obsah

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci

Zpráva o činnosti za rok 2014

VRCHNÍ STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

V OLOMOUCI

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Z P R Á V A

 

o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci
za kalendářní rok 2014

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Olomouc 30. dubna 2015

 

2 SPR 5/2015

 

 

 

 

 

 

 

I. Úvod

 

Zpráva o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci jako podklad ke zpracování zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2014 je vyhotovena na základě poznatků získaných ze zpráv nižších státních zastupitelství v působnosti VSZ v Olomouci a z informací jeho jednotlivých odborů, a to dle hledisek Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 22.12.2014 sp. zn. 7 NZN 605/2014.

 

Ze základních zjištění a obecných východisek za rok 2014 je třeba úvodem konstatovat, že v tomto období klesl celkový počet vyřízených trestních věcí, a to o 6,5 %. Podíl trestních věcí vyřízených v roce 2014 státními zastupitelstvími v obvodu působnosti VSZ v Olomouci činil na celkovém počtu vyřízených trestních věcí státními zastupitelstvími v rámci celé České republiky více než 33 %. Oproti předcházejícím letům se v obvodu působnosti VSZ v Olomouci zastavil také nárůst vyřízených věcí ve zkráceném přípravném řízení. Celkovému poklesu vyřízených trestních věcí rovněž odpovídal pokles nápadu nových věcí.

 

V roce 2014 v obvodu působnosti VSZ v Olomouci poklesl také celkový počet stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení. I nadále však rostl, byť minimálně (0,2 %), počet osob, kterým bylo sděleno podezření. Podíl osob, kterým bylo sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob poprvé překročil hranici 70 % (přesně šlo o 70,4 %). Je tak dokreslován trvalý přesun trestních věcí ze stádia vyšetřování do stádia zkráceného přípravného řízení.

 

Již tradičně je v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na velmi dobré úrovni ukazatel délky trestního řízení. Celková délka přípravného řízení u převážné většiny věcí od zahájení trestního stíhání či sdělení podezření do předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání či konečného rozhodnutí policejního orgánu nepřesáhla dobu 2 týdnů. Tento trend přitom nijak negativně neovlivňuje kvalitu dozorové činnosti státních zástupců.

 

I nadále jsou u obou moravských krajů užívány různé formy alternativních způsobů ukončení trestního řízení, zejména odklony, mezi nimiž je dominujícím podmíněné odložení návrhu na potrestání. V roce 2014 počet těchto věcí narostl o 5,1 % na 1 887 (jedná se o 56,3 % celorepublikového počtu).

 

U jednotlivých druhů trestné činnosti nebyly zjištěny žádné zásadní nové trendy.

 

 

II. Poznatky k výkonu působnosti státního zastupitelství v trestní oblasti v roce   2014

 

 

1. Stav a vývoj evidované trestné činnosti

 

a) celkový počet vyřízených věci (z výkazů státního zastupitelství)

 

Z výkazů o agendách státního zastupitelství, v nichž je evidováno přípravné řízení a zkrácené přípravné řízení, vyplývá, že v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo v roce 2014 vyřízeno celkem 137 948 trestních věcí. Oproti předchozímu roku 2013, kdy bylo vyřízeno 147 488 trestních věcí, jde o výrazný pokles o 6,5 %, přičemž celkový počet vyřízených trestních věcí v loňském roce je nejnižší od roku 2006. Podíl trestních věcí vyřízených státními zastupitelstvími v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na celkovém počtu trestních věcí vyřízených v roce 2014 státními zastupitelstvími v rámci celé České republiky se i tak mírně navýšil na 33,3 % (v roce 2013 byl uvedený podíl 33,2 %).

 

Snížení počtu vyřízených trestních věcí bylo v roce 2014 zaznamenáno u obou krajských státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. K razantnějšímu snížení o 7,7 % došlo u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě, a to z 81 765 trestních věcí vyřízených v roce 2013 na 75 489 trestních věcí vyřízených v roce 2014. K poklesu vyřízených trestních věcí, byť mírnějšímu o 5 %, došlo rovněž u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, přičemž v roce 2013 bylo vyřízeno celkem 65 678 trestních věcí, kdežto v loňském roce bylo vyřízeno 62 402 trestních věcí. Rozdílná míra poklesu vyřízených trestních věcí vedla k nárůstu podílu věcí vyřízených státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně na celkovém počtu věcí vyřízených v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na 45,2 %. Podíl státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě činí ovšem i přes větší snížení počtu vyřízených trestních věcí stále 54,7 % (v roce 2013 byl tento podíl 44,5 % u Krajského státního zastupitelství v Brně a 55,5 % u Krajského státního zastupitelství v Ostravě).

 

V rejstřících ZN, KZN, KSN a VZN (oddíl „Přípravné řízení“) došlo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k ještě výraznějšímu poklesu počtu vyřízených věcí, a to o 8,2 %. V roce 2013 bylo totiž v uvedených rejstřících vyřízeno 108 360 trestních věcí, ale v roce 2014 bylo těchto věcí vyřízeno pouze 99 442. U státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě došlo k výraznému poklesu téměř o 10 % (přesněji o 9,6 %), když v roce 2013 bylo vyřízeno 59 856 trestních věcí, ale v roce 2014 pouze 54 109 věcí. Státní zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně evidují mírnější pokles o 6,6 % (z 48 475 věcí vyřízených v roce 2013 na 45 290 věcí vyřízených v roce 2014). V této agendě byl dílčí nárůst zaznamenán pouze v rejstřících KZN (resp. v roce 2014 také KSN), neboť Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě bylo v těchto rejstřících v loňském roce vyřízeno 379 oproti 375 věcem vyřízeným v roce 2013. I přes tento mírný nárůst bylo více věcí v rejstřících KZN a KSN vyřízeno u Krajského státního zastupitelství v Brně (429 trestních věcí).

 

V rejstřících ZT, KZV a VZV (přípravné řízení po zahájení trestního stíhání) celkově též v roce 2014 pokračoval dlouhodobý trend poklesu počtu vyřízených trestních věcí (snížení oproti předchozímu roku o 4,4 %), avšak tento trend ztrácí svou dynamiku, jelikož v předchozích letech bylo snížení markantnější (v roce 2013 o 12,6 %, v roce 2012 o 15,5 %). Na celkovém počtu 12 314 trestních věcí vyřízených v uvedených rejstřících státními zástupci v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se podílí státní zástupci v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě 59,2 % (7 291 vyřízených trestních věcí) a státní zástupci v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně 40,7 % (5 009 vyřízených trestních věcí). Jediná agenda, v níž došlo k nárůstu počtu vyřízených trestních věcí, je agenda rejstříku KZV (přípravné řízení po zahájení trestního stíhání u krajských státních zastupitelství), přičemž se jednalo o nárůst o 7,9 %. V roce 2013 bylo v tomto rejstříku státními zástupci vyřízeno 378 trestních věcí, avšak v roce 2014 šlo o 408 trestních věcí. Krajské státní zastupitelství v Brně přitom vykazuje nárůst o 9,4 % na 222 trestních věcí, což je nejvyšší počet vyřízených věcí za posledních šest let. Krajské státní zastupitelství v Ostravě zaznamenalo nárůst o 6,3 % na 186 vyřízených trestních věcí.

 

V agendě zkráceného přípravného řízení (rejstříky ZK, KZK a KSZ) se u státních zastupitelství Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2014 poprvé od roku 2006 zastavil dosavadní každoroční nárůst v počtu vyřízených věcí. Zatímco v roce 2013 bylo ve zkráceném přípravném řízení vyřízeno 26 245 věcí, v roce 2014 se jednalo o 26 192 věcí, což činí mírný pokles o 0,2 %. Uvedené snížení bylo ovšem zapříčiněno poklesem počtu těchto věcí u státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě o 1,6 % (z 14 315 trestních věcí v roce 2013 na 14 089 věcí v roce 2014). U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně i nadále pokračoval dosavadní trend zvyšování počtu těchto trestních věcí, byť šlo o nárůst pouze o 1,4 % (z 11 930 věcí v roce 2013 na 12 103 věcí v loňském roce).

 

S celkovým poklesem počtu trestních věcí vyřízených v roce 2014 v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci korespondoval též pokles celkového nápadu nových trestních věcí o 7,7 %, když v roce 2013 činil nápad nových trestních věcí 144 870 a v roce 2014 bylo těchto nových trestních věcí 133 677. Státním zastupitelstvím v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně poklesl nápad o 5,7 % (z 64 048 v roce 2013 na 60 371 nových trestních věcí v roce 2014) a státním zastupitelstvím v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě se nápad nových trestních věcí snížil o 9,3 % (z 80 771 věcí v roce 2013 na 73 231 věcí v roce 2014).

 

b) celkový počet stíhaných známých osob

 

Celkový počet stíhaných osob a osob, proti nimž bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v roce 2014 oproti předchozímu roku poklesl o 1,5 % (z 37 039 osob na 36 473 osob). Na tomto poklesu se ovšem podílí pouze další pokles (jde o dlouhodobý a setrvalý trend) stíhaných osob z 11 417 v roce 2013 na 10 790 osob v roce 2014, což činí snížení o 5,5 %. Kvantum osob, jimž bylo ve zkráceném přípravném řízení sděleno podezření, mělo i nadále stoupající tendenci, byť se počet těchto osob zvýšil toliko o 0,2 %, a to z 25 622 osob v roce 2013 na 25 683 osob v roce 2014. Podíl osob, kterým bylo sděleno podezření, na celkovém počtu stíhaných známých osob však poprvé překročil hranici 70 % (přesně šlo o 70,4 %).

 

V obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně došlo k mírnému poklesu celkového počtu stíhaných osob a osob, jimž bylo sděleno podezření, o 0,4 % (z 16 450 stíhaných osob v roce 2013 na 16 380 osob v roce 2014). U státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě byl pokles počtu stíhaných známých osob poněkud vyšší a činil 2,4 % (z 20 589 osob v roce 2013 se počet snížil na 20 093 v roce 2014). Na sumárním celorepublikovém počtu 103 591 osob stíhaných a osob, kterým bylo sděleno podezření, se státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně podílí 15,8 % a státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě 19,4 %, tudíž podíl státních zastupitelství v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci tvoří 35,2 %.

 

c) skončeno proti osobám

 

- podáním obžaloby / návrhu na potrestání / návrhu na schválení dohody o vině a trestu

 

Nevelkému úbytku počtu stíhaných známých osob v zásadě v loňském roce odpovídalo také snížení počtu osob, jež byly postaveny před soud, přičemž pokles činil 1 % (v roce 2013 bylo před soud postaveno 33 419 osob a v loňském roce šlo o 33 082 osob). U státních zastupitelství v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo před soud postaveno 14 719 osob, což činí nárůst o 0,5 %, a státními zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo před soud postaveno 18 363 osob, což naopak činí snížení o 2,2 %.

 

Výše popsanému poklesu počtu stíhaných osob proporcionálně odpovídá rovněž snížení počtu osob, na něž byla v loňském roce státními zástupci podána obžaloba, přičemž snížení činí 3 % (v roce 2013 bylo obžalováno 34 275 osob, ale v roce 2014 pouze 33 790 osob). Ke snížení (byť nicotnému) ovšem došlo též v množství osob, na něž byl podán návrh na potrestání, a to o 0,2 % (rok 2013 – návrhů na potrestání 23 651 osob, rok 2014 – na 23 605 osob).

 

Celková obžalobnost má v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci i nadále stoupající trend, když v loňském roce činila již 90,7 %. U státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně činila obžalobnost 89,9 % a státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě dosáhla dokonce 91,4 %.

 

Návrhů na schválení dohody o vině a trestu bylo v moravských krajích v roce 2014 zaznamenáno 47, což sice oproti předchozímu roku znamená pokles o 21,7 %, ale přesto jde o 54,5 % návrhů realizovaných v celé České republice (celkem 86 návrhů). Ze 47 návrhů na schválení dohody o vině a trestu bylo 43 podáno v přípravném řízení a 4 návrhy byly podány ve zkráceném přípravném řízení.

 

- zastavením trestního stíhání (§ 172 tr. řádu) / odložením věci ve zkráceném přípravném řízení podle § 179c odst. 2 tr. řádu

 

Zastavením skončilo trestní stíhání v minulém roce celkem v 1 239 případech, což představuje snížení o 19,3 % oproti roku 2013, kdy bylo trestní stíhání zastaveno ohledně 1 536 osob, přičemž se jedná o nejmenší počet za posledních deset let. Naopak počet odložených věcí ve zkráceném přípravném řízení narostl o 25,5 %, jelikož v roce 2013 byl tento institut aplikován u 106 osob, ale v roce 2014 již u 133 osob.

 

- z toho zastavením trestního stíhání s využitím oportunity [§ 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu], resp. odložením věci ze stejného důvodu ve zkráceném přípravném řízení

 

Obě krajská státní zastupitelství ve svých podkladových zprávách uvedla, že v uplynulém roce nebyl postup podle § 172 odst. 2 písm. c) tr. řádu aplikován vůči žádné osobě. Ve zkráceném přípravném řízení byly věci s využitím oportunity odloženy ve vztahu k 26 osobám. Státní zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě tento institut využili v 8 případech a státní zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně v 18 případech.

 

- podmíněným zastavením trestního stíhání (§ 307 tr. řádu) / podmíněným odložením podání návrhu na potrestání

 

V souladu s poklesem celkového počtu věcí, v nichž došlo k zastavení trestního stíhání, se snížil počet věcí, v nichž bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, přičemž u státních zastupitelství Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se jednalo o snížení o 16,7 % (z 1 030 v roce 2013 na 858 v roce 2014). I nadále je však podíl na celorepublikovém počtu aplikace tohoto institutu stále vysoký a činí 38,6 %. Naopak počet podmíněně odložených návrhů na potrestání vykazuje opačný trend soustavného zvyšování, přičemž v roce 2014 počet těchto věcí narostl o 5,1 % na 1 887 (jedná se o 56,3 % celorepublikového počtu).

 

- postoupením věci (§ 171 tr. řádu / odevzdáním věci ve zkráceném přípravném řízení

 

V roce 2014 bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci rozhodnuto o postoupení ve 12 věcech, což je nejnižší počet za posledních 10 let (ještě v roce 2005 bylo postoupeno 211 věcí). Ve zkráceném přípravném řízení nebylo podle zpracovaných tabulek (II/1c) evidováno žádné rozhodnutí o odevzdání, ale Krajské státní zastupitelství v Brně ve své podkladové zprávě vykazuje 135 takto odevzdaných věcí.

 

- přerušením trestního stíhání (§ 173 tr. řádu)

 

K přerušení trestního stíhání došlo u státních zastupitelství Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v minulém roce pouze u 19 osob, což představuje zanedbatelných 0,2 % z celkového počtu osob v tomto roce souhrnně stíhaných.

 

- narovnáním (§ 309 tr. řádu) / odložením věci za současného schválení narovnání podle § 179c odst. 2 písm. g) tr. řádu

 

Institut narovnání byl v loňském roce uplatněn celkem u 48 osob, což je stejný počet jako v roce předchozím. Na tomto množství se zásadním způsobem podílela státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě (40 narovnání), což představuje 70,2 % z celkového počtu narovnání na území celé České republiky. Ještě výraznější podíl státních zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě je vykazován u schválení narovnání ve zkráceném přípravném řízení, jelikož z 38 narovnání v celé ČR jich bylo na Severní Moravě realizováno 36 (jedno narovnání evidují státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně).

 

 

 

 

- odstoupením od trestního stíhání u mladistvých (§ 70 zákona č. 218/2003 Sb.)

 

Počet odstoupení od trestního stíhání u mladistvých se v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci každoročně snižuje (v roce 2012 bylo takto postupováno u 28 mladistvých, v roce 2013 u 8 mladistvých a v loňském roce pouze ohledně 3 mladistvých). Státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Brně tento postup evidují u 2 mladistvých a státní zastupitelství Krajského státního zastupitelství v Ostravě u 1 mladistvého.

 

- odložením věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu

 

Podkladová zpráva Krajského státního zastupitelství v Brně uvádí odložení věci podle § 159a odst. 4 tr. řádu ve 14 případech a podkladová zpráva Krajského státního zastupitelství v Ostravě vykazuje tento postup v 16 případech, takže celkově byl tento postup v roce 2014 zvolen ve 30 případech. Jedná se o mírné zvýšení oproti roku 2013, kdy bylo podle tohoto ustanovení odloženo 25 věcí.

 

 

2. Poznatky významné pro objasnění příčin trendu vývoje trestné činnosti a jejích jednotlivých forem a jevů

 

a) vybrané hospodářské a majetkové trestné činy, korupce

 

KSZ Brno i KSZ Ostrava vyslovila ve svých zprávách shodný názor spočívající v tom, že v roce 2014 se skladba hospodářské a majetkové trestné činnosti včetně trestných činů spojených s korupcí ve vztahu ke stíhaným a obžalovaným osobám u většiny sledovaných trestných činů markantním způsobem oproti předcházejícímu období neodlišovala. Nelze tedy vysledovat existenci nových dosud se nevyskytujících trendů trestné činnosti. Nebyly ani zaznamenány žádné legislativní změny, jež by měly výraznější dopad na tento druh trestné činnosti.

 

Tabulka č. II/2 dostupná na stránkách CSLAV poskytla podklad k závěrům, že oproti roku 2013, jde-li o jednotlivé druhy trestné činnosti, je možno u KSZ Brno zmínit výrazný nárůst stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin pojistného podvodu podle § 210 TrZ (v tabulkách je stále vycházeno z právní kvalifikace podle trestního zákona č. 140/1961 Sb.) o 86,2 %, resp. o 130 % (z 29 na 54 stíhaných osob, resp. z 20 na 46 obžalovaných osob) nebo pro trestný čin zpronevěry podle § 206 TrZ o 17,5 %, resp. o 28,2 % (ze 165 na 194 osob, resp. ze 138 na 177 osob). Uvedené KSZ naopak vykázalo v roce 2014 pokles v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 TrZ ze 114 na 87 stíhaných osob (o 23,6 %) a z 86 na 74 obžalovaných osob (o 14 %). Další výraznější odlišnosti z hlediska nárůstu či poklesu konkrétního druhu hospodářské a majetkové trestné činnosti v případě tohoto KSZ zjištěny nebyly.

 

U KSZ Ostrava stojí v rámci porovnání let 2013 a 2014 za zmínku zjištěný nárůst osob, jež byly stíhány, resp. obžalovány pro trestný čin padělání a pozměnění peněz podle § 233 TrZ z 23 na 41 osob (o 78,3 %), resp. z 23 na 39 osob (o 69,6 %) nebo pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 211 TrZ ze 193 na 232 osob (o 20,2 %), resp. ze 173 na 212 osob (o 22,5 %). Výraznější pokles trestné činnosti byl ve sledovaném období zjištěn v podstatě toliko u trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 TrZ o 69,2 % (z 26 na 8 stíhaných osob, resp. o 63,6 % (z 22 na 8 obžalovaných osob) a u trestného činu zpronevěry podle § 206 TrZ o 19,8 % (ze 172 na 138 osob), resp. o 15,1 % (ze 152 na 129 osob).

