pohledu zásady ne bis in idem se závěrem, že daňové penále je trestem za nezaplacení daně a tedy překážkou trestního postihu, narozdíl oproti poznatkům signalizovaným od některých podřízených okresních státních zastupitelství, např. Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě se vyjádřilo i tak, že z hlediska skladby daňové trestné činnosti i nadále převažují jednání spočívající v krácení daně z přidané hodnoty v souvislosti s dovozem zboží z jiného členského státu EU do ČR a jeho následný prodej v tuzemsku, aniž by byla daň z přidané hodnoty řádně přiznána a řádně zaplacena.

 

Případy fiktivních (šikanózních) návrhů na zahájení insolvenčního řízení (může se jednat o trestné činy vydírání podle § 175 tr. zákoníku nebo pomluvy podle § 184 tr. zákoníku) nebyly u obou krajských státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci zaznamenány.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně konstatovalo, že rok 2016 znamenal další nárůst trestné činnosti páchané v kyberprostoru. Stále více přibývá případů osob podvedených prostřednictvím internetu, zejména v souvislosti s inzertními a aukčními portály, kdy zákazníci bez elementární opatrnosti zasílají celou částku či zálohu na objednané zboží dopředu. Modus operandi přitom zůstává stále stejný. Pachatelé těchto internetových podvodů často užívají anonymní dobíjecí bankovní karty (Blesk peněženka, Napka atd.) v kombinaci s anonymními SIM kartami a levnými mobily, čímž lze účinně bránit odhalení a ztotožnění pachatelů.

 

Toto krajské státní zastupitelství rovněž poukázalo na určité rezervy při postihování odsouzených či jiných osob v jejich majetkové sféře a při odčerpávání výnosů z trestné činnosti či náhradních hodnot za ně. I přes pozorovatelné zlepšení se stále objevují případy, kdy aktivita orgánů přípravného řízení při vyhledávání a zajišťování majetkových hodnot vhodných k realizaci těchto cílů není završena odpovídajícím rozhodnutím soudů. Lze ovšem pozorovat jistý pozitivní trend, zejména při ukládání trestů propadnutí věci (u náhradní hodnoty stále málo). Mnohá státní zastupitelství opětovně konstatovala, že realizace této problematiky nenese téměř žádné výsledky (OSZ Žďár nad Sázavou, OSZ Prostějov). Fyzické či právnické osoby jako pachatelé majetkové a hospodářské trestné činnosti jsou téměř pravidelně zcela bez majetku, často zatíženi mnoha úvěry a exekucemi.

 

V souvislosti s trestným činem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku Krajské státní zastupitelství v Ostravě akcentovalo, že tento trestný čin je sice zařazen mezi trestné činy s věcnou příslušností krajského soudu podle § 17 odst. 1 písm. c) tr. řádu, avšak v řadě trestních věcí výše způsobené škody nepřesáhla kvalifikační hranici 5 mil. Kč, zakládající věcnou příslušnost krajského soudu. V praxi tak jsou u krajského státního zastupitelství poměrně často řešeny trestní věci, které lze z hlediska výše způsobené škody označit za „bagatelní“.

 

Ve věcech korupční trestné činnosti nebyl oproti loňskému roku zaznamenán žádný zásadní výkyv. Nejčastěji oznamované jsou věci v souvislosti s veřejnými zakázkami a úředními osobami, kdy za úplatkářství je oznamovateli označeno jakékoliv jednání v souvislosti s rozhodováním věcí veřejných, aniž by byly uvedeny relevantní informace.

 

V souvislosti s korupčními a hospodářskými kauzami zmínilo Krajské státní zastupitelství v Brně i velkou administrativní náročnost pátrání po bankovních účtech zúčastněných osob, kdy je mnohdy třeba oslovit veškeré banky působící na území ČR. Připravovaná centrální evidence bankovních účtů tuto činnost jistě usnadní.

 

Pokud se jedná o odbor závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pak v roce 2016 nově napadlo do přípravného řízení (4. oddíl rejstříku VZN) celkem 79 věcí, z čehož spadalo do tzv. „insolvenčních“ věcí, tedy případů prověřování trestných činů spáchaných „v souvislosti s insolvenčním řízením“ ve smyslu § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství celkem 41 věcí, což představovalo početně největší část vyřizované agendy. I bez tzv. „insolvenčních“ kauz by nicméně roční nápad nových věcí (tj. dalších 38 věcí) odpovídal výrazně zvýšenému průměru z posledních let.

 

Trend výrazného vzestupu zatížení odboru o více než 100 % oproti době před rokem 2012, který tehdy činil cca 20 věcí za rok, tedy pokračuje, navíc byl v uplynulém roce umocněn novou agendou tzv. „insolvenčních“ kauz (§ 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství). Pro ilustraci uvádím celkový nápad věcí ve 4. oddíle rejstříku VZN za jednotlivé roky: 20 v roce 2005, 19 v roce 2006, 21 v roce 2007, 22 v roce 2008, 51 v roce 2009, 30 v roce 2010, 22 v roce 2011, 47 v roce 2012, 38 v roce 2013, 53 v roce 2014 a 39 v roce 2015, kdy nárůst nápadu v roce 2009 a 2010 byl pouze výkyvem v souvislosti s případy padělání měny EURO, které byly změnou § 15 jednacího řádu státního zastupitelství svěřeny do věcné příslušnosti vrchních státních zastupitelství bez ohledu na jakékoli kvalitativní či kvantitativní znaky, jež by nasvědčovaly vyšší závažnost či složitosti věci, přičemž prakticky všechny tyto případy byly delegovány na nižší státní zastupitelství, takže reálně, tj. po odečtení takto delegovaných bagatelních věcí, bylo na OZHFK i v těchto dvou letech meritorně vyřizováno kolem 20 nových věcí. Je tedy zřejmé, že výrazný nárůst nové agendy započal v roce 2012, skokovým nárůstem o více než 100%, přičemž tento trend je již pět let po sobě setrvalý. V případě nové agendy „insolvenčních“ kauz se tedy opakoval prakticky stejný nedostatek spočívající v absenci jakýchkoli kvalitativních či kvantitativních znaků jako ve zmíněném roce 2009 v souvislosti s trestnými činy proti jednotné evropské měně.

 

Zatížení agendou tzv. „insolvenčních“ trestných činů pak vynikne i ve spojení s údaji o věcech vyřizovaných ve 2. oddíle rejstříku VZN (tj. agenda „trestních oznámení“), která byla nejpočetnější a také mnohem náročnější na vyřízení (jak z hlediska časového, tak odborného) než podobná „insolvenční“ agenda zapisovaná do 4. oddílu rejstříku VZN, neboť vyžadovala zpravidla nastudování doručeného podání (trestního oznámení nebo jiného podání či poznatku vytěženého jiným státním zastupitelstvím apod.) a jeho příloh (mnohdy značně rozsáhlých), případně doplnění nezbytných informací z veřejně dostupných zdrojů nebo od podatele či Policie ČR, vyhodnocení skutkových a právních okolností, zejména právní kvalifikace a závažnosti a složitosti věci, věcné a místní příslušnosti, a teprve poté bylo možné přistoupit k vyžádání souhlasu nejvyššího státního zástupce s delegací věci a k vydání samotného delegačního rozhodnutí (v naprosté většině případů). Zejména tato agenda vyřizovaná ve 2. oddíle rejstříku VZN byla časově náročná a současně naprosto neefektivní, neboť nevedla k lepšímu objasnění předmětných věcí, ale pouze ke zdržení prověřování a zahlcení odboru ZHFK touto agendou. Do této agendy spadaly také případy, kdy byly vyřizovány žádosti oznamovatelů o přezkoumání rozhodnutí policejního orgánu o založení věci ad acta apod.

 

V době od 1. 1. 2016 na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci napadlo celkem 111 věcí spadajících do kategorie „trestných činů souvisejících s insolvenčním řízením“ ve smyslu předmětného ustanovení. Z toho 67 věcí bylo ve stadiu trestních oznámení či jiných poznatků o tom, že mohl být spáchán trestný čin, 41 věcí bylo po vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a ve 3 věcech již bylo zahájeno trestní stíhání. Pokud se týká právních kvalifikací, naprostá většina případů byla kvalifikována podle § 225 tr. zákoníku (v agendě prověřování ze 41 případů šlo o 22 věcí), dále podle § 222 tr. zákoníku (8 věcí) a podle § 209 a 220 tr. zákoníku (po 5 věcech).

 

Z uvedeného celkového počtu 111 napadlých věcí pouze 1 věc byla ponechána v dozoru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, přičemž se jedná o věc, v níž by bylo možné dovodit příslušnost vrchního státního zastupitelství i bez existence § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství, a to příslušnost podle § 15 odst. 5 písm. b) jednacího řádu státního zastupitelství (event. za určitých okolností také podle § 15 odst. 1 písm. a) či d) jednacího řádu státního zastupitelství). Téměř všechny ostatní napadlé věci byly delegovány postupem podle § 15 odst. 4 jednacího řádu státního zastupitelství na nižší státní zastupitelství, což ovšem představuje poměrně značnou byrokratickou zátěž a průtahy v efektivním výkonu dozoru. Každá delegace vyžaduje obvykle nastudování věci, podání nápadové informace na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství a odůvodněné žádosti o předchozí souhlas nejvyššího státního zástupce podle § 15 odst. 5 jednacího řádu státního zastupitelství, zaslání spisu na Nejvyšší státní zastupitelství, kde musí být zpracováno stanovisko k žádosti a samotný souhlas nejvyššího státního zástupce, následně se materiály vrací na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde je vydáno usnesení o příslušnosti nižšího státního zastupitelství a poté je spis expedován nově příslušnému státnímu zastupitelství a na Nejvyšší státní zastupitelství je podána zpráva o postoupení věci. V řadě případů však bylo třeba učinit ještě některé další dílčí úkony nezbytné k posouzení věci, k doplnění materiálů apod. Výjimečně byly některé případy vyřízeny meritorně na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci i jiným způsobem, pokud to bylo rychlejší a efektivnější než delegace – např. byl přezkoumán postup policejního orgánu při tzv. uložení věci ad acta, některé případy byly po jejich vyhodnocení postoupeny jinému státnímu zastupitelství (pokud bylo zjištěno, že věcná příslušnost podle § 15 odst. 1 písm. g) jednacího řádu státního zastupitelství nebo jiného ustanovení § 15 jednacího řádu státního zastupitelství není dostatečně odůvodněna) apod.

 

V rejstříku VZV (tj. věci po zahájení trestního stíhání) napadlo v roce 2016 celkem 21 věcí (z toho 3 věci „insolvenční“, které byly obratem delegovány na nižší státní zastupitelství), což je samo o sobě výrazně více než činí dlouhodobý průměr (tj. 12 věcí za rok). Rostoucí zatíženost však ještě lépe ilustruje počet stíhaných osob, jejichž počet v posledních letech výrazně stoupl, což je dáno tím, že přibývá skupinových věcí, resp. věcí s organizovanými skupinami pachatelů. Daří se získávat důkazy ke stíhání celých organizovaných zločineckých skupin, příp. i prostých organizovaných skupin. Za celý rok 2016 bylo nově stíháno 100 osob (zde je na místě upozornit na disproporci mezi údaji obsaženými ve výkazech CSLAV a skutečností, kdy ve výkazech CSLAVu je uvedeno 18 věcí a pouhých 58 osob, u nichž bylo zahájeno trestní stíhání, avšak ve skutečnosti se jednalo o výrazně vyšší počet zejména u stíhaných osob) v roce 2015 šlo o 128 osob a v roce 2014 to bylo celkem 130 osob, zatímco dlouhodobý průměr počtu stíhaných osob (do roku 2013) činil cca 55 obviněných (přitom v období 2005-2010 byl průměrný počet stíhaných osob za rok cca 50, v období 2011-2013 došlo k prvnímu výraznému zvýšení na cca 65 stíhaných osob za rok a v posledních třech letech již jde v průměru o 120 stíhaných osob za rok). Pokračuje tak strmý vzestupný trend nárůstu počtu stíhaných osob (pro úplnost - z toho právnických osob bylo v roce 2014 obviněno celkem 9, v roce 2015 celkem 17 a v roce 2016 pak 4).

 

V roce 2016 došlo k sloučení Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (dále jen ÚOKFK) a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (dále jen ÚOOZ), což mělo negativní vliv na některé trestní věci, a to především v důsledku odchodu konkrétních zpracovatelů od Policie ČR, ale také obecně v důsledku nutnosti vyřešit řadu provozních záležitostí týkajících se chodu nového útvaru. Tyto negativní vlivy však nelze doložit kvantitativními ukazateli, neboť jsou zjišťovány na základě hodnocení postupu policejních orgánů v konkrétních věcech v rámci dozorové činnosti státních zástupců. Objektivně pak lze doložit, že v roce 2016 na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nově napadlo celkem 21 případů vyřizovaných na Národní centrále proti organizovanému zločinu (dále jen NCOZ), z čehož pouze 8 případů bylo zcela nových (z toho po vzniku NCOZ se jednalo o 2 věci), zatímco 13 případů bylo vyloučeno z jiných trestních kauz (buď jako poznatek nebo jako již prověřovaný skutek; z toho na dobu po vzniku NCOZ připadá 9 vyloučených věcí). Pro srovnání v roce 2015 napadlo od ÚOKFK a ÚOOZ celkem 26 případů (12 zcela nových a 14 vyloučených), v roce 2014 pak od ÚOKFK a ÚOOZ napadlo celkem 48 věcí (36 zcela nových a 12 vyloučených) a v roce 2013 celkem 28 věcí (25 zcela nových a 3 vyloučené). Z uvedené časové řady vyplývá, že se průběžně snižuje počet věcí zahajovaných zcela nově, a to zejména věcí vyhledaných operativně pátrací činností policie, zatímco na přibližně stejné úrovni zůstává počet věcí tzv. vyloučených, kdy jde většinou již o starší, historické skutky. Na druhou stranu nelze v této chvíli jednoznačně konstatovat, že by pokles počtu nově vyhledaných a zahájených trestních věcí byl zapříčiněn jednoznačně vytvořením NCOZ, neboť k výraznějšímu poklesu nápadu zcela nových případů poprvé došlo již v roce 2015, kdy tomu však bylo jednoznačně v reakci na mimořádně vysoké zatížení obou útvarů velkým počtem trestních věcí z let 2013 a 2014, kdy se navíc mnohdy jednalo o mimořádně rozsáhlé a složité kauzy. Je však nutné dodat, že pokles vyhledávací činnosti lze akceptovat jen v relativně krátkém časovém období a že by se již rozhodně neměl opakovat v letošním roce, který lze považovat z hlediska hodnocení činnosti NCOZ za klíčový.

 

Výpadek v nápadu nových věcí zpracovávaných na NCOZ v loňském roce oproti roku 2015 a zejm. 2014 byl vyrovnán především případy zpracovávanými Generální inspekcí bezpečnostních sborů, která v posledních dvou letech mírně narůstá (v této agendě bylo evidováno v roce 2016 celkem 11 nových věcí ve 4. oddíle rejstříku VZN). Tato část agendy se tak stala svým téměř třetinovým podílem na celkovém počtu nově napadlých věcí (tj. 39 věcí bez započtení tzv. „insolvenční“ agendy, která byla vyřízena delegací na nižší státní zastupitelství) nejpočetnější. Početně velmi významnou část agendy tvořily i případy rozsáhlé daňové kriminality, pro kterou je typické působení organizovaných skupin s konspirativním způsobem jednání, výrazný mezinárodní prvek a mimořádná rozsáhlost činnosti těchto skupin, což vše velmi komplikuje proces dokazování a ovlivňuje zásadně délku řízení, stejně jako nutnost analyzovat obrovské množství dat z počítačů, e-mailů apod. Další prověřovaná trestná činnost byla poměrně různorodá, v řadě případů je však společným jmenovatelem prověřovaných věcí podezření z působení organizovaných skupin pachatelů, když těmto případům se Vrchní státní zastupitelství v Olomouci věnuje primárně, neboť se jedná o nejzávažnější a velmi obtížně prokazatelnou formu trestné činnosti.

 

V minulých letech představovaly výrazné zatížení označeného odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci případy spojené s fotovoltaickými elektrárnami. V roce 2016 již napadly pouze dvě nové kauzy ve fázi prověřování, ale do této kategorie spadá celkem 8 nových věcí ve stadiu po zahájení trestního stíhání. Právě kauzy týkající se fotovoltaických elektráren, tvořící v minulých letech významnou část celkového nápadu nových věcí, mimořádně zatěžovaly a zatěžují činnost odboru, když k této agendě je třeba připočítat i dalších cca 100 věcí zapsaných ve druhém oddíle rejstříku VZN v letech 2013 až 2015 (zejména pak v roce 2014), kde státní zástupci přezkoumávali postupy policejních orgánů v tzv. předprocesním stadiu policejního šetření, a to vždy na podkladě předloženého spisového materiálu, mnohdy poměrně rozsáhlého. Přezkum těchto spisů byl přitom proveden ještě jednou na konci roku 2015 a v první čtvrtině roku 2016 v návaznosti na vývoj v pojímání těchto případů, takže byť se tato agenda neprojevila statisticky v nápadu nových věcí za rok 2016 (protože se jednotlivé případy již znovu nezapisovaly, ale otevíraly se již uzavřené spisy z předchozích let), měla značný vliv na zatíženost odboru zejména v prvním pololetí roku 2016. Tato agenda se průběžně přesouvá do stadia vyšetřování a v roce 2017 lze předpokládat u převážné části těchto případů skončení přípravného řízení a definitivní skončení případů nebo jejich převod do stadia řízení před soudem.

 

V rámci hodnocení nových trendů a jiných významných poznatků lze poukázat na snižování výše způsobené škody u případů krácení daní, na což mělo nepochybně vliv více faktorů, včetně činnosti tzv. „daňové kobry“ jako metody spolupráce orgánů finanční a celní správy, policie a státního zastupitelství, ale především změny v oblasti prevence tohoto druhu kriminality (tj. změny v daňových předpisech a v analytické činnosti správců daní, zejm. v oblasti včasnosti detekce daňových úniků).

 

V rámci agendy objasňování úniků informací od orgánů činných v trestním řízení a zneužívání pravomocí těchto orgánů jsou pak opakovaně zjišťovány závažné skutečnosti, které umožňují či usnadňují páchání této trestné činnosti na jedné straně a naopak výrazně znesnadňují odhalování pachatelů, přičemž stále nedochází ke zlepšení situace a podobné nedostatky se objevují dlouhodobě. Mezi tyto skutečnosti patří zejména nedostatky v ochraně údajů pocházejících z trestních spisů, informačních systémů a databází Policie ČR a vůbec v nakládání se spisovými materiály (způsob uložení spisů u zpracovatelů, evidence přístupu jednotlivých osob k nim, rozsah seznamování se se spisy různými osobami, rozsah přístupových práv k datům v informačních systémech a databázích, způsob provádění lustrací atd.) a dále zneužívání systému tzv. blokací v informačních systémech a databázích Policie ČR. Nedostatky jsou zmíněny ve vztahu k Policii ČR, neboť naprostá většina prověřovaných případů této části agendy se týkala různých útvarů Policie ČR.

 

Identifikovány byly dále problémy s právní kvalifikací některých jednání, které by bylo možné označit jako „maření spravedlnosti“, když bylo zjištěno, že některé typy jednání nelze podřadit z důvodu nedostatečné právní úpravy a s přihlédnutím k některým soudním judikátům z doby před rokem 1989, které jsou nadále přejímány, ačkoli došlo k výrazným změnám v trestněprávních předpisech, pod skutkovou podstatu žádného trestného činu, ačkoli jde o závažná protiprávní jednání. Bylo by proto na místě vyvíjet i nadále snahu o legislativní úpravy, které by umožnily dostatečný postih těchto jednání v rozsahu obdobném např. německé nebo slovenské právní úpravě, které obsahují trestný čin „maření spravedlnosti“.

 

b) vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti (tabulka č. II/3 a č. II/3a)

 

Krajské státní zastupitelství v Brně a Krajské státní zastupitelství v Ostravě v podkladových zprávách uvádí, že v případech evidovaných u těchto krajských státních zastupitelství, jakož i u okresních státních zastupitelství v obvodu jejich působnosti, nelze ani za rok 2016 vysledovat žádné výraznější nové trendy ve vývoji dané trestné činnosti.

 

Obě krajská státní zastupitelství ve vztahu k násilným deliktům v obecné rovině zmiňují, že předmětná trestná činnost je páchána převážně v důsledku neuspořádaných rodinných vztahů a v důsledku ovlivnění aktérů alkoholem či jinými návykovými látkami, často však i z malicherných příčin.

 

Pokud jde o jednotlivé trestné činy, ze statistických údajů vyplývá, že pro trestný čin kuplířství podle § 189 tr. zákoníku (dříve § 204 tr. zák.) bylo oproti předchozímu období, kdy bylo v obvodu působnosti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci stíháno 39 osob, v roce 2016 stíháno celkem 11 osob, tj. o 28 osob méně, tedy došlo k poklesu cca o 72 %.

 

Uvedený pokles je odrazem situace v Severomoravském kraji, kde oproti roku 2015 (kdy zde bylo stíháno celkem 31 osob), byly v roce 2016 stíhány pouze 3 osoby – uvedený pokles souvisí opět s akcí „Anděl“, zmiňovanou již v předchozích zprávách, když v mezidobí došlo k uzavření trestních věcí vztahujících se k uvedené akci (vedena proti provozovatelům podniků poskytujících sexuální služby za úplatu). Stav evidované trestné činnosti se tak navrátil do stavu, který byl zaznamenán v letech 2010-2013.

 

Co se týče trestného činu vraždy podle § 140 tr. zákoníku (dříve dle § 219 tr. zákona), lze mít za pozitivní jev spočívající ve snížení počtu stíhaných osob pro tento trestný čin. Zatímco v roce 2015 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stíháno celkem 69 osob, v roce 2016 bylo stíháno celkem 51 osob, tedy o 18 osob méně, což představuje pokles cca o 27 %, přičemž na uvedeném poklesu se stav v obou krajích podílel rovnovážně.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v této souvislosti zmiňuje dva případy, jejichž předmětem bylo jednání, které se svou brutalitou a agresivitou vymyká jiným případům vraždy.

 

Věc vedená pod sp. zn. 1 KZV 11/2016, kdy pachatel, který se nedokázal vyrovnat s rozchodem se svou přítelkyní, tuto vylákal do areálu arboreta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, kde jí předem připraveným nožem zasadil 25 bodnořezných ran po celém těle, zejména do hlavy, přičemž poškozená na základě tohoto masivního útoku téměř okamžitě na místě zemřela. Případ vyvolal celorepublikovou publicitu.

 

Věc vedená pod sp. zn. 1 KZV 19/2016, kdy pachatel své družce, která se nacházela ve 23.-25. týdnu těhotenství, ze žárlivosti a pod vlivem návykových látek svázal nohy a ruce, poté ji po dobu tří až čtyř hodin opakovaně s přestávkami dusil, nejprve rukou, poté za užití igelitové tašky a potravinářské fólie, a na závěr jí do úst nacpal smotek potravinářské fólie a ústa převázal nátělníkem, přičemž poškozená tento útok nepřežila.

