Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu, která představuje odpovídající reakci na komplexní posouzení kladů a záporů nového úpadkového práva obsaženého v insolvenčním zákoně. Za účelem komplexního zmapování aplikační praxe iniciovalo Ministerstvo spravedlnosti veřejnou konzultaci, která vygenerovala široký přehled problémových zkušeností s novým insolvenčním řízením a přinesla řadu racionálních podnětů, které byly základem pro přípravu předkládaného materiálu. Z komplexu navrhovaných změn lze zmínit následující oblasti:
1. Určování insolvenčních správců
Nedostatek uniformity v postupech předsedů jednotlivých insolvenčních soudů vyvolává pochybnosti o transparentnosti nastaveného procesu určování insolvenčních správců do řízení. Navrhovaný rotační systém určování insolvenčních správců může představovat způsob, jakým lze v českém prostředí zabránit i pouhým domněnkám o nevhodných vztazích vytvářených kolem osob insolvenčních správců v jednotlivých insolvenčních řízeních. Nově tak soud bude ustanovovat insolvenční správce k jednotlivým kauzám popořadě. Rotace insolvenčních správců bude pro každý ze způsobů řešení úpadku nastavena odlišně. Pro oddlužení, kde je nutné, aby byl správce co nejblíže dlužníkovi, budou insolvenční správci přidělováni v rámci okresů, ve kterých má dlužník bydliště, pro konkursy dle krajů a pro reorganizaci se budou vybírat zvláštní insolvenční správci v rámci celé České republiky.
2. Oddlužení
Revizní novela počítá se zavedením institutu tzv. společného oddlužení manželů, jehož neexistence v současné době vyvolává nemalé aplikační potíže při oddlužení jak jednoho z manželů, tak obou manželů. Dále se navrhuje připustit, aby závazek (dluh) z podnikání nebránil řešení dlužníkova úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo jde-li o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka, anebo jde-li o pohledávku zajištěného věřitele.
3. Reorganizace
Navrhuje se zmírnit kvantitativní kritéria tak, aby byla příznivější pro ohrožené podniky a podpořit tak restrukturalizaci i menších podniků a zároveň zefektivnit insolvenční řízení, aby se zbytečně neprotahovalo tam, kde je přijetí reorganizačního plánu nereálné a kde lze naopak předpokládat úspěšné zpeněžení majetku a uspokojení věřitelů likvidačním způsobem řešení úpadku.
4. Věřitelské orgány
Navrhovaný komplex změn má za cíl zefektivnit insolvenční řízení v otázce výkonu působnosti věřitelského výboru tam, kde věřitelé nemají zájem podílet se na řízení, motivovat ty věřitele, kteří se aktivně podílejí na řešení úpadku dlužníka, a vyjasnit postavení a pravomoci jednotlivých skupin věřitelů v oblasti hlasovacích práv.
5. Souběh exekuce a insolvenčního řízení
Vzhledem k přetrvávajícím komplikacím a nejednoznačnému vymezení přednosti insolvenčního práva před individuálními procesy vymáhání pohledávek věřitelů se jednoznačně doporučuje normativně vymezit vzájemný vztah insolvenčního řízení a exekučního řízení pro všechny způsoby řešení úpadku dlužníka s příslušnými odchylkami.
6. Uplatňování nároků v insolvenčním řízení včetně úpravy postavení zajištěných věřitelů
Nově se v zájmu zefektivnění procesu správy a zpeněžování zajištění navrhuje, aby pokyny ke správě a zpeněžení uděloval zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí (věřitel s nejstarším zajištěním), a to za podmínek v návrhu stanovených.
7. Snížení administrativní zátěže
Předkládaný návrh zákona nadto obsahuje soubor opatření, jejichž zavedením dojde ke snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů (justičního systému obecně), insolvenčních správců a účastníků řízení (např. zrušení povinnosti vyvěšení písemnosti na úřední desce soudu).
8. Harmonizace s novým občanským zákoníkem
Předkládaný návrh zákona byl připraven s vědomím existence nového občanského zákoníku, který nabyde účinnost dne 1. ledna 2014. Vychází se z představy, že (i vzhledem k tomu, že v řadě případů upravených novým občanským zákoníkem nejde o pouhou změnu pojmosloví, nýbrž o zavádění obsahově odlišných institutů) si právní praxe při aplikaci insolvenčního zákona po 1. lednu 2014, kdy vstoupí v účinnost nový občanský zákoník, vystačí s přechodnými ustanoveními obsaženými přímo v novém občanském zákoníku. Předkládaný návrh zákona tudíž terminologické změny nezapracovává (samy o sobě nejsou důvodem k novelizaci příslušných ustanovení insolvenčního zákona) a přizpůsobení terminologii nového občanského zákoníku provádí v nezbytně nutné míře jen v souvislosti se zaváděnými věcnými změnami.
Text novely ZDE