 

Obě KSZ v obvodu působnosti VSZ Olomouc shodně považují za nejpalčivější oblasti problematiku daňové kriminality. Stejně jako v předchozích letech poukazují na stále pokračující zdokonalování a nárůst sofistikovanosti páchání tohoto druhu trestné činnosti, kdy jednání pachatelů bývají velmi dobře připravena. Je zde patrna spolupráce s právníky, ekonomy a daňovými poradci a také organizace a koordinace, což je názorně vidět především u tzv. karuselových (kolotočových) obchodů, kdy je zboží v krátké době zobchodováno mezi dvěma či více státy s opakovaným nárokováním nadměrného odpočtu DPH při vývozu. Zmíněná připravenost a sofistikovanost pachatelů této trestné činnosti klade čím dál větší nároky na schopnost orgánů činných v trestním řízení, finanční správy a celní správy tato jednání odhalit, objasnit, prokázat a postihnout. Velkou překážku v tomto boji staví současná legislativa, která páchání daňové kriminality umožňuje a neobsahuje dostatečné obranné mechanismy či instituty k zajištění splnění daňové povinnosti. Další skutečností, která výrazně limituje orgány činné v trestním řízení při objasňování této trestné činnosti, je nedostatečné personální a materiální zajištění policejních orgánů nedisponujících dostatkem zkušených a odborně vzdělaných vyšetřovatelů, dostatkem finančních prostředků na obstarání kvalitně zpracovaných znaleckých posudků z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, odborných expertíz na počítače, mobilní telefony a jiné elektronické komunikační prostředky (policejní útvary OKTE jsou přetíženy). V neposlední řadě není možno zajistit potřebný počet kvalifikovaných pracovníků na týmovou práci zahrnující mimo klasické úkony trestního řízení zejména zajišťování a vyhodnocování sledování osob a věcí, vyhodnocování prostorových odposlechů, telefonních hovorů a jiných forem komunikace, provádění finančních šetření apod. Pokud všechny tyto úkony má realizovat jeden policejní orgán, případně tým čítající pouze dvě až tři osoby (větší týmy se na úrovni krajských policejních útvarů, natož těch nižších, neobjevují), projevuje se to pochopitelně na kvalitě řízení a především na jeho délce, čímž se účinnost veškeré snahy snižuje. I když na jednotlivých krajských ředitelstvích Policie ČR vznikly specializované týmy, jedná se pouze o přeskupení příslušníků jednotlivých útvarů, nikoli navýšení jejich počtu.

 

Na tomto závěru ničeho nemění ani zřízení tzv. týmu KOBRA, jehož činnost z pohledu efektivity je limitována právě personálním obsazením z řad policejních orgánů a správců daně, což se v současné době nejeví ideálním.

 

KSZ Brno v rámci boje proti daňové kriminalitě zmínilo i problém při určování místní příslušnosti orgánů činných v trestním řízení. Rozhodujícím hlediskem pro její určení bývá sídlo finančního úřadu, pod který spadá některý z článků řetězce a který jako první podá trestní oznámení. Příslušnost finančního úřadu je přitom čím dál častěji založena umístěním fiktivního sídla daňového subjektu do velkých měst. Přestože výsledky prověřování ukazují, že trestná činnost je páchána osobami v určitém regionu, nejsou nadřízenými státními zastupitelstvími akceptována postoupení věci orgánům příslušným podle místa jednání pachatelů s odkazem na tvrzení, že trestná činnost byla páchána i v sídle dotčeného finančního úřadu (místo, kde nastal následek či účinek trestné činnosti) a nejsou tak splněny podmínky pro změnu místní příslušnosti. Shromažďování důkazů v jiné části republiky pak účinnost a rychlost trestního řízení výrazným způsobem snižuje.

 

KSZ Ostrava poukázalo na „novou“ formu tohoto druhu trestné činnosti spočívající v dovozu tabákových listů ze zahraničí do ČR, jejich zpracování ke kouření a následný prodej. Osoby se záměrem zkrátit český stát na spotřební dani a sebe neoprávněně obohatit, pořizovaly sušené tabákové listy a tabákový odpad u italské firmy, převážely je do Ostravy a do skladových prostor vlastněných rakouským občanem do Rakouska a odtud na daňové území České republiky, kde je následně zpracovávaly a vyskladňovaly pro prodej konečnému spotřebiteli, ačkoli věděly, že takto vyrábí tabákové výrobky, které jsou předmětem spotřební daně a vznikla jim povinnost tuto daň u správce daně přiznat a zaplatit, čímž zkrátily spotřební daň z tabákových výrobků ve výši přes 113 mil. Kč a o zkrácení této daně ve výši přes 13,5 mil. Kč se pokusily.

 

Toto KSZ dále upozornilo na zaznamenaný případ týkající se pokusu o ovládnutí obchodní společnosti prostřednictvím údajně podepsané smlouvy o převodu obchodního podílu, kdy k podpisu smlouvy mělo dojít před advokátem. V samotné smlouvě o převodu obchodního podílu figurovala kupní cena ve výši asi 140 mil. Kč, přičemž tato cena měla být započtena vůči jiným závazkům jediného společníka, které však byly z jeho strany výrazně zpochybňovány a navíc nebyly po jeho osobě vymáhány. Samotný společník popřel jakoukoli účast na převodu svého obchodního podílu. Podezřelá osoba vedena úmyslem fakticky ovládnout uvedenou společnost vyčkala se zápisem o převodu obchodního podílu do obchodního rejstříku po dobu více jak 6 měsíců po údajném podpisu smlouvy. Rejstříkovému soudu přitom byla předložena pouze ověřená kopie této smlouvy.

 

KSZ Brno dále zmínilo problematiku postihování odsouzených či jiných osob v jejich majetkové sféře a při odčerpávání výnosů z trestné činnosti či náhradních hodnot za ně. Objevuje se řada případů, kdy aktivita orgánů přípravného řízení při vyhledávání a zajišťování majetkových hodnot vhodných k realizaci výše uvedených cílů není završena odpovídajícím rozhodnutím soudů. Důvod je spatřován jednak v nedostatečné legislativní úpravě, ale rovněž v neochotě soudů využívat majetkových postihů v rámci generální i individuální prevence. V případech, kdy se nepodaří odhalit celou strukturu organizovaných skupin a řízení je vedeno pouze proti osobám na nižších článcích hierarchie, majetek vhodný k zajištění ani není ustanoven, neboť většina zisků je inkasována až vyššími články zločineckých skupin.

 

Zejména ze strany KSZ Brno byl dále zaznamenán i další nárůst trestné činnosti páchané prostřednictvím internetu, kdy je poukazováno na negativní dopady na rychlost řízení (většinou velký počet poškozených na území celé ČR, problémy s určením příslušnosti policejního orgánu k vedení společného řízení). Byl pozorován i nárůst tzv. phishingových útoků, při kterých jsou údaje potřebné k ovládnutí internetového bankovnictví získávány převážně přes napadené účty na sociálních sítích (facebook) či přes zavirované přílohy e-mailových zpráv, a to za současného napadení tzv. chytrých telefonů poškozených za účelem získání přístupu k autorizačním SMS zprávám.

 

Ve vztahu k aplikaci zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, konstatovala většina státních zastupitelství v obvodu působnosti KSZ Brno postupné zlepšení. Orgány přípravného řízení se především potýkají s procesními komplikacemi (např. vedení společného řízení proti fyzickým a právnickým osobám či způsob ustanovování opatrovníků), které pak celé trestní řízení prodlužují.

 

Co se týče případů korupčního jednání, statistické údaje v tabulce č. II/2 vypovídají v případě trestných činů podle § 331 až § 333 TrZ o dalším poměrně výrazném poklesu tohoto druhu trestné činnosti u obou KSZ (u KSZ Brno z 26 stíhaných, resp. 25 obžalovaných osob v roce 2013 na 10 stíhaných, resp. 8 obžalovaných osob v roce 2014, u KSZ Ostrava z 10 na 7 stíhaných osob, resp. z 8 na 6 obžalovaných osob). Obě KSZ shodně zdůraznila, že malé množství zadokumentované trestné činnosti tohoto charakteru má svůj původ v omezeném zdroji důkazů, ve velké administrativní náročnosti při pátrání po bankovních účtech zainteresovaných osob, v neochotě svědků podat výpověď nebo v omezeném důkazním potencionálu odposlechů a sledování. Je rovněž upozorňováno na mnohdy problematickou spolupráci s dotčenými orgány samosprávy, když většina případů korupčního jednání je vedena právě v souvislosti s jednáními volených funkcionářů (představitelů orgánů samosprávy, příp. dalších volených funkcionářů) při zadávání veřejných zakázek, veřejných soutěžích apod. Při prověřování se často nepodaří jednoznačně prokázat naplnění znaků korupčních trestných činů (§ 331 až 333 TrZ) a věci jsou pak nejčastěji kvalifikovány jako trestné činy pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 TrZ, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 TrZ nebo trestné činy úředních osob (§ 329 až § 330 TrZ). OSZ Jihlava zmínilo postup orgánů Kraje Vysočina v trestní věci ředitele Krajské správy a údržby silnic Kraje Vysočina a náměstka hejtmana Kraje Vysočina jako obviněných v souvislosti s nákupem sypačů předražených o více jak 30 mil. Kč. Nedošlo přitom k odvolání obviněných z jejich funkcí ani k pozastavení jejich výkonu, ale navíc hejtman otevřeně kritizoval činnost orgánů činných v trestním řízení a navzdory výzvě se jako zástupce poškozeného odmítl připojit s nárokem na náhradu škody s odůvodněním, že žádná škoda údajně nevznikla.

 

Pokud se jedná o OZHFK VSZ Olomouc, napadlo nově v roce 2014 do přípravného řízení (4. oddíl rejstříku VZN) celkem 53 věcí. Stále tak pokračuje trend výrazného vzestupu zatížení odboru o více než 100% oproti době před rokem 2012 při prakticky stejném početním obsazení odboru. Pro ilustraci celkový nápad věcí ve 4. oddíle rejstříku VZN za jednotlivé roky: 20 v roce 2005, 19 v roce 2006, 21 v roce 2007, 22 v roce 2008, 51 v roce 2009, 30 v roce 2010, 22 v roce 2011, 47 v roce 2012, 38 v roce 2013 a 53 v roce 2014, kdy nárůst v roce 2009 a 2010 byl pouze výkyvem v souvislosti s tím, že do příslušnosti OZHFK patřily veškeré případy padělání měny EURa a veškeré případy zneužití dotací z EU, tedy mnohdy zcela bagatelní trestní věci, přičemž tyto případy byly z velké části delegovány na nižší státní zastupitelství, takže reálně bylo na OZHFK i v těchto letech meritorně vyřizováno kolem 20 nových věcí. Je tedy zřejmé, že výrazný nárůst nové agendy počal v roce 2012, přičemž tento trend je již tři roky po sobě setrvalý. Zatížení odboru je tak na samé hranici únosnosti, při níž je ještě možné vykonávat průběžný intenzivní dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a postupovat v řízení ofenzivním způsobem a současně negenerovat chyby. Výraznému a dlouhodobému nárůstu nových kauz, a pouze z čistě statistického hlediska, bez přihlédnutí k výraznému kvalitativnímu zvýšení náročnosti vyřizovaných kauz, což se projevuje např. v mnohem častějším stíhání případů organizovaných skupin pachatelů, organizovaných zločineckých skupin apod., dále v provádění rozsáhlých komplexních finančních šetření, vyhledávání a zajišťování majetku, výkonu správy zajištěného majetku, ve výrazně zvýšeném využívání operativně pátracích prostředků, vysoké míře zpracovávání žádostí o právní pomoc, včetně využívání společných vyšetřovacích týmů apod., totiž odpovídá i výrazný nárůst neskončených věcí (tedy tzv. „živých“ případů). K 31.12.2009 bylo evidováno 43 neskončených věcí, v roce 2010 to bylo 32 věcí, v roce 2011 celkem 38 věcí, v roce 2012 pak 44 věcí, v roce 2013 celkem 50 věcí a letos již 70 neskončených věcí. Je nutno konstatovat, že trend vzestupu nápadu nových věcí musí být ukončen, aby byla zachována kvalita dozoru, jakou vyžadují případy vyřizované na OZHFK. Vzhledem k tomu, že významnou část nyní vyřizované agendy představují případy spojené s fotovoltaickými elektrárnami, které jsou na OZHFK vyřizovány na základě dohody nejvyššího státního zástupce a vrchního státního zástupce v Olomouci, bylo a nadále bude nutné situaci řešit delegací jiných kauz na krajská státní zastupitelství, a to včetně případů s mimořádně vysokými škodami, účastí organizovaných zločineckých skupin apod., které by jinak měly být nepochybně vyřizovány na OZHFK. V tomto směru již ostatně v roce 2014 bylo vydáno několik delegačních rozhodnutí. Převážná většina nově napadlých kauz je podobně jako v uplynulých letech tvořena jednak případy daňové kriminality, pro kterou je typické působení organizovaných skupin s konspirativním způsobem jednání, výrazný mezinárodní prvek a mimořádná rozsáhlost činnosti těchto skupin, což vše velmi komplikuje proces dokazování a jednak případy spojené s fotovoltaickými elektrárnami. Právě kauzy týkající se fotovoltaických elektráren, tvořící více než polovinu celkového nápadu nových věcí, mimořádně zatěžují činnost odboru, když k této agendě je třeba připočítat i dalších cca 100 věcí zapsaných ve druhém oddíle rejstříku VZN, kde státní zástupci přezkoumávali postupy policejních orgánů v tzv. předprocesním stadiu policejního šetření, a to vždy na podkladě předloženého spisového materiálu, mnohdy poměrně rozsáhlého. Za celý rok 2014 agenda ve druhém oddíle čítala 121 věcí, zatímco v letech 2009 - 2011 se jednalo toliko o cca 10 věcí ročně. Agenda týkající se fotovoltaických elektráren v současné době plně vytěžuje dva státní zástupce odboru (tj. 20 % odboru), přičemž s ohledem na vývoj této agendy lze předpokládat další významný nárůst případů týkajících se fotovoltaických elektráren, které přejdou do stadia trestního řízení, takže se této agendě budou muset věnovat minimálně dva státní zástupci i po skončení přezkumu případů ve druhém oddíle rejstříku VZN, a to po poměrně dlouhou dobu. Ačkoli se jedná o typově (skutkově) nikoli příliš složitou problematiku, představuje tato agenda nejvýznamnější zatížení odboru mimo skutečně rozsáhlé a složité kauzy a významným způsobem tak komplikuje činnost odboru v ostatních, právně nebo skutkově složitějších oblastech. Výrazné zvýšení zatíženosti státních zástupců je třeba považovat za dlouhotrvající, resp. trvalé (opakuje se již 3 roky po sobě). Tento stav je nadále neudržitelný, kdy dosud byl překonáván jen díky mimořádným výkonům dozorových státních zástupců. Do budoucna však bude nutné přijmout opatření v personální oblasti (např. v tabulkovém navýšení počtu státních zástupců VSZ v Olomouci) nebo v zásadní redukci případů vyřizovaných na OZHFK (tedy ve zvýšení počtu rozhodnutí, kterými budou závažné případy delegovány na nižší státní zastupitelství). Na kritickém stavu OZHFK se podepisuje mimo jiné stále nevyjasněná otázka další existence vrchních státních zastupitelství a způsobu fungování specializovaných odborů pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou. Odkládání řešení personálního obsazení odboru kvůli čekání na definitivní vyřešení podoby reformy justice či soustavy státního zastupitelství tak již vážně ohrožuje kvalitní výkon dozoru ve věcech vedených na OZHFK. Přitom bylo ve výše popsaných úvahách vycházeno pouze ze statistických údajů a byla pominuta zvýšená náročnost výkonu dozoru v posledních letech, daná vývojem kriminality, zejm. způsobu (sofistikovanosti a organizovanosti) páchání trestné činnosti, na což je nutné reagovat novými, mnohem náročnějšími procesními postupy. Zvýšené nároky na státní zástupce plynou také ze zvýšeného úsilí o zajišťování výnosů z trestné činnosti. Lze tedy shrnout, že zvýšení zatížení státních zástupců neplyne pouze z kvantitativních (statistických) údajů, nýbrž také, a to přinejmenším stejnou měrou, i z kvalitativního posunu v práci státních zástupců. V rejstříku VZV (věci po zahájení stíhání) napadlo v roce 2014 celkem 20 nových věcí, z toho po odečtení případů vyloučených věcí či věcí vyřizovaných „jinak“ bylo meritorně vyřizováno 14 nových věcí, což představuje mírný nadprůměr v porovnání s dlouhodobým průměrem, přibývá však skupinových věcí, resp. věcí s organizovanými skupinami pachatelů, což se projevuje v počtu obviněných osob, kterých bylo za rok 2014 celkem 117, zatímco dlouhodobý průměr je cca 55 obviněných. Novým prvkem bylo obvinění celkem 9 právnických osob v roce 2014. Na odboru ZHFK je v současné době několik mimořádně rozsáhlých kauz, které vyžadují, aby se jim věnoval přinejmenším jeden státní zástupce zcela výhradně. V některých případech skutečně dozorový státní zástupce nepracuje na jiných případech, popř. jen na několika málo dalších případech.

 

b) vybrané trestné činy proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti

Z podkladových zpráv KSZ v Brně a KSZ v Ostravě se podává, že v roce 2014 nedošlo u násilné trestné činnosti k žádným výraznějším novým trendům.

Za pozitivní jev je možno mít výrazný pokles počtu trestných činů vražd dle § 140 TrZ (dříve dle § 219 tr. zákona). Zatímco v roce 2013 bylo pro trestný čin vraždy stíháno v obvodu působnosti VSZ v Olomouci celkem 73 osob, v roce 2014 bylo stíháno 57 osob, tedy o 16 méně, což představuje pokles o 21,9 %. Výrazněji se přitom na tomto stavu podílí situace v Severomoravském kraji, kde statistický ukazatel dosáhl nejnižší hranice od roku 2010 (v roce 2010 stíháno 47 osob, v roce 2014 stíháno 21 osob).

Oproti tomu však došlo ve sledovaném období k nárůstu protiprávního jednání klasifikovaného jako trestný čin těžké ublížení na zdraví dle § 145 TrZ (dříve podle § 222 tr. zákona), a to o 26,3 %, přičemž výrazněji se tento nárůst projevil v Severomoravském kraji, kde v roce 2014 bylo stíháno pro uvedený trestný čin o 52 osob více (celkem stíháno186 osob) než v roce 2013 (celkem stíháno 134 osob). KSZ v Ostravě je k tomuto uváděno, že nejmarkantnější podíl na nárůstu uvedené trestné činnosti mají trestné činy, u kterých je, m.j., znakem skutkové podstaty opětovnost, tedy s kvalifikací podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) TrZ (možnost aplikace uvedeného zákonného znaku není v těchto závažných případech časově ohraničena, není vyloučena ani např. v případech, v nichž dřívější odsouzení pro takový čin jsou zahlazena).

V podkladových zprávách je kladně hodnocena velmi dobrá úroveň objasněnosti nejzávažnější trestné činnosti proti životu a zdraví. KSZ v Brně v této souvislosti zmiňuje spolupráci s policejním týmem TEMPUS, který se zabývá zejména staršími nevyřešenými případy.

KSZ v Brně udává, že nadále převažují násilné delikty spáchané v důsledku neuspořádaných rodinných poměrů a v důsledku ovlivnění aktérů alkoholem či jinými návykovými látkami. KSZ v Ostravě pak poukazuje přetrvávající jev spočívající ve stupňující se míře agresivity pachatelů, a to i vůči obětem, u nichž nelze předpokládat významnější odpor, jako např. tělesně postiženým nebo dětem.