 

Krajským státním zastupitelstvím v Brně, pobočkou ve Zlíně byl zmíněn jeden do jisté míry mimořádný případ sp. zn. 3 KZV 4/2016 - jednání pachatele spočívalo v útoku střelnou zbraní vůči soudním exekutorům, v souvislosti s výkonem jejich pravomoci, a bylo právně posouzeno jednak jako zločin vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dále jako přečin vyhrožování s cílem působit na úřední osobu dle § 326 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku.

 

Pokles počtu stíhaných osob byl zaznamenán rovněž u trestného činu těžké ublížení na zdraví podle § 145 tr. zákoníku (dříve dle § 222 tr. zák.), když zatímco v roce 2015 bylo v obvodu působnosti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci stíháno celkem 329 osob, v roce 2016 bylo stíháno 300 osob, tj. o 29 osob méně, tedy pokles činí cca 8,8 %, což lze mít za pokles podstatně výraznější ve srovnání s rokem 2015, kdy činil 1,5 % oproti roku 2014.

 

I ve vztahu k uvedenému trestnému činu je na místě poukázat na odlišnou situaci v obvodu jednotlivých krajských státních zastupitelství, neboť zatímco v Jihomoravském kraji došlo k nárůstu počtu stíhaných osob pro tento trestný čin o 12 osob, Severomoravský kraj vykazuje pokles poštu stíhaných osob o 41 osob oproti roku 2015.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v této souvislosti s výše uvedenými trestnými činy vraždy a těžké ublížení na zdraví uvedlo, že z jeho strany nebyly v průběhu roku 2016 ani v jednom případě aplikovány privilegované skutkové podstaty trestných činů zabití podle § 141 tr. zákoníku a ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a tr. zákoníku. Návazně poukázalo na poznatek, že Městským státním zastupitelstvím v Brně byla privilegovaná skutková podstata trestného činu ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky podle § 146a tr. zákoníku aplikována ve čtyřech věcech, ve všech případech byla kvalifikace soudem akceptována.

 

U dalšího ze sledovaných trestných činů, a to u trestného činu loupeže podle § 173 tr. zákoníku (dříve podle § 234 tr. zákona) došlo i v roce 2016, stejně jako v letech 2014 a 2015, k poklesu počtu stíhaných osob, a to poněkud výraznějšímu, když oproti roku 2015 bylo stíháno o 84 osob méně, tj. cca o 14,7 %. Pokles byl zaznamenán v Jihomoravském i Severomoravském kraji, v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně byl pokles výraznější, stíháno bylo o 59 osob méně než v roce 2015, zatímco v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě o 25 osob méně. Příčiny daného jevu žádné z krajských státních zastupitelství neuvádí s tím, že k tomuto nedisponují využitelnými poznatky.

 

Pokud pak jde o trestný čin vydírání podle § 175 tr. zákoníku (dříve podle § 235 tr. zákona), zatímco v roce 2015 byl evidován podstatný nárůst této trestné činnosti (o 27,7 %), v roce 2016 naopak došlo k výraznému snížení počtu stíhaných osob, a to jak v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně (stíháno o 45 osob méně), tak zejména v obvodu působnosti Krajského státní zastupitelství v Ostravě (stíháno o 65 osob méně). Celkem tedy v roce 2016 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stíháno pro uvedený trestný čin 342 osob, což je o 110 osob méně než v roce 2015, kdy bylo stíháno celkem 452 osob.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v podkladové zprávě poukazuje na poznatek, vyplývající i ze správ nižších státních zastupitelství, ohledně nárůstu trestných činů páchaným prostřednictvím internetu, a to včetně trestných činů vydírání a nebezpečného pronásledování. K tomuto druhu trestné činnosti je zmiňována mimořádně složitá věc Městského státního zastupitelství v Brně 3 ZT 28/2016 – v této  je vedeno trestní stíhání pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečin šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 1, odst. 3 písm. e) tr. zákoníku, spáchaných formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kdy jednání bylo pácháno ze zahraničí prostřednictvím internetu, takže věc je komplikována mezinárodním přesahem, bylo spolupracováno s Hondurasem, USA, Mexikem, Lotyšskem, Slovenskem, Polskem a Německem, byla využita i pomoc Eurojustu.

 

Za závažný případ tohoto druhu trestné činnosti lze označit vydírání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočka Jihlava, kterému pachatel umístil pod jeho soukromé vozidlo delaborovaný granát (obviněný se domníval, že jde o granát funkční). Závažné je především zjištění, jakým způsobem si obviněný obstaral adresu státního zástupce (a dále i adresy soudců a vrchního komisaře PČR), a to pouhým dotazem na katastru nemovitostí na listy vlastnictví těchto osob, přičemž uvedl pouze jména a pracovnice katastru mu vlastníky nemovitostí vylustrovala). Tuto možnost je třeba chápat jako jednoznačné bezpečnostní riziko.

 

Co se týče trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku (dříve podle § 238 tr. zákona), také u tohoto byl v roce 2016 vykázán pokles počtu stíhaných osob ve srovnání s rokem 2015, a to o 82 osob, tj. cca o 10 %, přičemž k poklesu došlo fakticky pouze v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, avšak přes tento pokles bylo v regionu Severomoravského kraje stíháno 454 osob, což je podstatně více než v Jihomoravském kraji, kde bylo stíháno 277 osob.

 

U trestné činnosti proti lidské důstojnosti, konkrétně u trestného činu znásilnění podle § 185 tr. zákoníku (dříve podle § 241 tr. zákona) došlo v roce 2016 k celkovému poklesu této trestné činnosti, což se promítlo na snížení poštu stíhaných osob o 26 stíhaných, tj. o 19,8 %, když zatímco v roce 2015 bylo v obvodu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stíháno celkem 131 osob, v roce 2016 bylo stíháno 105 osob, přičemž na tomto poklesu má podstatný podíl stav v Severomoravském kraji, kde bylo stíháno o 24 osob méně ve srovnání s předchozím rokem.

 

U trestného činu pohlavní zneužívání podle § 187 tr. zákoníku (dříve podle § 242 tr. zákona) je vykazován stav poněkud odlišný než u trestného činu znásilnění, neboť zatímco v roce 2015 byl evidován pokles počtu stíhaných osob, v roce 2016 byl zaznamenán nárůst počtu stíhaných pro tento čin o 5 %.

 

Krajským státním zastupitelstvím v Brně, pobočkou v Jihlavě, byl zmíněn do jisté míry výjimečný případ spadající do trestné činnosti proti lidské důstojnosti, a to věc sp. zn. 4 KZV 18/2016, v níž bylo vedeno trestní stíhání proti třem osobám pro skutek právně posouzený jako pokus zločinu zbavení osobní svobody podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 170 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku spočívající v tom, že nejdříve se neúspěšně pokusili o únos ženy z parkoviště a následně unesli ženu z autobusové zastávky, v obou případech za účelem dlouhodobého věznění a znásilňování unesené, kdy se mělo jednat o jejich „sexuální otrokyni“.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně pak dále ve vztahu k trestné činnosti mající znaky týrání, domácího násilí, zmiňuje poznatek získaný od Okresního státního zastupitelství Brno-venkov ohledně řady případů, kdy rodiče jsou týráni svými dětmi, a to i nezletilými.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě, obdobně jako ve zprávě za rok 2015, opět zmiňuje okolnosti, které znesnadňují prokázání trestné činnosti, k níž dochází v rámci rodiny, tedy oznamování se značným časovým odstupem, rozpornost mezi výpovědí osoby obviněné a osoby poškozené, problém s posuzováním věrohodnosti poškozených osob, kdy tuto otázku mnohdy není možno jednoznačně posoudit ani na základě znaleckých posudků, dále absence dalších důkazů, kterážto situace mnohdy vyúsťuje v zastavení trestního stíhání či ke zproštění soudem.

 

c) vybrané trestné činy spáchané nedospělými osobami, mladistvými a na dětech a na mládeži (tabulky č. II/4a až II/4f)

 

Pokud jde o osoby mladší 15-ti let, které se dopouštějí činů jinak trestných, oproti roku 2015, kdy byl zaznamenán pokles počtu těchto delikventů, byť nepatrný (o 2,7 %), došlo v roce 2016 k nárůstu počtu nedospělých delikventů, a to o 55, tj. cca o 9,5 %, přičemž na tomto nárůstu se zásadněji podílí Severomoravský kraj (evidováno 36 nedospělých pachatelů). Situace v jednotlivých okresech však rozdílná, např. Okresní státní zastupitelství v Kroměříži (Jihomoravský kraj) eviduje nárůst nápadu věcí týkajících se nezletilých osob o 40 %.

 

Z podkladových zpráv Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě se podává, že charakter protiprávního jednání nedospělců se nijak výrazně neliší od předchozího období, převažovala majetková trestná činnost, zejména krádeže a poškozování cizí věci (m.j. formou tzv. sprejerství). Nicméně častěji se nedospělci dopouští i jednání spočívajícího v pohlavním zneužívání – jako příklad lze uvést věc Městského státního zastupitelství v Brně - případ poškozené, která od svých 12-ti let vykonávala pohlavní styk s několika nezletilými, příp. mladistvými, v jednom případě při sexuálním styku s nezletilým byla druhým přítomným nezletilým natáčena na mobil a ten poté rozšiřoval fotografie mezi spolužáky ve škole. Častěji je také nedospělými využíváno k páchání protiprávního jednání výpočetní techniky, k tomuto byl např. Okresním státním zastupitelství v Novém Jičíně řešen případ nezletilé, jejíž jednání by jinak naplňovalo znaky trestného činu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku, a které spočívalo ve sdělování záměrně nepravdivých informací se sexuálním podtextem o učiteli ZŠ prostřednictvím sociální sítě facebook, kdy tyto informace byly způsobilé ohrozit jeho vážnost u veřejnosti a přivodit mu nepříjemnosti zejména v zaměstnání.

 

Ohledně trestné činnosti páchané mladistvými je možno konstatovat, že i nadále pokračuje dlouhodobý trend postupného poklesu počtu mladistvých osob, vůči nimž bylo zahájeno trestní stíhání anebo jimž bylo sděleno podezření v rámci zkráceného přípravného řízení.

 

Jak vyplývá z příslušných statistických údajů, v roce 2016 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci registrováno celkem 849 těchto mladistvých delikventů, což oproti roku 2015 (kdy bylo evidováno 989 těchto mladistvých), představuje pokles o 140 osob, tedy o 14,3 %.

 

K podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu v roce 2016 nedošlo, tedy situace zůstává stejná jako v letech předchozích.

 

Zkrácené přípravné řízení bylo uplatněno u 132 mladistvých, tj. cca u 15,5 % z celkového počtu mladistvých delikventů. Ve zkráceném přípravném řízení byla řešena méně závažná trestná činnost, jako zejména krádeže, výtržnictví, poškozování cizí věci (včetně sprejerství), ublížení na zdraví. V této souvislosti Krajské státní zastupitelství v Brně zmiňuje zavedenou praxi, tedy že zpravidla již na počátku trestního řízení je oslovována Probační a mediační služba za účelem provedení pohovoru s mladistvým a zvážení vhodných opatření.

 

Klasické trestní řízení bylo u státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2016 vedeno u 717 mladistvých delikventů. Pokud jde o charakter páchané trestné činnosti řešené v tomto řízení, nejčastěji se jedná o majetkové delikty, zejména o provinění krádeže podle § 205 tr. zákoníku (dříve podle § 247 tr. zákona), kdy pro toto jednání bylo stíháno 204 mladistvých, výjimkou však nejsou i závažnější jednání naplňující zákonné znaky provinění loupeže podle § 173 tr. zákoníku (dříve podle § 234 tr. zákona), pro kteréžto provinění bylo v roce 2016 stíháno celkem 61 mladistvých. Nicméně ze statistických údajů je zřejmý pokles páchání majetkové trestné činnosti mladistvými, ovšem příčiny poklesu nelze objektivizovat.

 

V podkladových zprávách Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě jsou dále uváděny poznatky získané od okresních státních zastupitelství působících v obvodu jejich působnosti, týkající se trestné činnosti mladistvých, konkrétně svěřenců výchovných ústavů.

 

Konkrétně Okresní státní zastupitelství ve Znojmě poukázalo na zhoršující se skladbu chovanců ve VÚM Višňové (mladiství odsouzení pro závažný zločin vraždy, mladiství, u nichž byly diagnostikovány poruchy charakteru sexuálního sadismu apod.), což vede ke stále zhoršující se situaci, jako útěkům, šikaně, napadání vychovatelů.

 

Okresní státní zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou, v jehož obvodu se též nachází výchovný ústav, je uváděno, že téměř všichni chovanci, chlapci, byli stíháni pro provinění nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 tr. zákoníku, přičemž s touto trestnou činností v mnoha případech souvisí i páchání majetkové trestné činnosti.

 

Také některá okresní státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě poukázala na to, že na trestné činnosti mladistvých se výraznou měrou podílí svěřenci výchovných ústavů v jejich obvodech, a to nejen v době neoprávněných pobytů mimo výchovná zařízení, ale i v souvislosti s jejich umístěním v oněch zařízeních, kdy se dopouští často šikany. Jako příklad je uváděna trestní věc Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně sp. zn. 1 ZT 252/2016, kdy mladistvý se měl dopustit celkem 9 dílčích útoků kvalifikovaných jako provinění vydírání podle § 175 odst.1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, provinění nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b), d) tr. zákoníku a dalších, tím, že vyhrožoval jinému svěřenci Výchovného ústavu v Novém Jičíně podřezáním či jiným způsobem zabití a způsobení vážné újmy na zdraví, pokud bude proti němu vypovídat v trestním řízení, dále fyzicky a slovně napadal etopedku uvedeného zařízení a vyhrožoval jí, že pokud se k němu přiblíží, bude mít problém, stejným způsobem pak vyhrožoval telefonicky jiné pedagogické pracovnici ústavu, která jeho závadové jednání oznámila řediteli ústavu, že skončí na invalidním vozíku nebo že zařídí její propuštění z práce, takto se k pedagogické pracovnici choval i během oběda v jídelně, kdy jí vyhrožoval, že jestli bude nadále oznamovat jeho výchovné problémy, fyzicky ji napadne takovým způsobem, že ji manžel nepozná, a hlasitě agresivně slovně napadal též zástupce ředitele výchovného ústavu, který se pracovnice zastal, a vyhrožoval mu , že vezme nůž a vrazí mu ho do hlavy – k osobě mladistvého je pak v této souvislosti uváděno, že se jedná o osobu zneužívající omamné a psychotropní látky, převážně pervitin, který dokonce distribuoval i mezi další svěřence ústavu.

 

Co se týče trestné činnosti páchané na dětech, ze statistických údajů obsažených v tabulkách vyplývá, že i v roce 2016 byl ze všech trestných činů spadajících do této kategorie páchán nejčastěji trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku (dříve podle § 213 tr. zákona), a to přesto, že oproti roku 2015 došlo k určitému poklesu počtu stíhaných osob pro tento trestný čin konkrétně o 117 osob, tj. cca o 8,5 %, když v roce 2016 bylo stíháno celkem 1262 osob.

 

Pokud jde o ostatní trestné činy, zde lze zmínit poněkud odlišný stav v jednotlivých krajích, neboť zatímco v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně je vykazován pokles počtu stíhaných, vyjma u trestného činu ohrožování výchovy dítěte, v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě je naopak u většiny těchto trestných činů vykazován nárůst počtu osob stíhaných pro tyto trestné činy. Co se týče zmíněného trestného činu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 tr. zákoníku (dříve podle § 217 tr. zákona), pro tento bylo v roce 2016 stíháno celkem 213 osob, což je o 35 osob více oproti roku 2015, tedy nárůst činí cca 19,7 %.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě se pak v podkladové zprávě blíže vyjadřuje k nárůstu počtu stíhaných osob pro trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku (dříve podle § 215 tr. zákona), který činil 65 % (v roce 2015 stíháno 20 osob, v roce 2016 stíháno 33 osob), kdy má za to že ani tyto údaje zřejmě nemapují skutečnou situaci, neboť nejsou odhalovány veškeré případy protiprávního jednání tohoto charakteru. Zmíněné je totiž odvislé nejen na učinění trestního oznámení, ale i na dalších okolnostech, jako té, že matky nezletilých dětí nemají zájem na trestním stíhání svých partnerů z obavy ze zhoršení sociální úrovně rodiny. Často je také trestní řízení komplikováno odmítáním vypovídat anebo změnami výpovědí dotčených osob.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě ve vztahu k tr. činu podle § 198 tr. zákoníku prezentovalo též poznatek o zvýšení četnosti závažných případů týrání nezletilých dětí pěstouny, mající děti v náhradní péči, což návazně vyvolává i pochybnosti o dostatečném prověřování osob pro výkon pěstounské péče. K tomuto zmiňuje, m.j., i věc, v níž se uvedeného protiprávního jednání měla dopustit pěstounka tím, že v době od 1.6.2016 do 7.12.2016 v užívaném bytě měla nezletilou, nar. 2013, nepřiměřeně fyzicky trestat, přičemž při lékařské prohlídce bylo zjištěno, že nezletilá je apatická, má prořídlé vlasy, hematom pod pravým okem, odřený nos, zdeformovaný ret, hematomy na obou bércích staršího data, deformity obou loktů (později prokázáno neléčení vykloubení a neléčené zlomeniny), jakož byly zjištěny i další stopy v oblasti genitálií a konečníku, vyvolávající podezření ze zasahování do pohlavní sféry nezletilé.

 

Dále Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukázalo na to, že i v roce 2016, stejně jako v roce 2015, bylo zaznamenáno zvýšení počtu případů kvalifikovaných jako přečin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 3 tr. zákoníku, což je přisuzováno stále zdokonalující se počítačové technice a její dostupnosti.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v podkladové zprávě zmínilo dvě věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 67/2016 a 1 KZV 69/2016, v nichž jsou stíhány matky pro zločin vraždy podle § 140 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měly dopustit tím, že plánovaně úmyslně usmrtily své malé dítě, kojence.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně pak ve vztahu k trestným činům páchaným na dětech a na mládeži poukazuje v podkladové zprávě na nejednotnost postupu orgánů činných v přípravném řízení trestním v souvislosti s řešením otázky, ve které fázi a jakým způsobem provádět výslechy nezletilých poškozených, zejména když oznámení pro podezření ze spáchání sexuálně motivované trestné činnosti je podáváno s časovým odstupem od spáchání.

 

Dále Krajské státní zastupitelství v Brně poukazuje na neúměrné prodlužování doby potřebné pro znalecké zkoumání a zpracování znaleckých posudků z příslušných odvětví, což je způsobeno malým počtem znalců s požadovanou specializací a značnou zatížeností těchto znalců (tito znalci jsou přibíráni též civilními soudy), takže ani ve vazebních věcech není výjimkou, že znalecký posudek je vypracován po době delší 6 měsíců od jeho zadání, což ve svém důsledku má negativní vliv na délku přípravného řízení. 

 

Krajské státní zastupitelství v Brně dále v podkladové zprávě sděluje, že státní zástupci, specialisté na danou problematiku, by uvítali pořádání většího počtu odborných pracovních porad pro specializované státní zástupce v rámci celé ČR za účelem výměny názorů, sjednocení postupů, vyhodnocení rozhodovací praxe soudů a řešení aktuálních problémů, např. ohledně zmíněného nedostatku znalců, způsobu provádění výslechů dětí v kontextu s nejnovějšími poznatky z viktimologie, psychologie, sociologie aj. Stejně tak by uvítali možnost účastnit se porad a seminářů pořádaných Policií ČR, event. dalšími institucemi, které se zabývají dětmi a mládeží (např. ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, společnosti soudních psychologů, psychiatrická společnost, Probační a mediační služba), ale i nevládními či neziskovými organizacemi (např. Bílý kruh bezpečí, La strada).

 

d) trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek (tabulka č. II/5, přehled č. II/5a)

 

Z podkladových zpráv Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě a ze statistických údajů vyplývá, že tato trestná činnost se ve sledovaném období vyskytla pouze sporadicky. Přičemž zatímco v roce 2015 byl počet stíhaných osob (stíháno celkem 44 osob) téměř shodný s počtem v roce 2014 (stíháno celkem 43 osob), v roce 2016 došlo k výraznému poklesu, když pro předmětnou trestnou činnost bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stíháno celkem 18 osob, tedy o 26 osob méně, pokles tak činil 59 %.

 

Odlišná situace oproti roku 2015 v této souvislosti byla zaznamenána i v jednotlivých krajích, neboť zatímco v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2015 stíhání 8 osob, v roce 2016 bylo stíháno celkem 13 osob, tedy cca o 62 % více, V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě naopak došlo oproti roku 2015, kdy v jeho regionu bylo stíháno pro předmětnou trestnou činnost 36 osob, k velmi výraznému poklesu, a to o 86 %, když stíháno bylo celkem toliko 5 osob.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v podkladové zprávě uvedlo, že protiprávní jednání spočívalo převážně v hajlování, kresbě hákových křížů, vykřikování různých dehonestujících výroků a též zveřejňování nenávistných textů vůči uprchlíkům nebo židům na internetu.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě pak v návaznosti na pokles počtu stíhaných osob zmiňuje poznatek, že ani v regionech, v nichž dochází ke kumulaci obyvatel romského etnika, nebyl zaznamenán výskyt sledovaných trestných činů ve zvýšeném počtu, ale ani jednání významné závažnosti, když převážně se jednalo o případy slovních ataků nebo vyobrazení nenávistných nápisů na zdech domů.

 

Na základě výše uvedených poznatků lze tedy konstatovat, že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám v trendech vývoje předmětné trestné činnosti.

 

e) trestné činy cizinců (tabulka č. II/6)

 

Pokud se týká problematiky trestné činnosti páchané cizinci v Severomoravském kraji, v rámci územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, lze z dostupných statistických údajů vysledovat, že podobně jako v předcházejících obdobích, také i v průběhu roku 2016 se výraznou měrou na páchání trestné činnosti cizinci, vyjma již tradičně nejvyššího počtu příslušníků Slovenské republiky, podílejí především občané Polské republiky, dále státní příslušníci Ukrajinské republiky a Vietnamské socialistické republiky.

 

Celkem bylo v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě trestně stíháno 284 cizinců, což je oproti roku 2015 navýšení o 20 osob (r. 2014 celkem 264 stíhaných osob), z toho bylo 133 Slováků, 44 Poláků, 26 Ukrajinců a 23 Vietnamců, zbylí cizí státní příslušníci se pohybují pouze v řádu jednotek. Za zaznamenání stojí, že počet stíhaných Ukrajinců předčil Vietnamce. Obžalováno bylo 259 osob. Zkrácené řízení bylo vedeno v 302 případech. 

