obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Právní úprava od 1. 9. 2017

 

Novela zákona o střetu zájmů; systémové změny v oblasti střetu zájmů: 

V rámci podoby zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. 8. 2017, byly identifikovány nedostatky, které snižovaly efektivitu fungování existujícího systému kontroly střetu zájmů. Byly jimi předně příliš vysoký počet evidenčních orgánů a s tím spojená roztříštěnost evidence oznámení, absence povinnosti veřejných funkcionářů podávat vstupní oznámení, nedostatky v systému správního trestání přestupků spáchaných v oblasti střetu zájmů a některé další. Proto ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti, Jiří Dienstbier, jakožto ministr tehdy odpovědný na vládní úrovni za boj s korupcí, předložil v roce 2015 do legislativního procesu novelu zákona o střetu zájmů, která měla uvedené nedostatky odstranit. Ministerstvo spravedlnosti v tomto legislativním procesu figurovalo jako spolupředkladatel a v průběhu meziresortního připomínkového řízení mu byly rovněž přiděleny role ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů a centrálního evidenčního orgánu pro oznámení veřejných funkcionářů.

Zmíněná novela zákona o střetu zájmů, vyhlášená jako zákon č. 14/2017 Sb., tak s účinností od 1. 9. 2017 přinesla mimo jiné následující změny:

   i) vytvoření Centrálního registru oznámení v režii Ministerstva spravedlnosti

Tento model nahradil do té doby existujících cca 6500 evidenčních orgánů, které lokální registry oznámení vedly. Ve své evidenční činnosti se centrální evidenční orgán (Ministerstvo spravedlnosti) zaměří předně na kontrolu skutečnosti, zda veřejní funkcionáři příslušná oznámení včas podali, a následně na kontrolu úplnosti a věcné správnosti podaných oznámení. Ke kontrolním účelům centrální evidenční orgán využívá rovněž další registry a informační systémy veřejné správy. Zjištění možných pochybení ze strany veřejných funkcionářů centrální evidenční orgán i nadále adresuje přestupkovým orgánům, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů.

Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti centrální evidenční orgán jakožto ústřední správní úřad pro oblast střetu zájmů poskytuje rovněž metodickou podporu veřejným funkcionářům, podpůrným orgánům a přestupkovým orgánům, která v předchozím systému kontroly střetu zájmů zcela absentovala.

   ii) stanovení povinnosti veřejného funkcionáře podat oznámení na začátku funkce

Podle předchozí právní úpravy podávali veřejní funkcionáři své první oznámení podle zákona o střetu zájmů až v kalendářním roce následujícím po roce, v němž zahájili výkon veřejné funkce (do 30. června tohoto roku). Smyslem podání oznámení na začátku funkce (tzv. „vstupní“ oznámení) je stanovení základního referenčního rámce, tzv. bodu „nula“, bez kterého je vypovídající hodnota předkládaných „průběžných“ oznámení veřejných funkcionářů limitována. Cílem úpravy zakotvení tohoto institutu tak bylo především umožnit přesněji kontrolovat možný nesoulad výše příjmů veřejných funkcionářů s majetkem a majetkovými výhodami získanými během výkonu jejich funkce.

   iii) úprava systému správního trestání přestupků spáchaných v oblasti střetu zájmů

Cílem úpravy v této oblasti v první řadě bylo rozlišit citelnost hrozících sankcí podle povahy a závažnosti protiprávního jednání (správního deliktu) a celkově tyto sankce zpřísnit – novela přinesla stanovení dolních a zvýšení horních hranic pokut, které lze za přestupky uložit, a dále vyloučení možnosti uložit napomenutí a upustit od uložení sankce ve vztahu k převážné většině přestupků veřejných funkcionářů. Úpravou došlo také k rozšíření kategorie subjektů, které se mohou dopustit přestupků v oblasti střetu zájmů v relaci k nakládání s osobními údaji, i na právnické a podnikající fyzické osoby, které nebylo možné pro taková protiprávní jednání podle předchozího právního stavu postihnout.

   iv) zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence stanoveného v § 6 zákona o střetu zájmů

Cílem zpřísnění a rozšíření zákazu konkurence bylo zabránit jevu tzv. „otáčivých dveří“, kdy veřejný funkcionář po skončení své veřejné funkce nalezne své působení v právnické osobě, o které (ve smyslu uchazeče o veřejnou zakázku) ve veřejné funkci rozhodoval. V předchozím znění zákona o střetu zájmů nebylo porušení tohoto zákazu provázáno se sankcí; zákon č. 14/2017 Sb. tento nedostatek odstranil a nadto zákaz konkurence částečně rozšiřil.

 

Změny v oblasti střetu zájmů jdoucí nad rámec vládního návrhu zákona č. 14/2017 Sb.: 

Pro úplnost je třeba dodat, že zákon č. 14/2017 Sb. přinesl ještě některé další důležité změny, které nebyly součástí původního vládního návrhu a na jejichž zakotvení se Ministerstvo spravedlnosti nikterak nepodílelo; všechny tyto změny nabyly účinnosti již k 9. 2. 2017. Konkrétně jde o:

   i) stanovení zákazu provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydávání periodického tisku veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a obchodními společnostmi, v nichž je takový veřejný funkcionář společníkem, členem nebo ovládající osobou;

   ii) stanovení zákazu účasti obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účasti společníka v obchodní společnosti, v zadávacích řízeních podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;

   iii) stanovení zákazu poskytování dotací nebo investičních pobídek podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, obchodním společnostem, v nichž veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25% účasti společníka v obchodní společnosti.

 

Centrální registr oznámení - základní informace