Pokud jde o další násilnou trestnou činnost páchanou v obvodu působnosti VSZ v Olomouci v roce 2014, u trestného činu loupeže podle § 173 TrZ (§ 234 tr. zákona) došlo celkově k mírnému poklesu, obdobně u trestného činu vydírání podle § 175 TrZ (§ 235 tr. zákona) a u trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 (§ 238 tr. zákona).

Co se týče trestné činnosti proti lidské důstojnosti, u trestných činů znásilnění podle § 185 TrZ (§ 241 tr. zákona) a pohlavního zneužití podle § 187 TrZ (§ 242 tr. zákona) zůstává stav v zásadě na srovnatelné úrovni s rokem 2013. KSZ v Ostravě v souvislosti s touto trestnou činností zmiňuje nárůst počtu případů, kdy si pachatelé své sexuální praktiky s nezletilými dokumentují natáčením či pořizováním fotografií, následně je uchovávají pomocí počítačové techniky, což má za následek, že jejich jednání je posuzováno souběžně též jako trestný čin výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 TrZ.

Ve vztahu k trestnému činu kuplířství podle § 189 TrZ (§ 204 tr. zákona) je ze strany KSZ Ostrava akcentováno, že v roce 2014 bylo pro uvedený trestný čin stíháno celkem 17 osob, zatímco v roce 2013 toliko 3 osoby, tedy došlo k nárůstu o 467 % stíhaných osob. Na tento stav měla vliv realizace akce „Anděl“ v rámci působnosti OSZ Ostrava, zaměřená na provozovatele podniků s poskytováním sexuálních služeb za úplatu. Akce se dotkla v konečném důsledku 10 podniků, přičemž z hlediska zajišťování výnosů pocházejících z trestné činnosti byla co do počtu a objemu zajištěných hodnot nejúspěšnější ze všech věcí, v nichž bylo v roce 2014 prováděno finanční šetření. Poněkud jiná situace byla zaznamenána v obvodu KSZ Brno, kde byly v roce 2014 stíhány pro uvedený trestný čin pouze 4 osoby, zatímco v roce 2013 bylo stíháno 13 osob, což představuje pokles o 69 %. K trestnému činu obchodování s lidmi nejsou uváděny žádné konkrétní aktuální poznatky.

 

c) vybrané trestné činy spáchané nedospělými osobami, mladistvými a na dětech a na mládeži

Pokud jde o osoby mladší 15 let, které se dopouštějí činů jinak trestných, byl v roce 2014 v obvodu působnosti VSZ v Olomouci zaznamenán nárůst počtu těchto delikventů, a to o 37 (z toho 35 v obvodu působnosti KSZ Ostrava), avšak tento nárůst není nijak významný, činí 6,6 % a odpovídá celorepublikové situaci. Příčiny tohoto trendu nejsou zřejmé – v této souvislosti je však na místě poukázat na skutečnost, že tento ukazatel nedosáhl žádné z hodnot vykazovaných před rokem 2012.

Co se týče trestné činnosti mladistvých, statistické údaje, tak jak vyplývají z příslušných tabulek, jsou potvrzením dlouhodobého trendu postupného poklesu počtu osob mladistvých, vůči nimž bylo zahájeno trestní stíhání nebo jimž bylo sděleno podezření v rámci zkráceného přípravného řízení. Daný trend je trendem celorepublikovým, registrovaným již od roku 2008, příčiny tohoto jevu však nelze stanovit. KSZ v Brně dovozuje, že na stav může mít vliv i nižší populace osob, jež dosáhly v daném období věku 15-18 let. Současně uvádí, že bohužel trend poklesu nebyl zaznamenán ohledně páchání závažné trestné činnosti mladistvými.

Ani v roce 2014 nebyl u mladistvých delikventů zaznamenán trend tzv. překlápění klasického trestního řízení do zkráceného přípravného řízení, když sice došlo k určitému navýšení počtu takto řešených případů, avšak toto navýšení není nikterak výrazné (o 15,5 % ve srovnání s rokem 2013). Konkrétně, zkrácené přípravné řízení bylo uplatněno u 306 osob, tj. cca u 27,6 % mladistvých delikventů.

Podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu za rok 2014 v obvodu působnosti VSZ v Olomouci nebylo statisticky vykázáno.

Ohledně trestné činnosti páchané na dětech nejsou ze strany KSZ v Brně a KSZ v Ostravě sdělovány informace o nových trendech.

KSZ v Brně zmiňuje pokračující trend vysokého poštu věcí, v nichž je prověřováno podezření ze znásilnění dítěte mladšího 15 let podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) TrZ (dříve § 241 tr. zákona). Návazně poukazuje na stále vysoký počet odložení takových věcí podle § 159a odst. 1 trestního řádu. Důvodem tohoto stavu je rostoucí počet účelových trestních oznámení, ať už ze strany samotných poškozených mladších 15 let (většinou dívek), které se snaží zakrýt svůj dobrovolný pohlavní styk anebo se snaží oznamované osobě pomstít (otčím, bývalý přítel apod.), tak především ze strany matek dítěte v situaci, kdy jsou konfrontovány s blížícím se koncem vztahu, vůči otcům dětí, s cílem zajistit pro sebe výlučnou péči o dítě s eliminací otce (jako pomsta), nebo otce přimět, aby akceptoval neadekvátní požadavky matky na vypořádání společného jmění manželů či na výživné apod.

V této souvislosti KSZ v Brně poukazuje na ne zcela správné postupy policejních orgánů, které namísto provedení prvotního šetření a shromáždění indicií k tomu, zda se vůbec otec mohl oznamovaným způsobem dopustit trestné činnosti, přistoupí ihned k výslechu „poškozeného“ dítěte, případně nadužívají žádostí o podání znaleckých posudků z odvětví psychologie k posouzení jejich věrohodnosti, přestože na tyto otázky lze jen stěží odpovědět, anebo rovnou na podkladě takových oznámení zahajují trestní stíhání „podezřelého“ otce. Oba postupy jsou dle krajského státního zastupitelství pro situaci mezi zúčastněnými a zejména pro další vývoj nezletilých dětí velmi nežádoucí.

KSZ v Ostravě ve své podkladové zprávě ve vztahu k trestné činnosti právně kvalifikované jako týrání svěřené osoby podle § 198 TrZ (dříve § 215 tr. zákona) vyslovuje na základě svých poznatků, že lze důvodně dovodit, že vedenými trestními stíháními nejsou zadokumentovány všechny případy této závažné trestné činnosti, přičemž na příčiny uvedeného jevu lze usuzovat pouze na teoretické bázi. Samotné odhalení a zadokumentování předmětné trestné činnosti bývá často složité, když týrané osoby, a vesměs i jejich matky, jsou ve většině případů vždy pod vlivem těchto agresorů, po učiněném trestním oznámení a zahájení úkonů trestního řízení často své výpovědi mění či odmítají dokonce v rámci zahájeného trestního stíhání vypovídat v procesním postavení svědků. V této souvislosti kriticky poukazuje i na to, že určitý podíl na nedostatečném zadokumentování již oznámené předmětné trestné činnosti a „zprocesnění“ jednotlivých úkonů k jejímu zadokumentování je často dán, i přes opakovaně vypracovávanou metodiku ze strany NSZ, chybným postupem samotných orgánů činných v trestním řízení, ať již v tom směru, že jsou oběti dané trestné činnosti v některých případech opakovaně vyslýchány, nebo že jejich výpovědi nejsou procesně použitelným způsobem bezodkladně podchyceny po zahájení úkonů trestního řízení, či že nejsou bezodkladně k předmětné trestné činnosti zajišťovány další důkazy.

 

d) trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek

Z podkladových zpráv KSZ v Brně a KSZ v Ostravě a ze statistických údajů vyplývá, že výskyt této sledované kriminality (hlava XIII tr. zákoníku) není v obvodu působnosti VSZ v Olomouci nijak výrazný, a to i přesto, že v roce 2014 došlo k celkovému mírnému nárůstu počtu stíhaných osob, když zatímco v roce 2013 bylo vedeno trestní stíhání proti 29 osobám, v roce 2014 bylo stíháno celkem 43 osob.

Na místě je přitom zmínit odlišnost situace v jednotlivých krajích. Zatímco v obvodu působnosti KSZ v Brně došlo v roce 2014 oproti předchozímu roku k poklesu stíhaných osob cca o 19 % (v roce 2013 stíháno 16 osob, v roce 2014 stíháno 13 osob), v obvodu působnosti KSZ v Ostravě v roce 2014 došlo k celkově výraznému nárůstu počtu stíhaných, neboť stíháno bylo celkem 30 osob, zatímco v roce 2013 bylo stíháno 13 osob, tedy nárůst činí 130 %.

Přes značnou kolísavost počtu stíhaných či obžalovaných osob pro jednotlivé delikty však vzhledem k fakticky minimálnímu počtu stíhaných osob nelze jednoznačně stanovit příčiny změn v trendech vývoje dané trestné činnosti. Je možno pouze konstatovat, že trestná činnost je zaměřena především proti osobám romského etnika, páchána je převážně verbálně, často pod vlivem alkoholu, ve vícero případech i skupinově.

K hodnocenému druhu trestné činnost KSZ v Ostravě prezentuje poznatky jednak ze své činnosti, jednak z činnosti OSZ, a to že skutečně nebezpeční pachatelé jednají mnohem sofistikovaněji, se záměrem zamezit svému odhalení.

KSZ v Brně je ve vztahu k předmětné trestné činnosti poukazováno na rozdíly v rozhodovací praxi Městského soudu v Brně.

 

e) trestné činy cizinců

 

Pokud jde o problematiku trestné činnosti páchané cizinci, pak stran území Severomoravského kraje, tedy v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Ostravě lze podobně jako i v uplynulých letech konstatovat, že nejvýraznější měrou se na páchání trestné činnosti z řad cizinců, vyjma standardně nejvyššího počtu státních příslušníků Slovenské republiky, podílejí především občané Polské republiky a dále státní příslušníci Ukrajiny a Vietnamské socialistické republiky. Ve vztahu ke Slovákům a Polákům, možno poukázat na to, že cca 2/3 zaznamenané trestné činnosti byly v rámci regionu vyřízeny v rámci zkráceného přípravného řízení. Zmíněná forma vedeného trestního řízení je v daných případech evidentně umožněna i snadným překlenutím jazykové bariéry a případným dostatkem, jakož i dostupností, tlumočníků pro jazyk polský. Celkem bylo v obvodu působnosti KSZ v Ostravě trestně stíháno 223 cizinců, což je oproti roku 2013 pokles o 17 osob (r. 2013 celkem 240 stíhaných), z toho 92 Slováků, 37 Poláků, 34 Vietnamců a 11 Ukrajinců, zbylí cizí státní příslušníci se pohybují pouze v řádu jednotek. Žádné nové trendy v této skupině stíhaných osob nebyly na území kraje zaznamenány.

 

Na základě statistických údajů pro Jihomoravský kraj bylo zjištěno, že na území tohoto kraje, v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně, bylo stíháno celkem 285 cizinců, což je oproti roku 2013 pokles o 15 osob (r. 2013 celkem 300 stíhaných), z toho 254 osob cizinců bylo obžalováno. V 616 případech bylo vedeno zkrácené trestní řízení proti 579 osobám cizinců. Ve skladbě převažují státní příslušníci Slovenské republiky – 124 případů, Vietnamské republiky – 44 případů, Ukrajinské republiky – 21 případů, Bulharské republiky – 12 případů a Polské republiky – 10 případů. Další národnosti jsou početně zastoupeny nízce.

f) drogové trestné činy

 

V rámci působnosti KSZ V Ostravě, nebyly na území Severomoravského kraje v průběhu roku 2014 ohledně vývoje a skladby drogové trestné činnosti zjištěny podstatnější odchylky ve vztahu k počtu stíhaných osob a následně obžalovaných z trestných činů nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 TrZ a šíření toxikomanie podle § 287 TrZ. 

 

Vycházeje ze statistických ukazatelů v případě trestného činu podle § 283 TrZ došlo v průběhu roku 2014 oproti předchozímu sledovanému období roku 2013 k nárůstu počtu stíhaných osob o 23,7 %, v případě obžalovaných pak k nárůstu o cca 21 %.  V případě trestného činu šíření toxikomanie podle § 287 TrZ došlo v případě stíhaných osob oproti roku 2013 k nárůstu dokonce až o 500 %, když v roce 2013 byly v rámci KSZ v Ostravě stíhány toliko 3 osoby, zatímco v roce 2014 bylo pro tuto trestnou činnost stíháno 18 osob. V případě dalších trestných činů, konkrétně trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 TrZ a trestného činu výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 TrZ, nebyly oproti předchozímu období zaznamenány podstatnější rozdíly.

 

Severomoravské krajské státní zastupitelství poukazuje na to, že i nadále je nejvíce rozšířeno zneužívání pervitinu a marihuany, přičemž marihuana se stále častěji objevuje na scéně v rámci komunit mladistvých i nezletilých ve školních zařízeních. Nadále je v rámci jednotlivých trestních věcí zřejmý velký počet uživatelů pervitinu, kteří pervitin vyrábějí pro vlastní potřebu a zároveň ho distribuují dalším uživatelům. Pachateli těchto trestných činů jsou nejen občané ČR, ale vzrůstá i počet případů, kdy se předmětné trestné činnosti dopouštějí také státní příslušníci Vietnamské socialistické republiky, kteří donedávna zřizovali a provozovali toliko velkopěstírny konopí, ovšem nyní se pružně přeorientovávají na zřizování a provozování velkých varen pervitinu. Dále je konstatováno, že prekurzor pro výrobu pervitinu si výrobci nadále opatřují v rámci regionu převážně v Polsku, případně jsou prekurzory dováženy osobami bulharské národnosti z Turecka či Bulharska do Polska a odtud poté do České republiky. V mnoha případech se pak vyrobený pervitin prodává zpět do Polska a vyváží se např. i na Slovensko. V tomto směru je patrný dopad trestné činnosti i do příhraničí a nese s sebou v rámci dokumentace trestné činnosti zvýšený počet úkonů, vyžadovaných formou právní pomoci a navíc, jak je konstatováno např. ze strany OSZ v Ostravě, v případě trestné činnosti páchané osobami bulharské národnosti vyvstává problém s jazykovou bariérou, neboť většina pachatelů hovoří romskou bulharštinou, jejíž překlad nejsou orgány činné v trestním řízení schopny zajistit, když v rámci České republiky, ani v sousedních státech EU, není žádný důvěryhodný tlumočník, který by danému dialektu rozuměl. Oproti předchozímu roku bylo zaznamenáno výrazné zlepšení vyhledávací a operativní činnosti u Policie ČR, jejíž omezení dříve signalizovalo OSZ v Ostravě. Orgány policie opětovně začaly v hojné míře využívat pro odhalování a dokumentování drogové trestné činnosti operativně pátracích prostředků, zejména odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu mobilních telefonních přístrojů, sledování osob a ve vhodných případech i předstíraných převodů. S rozvojem technologií odposlechů však současně pomalu nastává problém s tím, že pachatelé přestávají mezi sebou komunikovat standardně prostřednictvím přímé komunikace mobilními telefony, ale více využívají prostředky, jež nelze bezprostředně „dosledovat“ prostřednictvím operativně pátracích prostředků Policie ČR, jako jsou sociální aplikace typu SKYPE, TWEETER, ICQ, FACEBOOK apod.

 

Nově se objevivším jevem v rámci drogové trestné činnosti, byl v rámci působnosti Severomoravského kraje zaznamenán zvýšený počet úmrtí drogově závislých osob zneužívajících látku fentanyl (vlastní poznatek KSZ Ostrava), či samotné obchodování s fentanylovými náplastmi, které jsou předepisovány lékaři jako léky tlumící bolest osobám trpícím především různými druhy rakoviny. Byly zaznamenány poznatky o prodeji fentanylových náplastí drogově závislým osobám zejména z řad prodejců pocházejících z romské komunity, přičemž se jednalo mnohdy o osoby vyššího věku. Jako příklad lze uvést trestní věc sp. zn. 2 ZT 122/2014, vedenou u OSZ v Novém Jičíně, kde je obviněná žena romského etnika, nar. 1961, která ve svém bydlišti v Kopřivnici opakovaně poskytla osobám z řad uživatelů omamných a psychotropních látek blíže nezjištěné množství (kolem 70 ks)  fentanylových náplastí, za cenu 350 Kč/ks, přičemž fentanyl je uveden v příloze č. 1 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., jako omamná látka zařazená do seznamu I podle Jednotné úmluvy o omamných látkách. Taktéž u KSZ v Ostravě jsou evidovány trestní věci, ve kterých pachatelé trestné činnosti se této dopouštěli v souvislosti s prodejem transdermálních fentanylových náplastí osobám z řad uživatelů omamných a psychotropních látek, u nichž po následném extrahování omamné látky fentanylu z náplastí a jejich následné nitrožilné aplikaci došlo i k úmrtím. V dané souvislosti je pak třeba si uvědomit, že páchání této trestné činnosti se všemi škodlivými důsledky, je výraznou měrou ovlivňováno snadnou dostupností předmětných náplastí prostřednictvím nabídek prezentovaných na internetové síti. Taktéž je třeba v této souvislosti zmínit, že byť v evidovaných trestních věcech toto nebylo zaznamenáno, podle informací z veřejně dostupných informačních zdrojů, některé firmy zabývající se prodejem a výrobou léků, poskytují lékařům, kteří předepisují pacientům jimi vyráběné fentanylové náplasti výrazné finanční odměny (např. firma TEVA PHARMACEUTICALS – viz článek publikovaný na webových stránkách  www.zpravy.idnes.cz dne 20.12.2014). I takový, poměrně neodpovědný, přístup farmaceutického průmyslu, pak nepochybně nepřímo přispívá k růstu této trestné činnosti. 

 

Z informací poskytnutých KSZ v Brně vyplynulo, že v rámci Jihomoravského kraje v oblasti drogové trestné činnosti většina okresů nemá žádné nové poznatky oproti roku 2013. Celkově v rámci tohoto kraje v počtu sledovaných drogových trestných činů nedošlo ve srovnání s předchozím rokem k žádnému výraznějšímu výkyvu, jen mírně poklesl počet obžalovaných osob. V jednotlivých okresech je však situace různá. MSZ v Brně uvedlo, že v průběhu roku 2014 byly skončeny kauzy tzv. growshopů, přičemž odsouzenými podaná dovolání byla Nejvyšším soudem odmítnuta. V obecné rovině třeba k odhalování drogové trestné činnosti poznamenat, že stále častěji dochází k tomu, že trestnou činnost již nelze odhalit na základě běžných odposlechů z důvodu používání různých placených či neplacených mobilních aplikací, např. Viber a další (shodný poznatek jako v Severomoravském kraji). KSZ v Brně, pobočka Zlín, konstatovalo, že oproti minulým letům zaznamenalo větší nárůst drogové trestné činnosti s krajskou věcnou příslušností k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a velkým počtem organizovaných pachatelů. KSZ Brno uvádí, že zaznamenalo ústup výroby a obchodu s extází, LSD, durmanem, ketaminem, čicháním toluenu a houbiček. Problémy s určováním rozsahu páchání drogové trestné činnosti již nebyly zaznamenány, neboť je využíváno a respektováno příslušné stanovisko trestního kolegia NS ČR.