 

Na základě statistických údajů pro Jihomoravský kraj bylo zjištěno, že na území tohoto kraje, v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, bylo stíháno celkem 337 cizinců, což je oproti roku 2015 nárůst 47 osob, z toho 304 osob cizinců bylo obžalováno. V 635 případech bylo vedeno zkrácené trestní řízení. Ve skladbě převažují státní příslušníci Slovenska – 160 osob, Vietnamské socialistické republiky – 40 osob, Ukrajiny – 29 osob, Rumunska – 17 případů a Polska – 6 osob. Další národnosti jsou početně zastoupení v počtu pod 10 osob. I v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně pokud jde o národnostní skladby pachatelů, tato je bez výrazných výkyvů oproti předcházejícím rokům.

 

Cizinci se v obvodu působnosti obou shora označených krajských státních zastupitelství dopouštějí trestné činnosti převážně na úseku obecné, drogové a majetkové kriminality, přičemž na úseku drogové trestné činnosti stále převažují především Vietnamci (velkopěstírny marihuany, výroba a distribuce pervitinu), což se podává z poznatků např. Okresního státního zastupitelství ve Znojmě či Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou.

 

Pokud jde o nějaké zásadnější jevy, vztahující se k postihu trestných činů páchaných cizinci, z dostupných podkladů lze konstatovat, že v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně narůstá počet trestných činů spočívajících v legalizaci výnosů trestné činnosti spáchané hlavním pachatelem v zahraničí, a to převodem podvodně provedené platby na účet založený účelově v České republice, kde cizinci z účtu vyberou hotovost nebo částku přepošlou na jiný zahraniční účet. V těchto případech je často problematické zadokumentovat primární trestný čin, když peníze jsou zasílány z exotických zemí jako je Egypt nebo Kolumbie, což trestní řízení znesnadňuje a výrazně prodlužuje jeho délku. Ke značnému prodloužení délky řízení dochází také v případech, kdy primární trestný čin byl spáchán na území EU.

 

Dále z poznatků Okresního státního zastupitelství ve Znojmě vyplývá, že se v tomto okrese standardně vyskytuje trestná činnost vietnamské komunity spočívající ve stále sofistikovanějších formách prodeje padělků různých druhů zboží a různých značek, tedy trestné činy dle § 268 a násl. tr. zákoníku, s jejímž odhalováním a prokazováním nejsou při nasazení operativně pátracích prostředků významnější problémy.

 

Z poznatků poskytnutých Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočka ve Zlíně, vyplynulo, že v souvislosti s prověřováním daňové trestné činnosti byl zaznamenán nový trend spočívající v zapojení českých osob a českých společností do řetězových obchodů, jejichž cílem není krácení daně z přidané hodnoty v České republice, ale ve Slovenské republice či v Polsku. Zdejší osoby tak pouze potvrzují zahraničním osobám dodání zboží do jiného členského státu (tj. např. z Polska do České republiky), v důsledku čehož zahraniční osoby ve svém státu uplatňují osvobození takového uskutečněného zdanitelného plnění od DPH, zboží je skutečně do České republiky dovezeno, avšak obratem (za provizi) je následně dodáno zpět – jinému daňovému subjektu (např. v Polsku), který pořízení zboží z jiného členského státu (z ČR) nepřizná. Jak již bylo uvedeno, v takovém případě nedochází ke krácení DPH v ČR, pročež tyto případy nelze v České republice stíhat, a byť je objasnění takového obchodování poměrně náročné (prověřování je zahájeno na základě trestního oznámení správce daně, který má podezření, že zboží v České republice zůstává a že ke krácení DPH v ČR dochází), následně zřejmě dojde pouze k postoupení spontánní informace příslušnému druhému státu k případnému trestněprávnímu postihu v jeho jurisdikci.

 

Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci byli v r. 2016 trestně stíháni 3 cizinci, z toho jeden občan Spolkové republiky Německo a dva občané Polska. Všichni tři byli také obžalováni.

 

f) drogové trestné činy (tabulka č. II/7)

 

V rámci působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, na území Severomoravského kraje, lze v obecné rovině konstatovat, že samotná struktura drogové kriminality v roce 2016 nedoznala žádných zásadnějších změn ve srovnání s obdobími předcházejícími. Nadále převažuje trestná činnost spojená s výrobou a distribucí metamfetaminu (pervitinu), případně marihuany, přičemž zejména v komunitě romského obyvatelstva se rozšiřuje obchodování s heroinem.

 

Vycházeje ze statistických ukazatelů, lze konstatovat, že v případě zločinu nedovolené výroby a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku došlo v obvodu působnosti tohoto krajského státního zastupitelství k poklesu počtu osob stíhaných o 34 osob a u obžalovaných o 15 osob (v roce 2015 bylo stíháno 521 osob, v roce 2016 487 osob, v roce 2015 bylo obžalováno 458 osob a v roce 2016 obžalováno 443 osob). Pokles v počtu stíhaných i obžalovaných osob byl zaznamenán i v případech trestné činnosti právně kvalifikované podle § 284 tr. zákoníku, tj. přechovávání omamných a psychotropních látek (pokles stíhaných a obžalovaných o 16 resp. 15 osob). Pokles (avšak jen již v řádu jednotek) je patrný i v případě trestné činnosti právně kvalifikované jako trestný čin výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 tr. zákoníku a šíření toxikomanie podle § 287 tr. zákoníku.

 

Na úrovni okresů byly stejně jako v letech minulých zaznamenány případy pěstování konopí a výroba marihuany jak pro osobní potřebu, tak případy tzv. velkopěstíren, kdy k páchání uvedené trestné činnosti bývá obzvláště často využíváno teritorium opuštěných domů. Konopí seté se však pěstuje i pod širým nebem, nicméně často se na území Ostravy dováží z Jižní Moravy, kdy byly zaznamenány případy dovozu kilogramových množství dané látky několikrát měsíčně. Marihuana je velmi často určena pro občany polské národnosti, kteří ji převážejí a distribuují dále na území Polska, přičemž se zpravidla jedná o konopí s obsahem vysokého procenta účinné látky THC (běžně 17 % v sušině).

 

Dále byl i v roce 2016 zaznamenán na drogové scéně zvýšený výskyt zneužívání fentanylu, což vzhledem k charakteru této látky a její snadnému opatření prostřednictvím internetového obchodování, je považováno za alarmující zjištění, neboť po aplikacích fentanylu nezřídka dochází k úmrtím jeho konzumentů.

 

Jde-li o výrobu pervitinu na území Severomoravského kraje, pak přetrvávajícím problémem vzhledem k blízkosti hranic s Polskou republikou je, že léčiva k jeho výrobě jsou stále ve větší míře dovážena z Polska (a to od desítek tablet do tisíců kusů). Jsou dokumentovány množící se případy, že léky, ať již sloužící jako prekursory pro výrobu pervitinu, či ty, které obsahují přímo omamné či psychotropní látky, a tudíž je lze vydávat pouze ve stálých tzv. „kamenných lékárnách“ na základě lékařského předpisu, pachatelé nabízeli protizákonně prostřednictvím internetu a rozesílali je pomocí různých firem poskytujících doručovací služby, mj. Českou poštou. Tyto léky si obstarávají samotní pachatelé na základě padělaných receptů (tento způsob nabývání léků bývá pro pracovníky lékáren obtížně rozpoznatelný, neboť pachatelé padělané recepty tisknou na originální tiskopisy, obstarávají si padělaná razítka lékařských ordinací a recepty vystavují na jména skutečných občanů, jejichž průkazky zdravotního pojištění si obstarávají nejrůznějšími způsoby - zpravidla se jedná o ztracené či odcizené doklady). Zmíněnou trestnou činnost lze tedy odhalovat toliko důslednou vyhledávací činností příslušných policejních složek a náležitým rozborem nabídek na internetových stránkách.

 

Jako příklad výše uvedeného lze uvést např. trestní věc evidovanou u Krajského státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 1 KZV 31/2016, v níž pachatel po období téměř dvou let, v úmyslu získat finanční prospěch prodejem léků obsahujících psychotropní látku, si sám nebo prostřednictvím další neustanovené osoby, bez jakéhokoliv povolení podle zvláštního předpisu z lékáren na podkladě padělaných lékařských receptů, které vystavoval na různá jména a opatřoval padělanými razítky lékařů, opatřoval léky, které obsahují návykové látky a jsou dostupné pouze na lékařský předpis, protože obsahují psychotropní látku zolpidem, která je uvedena v příloze č. 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. jako psychotropní látka zařazená do seznamu IV podle Úmluvy o psychotropních látkách. Takové léky následně opakovaně prostřednictvím internetu, e-mailové schránky coaxila@gmail.com a rovněž prostřednictvím telefonického kontaktu, ačkoli nebyl oprávněn s takovými látkami nakládat, nabízel k prodeji a následně osobně či prostřednictvím poštovních zásilek prodával dalším osobám, kdy takto prodal léky Hypnogen, Zolpidem, APO-Zolpidem, Stilnox, Sanval, které obsahovaly účinnou látku zolpidem.

 

Další způsob nabývání léků obsahujících psychotropní látky, který byl v průběhu roku 2016 v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě zaznamenán, byla dohoda s pracovníky lékáren, kterým pachatel ve velkém množství předkládal recepty (padělané obdobným způsobem jak výše uvedeno, v daném konkrétním případě dokonce vystavené slovenskými lékaři), na základě kterých mu pracovníci lékáren takové léky vydávaly oproti zaplacení příslušného finančního obnosu (zpravidla se jednalo o léky, které jsou zcela hrazeny pacientem, takže i výstupy z případné kontroly zdravotních pojišťoven jsou v takovýchto případech eliminovány). Tento způsob distribuce léků byl odhalen na základě zjištění Státního ústavu pro kontrolu léčiv, že v předmětné lékárně je nákup takových léků u distributorů desetkrát i vícenásobně překročen na rozdíl od dalších lékáren. Konkrétně jde o věc vedenou u Krajského státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 1 KZV 45/2016, kdy se jednalo zejména o léky na spánek (Rivotril, Stilnox, Hypnogen, Zolpidem, Zolpinox), či léky určené k redukci váhy (Adipex retard), které obsahují psychotropní látky zařazené do seznamu IV. podle Úmluvy o psychotropních látkách a uvedené v příloze č. 7 nařízení vlády č. 463/2013 Sb.

 

Jde-li o drogovou trestnou činnost v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, tedy na území Jihomoravského kraje a části kraje Vysočina, pak počty stíhaných osob pro drogovou trestnou činnost se oproti roku 2015 výrazně nezměnily, i když i zde došlo k poklesu osob stíhaných, avšak jen o nevýznamný počet (359 stíhaných v r. 2016 oproti 366 stíhaných v r. 2015). Trestná činnost je oproti předešlým rokům bez výrazných změn, když především jde o pěstírny marihuany a výrobu pervitinu, ostatní drogy minimálně.

 

 

K oblasti drogové trestné činnosti ani většina okresních státních zastupitelství nemá žádné nové poznatky oproti roku 2015, stav je setrvalý, nebyly zaznamenány žádné nové trendy. K tomu nutno poznamenat, že Okresní státní zastupitelství v Uherském Hradišti poukázalo na obtížnost určování a zjišťování nových druhů syntetických drog a Okresní státní zastupitelství Brno-venkov na větší objem vyrobených drog a vyšší obsah THC u marihuany. Objasňování této trestné činnosti probíhá poměrně rychle. U Okresního státního zastupitelství v Třebíči byl nově zaznamenán výskyt LSD a extáze. Městské státní zastupitelství v Brně konstatovalo, že drogovou trestnou činnost se stále více nedaří odhalovat osvědčenými postupy, zejména výtěžnost odposlechů se stává stále palčivějším problémem, neboť komunikace se přesouvá do jiných virtuálních komunikačních prostředků, které si není problém obstarat či dochází k velmi rychlé výměně pachateli užívaných SIM karet a telefonů. Okresní státní zastupitelství v Prostějově uvedlo, že v posledních několika letech byl v okrese Prostějov zaznamenán výrazný nárůst kriminality v oblasti výroby a distribuce pervitinu. Pervitin je žádanou drogou a v roce 2016 převážil v tomto okrese nad pěstováním konopí. Pachatelé, stejně jako konzumenti, se v zásadě rekrutují z ustálené uživatelské komunity. Jde o stejné osoby, které se během času v rámci trestních řízení objevují střídavě v procesní pozici obviněných nebo svědků. Okresní státní zastupitelství ve Znojmě zmínilo, že standardně se v jejich okrese vyskytuje drogová trestná činnost páchaná vietnamskou komunitou zaměřená na distribuci marihuany a metamfetaminu do sousedního Rakouska. Obdobně i Okresní státní zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou poukázalo na dva případy nedovoleného pěstování marihuany, kdy byly odhaleny dvě velkopěstírny, kde docházelo i k nelegálnímu odběru elektrické energie. V obou případech bylo zjištěno, že nelegální pěstování je navázáno na komunitu občanů vietnamské národnosti. V průběhu trestního řízení došlo k zajištění velkého množství rostlinného materiálu konopí.

 

V souvislosti s trestnou činností na drogové scéně lze shrnout, že zneužívání omamných a psychotropních látek je stále v současné době rozšířeným a akcelerujícím problémem, o čemž svědčí nejen neustále se opakující výroba a distribuce drog v určitých lokalitách, ale i počet osob dopouštějících se pod vlivem drog jiné trestné činnosti (zejména osoby řídící motorové vozidlo po předcházející aplikaci pervitinu či užití marihuany). Jistým varovným signálem je pak nepochybně skutečnost, na kterou bylo poukázáno např. Okresním státním zastupitelstvím v Novém Jičíně, že i v roce 2016 byl zaznamenán navyšující se počet osob, postižených za řízení vozidla pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu. Drogovými konzumenty se bohužel stávají osoby stále nižšího věku. S určováním rozsahů páchání drogové trestné činnosti již nejsou problémy, neboť je využíváno a respektováno stanovisko Nejvyššího soudu ČR a navazující judikatura.

 

V rámci dokumentace trestné činnosti na drogové scéně však stále přetrvává neochota svědků spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení, kdy případné odhalení (nejde-li o náhodný záchyt) trestné činnosti je bez použití operativně pátracích prostředků prakticky nemožné. Navíc je nutno poukázat i na skutečnost, že se dané trestné činnosti často dopouštějí osoby jiných národností, zejména pak pocházejících z asijských států, což s sebou samozřejmě nese i problém jazykové bariéry, související s nedostatkem důvěryhodných tlumočníků.

 

Pro trestnou činnost na úseku drog bylo v r. 2016 trestně stíháno v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě celkem 976 osob, obžalováno bylo 873 osob.

 

g) trestná činnost příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby (tabulky č. II/8a, II/8b, II/8d) a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Vojenské policie

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pokračuje ve sledování trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů. V této oblasti provedlo v roce 2016 dohledovou prověrku u všech pracovišť krajských státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, přičemž výsledky se v zásadě shodují s poznatky získanými ze zprávy o činnosti za rok 2016.

 

Byl zaznamenán trend pokračujícího poklesu nápadu trestné činnosti příslušníků Policie ČR za posledních deset let, když u obou krajských státních zastupitelství došlo od roku 2006 k postupnému poklesu nápadu v této specializaci až na polovinu v roce 2016 oproti roku 2006. Příčiny tohoto poklesu nelze přesně specifikovat, buď může jít o přirozený pozitivní společenský jev, nebo o neschopnost příslušných orgánů vyhledávat a dokumentovat trestnou činnost. Nadále u některých pracovišť GIBS také přetrvává nedostatečné personální zajištění činnosti policejního orgánu.

 

Skladba trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů se nemění a nebyla také v dozorové činnosti krajských státních zastupitelství zjištěna žádná skutkově či právně mimořádná trestní věc, která by napadla ve sledovaném období.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně zaznamenalo zlepšení v průměrné délce přípravného řízení, především vyšetřování, což přičítá stabilnější personální situaci u Generální inspekce bezpečnostních sborů v Brně. Podle poznatku tohoto krajského státního zastupitelství se zlepšuje i vyhledávací a operativní činnost GIBS.

 

Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě prozatím výraznější zlepšení činnosti GIBS nebylo zaznamenáno, přetrvávají potíže zejména s vyhledáváním a dokumentováním trestné činnosti, což se odvíjí od nadále nedostatečné personální vybavenosti GIBS v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě také zaznamenalo pokles vyřizování trestních věcí v rámci zkráceného přípravného řízení, což přičítá upřesnění judikatury ve vztahu k základním podmínkám, za nichž lze zkrácené přípravné řízení konat.

 

Nadále pokračuje trend podávání trestních oznámení na příslušníky Policie ČR v souvislosti s jejich rozhodovací činností v konkrétních trestních věcech, a to u obou podřízených krajských státních zastupitelství.

 

Obě krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci poukazují rovněž na specifikum trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů spočívající v tzv. poučeném pachateli, což se projevuje při využívání zakrývání své trestné činnosti znalostmi postupů nabytých při výkonu služebního poměru.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně a v Ostravě neevidují za sledované období nápad trestné činnosti příslušníků zpravodajských služeb a Vojenské policie. Krajské státní zastupitelství v Brně zaznamenalo pozitivní posun při vyhledávání trestné činnosti příslušníků Vězeňské služby a mírný pozitivní posun zaznamenalo v tomto směru i u Celní správy ČR. Krajské státní zastupitelství v Ostravě, stejně jako v loňském roce, upozorňuje na nedostatek hledisek zprávy o činnosti, pokud nejsou sledována data týkající se trestné činnosti spadající do příslušnosti GIBS, tedy Vězeňské služby a Justiční stráže a Celní správy ČR, ale také trestné činnosti občanských zaměstnanců těchto sborů, pokud se trestné činnosti dopustili v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, což u Krajského státního zastupitelství v Ostravě představuje nemalý podíl dozorovaných trestních věcí.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě také upozornilo na dva případy trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů spáchané mimo výkon služby, kdy v důsledku zaviněných dopravních nehod došlo k usmrcení osob, přičemž v jednom případě bylo důvodem nezvládnutí řízení motorového vozidla v důsledku požití většího množství alkoholu příslušníkem cizinecké policie a ve druhém mnohonásobné překročení předepsané rychlosti v obci, kdy pachatelem byl příslušník Policie ČR.

 

h) trestné činy proti životnímu prostředí (tabulka č. II/9 a II/9a)

 

V průběhu roku 2016, obdobně jako v předchozích letech, byl zaznamenán v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci minimální výskyt trestné činnosti tohoto charakteru. Jde o trestnou činnost, jejíž dozor spadá do věcné příslušnosti okresního státního zastupitelství a vzhledem k naprostému minimu poznatků se nelze vyjádřit k trendu vývoje uvedené trestné činnosti.

 

Pouze Krajské státní zastupitelství v Brně zaznamenalo 3 případy prověřování podezření ze spáchání přečinu týrání zvířat podle § 302 tr. zákoníku a v jedné věci bylo trestní stíhání vedeno pro trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle § 299 tr. zákoníku. Věcně šlo o neoprávněné přechovávání a obchodování s chráněnými motýly a věc je ve stádiu po podání obžaloby. Dále toto krajské státní zastupitelství eviduje po jedné věci prověřování podezření ze spáchání přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti podle § 300 tr. zákoníku a pytláctví podle § 304 tr. zákoníku, aniž by tyto případy skončily jako trestný čin konkrétního pachatele.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně dokladuje složitost dokazování této trestné činnosti na případě, kdy na  základě  poznatku slovenské kriminální policie byl v rámci prověřování ztotožněn pachatel nelegálního obchodu s exotickým ptactvem, na něhož byla podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím v Prostějově pro trestný čin podle § 299 odst. 2 tr. zákoníku  ve stádiu pokusu podle    § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Okresním soudem byl zproštěn s odůvodněním, že nebylo prokázáno úmyslné zavinění ve vztahu k dovozu obchodovaných zvířecích exemplářů.

 

i) trestné činy v dopravě, zejména silniční (tabulka č. II/7a)

 

V souvislosti s touto trestnou činností Krajské státní zastupitelství v Ostravě poznamenává, že i v období roku 2016 při posuzování trestní odpovědnosti ve vztahu k trestným činům v dopravě, zejména dopravě silniční, nadále, byť v menším rozsahu, přetrvává problém, který vyvstal v návaznosti na  nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, který byl předmětem mnoha jednání či seminářů.

 

Již v  roce 2015 výrazně komplikoval rozhodování v soudní praxi ústavní znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie, vypracovaný Psychiatrickou nemocnicí v Bohnicích. Jednalo se o trestní věc vedenou u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 7 To 264/2014, kdy předmětný ústavní posudek, stručně shrnuto, vyslovil poměrně převratný závěr o tom, že osoba je v podstatné míře ovlivněna návykovou látkou až za situace, kdy hladiny zjištěných návykových látek mnohonásobně převyšují tabulková množství uvedená v nařízení vlády č. 41/2014 Sb.  Tento ústavní znalecký posudek byl ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě, jakož i okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, považován za velmi rozporuplný a byl v příkrém rozporu se závěry dalších, běžně vypracovávaných toxikologických posudků v jednotlivých trestních věcech, a rovněž tak i se závěry v trestních věcech vyžádaných posudků z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Zmíněný ústavní znalecký posudek však posléze, díky rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu České republiky, byl posouzen jako nefunkční a stávající judikatura Nejvyššího soudu České republiky dospěla k jednoznačnému závěru, že o tom, zda obviněný je v době řízení motorového vozidla ovlivněn návykovou látkou a zda vykonává činnost ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, při kterém by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, může rozhodnout soud na podkladě znaleckých posudků, a to nejprve na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie, který stanoví, jakou návykovou látkou je řidič ovlivněn a v jaké výši, a posléze pak na podkladě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který určí, zda se řidič nachází ve stavu vylučujícím způsobilost (v této souvislosti je možno poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7. 2016 sp. zn. 3 Tdo 883/2016, případně sp. zn. 3 Tdo 897/2015). Nicméně v celorepublikovém měřítku stále není daný problém jednoznačně vyřešen a dochází k rozdílným názorům na tuto problematiku i ze strany nalézacích soudů, proto je ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě netrpělivě očekáván výstup Nejvyššího soudu ČR k podnětu nejvyššího státního zástupce podanému podle § 12 odst. 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, ze dne 21. 9. 2016 sp. zn. 1 SL 714/2015-74, adresovaný předsedovi Nejvyššího soudu ČR, k podání návrhu na zaujetí stanoviska k zaznamenané nejednotné rozhodovací praxi, doloženého i příslušnými soudními rozhodnutími.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě v souvislosti s trestnou činností v dopravě za rok 2016 poukazuje i na další problém, který byl v obvodu jeho působnosti zaznamenán. Konkrétně jde o problematiku posuzování výkladu pojmu „dopravní nehoda“, užitého v kvalifikované skutkové podstatě přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. 9. 2014 sp. zn. 4 Tdo 1105/2014 bylo jak u státních zástupců, tak i u nalézacích (či druhoinstančních) soudů vycházeno z ustanovení § 47 zák. č. 361/2000 Sb., v platném znění, které stanoví, že dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž došlo k usmrcení nebo zranění osoby, nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR však konstatuje, že je vhodné sice vycházet z § 47 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění, který vymezuje pojem dopravní nehoda, ale pokud jde o výši škody, která je znakem základní skutkové podstaty citovaného přečinu, je nutno, s ohledem na zásadu proporcionality, setrvávat na tom, že musí dosahovat částky alespoň 5.000 Kč. Toto rozhodnutí nebylo a nadále není ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě považováno za správné a zákonné.

