obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Střet zájmů - stávající právní úprava

 

Pojem střetu zájmů:

 

Střet zájmů je velice širokým pojmem, jehož všeobjímající definici nenalezneme v žádném právním předpise. Primárně je problematika střetu zájmů upravena zákonem č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále také „zákon), který v tomto ohledu pouze v § 3 stanoví, že dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem zákon o střetu zájmů rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje snížení majetkového nebo jiného prospěchu.

 

 

Veřejní funkcionáři a jejich povinnosti:

 

Zákon o střetu zájmů dále definuje veřejné funkcionáře (§ 2), kterým je stanovena celá řada povinností, zejména již zmíněná povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními včetně zákazu ohrozit veřejný zájem (§ 3). Zákon rovněž stanoví omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost jejich funkci s některými jinými funkcemi (§ 4 až 6) a upravuje povinnost podávat různé druhy oznámení, která mají evidenčním a kontrolním orgánům sloužit ke zjištění skutečností nasvědčujících případné existenci střetu zájmů (§ 7 až 12). Mezi tato oznámení patří a) oznámení o osobním zájmu, b) oznámení o činnostech, c) oznámení o majetku a d) oznámení o příjmech, darech a závazcích.

 

Zmíněná oznámení (s výjimkou oznámení o osobním zájmu) podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 13), který vede registr oznámení v listinné a od roku 2008 i v elektronické podobě. Výčet evidenčních orgánů je stanoven v § 14 a jsou jimi dle současné právní úpravy: mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády, Česká národní banka, ředitel krajského úřadu, ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, tajemník městského úřadu, obecního úřadu, úřadu městyse, magistrátu, úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěných statutárních měst a v obcích, kde není tajemník, starosta obce.

 

 

Nahlížení do registrů:

 

Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do příslušného registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy. Do registru je možné nahlížet osobně u evidenčního orgánu nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Výpisy a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin. Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů. Výjimku z tohoto obecného pravidla představují údaje týkající se poslance, senátora, člena vlády, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků, které lze dále zveřejnit (§ 13 odst. 5 zákona).

 

 

Podnět k prošetření a přestupková odpovědnost:

 

Každá fyzická osoba disponuje právem upozornit evidenční orgán na porušení povinnosti ze strany veřejného funkcionáře a s tím spojeným právem na odpověď evidenčního orgánu a právem oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil svou povinnost dle zákona o střetu zájmů.

 

Sankční mechanismus je upraven v § 23 až 25 zákona. Za spáchané přestupky je dnes stanovena peněžitá sankce v maximální výši 50 000 Kč. Tato sankce je pro všechny přestupky stejná, tedy zákon v tomto ohledu nerozlišuje přestupky na méně a více závažné. Přestupkové řízení vedou obce s rozšířenou působností, resp. Úřad pro ochranu osobních údajů v případě spáchání některých přestupků.

 

 

Další právní předpisy upravující střet zájmů:

 

Určitou část oblasti střetu zájmů řeší paralelně se zákonem o střetu zájmů rovněž zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Jde o právní normu s částečně odlišnou osobní působností, která se vztahuje na všechny státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu. V nejobecnější rovině je zákaz střetu zájmů stanoven již ve služebním slibu (§ 32). Obecná proklamace „zdržet se všech jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními“ je stanovena v § 77 odst. 1 písm. i) zákona o státní službě. Zákon o státní službě obsahuje oproti střetu zájmů rovněž speciální úpravu zákazu konkurence [§ 17 odst. 1 písm. e), § 81 odst. 1 a § 83].

 

Pro úplnost lze ještě alespoň zmínit, že problematika střetu zájmů je rovněž dílčím způsobem řešena v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v obecním a krajském zřízení (zákony č. 128/2000 Sb. a 129/2000 Sb.) a v zákonu o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.). V proklamativní rovině je zákaz střetu zájmů rovněž součástí zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

 

Základní informace

Adresa

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

tel.: +420-221 997 111
fax: +420-224 919 927
ID dat. schránky: kq4aawz
IČO: 00 02 54 29
e-mail: posta@msp.justice.cz
Kontakty

facebook twitter

Otevřená data

Aplikace Otevřená data

Ministr spravedlnosti

JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.

Ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D