 

g) trestná činnost příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství a Vojenské policie

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, stejně jako v předchozích letech, sledovalo v roce 2014 nápad trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů kromě Vojenského zpravodajství a Vojenské policie, přičemž ve věcech skutkově nebo právně závažných, případně mediálně sledovaných, pak jednotlivé konkrétní případy sledovalo v rámci svých dohledových oprávnění formou podávání informací. Ze statistických údajů a evidence VSZ v Olomouci je zřejmé, že ve srovnání s rokem 2013 nedošlo v obvodu působnosti tohoto vrchního státního zastupitelství k žádným výrazným výkyvům v trestné činnosti a případné odchylky jsou evidovány toliko v jednotkách. Se statistickými údaji z roku 2014 nesouhlasí Krajské státní zastupitelství v Ostravě s tím, že údaje zanesené do tabulek II/8a, II/8b a II/8d neodpovídají v případech Severomoravského kraje skutečnosti (viz tabulky níže).

 

Krajské státní zastupitelství v Brně za sledované období konstatuje, že oproti roku 2013 nedošlo k zásadnějším změnám ve skladbě trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů, pouze byl ve druhé polovině roku 2014 zaznamenán
u příslušníků Policie ČR nárůst trestné činnosti v dopravě. Pokud jde o příslušníky Vězeňské služby a Celní správy, konstatují specialisté KSZ v Brně zlepšení odhalování trestné činnosti v řadách těchto složek, když v předchozím období s ohledem na určitou uzavřenost obou komunit byly zaznamenány obtíže při operativním rozpracování uvnitř věznic i v Celní správě, zatímco v roce 2014 se postupně dařilo tuto trestnou činnost odkrývat a výsledky zpracovat. Krajské státní zastupitelství v Brně za sledované období vykonávalo dozor ve třech případech, v nichž byli pachateli příslušníci Vojenského zpravodajství, z toho jedna věc byla odložena podle § 159a odst. 1 tr. řádu, jedna postoupena ke kázeňskému projednání a další byla řešena ve zkráceném řízení odklonem. KSZ v Brně také ve sledovaném období eviduje jeden případ příslušníka BIS, kdy řízení nebylo skončeno, a jeden případ příslušníka ÚZSI, kde v roce 2014 proběhlo prověřování pro podezření ze spáchání pokusu zločinu vraždy podle § 21 odst. 1, § 140 odst. 1 TrZ, trestní stíhání bylo státním zástupcem zahájeno na počátku roku 2015 a ve věci vykonává dozor státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (§ 10 odst. 2, 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů). Agendu trestné činnosti příslušníků bezpečnostních sborů v obvodu působnosti KSZ v Brně zpracovávali v roce 2014 i státní zástupci na pobočkách tohoto státního zastupitelství v Jihlavě a ve Zlíně. Zatímco pobočka v Jihlavě nezaznamenala žádný mimořádný případ, pobočka ve Zlíně upozornila na věc příslušníka Policie ČR SKPV v Kroměříži, který poskytoval úzkou součinnost pachatelům závažné a rozsáhlé organizované majetkové trestné činnosti.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě, jak již bylo zmíněno výše, upozorňuje, že statistické údaje v tabulkách II/8a, II/8b a II/8d pouze kopírují údaje z vykazovaných statistických listů trestních, v rámci nichž nepovinné pole „druh ozbrojených sil“ nebylo vždy vyplněno. Specialisté KSZ včetně jeho pobočky v Olomouci tak při posuzování trendu předmětné trestné činnosti vycházeli z následného upřesnění opětovným zaznamenáním údajů k předmětným trestním věcem.

 

Vzhledem k výše uvedenému tak upravili předmětné údaje v tabulkách následovně:

 

 

 

Přehled o trestné činnosti příslušníků Policie ČR a BIS

 

tabulka II/8a

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Severomoravský kraj

Stíháno

Obžalováno

Zastaveno

Postoupeno

Přerušeno

Vzato do vazby

NDVT

Podmíněně zastaveno

Narovnání

1995

89

72

16

18

1

7

 

 

 

1996

65

47

12

6

0

1

 

 

 

1997

87

54

17

15

1

1

 

 

 

1998

63

39

22

2

0

3

 

 

 

1999

70

50

17

3

0

5

 

 

 

2000

60

38

18

4

0

3

 

 

 

2001

60

43

12

4

1

3

 

 

 

2002

83

65

16

2

0

2

 

 

 

2003

31

26

3

2

0

2

 

 

 

2004

55

38

17

0

0

0

 

 

 

2005

28

19

7

2

0

0

 

7

0

2006

39

26

11

2

0

0

 

10

0

2007

29

17

12

0

0

1

 

9

0

2008

37

22

15

0

0

0

 

13

0

2009

37

27

8

2

0

0

 

6

1

2010

23

17

6

0

0

0

 

5

0

2011

15

13

2

0

0

0

 

1

0

2012

14

12

1

1

0

0

0

1

0

2013

13

11

2

0

0

0

0

0

0

2014

15

15

3

1

0

0

0

1

0

 

 

 

 

 

Přehled o trestné činnosti příslušníků Policie ČR a BIS vyřízené ve zkráceném přípravném řízení

 

tabulka II/8b

 

 

 

 

 

Severomoravský kraj

Zkrácené řízení

Návrh na potrestání

Návrh na schválení dohody o vině a trestu

 

 

2002

0

0

 

 

 

2003

1

1

 

 

 

2004

0

0

 

 

 

2005

0

0

 

 

 

2006

1

0

 

 

 

2007

0

0

 

 

 

2008

0

0

 

 

 

2009

3

3

 

 

 

2010

13

12

 

 

 

2011

10

9

 

 

 

2012

17

16

0

 

 

2013

12

9

0

 

 

2014

14

5

0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přehled o stíhaných a obžalovaných (včetně podaných návrhů na schválení dohody o vině a trestu) příslušnících PČR a BIS v roce 2014

 

tabulka II/8d

 

 

 

 

 

 

 

Severomoravský kraj

§

Policie České republiky

Bezpečnostní informační služba

stíháno

obžalováno

NDVT

stíháno

obžalováno

NDVT

 

158

4

5

0

0

0

0

 

159

0

0

0

0

0

0

 

160

0

0

0

0

0

0

 

235

1

2

0

0

0

0

 

250a

0

0

0

0

0

0

 

 

K uvedeným tabulkám KSZ v Ostravě doplňuje, že obžalobu či návrh na potrestání podali státní zástupci v roce 2014 na celkem 20 osob z řad bezpečnostních sborů, v případě 3 osob bylo skončeno přípravné řízení rozhodnutím státního zástupce KSZ o zastavení trestního stíhání a u 1 osoby bylo rozhodnuto o postoupení věci. Odklon od trestního řízení byl v roce 2014 u sledované trestné činnosti aplikován pouze v jediné věci. Zde je upozorněno, že nízké číslo je dáno zákonnými požadavky aplikace odklonů, kdy jednou ze stěžejních podmínek je doznání pachatelů k jím vytýkané činnosti, což se v případě příslušníků bezpečnostních sborů v podstatě neděje, zejména pokud se jedná o trestnou činnost s úmyslnou formou zavinění a jde o případy spáchané v souvislosti s výkonem pravomoci obviněných a podezřelých.

 

Z dlouhodobého přehledu vývoje trestné činnosti příslušníků Policie ČR a BIS lze vysledovat, že od roku 2012, kdy vznikla Generální inspekce bezpečnostních sborů, je do roku 2014 zaznamenán kolísavý počet sledovaných vyřízených trestních věcí. Státní zástupci KSZ v Ostravě poukazují na fakt, že některé trestní věci, v nichž bylo zahájeno trestní stíhání v předchozích letech, nejsou v rámci působnosti Moravskoslezského kraje policejní orgány GIBS stále schopny ukončit, v některých případech pro jejich složitost a náročnost. KSZ v Ostravě musela nedostatečnou činnost GIBS řešit i s vedením příslušného oddělení, a i přes určité personální posílení nebylo dosud dosaženo pozitivnějších výsledků. KSZ v Ostravě upozorňuje rovněž na určité zatížení GIBS prověřováním a vyšetřováním trestných činů občanských zaměstnanců bezpečnostních sborů, které se však ve statistických ukazatelích rovněž neobjevuje, ale tyto případy odčerpávají pracovní potenciál policejních orgánů GIBS, zejména v případech, kdy se jedná o trestnou činnost rozsáhlou a skupinově páchanou.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poznatky problémových výsledků v případě jednoho z pracovišť GIBS v obvodu působnosti KSZ v Ostravě potvrzuje, toto odpovídá poznatkům z jeho dohledové činnosti i ze stížnostního řízení v souvislosti s ukládáním podrobných pokynů státního zástupce KSZ k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, což v procesním důsledku vede k četnějšímu předkládání stížností obviněných státnímu zástupci VSZ k rozhodnutí s odkazem na § 146 odst. 2 písm. a) tr. řádu, než je tomu u KSZ v Brně.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v roce 2014 neeviduje nápad žádné věci v souvislosti s novelizací § 10 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství vyhláškou č. 4/2014 Sb. (trestní stíhání příslušníka ÚZSI bylo zahájeno až počátkem roku 2015).

 

h) trestné činy proti životnímu prostředí

 

Obdobně jako v předchozích letech, rovněž v průběhu roku 2014 byl zaznamenán minimální (ne-li nulový) výskyt sledovaných trestných činů, takže v tomto směru nelze poskytnout jakékoliv úvahy o trendech vývoje předmětné trestné činnosti. Lze pouze posoudit celorepublikovou evidenci výskytu sledovaných trestných činů. K přečinu pytláctví podle § 304 TrZ poznamenává Krajské státní zastupitelství v Ostravě, že nulový výskyt plyne evidentně z koncepce a znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu, neboť ta byla pojata jinak oproti úpravě v předcházejícím trestním zákoně. Ačkoliv sice k neoprávněnému lovu, především ryb (ale může se jednat i o lov drobné zvěře), nepochybně dochází téměř denně, a to u některých pachatelů i opakovaně, nelze jich postihnout mnohdy jinak, než pouze pro přestupek, když nejsou dány pro absenci jednoho ze znaků základní skutkové podstaty právní důvody pro aplikaci skutkové podstaty kvalifikované.

 

i) trestné činy v dopravě, zejména silniční

 

Vývoj této sledované trestné činnosti nezaznamenal zásadní výkyvy a lze jej proto považovat za stagnující. Tomuto trendu se dle poznatků Krajského státního zastupitelství v Brně vymyká razantní nárůst dopravních nehod způsobených řidiči pod vlivem alkoholu na přechodech pro chodce se závažným zraněním osob s vysokým věkem u Okresního státního zastupitelství v Uherském Hradišti, označovaný téměř za dramatický, když v roce 2013 bylo registrováno 7 případů a v roce 2014 již 42. Významný nárůst řízení automobilu pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek je evidován také u Městského státního zastupitelství v Brně, neboť oproti roku 2013 činí zvýšení 63 %.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě poukazuje na podstatný problém, který je spojen s nabytím účinnosti nařízení vlády č. 41/2014 Sb., o stanovení jiných návykových látek a jejich limitních hodnot, ke kterému došlo od dubna roku 2014. K právním nesrovnalostem docházelo tehdy, pokud byl řidič ovlivněn návykovou látkou pod limitní hodnotu zmíněného právního předpisu, avšak ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví toxikologie a odvětví psychiatrie vyplynulo, že i při tomto „podlimitním ovlivnění“ nejsou pachatelé způsobilí bezpečně řídit motorové vozidlo. Soudy a posléze také specializovaný dopravní senát Krajského soudu v Ostravě v těchto sporných věcech rozhodovaly tak, že trestní věci postupovaly k projednání přestupku. Taková praxe je v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.06.2014 sp. zn. 4 Tdo 765/2014, které do svého rozhodnutí zahrnulo a promítlo i předcházející rozhodnutí Nejvyššího soudu, týkající se „tzv. drogové problematiky při řízení motorových vozidel“, které konstatovalo, že pro stav vylučující způsobilost neexistuje žádná konkrétní definice, neboť různé návykové látky působí na člověka odlišně a rozdílně jej ovlivňují se zřetelem k provozované činnosti. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR výše uvedené sp. zn. a dále z rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 449/2010 a sp. zn. 11 Tdo 981/2010 vyplývá, že okolnost, zda se řidič nachází ve stavu vylučujícím způsobilost, může stanovit pouze znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na toxikologii. S ohledem na výše uvedené poznatky iniciovalo Krajské státní zastupitelství v Ostravě pod sp. zn. 1 KZO 207/2014 dovolání, kterému Nejvyšší státní zastupitelství v Brně vyhovělo a věc je vedena pod sp. zn. 1 NZO 5143/2014.

 

Na další problém poukazuje rovněž Krajské státní zastupitelství v Ostravě a týká se rozhodování věcí při porušení více důležitých povinností uložených řidiči podle zákona, tedy tzv. hrubé porušení zákona u § 143 odst. 3 TrZ a u § 147 odst. 3 TrZ. Dozoroví státní zástupci v případech, v nichž je porušeno více norem příslušného dopravního předpisu (např. jízda v podnapilém stavu, nepřiměřená rychlost, nefungující brzdy, sražení chodce na vyznačeném přechodu pro chodce), právně kvalifikují toto jednání jako hrubé porušení důležitých povinností řidiče. Nalézací soudy však ve většině případů tuto právní kvalifikaci neakceptovaly a jednání pachatele posuzovaly toliko podle odst. 2 § 143 či odst. 2 § 147 TrZ. Právní názor státních zástupců, který je souladný s judikaturou (viz rozhodnutí NS sp. zn. 7 Tdo 1356/2013) nebyl akceptován ani Krajským soudem v Ostravě v rámci odvolacího řízení.

 

V roce 2014 došlo k jistému posunu v právním posuzování trestné činnosti řidičů, kteří ujíždějí zasahující hlídce Policie ČR. Jedná se o případy ujíždění v hustě obydlených městských částech, nebo na frekventovaných komunikacích dálničního a rychlostního typu. Dokazování se v těchto případech zaměřuje také na to, zda jednání řidičů ujíždějících motorových vozidel nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení podle § 273 TrZ a nikoli pouze přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 nebo přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 TrZ.

 

Krajské státní zastupitelství v Ostravě zmiňuje ve své zprávě praxi spočívající v rozšíření podmínek uložení trestu nespojeného s přímým výkonem odnětí svobody pachatelům trestných činů podle § 274 TrZ. Jde o projekt Probační a mediační služby, střediska v Ostravě, aplikovaný v případech, kdy obviněný prohlásí, že o program a jeho absolvování má zájem („Program pro dospělé pachatele trestné činnosti spojené s dopravou, zejména řízení pod vlivem alkoholu“). Státní zástupce v jednotlivých případech zváží navržení uložení tohoto programu v rámci návrhu trestu při aplikaci § 82 odst. 2 TrZ ve spojení s § 48 odst. 4 písm. b) TrZ. Návrh je formulován jako povinnost program absolvovat, povinnost spolupracovat po dobu trvání s Probační a mediační službou a sdělovat aktuální kontaktní údaje do tří dnů od nastalé změny.

 

 

3. Další poznatky významné pro objasnění příčin trendu trestné činnosti a jejích nových jevů a forem (trestné činy neuvedené pod bodem 2., jakož i trestné činy, ohledně nichž bylo konáno zkrácené přípravné řízení)

 

Další významné či zcela zásadní poznatky, jež by bylo možno podřadit pod některou ze zde sledovaných trestných činností, nebyly ze strany KSZ v obvodu působnosti VSZ Olomouc ani ze strany nižších OSZ signalizovány a nebyly zjištěny ani v rámci vlastní činnosti zdejšího VSZ.

 

Nebyly rovněž zaznamenány ani zásadní nové poznatky k trestné činnosti realizované ve zkráceném přípravném řízení. Nejčastějším trestným činem šetřeným v rámci tohoto druhu trestního řízení byl opakovaně trestný čin krádeže podle § 205 TrZ, který je rovněž nejčastěji páchaným trestným činem vůbec. Ve sledovaném období bylo ve zkráceném přípravném řízení realizováno 6881 případů krádeží, což zhruba odpovídá roku předchozímu, návrh na potrestání byl podán v 6549 případech (jde o nárůst o 170 případů). Dalšími nejčastějšími trestnými činy vyřizovanými ve zkráceném přípravném řízení byly trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 TrZ, ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 TrZ a zanedbání povinné výživy podle § 196 TrZ. Jedná se o skupiny případů, kdy, s výjimkou trestného činu podle § 196 TrZ, jsou pachatelé této trestné činnosti zpravidla přistiženi přímo při jejím páchání, resp. na místě činu, a kdy dokumentace trestné činnosti je ve své podstatě velmi jednoduchá.

 

KSZ Brno, pobočka Zlín, v konkrétní podobě zmínilo věci, jež v roce 2014 vzbudily mimořádný ohlas. Jednalo se o výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, které jsou pod sp. zn. 3 KZN 1083/2014 dozorovány jako podezření z trestného činu obecného ohrožení a dále pak věc vedená pod sp. zn. 6 KZV 33/2012, tzv. metanolová trestní věc, kde byly uloženy dva tresty doživotí.

 

Dále KSZ Brno uvedlo konkrétní věci, na něž bylo výslovně poukázáno ve zprávách nižších OSZ. OSZ Žďár nad Sázavou šetření pro podezření ze zločinu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 TrZ – prodej alkoholu s nadlimitním obsahem metanolu, OSZ Prostějov zaznamenalo významný nárůst trestných oznámení směřujících proti zdravotnickým pracovníkům pro zanedbání lékařské péče, OSZ Kroměříž a OSZ Jihlava evidovalo nárůst počtu fiktivních trestných oznámení podaných ve snaze zakrýt vlastní zpronevěru věcí a peněz.

 

S vědomím možnosti určitých procesních problémů jsou formou zkráceného přípravného řízení i nadále řešeny i případy zanedbání povinné výživy podle § 196 TrZ. KSZ Brno, pobočka Jihlava, upozornilo na to, že soud zohledňuje judikaturu k této problematice různým způsobem. Odlišný výklad se dotýká aktualizace doby neplacení výživného a přepočtu dlužné částky na něm ve vydávaných trestních příkazech nebo plošného nařizování hlavních líčení v těchto věcech. Soudy přitom nepřistoupily na postup podle Výkladového stanoviska NSZ č. 6/2014.

 

Nad rámec údajů specifikovaných a analyzovaných pod bodem II/2 poukázalo KSZ Ostrava na další trestní věci, jež byly v obvodu jeho působnosti zaznamenány s vyšší četností a nebyly postiženy statistickými údaji uvedenými v příslušných tabulkách. Jednalo se např. o časté případy majetkových trestných činů páchaných na seniorech, které jsou mnohdy obtížně objasnitelné, a to přes provádění výslechů poškozených v procesně použitelné podobě či realizaci poznávacích řízení podle fotografií nebo in natura.

 

OSZ Ostrava poukázalo také na případy falešných e-shopů, kdy pachatel otevře internetový obchod na dobu cca jednoho měsíce, během kterého inkasuje peníze za objednané zboží a následně internetovou stránku zruší a je nekontaktní, na podvodné prodeje na internetových aukcích a bazarech, do nichž se zapojují zahraniční skupiny pachatelů operující z nedostupných IP adres využívajících bankovních účtů ČR k „vyprání“ podvodně získaných peněz. Opakovaně se vyskytly i případy zneužití údajů z platebních karet k provedení neoprávněných plateb, kdy pachatelé získávají příslušné údaje tzv. skimmováním karet na území ČR, přičemž k zneužití dochází v cizině, nebo naopak jsou údaje získávány v cizině a zneužity v ČR. V obou variantách je šetření komplikováno cizím prvkem a nutností zdlouhavých právních pomocí ve východní Asii nebo Jižní Americe.