 

V této souvislosti Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukázalo na odvolání Okresního státního zastupitelství v Olomouci v trestní věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 192/2015, a na něj navazující rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci sp. zn. 68 To 295/2016. V této trestní věci byla osoba obviněné trestně stíhána pro přečin podle § 274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měla dopustit tím, že po předcházejícím požití alkoholických nápojů dne 1. 11. 2015 řídila motorové vozidlo, přičemž nerespektovala dopravní značení zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech a zábranu pro označení uzavírky, vjela do opravovaného úseku vozovky, kde dále nezvládla řízení, vyjela vpravo mimo komunikaci, poškodila betonový obrubník a vlastní vozidlo, kdy následnou kontrolou, dechovou zkouškou a na podkladě odběru krve bylo u řidičky zjištěno, že vozidlo řídila v době ovlivnění alkoholem v minimálním rozmezí 1,34 - 1,65 g/kg. Nalézací soud jednání obviněné překvalifikoval na přečin podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, a to právě s odkazem na argumentaci uvedenou v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tj., že rozsah škody byl stanoven odhadem toliko na částku cca 1000,-  Kč, tedy ve výši minimální a poškozený subjekt se navíc ani k trestnímu řízení nepřipojil.   Nicméně odvolací soud se ve svém rozhodnutí plně ztotožnil s názorem státního zástupce prezentovaným v odvolání, kde bylo argumentováno tím, že zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo zařazeno toliko do kategorie „D“, tedy do kategorie rozhodnutí, týkajících se výkonu rozhodnutí a ostatních rozhodnutí, řešících procesní problematiku, a navíc se jednalo o rozhodnutí, jež dosud nebylo navrženo k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejedná se tudíž v daném případě o právní názor, který by měl větší argumentační sílu. Navíc bylo shledáváno, že prezentovaný výklad zužuje oproti textu právní normy její smysl. Ve skutkové podstatě ustanovení přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku totiž není pojem dopravní nehoda podmíněn způsobením škody v určité výši a je možno se tudíž důvodně domnívat, že pokud by zákonodárce trestnost podle § 274 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku chtěl podmínit určitou výší škody na cizím majetku, nepochybně by tak učinil již v samotném textu uvedeného zákonného ustanovení. Pojem „dopravní nehoda“ je však definován pouze v § 47 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který tento pojem vymezuje bez stanovení minimální výše způsobené škody. A protože trestní právo nemá vlastní definici pro daný pojem a přebírá tuto z citované právní normy, není na místě dále tuto definici modifikovat omezením týkajícím se výší vzniklé škody.

 

Z informací poskytnutých Krajským státním zastupitelství v Brně vyplývá, že oproti roku 2015 zaznamenala trestná činnost v dopravě u většiny okresních státních zastupitelství a městského státního zastupitelství v jeho působnosti vývojově pokles trestné činnosti zejména pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu, mnohdy výrazný, jako např. u Okresního státního zastupitelství ve Vyškově, kdy výjimku tvoří pouze Okresní státní zastupitelství ve Zlíně, kde (stejně jako v roce 2015) byl naopak zaznamenán alarmující nárůst tohoto druhu trestné činnosti v dopravě s tím, že se v tomto regionu projevuje i zvýšená různorodost jednotlivých druhů zneužívaných jiných návykových látek, kromě „tradičních“ – obsahujících účinné látky THC a metamfetamin, též kokain a dále i Okresní státní zastupitelství v Uherském Hradišti, které navíc upozorňuje zejména na obtížnost identifikace a zjišťování nových druhů syntetických drog. Téměř všechna okresní a městské státní zastupitelství v Jihomoravském kraji tento vývoj, zejména u činů spáchaných pod vlivem jiných návykových látek, shodně přisuzují změně soudní praxe obecných soudů v důsledku změny náhledu na posuzování tohoto druhu trestné činnosti z pohledu Krajského soudu v Brně a zejména jeho stanoviska k limitním cut off hladinám drog, prezentovaným v ústavním znaleckém posudku Psychiatrické nemocnice Praha - Bohnice, na který odkazují judikáty Nejvyššího soudu ČR při posuzování a prokazování zákonného znaku „stavu vylučujícího způsobilost“. Téměř všechna státní zastupitelství shodně poukazují na skutečnost, že dochází v důsledku této současné soudní praxe u této vysoce škodlivé trestné činnosti se vzrůstajícím trendem vývoje, namísto vyvozování trestní odpovědnosti a postihu, k přesunu do odpovědnosti a postihu v rovině přestupkové, jako kdyby se jednalo o protiprávní jednání méně společensky závažné a škodlivé. Raritně působí nejednotná praxe posuzování limitních hladin a dovozování stavu vylučujícího způsobilost obecného soudu signalizovaná Okresním státním zastupitelstvím v Blansku, kde je poukazováno na fakt, že jeden senát trestní odpovědnost vyvozuje a dochází k odsouzením pachatelů, zatímco druhý senát v obdobných případech důsledně věci postupuje k přestupkovým řízením. V rámci trestné činnosti v dopravě, páchané pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, u kterých hladiny jiných návykových látek byly nižší, než limitní hladiny drog, vyplývající z ústavního znaleckého posudku Psychiatrické nemocnice Praha – Bohnice (byť se k těmto hladinám více či méně blížily), ale přesto byl charakter jízdy pachatele nebezpečný pro ostatní účastníky a okolí, poukázalo Městské státní zastupitelství v Brně na fakt, že opakovaně v souladu s platnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR byli přibíráni ke zjištění a doložení naplnění zákonného znaku „stavu vylučujícího způsobilost“, vedle znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní toxikologie, ke kvalifikaci a kvantifikaci jiné návykové látky, rovněž znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Psychiatři vždy dospěli k závěru, že v daných případech i přes mnohdy podstatně nižší detekovanou hladinu drogy v krvi pachatele, se jedná o „stav vylučující způsobilost“ a tedy naplnění tohoto zákonného znaku, čímž zpochybnili relevanci limitních hladin, obecně stanovených u vybraných druhů drog v tzv. „bohnickém ústavním posudku“. Poukázali na to, že u těchto látek sice nelze postupovat obdobně a stanovit míru ovlivnění dle koncentrace látky v krvi, jako u alkoholu (ve výši 1g/kg alkoholu v krvi), s ohledem na fakt, že jejich působení je vysoce individuální a mechanizmus metabolických dějů složitější než u alkoholu a podléhá jiným zákonitostem, avšak uvedli konkrétní případy, kdy navenek se vliv jiné návykové látky u posuzované osoby v rámci tzv. klinického vyšetření nijak neprojevoval (zdvořilé chování, chůze po čáře rovná apod.), ale přesto byla posuzovaná osoba i při zjištěné nižší hladině než limitní, v důsledku vlivu drog neschopná bezpečně řídit motorové vozidlo. V jednotlivých kauzách vždy znalci poukázali, že i malé dávky drogy (v daném případě THC), při kterých ještě nejsou patrny žádné změny chování, velmi podstatně ovlivňují způsobilost k řízení motorových vozidel do té míry, že se projevuje zvýšené sebevědomí, snížená autokritičnost, odbržděnost až agresivita při řízení, ztráta schopnosti správně kvantitativně a kvalitativně se rozhodovat, tedy prodloužení reakčního času, hromadění falešných neodpovídajících reakcí, narušení jemných automatizmů (což jsou nezbytné schopnosti pro bezpečné řízení motorového vozidla), nerozpoznání měnící se rychlosti jízdy, odchýlení se z přímého směru jízdy, časově a kvalitativně chybné reakce na chování jiných účastníků provozu, zhoršená schopnost vnímání červené barvy, ztráta schopnosti rovnováhy (zejména při řízení jednostopých motorových vozidel), snížení akomodace čoček při zaostření na různé vzdálenosti a nesprávné vyhodnocení vzdálenosti a rychlosti pohybu vlastního vozidla i ostatních účastníků provozu apod. Obecně znalci psychiatři shodně se znalci toxikology poukazují i na skutečnost, že vzhledem k časovým odstupům expirace a změny účinků jednotlivých druhů drog se mění i projevy a vliv na psychomotorické a psychické funkce člověka rovněž v souvislosti s jeho věkem, pohlavím, fyzickou konstitucí a schopností vnímání účinků, a to v závislosti na tom, zda jde o uživatele pravidelného s vypěstovanou závislostí, občasného, nahodilého se znalostmi účinků a projevů na jeho organizmu či neznalého. Možno pak zaznamenat rozdílné projevy v době zastavení a kontroly osoby, oproti projevům při následném klinickém vyšetření (mnohdy s delším i několikahodinovým odstupem času) a projevům v době případného přibrání znalce k podání znaleckého posudku s odstupem mnohdy několika měsíců a vyšetření v rámci podání znaleckého posudku, na což poukázalo i Okresní státní zastupitelství ve Vyškově s tím, že sami psychiatři považují vyšetření s časovým odstupem za naprosto nesprávné a nevypovídající. Nicméně Okresní státní zastupitelství v Blansku, v Hodoníně, ve Vyškově, ve Zlíně a ve Žďáru nad Sázavou signalizovala rozdílnou praxi, kdy znalce psychiatra nepřibírají a soudy I. stupně jeho přibrání z výše uvedených důvodů nevyžadují.

 

Z uvedeného lze vyvodit závěr, že dosud platná judikatura Nejvyššího soudu ČR ohledně prokazování „stavu vylučujícího způsobilost“, se tak setkává, i při jejím respektování, s praktickou nerealizovatelností stanoveného postupu, který nevede k zamýšlenému cíli. Proto Krajské státní zastupitelství v Brně k dané problematice uvedlo, že východiskem se jeví buď:

 

1)    přehodnocení limitních hladin zastávaných v kontroverzním ústavním posudku Psychiatrické nemocnice Bohnice, jež jsou převážnou většinou znalců v okruhu působnosti Krajského soudu v Brně považovány již za toxické a nikoli za hladiny ohraničující stav, při kterém jsou již podstatnou měrou sníženy schopnosti bezpečného ovládání vozidel jednostopých i dvoustopých a nastává již absolutní neschopnost (tedy stav vylučující způsobilost), srovnatelná s obecnou hladinou 1 ‰ stanovenou u alkoholu,

2)    setrvání na hladinách jednotlivých „základních“ drog, stanovených nařízením vlády č. 41/2014 Sb.,

3)    případně u jiných návykových látek než alkoholu v ustanovení § 274 tr. zákoníku zcela vypustit zákonný znak „stav vylučující způsobilost“.

 

(Pozn.: Tento problém byl signalizován i ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě, viz výše.)

 

Dále podle informací Krajského státního zastupitelství v Brně, z hlediska skladby trestné činnosti v dopravě je zřejmé, že dochází k nežádoucímu početnímu přesunu této trestné činnosti, zejména u trestného činu podle § 247 tr. zákoníku spáchaného výlučně pod vlivem alkoholu, do jednání spáchaného pod vlivem drog či ve vzájemné kombinaci, což ovšem zdaleka neznamená pokles četnosti činů pod vlivem alkoholu a jde spíše o negativní trend vzájemného vyrovnávání četnosti. V tomto směru tvoří výjimku pouze Okresní státní zastupitelství v Prostějově, kde stále většinu této trestné činnosti tvoří trestné činy s vlivem alkoholu oproti činům pod vlivem drog. Závažnost této trestné činnosti lze demonstrovat jejími fatálními následky na lidských životech při následných dopravních nehodách. Například u Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou byl zaznamenán případ s právní kvalifikací podle § 143 odst. 1, 3 tr. zákoníku v kombinaci souběhu s dalšími trestnými činy podle § 274 odst. 1, 2 tr. zákoníku  a § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, také u Okresního státního zastupitelství v Třebíči, kde se z jinak běžného nápadu vymykají dvě dopravní nehody s kvalifikací podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku, v obou případech s úmrtím 3 členů osádek vozidel. Negativní vývoj z hlediska přesunu z méně závažných následků do závažnějších, signalizovalo i Městské státní zastupitelství v Brně, které, byť konstatuje stabilizaci poměrů mezi trestnými činy podle § 148 a § 147 tr. zákoníku, zaznamenalo negativní trend z hlediska výraznější změny struktury osob poškozených subjektů, kdy dochází k přesunu zejména na chodce, řidiče jednostopých motorových vozidel a dokonce cestující ve vozidle MHD. Naproti tomu vzácněji jde o řidiče motorových vozidel nebo jejich spolujezdce. Toto státní zastupitelství signalizovalo i případ úmyslné trestné činnosti v silniční dopravě v souvislosti s tzv. „vybržďováním“ a kvalifikací jednání pachatele podle § 21 odst. 1 k § 146 odst. 1 tr. zákoníku. Zmínilo rovněž několik široce medializovaných kauz dopravních nehod, a to konkrétně autobusu MHD a nákladního automobilu, kvalifikované a odsouzené jako trestný čin obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b), c), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, dále další dopravní nehody s účastí autobusu hromadné osobní přepravy, který řídil opilý řidič, s následkem 2 těžce zraněných, vč. nezletilého dítěte, kvalifikovanou prozatím rovněž jako obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 tr. zákoníku, u níž nelze vzhledem k okolnostem skutku vyloučit přísnější změnu právní kvalifikace. Konečně toto státní zastupitelství zmínilo i vazební trestní věc dopravní nehody dodávky s osádkou 5 cizích státních příslušníků, kvalifikovanou v důsledku 1 smrtelného následku a 4 těžkých zranění jako trestné činy podle § 143 odst. 1, 2 a § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

 

V roce 2016 bylo v Jihomoravském kraji vedeno řízení pro vybrané trestné činy v dopravě proti 3597 osobám, z toho stíháno bylo 450 osob a obžaloba byla podána proti 288 osobám, podmíněné zastavení bylo uplatněno proti 150 osobám. Většina věcí byla vyřízena ve zkráceném přípravném řízení – jedná se o 3100 osob, návrh na potrestání byl podán na 2939 osob a § 179g tr. řádu byl uplatněn proti 157 osobám. V Severomoravském kraji bylo vedeno řízení pro vybrané trestné činy v dopravě proti 4241 osobám, z toho stíháno bylo 859 osob a obžaloba byla podána proti 593 osobám, podmíněné zastavení bylo uplatněno vůči 202 osobám. Většina věcí byla vyřízena ve zkráceném přípravném řízení – jedná se o 3308 osob, návrh na potrestání byl podán na 2991 osob a § 179g tr. řádu byl uplatněn proti 298 osobám.

 

3. Další poznatky významné pro objasnění příčin trendu trestné činnosti a jejích nových jevů a forem (trestné činy neuvedené pod bodem 2, jakož i trestné činy, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení – tabulka č. II/10)

 

Krajské státní zastupitelství v Brně je ve vztahu k trestné činnosti páchané na dětech a na mládeži poukazováno na stále se zvyšující počet případů trestného činu sexuálního nátlaku podle § 186 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, který je páchán na dětech mladších 15 let prostřednictvím sociálních sítí tím způsobem, že po získání citlivých fotografií pachatel pod pohrůžkou jejich zveřejnění nutí oběť k pořízení a poslání daleko „odvážnějších“ snímků, což oběť ze strachu učiní. Tento druh trestné činnosti je přitom páchán přesto, že takové případy jsou medializovány a děti i rodiče jsou před touto trestnou činností varovány.

 

Dále Krajské státní zastupitelství v Brně prezentovalo své stanovisko, že spodní hranice trestní sazby tr. činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku je nastavena příliš vysoko, neboť sazba činí 8-12 let (u ostatních odstavců jsou sazby ve výši 1-5, 2-10, 10-18 let) a poskytuje tak malý prostor k individualizaci trestu, přičemž podle této sazby se posuzují i případy, které to svou typovou nebezpečností nevyžadují. Při nesplnění podmínek § 58 tr. zákoníku je tak státní zástupce nucen navrhovat a soud nucen ukládat citelné tresty, což se v porovnání s jinými případy a s jinými druhy trestné činnosti jeví nesprávné. Řešení spatřuje v legislativním nastavení nižší spodní hranice, a to snížení z osmi let na pět let, když toto rozpětí by splňovalo požadavky spravedlivého potrestání a umožňovalo individualizaci postihů v návaznosti na závažnost spáchaného činu.

 

U trestné činnosti spáchané při získávání licencí k provozování fotovoltaických elektráren je místní příslušnost policejních orgánů ke zpracování věcí a státních zástupců určována podle různých kritérií (u policejního orgánu podle místa výstavby FVE, u státního zastupitelství podle sídla Energetického regulačního úřadu v Jihlavě), v důsledku čehož je drtivá většina věcí, není-li dána fakultativní věcná příslušnost vrchního státního zastupitelství, dozorována státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně, pobočka Jihlava. Tento neobvyklý model, kdy státní zástupce dozoruje věci zpracovávané různými policejními orgány z celé ČR, tak s sebou přináší řadu komplikací.

 

Obě krajská státní zastupitelství se shodla na tom, že zásadní nárůst (s výrazným předpokladem i do budoucna) představuje nadále kybernetická trestná činnost. Vzhledem k tomu, že stále více platí, že internet nezná hranic, je objasňování této trestné činnosti stále častěji spojeno s vyžadováním různých informací cestou právní pomoci, kdy získaný výsledek často neodpovídá vynaloženému úsilí a finančním nákladům ze strany orgánů činných v trestním řízení. Počet žádostí o právní pomoc nadále roste. Formální způsoby vyžadování právní moci do ciziny, pomalá reakce cizozemských orgánů či jejich neochota se věcí vůbec zabývat, podstatně snižují pravděpodobnost odhalení pachatelů trestné činnosti a jejich postavení před soud.

 

Některá okresní státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně připomínají řešené případy phishingu přihlašovacích údajů do systému středních škol, popř. univerzit v Brně, kdy útoky jsou směřovány na vybrané uživatele. Pachatelé podle svých tvrzení vždy nedisponují odbornými znalostmi, ale postup k úspěšnému provedení útoku nalezli na „hackerských fórech“ na internetu. Univerzitní (školské) systémy jsou terčem minimálně desítek kybernetických útoků denně, ale motivovaný drzý amatér jejich zabezpečení za pomoci obecného návodu je schopen překonat. V této souvislosti zmínilo Okresní státní zastupitelství Kroměříž průnik do elektronického evidenčního systému zdejšího gymnázia ze strany studenta – mladistvého pachatele, který byl trestně stíhán pro skutek:

 

V době od listopadu 2015 do ledna 2016 opakovaně za použití přihlašovacích údajů, které získal pomocí software ke sledování práce s klávesnicí, tzv. keyloggeru, který byl instalován v počítačovém systému gymnázia, překonal bezpečnostní opatření k učitelským účtům v systému Bakaláři, které využívají jednotliví učitelé gymnázia k evidenci klasifikace a docházky jednotlivých studentů, čímž získal tento přístup s možností provádět bez vědomí učitelů změny v evidovaném školním prospěchu.

 

Zjištěnému trendu vývoje se nutně musí přizpůsobit i orgány činné v trestním řízení, když v tomto směru nelze u policistů ani státních zástupců akcentovat jejich předchozí zkušenosti, jež neodpovídají současné době, ale je třeba se zdokonalovat a orientovat v moderních informačních technologiích. To nadále představuje určitý problém, neboť generační výměna probíhá pomalu a odborníků schopných moderního technického myšlení je trvale nedostatek.

 

 

III. Činnost státního zastupitelství v trestním procesu před zahájením trestního stíhání, v přípravném řízení a v trestním řízení soudním až do pravomocného skončení trestního stíhání v roce 2015

 

1. Poznatky k rychlosti přípravného řízení od zahájení trestního stíhání (tabulky č. III/2a až III/2c)

 

a) poznatky k rychlosti vyšetřování konaného policejními orgány a státními zástupci a k rychlosti celého přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání

 

Podle tabulky III/2a (celková délka doby přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečné rozhodnutí policejního orgánu) bylo v roce 2016 v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v přípravném řízení (včetně zkráceného přípravného řízení) u policejního orgánu skončeno ve lhůtě do jednoho týdne 35,8 % věcí, ve lhůtě od jednoho do dvou týdnů 20,7 % věcí, v době od dvou týdnů do jednoho měsíce 11,2 % věcí, v době od jednoho do dvou měsíců 12,3 % věcí, v době od dvou do šesti měsíců 15,1 % věcí, ve lhůtě od šesti do dvanácti měsíců 3,5 % věcí, ve lhůtě od jednoho do dvou roků 1 % (přesně 0,96 %) věcí a v trvání nad dva roky 0,35 % věcí.

 

Z uvedeného vyplývá, že 80 % věcí je policejními orgány skončeno ve lhůtě do dvou měsíců a více než polovina věcí (56,5 %) je dokonce skončena do dvou týdnů. Pokud jde o jednotlivá krajská státní zastupitelství, pak v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo policejními orgány do dvou měsíců skončeno 79,6 % věcí a ve lhůtě do dvou týdnů 62,8 % věcí. V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo do dvou měsíců skončeno 80,7 % a ve lhůtě do dvou týdnů pak 51,6 % věcí. Tyto výsledky jsou lepší, než činí celorepublikové údaje, neboť v rámci celé České republiky bylo do dvou měsíců skončeno 76,1 % a do dvou týdnů 49,8 % věcí.

 

Pokud jde o věci starších dvou let, pak v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jich bylo v minulém roce evidováno 108, což představuje 0,35 % z celkového počtu trestních věcí ve vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Byť je tento podíl nižší než činí celorepublikový průměr (0,49 %), je nutno zdůraznit, že počet věcí nad dva roky opět stoupl (v roce 2014 bylo těchto věcí pouze 25, ale v roce 2015 jich bylo již 69). Navíc roste i počet věcí trvajících od jednoho do dvou roků, neboť v roce 2015 šlo o 252 věcí, ale v roce 2016 byl zaznamenán nárůst na 293 věcí, přičemž lze reálně očekávat, že část těchto věcí nebude skončena a dále tak zhorší ukazatel věcí starších dvou let. Srovnáme-li obě krajská státní zastupitelství, pak u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně je registrováno 161 věcí s délkou řízení od jednoho do dvou roků a 30 věcí starších dvou let. Státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě pak vykazují 117 věcí s dobou trvání od jednoho do dvou let a 49 věcí starších dvou let.

 

Jako důvod delšího trestního řízení je uváděna složitost a skutková rozsáhlost věcí s větším počtem poškozených, a zejména dlouhá doba vyřizování právních pomocí ze zahraničí. Podle Okresního státního zastupitelství v Břeclavi a Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou začala rychlost trestního řízení ovlivňovat situace na některých pracovištích OKTE PČR Jihomoravského kraje, neboť byly zaznamenány věci, v nichž trestní řízení trvá déle než rok výlučně z důvodu nezpracování příslušného odborného vyjádření. Podle zlínské pobočky Krajského státního zastupitelství v Brně se průtahy projevily i v souvislosti s reorganizací Policie ČR a vznikem Národní centrály proti organizovanému zločinu, přičemž byla zaznamenána nedostatečná informovanost o průběhu reorganizace a o navazujících změnách. Nárůst věcí starších jednoho roku byl způsobem nejen složitostí jednotlivých věcí, ale také personálními změnami u Policie ČR, neboť v některých případech byly zaznamenány průtahy způsobené opakovanou změnou zpracovatelů. Tento stav byl projednán s náměstkem krajského ředitele Krajského ředitelství policie Zlínského kraje pro SKPV, který měl mj. uvést, že se dlouhodobě nedaří získávat na krajskou součást odborníky z územních odborů, neboť finanční výhody nejsou tak vysoké, takže policisté dají přednost NCOZ, která nabízí lepší finanční podmínky.

 

Z podkladové zprávy Krajského státního zastupitelství v Brně vyplývá, že i po vydání stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR č. 52/2014 Sb. rozh. tr. byl institut zkráceného přípravného řízení státními zástupci využíván poměrně často a byl zaznamenán jen mírný přesun agendy z rejstříku ZK do rejstříku ZT. Krajské státní zastupitelství v Ostravě ke stejné problematice poznamenalo, že v průběhu let 2015 – 2016 bylo oproti předcházejícím obdobím řešeno v rámci zkráceného přípravného řízení mnohem méně trestních věcí, a naopak je zaznamenán zvýšený počet vedeného přípravného řízení klasickou formou, což je nepochybně důsledkem respektování zmíněného stanoviska trestního kolegia NS ČR. Pokud jde o judikatorní rozhodnutí č. 23/2015 Sb. rozh. tr., pak krajská státní zastupitelství neuvedla ve vztahu k rychlosti trestního řízení žádné poznatky.

 

Výše uvedená situace ohledně celkové délky přípravného řízení u policejního orgánu koresponduje s celkovou délkou přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečného rozhodnutí státního zástupce (viz tabulka III/2c), aniž by však (jak vyplývá z níže popsaných údajů – viz bod III/1b) měla na celkovou délku řízení zásadní vliv délka doby řízení u státního zástupce.

 

b) poznatky k rychlosti postupu státních zástupců po doručení návrhu na podání obžaloby

 

Z tabulky III/2b vyplývá, že státními zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo v roce 2016 vyřízeno po předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání nebo konečného rozhodnutí do jednoho týdne 68,8 % věcí, v době od jednoho do dvou týdnů 24,1 % věcí, v době od dvou týdnů do jednoho měsíce 6,6 % věcí a v době nad jeden měsíc 0,5 % věcí. Drtivá většina věcí (92,9 %) je tak státními zástupci vyřízena ve lhůtě do dvou týdnů. Nad jeden měsíc trvalo řízení u státního zástupce pouze ve 162 věcech předložených policejním orgánem, což při celkovém celorepublikovém počtu 4.319 těchto věcí přestavuje podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pouze 3,7 %.

 

V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně trvala délka řízení u státního zástupce do jednoho týdne v 64 % věcí a od jednoho do dvou týdnů ve 22,2 % věcí, takže celkový podíl věcí vyřízených do dvou týdnů činil 86,2 %. Věci vyřízených u státních zástupců ve lhůtě delší než jeden měsíc bylo 108, což představuje 0,8 % z celkového počtu věcí.

 

Ještě rychlejší bylo řízení u státních zástupců v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, když do jednoho týdne bylo vyřízeno 72,9 % věcí a v době od jednoho do dvou týdnů 25,7 % věcí, takže celkově bylo do dvou týdnů vyřízeno 98,6 % věcí! Ve lhůtě nad jeden měsíc pak bylo vyřízeno pouze 10 věcí!

 

Obdobně jako ve zprávě o činnosti za rok 2015 tak lze i ve zprávě o činnosti za uplynulý rok konstatovat, že délka řízení u samotných státních zástupců v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se na celkové délce trestního řízení podílí pouze v minimální míře a rozhodující je délka řízení u policejních orgánů.

 

2. Poznatky k návrhům na rozhodování soudu v přípravném řízení

 

a) nové poznatky k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě

 

Ve shodě s minulými léty je nutno uvést, že ve vztahu k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě, nebyly shledány žádné nové poznatky ani žádné zásadní aplikační problémy.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě konstatuje, že drtivá většina návrhů na vzetí do vazby bývá okresním soudem akceptována a osoby, na které byl podán návrh na vzetí do vazby, byly do vazby také vzaty, případně byly v souladu s názory státních zástupců u nich shledány sice důvody vazby, avšak tato byla nahrazena jiným opatřením.

 

V samotné praxi Krajského státního zastupitelství v Ostravě je však v souvislosti s rozhodováním soudců a soudů o vazbě nutno konstatovat, že v průběhu roku 2016 nastaly jisté problémy s aplikací § 26 tr. řádu, a to v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu č. Pl. ÚS 4/14 a následné vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jeho interpretaci, vedeného pod sp. zn. 1 SL 717/2016 ze dne 6.5.2016, a to stran věcí, v nichž již byla založena příslušnost okresního soudu ve smyslu § 26 odst. 1 a 2 tr. řádu, a pro něž se pro návrhy podávané po datu vyhlášení nálezu nově stanoví příslušnost okresního soudu podle hledisek § 18 tr. řádu.

 

V souvislosti s touto problematikou, byť bylo v rámci působnosti Krajské státní zastupitelství v Ostravě postupováno dle vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k interpretaci daného rozhodnutí Ústavního soudu ČR, příslušné soudy v rámci zdejší působnosti zastávaly na tuto odlišný názor a byly-li ze strany státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Ostravě podávány návrhy u soudů s tzv. nově stanovenou místní příslušností (např. na rozhodnutí o ponechání obviněných ve vazbě), předkládaly dané trestní věci k rozhodnutí o příslušnosti Krajskému soudu v Ostravě s odůvodněním, že nejsou příslušnými k projednání daných návrhů s tím, že v předmětných trestních věcech již v rámci přípravného řízení činil úkony jiný okresní soud a že je tudíž na místě aplikovat ustanovení § 26 odst. 2 trestního řádu, kdy krajský soud jejich názor plně podpořil (např. trestní věc vedená u Krajského státního zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 1 KZV 47/2015)  a rozhodl, že k projednání věci je místně příslušný okresní soud, u něhož byla již příslušnost založena před výše citovaným nálezem Ústavního soudu ČR, a to s tím, že ústavním nálezem nebylo dotčeno znění ustanovení § 26 odst. 2 trestního řádu.

 

Obdobně Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že je tato oblast bez zásadních nových poznatků. Návrhům státních zástupců je soudem téměř vždy vyhověno, je však patrné ne zcela jednotné posuzování důvodů vazby koluzní a předstižné jednotlivými soudci. Byl zaznamenán zvýšený počet případů, kdy KS v Brně (konkrétní senát) ke stížnosti obviněného zrušil usnesení o jeho vzetí do vazby nebo aspoň výrazně omezil vazební důvody, přestože okresní/městský soud důvody vazby shledal jako jednoznačné.

Po změně praxe při určování místní příslušnosti soudů pro přípravné řízení v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu ČR byly na některých okresních soudech zaznamenány prodlevy při sdělování právní moci vazebních usnesení, což mohlo ohrozit včasné podání návrhu na prodloužení vazby. Naštěstí k tomu v žádné trestní věci nedošlo.

Spolupráce státních zástupců se soudci v dosažitelnosti je naprosto bezproblémová a jejich účast při těchto úkonech je samozřejmostí. Návrhy státních zástupců jsou soudem pečlivě a důsledně projednávány, a to v drtivé většině za účasti státního zástupce. Státní zástupci se snaží vycházet soudu vstříc a akutní úkony (vazby) signalizují s časovým předstihem.

Ani Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v rámci své agendy u odvolacích řízení neshledává žádné aplikační problémy. Vazební zasedání se potom konají za účasti státních zástupců odboru trestního řízení.

 

b) nové poznatky k ostatním návrhům a rozhodování soudu v přípravném řízení (zejména ohledně prohlídek jiných prostor v návaznosti na plenární nález ÚS č. 219/2010 Sb., odposlechu telekomunikačního provozu a zjišťování údajů z telekomunikačního provozu – zde v návaznosti na plenární nálezy Ústavního soudu č. 94/2011 Sb. a č. 43/2012 Sb. a příslušné novely trestního řádu z roku 2008 a 2012 – zvlášť se uvedenou poznatky o tom, z jakých důvodů nebyla po skončení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu anebo v souvislosti se zjišťováním údajů z takového provozu podávána informace dotčeným osobám ve smyslu § 88 odst. 8 a 9 a § 88a odst. 2 a 3 tr. řádu, jsou-li takové poznatky k dispozici, dále i ke zdůvodnění podávaných návrhů i příkazů či nařízení soudců z pohledu § 160 odst. 4 poslední věty tr.ř. i z pohledu zdůvodnění samotných úkonů a event.  námitek vznášených v průběhu dokazování před soudy, a to včetně sledování osob a věcí podle § 158d odst. 3 tr. ř., pokud se sledování týkalo komunikace prostřednictvím mobilních telefonů, tabletů a zařízení obdobných, v této souvislosti se uvedenou poznatky k aplikaci výkladového stanoviska č. 1/2015 Sb. v.s. NSZ)

 

Ze zpráv obou krajských státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nevyplynuly žádné nové poznatky ani zásadní výkladové problémy.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě tak uvádí, že samotnou praxi v trestním řízení v daném směru lze snad považovat již za ustálenou. Pokud se jedná o podávání informací dotčeným osobám ve smyslu § 88 odst. 8 trestního řádu, či dle § 88a odst. 2 tr. řádu, je ze strany jednotlivých okresních státních zastupitelství v rámci tamní působnosti, jakož i ze strany samotného Krajského státního zastupitelství v Ostravě,  konstatováno, že v případech, kdy byly realizovány odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, nedocházívá k jejich meritornímu skončení ve fázi řízení u státního zástupce (takže daná informační „povinnost“ se na uvedené věci nevztahuje), nebo tato povinnost je eliminována dalšími odstavci příslušných zákonných ustanovení.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí, že soudy většinou návrhům státních zástupců vyhovují, byť ne všechny soudy se ztotožňují s postupy uvedenými ve výkladovém stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství č. 1/2015 Sb. v. s. NSZ.

Nejčastějším důvodem nepodání informace dotčeným osobám podle § 88 odst. 8, 9 tr. řádu, resp. § 88a odst. 2, 3 tr. řádu, je skutečnost, že se jedná o případ organizované drogové trestní věci.

Neodkladnost či neopakovatelnost úkonů podle § 160 odst. 4 tr. řádu zpravidla nečiní v praxi problémy.

Vesměs všechna státní zastupitelství v rámci Jihomoravského kraje se shodují na tom, že rozhodovací činnost soudu je v této oblasti bez zásadních problémů, pouze jsou zaznamenány dílčí logistické problémy Krajského státního zastupitelství v Brně či jeho obou poboček v souvislosti s ústavním nálezem Pl. ÚS 4/14.

Co se týče návrhů státního zástupce na postup podle § 88 tr. řádu u Krajského státního zastupitelství v Brně a státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti za rok 2016, tak pouze v 5 případech soud návrhu nevyhověl a odposlech nepovolil.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci věnuje souhrnně této problematice stálou pozornost, o čemž svědčí i skutečnost, že je v současné době zpracovávána dohledová prověrka s názvem „Postup státních zástupců Krajského státního zastupitelství v Brně a Krajského státního zastupitelství v Ostravě při podávání návrhů soudu v přípravném řízení“ pod sp.zn. 2 SPR 12/2017. Výstupy z této dohledové prověrky budou následně předloženy Nejvyššímu státnímu zastupitelství na vědomí. 

 

c) případné poznatky k účasti soudců při úkonech prověřování (§ 158a tr. ř.)

 

K předmětné problematice Krajské státní zastupitelství v Brně ani Krajské státní zastupitelství v Ostravě nezaznamenala žádné nové poznatky oproti předcházejícímu období.

Krajské státní zastupitelství v Ostravě uvádí, že nadále setrvává praxe, že bez jakýchkoli výhrad se příslušný soudce na základě návrhů státních zástupců – byly-li však podány - účastní jako záruka zákonnosti úkonů podle §158a tr. řádu, k nimž nejčastěji náležejí výslechy dětí jakožto obětí domácího násilí či sexuálního zneužívání, výslechy osob vysokého věku, či realizace rekognice za účelem zjištění totožnosti pachatele.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně uvádí pouze jeden praktický poznatek Městského státního zastupitelství v Brně, vybočující z bezproblémové aplikace tohoto procesního úkonu. Konkrétně jde o to, že ze strany Městského soudu v Brně byla tato agenda vždy obstarávána operativně jedním vyčleněným soudcem tak, aby bylo možno úkony konat. Komplikace nastaly po změně osoby tohoto soudce. Ze strany Městského soudu v Brně je tato agenda sice i nadále obstarávána jedním nově vyčleněným soudcem, avšak tento již není časově flexibilní (což je u této agendy nezbytné), termíny provádění úkonů policejním orgánům koriguje v delším časovém úseku, řádově 2 až 3 týdnů, věci pak musí být řešeny operativně s místopředsedou Městského soudu v Brně, který přislíbil přímé jednání s policejním orgánem v problémových věcech tak, aby zejména u výslechů nezletilých dětí a týraných žen mohl být úkon proveden obratem. Jedná se tedy spíše o problém organizačního rázu.

Krajské státní zastupitelství v Brně dále uvádí, že počet účastí státních zástupců u těchto úkonů se drží již třetím rokem na podobné úrovni. V současné době je oproti minulosti kladen důraz na to, aby účast státního zástupce nebyla aktivitou formální, aby naopak byla vysoce účelná; tedy aby se jednotliví státní zástupci zúčastňovali především úkonů, které mají pro konkrétní trestní věc skutečně zásadní význam a u nichž je dán předpoklad, že by do jejich průběhu mohl státní zástupce vhodným a přínosným způsobem zasáhnout. Tento trend nutně vede k velmi markantnímu a stabilnímu snížení počtu účastí, a to zejména u těch úkonů, u kterých lze již od počátku předpokládat, že jejich přínos pro trestní řízení nebo možnosti státního zástupce vhodným způsobem zasáhnout do průběhu úkonu bude minimální (zde např. rekognice in foto). U úkonů skutečně zásadního významu, jako jsou výslechy dětí, výslechy poškozených u závažné násilné a sexuálně orientované trestné činnosti, rekognice in natura a výslechy obviněných či stěžejních svědků, je zpravidla účast státního zástupce realizována. Dále byla zajištěna účast státních zástupců u domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor, a to zejména u drogové trestné činnosti a hospodářských trestných činů (§ 268 trestního zákoníku). Ve sledovaném období byla zaznamenána ve více případech účast státních zástupců u výslechu poškozených, seniorů, byť se nejednalo vždy o neodkladný úkon, což je nutno přijímat velice pozitivně.

 

d) případné poznatky o problémech při aplikaci § 8 odst. 5 tr. řádu

 

V daném směru nebyly, obdobně jako v předcházejícím období, u obou krajských státních zastupitelství a ani u okresních státních zastupitelství v rámci jejich působnosti, zjištěny žádné nové poznatky ohledně výkladových problémů či rozdílů z pohledu orgánů činných v trestním řízení.

Toliko ze strany Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně je opětovně signalizován v rámci tamější působnosti nárůst počtu podaných návrhů (celkem 91 návrhů v roce 2016), kdy s výjimkou tří návrhů se zbývající počet (88 návrhů) týkal prolomení povinné mlčenlivosti ve zdravotnictví – touto formou bylo žádáno o zaslání listu o prohlídce zemřelého, adresované Ústavu zdravotnických informací a statistik. Jak však již bylo konstatováno i v předcházející zprávě o činnosti, jedná se v rámci tamější působnosti o setrvalý stav, byť daný postup je diskutabilní a z pohledu činnosti státního zastupitelství nadmíru zatěžující, navíc bez jakýchkoli výsledků využitelných v trestním řízení, neboť se jedná o případy úmrtí mimo zdravotnická zařízení a sebevraždy, v nichž jsou zahajovány úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu, a veškeré tyto věci pak končí odložením podle § 159a odst. 1 tr. řádu.

 

e) poznatky o postupu soudů při aplikaci § 76a tr. ř. o příkazu k zadržení a další poznatky týkající se tohoto institutu v přípravném řízení

 

K předmětné problematice stran rozhodování soudů při aplikaci § 76a tr. řádu nebyly od obou krajských státních zastupitelství avizovány žádné významnější poznatky.

 

3) Postup státního zastupitelství ve vazebních věcech

 

a) počty osob ve vazbě k 31. 12. 2016

 

K datu 31. 12. 2016 se u okresních státních zastupitelství v působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nacházelo v přípravném řízení trestním ve vazbě celkem 174 osob (v roce 2015 – 205 osob), z toho u Krajského státního zastupitelství v Ostravě 99 osob, u Krajského státního zastupitelství v Brně 75 osob. Déle než 4 měsíce bylo ve vazbě celkem 21 osob, z toho 8 v obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně a 13 v obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Změny se pohybují v řádu jednotek případů.

 

Nadále tak platí, že předmětný statistický údaj je veličinou naprosto proměnnou k určitému datu, veličinou nevypovídající v konečném důsledku nic o kvalitě práce a o výkonnosti státních zástupců při výkonu dozoru nad přípravným řízením trestním. Dané číselné údaje jsou totiž vždy ovlivněny i jednorázovou realizací trestních věcí, v nichž figuruje více obviněných.

 

Z předmětných statistických ukazatelů tak nelze vyvozovat žádné zobecňující závěry. 

 

 

b) způsob meritorního skončení vazebních věcí v přípravném řízení (tabulka č. III/3b)

 

V obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně bylo celkem vazebně stíháno 423 osob oproti 446 osobám v r. 2015, tj. pokles o 23 osob, obžalobou skončeno vůči 411 osobám. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo vazebně stíháno 628 osob oproti 668 osobám v r. 2015, tedy pokles o 40 osob, obžalobou skončeno vůči 616 osobám. Tento výkyv lze označit za běžný meziroční rozptyl dat, když naopak v roce 2014 byl zaznamenán u Krajského státního zastupitelství v Ostravě nárůst o 33 osob, tudíž se situace vrací do předchozího stavu. Pokud se jedná o procento trestních stíhání s osobou ve vazbě ukončených obžalobou, pak takto bylo skončeno téměř 97,16 % u Krajského státního zastupitelství v Brně (v roce 2015 – 96,18 %) a téměř 98,08 % u Krajského státního zastupitelství v Ostravě (v roce 2015 - 98,35 %). Podíl věcí zastavených činí u Krajského státního zastupitelství v Brně 2,60 % (11 věcí) a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo zastaveno 9 věcí, což představuje 1,35 %.

 

Pro úplnost je možno dodat, že u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo vazebně stíháno 12 osob oproti 30 osobám v roce 2015 a na všechny byla podána obžaloba. 

 

c) délka přípravného řízení ve vazebních věcech (tabulka III/3c)

 

Rychlost přípravného řízení u vazebně stíhaných osob je na dobré úrovni. Ve lhůtě do 4 měsíců bylo skončeno u Krajského státního zastupitelství v Brně 48,83 % a u Krajského státního zastupitelství v Ostravě 45,94 %. Ve lhůtě nad 1 rok nebylo u žádného krajského státního zastupitelství vedeno řízení proti osobám ve vazbě.

 

U Vrchního státního zastupitelství v Olomouci přímo pak bylo skončeno řízení ve lhůtě 4 měsíců u 58,33 % oproti 46,66 % v roce 2015, což představuje 7 osob z celkového počtu 12 vazebně stíhaných osob.

 

V zásadě je možno konstatovat, že vyjma poklesu rychlosti řízení u krajských státních zastupitelství a vrchního státního zastupitelství zůstává celková rychlost řízení u státního zastupitelství na dobré úrovni. Negativně se do rychlosti řízení promítají případy velké skupinové trestné činnosti zejména hospodářské, zdlouhavé vyžadovaní policejních expertíz, poučování poškozených v hospodářských trestních věcech, mezinárodní právní pomoc, vyžadování bankovních informací apod., což jsou faktory, které nelze efektivně ovlivnit.

 

4) Poznatky k dozoru státního zástupce v přípravném řízení

 

a) ve fázi prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu

 

Ve shodě s připomínkami, které se projevily již v roce 2015, mají krajská státní zastupitelství přetrvávající výhrady k potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopností samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z pohledu zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání. Vyskytuje se též nesprávné vyhodnocování došlých podnětů či trestních oznámení, vydávání předčasných odkládacích usnesení policejními orgány, též nesprávné vyhodnocování místní či věcné příslušnosti, případně nezákonná rozhodnutí policejních orgánů podle § 159a odst. 2 tr. řádu.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukazuje na to, že v činnosti policejních orgánů sice dochází k pochybení, vesměs však jsou individuálního charakteru a týkají se jak fáze prověřování, tak i vyšetřování. Přivítali by, kdyby činnost policejních orgánů byla více metodicky řízena a kontrolována jejich přímými nadřízenými a poznatky z této činnosti byly dále zobecňovány uvnitř policie, aby tak břímě přezkumné činnosti nespočívalo výlučně na dozorových státních zástupcích. Platí to zejména v oblasti závažné hospodářské trestné činnosti, kde dozor státního zástupce de facto nahrazuje práci policejního orgánu. Policejní orgány mají nedostatečnou erudici a velmi nízké předpoklady a schopnosti řádně zjišťovat a objasňovat trestnou činnost tohoto druhu, což musí být nahrazováno permanentními konzultacemi se státními zástupci a ve své podstatě převzetím celého trestného řízení státním zástupcem. Výhrady se týkají i trestních věcí vyšetřovaných orgány GIBS, kterým je vytýkána nedostatečná úroveň při zpracovávání záznamů o zahájení úkonů trestního řízení, především naprosto neodpovídající právní kvalifikace nekorespondující s popisem skutku. Mimo rutinní agendu se u nich projevují problémy s pochopením podstaty toho, co má být vlastně objasněno. Absentuje u nich představa, jaké úkony je potřeba za účelem řádného objasnění věci vlastně realizovat a v jaké časové posloupnosti. Břemeno celého přípravného řízení tak zůstává na dozorovém státním zástupci, který svými pokyny v rámci pravidelných prověrek vytváří policejnímu orgánu podrobný plán prověřování, eventuálně vyšetřování. Nedostatečná kompetentnost těchto orgánů pak může vést k mnoha pochybením, která nelze zvrátit ani důkladnou dozorovou činností státního zástupce.