 

 

III. Činnost státního zastupitelství v trestním procesu před zahájením trestního stíhání, v přípravném řízení a v trestním řízení soudním až do pravomocného skončení věci v roce 2014

 

 

1. Poznatky k rychlosti přípravného řízení od zahájení trestního stíhání

 

a) poznatky k rychlosti vyšetřování konaného policejními orgány a státními zástupci a k rychlosti celého přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání

 

Z pohledu délky doby trvání přípravného řízení v průběhu roku 2014 nedošlo z hlediska rychlosti vyřizování trestních věcí k žádným markantním výkyvům v přípravném řízení, ve vyšetřování či v řízení u státního zástupce oproti předcházejícímu roku, tedy roku 2013.

Lze tak pouze konstatovat, že v rámci působnosti KSZ v Ostravě se v procentuálním vyjádření v poměru k celkovému počtu sledovaných věcí nadále zvyšuje počet trestních věcí, u nichž celková délka doby přípravného řízení od prvního zahájení trestního stíhání nebo sdělení podezření do předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání či konečné rozhodnutí byla do jednoho týdne, zatímco v roce 2013 bylo takto vyřízeno v rámci tamní působnosti 37,96 % trestních věcí, v roce 2014 to již bylo 38,16 % trestních věcí, jakož i počet trestních věcí vyjádřený v procentech, jež byly vyřízeny ve lhůtě od 1 do 2 týdnů (zde nárůst o 0,37 %, kdy v roce 2013 bylo takto vyřízeno 26,02 % trestních věcí a v roce 2014 již 26,39 % trestních věcí).

Výše zmíněné je především důsledkem toho, že i v průběhu roku 2014 bylo v porovnání s klasickou formou přípravného řízení opět více trestních věcí řešeno v rámci zkráceného přípravného řízení, jehož doba trvání je koneckonců vázána i zákonem stanovenými lhůtami. 

Obdobně délka řízení je u KSZ Brno na dobré úrovni, převážná většina věcí je končena v přípravném řízení do 14 dnů, a to 70,8 % věcí. Nad jeden rok je řízení vedeno pouze v necelém 1 % věcí. Ze zpráv okresních státních zastupitelství nevyplynuly žádné zásadní problémy  v rychlosti přípravného řízení, maximálně je využíván institut zkráceného přípravného řízení. Delší doba trestního řízení byla zaznamenána pouze ve věcech složitých či skutkově  rozsáhlých a dále ve věcech, v nichž je třeba vyčkat na výsledky právní pomoci ze zahraničí. Zpráva MSZ v Brně konstatuje delší dobu trvání řízení ve věcech souvisejících s počítačovou kriminalitou, kde k průtahům dochází s ohledem na nedostatečnou technickou kapacitu na straně policejních orgánů.

Ve zprávách některých OSZ (konkrétně OSZ  Břeclav, Kroměříž a Jihlava) bylo ve vztahu ke zkráceným trestním řízením  reagováno na stanovisko NS ČR ze dne 25.09.2014, sp. zn. Tpjn 303/2014. Zatímco Okresní soud v Břeclavi  akceptoval  i v závěru roku návrhy na potrestání podané okresním státním zastupitelstvím v nezměněném rozsahu, stejně tak Okresní soud v Kroměříži, zcela odlišná situace je u OSZ Jihlava. Ze zprávy tohoto státního zastupitelství vyplývá, že jeden z trestních soudců využívá tohoto stanoviska a zcela nepřípadně dovozuje průtahy i u věcí, které byly skončeny ve zcela přiměřené lhůtě. Veškerá tato usnesení o odmítnutí návrhu na potrestání byla napadena stížností.

VSZ Olomouc stále sleduje věci starší 2 let u obou krajských státních zastupitelství ve svém obvodu. Tyto věci jsou předmětem dohledových prověrek státních zástupců OTŘ VSZ v Olomouci. Ve sledovaném období došlo k mírnému nárůstu starších věcí zejména u KSZ Brno. Zde je poukazováno zejména na složitost a rozsáhlost věcí a faktor mezinárodní právní pomoci, svou roli hraje i rychlost vypracování znaleckých posudků.

Pokud se jedná o trestní věci, v nichž vykonává dozor OZHFK VSZ v Olomouci, počet nevyřízených věcí v přípravném řízení se na konci sledovaného období oproti předchozímu období opět zvýšil, a to velmi výrazně: z 50 neskončených věcí k 31.12.2013 na 70 věcí k 31.12.2014. Toto zvýšení odpovídá výrazně zvýšenému nápadu nových věcí, přičemž na očekávaný nárůst počtu neskončených věcí bylo upozorňováno v několika posledních statistických zprávách. Počet věcí starších čtyř let se již delší dobu daří držet na určité minimální úrovni 
(4 - 6 věcí, nyní se jedná o 6 věcí), která se dlouhodobě jeví jako dále nesnižitelná.  Počet věcí starších 3 let oproti předchozímu období mírně klesl, jedná se však o pravidelné kolísání této hodnoty v rozmezí 3-8 případů. Naopak k výraznému nárůstu došlo u věcí starších 2 let (nyní 13 věcí), což odpovídá výraznému nárůstu nápadu nových věcí a tím pádem i nárůstu věcí starších 2 let, zvláště je-li doba řízení počítána již od vydání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Vzhledem k tomu, že se nijak výrazně nezvyšuje počet věcí starších tří a čtyř let, přičemž tyto staré případy tvoří již delší dobu víceméně stejné případy, je zjevné, že nové věci se daří vyřizovat převážně ve lhůtě do 2 let, resp. ve lhůtě jen mírně přesahující tuto lhůtu. Zvýšení počtu starších věcí přes veškeré úsilí je i přesto v následujícím období takřka jisté. Celkově počet věcí starších 2 let a více sice v absolutních číslech vzrostl na 22, nicméně v relativních číslech podíl starých věcí na celkovém počtu neskončených věcí naopak klesl na 31,4 %, což je právě dáno vývojem nápadu nových věcí.

 

b) poznatky k rychlosti postupu státních zástupců po doručení návrhu na podání obžaloby

 

Z hlediska délky doby řízení u státního zástupce po předložení návrhu na podání obžaloby nebo návrhu na potrestání lze uvést, že v případě státních zastupitelství v obvodu působnosti VSZ v Olomouci je doba vyřízení věcí ve lhůtě dvou týdnů standardem, když u KSZ v Brně je takto vyřizováno téměř 90 % věcí, a v případě KSZ v Ostravě dokonce 98,78 % věcí. Tato procentuální úroveň je považována za velmi dobrou a patrně již není vytvořen větší prostor pro její zvyšování v budoucnu, aniž by to nemělo vliv na kvalitu věcí zpracovávaných státními zástupci.

 

 

2. Poznatky k návrhům na rozhodování soudu v přípravném řízení

 

a) nové poznatky k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě

 

Ve shodě s minulými léty je nutno uvést, že ve vztahu k návrhům na vzetí obviněných do vazby a rozhodování soudu o nich, jakož i o dalších rozhodnutích soudců a soudů o vazbě, nebyly shledány nové poznatky ani žádné zásadní aplikační problémy.

 

KSZ v Ostravě v souvislosti s danou problematikou poukazuje na nález Ústavního soudu č. IV. ÚS 3028/14 ze dne 17.12.2014, kdy v důsledku zmíněného by v některých případech nemusela být zachována lhůta pro další rozhodování soudu o vazbě. OSZ v Opavě signalizovalo situaci, která s rozhodováním soudu o vazbě byla v rámci jeho působnosti zaznamenána a která by zřejmě v souvislosti s aplikací zejména § 72 trestního řádu zasluhovala bližší pozornost.

 

V tamější trestní věci, evidované pod sp. zn. 2 ZT 199/2014, rozhodnutí o vzetí obviněného do vazby nabylo právní moci dne 16.10.2014. Soudce Okresního soudu v Opavě pak v rámci trestního řízení k žádosti obviněného rozhodl s datem 09.12.2014 tak, že obviněného propustil na svobodu, přičemž však proti tomuto rozhodnutí si státní zástupce v zákonné lhůtě podal stížnost. Současně však státním zástupcem nebyl podán návrh na ponechání obviněného ve vazbě z důvodu běhu lhůty podle § 72 odst. 1) tr. řádu. Krajský soud v Ostravě rozhodl o stížnosti státního zástupce teprve dne 15.01.2015. V daném případě tak mohla teoreticky nastat situace, kdy by KS v Ostravě nerozhodl o stížnosti do 16.01.2015 a obviněný by musel být z vazby propuštěn z důvodu neprodloužení vazby podle § 72 odst. 1 trestního řádu.

 

Rovněž ze strany KSZ Brno nejsou signalizovány žádné závažnější problémy. Je poukazováno na skutečnost, že ze strany soudů dochází k důslednějšímu projednávání návrhů ve vazebních zasedáních, jichž se státní zástupce v drtivé většině zúčastní. KSZ Brno pouze uvádí, že se někdy stane, že soud neshledá útěkové důvody vazby u cizince, a to i např. u závažné drogové trestné činnosti, po propuštění ovšem taková osoba naše území okamžitě opustí a výrazně tak zkomplikuje další průběh trestního řízení.

 

b) nové poznatky k ostatním návrhům a rozhodování soudu v přípravném řízení (zejména ohledně prohlídek jiných prostor v návaznosti na plenární nález Ústavního soudu č. 219/2010 Sb., odposlechu telekomunikačního provozu a zjišťování údajů z telekomunikačního provozu – zde v návaznosti na plenární nálezy Ústavního soudu č. 94/2011 Sb. a č. 43/2012 Sb.)

 

Ze zpráv obou KSZ v obvodu působnosti VSZ v Olomouci nevyplynuly žádné nové poznatky a zásadní výkladové problémy.

 

KSZ v Brně pouze opakovaně upozornilo, že posuzování návrhů na vydání příkazu k odposlechu telekomunikačního provozu je velmi přísné a vyžaduje precizní zdůvodnění.

 

KSZ v Ostravě v souvislosti s aplikací § 88a tr. řádu v průběhu roku 2014 poukazuje na aplikační problém, a to s výkladem § 88a odst. 4 tr. řádu. V daném směru vyvstal v praxi tamního KSZ aplikační problém, tkvící v tom, zda lze souhlas uživatele telekomunikačního zařízení podle § 88a odst. 4 tr. řádu vázat toliko na případy vedeného trestního řízení pro trestné činy vymezené v § 88a odst. 1 tr. řádu, či zda je možné uvedené aplikovat bez omezení ve vztahu k jakémukoli prověřovanému trestnému činu. Byl učiněn podnět k event. vydání výkladového stanoviska, kdy odpověď ALO NSZ evidovaná pod č. j. 1 SL 774/2014 zmíněnou problematiku zatím vyřešila tak, že souhlas uživatele telekomunikačního zařízení podle § 88a odst. 4 tr. řádu nahrazuje pouze příkaz uvedený v § 88a odst. 1 tr. řádu, ostatní podmínky uvedené v odstavci 1 musí být dodrženy.

 

c) případné poznatky k účasti soudců při úkonech prověřování (§ 158a tr. ř.)

 

K předmětné problematice KSZ v Brně ani KSZ v Ostravě nezaznamenala žádné nové poznatky oproti předcházejícímu období. Nadále je osvědčená praxe, že policejní orgány po předcházející domluvě se zúčastněnými osobami a dosahovým soudcem kontaktují státního zástupce a předkládají návrhy na provedení potřebného procesního úkonu.

 

d) případné poznatky o problémech při aplikaci § 8 odst. 5 tr. ř.

 

V daném směru nebyly, obdobně jako v předcházejícím období, u obou KSZ a ani
u OSZ v rámci jejich působnosti, zjištěny žádné nové poznatky ohledně výkladových problémů či rozdílů z pohledu orgánů činných v trestním řízení.

 

Výjimku tvoří Okresní státní zastupitelství v Kroměříži, které uvádí, že policejními orgány byly signalizovány problémy v oblasti dokladace tzv. nejasných úmrtí, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR podle účinného zákona o zdravotních službách odmítá sdělovat výsledky zdravotních pitev. Povinnou mlčenlivost je v těchto případech nutno prolamovat postupem podle § 8 odst. 5 tr. řádu, tudíž je nutné vždy vyhotovit záznam o zahájení úkonů v trestním řízení dle § 158 odst. 3 tr. řádu a je tedy možné označit právní úpravu o zdravotních službách za nepříliš efektivní.

 

 

3) Postup státního zastupitelství ve vazebních věcech

 

a) počty osob ve vazbě k 31.12.2014

 

K datu 31.12.2014 se u OSZ v působnosti VSZ v Olomouci nacházelo v přípravném řízení trestním ve vazbě celkem 203 osob (u KSZ v Ostravě 127 osob, u KSZ v Brně 76 osob). Celkem se tedy snížil počet osob ve vazbě o 19 osob oproti roku 2013, kdy se jednalo o 222 osob. Déle než 4 měsíce bylo ve vazbě celkem 17 osob, z toho 6 v obvodu KSZ v Brně a 11 v obvodu KSZ v Ostravě.

 

Přímo u KSZ v Ostravě bylo ke sledovanému datu ve vazbě 52 osob a u KSZ v Brně 53 osob, což činí u KSZ v Ostravě nárůst o 2 osoby, u KSZ v Brně nárůst o 41 osob.

 

Nad 4 měsíce bylo u KSZ v Ostravě 24 osob, u KSZ v Brně 17 osob. Z uvedených dat tak neplyne žádný zásadní poznatek, na který by bylo potřeba zvlášť reagovat.

 

b) způsob meritorního skončení vazebních věcí v přípravném řízení

 

V obvodu KSZ v Brně bylo celkem vazebně stíháno 458 osob oproti 499 osobám
v r. 2013, tj. pokles o 41 osob. U KSZ v Ostravě to bylo 635 osob oproti 690 osobám v r. 2013, tedy pokles o 55 osob. Výkyvy lze označit za běžnou meziroční oscilaci statistických dat. Obžalobou bylo skončeno téměř 98,03 % u KSZ v Brně a téměř 98,11 % u KSZ v Ostravě z počtu vazebně stíhaných osob. Podíl věcí zastavených činí u KSZ v Brně 1,52 % a u KSZ v Ostravě 1,11 %, což představuje 7 osob u KSZ v Brně a 7 osob u KSZ v Ostravě.

 

Pro úplnost je možno dodat, že u VSZ v Olomouci bylo vazebně stíháno
10 osob, tedy shodně jako v r. 2013, a na 9 osob byla podána obžaloba.

 

Kromě očekávaných meziročních výkyvů, které mohly být ovlivněny nižším výskytem rozsáhlejších vazebně stíhaných trestních věcí, nebyly zaznamenány žádné markantní trendy ve vývoji počtu vazebně stíhaných osob.

 

c) délka přípravného řízení ve vazebních věcech

 

Rychlost přípravného řízení u vazebně stíhaných osob je na dobré úrovni. Ve lhůtě do 4 měsíců bylo skončeno u KSZ v Brně 75,55 % a u KSZ v Ostravě 77,57 %. Ve lhůtě nad 1 rok pak bylo u KSZ v Brně vedeno řízení proti 4 osobám, tj. 0,87 % z vazebně stíhaných osob. U KSZ v Ostravě nebyla zaznamenána žádná taková věc.

 

U VSZ v Olomouci pak bylo skončeno řízení ve lhůtě 4 měsíců u 60 %, což představuje 6 osob z celkového počtu 10 vazebně stíhaných osob.

 

Je tedy možno konstatovat pozitivní zjištění, že celkově došlo k poklesu vazebně stíhaných osob při zachování velmi dobré rychlosti řízení.

 

Obecně se do délky řízení negativně promítají věci týkající se skupinové trestné činnosti, rozsáhlá drogová, případně hospodářská trestná činnost a s tím spojená rozsáhlost vyšetřovacích úkonů včetně nutnosti poučovat řádově desítky poškozených osob. Pochopitelně větší výskyt takovéto trestné činnosti, v tom kterém roce, má pak vliv i na celkovou rychlost řízení.

 

 

4) Poznatky k dozoru státního zástupce v přípravném řízení

 

a) ve fázi prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu

 

U obou krajských státních zastupitelství se objevují výhrady k přetrvávajícím potížím v oblasti odborné úrovně policejních orgánů, u nichž se projevuje nedostatek schopnosti samostatně provádět šetření, případně vyšetřování, neschopnost správně posuzovat právní kvalifikaci zjištěných skutečností, rozpoznávat jednotlivé fáze trestného činu z hlediska jeho dokonání a objevují se i potíže z hlediska zvoleného procesního postupu buď při odkládání věcí, nebo naopak zahajování trestního stíhání. Nedostatky se promítají i do opožděného doručování rozhodnutí ze strany policejních orgánů.

 

Na podobné závady v činnosti policejních orgánů upozorňuje např. OSZ v Olomouci s tím, že s nedostatečnou erudicí je spojena i liknavost v postupu policejních orgánů či dokonce průtahy. Obě krajská státní zastupitelství pak poukazují na nedůvodné využívání či dokonce zneužívání institutu podle § 158 odst. 1 tr. řádu, na což navazuje i tvrzení OSZ ve Vsetíně, že se rozchází hodnocení státního zástupce a policejního orgánu na rozsah prováděného šetření a jeho úplnost, což má za následky nedůvodné odkládání věcí nebo naopak zahajování trestního stíhání, což vede k nutnosti jejich rušení. Na nedodržování lhůt při doručování záznamu podle § 158 odst. 3 tr. řádu a na neschopnost právního posouzení věci si stěžuje např. OSZ v Opavě. Příčiny výskytu takovýchto jevů jsou obecně spatřovány v personálním obsazení jednotlivých policejních útvarů a nedostatečností jejich odborné přípravy, jakož i absencí snahy aktivně samostatně ve věci postupovat. Okresní státní zastupitelství v obvodu KSZ Ostrava (např. Bruntál a Opava) poukazují na možná rizika vyplývající v praxi z toho, že při provádění prvotních úkonů, zejména při ohledání těla zemřelého, nastává situace, kdy ohledávající lékař sice stanoví určitou možnou příčinu smrti jako pravděpodobnou, ale zároveň též doporučuje provést zdravotní pitvu, k níž však nakonec není přistoupeno se zdůvodněním soudních lékařů, že s příčinou smrti, tak jak byla stanovena ohledávajícím lékařem, se lze ztotožnit. V praxi pak může nastat případ, že se následně vyskytne i situace, kdy se nově objeví podezření z možné násilné příčiny smrti u osoby i tam, kde pitva nebyla předtím provedena.

 

KSZ v Brně opakovaně pozitivně hodnotí možnosti online přístupu do policejního informačního systému ETŘ (evidence trestního řízení), což umožňuje dozorovému státnímu zástupci operativně sledovat, kontrolovat a koordinovat činnost policejního orgánu už od prvotní fáze řízení. Též se osvědčuje účast státních zástupců na místě činu u závažných trestných činů s následkem smrti, která je velmi přínosná.

 

 

b) ve fázi vyšetřování

 

Obě krajská státní zastupitelství opětovně zmiňují nižší odbornou úroveň policejních orgánů, což svědčí o nedostatečné úrovni personální práce a zřejmě i vzdělávání policejních orgánů tak, aby byly na svou činnost vybaveny náležitými předpoklady. Z těchto nedostatků pak plynou i další důsledky jako je malá procesní samostatnost, pochybení při právním posuzování věci, neschopnost řádně identifikovat poškozené apod. Např. OSZ v Olomouci signalizuje časté opomíjení poškozených pojišťoven, které plnily prvotnímu poškozenému z titulu pojistné smlouvy, které pak následně vstupují do jeho procesních práv, aniž by na to policejní orgány v dalším řízení braly zřetel.

 

V praxi se nadále objevují též potíže s aplikací zák. č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, když přetrvávají potíže spočívající v tom, že policejní orgány nevyrozumívají poškozené o možnosti seznámit se s vyšetřovacím spisem a v důsledku toho dochází i k doplnění případů vrácením věcí, což by mohlo u trestních věcí, v nichž figuruje řádově několik tisíc poškozených napříč republikou, vést k průtahům spojených se závažnými důsledky např. i k propuštění obviněných z vazby pro vyčerpání jejich délky v přípravném řízení. Účinnost tohoto zákona se negativně promítá do rychlosti řízení, když právo prostudovat spis přináší v rozsáhlých věcech s mnoha poškozenými v počtu řádově i několika set technické i procesní problémy a v důsledku toho i průtahy v řízení. Aplikace tohoto zákona v praxi přináší značné zformalizování trestního procesu a negativně ovlivňuje i délku řízení. Zvlášť je upozorňováno na situace, které se v praxi objevují, kdy podezřelí pachatelé se v rámci podání vysvětlení velmi podrobně k trestné činnosti doznávají, avšak mnohdy s ohledem na stav důkazní nouze hrozí riziko jejich zproštění v řízení před soudem, pokud by tuto svou výpověď znovu nezopakovali.

 

Pobočka KSZ v Brně sídlící v Jihlavě zmiňuje velmi dobrou a efektivní spolupráci s policejními orgány, přičemž signalizuje i zvýšený výskyt trestné činnosti spojené s udělováním licencí ERU fotovoltaickým elektrárnám vzhledem k tomu, že sídlo společnosti se nachází v Jihlavě, i když šetření následně provádí různé policejní orgány, což má za následek, že pobočka dozoruje věci různých policejních orgánů v celé ČR.

 

Z hlediska výkonu dozoru státních zástupců v přípravném řízení trestním nebyly zaznamenány žádné markanty svědčící o zásadních nedostatcích ve výkonu dozoru, na které by bylo potřeba reagovat. Případné drobné nedostatky jsou korigovány vnitřními mechanismy státního zastupitelství v rámci zákonných procesních postupů.

 

 

5. Poznatky k rozhodování soudů a dále i k věcem vráceným státnímu zástupci k došetření, k odmítnutí návrhu na potrestání i ke zproštěným osobám

 

Státní zastupitelství neuvádějí žádné problémy týkající se rozhodování soudů ani případných žádostí soudů o opatřování či provádění důkazů.

 

Počet vrácených věcí státnímu zástupci k došetření i odmítnutých návrhů na potrestání je setrvale velmi nízký. Z celkového počtu rozhodnutí tohoto druhu jen přibližně polovina nabyla právní moci, neboť bylo vyhověno stížnostem státních zástupců proti rozhodnutím soudů prvního stupně. Diskutabilní stanovisko Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 52/2014 Sb. rozh. tr. (sp. zn. Tpjn 303/2014), limitující možnosti konání zkráceného přípravného řízení, vedlo jen k několika odmítnutím návrhu na potrestání pro nepřiměřenou délku prověřování.

 

Počet zproštěných osob je uspokojivě nízký. Zprošťující rozsudky jsou hodnoceny buď jako důsledek změny důkazní situace oproti podané obžalobě, pokud osoby, které podaly v přípravném řízení usvědčující vysvětlení, v hlavním líčení jako svědci obžalované vyviňují, nebo souvisí s povinností státního zástupce podat obžalobu i v případě, že důkazy si odporují, a závěr o jejich pravdivosti může být učiněn až po jejich provedení v hlavním líčení.

 

 

6. Zkrácené přípravné řízení

 

Také v průběhu roku 2014 bylo zkrácené přípravné řízení převyšující formou přípravného řízení. Nespornou výhodou zkráceného přípravného řízení je totiž v naprosté většině případů především rychlost postihu pachatele. Poprvé však nedošlo v roce 2014 k nárůstu počtu zkrácených přípravných řízení oproti předcházejícímu roku, ale naopak k nepatrnému poklesu.

 

Na celkovém počtu vedených zkrácených přípravných řízeních v roce 2014 se zřejmě již částečně projevilo i stanovisko trestního kolegia NS ČR sp. zn. Tpnj 303/2014 ze dne 25.09.2014. Předmětné stanovisko přitom absolutně neřeší otázku, kdy je celková doba zkráceného přípravného řízení s následným podáním návrhu na potrestání ještě pro nalézací soud akceptovatelná a kdy nikoli. Rozhodování soudů v praxi je zde dosud také nejednotné. Jednotlivá okresní státní zastupitelství se v podstatě shodují v tom, že za „delší dobu“ se ve smyslu uvedeného stanoviska považuje doba delší dvou měsíců. Ve většině případů tedy soudy akceptují celkovou dobu 2 měsíců a v těchto případech návrhy na potrestání neodmítají.

 

V souvislosti se stanoviskem trestního kolegia NS je možno souhlasit s tím, že nadužíváním zkráceného přípravného řízení může snad docházet k nemožnosti uplatnění některých práv podezřelého v rámci přípravného řízení oproti právům, která by tatáž osoba měla, kdyby byla v postavení obviněného, když v rámci zkráceného přípravného řízení podezřelému např. nepřísluší taková práva, jako právo stížnosti proti sdělení podezření či právo dle § 166 tr. řádu, neboť je v krátkém časovém sledu po sdělení podezření postaven před soud. Nicméně v konečném důsledku tyto osoby ve svých právech na obhajobu kráceny nejsou, když práva obviněného podle § 33 odst. 1, 2 tr. řádu mohou podle § 179b odst. 2 tr. řádu uplatnit i v rámci zkráceného přípravného řízení.

 

7. Poznatky k aplikaci odklonů v přípravném řízení i v řízení před soudem

 

V průběhu roku 2014 nadále pokračoval dříve nastolený trend početního poklesu rozhodnutí státního zástupce ve smyslu § 307 tr. řádu oproti předcházejícím rokům. Tato skutečnost má nepochybně souvislost s tzv. překlápěním podstatné části trestního řízení do zkráceného přípravného řízení. V důsledku výše zmíněného tak odpovídajícím způsobem narostl počet rozhodnutí o podmíněném odložení návrhů na potrestání a o schválení narovnání.

 

V průběhu roku 2014 bylo zaevidováno oproti předcházejícímu období méně trestních věcí, v nichž byla uzavřena dohoda o vině a trestu. Předmětný zákonný institut není tedy nadále, od doby jeho zakotvení do trestně právních předpisů, příliš využíván. Důvodem spíše ojedinělé aplikace § 175a tr. řádu je evidentně administrativní a časová náročnost daného úkonu. Ani v průběhu roku 2014 se tak nenaplnilo očekávání, že dohoda o vině a trestu napomůže tomu, že nebude zapotřebí dokazovat skutkově rozsáhlejší nebo právně komplikované trestní věci. Jisté omezení využitelnosti dohody o vině a trestu je spatřováno v tom, že zmíněný institut lze aplikovat toliko v případech řízení o přečinech a zločinech, zatímco o zvlášť závažných zločinech takovouto dohodu sjednat nelze, přičemž možná právě v takovýchto případech by našla přínosnější uplatnění.

 

K otázce poznatků o kvalitě a obsahu součinnosti s Probační a mediační službou ČR v řízení o odklonech v trestním řízení nebyly signalizovány žádné zvláštní poznatky, ať negativního nebo pozitivního rázu.

 

 

 

 

8. Poznatky z výkonu dohledu

 

V souhrnu a na úvod je třeba uvést, že v této oblasti žádné nové a zásadní poznatky nejsou.

 

Vnější dohled (§ 12d zákona č. 283/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů) a vnitřní dohled (§ 12c citovaného zákona) se provádí jak na základě vnějších podnětů, tak i z vlastní iniciativy.

 

V konkrétních věcech se provádí prověrky kompletního spisového materiálu pouze v případech, ve kterých se z vlastní iniciativy sleduje postup nižšího státního zastupitelství. Ve věcech starších 2 roků se vyhodnocuje úroveň a účinnost dozoru jen na podkladě dozorového spisu. V závislosti na komplexním vyhodnocení poznatků se provádí tematické dohledové prověrky. Ve vybraných věcech, v závislosti na závažnosti, rozsáhlosti věci, ohlasu veřejnosti, délce řízení či z jiných závažných důvodů, se postup nižšího státního zastupitelství sleduje vyžadováním informací. K nápravě zjištěných nedostatků se udělují pokyny a jejich realizace se sleduje. Pokyny jsou v zásadě respektovány. Vyskytl se pouze jediný případ odmítnutí splnění pokynu. Není-li třeba nižší státní zastupitelství zavázat pokynem, dává se upozornění na nedostatky.

 

K výkonu dohledu nad dohledem:

 

U Vrchního státního zastupitelství v Olomouci o vyhodnocení úrovně a účinnosti dohledu příslušného krajského státního zastupitelství rozhoduje vrchní státní zástupce. Dohled nad dohledem se provádí jak na základě podnětů, tak i z vlastní iniciativy. Vyhodnotí-li státní zástupce, kterému byla věc přidělena, že argumenty podatele mohou mít relevanci, předloží věc s návrhem na vyhodnocení úrovně a účinnosti dohledu vrchnímu státnímu zástupci. V opačném případě se podání postupuje dohledovému státnímu zastupitelství k vyhodnocení ve smyslu § 2 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Je třeba uvést, že to je velká většina případů. Poukazuje se i na to, že podatelé často opakují své podněty a se stejnou argumentací. Dokonce se vyskytují případy, kdy stejné podněty se opakují dlouhodobě.

 

K aplikaci § 14 a § 16a zákona č. 283/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů nejsou žádné zásadní nové poznatky.

 

Agenda stížností podle § 16b zákona o státním zastupitelství, nevykazuje za sledované období žádné výrazné změny kromě drobného nárůstu počtu věcí. Převážně jsou řešené stížnosti podávané na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství. Za rok 2014 bylo na Krajské státní zastupitelství v Brně podáno celkem 15 stížností. Na okresních státních zastupitelstvích v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství v Brně bylo vyřizováno 21 stížností. Krajské státní zastupitelství v Ostravě vyřizovalo celkem 6 stížností, okresní státní zastupitelství v jeho obvodu působnosti pak celkem 23 stížností. Na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci bylo ve sledovaném období podáno 26 stížností, což je v porovnání s předchozím obdobím nárůst o 7 stížností.

 

 

IV. Poznatky z výkonu působnosti Nejvyššího státního zastupitelství

 

1. Postup při využívání oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř.

 

V rámci výkonu dohledu podle čl. 86 odst. 4 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, přezkoumávala krajská státní zastupitelství v obvodu působnosti VSZ v Olomouci pravomocná usnesení státních zástupců okresních státních zastupitelství o zastavení trestního stíhání a postoupení věci jinému orgánu, a pokud zjistila, že tato rozhodnutí byla vydána v rozporu se zákonem, navrhla Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně jejich zrušení. U KSZ v Ostravě došlo ke zrušení 6 rozhodnutí státních zástupců okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti KSZ v Ostravě, a to celkem ve vztahu k 6 osobám. U KSZ v Brně byly ve sledovaném období Nejvyššímu státnímu zastupitelství předloženy 3 věci okresních státních zastupitelství s odůvodněným stanoviskem k postupu podle § 174a tr. řádu. Ve všech bylo mimořádné kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 174a odst. 1 tr. řádu využito.

 

 

2. Dovolání

 

a) celkový nápad návrhů a podnětů k dovoláním z vlastní iniciativy státních zastupitelství včetně způsobu vyřízení

 

b) počet a skladba dovolání podaných obviněnými

 

c) vyhodnocení rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu

 

K této oblasti Vrchní státní zastupitelství v Olomouci ani žádné ze státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti nedisponuje natolik zcela zásadními poznatky, které by bylo třeba výslovně zmiňovat ve zprávě o činnosti.

 

 

3. Stížnosti pro porušení zákona, podněty k jejich podání a přezkoumávání trestních věcí z vlastní iniciativy

 

V agendě stížností pro porušení zákona bylo ze strany VSZ v Olomouci iniciováno podání 5 stížností pro porušení zákona. Podněty k těmto stížnostem pocházely ve 2 případech od odsouzených a ve 3 z vlastní iniciativy či podnětu některého státního zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti ČR 3 nástiny akceptovalo a podalo stížnost pro porušení zákona, v jednom případě zatím nerozhodlo a v posledním jej odložilo. Ze strany Nejvyššího soudu ČR bylo následně jedné stížnosti vyhověno a dvě doposud nebyly rozhodnuty.

 

Při KSZ v Ostravě byl návrh na podání stížnosti pro porušení zákona učiněn ve 3 trestních věcech vždy ve prospěch obviněného. U KSZ Brno bylo podáno 5 návrhů taktéž ve prospěch obviněných.

 

V dalších věcech, kdy byly řešeny vnější podněty, bylo Ministerstvu spravedlnosti ČR navrženo podněty k SPZ odložit.

 

V roce 2014 byl zaznamenán mírnější pokles podnětů k postupu podle § 266 a násl. tr. řádu. Žádné nové trendy nebyly zaznamenány. I ve sledovaném období převažovaly zejména podněty podané samotnými odsouzenými, nikoliv proti meritorním rozhodnutím, ale proti různým usnesením soudů zejména ve vykonávacím řízení, např. usnesení o zamítnutí návrhu na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, o nařízení výkonu trestu odnětí svobody, o výkonu zbytku trestu odnětí svobody, o přeřazení z věznice s dohledem do věznice s dozorem.

 

Tento mimořádný opravný prostředek je dlouhodobě na ústupu, neboť v neprospěch obviněného lze jej uplatnit pouze z judikaturních důvodů.

 

 

4. Vyhodnocení činnosti státního zastupitelství na úseku právního styku s cizinou

 

K této problematice KSZ konstatují, že s nástupem účinnosti zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (ZMJS), je již agenda právního styku s cizinou upravena víceméně komplexně a mnohem podrobněji, než tomu bylo její úpravou v rámci trestního řádu.

 

Obě KSZ na základě vyhodnocení roční zkušenosti s aplikací ZMJS shodně hodnotí, že mnohé instituty a postupy jím uzákoněné začaly být užívány nově, což v praxi přinášelo, a nepochybně ještě bude přinášet, mnohé sporné otázky i nejednotné postupy, zejména vzhledem k absenci nejen judikatury, ale i komentovaného znění zákona, které bylo k dispozici až ve druhé polovině roku 2014, jakož i absenci většího počtu vzdělávacích akcí pro státní zástupce a soudce na téma nového zákona před jeho účinností.

 

KSZ v Ostravě dále uvádí, že byť bylo zmíněno, že nová komplexní úprava právního styku s cizinou ve věcech trestních je jistě obecně přínosem, současně nelze nezmínit mnohá její praktická úskalí, zejména na úseku žádostí cizozemských justičních orgánů o právní pomoc, kdy vyřizování této agendy bylo, až na nepatrné výjimky, svěřeno krajským státním zastupitelstvím, přičemž lze za uplynulý rok vysledovat nárůst nápadu řádově o stovky procent, což bylo sice víceméně personálně ošetřeno, avšak přínos této právní úpravy pro ČR není zcela zřejmý, jsou-li zkušení státní zástupci krajských státních zastupitelství činní mnohdy (a téměř v naprosté většině případů) v bagatelních trestních věcech jinak s věcnou příslušností podle § 16 tr. řádu.

 

KSZ v Brně hodnotí zákon o mezinárodní justiční spolupráci jako velmi obsáhlý a ve své podstatě komplikovaný. Aplikace zákonných institutů oproti předchozímu řízení upraveném trestním řádem č. 141/1961 Sb., je obtížnější a objevují se nové okolnosti, které se složitě prokazují. Jako příklad uvádí častější žádosti o poskytnutí dodatkových informací. V praxi není zcela jasná aplikace nepovolení předání podle § 205 odst. 2 písm. b) v kontextu s § 205 odst. 4 ZMJS, ale i v kontextu s § 299 a násl. ZMJS. V tomto směru odkazuji na realizaci předání, které bylo vedené na KSZ Brno pod sp. zn. 1 KZM 2233/2014  – předání do Italské republiky k výkonu trestu uloženého v nepřítomnosti předávaného. I přes souhlasné stanovisko Krajského soudu v Brně, který předání podle § 205 odst. 1 ZMJS povolil, Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí o povolení předání zrušil podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu a Krajský soud v Brně zavázal k postupu podle § 205 odst. 2 písm. b) ZMJS, přestože nebyly splněny tyto zákonné podmínky. Ke stížnosti KSZ Brno, Vrchní soud v Olomouci změnil následně právní názor na aplikaci § 205 odst. 2 písm. b) ZMJS a sám svým rozhodnutím povolil předání do Italské republiky.

 

Jak bylo z praxe zjištěno, zákon č. 104/2013 Sb., je sice velmi podrobný, avšak při konání zjednodušeného předání podle § 208 ZMJS nedovoluje zkrátit dobu konání předběžného šetření. Po zadržení osoby a jejím vzetí do předběžné vazby, následuje fáze předběžného šetření státního zástupce a podání návrhu na přeměnu vazby, a to za situace, kdy v době konání vazebního zasedání státní zástupce již disponuje listinným materiálem, který by umožnil rozhodnout přímo o povolení zjednodušeného předání. Zákon je koncipován tak, že nejprve musí být podán návrh na vzetí osoby do předběžné vazby a poté návrh na přeměnu předběžné vazby na předávací. V tomto směru se okrajově zmiňuje skutečnost, že v členských státech aplikujících EZR není znám pojem předběžná vazba, zejména v Rakousku.

 

Z praxe lze konstatovat, že institut evropského zatýkacího rozkazu je frekventovaný a lze očekávat vzrůstající tendenci k jeho realizaci.

 

Současně je však vyzdvihován přístup mezinárodního odboru NSZ v Brně ve vztahu k rozšiřování nejnovějších poznatků z této oblasti a za přípravu vysoce profesionálních seminářů týkajících se mezinárodní justiční spolupráce s členskými státy EU. S tím je spojena i skutečnost, že formou realizace extranetu NSZ jsou specialisté na trestní právo s mezinárodním prvkem informováni o nejnovějších poznatcích z oblasti mezinárodní spolupráce, o aktuálních otázkách týkajících se uzavírání mezinárodních smluv, včetně poznatků nových metod práce při realizaci mezinárodní justiční spolupráce.

 

 

5. Poznatky z činnosti ostatních odborů Nejvyššího státního zastupitelství

 

 

V. Netrestní působnost státního zastupitelství a výkon dozoru nad  dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody

 

1.  Vstupová a návrhová činnost okresních státních zastupitelství (kromě § 90 ZSM)

 

V roce 2014 bylo vyřízeno vstupem podle § 8 odst. 1 z. z. ř. okresními státními zastupitelstvími v působnosti KSZ v Ostravě celkem 1774 věcí, což představuje oproti roku 2013 vzestup o 277 věcí. Ve vstupové činnosti je mezi jednotlivými kraji nadále KSZ Ostrava na prvním místě v rámci ČR.