 

V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně byly pak opakovaně zaznamenány i případy, kdy Útvar zvláštních činností Policie ČR (dále jen ÚZČ) překračoval svou roli pomocného policejního servisního útvaru a snažil se převzít garanci za zákonnost postupu policejního orgánu, státního zástupce nebo dokonce soudu, když se opakovaně stalo, že ÚZČ odmítl reagovat na žádost policejního orgánu či státního zástupce podle § 8 odst. 1 tr. řádu ve vztahu k vyžádání údajů k e‑mailovým adresám s odůvodněním, že je k tomu třeba příkazu soudu, ač tomu tak ve skutečnosti nebylo. Než se tento problém podařilo vyřešit, byla požadovaná data v mezidobí zničena. Obdobně ÚZČ odmítl realizovat příkaz soudu podle § 88 tr. řádu nebo podle § 158d odst. 3 tr. řádu pouze proto, že soudní příkaz, jakož i podnět policejního orgánu a návrh státního zástupce, nebyly vedeny v příslušném režimu utajení podle zákona č. 412/2015 Sb., přičemž tento postup není obligatorní a každý z uvedených orgánů činných v trestním řízení tento svůj postup náležitě odůvodnil. V jiném případě ÚZČ odmítl realizovat příkaz soudu s tím, že byl vydán podle nesprávného ustanovení trestního řádu. V takovýchto případech pak ÚZČ odmítal vydat policejnímu orgánu jakékoli písemné zdůvodnění svého postupu, takže tento postup nemohl být podroben včasnému a účinnému přezkoumání státním zástupcem, když policejní orgán postup ÚZČ akceptoval.

 

Naopak Krajské státní zastupitelství v Ostravě i v Brně pozitivně hodnotí z hlediska efektivity výkonu dozorové činnosti možnost přístupu do policejního informačního systému ETŘ, což zrychluje komunikaci a informační toky mezi orgány činnými v trestním řízení a pozitivně se promítá do účinnosti přípravného řízení.

 

b) ve fázi vyšetřování

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě signalizuje přetrvávání potíží ohledně kvality vydávaných usnesení podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Jednalo se především o řádnou objektivizaci a výše vyčíslení škody, neadekvátní právní kvalifikaci vytýkaného protiprávního jednání, zmatečný popis skutku, jeho nedostatečné objasnění, absence popisu všech obligatorních znaků trestného činu, nesprávné posuzování pokračujících trestných činů a další. Takováto nezákonná usnesení o zahájení trestního stíhání vydaná policejními orgány pak bývají ze strany státních zástupců rušena ve smyslu ustanovení § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu (jako příklad lze uvést zahájení trestního stíhání zemřelé osoby u Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně nebo zahájení trestního stíhání u Okresního státního zastupitelství v Opavě při existenci důvodu nepřípustnosti trestního stíhání). Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukazuje rovněž na zjištění dohledové prověrky vztahující se právě k postupu státních zástupců při rozhodování podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu ve vztahu k usnesením policejních orgánů  podle § 160 odst. 1 tr. řádu (1 SPR 278/2016). Při této prověrce nebyla pochybení shledána pouze ve 14 věcech z 31 věcí. Zrušovací usnesení státních zástupců bylo vydáváno až poté, co bylo předmětné rozhodnutí napadeno stížností oprávněných osob nebo až po předložení návrhu konečného opatření ze strany policejního orgánu, v čemž se mohla promítnout i snaha vyhnout se přezkoumání svého rozhodnutí (např. o zastavení trestního stíhání) ze strany nadřízených stupňů státních zastupitelství. Okresní státní zastupitelství v Karviné signalizuje soustavné obtíže při ustanovování znalců z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, a též se specializací klinická psychologie, neboť znalci odmítají znalecké posudky zpracovávat vzhledem k maximálnímu vytížení. Komplikuje to situace především u vazebně stíhaných případů domácího násilí kde je znalecký posudek nutný. Krajské státní zastupitelství v Ostravě dále zmiňuje poznatek týkající se problematiky ustanovování opatrovníka státním zástupcem mladistvému nebo nezletilému poškozenému. Jisté potíže byly v této souvislosti zaznamenány u Okresního státního zastupitelství v Přerově a Okresního státního zastupitelství v Ostravě. U většiny okresních státních zastupitelství nebyly zjištěny v souvislosti s novou úpravou občanského zákoníku žádné problémy, když k dotazu orgánů činných v trestním řízení odpovědný pracovník, bez výhrad, sdělil jméno konkrétního pracovníka OSPOD, který bude práva a povinnosti opatrovníka nezletilého poškozeného vykonávat a jemuž je možno jako opatrovníkovi přímo doručovat předmětná rozhodnutí tak, aby nedocházelo ke kolizím mezi jeho osobou a oprávněním orgánu OSPOD, který v dané věci rovněž působí. Ze strany jednotlivých ÚMOD Ostrava k žádostem státních zástupců se jim dostávalo odpovědí, že nejsou schopny jim vyhovět s odůvodněním, že jejich postoj vychází z ustanovení § 17 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého plyne, že funkci opatrovníka vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Bylo argumentováno i tím, že pokud by měly být v rámci výkonu funkce opatrovníka doručovány písemnosti v trestním řízení zaměstnanci OSPOD do vlastních rukou, spatřují v tom ohrožení jejich soukromí a bezpečnosti.

 

Ve fázi vyšetřování se znovu objevují kritické poznámky k činnosti GIBS vzhledem k častým pochybením týkajícím se například ukončení vyšetřování, kdy policejní orgán GIBS nedodržuje § 166 tr. řádu, neboť i poté, co již umožnil oprávněným osobám prostudovat spis, doplňuje spisový materiál o další důkazy a listiny a věc předkládá státnímu zástupci s návrhem na  podání obžaloby bez toho, aby znovu umožnil obviněným a jejich obhájcům prostudovat kompletní spisový materiál. Do spisu nezakládá ani záznam o prostudování spisového materiálu v těch  případech, kdy se oprávněné osoby k úkonu nedostavily. Nedostatky se vyskytují též v činnosti vůči poškozeným, když nejsou činěny dotazy, zda uplatňují nároky na náhradu škody ve smyslu § 43 odst. 3 tr. řádu. U orgánu GIBS se projevuje i neschopnost aplikovat správně jednotlivá ustanovení trestněprávních předpisů v souladu s platnou judikaturou či stanovisky Nejvyššího soudu, např. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 4057/2016, kdy orgány GIBS přistoupily k postupu podle § 158 odst. 3 tr. řádu na základě provedené zkoušky spolehlivosti ve smyslu § 41 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, aniž by však k realizaci této zkoušky byly splněny zákonné podmínky.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně k problematice postupu státního zástupce podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. řádu konstatuje, že k němu dochází jen sporadicky v případě rozhodování policejního orgánu podle § 160 odst. 1 tr. řádu. Důvodem bývá nedostatečný popis skutku, případně jeho nedostatečné odůvodnění. U Městského státního zastupitelství v Brně bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno celkem ve 23 případech zpravidla ve lhůtě do 14 dnů, přičemž důvodem byl nedostatečně zjištěný skutkový stav věci či potřeba vypracování znaleckého posudku psychiatrického, eventuálně nutnost ustanovit obhájce podle § 36 odst. 2 tr. řádu nebo nedostatečné zjištění a podložení všech zákonných znaků skutkové podstaty stíhaného trestného činu především jeho subjektivní stránky. Krajské státní zastupitelství v Brně jenom pro úplnost dodává, že v praxi se vyskytuje též nedostatek vietnamských figurantů pro účely prováděné rekognice in natura.

 

Žádné nové poznatky či vývojové trendy, na které by bylo potřeba zvlášť reagovat ve sledovaném období, zjištěny nebyly.

 

5. Poznatky k rozhodování soudů a dále i k věcem vráceným státnímu zástupci k došetření, k odmítnutí návrhu na potrestání i ke zproštěným osobám; poznatky k navrhování a ukládání peněžitých trestů

 

Nebyly zaznamenány problémy týkající se žádostí soudů vůči státním zástupcům realizovat v řízení před soudem některé úkony; v uplynulém roce nebylo po státních zástupcích soudy požadováno, aby opatřili důkazy cestou právní pomoci, ani aby zajišťovali přítomnost osob u hlavního líčení nebo veřejného zasedání.

 

Počet věcí vrácených soudem státnímu zástupci k došetření i počet soudem odmítnutých návrhů na potrestání mírně poklesl; celkově tak zůstává velmi nízký.

 

Setrvale nízký zůstává i počet zproštěných osob; v poměru k počtu osob obžalovaných jde o jednotky procent. Důvody zprošťujících rozhodnutí se oproti minulému období nezměnily; vyplývají z povinnosti státního zástupce podat obžalobu i v případech, kdy si důkazy odporují, nebo ze změny důkazní situace před soudem.

 

Ukládání peněžitých trestů je již několik let věnována zvýšená pozornost, a to jak v metodické činnosti, tak při samotném rozhodování v konkrétních trestních věcech. Lze konstatovat, že se podařilo zvýšit počty uložených peněžitých trestů. V případech, kdy soudy v rozporu s návrhy státních zástupců peněžitý trest neuložily, podávali státní zástupci odvolání; jejich úspěšnost je však spíše nízká.

 

Při ukládání peněžitých trestů se naráží na zákonná omezení i praktické překážky. U majetkových trestných činů soudy zohledňují zájem poškozených a preferují uložení povinnosti nahradit škodu, popř. nemajetkovou újmu, nebo vydat bezdůvodné obohacení (§ 39 odst. 3 tr. zákoníku); pachateli těchto trestných činů jsou často osoby nemajetné, takže se dovozuje, že uložení peněžitého trestu vylučují poměry pachatele (§ 39 odst. 7 tr. zákoníku). Nejvíce peněžitých trestů je tak ukládáno v souvislosti s trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 tr. zákoníku. 

 

6. Zkrácené přípravné řízení

 

Zkrácené přípravné řízení bylo i v roce 2016 nadále převyšující formou přípravného řízení, nicméně se již jedná o převýšení nepatrné. Základním důvodem této skutečnosti je aplikace stanoviska trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Tpnj 303/2014 ze dne 25.09.2014 v praxi. Pokles věcí řešených ve zkráceném přípravném řízení je dále odůvodňován vlivem úbytku méně závažné (bagatelní) trestné činnosti (např. drobných krádeží, vloupání do aut) a nárůstu sofistikovanější trestné činnosti (zejm. kyberkriminality).

 

Praxe u zkrácených přípravných řízení je na mnohých státních zastupitelstvích ustálena tak, že zpravidla ve věcech, kde není ukončeno prověřování ve lhůtě do dvou měsíců, není ani realizováno zkrácené přípravné řízení a je zahajováno trestní stíhání. Pokud je pátráno policejním orgánem po podezřelé osobě, je zkrácené přípravné řízení konáno i po delší době prověřování než jsou dva měsíce, což některé soudy akceptují, případně je akceptovatelná i delší doba předcházející sdělení podezření, pokud je nutno vyčkat vyhotovení znaleckých posudků.

 

Nadále panuje shoda v tom, že zjednodušená forma vedeného přípravného řízení práva podezřelého na obhajobu nijak zásadně nekrátí, když práva obviněného (podle § 33 odst. 1, odst. 2 tr. řádu) mohou podezřelí podle § 179b odst. 2 tr. řádu uplatnit i v rámci zkráceného přípravného řízení. Jakékoli případné podněty ze strany oprávněných osob nebyly v daném směru v uplynulém roce 2016 zaznamenány.

 

7. Poznatky k aplikaci odklonů v přípravném řízení i v řízení před soudem (tabulka č. III/8)

 

V porovnání s roky 2006 - 2008, v nichž byly evidovány od roku 1997 nejvyšší počty odklonů, byl sice zaznamenán v roce 2016 výrazný pokles, nicméně v porovnání s rokem 2015 je daná situace již stabilní a nepochybně odpovídající i zaznamenanému trendu snižování nápadu nových trestních věcí. Oproti roku 2015 došlo k mírnému nárůstu rozhodnutí dle § 307 odst. 1 tr. řádu a naopak k mírnému poklesu rozhodnutí dle § 179g tr. řádu. Tato skutečnost má přímou souvislost s tím, že je oproti předcházejícímu období vyřizováno méně trestních věcí v rámci zkráceného přípravného řízení a naopak je evidováno více trestních věcí, v nichž bylo realizováno „klasické“ přípravné řízení.

 

Přestože je nadále problematice odklonů ze strany státních zástupců věnována náležitá pozornost, v případě mnoha trestních věcí ze strany pachatelů i nadále naprosto absentuje zájem o odklon.

 

Z důvodů nezájmu ze strany obviněných je spíše výjimečně využíván institut narovnání dle § 309 tr. řádu. Obdobně není příliš využíván institut dohody o vině a trestu. Stále se nedaří naplnit očekávání, aby dohoda o vině a trestu byla nápomocna tomu, že by nebylo nutno dokazovat skutkově rozsáhlejší nebo právně komplikované trestní věci. Důvody zmíněného faktu jsou evidentně stále stejné - administrativní a časová náročnost daného úkonu, negativní postoj k uvedenému ze strany obviněných, kteří mnohdy v případech jim vytýkané rozsáhlejší trestné činnosti „spoléhají“ na to, že v konečném stadiu jim tato nebude prokázána v celém jejím rozsahu, omezení využitelnosti dohody o vině a trestu jen v případech řízení o přečinech a zločinech, zatímco o zvlášť závažných zločinech takovouto dohodu dosud sjednat nelze.

 

Pokud jde o součinnost s Probační a mediační službou ČR (dále jen PMS), tak ta je ve věci odklonů hodnocena vesměs velmi pozitivně, zejména u případů mladistvých a nezletilých pachatelů a trestné činnosti v dopravě.

 

Na druhé straně je opět třeba zdůraznit tu skutečnost, že v mnoha trestních věcech ze strany pachatelů absentuje zájem o odklon, kdy mnohdy nevede např. k náhradě škody protiprávním jednáním způsobené ani aktivita PMS.    

 

8. Poznatky z výkonu dohledu

 

Poznatky jsou v zásadě stejné jako v předchozím období. Dohled nad postupem nižších státních zastupitelství se provádí formou dohledových prověrek a přezkoumáváním jejich postupu v konkrétních věcech, a to ať již na základě podnětů či z vlastní iniciativy. Vedoucí státní zástupci využívají i institut vnitřního dohledu.

 

Dohledové prověrky se plánují a jimi se získává přehled o činnosti nižších státních zastupitelství v předem určených oblastech. Při zjištění nedostatků se však v jiných oblastech využívají i takové poznatky.

 

Dohled v konkrétních věcech se vykonává na základě vnějších podnětů i z vlastní iniciativy. Při dohledu prováděném z vlastní iniciativy se především přihlíží k vlastním poznatkům, k délce řízení a k tomu, zda jde o věci závaznější či o věci se zvýšeným zájmem veřejnosti.

 

Při dohledu prováděném na základě vnějšího podnětu se přezkoumává jeho důvodnost a podatelé se o výsledku výkonu dohledu vyrozumívají. Většina takových podnětů se odkládá pro nedůvodnost.

 

V případech, v nichž je to zapotřebí, se ukládají pokyny podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Nebyl zjištěn případ odmítnutí splnění tohoto pokynu. Průběh plnění uloženého pokynu vyšší státní zastupitelství sleduje.

 

Dohledová státní zastupitelství reagují na existenci starších věcí u nižších státních zastupitelství a v nich postup nižších státních zastupitelství sledují, a to především z hlediska rychlosti řízení a případných průtahů.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukázalo na množství podnětů podávaných e-maily, jimiž se podatelé na státní zastupitelství obrací i několikrát denně. Poukázalo na to, že vyřizování takových podnětů je časově náročné a že mnohdy řešení problémů, na které občané poukazují, nespadá do kompetence státního zastupitelství. Uvedený problém se v minulosti vyskytoval i u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

 

K uvedenému sdělovanému problému uvádíme, že v takových případech je třeba postupovat v souladu s platnou právní úpravou, podle níž musí být každé podání opatřeno vlastnoručním podpisem, pročež je třeba v případech e-mailových podání podatele vyzývat k jejich doplnění uvedeným způsobem. Pokud občan podání uvedeným způsobem nedoplní, nemůže být o vyřízení anonymního podání vyrozuměn.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně poukázalo na opakovanost vnějších podnětů, přičemž podatelé následně v některých případech podávají i trestní oznámení na státní zástupce a v jiných případech se snaží zakládání opakovaných podnětů bez vyrozumění překlenout vyžadováním informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění. Současně také jmenované státní zastupitelství poukázalo na to, že některé podněty lze velmi obtížně obsahově vyhodnotit ke zjištění, čeho se týkají. Stejný poznatek má i Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. V případech, v nichž se nepodaří podání obsahově vyhodnotit, se podatelé vyzývají k odstranění vad podání. Vyskytují se však případy, v nichž podatelé opakují stejné nedostatky.

 

Pokud jde o dohled nad dohledem, postupuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v souladu s § 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Nejčastěji se taková podání postupují nižšímu státnímu zastupitelství podle § 2 odst. 2 citované vyhlášky k vyhodnocení. To však neznamená, že takovým podáním není věnována pozornost. Ve všech případech se důvodnost podnětu vyhodnocuje ke zjištění, zda je třeba vykonat dohled nad dohledem z vlastní iniciativy. I v těchto případech platí, že některá podání lze obtížně obsahově vyhodnotit. Pokud se to nepodaří, bývají podatelé vyzýváni k odstranění vad podání. I zde se vyskytují případy, kdy podatelé opakují stejné nedostatky. Identifikace věcí, jichž se podání týká, bývá složitá a využívá se i součinnosti nižších státních zastupitelství, která mohou vycházet i z obsahu spisů u nich vedených.

 

 

IV. Poznatky z výkonu působnosti Nejvyššího státního zastupitelství

 

1. Postup při využívání oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř.

 

V rámci výkonu dohledu podle čl. 86 odst. 4 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, přezkoumávala krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pravomocná usnesení státních zástupců okresních státních zastupitelství o zastavení trestního stíhání a postoupení věci jinému orgánu, a pokud zjistila, že tato rozhodnutí byla vydána v rozporu se zákonem, navrhla Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně jejich zrušení. U Krajského státního zastupitelství v Ostravě došlo ke zrušení 14 rozhodnutí státních zástupců okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti a jednoho rozhodnutí samotného krajského státního zastupitelství, a to celkem ve vztahu k 16 osobám. U Krajského státního zastupitelství v Brně byly ve sledovaném období Nejvyššímu státnímu zastupitelství předloženy 4 věci okresních státních zastupitelství s odůvodněným stanoviskem k postupu podle § 174a tr. řádu. Ve všech bylo mimořádné kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a odst. 1 tr. řádu využito.

 

2. Dovolání

 

a) celkový nápad návrhů a podnětů k dovoláním z vlastní iniciativy státních zastupitelství včetně způsobu vyřízení

 

b) počet a skladba dovolání podaných obviněnými

 

c) vyhodnocení rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu

 

K této oblasti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ani žádné ze státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti nedisponuje natolik zcela zásadními poznatky, které by bylo třeba výslovně zmiňovat ve zprávě o činnosti.

 

3. Stížnosti pro porušení zákona, podněty k jejich podání a přezkoumávání trestních věcí z vlastní iniciativy

 

V agendě stížností pro porušení zákona bylo ze strany Vrchního státního zastupitelství v Olomouci iniciováno podání 5 stížnosti pro porušení zákona (v roce 2015 to byly 4 stížností, 2014 pak 5 stížností). Podněty k těmto stížnostem pocházely ve 3 případech od odsouzených a ve 2 z vlastní iniciativy či podnětu některého státního zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti ČR 2 nástiny akceptovalo a podalo stížnost pro porušení zákona, ve 3 případech zatím nerozhodlo. Ze strany Nejvyššího soudu ČR bylo následně oběma stížnostem vyhověno.

 

V dalších věcech, kdy byly řešeny vnější podněty, bylo Ministerstvu spravedlnosti ČR navrženo podněty ke stížnosti pro porušení zákona odložit.

 

V roce 2016 byl oproti předcházejícím obdobím zaznamenán nárůst podnětů k postupu podle § 266 a násl. tr. řádu, kterých bylo celkem 167 (v roce 2015 to bylo 126). Žádné nové trendy nebyly zaznamenány. I ve sledovaném období převažovaly zejména podněty podané samotnými odsouzenými.

 

4. Vyhodnocení činnosti státního zastupitelství na úseku právního styku s cizinou

 

Obě krajská státní zastupitelství v podstatě ve shodě konstatují, že zásadnější změny či problémy při aplikaci zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci, nebyly ve srovnání s předchozím rokem 2014 zaznamenány. Pokud se objevily sporné a dosud neřešené postupy, tyto byly víceméně svépomocí či na základě spolupráce se státními zástupci mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství řešeny operativně.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě znovu upozornilo na náročnost vyřizování žádostí o právní pomoc z polské strany na úseku hospodářské a finanční kriminality a další problémy s těmito žádostmi spojené, jak bylo konstatováno v předcházející zvláštní zprávě.

 

5. Poznatky z činnosti ostatních odborů Nejvyššího státního zastupitelství

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V. Netrestní působnost státního zastupitelství a výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody (tabulky č. V/1a, V/1b, přehled č. V/1c, V/2a, V/2b, V/4a-d)

 

1.    Vstupová a návrhová činnost okresních státních zastupitelství (kromě § 90 ZSM)

 

V roce 2016 bylo vyřízeno vstupem dle § 35 odst. 1 o. s. ř., resp. dle § 8 odst. 1 písm. a) - h) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě celkem 1750 věcí, v roce 2015 se jednalo o 1797 věcí (údaje dle tabulky CSLAV – netrestní statistika, v tabulce V/2a), což představuje oproti roku 2015 pokles o 47 věcí, tj. o cca 2,6 %. Tento nepatrný pokles je vysvětlován jednak personální situací na některých okresních státních zastupitelstvích a jednak ustálením praxe, zejména ve vztahu k řízení o omezení svéprávnosti, kdy došlo ke sjednocení hledisek pro vyhodnocování řízení vhodných ke vstupu, a jednak omezením vstupové aktivity u řízení týkajících se přezkumů nevratných závažných stavů těžkého postižení, u nichž již nelze očekávat změnu. Ve vstupové činnosti je Severní Morava na prvním místě v rámci ČR mezi jednotlivými kraji.

 

Největší podíl na vstupové aktivitě mají vstupy do řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, následují řízení o svéprávnosti, dále řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a rovněž ve věcech ochrany proti domácímu násilí.

 

Okresními státními zastupitelstvími v územní působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2016 vyřízeno vstupem celkem 1 241 věcí, což představuje oproti roku 2015 pokles o 375 věcí. Celorepublikově to znamená 4. místo co do počtu vstupů okresních státních zastupitelství v rámci jednoho kraje.

 

Nižší státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně v roce 2016 při výkonu netrestní působnosti nezaznamenala žádné zásadnější poznatky. Některá nižší státní zastupitelství poukázala na výkyvy v nápadu věcí u konkrétních netrestních agend.

 

U Okresního státního zastupitelství v Hodoníně došlo ke 100 % nárůstu věcí signalizovaných okresním soudem v oblasti ústavní výchovy (z 22 věcí na 45 věcí, kdy v 37 případech byl realizován vstup do řízení).