 

Okresními státními zastupitelstvími v působnosti KSZ v Brně bylo v roce 2014 vyřízeno vstupem celkem 1452 věcí, což představuje oproti roku 2013 vzestup o 209 věcí (celorepublikově 4. místo).

 

Zvýšení počtu vstupů je nepochybně způsobeno změnami v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, zejména zavedením nového oprávnění ke vstupu do řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí a také nárůstem počtu řízení o svéprávnosti v důsledku přezkumů soudních rozhodnutí vydaných před 01.01.2014.

 

Největší podíl na vstupové aktivitě moravských státních zastupitelství mají vstupy do řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, do řízení ve věcech řízení o svéprávnosti a ve věcech ochrany proti domácímu násilí.

 

U návrhové činnosti podle § 8 odst. 2 z. z. ř., došlo u okresních státních zastupitelství v působnosti KSZ v Ostravě v roce 2014 k poklesu počtu podaných návrhů o 31 oproti roku 2013, když v roce 2014 bylo podáno na 72 návrhů. Přes pokračující sestup četnosti podaných návrhů je stále severomoravský kraj na 1. místě v rámci ČR mezi jednotlivými kraji v počtu podaných návrhů, který činí třetinu všech podaných návrhů v ČR (72 z 215).  

 

Podle KSZ v Ostravě může být pokračující klesající počet podaných návrhů ještě důsledkem změn v oblasti rodičovské zodpovědnosti z minulých období, a dále souvisí s rozsáhlou rekodifikací soukromého práva, kdy se od 01.01.2014 teprve začala utvářet nová praxe. Současně z důvodu informační povinnosti soudu došlo k navýšení množství věcí využitých ke vstupu do řízení. I přes výše uvedené změny byly podávány návrhy i v oblasti omezení svéprávnosti a ochrany proti domácímu násilí. KSZ v Ostravě také podotýká, že při podávání návrhů je státní zastupitelství omezeno poznatky, které může čerpat převážně z vlastní působnosti, tj. z trestního řízení, přičemž v oblasti některých působností (také nejméně využívaných) zdroje poznatků nemá. 

 

U okresních státních zastupitelství v působnosti KSZ v Brně je situace z hlediska množství podaných návrhů v posledních 2 letech vyrovnanější, když za rok 2014 bylo podáno celkem 68 návrhů, a tedy o 4 méně než v předešlém roce. V počtu podaných návrhů zaujímá jihomoravský kraj z celorepublikového pohledu 2. místo.

 

 

2.  Návrhy dle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

 

Oproti roku 2013 došlo u okresních státních zastupitelství v územním obvodu KSZ v Ostravě v roce 2014 k nárůstu podaných návrhů o 30, kdy bylo podáno 327 těchto návrhů (podle Výkazu V MS – 013.pdf je vykazováno 325), což je v rámci ČR nejvyšší počet podaných návrhů ve srovnání s jednotlivými kraji.

 

Na rozdíl od běžné trestné činnosti se vyskytlo u OSZ v Přerově protiprávní jednání kvalifikované jako neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací, jehož se dopustil nezletilý, narozen v r. 2002, tak, že prostřednictvím sítě internet za využití jemu známých přihlašovacích údajů se neoprávněně přihlásil k facebookovému profilu svého spolužáka, kde po přihlášení změnil přihlašovací údaje a za využití totožných přihlašovacích údajů se neoprávněně přihlásil k jeho účtu, následně ovládl facebookový profil a e-mailový účet spolužáka a znemožnil mu tak přihlásit se ke svému účtu a využívat jej, a dále pak na facebookový profil téhož umístil nejméně dva obrazové soubory s pornografickou tématikou, která je viditelná pro okruh přátel spolužáka.

 

Okresní státní zastupitelství v územním obvodu KSZ v Brně podala v roce 2014 celkem 248 návrhů, což v celorepublikovém měřítku z hlediska četnosti představuje třetí místo.

 

Ve vztahu k návrhové činnosti podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb. upozornilo Okresní státní zastupitelství ve Zlíně na nevhodnou obligatornost tohoto oprávnění, a to v případě bagatelní, a někdy až banální, trestné činnosti dětí mladších 15 let. 

 

Městské státní zastupitelství v Brně uvedlo, že v trestné činnosti dětí mladších 15 let přetrvává majetková trestná činnost. Také řešilo několik případů šikany ve škole, které byly právně kvalifikovány jako čin jinak trestný vydírání, výtržnictví, ublížení na zdraví a pohlavní zneužití. Svou povahou vybočoval případ dvou nezletilých, kteří si objednali u muže, jehož takřka neznali, aby za úplatu (600 Kč) zbil jejich spolužáka, který jim vadil. Tento muž tak následně učinil a oni mu vyplatili odměnu.

 

 

3.  Agenda odvolací (OSZ a KSZ) a dohledová (KSZ)

 

V průběhu roku 2014 bylo okresními státními zastupitelstvími v působnosti KSZ Ostrava podáno celkem 22 odvolání (25), v naprosté většině se jednalo o řízení o svéprávnosti a o opatrovnictví, a většině těchto odvolání také bylo vyhověno. Z celkového počtu 22 (25) podaných odvolání bylo již soudem rozhodnuto ve 20 (16) věcech, z toho bylo v 15 věcech (13) odvoláním vyhověno, ve 4 (2) nikoliv a v jedné věci bylo odvolání ze strany KSZ v Ostravě vzato zpět. Při zjišťování těchto údajů bylo vycházeno z konkrétních spisů vedených u KSZ v Ostravě, včetně pobočky v Olomouci (v závorce se uvádějí údaje podle tabulky V/2a). Na základě poznatků získaných z odvolacího řízení byla ze strany KSZ v Ostravě (KZC 8074/2014) podána žaloba pro zmatečnost. Tato žaloba není vykázána v tabulce CSLAV V/2b, proto po projednání uvedené nepřesnosti s odpovědnými pracovníky byl výpočet výkazu V(MS)-013 u položky „žaloba pro zmatečnost“ opraven, ovšem tato skutečnost se již do tabulek nepromítla.

 

S ohledem na změny a problémy vzešlé z rekodifikace soukromého práva bylo ze strany KSZ Ostrava zpracováno několik metodických materiálů. Ty se týkaly zejména oblasti nové působnosti ve věcech ochrany proti domácímu násilí a oblasti svéprávnosti, v níž došlo k podstatným změnám. U vybraných OSZ byly provedeny informativní dohledové prověrky zaměřené na návrhovou a vstupovou činnost v uvedených oblastech. Problematickými otázkami v řízení o svéprávnosti byly zejména otázky zhlédnutí posuzované osoby, výslech znalce a rozsah a formulace omezujících výroků.

 

V průběhu roku 2014 bylo ze strany okresních státních zastupitelství v působnosti KSZ Brno podáno celkem 41 odvolání.

 

Krajské státní zastupitelství v Brně se při výkonu odvolací agendy v několika případech zabývalo aplikací nové hmotněprávní i procesní úpravy ochrany proti domácímu násilí.

 

Za zmínku stojí např. rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 70 Co 14/2014 a sp. zn. 70 Co 18/2014, v nichž se odvolací soud k odvolání státního zastupitelství zabýval právní otázkou, zda § 400 a násl. z. ř. s. lze aplikovat i na situace, kdy oběť a násilná osoba nevedou společnou domácnost. Krajský soud v Brně zaujal právní názor, že § 400 a násl. z. ř. s. není jen procesní reflexí § 751 a násl. a § 3021 občanského zákoníku, ale také § 81 a násl. občanského zákoníku. Proto předběžné opatření podle § 400 a násl. z. ř. s. poskytuje ochranu nejen obětem domácího násilí, které s násilnou osobou společně bydlí, ale i obětem domácího násilí, které společné bydlení s násilnou osobou již ukončily, a dokonce také obětem stalkingu.

 

Za významné lze považovat také rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 70 Co 47/2014, v němž krajský soud vyslovil právní názor, že zločin pohlavního zneužití je protiprávním jednáním odlišným od domácího násilí. Změnil proto rozhodnutí soudu I. stupně tak, že zamítl návrh státního zastupitelství na nařízení předběžného opatření podaný v situaci, kdy bylo zahájeno trestní stíhání otce pro zločin pohlavního zneužití, kterého se měl dopustit vůči své nezletilé dceři. S tímto právním názorem odvolacího soudu se zcela neztotožnil Ústavní soud, který se předmětným případem zabýval na základě ústavní stížnosti podané proti výše uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně. V usnesení sp. zn. II. ÚS 3512/14 se Ústavní soud navíc vyjádřil ke vztahu předběžného opatření podle § 400 a násl. z. ř. s. a podle § 88b a násl. trestního řádu.

 

Dále lze z  odvolací agendy poznamenat rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 13 Co 394/2012, který v roce 2014 rozhodoval o odvolání státního zastupitelství v návrhové věci podle § 42 zákona o státním zastupitelství. Ve věci byla dne 07.09.2010 podána Okresním státním zastupitelstvím Brno-venkov žaloba na určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případě, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků. Důvodem podání žaloby byla skutečnost, že zastupitelstvo obce neprojednalo a neschválilo prodej předmětných nemovitostí. Okresní soud Brno-venkov rozsudkem sp. zn. 28 C 192/2010 ze dne 20.06.2012 žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žalobce nemá aktivní legitimaci k podání žaloby. Současně konstatoval, že pokud by byla žaloba podána aktivně legitimovaným subjektem, musel by soud podané žalobě vyhovět, neboť z žádného v řízení provedeného důkazu nevyplývá, že by zastupitelstvo obce prodej nemovitosti projednalo a schválilo. Proti rozhodnutí soudu I. stupně podalo Okresní státní zastupitelství Brno-venkov odvolání, ve kterém nesouhlasilo s názorem soudu o neexistenci aktivní věcné legitimace k návrhu a argumentačně podložilo opět svůj právní názor, že ustanovení § 103 odst. 1 ve spojení s § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, jsou ustanoveními omezujícími smluvní volnost účastníků smlouvy. Krajský soud v Brně rozsudkem sp. zn. 13 Co 394/2012 ze dne 06.11.2014 k podanému odvolání rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil. V odůvodnění odkázal na správnost posouzení věci soudem I. stupně, který dle jeho názoru rovněž správně vyložil rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně ve věci sp. zn. 20 Cdo 2743/2004, vztahující se k oprávnění státního zastupitelství podle § 42 zákona o státním zastupitelství. Okresní státní zastupitelství Brno-venkov setrvalo na svém názoru, který je doložen zavedenou praxí v soustavě státního zastupitelství i metodickými materiály k aplikaci § 42 zákona o státním zastupitelství, a podalo proti rozsudku Krajského soudu v Brně dovolání ze dne 30.01.2015.

 

K dohledové činnosti netrestního oddělení Krajského státního zastupitelství v Brně lze zmínit provedení dohledových prověrek zaměřených na stav vytěžování poznatků pro trestní a netrestní úsek působnosti státního zastupitelství. U většiny nižších státních zastupitelství byla zjištěna dobrá úroveň stavu vytěžování poznatků.

 

 

4.  Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně ve věcech insolvenčního řízení, včetně sporů těmito řízeními vyvolanými

 

V roce 2014 vstoupilo KSZ Ostravě ve 46 případech do insolvenčního řízení (ve Výkazu V MS – 013.pdf se uvádí celkem 42 věcí), z toho ve 23 případech byl vstup realizován do incidenčních sporů. 

 

V porovnání s rokem 2013 tak došlo k výraznému nárůstu v počtu vstupů, zejména v oblasti incidenčních sporů. V těchto věcech bylo podáno 9 písemných vyjádření. 

 

V průběhu sledovaného období nebyly zaznamenány zvláštní případy, které by se vymykaly běžné praxi, s výjimkou insolvenčního řízení ve věci dlužníka VOKD a. s., kde byla povolena reorganizace, přičemž jde o jednu z nejvýznamnějších obchodních společností v regionu.   

 

Svou iniciativu KSZ v Ostravě tak, jako i v minulých obdobích, směřuje stále více do incidenčních sporů, ve kterých je řešeno nezákonné vyvádění majetku dlužníka, často hraničící s trestněprávní odpovědností fyzických osob. Rovněž jsou stále více (zejména od konce roku 2014) upřednostňovány vstupy v I. fázi insolvenčního řízení, tedy ve fázi do zjištění úpadku. 

 

Jako významný poznatek z roku 2014 je možno uvést, že dochází k výraznému nárůstu podnětů ke vstupu do řízení z řad odborné veřejnosti, zejména advokátů. 

 

KSZ v Brně v roce 2014 vstoupilo do 18 insolvenčních řízení, z toho 1 vstup byl učiněn do incidenčního sporu.

 

Je poukazováno na vyšší aktivitu jak Krajského státního zastupitelství v Brně, tak i nižších státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti, při vytěžování poznatků vhodných pro realizaci vstupového oprávnění podle § 7c insolvenčního zákona. Z celkového počtu 50 napadlých věcí v této agendě v roce 2014 představují poznatky získané z trestního řízení 36 %.  

 

 

5.  Vstupová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 8 odst. 1, písm. i)  ZZŘS

 

Vysoký nárůst poznatků využitelných ke vstupu do těchto druhů řízení byl způsoben informační povinností soudu dle § 6 odst. 9 písm. f) vyhlášky MSP č. 37/1992 Sb., kdy s účinností od 01.01.2014 je vedoucím soudních kanceláří uloženo zasílat státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení ve věcech podle § 8 odst.1 z. z. ř.

 

KSZ v Ostravě vstoupilo ve sledovaném období do 101 řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob.

 

V rámci působnosti KSZ v Ostravě bylo v souvislosti s uvedenou agendou v roce 2014 zaznamenáno, že Krajský soud v Ostravě rozhoduje o zrušení obchodních společností přes zákonný zákaz vyplývající z § 32 odst. 2 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob. Důvod tohoto postupu byl spatřován v nedostatečné činnosti rejstříkového soudu, který předkládal oddělení Cm podněty k zahájení řízení o zrušení obchodní společnosti v důsledku přehlédnutí nebo špatného vyhodnocení informace o trestním stíhání právnické osoby zaslané policejním orgánem. S ohledem na skutečnost, že tuto informaci často přehlížel také soud, který rozhodoval o zrušení právnické osoby, došlo v několika případech k vydání pravomocného usnesení o zrušení trestně stíhané právnické osoby. Vzhledem k tomu, že jak zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, tak trestní řád, tento následek nijak nepředpokládá, což způsobuje závažné procesní problémy v trestním řízení, jevilo se jako vhodné pomocí lustrace sledovat souběh trestního stíhání právnické osoby a řízení o zrušení právnické osoby, a v případě, že tento souběh bude zaznamenán, podat Krajskému soudu v Ostravě návrh na přerušení řízení dle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Tento postup byl realizován, byť až na počátku roku 2015, přičemž soud návrhu na přerušení řízení do pravomocného skončení trestního stíhání právnické osoby vyhověl (sp. zn. KZC 4141/2014, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 05.03.2015, sp. zn. 15 Cm 135/2014).

 

KSZ v Brně realizovalo v roce 2014 pouze jediný vstup do řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob.

 

KSZ v Brně si pokládá otázku, zda výčet řízení, o jejichž zahájení má být státní zastupitelství informováno, nebyl vyhláškou č. 37/1992 Sb. stanoven příliš široce. Konkrétně pokud jde o řízení o zrušení obchodních korporací, která v zákonem stanovených případech soud zahajuje z moci úřední, jsou dle jeho názoru informace o zahájení řízení využitelné k realizaci vstupového oprávnění zcela výjimečně. Krajské státní zastupitelství v Brně má totiž za to, že podávají-li se z usnesení o zahájení řízení zákonné důvody pro zrušení společnosti (nejčastěji absence statutárního orgánu, existence uvolněného podílu či ztráta právního titulu opravňujícího korporaci k užívání prostor, které slouží jako její sídlo), nemusí mít další poznatky státního zastupitelství, zejména poznatky z trestního řízení, zásadnější vliv na výsledek řízení. V takových případech je tak prostor k aktivní účasti státního zastupitelství v řízení poněkud omezený, nemá-li aktivita spočívat pouze v konstatování, že zákonný důvod ke zrušení obchodní korporace je naplněn, a v návrhu na její zrušení. Zmíněné konstatování by navíc mělo být zahrnuto již v prohlášení o vstupu do řízení, neboť soud v naprosté většině případů (za splnění podmínek stanovených v § 89 odst.1 z. ř. s.) rozhoduje o zrušení obchodní korporace bez nařízení jednání.

 

Naopak za smysluplnější činnost ve vztahu k obchodním korporacím vnímá Krajské státní zastupitelství v Brně aktivitu spočívající v činění upozornění a podnětů adresovaných rejstříkovému soudu, jejichž prostřednictvím upozorňuje na poznatky získané z trestního řízení, s nimiž dosud nebyl rejstříkový soud konfrontován (např. podněty k zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle § 172 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, podněty k zahájení řízení o jmenování likvidátora podle § 191 občanského zákoníku, podněty k postupu podle § 104 až 106 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob či upozornění podle § 80 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob).   

 

 

6.  Návrhová činnost Krajských státních zastupitelství v Ostravě a v Brně podle § 93 zákona č. 90/2012 Sb.

 

V hodnoceném období podalo KSZ v Ostravě příslušnému soudu 3 návrhy podle § 93 zákona č.90/2012 Sb., o obchodních korporacích. K počtu podaných návrhů jmenované státní zastupitelství uvedlo, že je ovlivněn přijetím nové právní úpravy, kterou došlo k zúžení důvodů pro podávání těchto návrhů oproti předchozí právní úpravě (§ 68 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník). U těchto údajů bylo vycházeno z netrestní statistiky CSLAV, jejíž údaje odpovídají také vlastním zjištěním, a nikoli z tabulky CSLAV V/2b, kde není uveden žádný návrh.

 

V roce 2014 podalo KSZ v Brně celkem 10 návrhů na zrušení obchodní korporace. Nejčastějším zákonným důvodem pro zrušení obchodní korporace byla objektivní neschopnost vykonávat svou činnost trvající déle než jeden rok, tedy důvod uvedený v § 93 písm. b) zákona o obchodních korporacích.

 

Pokud jde o řízení zahájená do 31.12.2013 návrhem Krajského státního zastupitelství v Brně podle § 68 odst. 6 obch. zákoníku, bylo k 01.01.2014 evidováno celkem 17 věcí, které nebyly do konce roku 2013 Krajským soudem v Brně skončeny. V průběhu roku 2014 pak Krajský soud v Brně ve 13 případech vydal rozhodnutí o zrušení společnosti, tedy i přes změnu právní úpravy shledal návrhy státního zastupitelství za důvodné.

 

Např. ve věci sp. zn. 1 KZC 505/2010 se Krajské státní zastupitelství v Brně domáhalo zrušení obchodní společnosti z důvodu uvedeného v § 68 odst. 6 písm. a) obch. zák., když společnost neměla déle jak jeden rok statutární orgán. Krajský soud v Brně uzavřel, že nemá-li společnost jednatele, je logické, že nemůže provozovat žádnou činnost. I když v dané věci důvod pro zrušení společnosti výslovně z nové právní úpravy nevyplýval, krajský soud považoval zjištěný skutkový stav za přirozenou příčinu nově definovaného obecného důvodu pro zrušení společnosti podle § 93 písm. b) zákona o obchodních korporacích, a proto návrhu Krajského státního zastupitelství v Brně zcela vyhověl.   

 

 

7.  Výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v místech zákonného omezení osobní svobody

 

Při výkonu dozoru nad výkonem vazby nebyly zaznamenány žádné významnější poznatky. V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo vydáno celkem 5 příkazů ve smyslu § 29 odst. 2 písm. e) zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby (KSZ v Ostravě 4 příkazy, KSZ v Brně 1 příkaz).

 

Při výkonu dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody byly vydány příkazy k odstranění méně závažných porušení právních předpisů a týkaly se např. kázeňského řízení, programu zacházení s odsouzenými, zařazování odsouzených do práce, vyřízení stížností odsouzených. V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci bylo vydáno celkem 28 příkazů ve smyslu § 78 odst. 2 písm. e) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (KSZ v Ostravě 9 příkazů a KSZ v Brně 19 příkazů podle vlastních zjištění, podle tabulky V/4b KSZ v Ostravě 10 příkazů, KSZ v Brně 17 příkazů).

 

Pro rok 2014, zejména v 1. pololetí, bylo specifickým řešení problému týkající se amnestie prezidenta republiky a následného propuštění odsouzených z výkonu trestu odnětí svobody. Vězeňskou službou ČR nebyl zachováván čl. 5 písm. a) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který by byl v případě jednotlivých odsouzených porušen tím, že při stanovení délky výkonu jejich trestů odnětí svobody nebyly respektovány účinky agraciační části Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, vyhlášené rozesláním částky 1 Sbírky zákonů ze dne 02.01.2013 pod č. 1/2013. Účinky agraciační části Rozhodnutí jsou spojeny se samotným rozhodnutím o amnestii, které má konstitutivní povahu, nikoliv s rozhodnutím soudu podle § 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, které má povahu deklaratorní, přičemž odsouzený byl účasten amnestie prezidenta republiky ze dne 01.01.2013 dle čl. 1 odst. 1 s účinky prominutí nepodmíněného trestu odnětí svobody ke dni 01.01.2013, a proto měl být počátek výkonu jeho dalšího trestu odnětí svobody vykázán k datu 02.01.2013.

 

V návaznosti na popsaný problém bylo v obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci dozorovými státními zástupci vydáno celkem 23 nařízení k propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody podle § 78 odst. 2 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (KSZ v Ostravě 6 nařízení, KSZ v Brně 17 nařízení).

 

Při výkonu dozoru nad zebezpečovací detencí nebyl vznesen ze strany chovanců žádný podnět na dozorového státního zástupce a také nebyl vydán žádný příkaz k zachování právních předpisů.

 

V obvodu působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nebylo zjištěno žádné vážné pochybení Vězeňské služby ČR vůči obviněným, odsouzeným nebo chovancům detenčních ústavů. Tyto skutečnosti vyplývají ze Zvláštní zprávy o respektování základních lidských práv osob nacházejících se ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, která byla zpracována dle hledisek Nejvyššího státního zastupitelství v Brně za období leden až září 2014 (sp. zn. NDT 822/2014). Pokud byl zjištěn nějaký případ újmy na právech vězněné osoby, vždy bylo dozorovým státním zástupcem reagováno vydáním příkazu k zachování právních předpisů.

 

Pokud jde o výkon dozoru a dohledu nad místy, kde je vykonávána ústavní a ochranná výchova, je třeba zdůraznit, že činnost moravských okresních i krajských státních zastupitelství v dané oblasti za rok 2014 nadále reflektovala poznatky i kritiku vyplývající ze zprávy Veřejného ochránce práv z roku 2012. V obou krajích se oproti minulému období zvýšila četnost příkazů k dodržování právních předpisů podle § 39 odst. 2 písm. g) zák. č. 109/2002 Sb.

 

V obvodu KSZ v Ostravě bylo vydáno celkem 15 příkazů (podle tabulky V/4c – 14 příkazů), což je o 6 více než v roce 2013. Týkaly se např. úpravy vnitřního řádu zařízení v souladu s novelizací zák. č. 109/2002 Sb., nedostatků v rozhodování o zamítnutí žádosti o povolení pobytu mimo zařízení, nedostatků v ukládání opatření ve výchově, neplnění informační povinnosti při útěku dítěte ze zařízení, nezajištění dostatečné potřebné zdravotní péče nebo nezajištění kvalitních podmínek pro vzdělání dětí omezením přístupu k počítači a k internetu.

 

Při výkonu dohledu vydalo KSZ v Ostravě 2 pokyny dle § 12d odst. 1 zák. o státním zastupitelství.

 

Jedním ze závažných případů, v nichž bylo reagováno pokynem, bylo nedostatečné objasnění poznatků zaznamenaných Veřejným ochráncem práv a spočívajících v používání modlitby jako trestu a řešení výchovných problémů dětí jejich izolací a zásahy do jejich důstojnosti.

 

Státní zástupce na úrovni OSZ při prošetřování mimořádné události v souvislosti s jednáním nezletilého, kvalifikovaného jako čin jinak trestný podle § 187 odst. 1 TrZ (pohlavní zneužití), jehož se dopustil vůči nezletilé dívce při pobytu v kapli ve školském zařízení, neshledal porušení právních předpisů. Při následné prověrce v témže zařízení, kdy již byly ověřovány informace ze zprávy Veřejného ochránce práv, nebylo státním zástupcem OSZ přijato žádné konkrétní opatření, ačkoliv tehdy byly navíc zjištěny poznatky o izolaci nezletilého chlapce po několik nocí v jeho pokoji. Teprve při následném opětovném prošetřování tohoto incidentu k požadavku KSZ v Ostravě, kdy bylo již využito možnosti hovořit s nezletilým chlapcem, který v mezidobí byl umístěn do jiného školského zařízení, bylo potvrzeno, že na základě pokynu vychovatelů se děti musely za trest v kapli modlit a nezletilý chlapec byl po několik dní uzamykán ve svém pokoji, kam mu bylo donášeno i jídlo, čímž byl zcela izolován od ostatních dětí, i když tak bylo činěno v zájmu ochrany nezletilé dívky, kterou pohlavně zneužil, což bylo předmětem podání návrhu dle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Pokyn podle § 12d odst. 1 ZSZ cílil na zajištění ukládání jen takových výchovných opatření, která dovoluje zákon, a rovněž k prošetření postupu pracovníků školského zařízení po trestní linii. Postup ředitelky tohoto školského zařízení byl posouzen jako přečin omezování osobní svobody podle § 171 tr. zákoníku a její trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno.

 

V obvodu KSZ v Brně byl nárůst počtu vydaných příkazů ještě výraznější, když v roce 2014 bylo dozorovými státními zástupci vydáno celkem 38 příkazů, což je o 17 více než v roce předchozím.

 

KSZ v Brně k této oblasti detencí uvedlo, že v hodnoceném roce byly prakticky dokončeny změny v zaměření dozoru státních zástupců ve školských zařízeních. Ty se týkaly orientace dozorové působnosti především na dodržování právních předpisů dotýkajících se základních práv a svobod dětí.

 

Změny se dotýkaly interních pravidel zacházení s dětmi prakticky ve všech 40 zařízeních ústavní a ochranné výchovy jihomoravského kraje. Tento výrazný posun byl ovlivněn i postupným sjednocením dozorové praxe tak, že zásadní právní problémy oblasti svobody pohybu dětí v zařízeních, ochrany jejich soukromí a dalších základních práv, byly na základě příkazů státních zástupců nově a výrazně sjednoceně koncipovány. Výsledkem daného postupu je závěr, že dozor nad legitimním výkonem ústavní a ochranné výchovy v zařízeních v obvodu jihomoravského kraje je vykonáván komplexně, soustavně a jednotně.

 

8.  Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci

 

Činnost netrestního odboru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci je prezentována jednak účastí v odvolacím řízení a jednak kontrolní a metodickou činností vůči státním zastupitelstvím v netrestní oblasti v obvodu jeho působnosti.

 

Účast v odvolacím řízení se týká převážně insolvenčních věcí, včetně incidenčních sporů, sporadicky pak řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob nebo řízení o návrhu státního zastupitelství na zrušení právnické osoby (nápad v roce 2014 byl 25 věcí, to je o jednu věc více než v roce předchozím).

 

V rámci kontrolní činnosti bylo závěrem roku 2014 provedeno informativní zjištění o využívání pravomoci podle § 8 odst. 1 písm. i) zákona č. 292/2013 Sb. moravskými krajskými státními zastupitelstvími za daný rok. Učiněná zjištění o výrazném rozdílu v počtu uskutečněných vstupů mezi oběma moravskými kraji, která korespondující se zjištěními vyplývajícími z Vyhodnocení NSZ týkajícího se rovněž uvedené netrestní oblasti ze dne 18.12.2014, sp. zn. NZC 2021/2014, které mělo celorepublikový dosah a mapovalo kratší období od 01.01.2014 do 30.09.2014, mají odraz v plánované dohledové činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na rok 2015. Oběma krajským státním zastupitelstvím byla také uložena pro tuto oblast netrestní působnosti informativní povinnost s účinností od 01.03. 2015.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci se v roce 2014 podílelo na vypracování podkladové zprávy pro Zvláštní zprávu k řešení problémů souvisejících s odhalováním, zajišťováním a odčerpáváním výnosů z trestné činnosti, v rámci netrestní působnosti pro oblast insolvenčního řízení a incidenčních sporů a pro oblast postupu podle § 42 zákona o státním zastupitelství (sp. zn. 4 NZN 1086/2012). Na základě zjištění vyplývajících ze zvláštní zprávy bylo v závěru roku 2014 vydáno Opatření vrchního státního zástupce, kterým bylo moravským krajským státním zastupitelstvím uloženo postupovat v oblasti insolvenčního řízení a incidenčních sporů podle určitého systému (zejména: vstupy ve stadiu do rozhodnutí o úpadku, zaktivnění účasti v řízení za použití konkrétních procesních úkonů, vyhodnocování vstupů do paralelních incidenčních sporů) a v oblasti postupu podle § 42 zákona o státním zastupitelství byl pokyn zacílen na důsledný dohled podle § 12d zákona o státním zastupitelství se zaměřením na snížení doby vyřizování věcí a odstranění chybovosti při vyřizování agendy (vycházet z dostupné metodiky), včetně podávání informace o výsledku dohledu vrchnímu státnímu zastupitelství. Obě krajská státní zastupitelství přijala pak vlastní opatření k jeho realizaci.

 

Pokud jde o metodickou činnost, vydalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v roce 2014 metodické stanovisko k problematice související s postupem podle § 42 zákona o státním zastupitelství, konkrétně k problematice prodeje obecního majetku za nižší cenu než je cena obvyklá (sp. zn. VZC 201/2014).

 

 

VI. Personální a materiální zajištění výkonu působnosti v roce 2014

 

Vývoj plánovaných a skutečných počtů státních zástupců, právních čekatelů
a ostatních zaměstnanců VSZ v Olomouci a obou krajských státních zastupitelství v roce 2014 plyne z následujících tabulek:

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u VSZ v Olomouci k 01.01.2014

 

VSZ v Olomouci

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti

ostatní zaměstnanci

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

 

31

28

0

0

0

0

36

31

 

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u VSZ v Olomouci k 31.12.2014

 

VSZ v Olomouci

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti

ostatní zaměstnanci

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

plán

skuteč.

 

31

30

0

0

0

0

36

29

 

V průběhu roku 2014 došlo v počtu státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci k následujícím změnám:

 

S účinností od 01.02.2014 byl k VSZ v Olomouci přeložen Mgr. Ondřej Frgal, státní zástupce OSZ v Prostějově a dne 20.08.2014 nastoupila po ukončení rodičovské dovolené Mgr. Lenka Zbožínková, ředitelka netrestního odboru.

 

V průběhu roku 2014 bylo k VSZ v Olomouci dočasně přiděleno celkem 7 státních zástupců - 1 na odbor trestního řízení, 2 na netrestní odbor a 4 na odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, z toho 3 na pobočku v Brně a 1 na pobočku v Ostravě. Jedno dočasné přidělení na pobočce v Brně bylo zahájeno již v prosinci 2013 a 1 bylo ukončeno v lednu 2015. Dočasné přidělení na pobočce v Ostravě skončilo také v lednu 2015.

 

V průběhu roku 2014 byl 1 státní zástupce dočasně přidělen k Ministerstvu spravedlnosti ČR v Praze a 1 státní zástupce byl dočasně přidělen k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně.

 

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci využilo v průběhu roku 2014 nabídku agentury práce a formou dočasného přidělení absolventů škol zaměstnalo celkem 3 absolventky. Do pracovního poměru nastoupily 4 pracovnice a pracovní poměr ukončily 3 pracovnice.

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u KSZ v Brně k 01.01.2014

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

KSZ Brno

40

44

0

2+1

53

9

MSZ Brno

41

36+6

3

2

27

0

Blansko

5

5

0

0

5

2

Brno-venkov

13

9

0

2

8

1

Břeclav

9

8

1

0

6

3

Hodonín

7

6+1

2

0

6

3

Jihlava

7

5+1

0

1

5

1

Kroměříž

6

6

0

2

5

2

Prostějov

7

7

1

0

6

2

Třebíč

6

6

0

0

5

2

Uh.Hradiště

7

6+1

0

1

6

2

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

10

10

1

0

8

1

Znojmo

7

6

2

0

6

2

Žďár n./Sáz.

5

5

1

0

5

2

celkem

175

164+9 MD

11

10+1 MD

156

34

 

 

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u KSZ v Brně k 31.12.2014

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

KSZ Brno

40

43

0

2+1

55

9

MSZ Brno

41

36+6

3

2

27

0

Blansko

5

5

0

0

5

2

Brno-venkov

13

9

0

2

8

1

Břeclav

9

8

1

0

6

3

Hodonín

7

6+1

2

0

6

3

Jihlava

7

6+1

0

1

5

1

Kroměříž

6

6

0

2

5

2

Prostějov

7

7

1

0

6

2

Třebíč

6

6

0

0

5

2

Uh.Hradiště

7

6+1

0

1

6

2

Vyškov

5

5

0

0

5

2

Zlín

10

10

1

0

8

1

Znojmo

7

7

2

0

6

2

Žďár n./Sáz.

5

6

1

0

5

2

celkem

175

166+9 MD

11

10+1 MD

158

34

 

 

Pro rok 2014 byl stanoven plánovaný počet administrativních a manuálních zaměstnanců, včetně právních čekatelů na 234 zaměstnaneckých míst, skutečný stav k 31.12.2014 činil 213 těchto zaměstnanců.                                                        

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u KSZ v Ostravě k 01.01.2014

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

10

0

0

 

 

8

8

 

3

Frýdek-Místek

15

15

0

0

 

 

12

11+5MD

 

3

Jeseník

4

5

0

0

 

 

5

5+1 MD

 

2

Karviná

25

24+2 MD

0

0

 

 

24

24+4 MD

 

5

Nový Jičín

11

12+1 MD

0

0

 

 

11

11

 

3

Olomouc

19

22+1 MD

0

0

 

 

19

19+2 MD

 

3

Opava

12

12

0

0

 

 

10

10

 

3

Ostrava

38

39+2 MD

0

1

 

 

35

33+3 MD

 

4

Přerov

11

13

0

0

 

 

12

12+3 MD

 

2

Šumperk

9

9

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

7+2 MD

0

0

 

 

8

8+1 MD

 

2

celkem OSZ

162

168+8 MD

0

1

 

 

152

149+19 MD

 

32

KSZ Ostrava

45

43

 

 

 

 

45

44+2 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

207

211+8 MD

0

1

 

 

197

193+21 MD

 

38

 

 

Přehled plánovaných a skutečných stavů státních zástupců, právních čekatelů, asistentů a ostatních zaměstnanců u KSZ v Ostravě k 31.12.2014

 

 

okres

státní zástupci

právní čekatelé

asistenti SZ

OAA

MAN

 

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

plán

skut.

Bruntál

10

9+1 MD

0

0

 

 

8

8

 

3

Frýdek-Místek

15

14+1 MD

0

0

 

 

12

12+1 MD

 

3

Jeseník

4

5

0

0

 

 

5

5+1 MD

 

2

Karviná

25

25+1 MD

0

0

 

 

24

23+5 MD

 

5

Nový Jičín

11

13

0

0

 

 

11

11

 

3

Olomouc

19

17+3 MD

0

0

 

 

19

19+1 MD

 

3

Opava

12

12

0

0

 

 

10

9+1 MD

 

3

Ostrava

38

39+2 MD

0

1

 

 

34

33+2 MD

 

4

Přerov

11

13

0

0

 

 

12

11+2 MD

 

2

Šumperk

9

9

0

0

 

 

8

8

 

2

Vsetín

8

7+2 MD

0

0

 

 

8

8+1 MD

 

2

celkem OSZ

162

163+10 MD

0

1

 

 

151

147+14 MD

 

32

KSZ Ostrava

45

44

 

 

 

 

47

47+1 MD

 

6

celkem

OSZ + KSZ

207

207+10 MD

0

1

 

 

198

194+15 MD

 

38

 

 

Pro rok 2014 byl stanoven plánovaný počet administrativních a manuálních zaměstnanců, včetně právních čekatelů na 236 zaměstnaneckých míst, skutečný stav k 31.12.2014 činil 233 těchto zaměstnanců.                                                                    

Materiální zabezpečení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci i státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti je dostačující. Upraveným rozpočtem v průběhu roku 2014 byly pokryty veškeré výdaje potřebné k zajištění plnění úkolů Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Splněny byly konkrétní požadavky jednotlivých zaměstnanců na materiálně technické vybavení kanceláří. Byly rovněž zajištěny nezbytné finanční požadavky související s plněním pracovních úkolů organizační složky státu včetně jejích poboček v Brně a Ostravě.

 

 

VII. Závěry, hodnocení a návrhy na opatření

 

V kontextu s výše uvedenými zjištěními je možné závěrem konstatovat, že v roce 2014 nebyly zaznamenány v rámci trestní působnosti státního zastupitelství žádné zcela zásadní signály o změně povahy a vývoji kriminality. Podobně i výkon ostatních zákonných kompetencí státního zastupitelství se vyvíjel bez závažnějších výkyvů.

 

Obdobně jako v předchozích letech i v nyní sledovaném období pracovala státní zastupitelství v obvodu působnosti VSZ v Olomouci ve stabilizovaném personálním obsazení. To se projevilo pozitivně v rychlosti i kvalitě odvedené práce. Lze tak shrnout, že všechna státní zastupitelství na Moravě plní úkoly jim kladené ve všech směrech a na velmi dobré úrovni. Z personálního hlediska se tak jeví jako nutné k řešení toliko situace na odboru OZHFK VSZ.

 

Podle našeho názoru není třeba přijímat žádná zásadní opatření ve vztahu k celé soustavě státního zastupitelství, kdy dosavadní model máme za dostatečně kvalitně fungující a odpovídající potřebám resortu.

 

 

                                                                           Mgr. Pavel Komár v. r.

                                                               náměstek vrchního státního zástupce

 

 

 

 

Za správnost vyhotovení: Jitka Zbořilová

 

Zprava o cinnosti VSZ za rok 2014.doc

ePodatelna