 

U Okresního státního zastupitelství v Prostějově se začaly ve větším počtu vyskytovat případy nařízení ústavní výchovy u novorozenců, které jejich matky zanechaly v porodnici, neboť neměly podmínky a materiální zázemí pro péči o dítě. Souhlas k osvojení dítěte nedaly a posléze se staly nekontaktní.

 

Městské státní zastupitelství v Brně sice popsalo celkový pokles nápadu v netrestní agendě o 13 % (z 901 věcí vedených v rejstříku ZC v roce 2015 na 779 věcí vedených v roce 2016), přesto však zaregistrovalo mírný nárůst poznatků ve věcech ochrany proti domácímu násilí, což přičítá intenzivnější spolupráci s Policií ČR v rámci využití institutu vykázání. Dalo proto na zvážení návrh na legislativní změnu tak, aby státní zastupitelství bylo zařazeno mezi orgány, kterým je obligatorně zasílána kopie úředního záznamu o vykázání podle § 47 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. 

 

Okresní státní zastupitelství Brno-venkov zmínilo snížený počet vstupů do řízení v důsledku zmenšení objemu řízení o svéprávnosti.

 

Okresní státní zastupitelství v Hodoníně, v Jihlavě a ve Žďáru nad Sázavou připomenula, že se netrestní agenda stále rozšiřuje, což obnáší i častější účasti státních zástupců při jednáních u civilního soudu. Specifický je přitom postoj Okresního státního zástupce v Jihlavě k netrestní agendě, kterému chybí reflexe nad reálným přínosem státního zastupitelství v civilním řízení, a proto by byl rád, kdyby možnosti vstupu do řízení byly vykládány spíše restriktivně.

 

Obecně lze konstatovat, že v netrestní agendě zpracovávané okresními státními zastupitelstvími v územním obvodu Krajské státní zastupitelství v Brně stále převažuje řízení o svéprávnosti, poté řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, a u těch státních zastupitelství, která mají v obvodu své působnosti psychiatrickou nemocnici, pak také řízení detenční. V řízení o svéprávnosti stále činí problémy formulace návrhů rozsudečných výroků, a tedy stanovení rozsahu omezení svéprávnosti, čemuž nepřispívá ani dosud neustálená judikatura. Nejvyšší soud České republiky velmi pomalu zaujímá ke sporným otázkám stanoviska, což lze demonstrovat na případu stanoviska sp. zn. Cpjn 23/2016, jež řeší omezení svéprávnosti člověka ve výkonu volebního práva.

 

U Městského státního zastupitelství v Brně v rámci řízení o svéprávnosti vybočovaly tři šikanózní návrhy na omezení svéprávnosti předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a nejvyššího státního zástupce.

 

Okresní státní zastupitelství Brno-venkov se v roce 2016 potýkalo s nesprávnými procesními postupy okresního soudu, kdy bylo nuceno reagovat na porušování procesních práv účastníků řízení (procesním opatrovníkem byla jmenována osoba, která byla v kolizi zájmů se zastoupeným účastníkem řízení). Upozornilo i na situace, kdy soud má zcela odlišný procesní postup při účasti státního zastupitelství v řízení a při jeho neúčasti.

 

Opakovaně jako v předchozím období Okresní státní zastupitelství v Prostějově a ve Zlíně, která nemají ve svém obvodu působnosti žádnou psychiatrickou nemocnici, poukázala na neefektivní oznamovací povinnost soudu týkající se případů o převzetí a držení pacienta ve zdravotnickém zařízení bez jeho souhlasu. Vstupy do řízení, v nichž je postupováno podle § 83 z.ř.s. by totiž byly ryze formální.

 

U návrhové činnosti podle § 35 odst. 1 o.s.ř., resp. dle § 8 odst. 2 ve spojení s § 8 odst. 1 písm. b) - e) a g) z.ř.s. okresních státních zastupitelství v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě, došlo v roce 2016 k poklesu ze 76 návrhů podaných v roce 2015 na 67 návrhů podaných v roce 2016, tedy k poklesu o 9 věcí (cca 11,8 %). V oblasti návrhové činnosti je Severní Morava na 2. místě v rámci ČR mezi jednotlivými kraji. Návrhová činnost převládala zejména ve věcech péče soudu o nezletilé (konkrétně v oblasti rodičovské odpovědnosti, uložení zvláštního opatření při výchově dítěte a ústavní výchově), následovala řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí a řízení o svéprávnosti, což jsou řízení, u nichž je dána nejčastější souvislost s trestním řízením, z něhož lze získat poznatky pro podávání návrhů (např. trestná činnost rodičů vůči dětem, činy jinak trestné nezletilých dětí zaviněné mj. zanedbáváním péče rodičů o ně, nepříčetnost u pachatelů trestných činů a násilí v rodinách vůči členům společné domácnosti).

 

U okresních státních zastupitelství v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně došlo k nárůstu podaných návrhů na 92 návrhů za rok 2016, což je o 20 návrhů více než v minulém roce, resp. i než jejich průměrný počet v posledních 3 letech (pohyboval se vždy kolem 70 návrhů ročně). Jihomoravský kraj se tak za rok 2016 dostal na 1. místo v rámci ČR mezi jednotlivými kraji v počtu návrhů podaných okresními státními zastupitelstvími.

 

2.    Návrhy dle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen ZSM)

 

Návrhů podle § 90 ZSM bylo okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě roce 2016 podáno celkem 353 (údaj ovšem neodpovídá výkazům krajského státního zastupitelství, ale tabulkám CSLAV II/4a). Podle dílčí zprávy o činnosti podávané Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě bylo v roce 2016 podáno celkem 315 návrhů podle § 90 odst. 1 ZSM (dle výkazů), což je (opět podle výkazů) o 3 více než v roce 2015. Jedná se o nepatrný rozdíl. V rámci ČR jde o nejvyšší počet podaných návrhů ve srovnání s jednotlivými kraji. Tento druh návrhové činnosti je však aktivitou státního zastupitelství neovlivnitelný.

 

Okresní státní zastupitelství v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Brně podala v roce 2016 celkem 283 návrhů (údaj vychází jen z tabulky CSLAV II/4a, když dílčí zprávy o činnosti jednotlivých okresních státních zastupitelství v územním obvodu Krajské státní zastupitelství v Brně jiné údaje neobsahovaly).

 

Okresní státní zastupitelství v Kroměříži považuje za znepokojující nárůst trestné činnosti nezletilých osob, a tedy zvýšený počet podaných návrhů podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb. (z 13 věcí napadlých v příslušném oddíle rejstříku ZC v roce 2015 na 32 věcí v roce 2016). Rovněž u Okresního státního zastupitelství v Třebíči došlo ke zvýšení počtu podaných návrhů podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb. (z 12 návrhů podaných v roce 2015 na 21 návrhů v roce 2016).

 

3.    Agenda odvolací (OSZ a KSZ) a dohledová (KSZ)

 

V průběhu roku 2016 bylo ze strany okresních státních zastupitelství v působnosti Krajské státní zastupitelství v Ostravě podáno celkem 51 odvolání, z toho se 4 věci týkaly řízení o návrzích okresních státních zastupitelství podle § 90 ZSM, 47 odvolání se týkalo ostatních druhů řízení, kdy bylo vycházeno z konkrétních spisů na krajských státních zastupitelstvích, vč. pobočky v Olomouci (v tabulce CSLAV – netrestní statistika - V/2a je shodně uvedeno 47, když nebyly obsaženy údaje k řízení dle § 90 ZSM). V naprosté většině se jednalo o řízení o svéprávnosti a takřka všem těmto odvoláním také bylo vyhověno. Jednalo se především o procesní chyby soudů v oblasti jmenování procesního opatrovníka, výslechu posuzovaného a jeho zhlédnutí, příp. formulace omezujících výroků. Odvolání byla podávána dle metodických materiálů krajského státního zastupitelství. Z celkového počtu 51 podaných odvolání bylo ve 3 případech ze strany krajského státního zastupitelství vzato odvolání zpět (vše v řízení dle § 90 ZSM), ze zbývajících 48 věcí již bylo soudem rozhodnuto ve 46 věcech, pouze ve 2 věcech dosud soud nerozhodl. V případě Krajského soudu v Ostravě nebylo vyhověno pouze jednomu odvolání okresního státního zastupitelství, v jednom případě bylo zastaveno řízení z důvodu smrti posuzované a ve dvou případech sice bylo odvolání okresního státního zastupitelství vyhověno, ale z jiných důvodů, než bylo uváděno, jinak byla všechna odvolání úspěšná. V případě pobočky v Olomouci bylo 7 odvolání zcela úspěšných, 7 bylo vyhověno částečně (rozsudek byl změněn, ale v jiném rozsahu, než bylo navrhováno, nebo byl rozsudek změněn, ač bylo navrhováno jeho zrušení a vrácení soudu I. stupně, v každém případě napadená rozhodnutí neobstála) a v 5 případech byla neúspěšná. Lze tedy uzavřít, že k potvrzení odvoláním okresním státním zastupitelstvím napadených rozhodnutí došlo pouze v 6 případech ze 46 věcí.

 

Na úspěšnosti podaných odvolání okresních státních zastupitelství má podíl i metodické vedení ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě, kdy bylo pokračováno v metodické činnosti i v roce 2016 a v důsledku podaných odvolání došlo k zamezení nezákonného postupu soudů prvního stupně, neboť v případě opakujících se procesních pochybení, zejména v řízeních o svéprávnosti, se odvolací soud jednotně postavil na stranu argumentů státního zastupitelství.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně, včetně pobočky v Jihlavě a Zlíně, zaznamenalo v roce 2016 mírný nárůst odvolacích řízení, kdy celkem napadlo 113 odvolacích věcí, tedy o 14 více než v roce 2015, z toho ve 41 případech podalo odvolání státní zastupitelství. V rámci odvolací agendy se nevyskytnul žádný významný či něčím vybočující případ.

 

Shodně jako v předešlém období i v roce 2016 v odvolací činnosti státního zastupitelství převažovala řízení ve věcech svéprávnosti (44 odvolacích řízení), a dále řízení ve věcech péče soudu o nezletilé – konkrétně: uložení opatření při výchově dítěte, nařízení, prodloužení či zrušení ústavní výchovy a omezení, zbavení či pozastavení rodičovské odpovědnosti (38 odvolacích řízení). Následovala řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí (12 odvolacích řízení), a řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče (7 odvolacích řízení). Okrajově se pak Krajské státní zastupitelství v Brně v rámci odvolacího řízení věnovalo návrhům podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, žalobě podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, problematice umoření listin, určení data smrti a osvojení.

 

K dohledové činnosti netrestního oddělení Krajského státního zastupitelství v Brně lze zmínit provedení dohledových prověrek zaměřených na vstupovou a návrhovou činnost státního zastupitelství ve věcech svéprávnosti podle § 8 odst. 1 písm. d) a odst. 2 z.ř.s. U Krajského státního zastupitelství v Brně je zavedenou praxí, že na základě poznatků z dohledových prověrek bývá zpracováno vyhodnocení, které plní funkci metodické pomůcky. V rámci dohledové činnosti pak byly v roce 2016 vydány 2 pokyny podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vztahující se k postupu nižšího státního zastupitelství v řízení o nařízení ústavní výchovy a v řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí.    

 

4.    Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně ve věcech insolvenčního řízení, včetně sporů těmito řízeními vyvolanými

 

V roce 2016 vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě do insolvenčního řízení, včetně sporů jimi vyvolaných, v 71 věcech (dle výkazů systému CSLAV a údajů v  ISYZ). Z těchto věcí byl vstup do incidenčních sporů realizován ve 23 případech. 

 

V porovnání s rokem 2015 (75 vstupů) došlo k mírnému poklesu v počtu vstupů (cca o 5 %), který byl způsoben nápadem skutkově a právně obtížnějších věcí. Celkem bylo ve věcech podáno 26 písemných vyjádření. Průběžnou kontrolou nápadu v insolvenčním rejstříku v rámci plnění opatření vrchního státního zástupce č. 6/2014 (zjišťování případných šikanózních návrhů) bylo zjištěno a následně využito ke vstupu celkem 11 poznatků, 1 poznatek byl postoupen na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s ohledem na probíhající odvolací řízení a dalších 6 poznatků bylo postoupeno místně příslušným státním zastupitelstvím. 

               

S ohledem na výše uvedené je nutno zmínit že v roce 2016 vstoupily u Krajského soudu v Ostravě do insolvenčního řízení obchodní společnosti, které mají z regionálního hlediska zcela zásadní význam a současně patří mezi největší společnosti v oblasti Moravskoslezského kraje s počtem zaměstnanců v řádu tisíců osob. Jednou z těchto společností byla spol. OKD a.s., jejímž hlavním předmětem podnikání je hornická činnost. Z tohoto insolvenčního řízení pak vzešel poměrně zásadní incidenční spor o existenci pohledávky ve výši cca 10 mld. Kč. Výsledek tohoto sporu, jehož se Krajské státní zastupitelství účastní, se jeví jako podstatný nejenom z pohledu úspěšné reorganizace závodu, ale také z pohledu zjištění odpovědnosti konkrétních osob za úpadek spol. OKD a.s.  

 

Další společností, nebo spíše skupinou významných společností, u nichž bylo zahájeno insolvenční řízení, jsou obchodní společnosti, které jsou součástí koncernu VÍTKOVICE. Jedná se zejména o spol. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. (společnost, která tvoří cca 50% činnosti celého koncernu), VÍTKOVICE ENVI a.s. a VÍTKOVICE GEARWORKS a.s. Všechny jmenované společnosti se pokouší o reorganizaci, přičemž na samotném počátku insolvenčního řízení (VÍTKOVICE ENVI a.s.) byly dány natolik zásadní pochybnosti o motivaci celého koncernu, že byl ze strany Vrchního státního zastupitelství v Olomouci konstatován nepoctivý záměr dlužníka. V důsledku následujícího vývoje se dlužníkovi konkrétními kroky podařilo obnovit důvěru v jeho záměr poctivým způsobem reorganizovat podnik a všechny zmiňované společnosti připravují reorganizační plán. S ohledem na složitost koncernové struktury je nutno všechna zmiňované insolvenční řízení hodnotit v jejich souhrnu a vyhodnocovat vzájemné souvislosti včetně incidenčních sporů mezi subjekty v rámci koncernu, které mohou mít dopad na úspěšné provedení reorganizace.

 

V obou výše zmíněných případech krajské státní zastupitelství preferuje variantu zachování závodu, neboť pouze tento způsob řešení minimalizuje hospodářské i sociální náklady insolvenčních řízení (tedy včetně nákladů státu) s přihlédnutím k historickému významu těchto podniků pro Moravskoslezský kraj.             

 

Pro trestní řízení bylo z insolvenčního řízení v roce 2016 vytěženo 8 poznatků.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně v rámci vstupové činnost podle § 7c insolvenčního zákona pokračovalo v praxi zavedené již v roce 2015, kdy vyhodnocovalo poznatky od krajského soudu o zahájených insolvenčních řízeních a iniciativně vyhledávalo řízení vhodná ke vstupu, a to již v 1. fázi insolvenčního řízení, kdy je řešena otázka úpadku dlužníka. Realizovalo tak celkem 54 vstupů, z toho 49 do insolvenčního řízení a 5 do incidenčních sporů. Ze 49 vstupů do insolvenčního řízení pak ve 30 případech vstoupilo do řízení před rozhodnutím o úpadku (1. fáze řízení) a v 19 případech do řízení po úpadku (2. fáze řízení).

 

Ve srovnání s rokem 2015 bylo sice učiněno o 5 vstupů méně, avšak je třeba připomenout, že v roce 2015 se na celkovém počtu 59 vstupů podílelo 36 nárazově realizovaných vstupů do vzájemně souvisejících insolvenčních řízení koncernově propojených dlužníků.

 

Dále je třeba zmínit, že nad rámec výše uvedených 54 vstupů do řízení se Krajské státní zastupitelství v Brně účastnilo dalších 7 insolvenčních řízení, a to na základě vstupu jiného státního zastupitelství. V 1 případě vstup realizovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ve stádiu odvolacího řízení, v němž bylo přezkoumáváno rozhodnutí soudu I. stupně meritorní povahy, přičemž po ukončení odvolacího řízení bylo dále v řízení činné Krajské státní zastupitelství v Brně. V dalších 6 případech učinila vstup do insolvenčních řízení jiná krajská státní zastupitelství v situaci, kdy insolvenční návrh byl podán u místně nepříslušného soudu, takže po právní moci rozhodnutí o místní nepříslušnosti insolvenčního soudu a po postoupení věci místně příslušnému Krajskému soudu v Brně bylo opět v řízení činné Krajské státní zastupitelství v Brně. 

 

Lze proto konstatovat, že celkový počet 54 vstupů do insolvenčního řízení, jakož i účast zdejšího krajského státního zastupitelství v dalších 7 insolvenčních řízeních dokládá, že Krajské státní zastupitelství v Brně aktivitu v insolvenční agendě zvýšilo, k čemuž přispělo také personální posílení netrestního oddělení o jednoho státního zástupce specializovaného právě na problematiku insolvenčního řízení. 

 

Pokud jde o konkrétní insolvenční řízení, kterých se Krajské státní zastupitelství v Brně v roce 2016 účastnilo, nebyly zaznamenány žádné významné či výjimečné poznatky.

 

Zmínit lze pouze jeden zásadnější poznatek vztahující se ovšem k věci, která u Krajského státního zastupitelství v Brně napadla již v roce 2014, avšak poznatek se prolíná i rokem 2016.

 

Jde o věc sp. zn. 1 KZC 243/2014, týkající se dlužníka WPB CAPITAL, spořitelní družstvo, v níž byl insolvenční spis v listopadu 2014 předložen Nejvyššímu soudu ČR jednak k rozhodnutí o dovoláních věřitele Tapovan s. r. o. a dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze z 28. 4. 2014 č. j. MSPH 77 INS 11631/2014-A-6 ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2014 č. j. 4 VSPH 1030/2014-A-67, jímž byla vyslovena místní nepříslušnost Městského soudu v Praze s tím, že věc bude postoupena Krajskému soudu v Brně, a jednak k rozhodnutí o návrzích věřitele Tapovan s. r. o. a dlužníka na delegaci vhodnou této věci na Městský soud v Praze. Spis se pak stále nachází u Nejvyššího soudu ČR, když dosud o dovoláních a návrzích na delegaci nebylo rozhodnuto.

 

Popsaná procesní situace tak blokuje další postup soudu v insolvenčním řízení. Tento stav trvá i přesto, že k otázce místní příslušnosti insolvenčního soudu (resp. k rozhodnutí o návrhu na delegaci vhodnou) se vyjádřilo i Nejvyšší státní zastupitelství v podání ze dne 18.11.2015 pod sp. zn. 1 NZC 1538/2015.

 

K věci se dodává, že dlužník patřil mezi největší kampeličky v ČR a klientům dlužníka již byly z Fondu pojištění vkladů vyplaceny vklady ve výši přes 2,7 miliardy korun.

 

 

 

 

5.    Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 8 odst. 1 písm. i) zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních

 

Ve sledovaném období dále Krajské státní zastupitelství v Ostravě vstoupilo do 119 řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob. Oproti roku 2015, kdy bylo realizováno celkem 145 vstupů, se jedná o pokles o cca 18 %. Tato skutečnost je způsobena ustálením praxe a vytříbením kritérií pro posuzování věcí nejvhodnějších ke vstupu do řízení i s ohledem na možnou aktivitu krajského státního zastupitelství v řízení, když se zvýšil počet podaných písemných vyjádření či sdělení a informací soudu, stejně jako spolupráce s trestními specialisty. Pravidelnou součástí této agendy je také nahlížení do trestních i soudních spisů, ústní vyjádření při jednání, podávání žádostí na soudy a státní zastupitelství a vytěžování poznatků pro netrestní působnost v souvislosti s učiněnými zjištěními.

 

V uvedených řízeních bylo ze strany Krajského státního zastupitelství v Ostravě podáno písemné vyjádření v 9 věcech, písemná informace soudu ve 27 věcech a odvolání ve 2 věcech. K vytěžení poznatku pro trestní řízení nedošlo, pouze pro netrestní působnost.

 

Z praxe byl zjištěn poznatek, že dochází k tomu, že likvidátoři společností zrušených s likvidací podávají návrhy na jejich výmaz i za situace, kdy je jim známo, že bylo ze strany orgánů činných v trestním řízení zajištěno účetnictví předmětné společnosti. Tím, že informaci o tom, že se účetnictví nachází na PČR, zamlčí soudu, dochází k tomu, že soud jejich návrhu vyhoví a rozhodne o výmazu společnosti. PČR se pak dostává do situace, kdy má zajištěno účetnictví společnosti, která však již neexistuje a není ani žádná osoba, které by bylo možné účetnictví vrátit. Uvedená informace byla poskytnuta trestnímu oddělení k případnému využití s tím, že takovému postupu by bylo možné zabránit podáním informace o zajištění účetnictví ze strany PČR rejstříkovému soudu a soudu, který rozhodl o zrušení společnosti.   

 

Krajské státní zastupitelství v Brně realizovalo celkem 22 vstupů do těchto řízení, což ve srovnání s rokem 2015 je o 3 vstupy více. Shodně jako v roce 2015 byly vstupy činěny tehdy, kdy státní zastupitelství mohlo v civilním řízení využít poznatky z trestního řízení. Nejčastěji bylo vstupováno do řízení o zrušení obchodní korporace s likvidací a jmenování likvidátora. Dále byl realizován vstup také do řízení o jmenování jednatele, o odvolání likvidátora z funkce a o určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti. Agenda vstupů do řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob podle § 8 odst. 1 písm. i) z.ř.s. v roce 2016 nedoznala významných změn.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně ke vstupové činnosti podle § 7c insolvenčního zákona i podle § 8 odst. 1 písm. i) z.ř.s. poznamenalo, že přezkum poznatků o zahájení konkrétních řízení, tedy vyhodnocování intenzity veřejného zájmu na vstupu do řízení bylo znesnadňováno tím, že v rejstříku KZC nebylo možné provádět lustraci v centrální evidenci stíhaných osob. Netrestní specialisté tak ne vždy měli možnost získat informaci o vedeném trestním řízení, v němž byla řešena trestná činnost spojená s účastníky či předmětem insolvenčního řízení, či trestná činnost právnické osoby. Přitom právě tyto poznatky jsou považovány za typické okolnosti zvyšující intenzitu veřejného zájmu na vstupu státního zastupitelství do řízení. Do budoucna je však tento problém již vyřešen, neboť zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, s účinností od 1. 7. 2017 mění mimo jiné § 12i odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství tak, že přístup do centrální evidence stíhaných osob mají státní zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti.

 

K další vstupové činnosti Krajského státního zastupitelství v Brně lze ještě zmínit 2 vstupy podle § 8 odst. 1 písm. b) z.ř.s., kdy vstup do řízení o nařízení a o prodloužení ústavní výchovy byl realizován až ve stadiu odvolacího řízení, a to v jednom případě na základě poznatku vytěženého z trestního řízení a v druhém případě na základě poznatku získaného při výkonu dozoru v dětském domově.

 

6.    Návrhová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 93 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK)

 

V hodnoceném období podalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě příslušnému Krajskému soudu v Ostravě 6 návrhů dle § 93 zákona č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jedná se o nárůst o 3 věci oproti roku 2015. (Uvedený údaj byl získán z výkazů systému CSLAV a ověřen z konkrétních spisů.)

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě disponuje pouze poznatky vytěženými z trestního řízení, neboť Krajský soud v Ostravě striktně využívá svého zákonného pověření a zahajuje řízení o zrušení společnosti s likvidací sám v případech zjištění, že obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a právnická osoba ve stanovené lhůtě nezjednala nápravu (§ 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.), přičemž nerozlišuje, zda se jedná o chybějící předmět podnikání či jiné obligatorně zapisované skutečnosti, a z tohoto důvodu také nepostupuje podněty v případech chybějícího předmětu podnikání krajskému státnímu zastupitelství k podání návrhu, jako tomu je u některých soudů.

 

U Krajského státního zastupitelství v Brně v návrhové činnosti podle § 93 ZOK rovněž nedošlo k žádné zásadní změně. I nadále zasílal Krajský soud v Brně státnímu zastupitelství oznámení o zániku posledního živnostenského oprávnění obchodních korporací. Tato oznámení byla podkladem pro podání celkového počtu 168 návrhů podle § 93 písm. a) ZOK, což je o 31 návrhů více než v roce 2015.

 

Dalších 8 návrhů bylo podáno v souladu s § 93 písm. b) ZOK, a to na základě poznatků získaných z vlastní působnosti státního zastupitelství, konkrétně poznatků vytěžených z trestního řízení. Krajské státní zastupitelství v Brně tak za rok 2016 podalo celkem 176 návrhů podle § 93 ZOK.

 

7.    Výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody

 

Pokud jde o výkon dozoru a dohledu nad místy, kde je vykonávána ústavní a ochranná výchova, lze činnost moravských okresních i krajských státních zastupitelství v dané oblasti za rok 2016 označit nadále za stabilizovanou.

 

Okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo v roce 2016 vydáno 10 příkazů podle § 39 odst. 2 písm. g) zák. č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních (dále jen ZVÚOV).

 

Výše uvedený údaj o počtu příkazů byl zjištěn fyzickou kontrolou jednotlivých příkazů, když údaje v tabulce V/4c neodpovídají skutečnosti (tam uváděno pouze 8 příkazů).

 

Při výkonu dohledu bylo Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě vydáno 5 pokynů podle § 12d odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

 

Okresními státními zastupitelstvími v působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo v roce 2016 vydáno 26 příkazů podle § 39 odst. 2 písm. g) ZVÚOV, když v roce 2015 bylo vydáno celkem 43 těchto příkazů. V roční zprávě o stavu dozoru v této agendě podávané Krajským státním zastupitelstvím v Brně se k tomu uvádí, že výrazný pokles zjištěných porušení právních předpisů nesvědčí o nižší pozornosti a aktivitě konaného dozoru, ale je dokladem o dokončované právní stabilizaci kontrolovaných školských zařízení a vyšším respektu k aplikaci právních předpisů.

 

Za rok 2016 bylo vydáno jedno nařízení podle § 39 odst. 2 písm. h) o propuštění dítěte ze zařízení, kdy ovšem dítě bylo v době vydání nařízení dlouhodobě na útěku ze zařízení a bylo tak administrativně propuštěno, takže nedošlo k újmě na jeho právech.

 

Díky sjednocené rozhodovací praxi dozorových státních zástupců nebylo při výkonu dohledu shledáno opomenutí znamenající porušení právních předpisů, na něž by musel dohled reagovat pokynem dle § 12d odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. Méně závažné nedostatky zjišťované během roku 2016 dohledem byly řešeny neformální cestou prostřednictvím elektronické komunikace (35 připomínek). Nadále je doplňována elektronická evidence poznatků z dozoru, tzv. Domeček detence.

 

Obě moravská krajská státní zastupitelství poukazují na nadále trvající disproporci mezi interním předpisem a zákonnou úpravou opakovaně zjišťovanou v rámci dohledové činnosti, kdy ředitelé školského zařízení nemají zákonem uloženou povinnost informovat státního zástupce vykonávajícího dozor ve školském zařízení, že došlo k události či k jednání, které by mohly být posuzovány jako mimořádná událost. Poznatky o mimořádných událostech jsou často získávány z výkonu trestní působnosti, přičemž někdy dochází k prodlevám při prošetření mimořádné události netrestními specialisty ve školském zařízení poté, kdy jim trestní specialista takovýto poznatek předá se zpožděním. Naopak interní předpis POP č. 10/2012 ve znění POP č. 1/2015 a č. 4/2015 ukládá podání včasné informace o události a jejím prošetření pro vyšší stupně státního zastupitelství. Pokud se ovšem státní zástupce o mimořádné události nedozví včas, probíhá její šetření opožděně, v důsledku čehož náprava případného porušení právních předpisů přichází z iniciativy dozoru rovněž pozdě.

 

V podrobnostech pak lze odkázat na roční zprávy o stavu dozoru nad výkonem ústavní a ochranné výchovy, které byly oběma krajskými státními zastupitelstvími podle čl. 12 odst. 2 písm. b) POP NSZ č. 10/2012 ve znění POP č. 4/2015 odeslány v únoru 2017 na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.

Při výkonu dozoru nad výkonem vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence v územním obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Krajského státního zastupitelství v Brně nebyly zaznamenány žádné významnější poznatky.

 

Při dozoru nad výkonem vazby byly v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci za rok 2016 vydány celkem 2 příkazy podle § 29 odst. 2 písm. e) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby (oba příkazy vydány Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, pobočka Olomouc). Vydané příkazy se vztahovaly k problematice nevyrozumění obhájce obviněného v případě jeho přemístění k dalšímu výkonu vazby do jiné věznice a k problematice nesprávně určených nákladů, jež je povinen obviněný uhradit v souvislosti s úmyslným sebepoškozením a následnou eskortou do civilního nemocničního zařízení.

 

Při dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydáno celkem 7 příkazů podle § 78 odst. 2 písm. e) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (3 příkazy vydány Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, pobočka Olomouc, 4 příkazy vydány Krajským státním zastupitelstvím v Brně). Příkazy se týkaly neplnění části programu zacházení u odsouzených k doživotnímu trestu z důvodu dlouhodobé nemoci garanta aktivity individuálního poradenství nebo nevyhodnocení plnění stanoveného programu zacházení v předepsané lhůtě z důvodu čerpání dovolené odpovědného zaměstnance věznice, dále se příkazy týkaly oblasti kázeňského řízení, oznamovací povinnosti Vězeňské služby ČR ve vztahu k dozorovému státnímu zástupci nebo oblasti příjmu peněz odsouzenými a nakládání s nimi.

 

V rámci dozoru nad dodržováním právních předpisů ve výkonu trestu odnětí svobody bylo dozorovým státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Ostravě v roce 2016 vydáno 1 nařízení k propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody podle § 78 odst. 2 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody.

 

Při dozoru nad zabezpečovací detencí nebyl v roce 2016 vydán žádný příkaz k zachovávání právních předpisů podle § 40 odst. 2 písm. e) zák. č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence.

 

V průběhu pravidelných dozorových prověrek v jednotlivých věznicích, vazebních věznicích či věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence, ani z dosavadního výkonu dozoru nad výkonem vazby, výkonem trestu odnětí svobody a výkonem zabezpečovací detence nebyly zjištěny případy užití neoprávněného násilí a ponižování lidské důstojnosti postupem Vězeňské služby ČR.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně stejně jako ve zprávě za rok 2015 poukázalo na stále přetrvávající problém zejména v případě výkonu trestu odnětí svobody, kterým je současná naplněnost (přeplněnost) věznic na hranici norem stanovených zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Na tuto skutečnost je reagováno Vězeňskou službou ČR výstavbou nových ubytovacích zařízení, která povede k výraznému navýšení ubytovací kapacity, a to ve věznicích Břeclav, Rapotice a Znojmo. Pokud jde o sekundární jev těchto aktivit, je jím například u věznice v Rapoticích obrovský nárůst agendy podmíněného propuštění u příslušného Okresního státního zastupitelství v Třebíči (za rok 2016 cca 800 věcí).

8.    Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je prezentována jednak účastí v odvolacím řízení a jednak kontrolní a metodickou činností vůči státním zastupitelstvím v netrestní oblasti v obvodu jeho působnosti. V roce 2016 s ohledem na vysoký nápad odvolací agendy byli státní zástupci netrestního odboru nejvíce vytíženi účastí v odvolacím řízení.

 

Účast v odvolacím řízení se týká převážně insolvenčních věcí, včetně incidenčních sporů, méně pak řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob nebo řízení o návrhu státního zastupitelství na zrušení právnické osoby. Pokud nápad odvolacích věcí se v roce 2015 téměř zdvojnásobil na 47 věcí v porovnání s rokem v roce 2014, kdy se jednalo o 25 věcí, pak v roce 2016 byl nápad odvolací agendy 199 věcí. Zvýšený nápad odvolací agendy se odvíjí od navýšeného počtu vstupů u obou moravských krajských státních zastupitelství především v letech 2015 a 2016, a to zejména pokud jde o vstupy do insolvenčního řízení, v jehož průběhu je vydávána řada rozhodnutí meritorní i nemeritorní povahy, proti nimž je odvolání přípustné a je účastníky řízení hojně využíváno. V rámci účasti v odvolacím řízení bylo za rok 2016 podáno 19 písemných vyjádření. V deseti odvolacích řízeních proběhla jednání před odvolacím soudem za účasti státního zástupce, z toho v několika řízeních opakovaně.

 

Dohledové prověrky roční činnosti dozorových státních zástupců obou krajských státních zastupitelství vykonávajících dozor v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody a zabezpečovací detence podle čl. 12 písm. odst. 1 b) POP NSZ poř. č. 10/2012, ve znění POP NSZ poř. č. 1/2015 a č. 4/2015, o výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, byly tentokrát provedeny až na počátku roku 2017 (dříve se tak dělo obvykle v závěru každého roku). Důvodem je povinnost stanovená dohledovým státním zastupitelstvím s účinností od 01.01.2016 podle čl. 12 odst. 2 písm. b) POP NSZ č. 10/2012, ve znění POP NSZ č. 4/2015, podávat do konce měsíce února roční zprávu o stavu dozoru na jednotlivých úsecích jeho výkonu za předchozí rok. Provádění dohledových prověrek nově na počátku každého roku tak umožní zajistit pro roční zprávu podkladové materiály zahrnující poznatky z dozorové činnosti za celý předcházející rok.

 

Pokud jde o metodickou činnost, lze za rok 2016 zmínit metodická stanoviska k podávání návrhu podle § 93 písm. b) ZOK týkající se odůvodnění závažného veřejného zájmu v návrhu a rozborem skutečností, jež charakterizují důvod návrhu podle § 93 písm. b) ZOK. Jiné metodické stanovisko se týkalo doručování rozhodnutí insolvenčním soudem příslušnému státnímu zastupitelství, jež se řízení účastní z důvodu vstupu. Dále byla vrchním státním zastupitelstvím vydána řada metodických doporučení k písemným procesním úkonům státních zástupců v netrestní oblasti (např. ještě k náležitostem návrhů na zahájení řízení při podávání návrhů podle § 93 ZOK, k náležitostem návrhů na zahájení řízení podle § 8 odst. 2 z.ř.s., k účelové změně místní příslušnosti insolvenčního soudu přesunem sídla korporace před podáním návrhu a k případné reakci státního zastupitelství) nebo k dohledu krajských státních zastupitelství nad vyřízením podnětu fyzické osoby k postupu podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

 

Metodické působení vůči krajským státním zastupitelstvím se pravidelně děje také prostřednictvím porad s netrestními specialisty z krajských státních zastupitelství. V říjnu minulého roku proběhlo na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci pracovní setkání dozorových a dohledových státních zástupců v rámci agendy vězeňských detencí za účasti ředitelů moravských věznic.

 

VI. Personální a materiální zajištění výkonu působnosti v roce 2015

 

Vývoj plánovaných a skutečných počtů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2016 plyne z následujících tabulek č. 1 a č. 2

 

Tabulka č. 1 Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců a právních čekatelů u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

VSZ

v

Olomouci

k 01.01.2016

k 31.12.2016

státní zástupci

právní čekatelé

státní zástupci

právní čekatelé

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

 

31

31

0

0

33

31

0

0

 

Tabulka č. 2 Přehled plánovaných a skutečných stavů ostatních zaměstnanců a asistentů u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

VSZ

v

Olomouci

k 01.01.2016

k 31.12.2016

ostatní zaměstnanci

asistenti

ostatní zaměstnanci

asistenti

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

 

34

32

0

0

34

33

0

0

 

Na základě dohadovacího jednání z 09.05.2016 došlo v průběhu 2. pololetí roku 2016 k navýšení počtu plánovaných míst státních zástupců o 2 místa. V obsazenosti míst státních zástupců došlo k následujícím změnám:

 

K 01.01.2016 byl přidělen k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci Mgr. Alexandr Dadam, k 29.02.2016 byl přeložen z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kroměříži Mgr. Roman Kafka a k 01.05.2016 byl přeložen k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci z Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočky v Olomouci Mgr. Robert Henzel.

 

V roce 2016 proběhlo u zdejšího státního zastupitelství celkem 7 dočasných přidělení, kdy byli 3 státní zástupci dočasně přiděleni na odbor trestního řízení, 1 státní zástupce na netrestní odbor a 3 státní zástupci na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality (z toho 2 na pobočku Vrchního státního zastupitelství v Brně a 1 do Olomouce).

 

Dohodou o systemizaci ze dne 24.06.2015 byl plánovaný počet ostatních zaměstnanců 34, kdy skutečný stav vyplývá z tabulky č. 2. V roce 2016 došlo k odchodu 3 pracovnic do starobního důchodu, 4 pracovnice byly nově přijaty a 1 pracovnice nastoupila po rodičovské dovolené.

 

Stejně jako v minulých letech ani v roce 2016 nebyly získány žádné zkušenosti s využíváním asistentů či vyšších úředníků státního zastupitelství. Rovněž nebyly získány žádné zkušenosti s působením státních zástupců v zahraničních misích.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci dlouhodobě zastává stanovisko o zásadním významu institutu právních čekatelů v systému státního zastupitelství, když tento názor má širokou podporu u nižších složek státního zastupitelství, které jsou s tímto institutem v denním kontaktu. Praxe pak dlouhodobě ukazuje, že tento způsob výchovy nových státních zástupců a zástupkyň je tím nejlepším a nejefektivnějším.

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Ostravě k 01.01.2016

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

8+1 MD

3

1

 

 

8

8

 

3

Frýdek-Místek

15

15

0

0

 

 

12

12+2 MD

 

3

Jeseník

4

5

1

0

 

 

5

5+1 MD

 

2

Karviná

25

26+1 MD

3

0

 

 

23

24+2 MD

 

5

Nový Jičín

11

12

1

0

 

 

11

11

 

3

Olomouc

19

19+1 MD

3

0

 

 

19

19

 

3

Opava

12

12

2

0

 

 

10

10+1 MD

 

3

Ostrava

38

39+1 MD

3

0

 

 

33

35+3 MD

 

4

Přerov

11

12

0

0

 

 

12

12

 

2

Šumperk

9

8

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

7+2 MD

1

0

 

 

8

8+1 MD

 

2

celkem OSZ

162

163+6 MD

17

1

 

 

149

152+10 MD

 

32

KSZ Ostrava

45

42

0

0

 

 

48

47+1 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

207

205+6 MD

17

1

0

0

197

199+11 MD

 

38

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Ostravě k 31.12.2016

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

7+2 MD

3

0

 

 

8

8

 

2

Frýdek-Místek

15

15

0

0

 

 

12

12

 

2

Jeseník

4

5

1

1

 

 

5

5+1 MD

 

2

Karviná

25

24+1 MD

3

3

 

 

23

23+1 MD

 

4

Nový Jičín

11

12

1

1

 

 

11

10+1

 

2

Olomouc

19

19

3

2+1 MD

 

 

19

18

 

3

Opava

12

12

2

2

 

 

10

9+2 MD

 

2

Ostrava

38

37

3

3

 

 

33

34+2 MD

 

4

Přerov

11

11

0

0

 

 

12

10

 

2

Šumperk

9

9

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

8+1 MD

1

1

 

 

8

8+1 MD

 

2

celkem OSZ

162

159+4 MD

17

13+1 MD

 

 

149

145+8 MD

 

27

KSZ Ostrava

45

44

0

0

 

 

48

46+1 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

207

203+4 MD

17

13+1 MD

0

0

197

191+9 MD

 

33

 

 

 

Dohodou o systemizaci míst ostatních zaměstnanců ze dne 24.06.2015 byl plánovaný počet administrativních a manuálních zaměstnanců, včetně právních čekatelů, stanoven na 241, kdy počet administrativních a manuálních zaměstnanců byl snížen z 235 na 224. Tohoto počtu bylo dosaženo ukončením pracovních poměrů z důvodu nadbytečnosti, dále ukončením pracovních poměrů na dobu určitou a u části zaměstnanců zkrácením pracovních úvazků. Celkový skutečný stav ostatních zaměstnanců k 31.12.2016 činil 241 zaměstnanců (tj. 191 administrativních a 33 manuálních zaměstnanců a 17 právních čekatelů). V mimoevidenčním stavu (tj. na mateřských dovolených)  k 31.12.2016  bylo 9 administrativních zaměstnankyň a 1 právní čekatelka.

 

V souladu s uzavřenou Dohodou o systemizaci míst právních čekatelů bylo v roce 2016 pro obvod působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě přijato 17 právních čekatelů.

 

Podobně jako v předcházejících letech, ani v průběhu roku 2016 nebyly u zdejšího krajského státního zastupitelství získány vůbec žádné zkušenosti s využíváním asistentů či vyšších úředníků státního zastupitelství, a rovněž nebyly získány ani žádné zkušenosti s působením státních zástupců v zahraničních misích.

 

Co se týče skutečného počtu státních zástupců k datu 31.12.2016, klesl počet státních zástupců na 207, oproti plánovanému stavu 208 státních zástupců dle Dohody o systemizaci státních zástupců, což znamená, že se stav státních zástupců dostal do „podstavu“  o 1 státního zástupce. Nutno v dané souvislosti podotknout, že již k datu 01.01.2017 se skutečný stav státních zástupců snížil o další 4 státní zástupce, tedy “podstav“ činil k tomuto dni celkem 5 státních zástupců.

 

 

Přehled plánovaného a skutečného stavu státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a dalších zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Brně k 01.01.2016

okres

  státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

 

 

 

 15

 

 

 

 

 

 

 

KSZ Brno

40

41

0

3+1 MD

53

10

MSZ Brno

43

38+3 MD

2 MD

1

27

0

Blansko

6

5

0

0

5

2

Brno-venkov

9

8+2 MD

0

1

8

1

Břeclav

9

9

0

0

8

4

Hodonín

9

6+2 MD

0

0

6

3

Jihlava

7

6+1 MD

0

0

6

1

Kroměříž

8

7

0

1

5

3

Prostějov

8

7

1

0

6

2

Třebíč

6

6

0

0

5

2

Uherské
Hradiště

8

8

0

1

6

2

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

12

10

0

0

8

1

Znojmo

9

8

1

0

6

2

Žďár n./Sáz.

6

5

1

0

5

2

celkem

185

169+8 MD

3+2 MD

7+1 MD

159

37

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přehled plánovaného a skutečného stavu státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a dalších zaměstnanců u Krajského státního zastupitelství v Brně k 31.12.2016

 

okres

  státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

 

 

 

 15

 

 

 

 

 

 

 

KSZ Brno

40

44

0

2+1 MD

54

8

MSZ Brno

40

39+1 MD

1+2 MD

1

27

0

Blansko

6

5

1

0

5

2

Brno-venkov

9

8+1 MD

1

1

8

1

Břeclav

9

9

0

0

7

3

Hodonín

9

7+2 MD

1

0

6

3

Jihlava

7

6+1 MD

1

0

6

1

Kroměříž

7

7

1

0

5

2

Prostějov

7

7

0

0

7

2

Třebíč

6

6

1

0

6

2

Uherské
Hradiště

7

6+1 MD

1

0

6

3

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

11

10

1

0

9

1

Znojmo

9

9

1

0

6

2

Žďár n./Sáz.

6

5

0

0

5

2

celkem

178

173+6 MD

10+2 MD

4+1 MD

162

34

 

Co se týče Krajského státního zastupitelství v Brně je personální zabezpečení činnosti jak na odděleních dozoru, tak na oddělení dohledu a přezkumu a i na netrestním, kde došlo k navýšení o 1 státního zástupce v roce 2016, dostatečné. Na oddělení hospodářské kriminality kmenového pracoviště a na odděleních dozoru obou poboček je situace na hranici přijatelné zatíženosti, na oddělení obecné kriminality v Brně je zatíženost ve srovnání s ostatními odděleními nižší.

                                                                                                                     

Materiální zabezpečení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci i státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti je v zásadě dostačující. Upraveným rozpočtem v průběhu roku 2016 byly pokryty výdaje potřebné k zajištění plnění úkolů Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Byly rovněž zajištěny nezbytné finanční požadavky související s plněním pracovních úkolů organizační složky státu včetně jejích poboček v Brně a Ostravě. I nadále však přetrvávají problémy se zabezpečením kancelářských prostor pro pobočku Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, sídlící v Ostravě, v budově tamního krajského soudu. Státní zástupci a administrativní pracovnice jsou zde umístěni v nevyhovujících prostorách, nedostačujících jak co do velikosti, tak do jejich počtu. Tento problém je v řešení v podobě zjišťování podmínek pro zajištění odpovídajících prostor.

 

Čerpání běžných výdajů je během roku ovlivňováno zejména předzásobením organizační složky státu kancelářským a všeobecným materiálem, stanoveným platebním kalendářem dodavatelů energie a plynu, četností pracovních cest zaměstnanců, sjednanými termíny odběru jednotlivých služeb.

 

 

VII. Závěry, hodnocení a návrhy na opatření

 

V kontextu s výše uvedenými zjištěními je možné závěrem konstatovat, že taktéž v roce 2016 nebyly zaznamenány v rámci trestní působnosti státního zastupitelství žádné zcela zásadní signály o změně povahy a vývoji kriminality. Výkon zákonných kompetencí státního zastupitelství se vyvíjel bez závažnějších výkyvů.

 

V nejobecnější rovině lze tak konstatovat, že všechna státní zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci řádně a na velmi dobré úrovni vykonávají jim svěřené pravomoci.

 

Po vyhodnocení výše uvedených údajů je možné uzavřít, že v roce 2016 nedošlo k žádným tak zásadním trendům, které by měly vést k přijímání zásadních opatření ve vztahu k celé soustavě státního zastupitelství, kdy dosavadní model máme za dostatečně kvalitně fungující a odpovídající potřebám resortu.

 

 

 

 

 

       JUDr. Ivo Ištvan

                                                                                                             vrchní státní zástupce

     

Příloha:

Zprava o cinnosti VSZ za rok 2016.doc

ePodatelna